Vyhláška Ministerstva zemědělství o prostředcích na ochranu rostlin

• 2.4.2.7 Jestliže jsou ošetřené rostliny nebo rostlinné produkty určeny jako krmivo pro zvířata, nesmějí mít vyskytující se rezidua nepříznivý účinek na zdraví zvířat.

• 2.5 Vliv na životní prostředí

• 2.5.1 Osud a distribuce v životním prostředí

• 2.5.1.1 Přípravek se neregistruje, jestliže účinná látka a, pokud jsou významné z toxikologického, ekotoxikologického nebo ekologického hlediska, také metabolity a rozkladné nebo reakční produkty po použití přípravku za navržených podmínek použití

• setrvají v průběhu polních zkoušek v půdě déle než jeden rok (tj. DT90> 1 rok a DT50 > 3 měsíce), nebo

• v průběhu laboratorních zkoušek vytvoří po 100 dnech neextrahovatelná rezidua v množství překračujícím 70 % počáteční dávky, přičemž rychlost mineralizace je menší než 5 % za 100 dnů,

pokud není vědecky prokázáno, že za polních podmínek nedochází k jejich hromadění v půdě v takovém rozsahu, aby se v následných plodinách vyskytly nepřijatelné hladiny reziduí a/nebo aby došlo k nepřijatelným fytotoxickým účinkům na následné plodiny a/nebo došlo k nepřijatelnému dopadu na životní prostředí, v souladu s relevantními požadavky podle bodů 2.5.1.2, 2.5.1.3, 2.5.1.4 a 2.5.2.

• 2.5.1.2 Přípravek se neregistruje, jestliže lze očekávat, že koncentrace účinné látky nebo relevantních metabolitů, produktů odbourávání nebo reakčních produktů v podzemních vodách následkem použití přípravku za navržených podmínek použití překročí:

• a) přípustnou koncentraci podle Směrnice 80/778/EHS, nebo

• b) koncentraci stanovenou při zařazení účinné látky do úředního seznamu účinných látek na základě příslušných údajů, zejména toxikologických údajů, nebo jestliže taková koncentrace stanovena nebyla, koncentraci, která odpovídá jedné desetině hodnoty ADI stanovené při zařazení účinné látky do přílohy úředního seznamu účinných látek,

pokud není vědecky prokázáno, že za příslušných polních podmínek není koncentrace překročena.

• 2.5.1.3 nebo relevantních metabolitů, rozkladných nebo reakčních produktů v povrchových vodách po použití přípravku za navržených podmínek použití

• překročí v povrchových vodách v oblasti nebo z oblasti předpokládaného použití určených pro odběr pitné vody hodnoty podle Směrnice 75/440/EHS, nebo má na

necílové druhy, včetně zvířat, dopad považovaný ve smyslu odpovídajících požadavků podle bodu 2.5.2 za nepřijatelný.

Navržené návody k použití přípravku včetně postupů pro čištění aplikačního zařízení musí být takové, aby byla pravděpodobnost náhodné kontaminace povrchové vody omezena na minimum.

• 2.5.1.4 Přípravek se neregistruje, jestliže je očekávaná koncentrace účinné látky v ovzduší za navržených podmínek použití taková, že jsou překročeny buď hodnota AOEL nebo mezní hodnoty pro obsluhu, okolní osoby nebo pracovníky podle bodu 2.4.1.

• 2.5.2 Dopad na necílové druhy

• 2.5.2.1 Jestliže existuje možnost, že dojde k expozici ptáků a jiných necílových suchozemských obratlovců, přípravek se neregistruje, jestliže

• je poměr akutní a krátkodobá toxicita/expozice pro ptáky a jiné necílové suchozemské obratlovce na základě hodnoty LD50 menší než 10 nebo jestliže je poměr dlouhodobá toxicita/expozice menší než 5, pokud není na základě vhodného posouzení rizika prokázáno, že v polních podmínkách nedojde k nepřijatelnému dopadu po použití přípravku v souladu s navrženými podmínkami použití,

• biokoncentrační faktor (BCF vztahující se k tukové tkáni) je větší než 1, pokud není na základě vhodného posouzení rizika prokázáno, že v polních podmínkách nedojde po použití přípravku v souladu s navrženými podmínkami použití k nepřijatelným účinkům.

• 2.5.2.2 Jestliže existuje možnost, že dojde k expozici vodních organismů, přípravek se neregistruje, jestliže

• je poměr toxicita/expozice pro ryby a Daphnia sp. menší než 100 pro akutní expozici a menší než 10 pro dlouhodobou expozici, nebo

• poměr inhibice růstu/expozice u řas je menší než 10, nebo

• maximální biokoncentrační faktor (BCF) je větší než 1000 pro přípravky obsahující účinné látky, které se snadno biologicky rozkládají, nebo větší než 100 pro přípravky, které nejsou snadno biologicky rozložitelné,

pokud není na základě vhodného posouzení rizika prokázáno, že v polních podmínkách nedojde po použití přípravku v souladu s navrženými podmínkami použití k nepřijatelnému dopadu na životaschopnost exponovaných druhů (predátorů).

• 2.5.2.3 Jestliže existuje možnost, že dojde k expozici včel, přípravek se neregistruje, jestliže bude rizikový faktor orální nebo kontaktní expozice včel větší než 50, pokud není na základě vhodného posouzení rizika prokázáno, že v polních podmínkách nedojde po použití přípravku v souladu s navrženými podmínkami použití k nepřijatelným účinkům na larvy včel, na chování včel nebo na přežití a vývoj včelstva.

• 2.5.2.4 Jestliže existuje možnost, že dojde k expozici jiných užitečných členovců než včel, přípravek se neregistruje, jestliže je při sledování letálních a subletálních účinků v laboratorních zkouškách provedených při maximální navržené aplikační dávce nepříznivě ovlivněno více jak 30 % testovaných organismů, pokud není na základě vhodného posouzení rizika prokázáno, že v polních podmínkách nedojde po použití přípravku v souladu s navrženými podmínkami použití k nepřijatelnému dopadu na tyto organismy. Všechna tvrzení týkající se selektivity a návrhy na použití v rámci systémů integrované ochrany rostlin před škodlivými organismy musí být podloženy příslušnými údaji.

• 2.5.2.5 Jestliže existuje možnost, že dojde k expozici žížal, přípravek se neregistruje, jestliže bude poměr akutní toxicita/expozice pro žížaly menší než 10 nebo jestliže bude poměr dlouhodobá toxicita/expozice menší než 5, pokud není na základě vhodného posouzení rizika prokázáno, že v polních podmínkách není populace žížal po použití přípravku v souladu s navrženými podmínkami použití ohrožena.

• 2.5.2.6 Jestliže existuje možnost, že dojde k expozici necílových půdních mikroorganismů, přípravek se neregistruje, jestliže budou procesy mineralizace dusíku nebo uhlíku při laboratorních studiích nepříznivě ovlivněny po 100 dnech nad 25 %, pokud není na základě vhodného posouzení rizika prokázáno, že v polních podmínkách nedojde po použití přípravku v souladu s navrženými podmínkami použití k nepřijatelnému dopadu na mikrobiální aktivitu, přičemž se bere v úvahu schopnost mikroorganismů rozmnožovat se.

• 2.6 Analytické metody

Navržené metody musí odrážet stav v tomto oboru. Aby byly analytické metody navržené pro účely postregistrační kontroly a monitoringu uznány (validovány), musí být splněna následující kritéria:

• 2.6.1 pro analýzu formulace:

metoda musí umožňovat stanovit a identifikovat účinnou látku (účinné látky) a případně jakékoliv toxikologicky, ekotoxikologicky nebo ekologicky významné nečistoty a formulační přísady;

• 2.6.2 pro analýzu reziduí:

• a) metoda musí umožňovat stanovit a potvrdit toxikologicky, ekotoxikologicky nebo ekologicky významná rezidua;

• b) průměrná výtěžnost by měla být mezi 70 % a 110 %, s relativní směrodatnou odchylkou ≤ 20 %;

• c) opakovatelnost u reziduí v potravinách musí být nižší než dále uvedené hodnoty:

Hladina reziduí mg/kg	Rozdíl mg/kg	Rozdíl v %
0,01	0,005	50
0,1	0,025	25
1	0,125	12,5
> 1		12,5

Mezilehlé hodnoty se stanovují interpolací z log-logaritmického grafu;

• d) reprodukovatelnost u reziduí v potravinách musí být nižší než dále uvedené hodnoty:

Hladina reziduí mg/kg	Rozdíl mg/kg	Rozdíl v %
0,01	0,01	100
0,1	0,05	50
1	0,25	25
> 1		25

Mezilehlé hodnoty se stanovují interpolací z log-logaritmického grafu;

• e) v případě analýzy reziduí v ošetřených rostlinách, rostlinných produktech, potravinách, krmivech nebo produktech živočišného původu musí citlivost navržených metod, kromě případu, kdy se hodnota MLR nebo navržená hodnota MLR nachází na mezi stanovitelnosti, splňovat následující kritéria:

Mez stanovitelnosti odpovídající navržené dočasné hodnotě MLR nebo hodnotě MLR na úrovni Evropských společenství:

MLR (mg/kg)	mez stanovitelnosti (mg/kg)
> 0,5	0,1
0,5 - 0,05	0,1-0,02
< 0,05	MLR × 0,5

• 2.7 Fyzikální a chemické vlastnosti

• 2.7.1 Jestliže existuje příslušná specifikace FAO^5), musí být tato specifikace splněna.

