LegalizeHistorie novel
Zákon o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)
39 verzí
· 2002-01-11
2025-12-31
Zákon č. 6/2002 Sb.
2025-06-30
Zákon č. 6/2002 Sb.
2025-03-31
Zákon č. 6/2002 Sb.
2024-12-31
Zákon č. 6/2002 Sb.
2023-09-22
Zákon č. 6/2002 Sb.
2022-01-31
Zákon č. 6/2002 Sb.
2021-12-31
Zákon č. 6/2002 Sb.
2021-08-01
Zákon č. 6/2002 Sb.
2019-11-30
Zákon č. 6/2002 Sb.
2019-05-31
Zákon č. 6/2002 Sb.
2019-04-23
Zákon č. 6/2002 Sb.
2017-09-29
Zákon č. 6/2002 Sb.
2017-08-31
Zákon č. 6/2002 Sb.
2017-06-30
Zákon č. 6/2002 Sb.
2017-04-12
Zákon č. 6/2002 Sb.
2015-12-31
Zákon č. 6/2002 Sb.
2014-09-30
Zákon č. 6/2002 Sb.
2013-12-31
Zákon č. 6/2002 Sb.
2012-06-30
Zákon č. 6/2002 Sb.
2011-07-18
Zákon č. 6/2002 Sb.
2010-06-30
Zákon č. 6/2002 Sb.
2009-12-31
Zákon č. 6/2002 Sb.
2009-07-19
Zákon č. 6/2002 Sb.
2009-06-30
Zákon č. 6/2002 Sb.
2008-09-30
Zákon č. 6/2002 Sb.
2008-06-30
Zákon č. 6/2002 Sb.
2006-12-31
Zákon č. 6/2002 Sb.
2006-07-02
Zákon č. 6/2002 Sb.
2006-05-30
Zákon č. 6/2002 Sb.
2006-05-25
Zákon č. 6/2002 Sb.
2006-03-31
Zákon č. 6/2002 Sb.
2005-12-31
Zákon č. 6/2002 Sb.
2005-09-12
Zákon č. 6/2002 Sb.
2004-12-31
Zákon č. 6/2002 Sb.
2004-04-30
Zákon č. 6/2002 Sb.
2004-03-31
Zákon č. 6/2002 Sb.
2003-06-30
Zákon č. 6/2002 Sb.
Změny ze dne 2003-06-30
@@ -196,7 +196,7 @@
##### § 22
(1) Plénum Nejvyššího soudu se usnáší na jednacím řádu Nejvyššího soudu.
(1) Předseda Nejvyššího soudu vydává po projednání v plénu jednací řád Nejvyššího soudu.
(2) V jednacím řádu Nejvyšší soud upraví zejména podrobněji postup při výkonu soudnictví, při jednání kolegií a pléna, při společném jednání více kolegií, při vytváření senátů a velkých senátů, při tvorbě rozvrhu práce, při prověrkách rozhodovací činnosti soudců Nejvyššího soudu, při sledování a vyhodnocování pravomocných rozhodnutí soudů, při zaujímání stanovisek podle § 14 odst. 3 a při vydávání Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a vnitřní organizaci soudu.
@@ -204,7 +204,7 @@
(1) Plénum Nejvyššího soudu se skládá z předsedy, místopředsedy, předsedů kolegií, předsedů senátů a ostatních soudců Nejvyššího soudu.
(2) Plénum Nejvyššího soudu se může platně usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin svých členů. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů; k zaujetí stanoviska, ke sloučení občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia nebo k jejich opětovnému rozdělení anebo k přijetí jednacího řádu je však třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů.
(2) Plénum Nejvyššího soudu se může platně usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin svých členů. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů; k zaujetí stanoviska, ke sloučení občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia nebo k jejich opětovnému rozdělení je však třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů.
(3) Plénum svolává, určuje jeho program a řídí jeho jednání předseda Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu je povinen svolat plénum, požádá-li o to nejméně třetina všech soudců Nejvyššího soudu; v takovém případě předseda Nejvyššího soudu určí program pléna podle návrhu toho, kdo o svolání pléna požádal.
@@ -372,15 +372,15 @@
- c) stanoví způsob rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení,
- d) určují soudci, kteří budou zastupovat v jednotlivých odděleních soudce, kteří nemohou věc z důvodu nepřítomnosti delší než 3 měsíce nebo vyloučení anebo z jiných důvodů stanovených zákonem projednat a rozhodnout,
- e) určuje zastupování asistentů soudců, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků a soudních vykonavatelů působících v jednotlivých soudních odděleních pro případ, že nemohou provést úkony ve věci z důvodu nepřítomnosti delší než 3 měsíce nebo vyloučení anebo z jiných vážných důvodů.
- d) určují soudci, kteří budou zastupovat v jednotlivých odděleních soudce, kteří nemohou věc z důvodu nepřítomnosti nebo vyloučení anebo z jiných důvodů stanovených zákonem projednat a rozhodnout,
- e) určuje zastupování asistentů soudců, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků a soudních vykonavatelů působících v jednotlivých soudních odděleních pro případ, že nemohou provést úkony ve věci z důvodu nepřítomnosti nebo vyloučení anebo z jiných vážných důvodů.
(2) Věci se rozdělují mezi jednotlivá soudní oddělení podle jejich druhu, určeného předmětem řízení v jednotlivé věci, ledaže jde o věci, jejichž povaha nebo význam takové opatření nevyžadují. Způsob rozdělení věcí musí být současně stanoven tak, aby byla zajištěna specializace soudců podle zvláštních právních předpisů, aby věci, které projednávají a rozhodují na pobočce soudu, připadly soudnímu oddělení působícímu na této pobočce, aby pracovní vytížení jednotlivých soudních oddělení bylo, pokud je to možné, stejné a aby nejpozději v den, kdy věc soudu došla, bylo bez využití rejstříků nebo jiných evidenčních pomůcek soudu nepochybné, do kterého soudního oddělení náleží.
(3) Změna rozvrhu práce je účinná ode dne jejího vydání, nebyla-li stanovena její pozdější účinnost.
(4) Rozvrhem práce pro příští kalendářní rok nebo změnou rozvrhu práce nesmí být dotčeno rozdělení věcí a, pokud je to možné, ani zařazení soudců a přísedících do jednotlivých soudních oddělení, provedené před jejich účinností. To neplatí, nebyl-li ve věci učiněn žádný úkon.
