Vyhláška České národní banky, kterou se stanoví pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě

V případě osoby, kterou je banka se sídlem ve státě zóny B, pokud původní splatnost pohledávky za touto bankou je do jednoho roku včetně a nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu, nebo kterou je banka se sídlem ve státě zóny A, se tyto pozice násobí koeficientem 0,2.

(4) Všechny krátké pozice definované v § 23 odst. 2 písm. a) až g) se sečtou. V případě osoby, kterou je banka se sídlem ve státě zóny B, pokud původní splatnost pohledávky za touto bankou je do jednoho roku včetně a nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu, nebo kterou je banka se sídlem ve státě zóny A, se tyto pozice násobí koeficientem 0,2. Dlouhé pozice se pak uspořádají vzestupně do jedné posloupnosti podle koeficientů. Dále se postupně kompenzuje součet krátkých pozic s dlouhými pozicemi posloupnosti, přičemž se postupuje od položek s nejvyšším koeficientem. Výsledkem je posloupnost zbývajících dlouhých pozic.

(5) Postupně se kompenzuje zbytková angažovanost vůči osobě se zbývajícími dlouhými pozicemi, přičemž se postupuje od pozic s nejnižším koeficientem. Tím se obdrží výsledná posloupnost dlouhých pozic.

(6) Kapitálový požadavek k riziku angažovanosti obchodního portfolia vůči osobě se stanoví sečtením součinů dlouhých pozic výsledné posloupnosti a příslušného koeficientu podle odstavce 3 a korekčního faktoru podle tabulky č. 6 v příloze č. 2 této vyhlášky.

(7) Výše korekčního faktoru je závislá na četnosti převýšení součtu dlouhých a krátkých pozic obchodního portfolia vůči osobě podle odstavce 2 nad zbytkovou angažovaností vůči osobě během devíti pracovních dnů předcházejících dni vykazování a na velikosti převýšení v den vykazování. Korekční faktor ve sloupci A tabulky č. 6 v příloze č. 2 této vyhlášky se použije, pokud došlo k tomuto převýšení ve všech deseti pracovních dnech. Jestliže převýšení trvalo méně než deset pracovních dnů, použije se korekční faktor ve sloupci B.

(8) Postup podle odstavců 1 až 7 se uplatňuje ve vztahu k osobě pro každé převýšení limitu podle § 22 odst. 1 nebo 2 v obchodním portfoliu. V případě ekonomicky spjaté skupiny osob se uplatní postup podle § 23 odst. 2 a návazně se uplatní postup podle odstavců 1 až 7 pro každé převýšení limitu podle § 22 odst. 1 nebo 2. Jednotlivé kapitálové požadavky se sečtou, čímž se obdrží kapitálový požadavek k riziku angažovanosti obchodního portfolia.

(9) Součet dlouhých a krátkých pozic obchodního portfolia vůči osobě podle odstavce 2 nesmí přesáhnout 500 % kapitálu regulovaného konsolidačního celku sníženého o využitý tier 3 regulovaného konsolidačního celku. Tento limit platí pouze v případě, že limit čisté angažovanosti podle § 22 odst. 1 nebo 2 je překračován nejvýše deset po sobě jdoucích pracovních dnů. V případě, že limit je překračován více než deset po sobě jdoucích pracovních dnů, nesmí součet všech překročení v těchto jednotlivých dnech převýšit 600 % kapitálu regulovaného konsolidačního celku sníženého o využitý tier 3 regulovaného konsolidačního celku.

(10) Jakékoliv operace vedoucí k umělému snižování kapitálového požadavku k riziku angažovanosti obchodního portfolia nelze provádět.

HLAVA VI

KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK K ÚROKOVÉMU RIZIKU

Díl 1

Úrokové nástroje, jejich kompenzace a úrokové pozice

§ 25

(1) Kapitálový požadavek k úrokovému riziku se stanoví z nástrojů obchodního portfolia, které mají alespoň jednu úrokovou pozici. Tyto nástroje představují zejména dluhopisy, směnky, reverzní repa a repa a pevné termínové operace. Úrokovými nástroji se rozumí nástroje, které mají pouze úrokové a měnové pozice.

(2) Pro účely kompenzací nástrojů podle § 26 a stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku podle § 34 lze používat úrokové pozice, které vyplývají z úvěrů, půjček a vkladů poskytnutých nebo přijatých od centrální banky státu zóny A nebo úvěrů, půjček a vkladů poskytnutých nebo přijatých od banky se sídlem ve státě zóny A s rizikovou vahou 0,2 podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky nebo od obchodníka s cennými papíry se sídlem ve státě zóny A s rizikovou vahou 0,2 podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky a které jsou zařazeny v souladu s touto vyhláškou v bankovním portfoliu. Potom se použijí všechny takové úrokové pozice, které byly zaujmuty za účelem dosažení zisku v krátkodobém horizontu. Tyto pozice musí být denně oceňovány reálnými hodnotami.

§ 26

Kompenzace nástrojů

(1) Před stanovením kapitálového požadavku k úrokovému riziku lze kompenzovat opačné úrokové nástroje, jestliže je emitoval týž emitent, jsou si v případě likvidace nebo konkurzu emitenta rovnocenné, jsou ve stejné měně, mají stejnou kuponovou míru, zbytkovou splatnost a časovou strukturu výplaty kuponů.

(2) V případě pevných termínových operací lze provést kompenzace nad rozsah kompenzací podle odstavce 1. Musí se však jednat o stejný druh nástrojů a stejný druh podkladového nástroje. Tyto opačné nástroje je možné kompenzovat při splnění těchto podmínek:

• a) v případě úrokových futures se zbytkové splatnosti futures mohou lišit o sedm dní,

• b) v případě úrokových swapů nebo dohod o forwardové úrokové míře musí mít tyto nástroje identickou referenční úrokovou míru, pevné úrokové míry se mohou lišit maximálně o 15 bazických bodů a datum nejbližšího stanovení hodnoty referenční úrokové míry se může lišit nejvýše o

• 1. 0 dní při zbytkové splatnosti nástroje nižší než jeden měsíc,

• 1. 7 dní při zbytkové splatnosti nástroje od jednoho měsíce včetně do jednoho roku včetně,

• 1. 30 dní při zbytkové splatnosti nástroje vyšší než jeden rok.

§ 27

Úrokové pozice

(1) Dlouhé úrokové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké úrokové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto kontraktů.

(2) Pozice dluhopisu a směnky s pevnou úrokovou mírou se zařazuje do schématu splatností nebo schématu durací podle zbytkové splatnosti a pozice dluhopisu a směnky s proměnlivou úrokovou mírou podle nejbližšího data stanovení proměnlivé úrokové míry. U dluhopisů s pevnou úrokovou mírou lze považovat jednotlivé kupony a jmenovitou hodnotu dluhopisu za jednotlivé úrokové pozice.

(3) Převody úrokových nástrojů v rámci reverzních rep a rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit nemění původní úrokové pozice převáděných úrokových nástrojů partnerů. Hotovost, která bude poskytnuta v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, která bude přijata v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.

(4) S úrokovými forwardy, úrokovými futures a úrokovými swapy se zachází jako s kombinací dlouhých a krátkých pozic podkladových nástrojů. Pokud lze splnit závazek dodáním více druhů podkladových nástrojů, použije se pro účely výpočtu kapitálového požadavku k úrokovému riziku podkladový nástroj, který je pro obchodníka majícího ve svém portfoliu krátký nástroj nejvýhodnější dodat. Jedna úroková pozice se zařadí do časového pásma odpovídajícího termínu splatnosti forwardu nebo futures a druhá úroková pozice se zařadí do časového pásma odpovídajícího součtu termínu splatnosti forwardu nebo futures a splatnosti příslušného podkladového nástroje.

(5) V případě měnových forwardů, měnových futures a měnových swapů se dlouhé úrokové pozice zařadí do schématu splatností nebo schématu durací kupovaných měn a krátké úrokové pozice se zařadí do schématu splatností nebo schématu durací prodávaných měn. Měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

(6) V případě akciových forwardů, akciových futures a akciových swapů se úrokové pozice použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku a akciové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku. Měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

(7) V případě komoditních forwardů, komoditních futures a komoditních swapů se úrokové pozice zařadí do schématu splatností nebo schématu durací a komoditní pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle hlavy deváté. Měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

Díl 2

Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku

§ 28

(1) Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku se stanoví jako součet součinů absolutních hodnot úrokových pozic a odpovídajících koeficientů uvedených v tabulce č. 5 v příloze č. 2 této vyhlášky. Kategorie vládních nástrojů v tabulce č. 5 v příloze č. 2 této vyhlášky zahrnuje nástroje oceněné v tabulce č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky rizikovou vahou 0, kategorie kvalifikovaných nástrojů zahrnuje nástroje oceněné v tabulce č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky rizikovou vahou 0,20 a kategorie ostatních nástrojů zahrnuje nástroje nezařazené do kategorie vládních ani kvalifikovaných nástrojů.