• 2.7.2 Jestliže neexistuje příslušná specifikace FAO^5), musí fyzikální a chemické vlastnosti přípravku splňovat následující požadavky:

• a) Chemické vlastnosti:

Po dobu skladovatelnosti nesmí rozdíl mezi uváděným a skutečným obsahem účinné látky v přípravku překročit následující hodnoty:

Deklarovaný obsah v g/kg nebo g/l při 20 °C	Dovolená odchylka
do 25	± 15 % homogenní formulace
± 25 % nehomogenní formulace
více než 25 do 100	± 10 %
více než 100 do 250	±6%
víc než 250 do 500	±5%
více než 500	± 25 g/kg nebo ± 25 g/l

• b) Fyzikální vlastnosti

Přípravek musí splňovat fyzikální kritéria (včetně stability při skladování) specifikovaná pro příslušný typ formulace v “Příručce o vývoji a použití specifikací FAO^5) pro přípravky na ochranu rostlin“ (Manual on the development and use of FAO specifications for plant protection products).

• 2.7.3 Jestliže navržená etiketa přípravku obsahuje požadavky nebo doporučení, aby byl přípravek použit spolu s jinými přípravky nebo adjuvanty jako “tank-mix“, a/nebo jestliže navržená etiketa přípravku obsahuje údaje o kompatibilitě přípravku s jinými přípravky v “tank-mix“, musí být tyto přípravky nebo adjuvanty v “tank-mix“ fyzikálně a chemicky kompatibilní.“

Poznámky:

Pokud se v textu vyskytují následující výrazy, jsou použity v tomto smyslu:

“Zvířaty“ se rozumí druhy zvířat, které jsou obvykle chované a krmené nebo slouží jako zdroj potravin konzumovaných člověkem; toto odpovídá článku 2 odst. 9 Směrnice 91/414/EHS.

“Fytosanitárními podmínkami " se rozumí stav zdraví rostlin nebo rostlinných produktů a výskytu škodlivých organismů nebo nebezpečí ohrožení těmito organismy, který je předmětem obvyklé rostlinolékařské péče podle § 2 odst. 1 a § 3 písm. a) až c) zákona.

“Oblastí použití“ se rozumí použití přípravku na orné půdě, ve chmelnicích,vinicích, na zahradách, v ovocných sadech, na trvalých travních porostech, na lesních pozemcích nebo k ochraně produktů ve skladech a v jiných ekosystémech podle bodu 3.3 části A přílohy č. 1 a bodu 3.1 části A přílohy č. 2 k této vyhlášce.

“Referenčním přípravkem“se rozumí registrovaný přípravek, který prokázal v praxi dostatečnou účinnost při použití k navržené indikaci nebo určení, a jehož formulace, mechanismus účinku a způsob aplikace jsou podobné jako u zkoušeného přípravku.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 91/2002 Sb.

[image omitted]

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 91/2002 Sb.

Minimální rozměry etikety na obalu přípravku nebo v podobě potisku obalu

• a) 52 x 74 mm, jestliže objem obalu ≤ 3 litry,

• b) 74 x 105 mm, jestliže objem obalu je větší než 3 litry až ≤ 50 litrů,

• c) 105 x 148 mm, jestliže objem obalu je větší než 50 litrů až ≤ 500litrů,

• d) 148 x 210 mm, jestliže objem obalu > 500 litrů.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 91/2002 Sb.

[image omitted]

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 91/2002 Sb.

Účinné látky přípravků, jejichž dovoz je zakázán

A. Sloučeniny rtuti:

• 1. oxid rtuťnatý

• 1. chlorid rtuťnatý (kalomel)

• 1. ostatní anorganické sloučeniny rtuti

• 1. alkyl rtuťnaté sloučeniny

• 1. alkoxyalkyl a aryl rtuťnaté sloučeniny

B. Persistentní chlorované organické sloučeniny:

• 1. aldrin

• 1. chlordan

• 1. dieldrin

• 1. DDT

• 1. endrin

• 1. HCH obsahující méně než 99,0 % gama isomeru

• 1. heptachlor

• 1. hexachlorbenzen

• 1. kamfechlor

C. Jiné sloučeniny:

• 1. ethylenoxid

• 1. nitrofen

• 1. 1,2-dibromethan

• 1. 1,2-dichlorethan

• 1. dinoseb, jeho acetát a soli

• 1. binapacryl

• 1. captafol

• 1. dicofol obsahující méně než 78% p.p'. - dicofolu nebo více než 1g. kg- 1 DDT a sloučenin příbuzných DDT

• 1. a) maleinhydrazid a jeho soli, jiné než jeho cholin, draselná a sodná sůl

• b) cholin, draselná a sodná sůl maleinhydrazidu obsahující více než 1g.kg^-^1 volného hydrazinu (vyjádřeno na základě ekvivalentu kyseliny)

• 1. quintozen obsahující více než 1 g. kg - 1 HCB nebo více než 10 g, kg^-^1 pentachlorbenzenu

D. Účinné látky které nesmí být uváděny do oběhu ve formě přípravku v rámci Evropské unie:

• 1. azinphos ethyl

• 1. chlozolinate

• 1. cyhalothrin

• 1. dinoterb

• 1. DNOC

• 1. fenvalerate

• 1. ferbam

• 1. lindan

• 1. monolinuron

• 1. permethrin

• 1. propham

• 1. pyrazophos

• 1. quintozene

• 1. tecnazone

• 1. zineb

E. Další účinné látky, které na základě rozhodnutí příslušného orgánu Evropské unie nebyly zařazeny do přílohy I ke Směrnici Rady 91/414/EHS, popřípadě byly z této přílohy vyřazeny

F. Tato příloha se nevztahuje na

• a) účinné látky a přípravky, které je obsahují, určené výhradně pro vědecké a výzkumné nebo analytické účely, nebo

• b) které jsou obsaženy v přípravcích v podobě nečistoty vzniklé při výrobě přípravků, avšak pouze v množství neohrožujícím zdraví lidí,zvířat a životní prostředí.

• c) účinné látky a přípravky, které je obsahují, určené pro vývoz do států mimo Českou republiku a Evropskou unii

Poznámka:

Účinné látky uvedené pod písmeny A až E nesmí být použity k ošetřování k rostlin nebo rostlinných produktů, mimo případy, kdy jejich použití je úředně omezeno výhradně jen pro určité účely nebo způsoby aplikace nebo na vymezeném místě, pokud není tímto použitím ohroženo zdraví lidí, zvířat a životní prostředí.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 91/2002 Sb.

Technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky

Mechanizační prostředky musí

• 1. být spolehlivě funkční,

• 1. umožňovat správné a náležité odborné použití,

• 1. zajišťovat dostatečně přesné dávkování a rozptylování aplikovaného přípravku,

• 1. při správném a odborném použití zajišťovat dostatečný nános přípravku na cílovou plochu jeho aplikace,

• 1. umožňovat spolehlivé plnění zásobních nádrží,

• 1. být vybaveny zařízením, které umožňuje snadno a zřetelně sledovat množství kapaliny v nádrži a průběh plnění,

• 1. být zajištěny proti nepozorovatelnému úniku přípravku nebo aplikační kapaliny,

• 1. umožňovat snadné a dostatečně přesné opakované nastavení provozních parametrů,

• 1. být vybaveny náležitými a dostatečně přesnými provozními měřidly,

• 1. být vybaveny tak, aby bylo možné je z místa obsluhy snadno kontrolovat, seřizovat a podle potřeby jejich činnost ihned zastavit,

• 1. umožňovat spolehlivé, snadné a úplné vyprázdnění,

• 1. umožňovat snadnou a důkladnou očistu,

• 1. umožňovat připojení kontrolních a měřících zařízení,

• 1. být na přístupném místě opatřeny v trvalé formě označením s těmito údaji:

• a) název a adresa výrobce nebo dovozce,

• b) typ mechanizačního prostředku a série,

• c) výrobní číslo a rok výroby,

• d) celková hmotnost,

• 1. být vybaveny čerpadlem, u kterého musí být uvedeny tyto údaje (pokud čerpadlo s ohledem na druh a typ mechanizačního prostředku přichází v úvahu):

• a) název a adresa výrobce nebo dovozce,

• b) typ čerpadla,

• c) výrobní číslo a rok výroby,

• d) maximální výkon,

• e) maximální tlak,

• f) maximální otáčky,

• 1. být vybaveny tryskami nebo rozptylovači, které musí být zřetelně označeny těmito údaji (pokud trysky nebo rozptylovače s ohledem na druh a typ mechanizačního prostředku přichází v úvahu):

• a) druh,

• b) velikost,

• c) další důležité provozní údaje,

• 17.vyhovovat všem požadavkům, které jsou předmětem kontrolního testování (příloha č. 12),

• 18.odpovídat platným státním technickým normám a příslušným evropským technickým normám, k jejichž dodržování je Česká republika zavázána^1),

• 19.odpovídat souvisejícím mezinárodním technickým normám^2).

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 91/2002 Sb.

Údaje v návodu k použití mechanizačního prostředku

Návod k použití mechanizačního prostředku (dále jen „stroj“) obsahuje v českém jazyce údaje o

• 1. určení stroje, včetně pracovních podmínek a rozsahu použití,

• 1. doporučeném energetickém prostředku, pokud přichází v úvahu,

• 1. správném vybavení stroje a jeho seřízení pro různé pracovní podmínky,

• 1. postupu plnění zásobních nádrží, přípravě aplikační kapaliny a souvisejících bezpečnostních opatřeních,

• 1. postupu při vyprazdňování a čištění stroje, případně jeho asanaci,

• 1. rozměrech ok filtrů,

• 1. postupu při kontrole dávkování,

• 1. zbytkovém množství, které již stroj není způsobilý přesně aplikovat,

• 1. lhůtách, po jejichž uplynutí je zapotřebí provést kontrolu funkční spolehlivosti, přesnosti dávkování a rozptylování aplikační kapaliny,

• 1. omezení nebo vyloučení použití určitých přípravků, nebo kapalných hnojiv,

• 1. případné přestavbě stroje na jiné vybavení,

• 1. možnostech spojení s jinými druhy mechanizačních zařízení a stroji, včetně bezpečnostních opatření,

• 1. způsobech kontroly stroje,

• 1. postupu při ošetřování okrajů pozemků,

• 1. možném zanášení postřikové kapaliny v horizontálním a vertikálním směru za obvyklých povětrnostních podmínek a způsobech, jak snížit toto zanášení na nejmenší možnou míru,

• 1. doporučených vzdálenostech aplikace od sousedních pozemků a povrchové vody.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 91/2002 Sb.

Technologické požadavky na funkční způsobilost mechanizačních prostředků a technologický postup, podle něhož se kontrolní testování provádí

A. Technologické požadavky

• 1. OBECNÉ USTANOVENÍ

Technologické požadavky se uplatňují se zřetelem ke konstrukčním zvláštnostem mechanizačních prostředků a v souladu s jejich určením podle bodů 2. až 6.

• 1. ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY URČENÉ K POSTŘIKU POLNÍCH PLODIN

• 2.1 Čerpadlo

• 2.1.1 Výkon čerpadla musí, při použití největších trysek a při nastavení pracovního tlaku 0,4 až 0,6 MPa, umožňovat aplikaci a zároveň, pokud je mechanizační prostředek vybaven hydraulickým míchacím zařízením, umožňovat viditelné míchání kapaliny v nádrži.

• 2.1.2 Čerpadlo, pokud je mechanizační prostředek vybaven hydrostatickým čerpadlem, nesmí viditelně pulsovat.

• 2.1.3 Pojistný ventil, pokud je jím čerpadlo vybaveno, musí spolehlivě fungovat.

• 2.1.4 Čerpadlo musí být těsné.

• 2.2 Míchací zařízení

Míchací zařízení musí umožňovat viditelné víření kapaliny v nádrži, pokud mechanizační prostředek pracuje při jmenovitých otáčkách vývodového hřídele energetického prostředku nebo pohonu míchacího zařízení. Nádrž je přitom naplněna zhruba do poloviny jmenovitého objemu vodou.

• 2.3 Nádrž

• 2.3.1 Nádrž nesmí prosakovat nebo z ní a z plnícího otvoru nádrže, pokud je kryt uzavřen, nesmí unikat kapalina.

• 2.3.2 V plnícím otvoru nádrže musí být síto.

• 2.3.3 V nádrži musí být zajištěna kompenzace tlaku.

• 2.3.4 Nádrž musí být opatřena zřetelně čitelným stavoznakem, který je viditelný z místa řidiče a z místa plnění nádrže.

• 2.3.5 Pokud je mechanizační prostředek vybaven zařízením k přípravě postřikové kapaliny, musí spolehlivě pracovat a v nádrži tohoto zařízení musí být mřížka.

• 2.3.6 Pokud je mechanizační prostředek vybaven zařízením pro čištění obalů od přípravků, musí spolehlivě pracovat.

• 2.4 Měřící, kontrolní, ovládací a regulační systém (dále jen „regulace“)

• 2.4.1 Všechna zařízení regulace musí spolehlivě fungovat a musí být těsná.

• 2.4.2 Ovládací prvky regulace důležité pro vlastní aplikaci musí být připojeny tak, aby byly lehce dosažitelné z místa obsluhy. Otočení hlavy nebo horní části trupu je akceptováno.

• 2.4.3 Stupnice tlakoměru musí být z místa obsluhy zřetelně čitelná a vhodná pro používaný rozsah pracovních tlaků. Musí být dělena nejméně:

• a) po 0,02 MPa pro pracovní tlaky do 0,5 MPa včetně,

• b) po 0,1 MPa pro pracovní tlaky od 0,5 do 2,0 MPa včetně,

• c) po 0,2 MPa pro pracovní tlaky nad 2,0 MPa.

• 2.4.4 Stupnice analogových tlakoměrů musí mít minimální průměr 63 mm.

• 2.4.5 Přesnost tlakoměru musí být:

• a) ± 0,02 MPa pro pracovní tlaky od 0,1 do 0,8 MPa včetně,

• b) ± 0,05 MPa pro pracovní tlaky od 0,8 do 2,0 MPa včetně,

• c) ± 0,1 MPa pro pracovní tlaky nad 2,0 MPa.

• 2.4.6 Průtokoměry mechanizačních prostředků, jejichž činnost souvisí s nastavením plošné dávky musí měřit s největší chybou 5 % od skutečných hodnot.

• 2.5 Rozvod kapaliny

• 2.5.1 Rozvod kapaliny musí být těsný i při největším povoleném pracovním tlaku.

• 2.5.2 Hadice rozvodu kapaliny musí být umístěny tak, aby nedocházelo k jejich zlamování nebo odírání.

• 2.5.3 Pokles tlaku mezi bodem měření pracovního tlaku aplikované kapaliny (tlakoměrem mechanizačního prostředku) a nejvzdálenější tryskou každé sekce postřikového rámu nesmí být větší než 10 % hodnoty tlaku na tlakoměru.

• 2.6 Filtrace

• 2.6.1 Na tlakové větvi čerpadla musí být umístěn nejméně jeden filtr. Pokud je mechanizační prostředek vybaven hydrostatickým čerpadlem, musí být umístěn jeden filtr také na sací větvi čerpadla. Filtry trysek se nepovažují za filtr na tlakové větvi čerpadla.

• 2.6.2 Vložky filtrů musí být vyměnitelné.

• 2.7 Postřikový rám

• 2.7.1 Pokud je postřikový rám vybaven automatickým vyrovnáváním nebo zařízením pro vychýlení ramen při styku s pevnou překážkou, musí být tato zařízení funkční.

• 2.7.2 Pokud je pracovní záběr postřikového rámu větší než 10 m, musí být trysky (rozptylovače) chráněny před kontaktem se zemí.

• 2.7.3 Pokud je postřikový rám vybaven zařízením k tlumení nežádoucích pohybů nebo zařízením k vyrovnávání sklonu, musí být tato zařízení funkční.

• 2.7.4 Zařízení pro výškové nastavení rámu musí být funkční.