(4) Rozvrhem práce pro příští kalendářní rok nebo změnou rozvrhu práce nesmí být dotčeno rozdělení věcí a, pokud je to možné, ani zařazení soudců a přísedících do jednotlivých soudních oddělení, provedené před jejich účinností. To neplatí, nebyl-li ve věci učiněn žádný úkon nebo došlo-li ke zřízení nového soudního oddělení nebo jeho zrušení.
##### § 43
@@ -462,7 +462,7 @@
- h) plní i další úkoly, stanoví-li to tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2) Návrhy podle odstavce 1 písm. a), b), c) a d) předkládá soudcovské radě předseda Nejvyššího soudu; současně určí lhůtu, v níž má být návrh soudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 3 týdny. Nevyjádří-li se soudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí.
(2) Návrhy podle odstavce 1 písm. a), b), c) a d) předkládá soudcovské radě předseda Nejvyššího soudu; současně určí lhůtu, v níž má být návrh soudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů. Nevyjádří-li se soudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí.
##### § 51
@@ -480,7 +480,7 @@
- h) plní i další úkoly, stanoví-li to tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2) Návrhy podle odstavce 1 písm. a) a b) předkládá soudcovské radě ministerstvo. Návrhy podle odstavce 1 písm. c), d) a e) předkládá soudcovské radě předseda vrchního soudu. V návrhu se určí lhůta, v níž má být návrh soudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 3 týdny; nevyjádří-li se soudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí.
(2) Návrhy podle odstavce 1 písm. a) a b) předkládá soudcovské radě ministerstvo. Návrhy podle odstavce 1 písm. c), d) a e) předkládá soudcovské radě předseda vrchního soudu. V návrhu se určí lhůta, v níž má být návrh soudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů; nevyjádří-li se soudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí.
##### § 52
@@ -498,7 +498,7 @@
- h) plní i další úkoly, stanoví-li to tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2) Návrhy podle odstavce 1 písm. a) a b) předkládá soudcovské radě ministerstvo. Návrhy podle odstavce 1 písm. c), d) a e) předkládá soudcovské radě předseda krajského soudu. V návrhu se určí lhůta, v níž má být návrh soudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 3 týdny; nevyjádří-li se soudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí.
(2) Návrhy podle odstavce 1 písm. a) a b) předkládá soudcovské radě ministerstvo. Návrhy podle odstavce 1 písm. c), d) a e) předkládá soudcovské radě předseda krajského soudu. V návrhu se určí lhůta, v níž má být návrh soudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů; nevyjádří-li se soudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí.
##### § 53
@@ -514,7 +514,7 @@
- f) plní i další úkoly, stanoví-li to tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2) Návrh podle odstavce 1 písm. a) a b) předkládá soudcovské radě ministerstvo. Návrhy podle odstavce 1 písm. c) a d) předkládá soudcovské radě předseda okresního soudu. V návrhu se určí lhůta, v níž má být návrh soudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 3 týdny; nevyjádří-li se soudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí.
(2) Návrh podle odstavce 1 písm. a) a b) předkládá soudcovské radě ministerstvo. Návrhy podle odstavce 1 písm. c) a d) předkládá soudcovské radě předseda okresního soudu. V návrhu se určí lhůta, v níž má být návrh soudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů; nevyjádří-li se soudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí.
#### Oddíl 3
@@ -596,7 +596,7 @@
#### Předpoklady pro funkci soudce a přísedícího
(1) Soudcem nebo přísedícím může být ustanoven státní občan České republiky (dále jen „občan“), který je způsobilý k právním úkonům a bezúhonný, jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svou funkci řádně zastávat, v den ustanovení dosáhl věku nejméně 25 let a souhlasí se svým ustanovením za soudce nebo přísedícího a s přidělením k určitému soudu.
(1) Soudcem nebo přísedícím může být ustanoven státní občan České republiky (dále jen „občan“), který je způsobilý k právním úkonům a bezúhonný, jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svou funkci řádně zastávat, v den ustanovení dosáhl věku nejméně 30 let a souhlasí se svým ustanovením za soudce nebo přísedícího a s přidělením k určitému soudu.
(2) Podmínku bezúhonnosti podle odstavce 1 nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jestliže se na něj podle zvláštního právního předpisu nebo rozhodnutí prezidenta republiky nehledí, jako by nebyl odsouzen.
@@ -684,9 +684,9 @@
- a) předseda krajského soudu, jde-li o dočasné přidělení soudce k jinému okresnímu soudu v obvodu téhož krajského soudu nebo k příslušnému krajskému soudu, souhlasí-li s dočasným přidělením předseda soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce, i předseda soudu, k němuž má být soudce dočasně přidělen,
- b) ministr spravedlnosti po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce, jde-li o dočasné přidělení soudce k ministerstvu nebo Justiční akademii,
- c) v ostatních případech ministr spravedlnosti na návrh příslušného předsedy krajského, vrchního nebo Nejvyššího soudu, k němuž má být soudce dočasně přidělen, a po projednání s předsedou soudu, k němuž byl přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72; předseda krajského soudu podává návrh též tehdy, jde-li o dočasné přidělení soudce k okresnímu soudu v obvodu jeho působnosti.
- b) ministr spravedlnosti, jde-li o dočasné přidělení soudce k ministerstvu nebo Justiční akademii, souhlasí-li s dočasným přidělením předseda soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce,
- c) v ostatních případech ministr spravedlnosti na návrh příslušného předsedy krajského soudu, vrchního soudu, Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, k němuž má být soudce dočasně přidělen, souhlasí-li s dočasným přidělením předseda soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce; předseda krajského soudu podává návrh též tehdy, jde-li o dočasné přidělení soudce k okresnímu soudu v obvodu jeho působnosti.
(3) Soudce dočasně přidělený k jinému soudu má po dobu přidělení
@@ -700,7 +700,7 @@
##### § 69
(1) Soudce přiděleného k výkonu funkce k určitému okresnímu soudu podle § 67 nebo přeloženého k okresnímu soudu podle § 71 i bez jeho souhlasu může ministr spravedlnosti se souhlasem předsedů obou dotčených soudů dočasně přidělit na dobu nejdéle 1 roku k jinému okresnímu soudu, jehož obvod sousedí s obvodem soudu, k němuž byl přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71, není-li možné jinak zajistit u tohoto soudu řádný výkon soudnictví. Po dobu 5 let od skončení dočasného přidělení soudce nelze bez jeho souhlasu znovu dočasně přidělit k jinému soudu.