(2) Úrokovým pozicím vyplývajícím z derivátů založených na nákupu nebo prodeji dluhopisů nebo směnek, z poskytnutých nebo přijatých vkladů, a odpovídajícím těmto dluhopisům, směnkám nebo vkladům se přiřadí koeficient podle odstavce 1. Ostatním úrokovým pozicím vzniklým z derivátů se přiřadí koeficient 0.

Díl 3

Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku

§ 29

(1) Pro každou měnu se zvolí jedna ze dvou metod měření obecného úrokového rizika, kterými jsou metoda splatností podle § 30 nebo metoda durací podle § 31.

(2) Dlouhé a krátké úrokové pozice se zahrnou do schématu splatností podle zbytkové splatnosti nebo se zahrnou do schématu durací podle modifikované durace.

(3) Pro úrokové futures obchodované na uznaných burzách lze použít metodu marží podle § 33, přičemž úrokové pozice těchto nástrojů se nezařazují do schématu splatností nebo durací.

§ 30

Metoda splatností

(1) Úrokové pozice se zařadí do schématu splatností dané měny, které obsahuje 13 časových pásem nebo 15 časových pásem v případě nástrojů s kuponovou mírou nižší než 3 % podle tabulky č. 7 v příloze č. 2 této vyhlášky. Pokud nástroj neobsahuje kupony, jeho pozice se zařadí do časového pásma, které odpovídá kuponové míře nižší než 3 %.

(2) Vážená úroková pozice v každém časovém pásmu se rovná součinu součtu úrokových pozic a příslušného koeficientu podle tabulky č. 7 v příloze č. 2 této vyhlášky.

(3) Vážené úrokové pozice v jednotlivých časových pásmech se kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice a jedna zbytková úroková pozice v každém časovém pásmu.

(4) Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových pásmech se dále kompenzují v časových zónách 1, 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice v každé časové zóně a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.

(5) Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových zónách se kompenzují mezi sousedními časovými zónami 1 a 2 a zónami 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 2, jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 2 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.

(6) Zbytkové úrokové pozice v časových zónách 1 a 3 se dále kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.

(7) Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku dané měny se rovná součtu

• a) 10 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém časovém pásmu (odstavec 3),

• b) 40 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 1 (odstavec 4),

• c) 30 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 2 (odstavec 4),

• d) 30 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 3 (odstavec 4),

• e) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 1 a 2 (odstavec 5),

• f) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 2 a 3 (odstavec 5),

• g) 150 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 1 a 3 (odstavec 6),

• h) 100 % součtu absolutních hodnot úrokových pozic v jednotlivých časových zónách zbývajících po všech kompenzacích, kterými jsou zbytková úroková pozice v časové zóně 2 po provedení kompenzací podle odstavce 5 a zbytkové úrokové pozice v časových zónách 1 a 3 po provedení kompenzací podle odstavce 6.

§ 31

Metoda durací

(1) Úrokové pozice se zařadí do schématu durací (durační pásma) dané měny, které obsahuje 15 pásem modifikovaných durací podle tabulky č. 8 v příloze č. 2 této vyhlášky.

(2) Vážená úroková pozice v každém duračním pásmu se rovná součtu součinů úrokových pozic, příslušných modifikovaných durací těchto úrokových pozic a předpokládaných změn úrokových měr. Změny úrokových měr pro každé durační pásmo jsou uvedeny v tabulce č. 8 v příloze č. 2 této vyhlášky.

(3) Vážené úrokové pozice se kompenzují v jednotlivých duračních pásmech. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice a jedna zbytková úroková pozice v každém duračním pásmu.

(4) Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých duračních pásmech se dále kompenzují v zónách 1, 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice v každé zóně a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.

(5) Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých zónách se kompenzují mezi sousedními zónami 1 a 2 a zónami 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 1 a 2, jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 2 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.

(6) Zbytkové úrokové pozice v zónách 1 a 3 se dále kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 1 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.

§ 32

Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku dané měny stanovený s použitím metody durací podle § 31 se rovná součtu

• a) 5 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém duračním pásmu (§ 31 odst. 3),

• b) 40 % kompenzované úrokové pozice v zóně 1 (§ 31 odst. 4),

• c) 30 % kompenzované úrokové pozice v zóně 2 (§ 31 odst. 4),

• d) 30 % kompenzované úrokové pozice v zóně 3 (§ 31 odst. 4),

• e) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 1 a 2 (§ 31 odst. 5),

• f) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 2 a 3 (§ 31 odst. 5),

• g) 150 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 1 a 3 (§ 31 odst. 6),

• h) 100 % součtu absolutních hodnot úrokových pozic v jednotlivých zónách zbývajících po všech kompenzacích, kterými jsou zbytková úroková pozice v zóně 2 po provedení kompenzací podle § 31 odst. 5 a zbytkové úrokové pozice v zónách 1 a 3 po provedení kompenzací podle § 31 odst. 6.

§ 33

Metoda marží

(1) Kapitálový požadavek k úrokovým futures obchodovaným na uznaných burzách je roven součtu marží odpovídajících těmto úrokovým futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s úrokovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle § 30 nebo § 32 nebo hlavy XI části třetí.

(2) Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku se úrokové pozice v cizích měnách úrokových futures do pozic podle § 42 nezařazují.

§ 34

Výpočet kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku

Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku je roven součtu kapitálových požadavků pro každou jednotlivou měnu spočtených podle metody splatností podle § 30 nebo metody durací podle § 31 a 32 a kapitálového požadavku k úrokovým futures spočteného podle metody marží podle § 33.

HLAVA VII

KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK K AKCIOVÉMU RIZIKU

§ 35

(1) Kapitálový požadavek k akciovému riziku se stanoví pouze u akciových nástrojů obchodního portfolia. Akciové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu akciovou pozici. Tyto nástroje představují zejména akcie, depozitní poukázky, například globální depozitní certifikáty (GDR) a deriváty.

(2) V případě, že depozitní poukázky jsou pro účely vypořádání zaměnitelné, lze je konvertovat do podkladových akcií, které se zařazují do akciových pozic daného národního trhu podle § 37.

§ 36

Kompenzace nástrojů

Před stanovením kapitálového požadavku k akciovému riziku lze kompenzovat opačné akciové nástroje kromě derivátů, jestliže je emitoval týž emitent, jsou si v případě likvidace nebo konkurzu emitenta rovnocenné a jsou ve stejné měně. V případě akciových derivátů lze kompenzovat deriváty stejného druhu, které byly sjednány mezi dvěma stejnými osobami, mají stejnou splatnost a stejné podkladové nástroje.

§ 37

Akciové pozice

(1) Dlouhé akciové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké akciové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto operací.

(2) Akciové pozice, jejichž emitenti jsou zapsáni v obchodním rejstříku nebo v jiném obdobném seznamu v jedné zemi, představují akciové pozice národního trhu.

(3) Hrubá akciová pozice je rovna součtu absolutních hodnot všech akciových pozic. Čistá akciová pozice daného národního trhu je rovna součtu dlouhých a krátkých akciových pozic tohoto trhu.

(4) Převody akciových nástrojů v rámci reverzních rep a rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit nemění původní akciové pozice převáděných akciových nástrojů partnerů. Hotovost, která bude poskytnuta v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, která bude přijata v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.

(5) U akciových forwardů, futures a swapů se akciové pozice použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku, úrokové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku, měnové pozice se použijí pro propočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

§ 38

Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku

(1) Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku se rovná součinu koeficientu 0,04 a hrubé akciové pozice podle § 37 odst. 3 snížené o hrubou akciovou pozici vybraného portfolia podle odstavce 2.

(2) Vybrané portfolio musí splňovat tyto podmínky:

• a) nezahrnuje akcie emitenta, v jehož případě by byl použit koeficient 0,08 podle tabulky č. 5 v příloze č. 2 této vyhlášky pro účely stanovení kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku,

• b) je sestaveno z akcií obsažených v akciových indexech podle seznamu v tabulce č. 9 v příloze č. 2 této vyhlášky,

• c) podíl kterékoliv absolutní hodnoty akciové pozice v tomto portfoliu nesmí převyšovat 5 % hrubé akciové pozice nebo podíl kterékoliv absolutní hodnoty akciové pozice nesmí převyšovat 10 % hrubé akciové pozice, pokud součet absolutních hodnot akciových pozic s podílem od 5 % do 10 % hrubé akciové pozice nepřevyšuje 50 % hrubé akciové pozice tohoto portfolia.

Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku vybraného portfolia je roven součinu koeficientu 0,02 a hrubé akciové pozice tohoto portfolia.

(3) Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku je roven součtu kapitálových požadavků podle odstavců 1 a 2.

§ 39

Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku

(1) Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku se rovná součtu součinů koeficientu 0,08 a absolutních hodnot čistých akciových pozic národních trhů podle § 37 odst. 3.

(2) Pro účely stanovení kapitálového požadavku k obecnému akciovému riziku lze akciové futures obchodované na uznaných burzách vyjmout z akciových pozic (metoda marží). Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku je potom roven součtu kapitálového požadavku podle odstavce 1 a kapitálového požadavku k akciovým futures obchodovaným na uznaných burzách, který je roven součtu marží odpovídajících akciovým futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s úrokovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle odstavce 1 nebo hlavy XI části třetí. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku se akciové pozice v cizích měnách akciových futures nezařazují do pozic podle § 42, které jsou základem pro stanovení měnových pozic.

§ 40

Akciové indexy

(1) Akciové indexy podle seznamu v tabulce č. 9 přílohy č. 2 této vyhlášky lze rozložit na jednotlivé akciové nástroje nebo je lze považovat za samostatné akciové nástroje.

(2) Akciová pozice v akciovém indexu se stanoví buď jako vážený součet reálných hodnot jednotlivých akciových nástrojů nebo jako reálná hodnota akciového indexu.

(3) Akciové indexy uvedené v tabulce č. 9 přílohy č. 2 této vyhlášky se pro účely stanovení kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku do příslušných akciových pozic nezařazují.

HLAVA VIII

KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK K MĚNOVÉMU RIZIKU

§ 41

(1) Kapitálový požadavek k měnovému riziku se stanoví u vybraných nástrojů obchodního a bankovního portfolia obsahujících úrokové, akciové nebo komoditní pozice v cizích měnách, včetně pozic majících charakter cizí měny. Tyto pozice jsou měnovými pozicemi v cizích měnách. Ostatní pozice jsou měnovými pozicemi v Kč. Měnové pozice jsou měnové pozice v cizích měnách a měnové pozice v Kč. Vybranými nástroji jsou rozvahové nástroje, spotové operace a pevné termínové operace. Měnové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu měnovou pozici v cizí měně. Z měnových pozic v cizích měnách se vyjímají pozice

• a) nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zachycovány na účtech nákladů nebo výnosů,

• b) podkladových nástrojů derivátů sjednaných za účelem zajišťování se (§ 9 odst. 6) proti měnovému riziku plynoucímu z nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zachycovány na účtech nákladů nebo výnosů.

(2) Za cizí měnu se rovněž považuje měnové zlato.

(3) Zúčtovací jednotka, například SDR, se považuje pro účely této vyhlášky za zvláštní měnu, kterou lze rozdělit na jednotlivé měny podle platného poměru složení.

§ 42

Měnové pozice

(1) Dlouhé měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými měnovými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké měnové pozice podkladových nástrojů těchto kontraktů.

(2) Čistá měnová pozice v cizí měně je součet dlouhých a krátkých měnových pozic v této měně. Tato pozice je dlouhá, je-li uvedený součet kladný, nebo je krátká, je-li uvedený součet záporný.

(3) Čistá měnová pozice v Kč je součin koeficientu mínus jedna a čisté měnové pozice v cizích měnách, která je součtem jednotlivých čistých měnových pozic v cizích měnách. Tato pozice je dlouhá, pokud je tento součet záporný, nebo je krátká, je-li tento součet kladný.

(4) Celková měnová pozice je součet

• a) větší z hodnot vyjadřujících součet všech dlouhých čistých měnových pozic v cizích měnách nebo součet všech absolutních hodnot krátkých čistých měnových pozic v cizích měnách s tím, že čistá měnová pozice ve zlatě se do těchto součtů nezahrnuje, a

• b) absolutní hodnoty čisté měnové pozice ve zlatě.

§ 43

Silně korelované měny

(1) Dvě měny lze považovat za silně korelované v případě, že ke ztrátě (spočtené na základě denních kurzů České národní banky cizích měn v každém pracovním dnu předchozích tří nebo pěti let) u kompenzovaných měnových pozic během následujících 10 pracovních dnů ve výši 4 % nebo méně hodnoty kompenzovaných měnových pozic v daných měnách vyjádřené ve vykazující měně došlo s pravděpodobností alespoň 99 % v případě kalkulace provedené na základě tříletého sledování nebo alespoň 95 % v případě kalkulace provedené na základě pětiletého sledování. Dvě měny nelze považovat za silně korelované ode dne, kdy tato podmínka pozbývá platnosti. Korelace měn musí být doloženy.

(2) Kompenzovanou měnovou pozicí dvou měn se rozumí menší z absolutních hodnot dlouhé čisté měnové pozice v jedné měně a krátké čisté měnové pozice v druhé měně. Součet dlouhé a krátké čisté měnové pozice se nazývá nekompenzovanou měnovou pozicí. Nekompenzovaná měnová pozice se považuje za čistou měnovou pozici v té měně, jejíž absolutní hodnota měnové pozice před provedením kompenzace je větší. Tato nekompenzovaná měnová pozice se zahrnuje do dlouhých čistých měnových pozic nebo krátkých čistých měnových pozic pro účely výpočtu celkové měnové pozice podle § 42 odst. 4.

§ 44

Výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku

(1) Kapitálový požadavek k měnovému riziku se rovná součtu součinu koeficientu 0,04 a kompenzovaných pozic silně korelovaných měn a součinu koeficientu 0,08 a celkové měnové pozice.

(2) Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku lze vyjmout měnové pozice v cizích měnách měnových futures obchodovaných na uznaných burzách z měnových pozic (metoda marží). Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s měnovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle odstavce 1 nebo hlavy XI části třetí. Kapitálový požadavek k měnovému riziku je potom roven součtu kapitálového požadavku podle odstavce 1 a kapitálového požadavku k měnovým futures obchodovaným na uznaných burzách, který je součtem marží odpovídajících těmto futures.

HLAVA IX

KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK KE KOMODITNÍMU RIZIKU

Díl 1

Komoditní nástroje a jejich pozice

§ 45

Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku se stanoví z komoditních nástrojů obchodního a bankovního portfolia. Komoditními nástroji jsou nástroje, které mají alespoň jednu komoditní pozici.

§ 46

Kompenzace nástrojů

Před stanovením kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku lze kompenzovat opačné komoditní nástroje, pokud jde o stejnou komoditu, jsou ve stejné měně, mají stejnou splatnost a v případě derivátů i stejného partnera. Dále lze kompenzovat opačné komoditní nástroje v silně korelovaných komoditách podle § 49 a opačné komoditní nástroje, se kterými se obchoduje na trhu s denními dodávkami a pokud se jejich zbytkové splatnosti liší nejvýše o deset dnů.

§ 47

Komoditní pozice

(1) Dlouhé komoditní pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké komoditní pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto operací.

(2) Převody komoditních nástrojů v rámci reverzních rep a rep, výpůjček a půjček komodit nemění původní komoditní pozice převáděných komoditních nástrojů partnerů. Hotovost, která bude poskytnuta v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, která bude přijata v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.

(3) U komoditních forwardů, futures a swapů se komoditní pozice použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku a úrokové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku, měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

(4) Pokud krátká komoditní pozice je splatná před dlouhou komoditní pozicí, je třeba, aby ovládající osoba přijala kroky k zabezpečení se proti riziku nedostatečné likvidity, která může nastat na některých trzích.

Díl 2

Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku

§ 48

(1) Pro každou komoditu se zvolí jedna ze dvou metod měření komoditního rizika, kterými jsou zjednodušená metoda podle § 50 nebo metoda splatností podle § 51. U silně korelovaných komodit lze použít podle § 49 společné schéma splatností.

(2) Pro komoditní futures obchodované na uznaných burzách lze použít metodu marží podle § 52, přičemž komoditní pozice těchto nástrojů se nezařazují do komoditních pozic pro účely kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle zjednodušené metody i metody splatností, měnové pozice se nezařazují do měnových pozic pro propočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

§ 49

Silně korelované komodity

Silně korelovanými komoditami se rozumí

• a) komodity, které jsou podle dohody partnerů zaměnitelné, nebo

• b) podobné komodity, které jsou blízkými substituty a korelace změn cen těchto komodit v průběhu posledních 12 měsíců před sjednáním kontraktu je vyšší než 0,9.