• 2.7.5 Rozteč trysek (rozptylovačů) na postřikovém rámu musí být stejná, připouští se odchylka ± 5 %.

• 2.7.6 Rozdíl vzdáleností mezi dolními okraji trysek (rozptylovačů) a povrchem, pokud je postřikový rám v klidu a mechanizační prostředek stojí na vodorovné podložce, nesmí být větší než ± 100 mm.

• 2.7.7 Pokud je postřikový rám rozdělen do sekcí, musí být možné zapínání a vypínání těchto sekcí.

• 2.8 Trysky (rozptylovače)

• 2.8.1 Trysky (rozptylovače) musí být shodné (typ, velikost, materiál, výrobce) na celém postřikovém rámu mechanizačního prostředku s výjimkou koncových trysek (rozptylovačů), jestliže jsou tyto určeny pro speciální funkci. Další komponenty (filtry trysek, protiodkapové zařízení) musí být shodné na celém postřikovém rámu.

• 2.8.2 Po 5 s od uzavření přívodu tlakové kapaliny k tryskám (rozptylovačům) nesmí z trysek (rozptylovačů) odkapávat kapalina.

• 2.9 Rozptyl

• 2.9.1 Při měření na žlábkovém zkušebním zařízení, které odpovídá požadavkům podle přílohy č. 13, nesmí příčná rovnoměrnost rozptylu kapaliny tryskami (rozptylovači) v celém rozsahu pracovního záběru postřikového rámu hodnocená variačním koeficientem překročit 10 %. Rozdíl mezi množstvím kapaliny zachycené jednotlivými žlábky tohoto zařízení a celkovou střední hodnotou nesmí přitom překročit ± 20 %.

• 2.9.2 Není-li z hlediska konstrukce postřikového rámu nebo použitých trysek (rozptylovačů) možné provést měření příčné rovnoměrnosti na žlábkovém zkušebním zařízení, nesmí odchylka průtočnosti jednotlivých trysek (rozptylovačů) překročit ± 10 % od jmenovité hodnoty průtočnosti stanovené výrobcem trysek (rozptylovačů) pro použitý pracovní tlak.

• 1. ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY URČENÉ K POSTŘIKU A ROSENÍ PROSTOROVÝCH KULTUR

• 3.1 Čerpadlo

• 3.1.1 Výkon čerpadla musí, při použití největších trysek a při nastavení nejvyššího pracovního tlaku doporučeného výrobcem, umožňovat aplikaci a zároveň, pokud je mechanizační prostředek vybaven hydraulickým míchacím zařízením, umožňovat viditelné míchání kapaliny v nádrži.

• 3.1.2 Čerpadlo, pokud je mechanizační prostředek vybaven hydrostatickým čerpadlem, nesmí viditelně pulsovat.

• 3.1.3 Pojistný ventil, pokud je jím čerpadlo vybaveno, musí spolehlivě fungovat.

• 3.1.4 Čerpadlo musí být těsné.

• 3.2 Míchací zařízení

Míchací zařízení musí umožňovat viditelné víření kapaliny v nádrži, pokud mechanizační prostředek pracuje při jmenovitých otáčkách vývodového hřídele energetického prostředku nebo pohonu míchacího zařízení. Nádrž je přitom naplněna zhruba do poloviny jmenovitého objemu vodou.

• 3.3 Nádrž

• 3.3.1 Nádrž nesmí prosakovat nebo z ní a z plnícího otvoru nádrže, pokud je kryt uzavřen, nesmí unikat kapalina.

• 3.3.2 V plnícím otvoru nádrže musí být síto.

• 3.3.3 V nádrži musí být zajištěna kompenzace tlaku.

• 3.3.4 Nádrž musí být opatřena zřetelně čitelným stavoznakem, který je viditelný z místa řidiče a z místa plnění nádrže.

• 3.3.5 Pokud je mechanizační prostředek vybaven zařízením k přípravě postřikové kapaliny, musí spolehlivě pracovat a v nádrži tohoto zařízení musí být mřížka.

• 3.3.6 Pokud je mechanizační prostředek vybaven zařízením pro čištění obalů od přípravků na ochranu rostlin, musí být toto zařízení funkční.

• 3.4 Regulace

• 3.4.1 Všechna zařízení regulace musí spolehlivě fungovat a musí být těsná.

• 3.4.2 Ovládací prvky regulace důležité pro vlastní aplikaci musí být připojeny tak, aby byly lehce dosažitelné z místa obsluhy. Otočení hlavy nebo horní části trupu je akceptováno.

• 3.4.3 Regulace musí umožňovat jednostrannou aplikaci.

• 3.4.4 Stupnice tlakoměru musí být z místa obsluhy zřetelně čitelná a vhodná pro používaný rozsah pracovních tlaků. Musí být dělena nejméně:

• a) po 0,02 MPa pro pracovní tlaky do 0,5 MPa včetně,

• b) po 0,1 MPa pro pracovní tlaky od 0,5 do 2,0 MPa včetně,

• c) po 0,2 MPa pro pracovní tlaky nad 2,0 MPa.

• 3.4.5 Stupnice analogových tlakoměrů musí mít minimální průměr 63 mm.

• 3.4.6 Přesnost tlakoměru musí být:

• a) ± 0,02 MPa pro pracovní tlaky od 0,1 do 0,8 MPa včetně,

• b) ± 0,05 MPa pro pracovní tlaky od 0,8 do 2,0 MPa včetně,

• c) ± 0,1 MPa pro pracovní tlaky nad 2,0 MPa.

• 3.4.7 Průtokoměry mechanizačních prostředků, jejichž činnost souvisí s nastavením plošné dávky, musí měřit s největší chybou 5 % od skutečných hodnot.

• 3.5 Rozvod kapaliny

• 3.5.1 Rozvod kapaliny musí být těsný i při největším povoleném pracovním tlaku.

• 3.5.2 Hadice rozvodu kapaliny musí být umístěny tak, aby nedocházelo k jejich zlamování nebo odírání.

• 3.5.3 Pokles tlaku mezi bodem měření pracovního tlaku aplikované kapaliny (tlakoměrem mechanizačního prostředku) a přívodem kapaliny k jednotlivým sekcím tryskového rámu nesmí být větší než 15 % hodnoty tlaku na tlakoměru.

• 3.6 Filtrace

• 3.6.1 Na tlakové větvi čerpadla musí být umístěn nejméně jeden filtr. Pokud je mechanizační prostředek vybaven hydrostatickým čerpadlem, musí být umístěn jeden filtr také na sací větvi čerpadla. Filtry trysek se nepovažují za filtr na tlakové větvi čerpadla.

• 3.6.2 Vložky filtrů musí být vyměnitelné.

• 3.7 Trysky (rozptylovače)

• 3.7.1 Trysky (rozptylovače) umístěné symetricky na levé a pravé straně tryskového rámu musí být shodné (typ, velikost, materiál, výrobce). Další komponenty (filtry trysek, protiodkapové zařízení) musí být shodné na celém tryskovém rámu.

• 3.7.2 Po 5 s od uzavření přívodu tlakové kapaliny k tryskám (rozptylovačům) nesmí z trysek (rozptylovačů) odkapávat kapalina.

• 3.7.3 Jednotlivé trysky (rozptylovače) musí být možné vyřadit z činnosti. Nastavení směru trysek (rozptylovačů) na jednotlivých stranách tryskového rámu musí být možno provést symetricky a opakovaně.

• 3.8 Ventilátor

• 3.8.1 Rotor ventilátoru, jeho kryt a ostatní části rozvodu vzduchu nesmí být poškozeny.

• 3.8.2 Musí být možné samostatné vyřazení ventilátoru z činnosti, bez zásahu do další funkce mechanizačního prostředku.

• 3.8.3 Nastavitelné části ventilátoru nebo rozvodu vzduchu musí být funkční.

• 3.9 Rozptyl

• 3.9.1 Každá tryska (rozptylovač) musí vytvářet jednotný výstřikový obrazec (jednotný obrys a stejnoměrný výstřik), a to v případě hydraulických trysek s vypnutým ventilátorem a v případě ostatních trysek (např. pneumatických) se zapnutým ventilátorem.

• 3.9.2 Průtočnost každé trysky (rozptylovače) stejného označení se nesmí odchylovat o více než 10 % jejich průměrné průtočnosti.

• 1. ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA MOŘIČKY OSIV

• 4.1 Celkový technický stav

• 4.1.1 Mořící zařízení musí odpovídat provozní dokumentaci, případné změny nesmí odporovat správné aplikaci přípravků na moření osiv.

• 4.1.2 Všechny ovládací, měřící a regulační prvky musí být funkční.

