LegalizeHistorie novel
Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví
9 verzí
· 2002-12-05
2023-12-31
Vyhláška č. 504/2002 Sb.
Změny ze dne 2023-12-31
@@ -20,7 +20,9 @@
- f) účetní metody,
- g) metodu přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví vedené v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu.
- g) metodu přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví vedené v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu,
- h) způsob určení funkční měny a postup při změně měny účetnictví.
##### § 2
@@ -88,10 +90,12 @@
(2) Položky rozvahy a položky výkazu zisku a ztráty se označují kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic, arabských číslic a názvem položky.
(3) Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny. Jednotlivé položky se vykazují v tisících Kč. Položky „Aktiva celkem“ (netto) a „Pasiva celkem“ se musí rovnat. Položka „D. Výsledek hospodaření po zdanění“ za běžné účetní období ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce „A.II.1. Účet výsledku hospodaření“ uvedené v pasivech rozvahy za běžné účetní období.
(3) Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách měny účetnictví a jednotlivé položky se vykazují v celých tisících. Způsob vykazování jednotlivých položek a označení měny účetnictví musí být uveden ve všech částech účetní závěrky. Položky „Aktiva celkem“ (netto) a „Pasiva celkem“ se musí rovnat. Položka „D. Výsledek hospodaření po zdanění“ za běžné účetní období ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce „A.II.1. Účet výsledku hospodaření“ uvedené v pasivech rozvahy za běžné účetní období.
(4) Účetní jednotky, které vstoupí do likvidace v běžném účetním období, a účetní jednotky, na jejichž majetek je v běžném účetním období prohlášen konkurs, sestavují ke dni vstupu do likvidace nebo ke dni prohlášení konkursu účetní závěrku v plném rozsahu. Toto pravidlo použijí i účetní jednotky nově vzniklé rozdělením a mohou ho použít i účetní jednotky nově vzniklé splynutím.
(5) Účetní jednotky, které změní měnu účetnictví, uvádějí v účetní závěrce údaje za minulé účetní období v měně účetnictví běžného období. Pro přepočet těchto údajů se použije § 42d.
##### § 5
#### Rozvaha
@@ -376,7 +380,7 @@
(5) Položka „A.II.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení“ obsahuje výsledek hospodaření za celou účetní jednotku z minulého účetního období.
(6) Položka „A.II.3. Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let“ obsahuje nevypořádané výsledky hospodaření účetní jednotky za předcházející účetní období.
(6) Položka „A.II.3. Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let“ obsahuje nevypořádané výsledky hospodaření účetní jednotky za předcházející účetní období. Dále obsahuje změny účetních metod a opravy významných chyb minulých účetních období. V případě, že se nejedná o opravy významných chyb, vykazují se tyto opravy v příslušných položkách výkazu zisku a ztráty běžného období.
##### § 19
@@ -618,7 +622,7 @@
- 2. stanovení úprav hodnot majetku (odpisy a opravné položky),
- 3. uplatněný při přepočtu údajů v cizích měnách na českou měnu,
- 3. uplatněný při přepočtu údajů v cizích měnách na měnu účetnictví,
- 4. stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků podle zákona,
@@ -682,7 +686,7 @@
- a) celková výměra lesních pozemků s lesním porostem,
- b) výše ocenění lesních porostů stanovená součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem v m^2 a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva na m^2, která činí 57 Kč.
- b) výše ocenění lesních porostů stanovená součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem v m^2 a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva na m^2.
(4) Pokud účetní jednotka zjišťuje cenu lesního porostu také jiným způsobem než součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva podle odstavce 3 písm. b), například v souvislosti s podrobnějším členěním podle skupiny dřevin, a takto zjištěná cena je významně rozdílná, uvede v příloze v účetní závěrce také tuto cenu a informace o způsobu stanovení její výše a důvod jejího zjišťování.
@@ -692,6 +696,10 @@
(7) Příloha v účetní závěrce ve zkráceném rozsahu neobsahuje informace podle § 30 odst. 1 písm. d) bodu 4 a § 30 odst. 1 písm. e), f) a i).
(8) Pokud účetní jednotka změní měnu účetnictví, v příloze v účetní závěrce uvede tuto skutečnost včetně odůvodnění. Dále uvede kurzy, které při změně měny účetnictví použila pro přepočet údajů uvedených v účetní závěrce, a vysvětlí dopad změny měny účetnictví na účetní závěrku. Stejné informace účetní jednotka uvede také v příloze v účetní závěrce sestavené za účetní období, které bezprostředně předchází účetnímu období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví.