Silně korelované komodity se považují pro účely stanovení kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku s využitím zjednodušené metody podle § 50 a metody splatností podle § 51 za jednu komoditu.

§ 50

Zjednodušená metoda

Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku dané komodity je roven součtu 15 % absolutní hodnoty součtu dlouhých a krátkých komoditních pozic dané komodity a 3 % součtu absolutních hodnot krátkých a dlouhých komoditních pozic dané komodity.

§ 51

Metoda splatností

(1) Pro každou komoditu se sestaví schéma splatností s časovými pásmy 0 až 1 měsíc včetně, 1 až 3 měsíce včetně, 3 až 6 měsíců včetně, 6 až 12 měsíců včetně, 1 až 2 roky včetně, 2 až 3 roky včetně a nad 3 roky, ve které existuje alespoň jedna komoditní pozice. Každá komoditní pozice se zařadí do příslušného časového pásma. Fyzické zásoby komodity se zařadí do prvního časového pásma.

(2) Postupně se kompenzují dlouhé a krátké komoditní pozice v jednotlivých časových pásmech od nejnižšího časového pásma s tím, že zbytková pozice z nižšího časového pásma se postupně přenáší do nejbližšího vyššího časového pásma. V každém vyšším časovém pásmu se opět provádí kompenzace dlouhých a krátkých komoditních pozic včetně přenesené zbytkové pozice. Výsledkem postupných kompenzací je výsledná dlouhá nebo krátká komoditní pozice.

(3) Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku dané komodity je dán součtem

• a) 1,5 % součtu dvojnásobku kompenzovaných pozic v každém časovém pásmu,

• b) 0,6 % součtu absolutních hodnot zbytkových pozic přenášených mezi sousedními časovými pásmy a

• c) 15 % absolutní hodnoty výsledné komoditní pozice.

§ 52

Metoda marží

(1) Kapitálový požadavek ke komoditním futures obchodovaným na uznaných burzách je roven součtu marží odpovídajících těmto komoditním futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s těmito futures a zároveň tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle § 50 nebo § 51 nebo hlavy XI části třetí.

(2) Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku se komoditní pozice v cizích měnách komoditních futures nezařazují do pozic podle § 42, které jsou základem pro stanovení měnových pozic.

§ 53

Výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku

Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku je roven součtu kapitálových požadavků pro každou jednotlivou komoditu spočtených podle zjednodušené metody podle § 50 nebo metody splatností podle § 51 nebo metody marží podle § 52.

HLAVA X

KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK K OPCÍM

Díl 1

Kompenzace a pozice opcí

§ 54

Kapitálový požadavek k opcím se stanoví z opcí včetně warrantů zařazených do obchodního portfolia a měnových a komoditních opcí včetně warrantů zařazených do bankovního portfolia.

§ 55

Kompenzace opcí

Před stanovením kapitálového požadavku k opcím lze kompenzovat opačné opce, jestliže jsou stejného druhu, byly sjednány mezi dvěma stejnými osobami, mají stejnou realizační cenu a zbytkovou splatnost a mají stejné podkladové nástroje.

§ 56

Pozice opcí

Úrokové, akciové, měnové a komoditní pozice opcí se vyjadřují v delta ekvivalentech opcí. Delta ekvivalenty opcí se rovnají delta ekvivalentům reálných hodnot podkladových nástrojů. Delta ekvivalent reálné hodnoty podkladové pohledávky se označuje kladným znaménkem a delta ekvivalent reálné hodnoty podkladového závazku záporným znaménkem.

Díl 2

Kapitálový požadavek k opcím

§ 57

Pro každou opci se zvolí jedna ze čtyř metod stanovení kapitálového požadavku k opcím, kterými jsou zjednodušená metoda podle § 58, metoda delta plus podle § 59, metoda analýzy situací podle § 60 nebo metoda marží podle § 61.

§ 58

Zjednodušená metoda

(1) Zjednodušená metoda se použije pouze v případě, že v portfoliu jsou jen koupené opce nebo pokud všechny prodané opce jsou dokonale kompenzovány stejnými koupenými opcemi.

(2) Při použití zjednodušené metody se nezahrnují pozice nástrojů zajištěné opcí a pozice podkladových nástrojů opcí do pozic podle § 27, 37, 42 a 47 pro účely stanovení kapitálových požadavků k úrokovému, akciovému, měnovému a komoditnímu riziku.

(3) Kapitálový požadavek k opci je roven rozdílu součinu reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu podle odstavce 4 a vnitřní hodnoty opce, pokud je kladný a pokud je v portfoliu zajištěný nástroj a zajišťovací opce. Pokud v portfoliu není zajištěný nástroj, avšak je v portfoliu koupená opce, kapitálový požadavek k opci je roven menší z hodnot

• a) reálná hodnota podkladového kupovaného nebo prodávaného nástroje násobená koeficientem podle odstavce 4, nebo

• b) reálná hodnota opce.

(4) Koeficient se zvolí v závislosti na druhu opce. V případě

• a) úrokových opcí je koeficient roven součtu koeficientu, který odpovídá koeficientu specifického úrokového rizika podle tabulky č. 5 v příloze č. 2 této vyhlášky, a koeficientu 0,08,

• b) akciových opcí je koeficient roven součtu koeficientu specifického akciového rizika podle § 38 a koeficientu 0,08,

• c) měnových opcí je koeficient roven 0,08,

• d) komoditních opcí je koeficient roven 0,15.

(5) Kapitálový požadavek k opcím je roven součtu kapitálových požadavků stanovených podle odstavce 3.

(6) Kapitálový požadavek k opcím podle odstavce 5 se přičítá podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) k odpovídajícím kapitálovým požadavkům k úrokovému, akciovému, měnovému a komoditnímu riziku.

(7) Kapitálový požadavek k úrokovým opcím se rozdělí na dvě části v poměru, který odpovídá poměru koeficientu specifického úrokového rizika podle tabulky č. 5 v příloze č. 2 této vyhlášky a koeficientu 0,08. Část kapitálového požadavku k úrokovým opcím odpovídající koeficientu specifického rizika se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku podle § 28. Druhá část kapitálového požadavku k úrokovým opcím odpovídající koeficientu 0,08 se přičítá ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle § 34.

(8) V případě kapitálového požadavku k akciovým opcím se postupuje stejným způsobem, což znamená, že kapitálový požadavek k akciovým opcím se rozdělí na dvě části v poměru, který odpovídá poměru koeficientu specifického rizika podle § 38 a koeficientu 0,08. První část kapitálového požadavku k akciovým opcím se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku podle § 38 a druhá část ke kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku podle § 39.

(9) Kapitálový požadavek k měnovým opcím se přičte ke kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle § 44.

(10) Kapitálový požadavek ke komoditním opčním kontraktům se přičte ke kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle § 53.

§ 59

Metoda delta plus

(1) Delta ekvivalenty opcí se zařadí do pozic podle § 27, 37 a 47, které jsou základem pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku podle § 28 a obecnému úrokovému riziku podle § 34, kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku podle § 38 a obecnému akciovému riziku podle § 39 a kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle § 53.

(2) Delta ekvivalenty v cizích měnách opcí se zařadí do pozic podle § 42, které jsou základem pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku podle § 44.

(3) Při použití metody delta plus se dále stanoví kapitálový požadavek k riziku gamma a vega.

(4) Kladné a záporné hodnoty gamma se sečtou pro jednotlivé opce, jejichž podkladový nástroj je stejný. Pokud je tento součet záporný, počítá se kapitálový požadavek k riziku gamma, který je roven součinu jedné poloviny absolutní hodnoty gamma a druhé mocniny změny reálné hodnoty podkladového nástroje. Pro účely tohoto ustanovení se rozumí

• a) stejnými podkladovými nástroji v případě

• 1. úrokových měr nástroje, úrokové pozice, které jsou zařazeny do jednoho časového pásma podle tabulky č. 7 v příloze č. 2 této vyhlášky nebo tabulky č. 8 v příloze č. 2 této vyhlášky v závislosti na tom, jaká metoda stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku byla zvolena,

• 1. akcií a akciových indexů nástroje, akciové pozice, které jsou zařazeny do jednoho národního trhu podle § 37,

• 1. cizích měn a zlata jednotlivé měny a zlato,

• 1. komodit jednotlivé komodity,

• b) změnou reálné hodnoty podkladového nástroje v případě

• 1. úrokových opcí, pokud je podkladovým nástrojem dluhopis, součin reálné hodnoty tohoto dluhopisu a koeficientu podle tabulky č. 7 v příloze č. 2 této vyhlášky. Pokud je podkladovým nástrojem úroková míra, hodnota podkladového aktiva se násobí předpokládanou změnou úrokové míry podle tabulky č. 7 v příloze č. 2 této vyhlášky,

• 1. akciových a měnových opcí součin reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu 0,08,

• 1. komoditních opcí součin reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu 0,15.