• 4.2 Dávkování mořidla

• 4.2.1 Dávkovací zařízení mořidla musí být spolehlivě funkční v rozsahu dávkování podle provozní dokumentace a musí být těsné.

• 4.2.2 Odchylky skutečné dávky mořidla nesmí překročit ± 7 % od průměrné dávky ze sedmi opakovaných měření. Tato průměrná dávka se nesmí odchýlit o více než ± 10 % od dávky nastavené.

• 4.3 Dávkování osiva

• 4.3.1 Dávkovací zařízení osiva musí být funkční v rozsahu dávkování podle provozní dokumentace.

• 4.4 Odsávací zařízení

• 4.4.1 Odsávací zařízení, pokud je instalováno, musí být spolehlivě funkční a těsné.

• 4.4.2 Kryty pohyblivých částí odsávacího zařízení musí být v souladu s provozní dokumentací a nesmí být poškozené.

• 1. ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA LETECKÁ POSTŘIKOVACÍ ZAŘÍZENÍ

• 5.1 Míchací zařízení

Míchací zařízení musí umožňovat viditelné víření kapaliny v nádrži, pokud postřikovací zařízení pracuje při jmenovitých otáčkách čerpadla nebo pohonu míchacího zařízení. Nádrž je přitom naplněna zhruba do poloviny jmenovitého objemu vodou a přívod kapaliny k tryskám (rozptylovačům) je uzavřen.

• 5.2 Nádrž, rozvod kapaliny a regulace

• 5.2.1 Nádrž, všechny části rozvodu a regulace musí být při nastavení nejvyššího dovoleného pracovního tlaku těsné. Připouští se odkapávání kapaliny z trysek (rozptylovačů) až do výše 10 kapek od jedné trysky (rozptylovače) po dobu 5 s.

• 5.2.2 Všechny části regulace a rozvod kapaliny musí být spolehlivě funkční.

• 5.3 Dávkování

• 5.3.1 Rozsah dávkování musí odpovídat provozní dokumentaci k zařízení. Odchylka nesmí překročit ± 10 %.

• 5.3.2 Přesnost dávkování vyjádřená odchylkou sekundové dávky od průměru ze tří měření nesmí překročit ± 5 %. Měření se provádí 3 x při nejnižším a nejvyšším dovoleném pracovním tlaku kapaliny.

• 1. ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA POSTŘIKOVACÍ ZAŘÍZENÍ PRO OŠETŘOVÁNÍ DOPRAVNÍCH CEST DRAH (DÁLE JEN „DRÁHA“)

• 6.1 Čerpadlo

• 6.1.1 Výkon čerpadla musí, při použití největších trysek a při nastavení nejvyššího pracovního tlaku doporučeného výrobcem, umožňovat aplikaci a zároveň, pokud je mechanizační prostředek vybaven hydraulickým míchacím zařízením, umožňovat viditelné míchání kapaliny v nádrži.

• 6.1.2 Čerpadlo, pokud je mechanizační prostředek vybaven hydrostatickým čerpadlem, nesmí viditelně pulsovat.

• 6.1.3 Pojistný ventil, pokud je jím čerpadlo vybaveno, musí spolehlivě fungovat.

• 6.1.4 Čerpadlo musí být těsné.

• 6.2 Míchací zařízení

Míchací zařízení musí umožňovat viditelné víření kapaliny v nádrži, pokud mechanizační prostředek pracuje při jmenovitých otáčkách vývodového hřídele energetického prostředku nebo pohonu míchacího zařízení. Nádrž je přitom naplněna zhruba do poloviny jmenovitého objemu vodou.

• 6.3 Nádrž

• 6.3.1 Nádrž nesmí prosakovat nebo z ní a z plnícího otvoru nádrže, pokud je kryt uzavřen, nesmí unikat kapalina.

• 6.3.2 V plnícím otvoru nádrže musí být síto.

• 6.3.3 Nádrž musí být opatřena zřetelně čitelným stavoznakem, který je viditelný z místa řidiče a z místa plnění nádrže.

• 6.3.4 Pokud je mechanizační prostředek vybaven zařízením k přípravě chemikálií, musí spolehlivě pracovat a v nádrži tohoto zařízení musí být mřížka.

• 6.3.5 Pokud je mechanizační prostředek vybaven zařízením pro čištění obalů od přípravků, musí spolehlivě pracovat.

• 6.4 Regulace

• 6.4.1 Všechna zařízení regulace musí spolehlivě fungovat a musí být těsná.

• 6.4.2 Ovládací prvky regulace důležité pro vlastní aplikaci musí být připojeny tak, aby byly lehce dosažitelné z místa obsluhy. Otočení hlavy nebo horní části trupu je akceptováno.

• 6.4.3 Stupnice tlakoměru musí být z místa obsluhy zřetelně čitelná a vhodná pro používaný rozsah pracovních tlaků. Musí být dělena nejméně:

• d) po 0,02 MPa pro pracovní tlaky do 0,5 MPa včetně,

• e) po 0,1 MPa pro pracovní tlaky od 0,5 do 2,0 MPa včetně,

• f) po 0,2 MPa pro pracovní tlaky nad 2,0 MPa.

• 6.4.4 Analogové tlakoměry musí mít minimální průměr 63 mm.

• 6.4.5 Přesnost tlakoměru musí být:

• d) ± 0,02 MPa pro pracovní tlaky od 0,1 do 0,8 MPa včetně,

• e) ± 0,05 MPa pro pracovní tlaky od 0,8 do 2,0 MPa včetně,

• f) ± 0,1 MPa pro pracovní tlaky nad 2,0 MPa.

• 6.5 Rozvod kapaliny

• 6.5.1 Rozvod kapaliny musí být těsný i při největším povoleném pracovním tlaku.

• 6.5.2 Hadice rozvodu kapaliny musí být umístěny tak, aby nedocházelo k jejich zlamování nebo odírání.

• 6.6 Postřikový rám

• 6.6.1 Postřikový rám musí umožňovat zachování obrysu vozidla dle ČSN 280312,ČSN 280337 a ČSN 28 0338

• 6.6.2 Rám musí být rozdělen nejméně do tří samostatně ovládaných sekcí tak, aby umožňoval nezávislý postřik postranních stezek a plochy mezi kolejnicovými pásy.

• 6.7 Rozptyl

• 6.7.1 Při měření na žlábkovém zkušebním zařízení, které odpovídá požadavkům podle přílohy č. 13, nesmí příčná rovnoměrnost rozptylu kapaliny tryskami (rozptylovači) v celém rozsahu pracovního záběru postřikového rámu hodnocená variačním koeficientem překročit 10 %. Rozdíl mezi množstvím kapaliny zachycené jednotlivými žlábky tohoto zařízení a celkovou střední hodnotou nesmí přitom překročit ± 20 %.

• 6.7.2 Není-li z hlediska konstrukce postřikového rámu nebo použitých trysek (rozptylovačů) možné provést měření příčné rovnoměrnosti na žlábkovém zkušebním zařízení, nesmí odchylka průtočnosti jednotlivých trysek (rozptylovačů) překročit ± 10 % od jmenovité hodnoty průtočnosti stanovené výrobcem trysek (rozptylovačů) pro použitý pracovní tlak.

B. Technologický postup, podle něhož se kontrolní testování provádí

• 1. OBECNÉ POŽADAVKY

• 1.1 Vizuální kontrolou a funkční zkouškou se posoudí, zda jsou splněny podmínky pro kontrolní testování.

• 1.2 Provede se identifikace mechanizačního prostředku,

• 1.3 Kontrolní úkony se provedou

• a) za použití čisté vody, bez mechanických příměsí,

• b) v prostředí, v němž výsledky kontroly a měření nemohou být ovlivněny povětrnostními vlivy,

• c) na mechanizačním prostředku zbaveném vnějších a vnitřních nečistot,

• d) na zkušebním zařízení a pomůckami, které vyhovují požadavkům podle přílohy č. 13.

• 1. MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY URČENÉ K POSTŘIKU POLNÍCH PLODIN

• 2.1 Provede se kontrola a funkční zkouška čerpadla, zda splňuje požadavky podle oddílu A. bodů 2.1.1 až 2.1.4.

• 2.2 Provede se kontrola a funkční zkouška míchacího zařízení, zda splňuje požadavky podle oddílu A. bod 2.2 Přívod kapaliny k tryskám je přitom uzavřen.