(1) Soudce přiděleného k výkonu funkce k určitému okresnímu soudu podle § 67 nebo přeloženého k okresnímu soudu podle § 71 i bez jeho souhlasu může ministr spravedlnosti se souhlasem předsedů obou dotčených soudů dočasně přidělit na dobu nejdéle 1 roku k jinému okresnímu soudu, není-li možné jinak zajistit u tohoto soudu řádný výkon soudnictví. Po dobu 5 let od skončení dočasného přidělení soudce nelze bez jeho souhlasu znovu dočasně přidělit k jinému soudu.
(2) Ustanovení § 68 odst. 2 písm. c) a § 68 odst. 3 platí obdobně. Při rozhodování o dočasném přidělení podle odstavce 1 ministr spravedlnosti přihlédne také k osobním a rodinným poměrům soudce.
@@ -720,6 +720,8 @@
(3) Ke krajskému nebo vrchnímu soudu může být přeložen soudce, který má právní praxi nejméně 8 let a který svými odbornými znalostmi a zkušenostmi dává záruky řádného výkonu této funkce.
(4) Při překládání soudce k soudu vyššího stupně se přihlíží k dosažené odborné úrovni překládaného soudce.
##### § 72
(1) Dojde-li zákonem ke změně v organizaci soudů nebo ke změně obvodů soudů a nelze-li řádný výkon soudnictví zajistit jinak, lze soudce i bez jeho souhlasu nebo žádosti přeložit na jiný soud.
@@ -750,9 +752,7 @@
(1) Funkce soudce a přísedícího je veřejnou funkcí.
(2) Funkce soudce je neslučitelná s funkcí prezidenta republiky, s funkcí člena Parlamentu a s jakoukoliv funkcí ve veřejné správě, jakož i s jinými činnostmi, o nichž to stanoví zákon. Funkce přísedícího je neslučitelná s funkcí prezidenta republiky, s funkcí člena Parlamentu, jakož i s jinými činnostmi, o nichž to stanoví zákon.
(3) Za funkci ve veřejné správě se nepovažuje funkce předsedy a místopředsedy soudu, dočasné přidělení k ministerstvu, členství v Radě a Radě pro odbornou způsobilost státních zástupců, členství v poradních orgánech ministerstva, vlády a v orgánech komor Parlamentu.
(2) Funkce soudce není slučitelná s funkcemi a činnostmi, o nichž to stanoví zákon. S výjimkou funkce předsedy soudu nebo místopředsedy soudu nesmí soudce současně s výkonem funkce soudce zastávat žádnou jinou funkci ve veřejné správě. Funkce přísedícího není slučitelná s funkcí člena komory Parlamentu, jakož i s jinými činnostmi, o nichž to stanoví zákon.
##### § 75
@@ -830,7 +830,7 @@
(1) Soudce nese odpovědnost za svou odbornou úroveň při výkonu soudcovské funkce.
(2) Soudce je povinen se soustavně vzdělávat a prohlubovat své odborné znalosti pro řádný výkon funkce.
(2) Soudce je povinen dbát soustavným vzděláváním o prohlubování svých odborných právních a dalších znalostí potřebných pro řádný výkon funkce. K tomu vedle samostatného studia využívá zejména vzdělávací akce, organizované Justiční akademií, případně soudy a vysokými školami.
##### § 83
@@ -858,7 +858,7 @@
##### § 85
Soudce nesmí ode dne, který je stanoven jako den nástupu do funkce, až do zániku funkce soudce kromě výkonu funkce soudce zastávat žádnou jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké a činnosti v poradních orgánech ministerstva, vlády a v orgánech komor Parlamentu,^5) a to za předpokladu, že taková činnost nenarušuje důstojnost soudcovské funkce nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost soudnictví.
Soudce nesmí ode dne, který je stanoven jako den nástupu do funkce, až do zániku funkce soudce kromě výkonu funkce soudce a funkcionáře soudu, anebo činností spojených s dočasným přidělením k ministerstvu nebo k Justiční akademii, zastávat žádnou jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké a činnosti v poradních orgánech ministerstva, vlády a v orgánech komor Parlamentu,^5) a to za předpokladu, že taková činnost nenarušuje důstojnost soudcovské funkce nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost soudnictví.
#### Oddíl 4
@@ -874,7 +874,7 @@
#### Kárné provinění
Kárným proviněním je zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů.
Kárným proviněním je zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.
##### § 88
@@ -894,6 +894,8 @@
(3) Drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování může orgán státní správy soudů, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci vytkne, je-li to postačující.
(4) Kárné opatření snížení platu podle odstavce 1 písm. b) se vůči kárně postiženému soudci uplatní od prvního dne měsíce následujícího po dni právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření.
##### § 89
#### Zánik kárné odpovědnosti
@@ -1030,7 +1032,7 @@
(2) K dočasnému zproštění výkonu soudcovské funkce dojde dnem, v němž bylo soudci doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.
(3) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. a) přísluší soudci plat soudce Ústavního soudu. Po dobu dočasného zproštění funkce podle odstavce 1 písm. b) náleží soudci jeho dosavadní plat podle zvláštního právního předpisu,^3) není-li s výkonem funkce soudce mezinárodního soudu spojeno poskytování odměny. Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. c) náleží soudci jeho dosavadní plat podle zvláštního právního předpisu.^3)
(3) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. a) přísluší soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce Ústavního soudu. Po dobu dočasného zproštění funkce podle odstavce 1 písm. b) náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu,^3) není-li s výkonem funkce soudce mezinárodního soudu spojeno poskytování odměny. Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. c) náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu.^3)
##### § 100
@@ -1038,14 +1040,16 @@
- a) který je trestně stíhán, a to do pravomocného skončení trestního stíhání,
- b) je-li kárně stíhán a bylo navrženo jeho odvolání z funkce, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení,
- b) je-li kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je možno uložit kárné opatření odvolání z funkce, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení,
- c) bylo-li z důvodu uvedeného v § 91 zahájeno řízení o jeho nezpůsobilosti vykonávat soudcovskou funkci, a to na dobu do pravomocného skončení tohoto řízení.