(9) Pokud se údaj o výši vlastního jmění uvedený ve veřejném rejstříku, ve kterém je účetní jednotka zapsána, liší od údaje o výši vlastního jmění v rozvaze, účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede důvod tohoto rozdílu včetně popisu výpočtu, ze kterého bude patrný vztah mezi oběma údaji.
## ČÁST TŘETÍ
#### SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA
@@ -830,6 +838,12 @@
Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se účtují jako náklad nebo výnos.
##### § 36b
#### Přeměny účetní jednotky
V případě přeměny účetní jednotky uvedené v § 2 podle občanského zákoníku nebo zvláštního právního předpisu použije účetní jednotka přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, upravující přeměny obchodních korporací.
##### § 37
#### Postup tvorby a použití opravných položek
@@ -872,7 +886,7 @@
- f) technické zhodnocení u nemovitých kulturních památek a církevních staveb oceněných podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona.
(3) Pořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi pořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době pořízení pozemku. Ložisko těžené podle horních předpisů se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství v Kč/t nebo v Kč/m^3 je podílem pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu v t nebo v m^3 prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku.
(3) Pořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi pořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době pořízení pozemku. Ložisko těžené podle horních předpisů se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství je podílem pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu v t nebo v m^3 prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku.
(4) Stavby vyhovující právu stavby podle § 32 odst. 3 účtované na samostatných účtech se odpisují samostatně.
@@ -962,11 +976,9 @@
(3) Kursové rozdíly z cenných papírů a podílů jsou při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, bez ohledu na to, zda je účtováno výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kursové rozdíly uvádějí prostřednictvím rozvahového účtu v položce „A.I.3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků“. Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 zákona reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kursový rozdíl uvádí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce „A.V.22. Jiné ostatní náklady“ nebo v položce „B.IV.10. Jiné ostatní výnosy“.
(4) Při přepočtu cizí měny na českou měnu postupují účetní jednotky podle § 24 odst. 6 zákona.
(5) Při přepočtu měny, která není obsažena v kursech devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou, se pro přepočet použije oficiální střední kurs centrální banky příslušné země, popřípadě aktuální kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru.
(6) Kursové rozdíly zjištěné ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, se uvádějí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce „A.V.19. Kursové ztráty“ nebo v položce „B.VI.8. Kursové zisky“.
(4) Při přepočtu cizí měny na měnu účetnictví postupují účetní jednotky podle § 24c zákona.
(5) Kursové rozdíly zjištěné ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, se uvádějí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce „A.V.19. Kursové ztráty“ nebo v položce „B.VI.8. Kursové zisky“.
##### § 42a
@@ -998,6 +1010,22 @@
(4) Tvorbu souboru majetku, jeho změny a ocenění dokládá účetní jednotka průkazným účetním záznamem.
##### § 42c
#### Způsob určení funkční měny
(1) Funkční měna účetní jednotky se určuje na základě kritérií pro určení funkční měny podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie^37).
(2) Způsob určení funkční měny zahraniční jednotky a přepočet údajů týkajících se zahraniční jednotky podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie^37) se použijí pouze u konsolidovaných účetních jednotek pro účely sestavení konsolidované účetní závěrky.
##### § 42d
#### Postup při změně měny účetnictví
(1) Dojde-li ke změně měny účetnictví účetní jednotky, počáteční zůstatky účtů k prvnímu dni účetního období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví, se stanoví přepočtem konečných zůstatků účtů, ze kterých tyto počáteční zůstatky účtů vychází, obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období.
(2) Výše ocenění cenného papíru nebo podílu, u nichž se související kurzové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů v položce „A.I.3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků“ podle § 42 odst. 3 věty druhé, se k prvnímu dni účetního období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví, upraví o zůstatek souvisejících kurzových rozdílů mezi dosavadní a novou měnou účetnictví.
## ČÁST PÁTÁ
##### § 43
@@ -1593,3 +1621,5 @@
^35) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
^36) Například § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. a) a b) vyhlášky č. 375/2003 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o veterinárních požadavcích na živočišné produkty, ve znění pozdějších předpisů.
^37) Nařízení Komise (EU) 2023/1803 ze dne 13. srpna 2023, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002.
2015-12-31
Vyhláška č. 504/2002 Sb.
2014-12-31
Vyhláška č. 504/2002 Sb.
2013-12-31
Vyhláška č. 504/2002 Sb.
2008-12-31
Vyhláška č. 504/2002 Sb.
2005-12-31
Vyhláška č. 504/2002 Sb.
2004-12-31
Vyhláška č. 504/2002 Sb.
2003-12-31
Vyhláška č. 504/2002 Sb.
2002-12-31
Vyhláška č. 504/2002 Sb.
původní verze
Text k tomuto datu