• 2.3 Provede se kontrola a funkční zkouška nádrže a dalších doplňkových zařízení, zda splňují požadavky podle oddílu A. bodů 2.3.1 až 2.3.6

• 2.4 Provede se kontrola, měření a funkční zkouška všech zařízení měřícího, ovládacího a regulačního systému, zda splňuje požadavky podle oddílu A. bodů 2.4.1 až 2.4.6. Podle požadavků bodu 2.4.5 může být zkouška tlakoměru provedena přímo na mechanizačním prostředku nebo na zkušební stolici, měření musí být provedeno při vzestupu a při poklesu tlaku jednotlivě.

• 2.5 Provede se kontrola, měření a funkční zkouška rozvodu kapaliny, zda splňuje požadavky podle oddílu A. bodů 2.5.1 až 2.5.3. Podle požadavků bodu 2.5.3 musí být cejchovaný zkušební tlakoměr umístěn v místě trysky na konci každé sekce. Při zkoušce musí být na tlakoměru mechanizačního prostředku ustanoveny nejméně dva referenční tlaky. Také tlakoměr mechanizačního prostředku musí být pro účely této zkoušky zaměněn za cejchovaný zkušební tlakoměr.

• 2.6 Provede se kontrola jednotlivých částí filtračního systému, zda splňují požadavky podle oddílu A. bodů 2.6.1 a 2.6.2.

• 2.7 Provede se kontrola a měření postřikového rámu a kontrola a funkční zkouška jeho doplňkových zařízení, zda splňují požadavky podle oddílu A. bodů 2.7.1 až 2.7.7.

• 2.8 Provede se kontrola a funkční zkouška trysek (rozptylovačů), zda splňují požadavky podle oddílu A. bodů 2.8.1 a 2.8.2.

• 2.9 Provede se měření příčné rovnoměrnosti rozptylu, zda splňuje požadavky podle oddílu A. bodů 2.9.1 nebo 2.9.2. Měření podle bodu 2.9.1 má vždy přednost. Pro měření podle požadavků:

• a) oddílu A. bodu 2.9.1 se mechanizační prostředek uvede na výrobcem doporučený nebo nejčastěji používaný pracovní režim (v případě postřikovače s podporou vzduchu s vypnutým ventilátorem) a po stabilizaci výkonu se zahájí měření. Vzdálenost trysek nad horním okrajem žlábkového zařízení se řídí doporučením výrobce trysek (rozptylovačů) s ohledem na jejich úhel rozptylu a rozteč umístění na postřikovém rámu. U zkušebních zařízení s ručním odečtem naměřených hodnot a zpracováním dat se měření provádí třikrát po dobu nejméně 60 sekund a z hodnot nátoku kapaliny v jednotlivých žlábcích se vypočte průměrná hodnota, u ostatních (elektronických) zkušebních zařízení jedenkrát. Hodnocení zachyceného množství lze provádět objemově nebo hmotnostně. Je nutno dodržet přesnost měření času ± 1 s, objemu ± 5 ml a hmotnosti ± 5 g. Měření se provádí na celém záběru mechanizačního prostředku (tzn. od osy krajní trysky po osu druhé krajní trysky, výjimečně od osy druhé trysky po osu předposlední trysky, jestliže je postřikový rám na koncích osazen tryskami se speciální funkcí). Pokud konstrukce nebo rozsah zkušebního zařízení nedovoluje měřit celý záběr mechanizačního prostředku najednou, lze tento měřit po částech, avšak bez přerušení pracovního režimu stroje.

• b) oddílu A. bodu 2.9.2 se průtočnost trysek měří zachycováním nátoku jednotlivých trysek za časový interval 60 s. Měření se opakuje třikrát a výsledná hodnota průtočnosti se stanoví jako průměr z těchto tří měření. Měření se provádí přímo na mechanizačním prostředku, který se uvede na výrobcem doporučený nebo nejčastěji používaný pracovní režim (v případě postřikovače s podporou vzduchu s vypnutým ventilátorem), po stabilizaci výkonu. Nesmí přitom docházet k úniku zachycované kapaliny mimo odměrné nádoby ani k přerušení činnosti mechanizačního prostředku.

• 1. MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY URČENÉ K POSTŘIKU NEBO ROSENÍ PROSTOROVÝCH KULTUR

• 3.1 Provede se kontrola a funkční zkouška čerpadla, zda splňuje požadavky podle oddílu A. bodů 3.1.1 až 3.1.4.

• 3.2 Provede se kontrola a funkční zkouška míchacího zařízení, zda splňuje požadavky podle oddílu A. bodů 3.2. Přívod kapaliny k tryskám je přitom uzavřen.

• 3.3 Provede se kontrola a funkční zkouška nádrže a dalších doplňkových zařízení, zda splňují požadavky podle oddílu A. bodů 3.3.1 až 3.3.6.

• 3.4 Provede se kontrola, měření a funkční zkouška všech zařízení měřícího, ovládacího a regulačního systému, zda splňuje požadavky podle oddílu A. bodů 3.4.1 až 3.4.7. Podle požadavků bodu 3.4.6 může být zkouška tlakoměru provedena přímo na mechanizačním prostředku nebo na zkušební stolici, měření musí být provedeno při vzestupu a při poklesu tlaku jednotlivě.

• 3.5 Provede se kontrola a funkční zkouška rozvodu kapaliny, zda splňuje požadavky podle oddílu A. bodů 3.5.1 až 3.5.3. Podle požadavků bodu 3.5.3 musí být cejchovaný zkušební tlakoměr umístěn na přívod kapaliny k sekcím. Při zkoušce musí být na tlakoměru mechanizačního prostředku ustanoveny nejméně dva referenční tlaky. Také tlakoměr mechanizačního prostředku musí být pro účely této zkoušky zaměněn za cejchovaný zkušební tlakoměr.

• 3.6 Provede se kontrola jednotlivých částí filtračního systému, zda splňují požadavky podle oddílu A. bodů 3.6.1 a 3.6.2.

• 3.7 Provede se kontrola a funkční zkouška trysek (rozptylovačů), zda splňují požadavky podle oddílu A. bodů 3.7.1 až 3.7.3.

• 3.8 Provede se kontrola a funkční zkouška všech částí ventilátoru a rozvodu vzduchu, zda splňují požadavky podle oddílu A. bodů 3.8.1 až 3.8.3.

• 3.9 Provede se kontrola a měření všech trysek (rozptylovačů), zda splňují požadavky podle oddílu A. bodů 3.9.1 a 3.9.2. Pro měření podle požadavků bodu 3.9.2 se provede trojí měření průtoku každé trysky při nejčastěji používaném pracovním tlaku a to po dobu 60 sekund. Měření je možno provést přímo na stroji, pokud je zabezpečeno spolehlivé a bezztrátové zachycení a vedení kapaliny do odměrných nádob, nebo po demontáži trysek na schváleném speciálním měřicím zařízení. Průměrná průtočnost všech shodných trysek (rozptylovačů) se vypočítá ze všech hodnot průtočnosti (3 opakování) u všech trysek stejného typu a velikosti, které jsou na stroji použity.

• 1. MOŘIČKY OSIV

• 4.1 Provede se kontrola a funkční zkouška všech ovládacích, měřících, regulačních a doplňkových prvků mořícího zařízení, zda splňují požadavky podle oddílu A. bodů 4.1.1 a 4.1.2.

• 4.2 Provede se kontrola, funkční zkouška a měření dávkovacího zařízení mořidla, zda splňuje požadavky podle oddílu A. bodů 4.2.1 a 4.2.2. Pro měření podle požadavků bodu 4.2.2 se:

• a) u kontinuálně pracujících mořiček nejprve ověří průchodnost osiva mořičkou, a to zjištěním množství osiva prošlého mořičkou za jednotku času. Ověření se opakuje třikrát a za výslednou hodnotu je považován aritmetický průměr vyjádřený v t.h^-^1. Potom se uvede do činnosti dávkovací zařízení mořidla a po ustálení chodu se po dobu 60 s zachycuje mořidlo (mořící kapalina) do vhodné nádoby. Toto měření se opakuje nejméně 7 x v průběhu cca 20 minut. Pokud se mořidlo před použitím ředí, odvodí se dávka mořidla z jeho obsahu v mořící kapalině o objemu zachycené kapaliny.

• b) u diskontinuálně pracujících mořiček se zachycuje dávka mořící kapaliny určená pro jednu vsádku a to nejméně 7 x. Pokud se mořidlo před použitím ředí, odvodí se dávka mořidla z jeho obsahu v mořící kapalině o objemu zachycené kapaliny.

• 4.3 Provede se kontrola a funkční zkouška dávkovacího zařízení osiva, zda splňuje požadavek podle oddílu A. bodů 4.3.1.