(2) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 soudci náleží 50 % jeho dosavadního platu podle zvláštního právního předpisu.^3) Nedošlo-li k zániku funkce podle § 94 písm. b), c) nebo e), doplatí se soudci zbývající část platu včetně dalšího platu, jestliže by mu na něj jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li soudce pravomocně odsouzen pro trestný čin.
(2) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 soudci náleží 50 % platu, na který vznikl soudci ke dni účinnosti dočasného zproštění výkonu funkce a po dobu trvání dočasného zproštění výkonu funkce nárok podle zvláštního právního předpisu.^3) Nedošlo-li k zániku funkce podle § 94 písm. b), c) nebo e), doplatí se soudci zbývající část platu včetně dalšího platu, jestliže by mu na něj jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li soudce pravomocně odsouzen pro trestný čin.
(3) Ustanovení § 99 odst. 2 platí obdobně.
(4) Proti rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. b) může soudce do 5 pracovních dnů od jeho doručení podat námitky k soudu, příslušnému podle zvláštního právního předpisu ke kárnému řízení;^7a) podání námitek nemá odkladný účinek.
##### § 101
#### Dočasné zproštění výkonu funkce přísedícího
@@ -1074,6 +1078,8 @@
(2) Předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu předseda Nejvyššího soudu.
(3) Předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího správního soudu jmenuje ze soudců tohoto soudu předseda Nejvyššího správního soudu.
##### § 103
(1) Předsedu a místopředsedy vrchního soudu jmenuje z řad soudců ministr spravedlnosti.
@@ -1098,7 +1104,7 @@
##### § 106
(1) Předseda a místopředseda soudu a předseda kolegia Nejvyššího soudu může být ze své funkce odvolán tím, kdo ho do funkce jmenoval, jestliže neplní řádně své povinnosti.
(1) Předseda a místopředseda soudu může být ze své funkce odvolán tím, kdo ho do funkce jmenoval, jestliže závažným způsobem nebo opakovaně porušuje zákonem stanovené povinnosti při výkonu státní správy soudů. Předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo kolegia Nejvyššího správního soudu může být ze své funkce odvolán tím, kdo ho do funkce jmenoval, jestliže neplní řádně své povinnosti.
(2) Funkce uvedená v odstavci 1 zaniká dnem, kdy bylo soudci doručeno rozhodnutí o jeho odvolání, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.
@@ -1110,7 +1116,7 @@
##### § 108
(1) Funkce předsedy a místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu a předsedy senátu dále zaniká
(1) Funkce předsedy a místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu a předsedy senátu dále zaniká
- a) zánikem funkce soudce,
@@ -1118,7 +1124,7 @@
(2) Podle odstavce 1 písm. b) funkce zaniká dnem, v němž bylo oznámení o vzdání se funkce doručeno tomu, kdo soudce do funkce jmenoval.
(3) Zánik funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu a předsedy senátu nemá za následek zánik funkce soudce.
(3) Zánik funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu a předsedy senátu nemá za následek zánik funkce soudce.
#### Díl 5
@@ -1184,13 +1190,13 @@
##### § 116
(1) Pracovní poměr justičního čekatele, který složil odbornou justiční zkoušku, se prodlužuje o 12 měsíců ode dne složení odborné justiční zkoušky. V případě, že byl justiční čekatel jmenován soudcem nebo se stal vyšším soudním úředníkem, pracovní poměr končí již dnem, který byl stanoven jako den jeho nástupu do této funkce.
(1) Pracovní poměr justičního čekatele, který složil odbornou justiční zkoušku, se s jeho souhlasem prodlužuje o 12 měsíců ode dne složení odborné justiční zkoušky, a nedosáhl-li by justiční čekatel v této době věku předepsaného tímto zákonem pro ustanovení soudcem, do dne, kdy justiční čekatel dosáhne věku 31 let. V případě, že byl justiční čekatel jmenován soudcem nebo se stal vyšším soudním úředníkem, pracovní poměr končí již dnem, který byl stanoven jako den jeho nástupu do této funkce.
(2) V době trvání pracovního poměru podle odstavce 1 vykonává justiční čekatel úkony soudu podle § 113 odst. 1.
##### § 117
(1) Požádá-li vyšší soudní úředník, který splňuje předpoklady pro výkon funkce soudce podle § 60 odst. 1 až 4 s výjimkou odborné justiční zkoušky a který vykonává funkci vyššího soudního úředníka po dobu nejméně 5 let, umožní mu ministerstvo vykonat odbornou justiční zkoušku nejpozději do 3 měsíců od doručení žádosti.
(1) Požádá-li vyšší soudní úředník, který splňuje předpoklady pro výkon funkce soudce podle § 60 odst. 1 až 4 s výjimkou odborné justiční zkoušky, souhlasu s ustanovením za soudce a s přidělením k určitému soudu, a který vykonává funkci vyššího soudního úředníka po dobu nejméně 5 let, umožní mu ministerstvo vykonat odbornou justiční zkoušku nejpozději do 3 měsíců od doručení žádosti.
(2) Vyšší soudní úředník, který neuspěl při odborné justiční zkoušce, může požádat o její opakování po uplynutí 3 měsíců ode dne jejího konání. Ministerstvo mu umožní opakovat odbornou justiční zkoušku do 6 měsíců od doručení žádosti.
@@ -1220,9 +1226,9 @@
(1) Ústředním orgánem státní správy soudů je ministerstvo.
(2) Orgány státní správy soudů jsou předseda a místopředseda Nejvyššího soudu a předsedové a místopředsedové vrchních, krajských a okresních soudů.
(3) V rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem se na státní správě soudu podílejí předsedové senátů a ostatní soudci.
(2) Orgány státní správy soudů jsou předseda a místopředseda Nejvyššího soudu, předseda a místopředseda Nejvyššího správního soudu a předsedové a místopředsedové vrchních, krajských a okresních soudů.
(3) V rozsahu a za podmínek stanovených zákonem se na státní správě soudu podílejí předsedové senátů, ostatní soudci a zaměstnanci působící u příslušného soudu.
#### Díl 2
@@ -1230,10 +1236,14 @@
##### § 120
(1) Státní správu vrchních, krajských a okresních soudů vykonává ministerstvo buď přímo, nebo prostřednictvím předsedů těchto soudů; státní správu okresních soudů může vykonávat též prostřednictvím předsedů krajských soudů.