(5) Kapitálový požadavek k riziku gamma se stanoví jako součet kapitálových požadavků k riziku gamma spočtených pro opce se stejnými podkladovými nástroji.

(6) Kapitálový požadavek k riziku vega se počítá pro každou opci a je roven součinu hodnoty vega, volatility reálné hodnoty podkladového nástroje (druh volatility, například denní, měsíční, implikovaná, se zvolí v závislosti na charakteru opce) a koeficientu 0,25. Kapitálový požadavek k riziku vega se rovná součtu kapitálových požadavků k riziku vega spočtených pro každou opci.

(7) Kapitálové požadavky k riziku gamma a vega se přičítají podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle § 34, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku podle § 39, kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle § 44 nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle § 53.

§ 60

Metoda analýzy situací

(1) Situační síť se sestaví odděleně pro každý podkladový nástroj opcí. První dimenzí situační sítě je reálná hodnota podkladového nástroje a druhou dimenzí je volatilita reálné hodnoty podkladového nástroje. Pro vymezení první dimenze situační sítě se považuje za dostatečný rozsah intervalu ± 8 % a v případě komodit ± 15 % aktuální reálné hodnoty podkladového nástroje od aktuální reálné hodnoty podkladového nástroje, pro vymezení druhé dimenze rozsah intervalu ± 25 % aktuální volatility reálné hodnoty podkladového nástroje od aktuální volatility reálné hodnoty podkladového nástroje. Každý interval se rozdělí na nejméně šest stejně velkých částí s tím, že aktuální reálná hodnota a aktuální volatilita reálné hodnoty podkladového nástroje tvoří středy obou intervalů. Situační síť obsahuje nejméně 49 bodů.

(2) Pro každý bod situační sítě se vypočte očekávaná ztráta odpovídajícího portfolia opcí a vybere se maximální očekávaná ztráta. Očekávanou ztrátou portfolia opcí se rozumí rozdíl mezi aktuální hodnotou portfolia opcí a hodnotou portfolia opcí v každém z bodů situační sítě.

(3) Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí se počítá, pokud podkladovými nástroji těchto opcí jsou úrokové nebo akciové nástroje. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku takových opcí je roven součtu součinů absolutních hodnot delta ekvivalentů úrokových nebo akciových podkladových nástrojů opcí a koeficientů specifického úrokového rizika podle tabulky č. 5 v příloze č. 2 této vyhlášky nebo koeficientů specifického akciového rizika podle § 38. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku úrokových opcí se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku podle § 28. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku akciových opcí se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku podle § 38.

(4) Nejvyšší očekávané ztráty podle odstavce 2 vypočtené pro jednotlivé podkladové nástroje se přičítají podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle § 34, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku podle § 39, kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle § 44 nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle § 53.

§ 61

Metoda marží

(1) Metodu marží lze použít pouze pro stanovení kapitálového požadavku k opcím obchodovaným na uznaných burzách. Kapitálový požadavek takové opce je roven marži. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s opcemi. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle § 58 nebo § 59 nebo § 60 nebo hlavy XI části třetí.

(2) Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí se počítá, pokud podkladovými nástroji jsou úrokové nebo akciové nástroje. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku takových opcí je roven součtu součinů absolutních hodnot delta ekvivalentů úrokových nebo akciových opcí a koeficientů specifického rizika podle tabulky č. 5 v příloze č. 2 této vyhlášky nebo koeficientů podle § 38. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku podle § 28 nebo ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku podle § 38 v závislosti na podkladovém nástroji.

(3) Marže se přičítají podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle § 34, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku podle § 39, kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle § 44 nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle § 53.

(4) Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku se delta ekvivalenty v cizích měnách opcí do pozic podle § 42 nezařazují.

HLAVA XI

KAPITÁLOVÉ POŽADAVKY PODLE VLASTNÍCH MODELŮ

§ 62

Obecná kritéria pro použití vlastních modelů

(1) Ovládající osoba může použít pro stanovení kapitálových požadavků regulovaného konsolidačního celku k tržnímu riziku a specifickému (úrokovému a akciovému) riziku vlastní model. Výpočet kapitálových požadavků podle hlav VI až X části třetí, který se považuje za standardní metodu, není v tomto případě pro ovládající osobu závazný.

(2) Vlastní model je možné používat za předpokladu splnění těchto požadavků:

• a) model je koncepčně správný a je používán v souladu se způsobem řízení rizik ovládající osoby,

• b) model byl testován po dobu nejméně jednoho roku a ovládající osoba je schopna doložit záznamy porovnávání skutečných denních zisků a ztrát v tomto období s hodnotami vypočtenými na jeho základě,

• c) model splňuje kvalitativní požadavky podle § 63,

• d) model splňuje kritéria specifikace faktorů tržního rizika podle § 64,

• e) model má prokazatelně dostatečnou přesnost a splňuje zejména kvantitativní požadavky podle § 65,

• f) ovládající osoba provádí stresové testování pravidelně, zpětné testování modelu provádí denně.

(3) Pokud ovládající osoba zamýšlí používat vlastní model, musí tuto skutečnost oznámit České národní bance a tento záměr doložit. Shledá-li Česká národní banka, že vlastní model nesplňuje požadavky podle odstavce 2, sdělí to písemně ovládající osobě nejpozději do patnácti měsíců od úplného doložení jejího záměru používat vlastní model České národní bance. Před tímto sdělením nebo před marným uplynutím patnáctiměsíční lhůty nesmí ovládající osoba vlastní model použít pro stanovení kapitálových požadavků pro účely této vyhlášky.

(4) Zpětné testování musí poskytovat pro každý obchodní den srovnání měření jednodenní rizikové hodnoty stanovené na základě pozic ovládající osoby ke konci obchodního dne s hodnotou portfolia následujícího obchodního dne. Česká národní banka může prověřit schopnost ovládající osoby provádět zpětné testování aktuálních a hypotetických změn hodnoty portfolia. Zpětné testování hypotetických změn hodnoty portfolia je založeno na porovnání hodnoty portfolia na konci obchodního dne a jeho hodnoty na konci následujícího obchodního dne za předpokladu nezměněných pozic.

(5) Česká národní banka může požadovat přijetí opatření ke zlepšení modelu zpětného testování, jestliže jej bude považovat za nedostatečný vzhledem k rozsahu a typům obchodních aktivit členů regulovaného konsolidačního celku.

§ 63

Kvalitativní požadavky

(1) Ovládající osoba může používat vlastní model pro stanovení kapitálového požadavku k tržnímu a specifickému riziku pro účely této vyhlášky, pokud jsou splněny tyto požadavky:

• a) model je nedílnou součástí denního procesu měření rizik ovládající osoby a výstupy z něj slouží pro informování vedení ovládající osoby o rozsahu podstupovaných rizik,

• b) ovládající osoba má útvar řízení rizik nezávislý na útvaru obchodování. Útvar řízení rizik podává hlášení přímo vedení ovládající osoby, je odpovědný za vytvoření a implementaci systému řízení rizik ovládající osoby, denně zpracovává a analyzuje výstupy modelu, navrhuje odpovídající opatření k úpravě vnitřních limitů,

• c) vedení ovládající osoby se aktivně zúčastňuje procesu řízení rizik. Denní hlášení připravovaná útvarem řízení rizik jsou posuzována vedoucími zaměstnanci ovládající osoby, kteří mají pravomoc snížit limity jednotlivým obchodníkům včetně pravomoci snížit limity celkových pozic ovládající osoby,

• d) ovládající osoba má dostatečný počet zaměstnanců, kteří byli vyškoleni v oblasti používání modelů pro obchodování, řízení rizik, vypořádání obchodů a v oblasti vnitřního auditu se zaměřením na modely stanovení kapitálových požadavků,

• e) ovládající osoba stanovila postupy pro monitorování vnitřních procedur a vnitřních kontrolních mechanizmů a zajištění jejich souladu s fungováním systému řízení rizik ovládající osoby,

• f) historická data o modelu dokazují, že model je při měření rizik dostatečně přesný,

• g) ovládající osoba pravidelně provádí dostatečně náročné stresové testování modelu, jehož výsledky jsou posuzovány vedením ovládající osoby a následně promítány do vnitřních postupů ovládající osoby, procesu řízení rizik včetně stanovování limitů,

• h) ovládající osoba zajistí, aby součástí pravidelného provádění vnitřního auditu bylo nezávislé prověření celkového systému řízení rizik ovládající osoby.