• 4.4 Provede se kontrola a funkční zkouška všech částí odsávacího zařízení,pokud je instalováno, zda splňuje požadavky podle oddílu A. bodů 4.5.1. a 4.5.2.

• 1. LETECKÁ POSTŘIKOVACÍ ZAŘÍZENÍ

• 5.1 Provede se kontrola a funkční zkouška míchacího zařízení, zda splňuje požadavky podle oddílu A. bod 5.1.

• 5.2 Provede se kontrola a funkční zkouška nádrže, rozvodu kapaliny a měřícího, kontrolního, ovládacího a regulačního systému, zda splňuje požadavky podle oddílu A. bodů 5.2.1. a 5.2.2.

• 5.3 Provede se nastavení provozního režimu postřikovacího zařízení na nejnižší doporučený pracovní tlak a po ustálení výkonu se měří nejméně po dobu 15 s celková průtočnost. Toto měření se opakuje nejméně 3 x. Potom se provozní režim postřikovacího zařízení změní na nejvyšší doporučený pracovní tlak a po ustálení výkonu se provede obdobné měření celkové průtočnosti. Vypočtou se průměrné hodnoty sekundové průtočnosti ze všech měření při jednotném pracovním tlaku a zhodnotí se splnění požadavků podle oddílu A. bodů 5.3.1 a 5.3.2.

• 1. POSTŘIKOVACÍ ZAŘÍZENÍ PRO DRÁHU

• 6.1 Provede se kontrola a funkční zkouška čerpadla, zda splňuje požadavky podle oddílu A. bodů 6.1.1 až 6.1.4.

• 6.2 Provede se kontrola a funkční zkouška míchacího zařízení, zda splňuje požadavky podle oddílu A. bod 6.2. Přívod kapaliny k tryskám je přitom uzavřen.

• 6.3 Provede se kontrola a funkční zkouška nádrže a dalších doplňkových zařízení, zda splňují požadavky podle oddílu A. bodů 6.3.1 až 6.3.5.

• 6.4 Provede se kontrola, měření a funkční zkouška všech zařízení měřícího, ovládacího a regulačního systému, zda splňuje požadavky podle oddílu A. bodů 6.4.1 až 6.4.5.

• 6.5 Provede se kontrola a funkční zkouška rozvodu kapaliny, zda splňuje požadavky podle oddílu A. bodů 6.5.1 až 6.5.2.

• 6.6 Provede se kontrola postřikového rámu, zda splňuje požadavky podle oddílu A. bodů 6.6.1 a 6.6.2.

• 6.7 Provede se měření příčné rovnoměrnosti rozptylu, zda splňuje požadavky podle oddílu A. bodů 2.9.1 nebo 2.9.2. Měření podle bodu 2.9.1 má vždy přednost. Pro měření podle požadavků:

• a) oddílu A. bodu 2.9.1 se mechanizační prostředek uvede na výrobcem doporučený nebo nejčastěji používaný pracovní režim a po stabilizaci výkonu se zahájí měření. Vzdálenost trysek nad horním okrajem žlábkového zařízení musí být shodná s pracovní vzdáleností trysek (rozptylovačů) od horní úložné plochy pražce (povrchu dopravní cesty dráhy). U zkušebních zařízení s ručním odečtem naměřených hodnot a zpracováním dat se měření provádí třikrát po dobu nejméně 60 sekund a z hodnot nátoku kapaliny v jednotlivých žlábcích se vypočte průměrná hodnota, u ostatních (elektronických) zkušebních zařízení jedenkrát. Hodnocení zachyceného množství lze provádět objemově nebo hmotnostně. Je nutno dodržet přesnost měření času ± 1 s, objemu ± 5 ml a hmotnosti ± 5 g. Měření se provádí na celém záběru mechanizačního prostředku (tzn. od osy krajní trysky po osu druhé krajní trysky, výjimečně od osy druhé trysky po osu předposlední trysky, jestliže je postřikový rám na koncích osazen tryskami se speciální funkcí). Pokud konstrukce nebo rozsah zkušebního zařízení nedovoluje měřit celý záběr mechanizačního prostředku najednou, lze tento měřit po částech, avšak bez přerušení pracovního režimu stroje.

• b) oddílu A. bodu 2.9.2 se průtočnost trysek měří zachycováním nátoku jednotlivých trysek za časový interval 60 s. Měření se opakuje třikrát a výsledná hodnota průtočnosti se stanoví jako průměr z těchto tří měření. Měření se provádí přímo na mechanizačním prostředku, který se uvede na výrobcem doporučený nebo nejčastěji používaný pracovní režim (v případě postřikovače s podporou vzduchu s vypnutým ventilátorem), po stabilizaci výkonu. Nesmí přitom docházet k úniku zachycované kapaliny mimo odměrné nádoby ani k přerušení činnosti mechanizačního prostředku.

• 1. OSVĚDČENÍ O FUNKČNÍ ZPŮSOBILOSTI

• 7.1 Pokud mechanizační prostředek splňuje požadavky podle oddílu A. stanovené pro jednotlivé skupiny mechanizačních prostředků, vydá provozovatel testační stanice „Osvědčení o funkční způsobilosti“, které obsahuje náležitosti podle vzorů v příloze č. 14. Dále vydá provozovateli mechanizačního prostředku zprávu obsahující výsledky kontrolního testování a mechanizační prostředek zřetelně označí kontrolní nálepkou s tímto textem:

Kontrolní testování mechanizačních prostředku na ochranu rostlin

(evidenční číslo)

VYHOVUJE

Kontrolní testování provedl:

(otisk identifikačního razítka provozovny kontrolního testování)

Platí do:

(měsíc a rok konce doby platnosti osvědčení o funkční způsobilosti)

• 7.2 Pokud mechanizační prostředek nesplňuje požadavky podle oddílu A., vydá provozovatel testační stanice pouze zprávu obsahující výsledky kontrolního testování.

• 7.3 Mechanizační prostředek, který byl podroben kontrolnímu testování, se zapíše do evidence, která musí obsahovat alespoň tyto údaje:

• a) datum kontrolního testování,

• b) obchodní firmu právnické osoby nebo jméno a příjmení fyzické osoby, která provozuje mechanizační prostředek,

• c) adresu sídla (bydliště) osoby, která provozuje mechanizační prostředek, s uvedením okresu, ke kterému sídlo (bydliště) této osoby náleží,

• d) typ mechanizačního prostředku,

• e) výrobní nebo přidělené evidenční číslo mechanizačního prostředku,

• f) číslo osvědčení, které je shodné s evidenčním číslem kontrolní nálepky, bylo-li vydáno,

• g) platnost osvědčení, bylo-li vydáno.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 91/2002 Sb.

Vybavení testační stanice zkušebním zařízením, přístroji a pomůckami

A. Zkušební zařízení, přístroje a pomůcky používané k provádění kontrolního testování mechanizační prostředků musí vyhovovat alespoň následujícím požadavkům.

• 1. ŽLÁBKOVÉ ZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ

• b) šířka žlábků 100 mm,

• c) šířka žlábků musí být dodržena s přesností ± 2,5 mm u manuálních žlábkových zařízení, a ± 1 mm, u žlábkových zařízení na měřícím vozíku s elektronickým zpracováním dat,

• d) hloubka žlábků 80 mm, měřeno jako vzdálenost mezi vrcholem a dnem žlábku,

• e) délka žlábků nejméně 1,5 m,

• f) pokud je k zachycení a odměření množství kapaliny použito odměrných válců, musí mít tyto válce objem nejméně 500 ml, stupnice válců musí být dělena maximálně po 10 ml, chyba měření objemu u manuálního odečtu hodnot nesmí překročit 10 ml nebo 2 % měřené hodnoty,

• g) u elektronického zkušebního zařízení na měřícím vozíku musí být nastavení jednotlivých pozic měřícího vozíku provedeno s přesností ± 1 mm, a chyba při měření objemu nesmí být větší než 4 % při průtoku 300 ml.min^-^1.

• 1. ZKUŠEBNÍ TLAKOMĚRY

• a) minimální průměr zkušebního tlakoměru je 100 mm,

• b) další požadavky udává následující tabulka

Rozsah měřených tlaků (MPa)	Max. dělení stupnice (MPa)	Přesnost (MPa)	Třída přesnosti	Max. hodnota stupnice (MPa)
0 - 0,6	0,01	0,01	1,6	6
1,0	10
0,6	16
0,6 - 1,6	0,02	0,025	1,6	16
1,0	25
> 1,6	0,1	0,1	2,5	40
1,6	60
1,0	100

• 1. ZKUŠEBNÍ PRŮTOKOMĚRY

Chyba měřícího průtokoměru nesmí přesáhnout 1,5 % měřené hodnoty.