(1) Ministerstvo vykonává státní správu vrchních, krajských a okresních soudů v rozsahu stanoveném tímto zákonem buď přímo nebo prostřednictvím předsedů těchto soudů; státní správu okresních soudů může vykonávat též prostřednictvím předsedů krajských soudů.
(2) Státní správu Nejvyššího soudu vykonává ministerstvo prostřednictvím předsedy tohoto soudu.
(3) Státní správu Nejvyššího správního soudu a její výkon upravuje zvláštní právní předpis.^7b)
(4) Ve věcech majetku státu a státního rozpočtu vykonává ministerstvo státní správu soudů vždy prostřednictvím jejich předsedů.^7c)
##### § 121
(1) Předseda Nejvyššího soudu a předsedové vrchních, krajských a okresních soudů vykonávají státní správu soudů v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
@@ -1250,9 +1260,17 @@
Orgány státní správy soudů vykonávají v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem státní správu soudů s přihlédnutím k vyjádřením příslušných soudcovských rad.
##### § 122a
#### Ředitel správy soudu
(1) Ředitel správy soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem zajišťuje provoz soudu a některé další činnosti související s výkonem státní správy soudů; odpovědnost předsedy soudu jako orgánu státní správy soudu tím není dotčena. Předseda soudu si může vyhradit věci, které rozhoduje přímo.
(2) Ředitele správy soudu jmenuje a odvolává^7d) předseda soudu. Funkce ředitele správy soudu je vykonávána v pracovním poměru.
#### Díl 3
#### Působnost orgánů státní správy soudů
#### Výkon státní správy soudů a působnost jejích orgánů
##### § 123
@@ -1262,17 +1280,17 @@
- b) zajišťuje způsobem stanoveným tímto zákonem chod soudů po stránce personální,
- c) zajišťuje chod soudů po stránce finanční a hospodářské, zejména tím, že zajišťuje financování a materiální zabezpečení soudů a provádí revize hospodářské činnosti soudů,
- c) zajišťuje chod soudů tím, že zabezpečuje financování jejich hospodaření a materiálního zabezpečení v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy a provádí kontroly hospodaření,^7e)
- d) stanoví krajským soudům v rámci schváleného rozpočtu kapitoly prostředky státního rozpočtu určené na hospodaření krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu,
- e) organizuje, řídí a kontroluje výkon státní správy soudů prováděný předsedy soudů,
- f) řídí a organizuje přípravnou službu justičních čekatelů, zejména stanoví pro každý krajský soud počty justičních čekatelů a rozhoduje o započtení doby právnické činnosti v jiném pracovním nebo obdobném poměru do této přípravné služby (§ 110 odst. 3 a 4),
- e) řídí a kontroluje výkon státní správy prováděný předsedy soudů ve věcech majetku státu a státního rozpočtu a stanoví působnost k výkonu státní správy soudů prováděnému předsedy soudů v ostatních věcech,
- f) řídí a organizuje přípravnou službu justičních čekatelů, zejména stanoví pro každý krajský soud počty justičních čekatelů, provádí započtení doby výkonu jiné právnické funkce nebo praxe do přípravné služby (§ 110 odst. 3) a rozhoduje o započtení doby výkonu jiné právnické činnosti do přípravné služby (§ 110 odst. 4),
- g) organizuje a zajišťuje odborné justiční zkoušky (§ 114 až 117),
- h) vydává statut Justiční akademie a dohlíží na její vzdělávací a jinou činnost,
- h) schvaluje statut Justiční akademie a dohlíží na její vzdělávací a jinou činnost,
- i) organizuje a řídí odbornou přípravu vyšších soudních úředníků, soudních vykonavatelů a dalších zaměstnanců soudů,
@@ -1280,7 +1298,7 @@
- k) sleduje chod práce soudních kanceláří,
- l) organizuje, řídí a zajišťuje výkon znalecké a tlumočnické činnosti v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,^8)
- l) organizuje a řídí výkon znalecké a tlumočnické činnosti v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,^8)
- m) usměrňuje a řídí využívání informačních technologií,
@@ -1288,153 +1306,199 @@
- o) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2) Ministerstvo sleduje a hodnotí postup vrchních, krajských a okresních soudů v řízení a rozhodování pouze z hlediska dodržování zásad důstojnosti jednání a soudcovské etiky a plynulosti řízení. K tomuto účelu ministerstvo
(2) Ministerstvo sleduje a hodnotí postup vrchních, krajských a okresních soudů v řízení a rozhodování pouze z hlediska dodržování zásad důstojnosti jednání a soudcovské etiky a zda v řízení nedochází ke zbytečným průtahům. K tomuto účelu ministerstvo
- a) sleduje a vyhodnocuje stav soudních agend na základě výkazů a justiční statistiky,
- b) provádí prověrky soudních spisů a prověrky úrovně soudního jednání,
- c) vyřizuje stížnosti fyzických a právnických osob na postup soudů (dále jen „stížnost“).
(5) Získá-li ministerstvo v rámci plnění svých úkolů poznatky o nejednotnosti soudního rozhodování, dává Nejvyššímu soudu podněty k zaujetí stanoviska podle § 14 odst. 3.
- b) provádí prověrky soudních spisů a prověrky úrovně soudních jednání,
- c) vyřizuje stížnosti fyzických a právnických osob na postup soudů (dále jen „stížnosti“).
(3) Získá-li ministerstvo v rámci plnění svých úkolů poznatky o nejednotnosti soudního rozhodování, dává Nejvyššímu soudu podněty k zaujetí stanoviska podle § 14 odst. 3.
##### § 124
(1) Předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu Nejvyššího soudu tím, že
- a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení Nejvyššího soudu asistenty soudců, odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,
- b) zajišťuje chod soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
- c) zajišťuje odbornou výchovu asistentů soudců a ostatních zaměstnanců působících u soudu,
- d) pečuje o další odbornou výchovu soudců,
- e) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
- f) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,^9)
- g) zajišťuje bezpečnost soudu,
- a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení Nejvyššího soudu soudci, asistenty soudců, odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců,
- b) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování,
- c) pečuje o zvyšování odborné úrovně asistentů soudců a ostatních zaměstnanců působících u Nejvyššího soudu,
- d) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
- e) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,^9)
- f) kontroluje činnost ředitele správy Nejvyššího soudu,
- g) zajišťuje bezpečnost Nejvyššího soudu a úkoly krizového řízení,
- h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2) Předseda Nejvyššího soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení Nejvyššího soudu. K tomu účelu
(2) Předseda Nejvyššího soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u Nejvyššího soudu, a o to, aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu
- a) provádí prověrky soudních spisů,
- b) dohlíží na úroveň soudních jednání,
- c) vyřizuje stížnosti.