(2) Audit podle odstavce 1 písm. h) musí zahrnovat posouzení činnosti obchodních útvarů a posouzení činnosti útvaru řízení rizik. Posouzení celkového procesu řízení rizik prováděné nejméně jednou za rok musí zahrnovat

• a) prověření dostatečnosti dokumentace systému řízení rizik ovládající osoby, organizace útvaru řízení rizik a jeho činností,

• b) způsob začlenění výstupů měření tržního a specifického rizika do denního procesu řízení ovládající osoby a do informačního systému ovládající osoby,

• c) prověření procesu schvalování systémů pro měření rizik a systémů stanovování reálných hodnot, které jsou využívány obchodním útvarem a útvarem vypořádání obchodů,

• d) posouzení míry zahrnutí tržního a specifického rizika pokrývaných modelem a způsob schvalování změn v procesu řízení rizik,

• e) posouzení přesnosti a úplnosti dat používaných modelem, přesnosti a vhodnosti používaných volatilit a korelací, přesnosti a citlivosti algoritmů výpočtu rizik podstupovaných ovládající osobou,

• f) posouzení postupu hodnocení konzistentnosti, včasnosti a spolehlivosti zdrojových dat používaných modelem včetně nezávislosti těchto dat,

• g) posouzení procesu, který ovládající osoba používá k hodnocení zpětného testování.

§ 64

Specifikace faktorů tržního rizika

Ovládající osoba zabezpečí, aby vlastní model zohledňoval dostatečné množství rizikových faktorů tržního rizika v závislosti na rozsahu aktivit ovládající osoby na jednotlivých trzích a charakteru těchto trhů; přitom musí být splněny nejméně tyto podmínky:

• a) v případě úrokového rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající úrokovým mírám v každé měně, ve které má ovládající osoba významné úrokové pozice. Konstrukce výnosové křivky vychází z některé všeobecně používané metody. Pro významné úrokové pozice v hlavních měnách a na významných trzích musí být výnosová křivka dělena na nejméně šest časových segmentů, aby postihla změny volatility úrokových měr podél výnosové křivky. Model musí zohledňovat riziko vyplývající z neparalelních pohybů různých výnosových křivek,

• b) v případě měnového rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající pozicím ovládající osoby v jednotlivých cizích měnách a ve zlatě,

• c) v případě akciového rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající alespoň každému trhu s akciemi, na kterém má ovládající osoba významné pozice,

• d) v případě komoditního rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající alespoň každé komoditě, ve které má ovládající osoba významné pozice, a současně zohledňuje riziko vyplývající z neparalelních pohybů příbuzných, nikoliv však identických, komodit a riziko změn forwardových cen vyplývajících z nesouladu ve splatnostech s tím, že model musí vždy rovněž zohledňovat charakteristiku jednotlivých komoditních trhů, zvláště termíny dodávek a možnosti obchodníků uzavírat pozice.

§ 65

Kvantitativní požadavky

(1) Ovládající osoba zabezpečí, aby vlastní model splňoval pro účely stanovení kapitálových požadavků k tržnímu a specifickému riziku nejméně tyto požadavky:

• a) riziková hodnota je počítána denně,

• b) pro výpočet rizikové hodnoty je používán jednostranný interval spolehlivosti založený na 99 % pravděpodobnosti,

• c) pro výpočet rizikové hodnoty je deset pracovních dnů nejkratším obdobím držení nástrojů. Ovládající osoba může použít rizikovou hodnotu spočtenou za kratší období držení s tím, že takovou rizikovou hodnotu koriguje na ekvivalent deseti dnů pomocí druhé odmocniny poměru období,

• d) historické období pro výpočet rizikové hodnoty musí být alespoň jeden rok. Ovládající osoba může počítat rizikovou hodnotu za použití údajů kratšího historického období, pokud je tento postup zdůvodnitelný například značnou změnou cenové volatility,

• e) datové soubory se obnovují alespoň jednou za tři měsíce, případně častěji, pokud dochází ke značným změnám tržních podmínek,

• f) jsou používány modely založené na maticích variance-kovariance, na historických simulacích nebo na simulacích Monte Carlo,

• g) model přesně podchycuje rizika spojená s opcemi. Pro stanovení opčních rizik model splňuje nejméně tyto podmínky:

• 1. podchycuje nelineární cenové charakteristiky opčních pozic, alespoň riziko gamma a vega,

• 1. pracuje s opčními pozicemi nebo pozicemi, které vykazují charakteristiku podobnou opcím, jako by je ovládající osoba držela nejméně po dobu 10 pracovních dnů,

• 1. bere v úvahu soubor rizikových faktorů, které podchycují volatility úrokových měr a cen podkladových nástrojů opcí.

(2) Kapitálový požadavek je určen denně a je roven vyšší hodnotě z

• a) rizikové hodnoty předchozího dne, nebo

• b) průměrné denní rizikové hodnoty za předchozích 60 pracovních dnů násobené multiplikačním faktorem, zvýšeným o plus faktor a dodatečnou přirážku podle § 66 odst. 3.

(3) Nejnižší hodnota multiplikačního faktoru podle odstavce 2 je 3. Ovládající osoba zvýší tuto hodnotu o plus faktor nabývající hodnot 0 až 1 podle tabulky č. 10 v příloze č. 2 této vyhlášky v závislosti na počtu převýšení během posledních 250 pracovních dnů. Převýšení představuje jednodenní změnu hodnoty portfolia, která je vyšší než hodnota vypočtená na základě modelu.

(4) Ovládající osoba oznámí České národní bance jakákoliv zvýšení počtu převýšení podle odstavce 3, pokud znamenají zvýšení rizikového faktoru podle tabulky č. 10 v příloze č. 2 této vyhlášky, do 5 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.

§ 66

Dodatečná kritéria pro vlastní modely pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku

(1) Vlastní model ovládající osoby pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému úrokovému a specifickému akciovému riziku musí splňovat tato dodatečná kritéria:

• a) model musí objasňovat historické cenové pohyby v portfoliu, například pomocí testu goodness of fit,

• b) model musí být citlivý na změny ve struktuře portfolia a musí stanovovat vyšší kapitálové požadavky pro portfolio se zvýšenou koncentrací,

• c) model musí brát do úvahy změny během celého úvěrového cyklu, aby v případě sestupné fáze cyklu nebyla podceňována velikost rizika. Lze použít simulaci nejhorších událostí,

• d) model musí být ověřen pomocí zpětného testování, zda je specifické riziko správně odhadováno.

(2) Ovládající osoba doloží, že model správně odhaduje pro dluhopisy a akcie velikost

• a) rizika události, kterým se rozumí, že dojde k významné změně reálné hodnoty daného nástroje v důsledku neočekávané události, a

• b) rizika selhání.

(3) Pokud vlastní model splňuje kritéria podle odstavců 1 a 2, kapitálové požadavky jsou stanovovány podle § 65 odst. 2. Pokud model splňuje pouze kritéria podle odstavce 1, kapitálový požadavek ke specifickému riziku stanovený modelem se zvyšuje o dodatečnou přirážku, která je rovna

• a) části celkové rizikové hodnoty celého portfolia připadající na specifické riziko, nebo

• b) rizikové hodnotě subportfolia obsahujícího pozice v dluhopisech a akciích, které mají specifické riziko.

(4) Dodatečná přirážka se stanoví ve výši průměrné denní hodnoty podle odstavce 3 písm. a) nebo b) za posledních 60 pracovních dnů.

(5) Specifické riziko lze oddělit od obecného rizika zejména na základě těchto postupů:

• a) výpočtu mezních přínosů rizikových faktorů specifického rizika k celkové rizikové hodnotě,

• b) výpočtu rozdílu mezi rizikovou hodnotou a hodnotou vypočtenou nahrazením individuálních akciových pozic akciovým indexem, nebo

• c) pomocí zvláštního modelu pro analytické rozdělení obecného a specifického rizika.