• 1. ZAŘÍZENÍ K MĚŘENÍ PRŮTOČNOSTI JEDNOTLIVÝCH TRYSEK

Přesnost měření na zkušebním zařízení pro měření průtočnosti trysek vyjmutých z rámu musí být nejméně 1,5 % měřené hodnoty.

B. Dále musí být provozovna pro kontrolní testování vybavena těmito přístroji a pomůckami:

• 1. OTÁČKOMĚR

• 1. MĚŘÍCÍ PÁSMO

• 1. STOPKY

• 1. ODMĚRNÉ NÁDOBY, POPŘÍPADĚ I PRŮTOKOMĚR

• 1. TLAKOMĚR VZDUCHU

C. Zkušební zařízení podle oddílu A body 1. až 4. jsou pracovními měřidly podle zvláštního právního předpisu^*), sloužícími ke kontrolnímu testování mechanizačních prostředků.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 91/2002 Sb.

[image omitted]

^1) Směrnice Rady 91/414/EHS o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh.

^2) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé.

^3) Vyhláška č. 27/1999 Sb., o formě a obsahu bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a přípravku.

^4) Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb.

^5) Zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů.

^6) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb.

^7) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb.

^8) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.

^9) Nařízení vlády č. 25/1999 Sb.

^10) Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 25/1999 Sb.

^11) Vyhláška č. 90/2002 Sb., kterou se stanoví opatření k zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin.

^12) § 11 a 12 zákona č. 157/1998 Sb.

^13) Vyhláška č. 26/1999 Sb., o způsobu provedení a označení obalů nebezpečných chemických látek a přípravků.

^14) § 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 370/2000 Sb.

^15) Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 258/2000 Sb.

^16) § 3 písm. i) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

^17) Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.

^18) § 5 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.

^19) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 30/1998 Sb.

^20) § 6 písm. a) zákona.

^21) § 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).

^22) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).

^23) § 2 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb.

^24) § 2 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.

^25) § 2 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb.

^26) Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení, ve znění nařízení vlády č. 15/1999 Sb. a nařízení vlády č. 283/2000 Sb.

^1) Odpovídají příloze II ke Směrnici Rady 91/414/EHS.

^2) International Organization for Standartization

^3) International Organization of Pure and Apllied Chemistry

^4) Chemical Abstracts

^5) Chemical Abstract Service

^6) Collaborative International Pesticides Analytical Council

^7) European Inventory of Existing Commercial Chemical Substances

^8) European List of New Chemical Substances

^9) Food and Agriculture Organization of the United Nations

^10) Organization for Economic Cooperation and Development

^11) Acceptable Daily Intake

^12) Acceptable Operator Exposure Level

^*) Standardized System for Nomenclature and Diagnostic Criteria - Guides for Toxicologic Pathology

^**) Guidelines for Good Epidemiology Practices for Occupational and Environmental Research, developed by the Chemical Manufacturers Association's Epidemiology Task Group. as part of the Epidemiology Resource and Information Centre (ERIC), Pilot Project, 1991

^13) Theoretical Maximum Daily Intake.

^14) Society of Environmental Toxicology and Chemistry.

^15) Doba, po jejímiž uplynutí v polních podmínkách se nenalezne více jak 50/90% výchozího množství látky

^16) Doba po jejímž uplynutí v laboratorních podmínkách se nenalezne více jak 50% výchozího množství látky

^17) Lowest Lethal Concentration

^18) No Observed Effect Concentration

^19) No Observed Effect Level

^19) European and Mediterranean Plant Protection Organization

^***) Ze semináře ESCORT (European Standard Characteristics of Beneficials Regulatory Testing), 28. až 30. března 1994, ISBN 0-95-22535-2-6.

^20) Směrnice Rady 90/220/EHS.

^*) Dokument 1663/VI/94 Rev. 8, 22.4. 1998, vydaný Evropskou komisí.

^1) Odpovídají příoze III ke Směrnici Rady 91/414/EHS

^2) Organization for Economic Cooperation and Development

^3) International Organization for Standartizaton

^4) Collaborative International Pesticides Analytical Council

^5) European Inventory of Existing Commercial Chemicals Substances

^6) European List of New Chemical Substances

^7) International Organization of Pure and Applied Chemistry

^8) Chemical Abstracts

^9) Chemical Abstract Service

^10) Groupment International des association nationales de Fabricants de produits Agrochimiques

^11) Food and Agriculture Organization of the United Natios

^12) European and Mediterranean Plant Protection Organization

^*) Mezinárodní pravidla pro zkoušení osiva, 1985. Proceedings of the International Seed Testing Association, Seed Science and Technology, Volume 13, No 2, 1985.

^13) Acceptable Operator Exposure Lavel

^*) EPP/EPPO (1993). Rozhodovací schémata pro posouzení rizik přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí. OEPP/EPPO Bulletin 23, 1-154 a Bulletin 24, 1-87.

^14) Society of Environmental and Toxicology and Chemistry

^15) Predicted Environmental Concentration

^**) OEPP/EPPO (1993). Rozhodovací schémata pro posouzení rizik přípravků na ochranu rostlin pro životní prostředí. OEPP/EPPO Bulletin 23, 1-154 a Bulletin 24. 1-87.

^16) Toxicity Exposure ratio

^17) No Effective Concentration

^18) No Effective Level

^1) Vyhláška č. 283/2001 Sb., o zásadách správné laboratorní praxe, postupu při ověřování jejich dodržování, postupu při vydávání a odnímání osvědčení a postupu kontroly dodržování zásad správné laboratorní praxe při zkoušení vlastností chemických látek a chemických přípravků (zásady správné laboratorní praxe).

^2) Například ČSN EN 45001 Všeobecná kriteria pro činnost zkušebních laboratoří.

^3) Správnou pokusnickou praxí se rozumí uplatňování souboru pravidel a podmínek pro zkoušení přípravků nebo pomocných prostředků za účelem posouzení jejich biologické účinnosti s cílem zabezpečit porovnatelnost a spolehlivost výsledků těchto zkoušek a pokusů; tato pravidla se týkají podmínek, za kterých se tyto zkoušky a pokusy plánují, organizují, provádějí, kontrolují, zaznamenávají, předkládají a archivují.

^4) “Zkušební zařízení“ odpovídá “testovacímu zařízení“ podle § 1 odst.2 písm.a) vyhlášky č.283/2001 Sb.

^5) “Zkušební místo“ odpovídá “testovacímu místu“ podle § 1 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 283/2001 Sb.

^6) Standardní operační postupy“ odpovídají “standardním operačním postupům“ podle § 1 odst. 2 písm.i) vyhlášky č. 283/2001 Sb.

^1) Směrnice Rady 97/57/ES, kterou se stanoví příloha VI ke Směrnici Rady 91/414/EHS.

^2) Číslo uvedené v závorce odpovídá číslování podle části C přílohy VI ke Směrnici 91/414/EHS.

^3) Acceptable Operator Exposure Level.

^4) Acceptable daily Intake.

^5) Food and Agriculture Organization.

^1) Evropské normy vydané Evropským normalizačním komitétem (CEN), například EN 907: Bezpečnostní požadavky na stroje na ochranu rostlin EN 12761 - 1: Zemědělské a lesnické stroje - Postřikovače a aplikátory kapalných hnojiv - Ochrana životního prostředí - část 1: Obecně EN 12761 - 2: Zemědělské a lesnické stroje - Postřikovače a aplikátory kapalných hnojiv - Ochrana životního prostředí - část 2: Polní postřikovače EN 12761 - 3: Zemědělské a lesnické stroje - Postřikovače a aplikátory kapalných hnojiv - Ochrana životního prostředí - část 3: Rosiče k aplikaci přípravků v prostorových plodinách.

^2) Například ISO 4102:Přípojné závityISO 5681:Pojmy pro stroje na ochranu rostlinISO 5682; část 1:Zkušební metody pro tryskyISO 5682; část 2:Zkušební metody pro strojeISO 5682; část 3:Zkušební metody pro seřizovači zařízeníISO 6686: Zařízení proti vzniku kapekISO 8169:Připojení trysek a manometrůISO 9357:Zásobní nádrž; plnící hrdloISO 10625:Barevné značení trysekISO 10626:Bajonetové připojení trysekISO/DIS 13440:Stanovení technického zbytkuISO/DIS 13441-1:Popis pro rosiče - typ LayontISO/DIS 13441-2:Popis pro rosiče - stavební díly.

^*) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 69/1991 Sb., kterou se provádí zákon o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.