(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda Nejvyššího soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád).
(4) Ředitel správy Nejvyššího soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu,
- a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
- b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u Nejvyššího soudu s výjimkou soudců,
- c) zajišťuje řádný chod soudních kanceláří,
- d) plní další úkoly související s výkonem státní správy Nejvyššího soudu podle pokynů předsedy soudu.
##### § 125
(1) Předseda vrchního soudu vykonává státní správu vrchního soudu tím, že
- a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců,
- b) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování,
- c) pečuje o zvyšování odborné úrovně vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků a ostatních zaměstnanců působících u vrchního soudu,
- d) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
- e) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,^9)
- f) kontroluje činnost ředitele správy vrchního soudu,
- g) zajišťuje bezpečnost soudu a úkoly krizového řízení,
- h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2) Předseda vrchního soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u vrchního soudu, a o to, aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu
- a) provádí prověrky soudních spisů,
- b) dohlíží na úroveň soudního jednání,
- c) vyřizuje stížnosti.
(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda Nejvyššího soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád).
##### § 125
(1) Předseda vrchního soudu vykonává státní správu vrchního soudu tím, že
- a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,
- b) zajišťuje chod soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
- c) pečuje o odbornou výchovu soudců, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,
- d) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
- e) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,^9)
- f) zajišťuje bezpečnost soudu,
- g) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2) Předseda vrchního soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení vrchního soudu. K tomu účelu
(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda vrchního soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád).
(4) Ředitel správy vrchního soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu,
- a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
- b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u tohoto soudu s výjimkou soudců,
- c) zajišťuje řádný chod soudních kanceláří,
- d) plní další úkoly související s výkonem státní správy soudu podle pokynů předsedy soudu.
##### § 126
(1) Předseda krajského soudu vykonává státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu tím, že
- a) zajišťuje chod krajského soudu po stránce personální a organizační; za tím účelem zejména stanoví počty přísedících tohoto soudu, zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců,
- b) prostředky státního rozpočtu, stanovené správcem kapitoly státního rozpočtu, rozepisuje pro hospodaření krajského soudu a pro hospodaření okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly státního rozpočtu,
- c) pro účely rozpočtových opatření a vystavování limitů podle rozpočtových pravidel plní vůči okresním soudům v jeho obvodu funkci správce kapitoly státního rozpočtu,
- d) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování,
- e) pečuje o zvyšování odborné úrovně vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, soudních vykonavatelů a ostatních zaměstnanců působících u krajského soudu a u okresních soudů v jeho obvodu,
- f) s přihlédnutím k vyjádření Justiční akademie zajišťuje výběr justičních čekatelů a s vybranými uchazeči uzavírá pracovní smlouvu,
- g) řídí a kontroluje přípravnou službu justičních čekatelů v obvodu krajského soudu a její výkon,
- h) řídí a kontroluje výkon státní správy okresních soudů prováděný jejich předsedy,
- i) pečuje o odbornou průpravu přísedících krajského soudu k výkonu jejich funkce a organizuje a koordinuje odbornou průpravu přísedících okresních soudů k výkonu jejich funkce,
- j) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
- k) dohlíží na vedení seznamu znalců a tlumočníků,
- l) zajišťuje poskytování informací krajským soudem podle zvláštního právního předpisu,^9)
- m) kontroluje činnost ředitele správy krajského soudu,
- n) zajišťuje bezpečnost krajského soudu a úkoly krizového řízení,
- o) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2) Předseda krajského soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u krajského soudu a u okresních soudů v jeho obvodu, a o to, aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu
- a) provádí prověrky soudních spisů,
- b) dohlíží na úroveň soudního jednání,
- b) dohlíží na úroveň soudních jednání,
- c) vyřizuje stížnosti.
(4) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda vrchního soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád).
##### § 126
(1) Předseda krajského soudu vykonává státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu tím, že
- a) zajišťuje chod krajského soudu po stránce personální a organizační; za tím účelem zejména stanoví počty přísedících tohoto soudu, zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,
- b) zajišťuje chod krajského soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
- c) prostředky státního rozpočtu stanovené správcem kapitoly státního rozpočtu rozepisuje pro hospodaření krajského soudu a pro hospodaření okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly státního rozpočtu,
- d) pro účely rozpočtových opatření a vystavování limitů podle rozpočtových pravidel plní vůči okresním soudům v jeho obvodu funkci správce kapitoly státního rozpočtu,
- e) pečuje o odbornou výchovu soudců, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, soudních vykonavatelů a ostatních zaměstnanců působících u krajského soudu a u okresních soudů v jeho obvodu,
- f) s přihlédnutím k vyjádření Justiční akademie zajišťuje výběr justičních čekatelů a s vybranými uchazeči uzavírá pracovní smlouvu,
- g) řídí a kontroluje přípravnou službu justičních čekatelů v obvodu krajského soudu a její výkon,
- h) řídí a kontroluje výkon státní správy okresních soudů prováděný jejich předsedy,
- i) pečuje o odbornou průpravu přísedících krajského soudu k výkonu jejich funkce a organizuje a koordinuje odbornou průpravu přísedících okresních soudů k výkonu jejich funkce,
- j) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
- k) dohlíží na vedení seznamu znalců a tlumočníků,
- l) zajišťuje poskytování informací krajským soudem podle zvláštního právního předpisu,^9)
- m) zajišťuje bezpečnost krajského soudu,
- n) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2) Předseda krajského soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení krajského soudu a soudů v jeho obvodu. K tomu účelu
(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda krajského soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád). Má-li za to, že podnět podaný nebo postoupený mu předsedou okresního soudu nesplňuje podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád), postoupí ho se svým stanoviskem ministerstvu.
(4) Ředitel správy krajského soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu,
- a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
- b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u tohoto soudu s výjimkou soudců,
- c) zajišťuje řádný chod soudních kanceláří,
- d) plní další úkoly související s výkonem státní správy soudu podle pokynů předsedy soudu.