(6) Ovládající osoba provádí denně zpětné testování celého portfolia nebo subportfolií dluhopisů a akcií obsahujících specifické riziko. Pokud ovládající osoba člení tato subportfolia do dalších kategorií, provádí odděleně zpětné testování těchto kategorií. Změnu struktury subportfolií lze provést, pokud záměr provést tuto změnu byl oznámen a doložen České národní bance a Česká národní banka tento záměr neodmítla ve lhůtě tří měsíců ode dne jeho úplného doložení nebo v této lhůtě neinformovala ovládající osobu o prodloužení lhůty nejvýše o dva měsíce. Vlastní model pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku se stává neadekvátním pro měření specifického rizika od okamžiku, kdy počet převýšení pro celé portfolio nebo alespoň jedno subportfolio přesáhne za posledních 250 dní počet 10. Tuto skutečnost oznámí ovládající osoba neprodleně České národní bance.

(7) Ovládající osoba musí neprodleně odstranit nedostatky modelu a musí mít zajištěnu dostatečnou rezervu kapitálu pro pokrytí specifického rizika.

§ 67

Stresové testování

(1) Ovládající osoba používající vlastní model pro stanovení kapitálového požadavku k tržnímu a specifickému riziku musí mít k dispozici komplexní program stresového testování. Stresové testování slouží k identifikaci událostí a vlivů, které mají na regulovaný konsolidační celek značný dopad. Stresové testování je důležitou součástí pro stanovení dostatečného kapitálu regulovaného konsolidačního celku.

(2) Stresové scénáře musí brát v úvahu faktory, které mohou mít za následek značné ztráty nebo zisky ovládající osoby nebo mohou značně ztížit řízení rizik ovládající osoby. Stresové scénáře musí zahrnovat události s nízkou pravděpodobností výskytu ve všech hlavních druzích rizik (§ 62). Stresové scénáře musí objasňovat vliv takových událostí na pozice ovládající osoby, které mají lineární i nelineární cenovou charakteristiku.

(3) Ovládající osoba využívá stresové kvantitativní testy, které identifikují možné dopady na regulovaný konsolidační celek způsobené pohyby reálných hodnot, úrokových sazeb, volatilit, korelací a podobně. Dále využívá kvalitativní testy, kterými se prověřuje adekvátnost kapitálového vybavení ovládající osoby a stanoví se možnosti snížení rizika ovládající osoby a ochrany kapitálu před možnými ztrátami. Stresové testy musí být nedílnou součástí strategie vedení ovládající osoby a o jejich výsledcích musí být pravidelně informováno vedení ovládající osoby.

(4) Ovládající osoba musí ověřovat prostřednictvím série vlastních stresových scénářů svoji odolnost vůči nepříznivým změnám tržních podmínek a musí stanovit stresové testy, které ovlivní hodnotu jejího portfolia nejnepříznivěji.

(5) Česká národní banka může požadovat metodologii vytváření stresových scénářů, výsledky testování podle odstavce 4 a jejich porovnání s maximálními ztrátami ovládající osoby během období provádění stresového testování. Česká národní banka může prověřit program stresového testování prostřednictvím vlastních scénářů.

§ 68

Ověření modelu

Česká národní banka může požadovat, aby záměr používat vlastní model podle § 62 byl doložen zprávou auditora nebo jiné osoby, které dlouhodobě poskytují služby v oblasti modelování, o ověření přesnosti modelu. Tato zpráva obsahuje zejména vyjádření, zda

• a) struktura vlastního modelu je přiměřená aktivitám regulovaného konsolidačního celku,

• b) model splňuje kvalitativní požadavky podle § 63, kvantitativní požadavky podle § 65, popřípadě dodatečná kritéria podle § 66,

• c) ovládající osoba specifikuje faktory tržního rizika v souladu s § 64 a provádí stresové testování podle § 67,

• d) model poskytuje spolehlivou informaci o výši kapitálového požadavku k tržnímu, popřípadě specifickému riziku.

§ 69

Kombinace vlastních modelů a standardní metody

(1) Ovládající osoba může použít kombinaci vlastního modelu a standardní metody pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu a specifickému riziku. Musí však zabezpečit, aby všechny kategorie tržního a specifického rizika byly zahrnuty do výpočtu s využitím modelu nebo standardní metody.

(2) Ovládající osoba, která postupuje podle odstavce 1, musí dodržet tyto podmínky:

• a) kapitálový požadavek ke každé kategorii tržního a specifického rizika se stanoví jednou metodou; v rámci jedné rizikové kategorie nelze použít kombinaci vlastního modelu a standardní metody; v odůvodněných případech je možné od splnění této podmínky upustit, pokud ovládající osoba prokáže, že není možné tuto podmínku dodržet,

• b) ovládající osoba může změnit používanou kombinaci metod výpočtu kapitálového požadavku k tržnímu a specifickému riziku, pokud záměr provést tuto změnu byl oznámen a doložen České národní bance a Česká národní banka tento záměr neodmítla ve lhůtě tří měsíců ode dne jeho úplného doložení nebo v této lhůtě neinformovala ovládající osobu o prodloužení lhůty pro posouzení nejvýše o jeden měsíc,

• c) kapitálový požadavek k tržnímu a specifickému riziku stanovený na základě kombinace vlastního modelu a standardní metody je roven součtu kapitálových požadavků vypočtených podle modelu a kapitálových požadavků vypočtených podle standardní metody.

HLAVA XII

KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ

§ 70

Limit kapitálové přiměřenosti na konsolidovaném základě

(1) Kapitálová přiměřenost ovládající osoby na konsolidovaném základě se rovná součinu 8 % a podílu, v jehož čitateli je kapitál regulovaného konsolidačního celku podle § 12 odst. 5 a ve jmenovateli je součet kapitálového požadavku A regulovaného konsolidačního celku podle § 8 odst. 2 a kapitálového požadavku B regulovaného konsolidačního celku podle § 8 odst. 3. Pokud byla použita metoda agregace plus podle § 8 odst. 5 a 6, ve jmenovateli se uvádí součet kapitálového požadavku A regulovaného konsolidačního celku a součtu kapitálových požadavků B členů regulovaného konsolidačního celku, které byly stanoveny na individuálním základě.

(2) Kapitálová přiměřenost ovládající osoby na konsolidovaném základě nevyužitého tier 3 podle § 12 odst. 13 se rovná součinu 8 % a podílu, v jehož čitateli je nevyužitý tier 3 regulovaného konsolidačního celku a ve jmenovateli je součet kapitálového požadavku A regulovaného konsolidačního celku a kapitálového požadavku B regulovaného konsolidačního celku. Pokud byla použita metoda agregace plus podle § 8 odst. 5 a 6, ve jmenovateli se uvádí součet kapitálového požadavku A regulovaného konsolidačního celku a součtu kapitálových požadavků B členů regulovaného konsolidačního celku, které byly stanoveny na individuálním základě.

(3) Kapitálová přiměřenost ovládající osoby na konsolidovaném základě podle odstavce 1 musí dosahovat alespoň 8 %.

ČÁST ČTVRTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 71

(1) Ovládající osoba oznámí České národní bance záměr snížit některé součásti tier 1 podle § 12 odst. 1 písm. a) až g).

(2) Ovládající osoba oznámí neprodleně České národní bance všechny platby z titulu podřízeného dluhu B, které by vedly ke kapitálové přiměřenosti na konsolidovaném základě nižší než 9,6 %.

(3) Ovládající osoba oznámí neprodleně České národní bance jakékoliv selhání smluvního partnera v rámci uskutečněného reverzního repa a repa, výpůjčky a půjčky cenných papírů a komodit.

(4) Ovládající osoba oznamuje České národní bance pravidelně čtvrtletně, nejpozději do 10. dne měsíce následujícího po ukončení čtvrtletí, všechny případy překročení limitů podle § 22 odst. 1 a 2 v souhrnu za bankovní a obchodní portfolio, ke kterým došlo v průběhu daného čtvrtletí. V oznámení uvede jméno osoby nebo ekonomicky spjaté skupiny osob, výši překročení příslušných limitů a důvod tohoto překročení.

(5) Ovládající osoba vytvoří v rámci řízení rizik takový systém vlastních limitů, který zajistí soustavné dodržování limitů stanovených touto vyhláškou. Ovládající osoba musí dodržování limitů věrohodně doložit na vyžádání České národní banky.

(6) Ovládající osoba uchovává data potřebná pro sledování dodržování limitů stanovených touto vyhláškou nejméně po dobu pěti let.

§ 72

(1) Ovládající osoba používá pro účely výpočtů podle této vyhlášky pozice, které zohledňují veškeré operace, včetně spotových, členů regulovaného konsolidačního celku sjednané do 24. hodiny středoevropského času daného dne.

(2) Při rozkladu nástrojů neuvedených v § 25, 35 a 45 a při rozkladu složených nástrojů do pozic postupuje ovládající osoba podle vlastních postupů. Česká národní banka může požádat o předložení těchto vlastních postupů a jejich úpravu, pokud to bude vyžadovat zejména charakter podstupovaných rizik.