##### § 127
(1) Předseda okresního soudu vykonává státní správu okresního soudu tím, že
- a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační; za tím účelem zejména stanoví počty přísedících tohoto soudu, zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky, soudními vykonavateli a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců,
- b) dohlíží na přípravnou službu justičních čekatelů po dobu jejího výkonu u okresního soudu,
- c) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování,
- d) pečuje o zvyšování odborné úrovně vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, soudních vykonavatelů a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,
- e) pečuje o odbornou průpravu přísedících okresního soudu k výkonu jejich funkce,
- f) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
- g) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,^9)
- h) kontroluje činnost ředitele správy okresního soudu,
- i) zajišťuje bezpečnost soudu a úkoly krizového řízení,
- j) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2) Předseda okresního soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u okresního soudu, a o to, aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu
- a) provádí prověrky soudních spisů,
- b) dohlíží na úroveň soudního jednání,
- b) dohlíží na úroveň soudních jednání,
- c) vyřizuje stížnosti.
(4) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda krajského soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád). Má-li za to, že podnět podaný nebo postoupený mu předsedou okresního soudu nesplňuje podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád), postoupí ho se svým stanoviskem ministerstvu.
##### § 127
(1) Předseda okresního soudu vykonává státní správu okresního soudu tím, že
- a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační; za tím účelem zejména stanoví počty přísedících tohoto soudu, zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky, soudními vykonavateli a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,
- b) zajišťuje chod soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
- c) dohlíží na přípravnou službu justičních čekatelů po dobu jejího výkonu u okresního soudu,
- d) pečuje o další odbornou výchovu soudců, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, soudních vykonavatelů a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,
- e) pečuje o odbornou průpravu přísedících okresního soudu k výkonu jejich funkce,
- f) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
- g) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,^9)
- h) zajišťuje bezpečnost soudu,
- i) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
(2) Předseda okresního soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení okresního soudu. K tomu účelu
- a) provádí prověrky soudních spisů,
- b) dohlíží na úroveň soudního jednání,
- c) vyřizuje stížnosti.
(4) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda okresního soudu předsedovi krajského soudu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád). Má-li za to, že podnět předložený mu předsedou senátu nebo jiným soudcem nesplňuje podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád), předloží ho se svým stanoviskem předsedovi krajského soudu.
(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda okresního soudu předsedovi krajského soudu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád). Má-li za to, že podnět předložený mu předsedou senátu nebo jiným soudcem nesplňuje podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád), předloží ho se svým stanoviskem předsedovi krajského soudu.
(4) Ředitel správy okresního soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu,
- a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
- b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u tohoto soudu s výjimkou soudců,
- c) zajišťuje řádný chod soudních kanceláří,
- d) plní další úkoly související s výkonem státní správy soudu podle pokynů předsedy soudu.
##### § 128
(1) Zjistí-li orgán státní správy soudů, že soudce zaviněně porušil své povinnosti při výkonu funkce nebo že chování soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů, podá návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudců podle zvláštního právního předpisu.^6)
(2) Návrh podle zvláštního právního předpisu^6) podá orgán státní správy soudů také tehdy, je-li soudce nezpůsobilý vykonávat soudcovskou funkci podle § 91.
(1) Zjistí-li příslušný orgán státní správy soudů, že soudce zaviněně porušil své povinnosti při výkonu funkce nebo že chování soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů, podá návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudců podle zvláštního právního předpisu.^6)
(2) Návrh podle zvláštního právního předpisu^6) podá příslušný orgán státní správy soudů také tehdy, je-li soudce nezpůsobilý vykonávat soudcovskou funkci podle § 91, nebo pokud zjistí, že soudce, jmenovaný předsedou nebo místopředsedou soudu, závažným způsobem porušuje stanovené povinnosti při výkonu státní správy soudů.
#### Díl 4
@@ -1442,51 +1506,41 @@
##### § 129
(1) Zřizuje se Justiční akademie. Justiční akademie je organizační složkou státu a účetní jednotkou.
(2) Justiční akademie organizuje a provádí odborné vzdělávání soudců, odborné vzdělávání a výchovu justičních čekatelů a, stanoví-li to zvláštní právní předpisy nebo ministerstvo, odborné vzdělávání dalších osob a vyjadřuje se ke způsobilosti osob, které se ucházejí o přijetí do pracovního poměru justičního čekatele.
(3) Ve stejném rozsahu, za stejných podmínek a se stejnými účinky může odborné vzdělávání soudců provádět též Nejvyšší soud nebo Nejvyšší správní soud.
(1) Zřizuje se Justiční akademie. Justiční akademie je organizační složkou státu a účetní jednotkou. Dohled nad činností Justiční akademie vykonává ministerstvo.
(2) Justiční akademie připravuje a po organizační a odborné stránce zabezpečuje výchovně vzdělávací akce v rámci přípravy justičních a právních čekatelů a soustavné vzdělávání soudců, státních zástupců a dalších osob, působících v justici. Tuto činnost vykonává Justiční akademie v úzké součinnosti se soudy a státními zastupitelstvími tak, aby co nejlépe odpovídala jejich potřebám.
##### § 130
(1) V čele Justiční akademie je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti. Ředitel Justiční akademie zajišťuje její chod po stránce personální, organizační, hospodářské, materiální a finanční.
(2) Obsahovou náplň vzdělávací činnosti, justičních čekatelů, vyšších soudních úředníků a dalších osob do vzdělávání a studijní programy stanoví Rada Justiční akademie, kterou jmenuje ministr spravedlnosti ze soudců, státních zástupců, advokátů, notářů, učitelů právnických fakult vysokých škol a jiných odborníků.
(3) Vnitřní organizaci Justiční akademie a podrobnosti o její činnosti upraví statut, který vydává ministerstvo.
(4) Ministerstvo vykonává nad činností Justiční akademie dohled.
(5) Výkon funkce člena Rady Justiční akademie se považuje za překážku v práci z důvodů jiného úkonu v obecném zájmu.^10) Člen Rady Justiční akademie má právo na náhradu výdajů v souvislosti s výkonem funkce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy.^11)
(1) Orgány Justiční akademie jsou Rada Justiční akademie (dále jen „Rada“) a ředitel Justiční akademie (dále jen „ředitel“).