§ 73

(1) Ovládající osoba zabezpečí, aby byla zajištěna úplnost a správnost výpočtů požadovaných touto vyhláškou a údajů předávaných České národní bance pro účely dohledu na konsolidovaném základě.

(2) Ovládající osoba zajistí, aby u všech členů regulovaného konsolidačního celku existovaly dostatečné vnitřní kontrolní mechanismy zajišťující úplnost a správnost veškerých údajů a informací předávaných České národní bance. Postupy uplatňované v systému pro předávání těchto údajů a informací v rámci regulovaného konsolidačního celku musí být dostatečně rekonstruovatelné a transparentní.

(3) Ovládající osoba vytvoří systém řízení rizik, který odpovídá rozsahu a složitosti činností tak, aby poskytl nezkreslený obraz o míře podstupovaných rizik regulovaného konsolidačního celku. Systém musí zejména soustavně poskytovat informace o pozicích zaujímaných členy regulovaného konsolidačního celku a o angažovanosti vůči jednotlivým osobám a ekonomicky spjatým skupinám osob, včetně angažovanosti z titulu úpisu cenných papírů.

(4) Ovládající osoba upraví v souladu s touto vyhláškou ve své předpisové základně zásady řízení rizik v rámci regulovaného konsolidačního celku, zejména

• a) činnosti, které budou prováděny členy regulovaného konsolidačního celku,

• b) postupy pro identifikaci, měření, sledování a omezování rizik v rámci regulovaného konsolidačního celku,

• c) postupy stanovení reálných hodnot nástrojů,

• d) soustavu limitů používanou při řízení rizik v rámci regulovaného konsolidačního celku, včetně postupů při překročení limitů,

• e) informační toky mezi ovládající osobou a ostatními členy regulovaného konsolidačního celku, včetně informací o výsledných pozicích z realizovaných operací a o dodržování vnitřních limitů,

• f) stanovení pravomocí a odpovědností útvarů, jednotlivých zaměstnanců nebo výborů při řízení rizik,

• g) povinnosti a oprávnění útvarů vnitřního auditu členů regulovaného konsolidačního celku při prověřování systému řízení rizik v rámci regulovaného konsolidačního celku.

(5) Ovládající osoba zajistí pravidelné a spolehlivé informování statutárního orgánu nebo obdobného orgánu o dodržování zásad definovaných v předpisové základně podle odstavce 4, včetně dodržování limitů kapitálové přiměřenosti a čisté angažovanosti bankovního portfolia na konsolidovaném základě.

(6) Ve vztahu ke společně řízenému podniku postupuje ovládající osoba podle odstavců 2 a 4 přiměřeně.

§ 74

(1) Banka, která je členem regulovaného konsolidačního celku, je povinna podávat České národní bance hlášení za regulovaný konsolidační celek, jejichž obsah, formu, členění, metodiku sestavování, termíny a způsob předkládání stanoví podle příslušných právních předpisů^8) Česká národní banka. Česká národní banka je oprávněna v odůvodněných případech požadovat častější předkládání hlášení.

(2) Ovládající osoba zajistí existenci a funkčnost dostatečných kontrolních mechanismů při sestavování hlášení podle odstavce 1. Ovládající osoba zajistí pravidelné ověřování systému sestavování hlášení podle odstavce 1 útvarem vnitřního auditu. Při ověřování informací od osob zahrnutých do regulovaného konsolidačního celku lze využít útvaru vnitřního auditu těchto osob nebo vnějšího auditora.

(3) Ovládající osoba požádá vnějšího auditora, aby ověřil a vypracoval ve spolupráci s auditory členů regulovaného konsolidačního celku zprávu o tom, zda

• a) ovládající osoba dodržuje postupy a požadavky stanovené touto vyhláškou,

• b) systém pro vypracování hlášení je vybudován tak, aby věrně zobrazoval skutečné hodnoty,

• c) hlášení podle odstavce 1 k 31. prosinci jsou úplná a správná.

(4) Ovládající osoba předloží České národní bance zprávu podle odstavce 3 každoročně nejpozději do 30. června běžného roku za předcházející rok.

§ 75

(1) Dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost

• a) se riziková váha 0,20 pohledávek za vládou podporovanými institucemi podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky mění na rizikovou váhu 1,0,

• b) nelze použít pro účely převedení angažovanosti do angažovanosti vůči jiným osobám podle § 20 odst. 2 ty angažovanosti, které jsou zajištěny vládou podporovanými institucemi.

(2) Dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost může být pro účely stanovení kapitálového požadavku k úvěrovému riziku bankovního portfolia podle § 16 přiřazena podrozvahovému aktivu ve formě budoucí pohledávky, a to po dobu trvání zajištění a při dodržení podmínek podle § 15 odst. 2, riziková váha

• a) ručitele nebo poskytovatele záruky nebo smluvního partnera pevné termínové operace s úvěrovými nástroji, a to v případě ručení nebo záruky vydané nebo pevné termínové operace s úvěrovými nástroji sjednané s

• 1. centrálními vládami států zóny A,

• 1. centrálními bankami států zóny A,

• 1. Evropskými společenstvími,

• 1. vládami územních celků států zóny A,

• 1. orgány územní samosprávy států zóny A,

• 1. mezinárodními finančními institucemi,

• 1. centrálními vládami a centrálními bankami států zóny B za předpokladu, že pohledávka je denominována a financována v národní měně společné jak pro dlužníka, tak pro ručitele,

• 1. bankami se sídlem ve státech zóny A,

• 1. bankami se sídlem ve státech zóny B, pokud pohledávka má původní splatnost do jednoho roku včetně,

• 1. obchodníky s cennými papíry se sídlem ve státech zóny A,

• 1. uznanými clearingovými centry a burzami se sídlem ve státech zóny A,

• b) nula v případě zástavního práva k

• 1. pohledávkám na vyplacení vkladu z účtu vedeného u banky se sídlem ve státě zóny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku, dále k pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním listem nebo obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu vedeného u banky se sídlem ve státě zóny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku, nebo zástavního práva k vkladním listům vydaným touto bankou před 1. lednem 2001,

• 1. cenným papírům emitovaným centrálními vládami států zóny A a institucemi, jejichž závazky jsou zaručeny centrálními vládami států zóny A, centrálními bankami států zóny A nebo Evropskými společenstvími,

• c) 0,20 v případě zástavního práva k cenným papírům emitovaným mezinárodními finančními institucemi.

Jiné zajištění nelze pro účely snížení rizikové váhy podrozvahového aktiva ve formě budoucí pohledávky uznat.

§ 76

Zrušují se:

• 1. opatření České národní banky č. 2 ze dne 8. července 1999, kterým se stanoví podmínky pro provádění dohledu nad bankami na konsolidovaném základě, vyhlášené v částce 62/1999 Sb.,

• 1. opatření České národní banky č. 6 ze dne 7. září 2000, kterým se mění opatření České národní banky č. 2 ze dne 8. července 1999, vyhlášené v částce 94/2000 Sb. pod č. 42/2000 Sb.

§ 77

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2002.

Guvernér:

doc. Ing. Tůma, CSc. v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 333/2002 Sb.

Vzor použití metody agregace plus pro stanovení kapitálových požadavků regulovaného konsolidačního celku a kapitálové přiměřenosti na konsolidovaném základě

Regulovaným konsolidačním celkem je skupina ovládající banky, která je tvořena ovládající bankou, dvěma ovládanými osobami a jedním společně řízeným podnikem.

Podíly ovládající banky na ovládaných osobách a společně řízeném podniku jsou uvedeny v tabulce č. 1. Podíly ovládaných osob ani podíly společně řízeného podniku na ovládající bance neexistují.

| Tabulka č. 1 | | | Podíl ovládající banky | % | | --- | --- | | ■ na ovládané osobě A s kapitálem 30 mil. Kč (podíl pořízen za 31 mil. Kč, rozdíl 1 představuje goodwill) | 100 | | ■ na ovládané osobě B s kapitálem 10 mil. Kč (podíl pořízen za 8 mil. Kč, rozdíl 2 představuje menšinový podíl) | 80 | | ■ ve společně řízeném podniku C s kapitálem 4 mil. Kč (podíl pořízen za 1 mil. Kč) | 25 |

Kapitálové požadavky regulovaného konsolidačního celku

Ovládající banka, ovládané osoby A a B a společně řízený podnik C stanovily kapitálový požadavek ke specifickému a obecnému akciovému riziku na individuálním základě. Jejich výše je uvedena v tabulce č. 2.