(2) Rada řídí po odborné stránce výchovnou a vzdělávací činnost Justiční akademie, zejména stanoví celkovou obsahovou náplň vzdělávací činnosti, studijní programy jednotlivých vzdělávacích akcí a zásady zařazování justičních čekatelů, vyšších soudních úředníků a dalších osob do vzdělávání. Radu tvoří zástupce Nejvyššího soudu a zástupce Nejvyššího správního soudu, jmenovaní a odvolávaní předsedy těchto soudů, zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, jmenovaný a odvolávaný nejvyšším státním zástupcem, a další členové, jmenovaní a odvolávaní ministrem spravedlnosti ze soudců, státních zástupců, advokátů, notářů, soudních exekutorů, učitelů právnických fakult vysokých škol nebo jiných odborníků; ministr spravedlnosti jmenuje členy Rady tak, aby většinu v ní tvořili soudci a státní zástupci.
(3) Ředitel zajišťuje chod Justiční akademie po stránce personální, organizační, materiální a finanční, a nestanoví-li tento zákon jinak, jedná jejím jménem. Ředitele jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti po projednání s Radou.
(4) Výkon funkce člena Rady se považuje za překážku v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu.^10) Člen Rady má právo na náhradu výdajů v souvislosti s výkonem funkce člena Rady v rozsahu stanoveném právními předpisy o poskytování cestovních náhrad.^11)
##### § 131
(1) Odborného vzdělávání v Justiční akademii se zúčastňují
- c) všichni justiční čekatelé v rámci jejich přípravné služby,
- d) další osoby, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis, a osoby, které určí ministerstvo.
(2) Ze soudců uvedených v odstavci 1 písm. b) se do vzdělávání nezařazují soudci, kteří vykonávají funkci předsedy nebo místopředsedy krajského nebo vrchního soudu, kteří dosáhli věku 60 let nebo kteří působí na Justiční akademii jako učitelé.
Vnitřní organizaci Justiční akademie a podrobnosti o její činnosti upravuje statut, který schvaluje Rada po projednání s ministerstvem.
##### § 132
(1) Odborné vzdělávání na Justiční akademii trvá u
- c) justičních čekatelů po dobu přípravné služby,
- d) osob uvedených v § 131 odst. 1 písm. d) po dobu určenou zvláštními právními předpisy nebo ministerstvem.
(2) Odborné vzdělávání justičních čekatelů na Justiční akademii se ukončuje závěrečnou prací a jejím zhodnocením. Způsob ukončení odborného vzdělávání osob uvedených v § 131 odst. 1 písm. d) stanoví zvláštní právní předpisy nebo ministerstvo.
Justiční akademie v rámci své výchovné a vzdělávací činnosti zejména
- a) organizuje a provádí adaptační kurzy, semináře a přednášky pro justiční a právní čekatele a podílí se na výběru osob, které se ucházejí o přijetí do pracovního poměru justičního nebo právního čekatele,
- b) připravuje a provádí vzdělávací akce zaměřené na zvyšování odborné úrovně soudců a státních zástupců,
- c) zajišťuje odborné vzdělávání dalších osob a plní další úkoly, stanoví-li tak zvláštní právní předpis nebo ministerstvo.
##### § 133
(1) Učitele působící na Justiční akademii jmenuje a odvolává na návrh ředitele Justiční akademie ministr spravedlnosti.
(2) Učitelé Justiční akademie se vybírají z řad soudců, státních zástupců, advokátů, notářů, akademických pracovníků vysokých škol a dalších významných odborníků. U soudců a státních zástupců se před jejich jmenováním učitelem Justiční akademie vyžádá vyjádření příslušného předsedy soudu nebo vedoucího státního zástupce.
(3) Za vykonanou práci náleží učiteli v pracovním poměru k Justiční akademii plat podle zvláštních právních předpisů.^12)
(1) Vzdělávání na Justiční akademii zajišťují zejména lektoři, které ustanovuje a odvolává Rada.
(2) Lektoři Justiční akademie jsou vybíráni ze soudců, státních zástupců, advokátů, notářů, soudních exekutorů, akademických pracovníků vysokých škol a dalších významných odborníků; u soudců a státních zástupců, kteří budou vykonávat pedagogickou činnost při výkonu funkce soudce nebo státního zástupce, Rada si před jejich jmenováním lektorem Justiční akademie vyžádá vyjádření příslušného předsedy soudu nebo vedoucího státního zástupce.
(3) Za lektorskou činnost vykonávanou v pracovním poměru k Justiční akademii náleží lektorovi plat podle zvláštních právních předpisů.^12)
#### Díl 5
@@ -1532,11 +1586,11 @@
##### § 168
Předseda Nejvyššího soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, asistenty soudců a dalšími zaměstnanci působícími u Nejvyššího soudu.
Předseda Nejvyššího soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, asistenty soudců a dalšími zaměstnanci působícími u Nejvyššího soudu, nebo předsedou vrchního soudu.
##### § 169
Předseda vrchního soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a jinými zaměstnanci působícími u vrchního soudu.
Předseda vrchního soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a jinými zaměstnanci působícími u vrchního soudu, nebo předsedou krajského soudu v obvodu tohoto soudu.
##### § 170
@@ -1562,7 +1616,7 @@
##### § 173
(1) Stížnost musí být vyřízena do 2 měsíců ode dne doručení orgánu státní správy soudu, který je příslušný k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn.
(1) Stížnost musí být vyřízena do 2 měsíců, a jedná-li se o stížnost na průtahy v řízení, do 1 měsíce ode dne jejího doručení orgánu státní správy soudů příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn.
(2) Lhůtu stanovenou v odstavci 1 lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. O tom, že stížnost nelze vyřídit ve stanovené lhůtě, musí být stěžovatel písemně vyrozuměn.
@@ -2444,12 +2498,22 @@
^7) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
^7a) § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb.
^7b) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb.
^7c) § 7 a 8 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. § 45 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
^7d) § 27 odst. 4 zákoníku práce.
^7e) Například zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
^8) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
^9) § 16 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
^9) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
^10) § 124 zákoníku práce.
^11) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
^11) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
^12) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací, ve znění pozdějších předpisů.
2002-12-31
Zákon č. 6/2002 Sb.
2002-03-31
Zákon č. 6/2002 Sb.
původní verze
Text k tomuto datu