← Aktuální text · Historie

Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů

Aktuální text a fecha 2005-12-31
Čl. I

Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 1/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 322/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb. a zákona č. 362/2003 Sb., se mění takto:

„HLAVA PRVNÍ

ÚČEL A CÍL ZÁKONA

§ 1

Tento zákon upravuje některé právní vztahy v oblasti celnictví, pokud nejsou upraveny bezprostředně závaznými předpisy Evropských společenství.^1)

^1) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, publikované v Úředním věstníku ES L 302 19. 10. 1992, str. 1 - 50. Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, publikované v Úředním věstníku ES L 253, str. 1 - 776. Nařízení Rady (EHS) č. 918/83 ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla, v platném znění. Nařízení Rady (EHS) č. 3330/91 ze dne 7. listopadu 1991 o statistice obchodu se zbožím mezi členskými státy, v platném znění. Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o sazební a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění.“.

„^1a) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.“.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 1), 1a), 1b) se označují jako poznámky pod čarou č. 1b), 1c), 1d), a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

Poznámka pod čarou č. 1e) zní:

„^1e) Článek 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.“.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 1c) a 1d) se označují jako poznámky pod čarou č. 1f) a 1g), a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

„(4) Celní orgány nejméně jednou za tři roky prověřují, zda jsou zpracovávané osobní údaje i nadále potřebné pro plnění jejich úkolů. Pokud zpracovávané osobní údaje již nejsou pro plnění úkolů celních orgánů potřebné, celní orgány provedou bezodkladně jejich likvidaci.

(5) Celní orgány předávají zpracované osobní údaje jiným státním orgánům nebo osobám,

„§ 12

Na služební poměr celníků^1a) se použije zákon o služebním poměru příslušníků Policie České republiky^3l) s odchylkami uvedenými v § 13 a § 15 až 19b s tím, že

^3l) Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(2) Funkcemi podle odstavce 1 se rozumějí funkce

„§ 20

Zajištění zdravotní péče v celní správě

(1) Zdravotnické zařízení závodní preventivní péče poskytuje celníkům a občanským zaměstnancům^3l) v celní správě závodní preventivní péči a posuzuje zdravotní způsobilost osoby, která žádá o přijetí do služebního poměru celníka, po dobu trvání jejich služebního nebo pracovního poměru a v souvislosti s ukončením služebního poměru, pokud toto oprávnění nepřísluší lékařské komisi. Závodní preventivní péči poskytují celníkům a občanským zaměstnancům v celní správě také pověření lékaři.

(2) Ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem požadavky na zdravotní způsobilost celníků, vady a stavy, které vylučují přijetí uchazeče do služebního poměru celníka, nebo vylučují nebo omezují výkon služby, a druhy služeb zvlášť obtížných nebo zdraví škodlivých.

(3) Posouzení zdravotního stavu provádějí

(4) Ošetřující lékař je povinen hlásit zdravotnickému zařízení závodní preventivní péče nemoc nebo i podezření na nemoc, která omezuje výkon služby.

(5) Generální ředitelství cel vytváří podmínky pro zajištění závodní preventivní péče^5b) pro celníky a občanské zaměstnance v celní správě a za tím účelem uzavírá smlouvy k zajištění závodní preventivní péče se zdravotnickými zařízeními odborně způsobilými poskytovat závodní preventivní péči.

(6) Náklady na zabezpečení výkonu závodní preventivní péče v celní správě jsou součástí hospodaření Generálního ředitelství cel.

^5b) § 18a, 35a a 40 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(3) Služebním zákrokem pod jednotným velením se rozumí služební zákrok podle odstavce 2, na kterém se podílí více zakročujících celníků, kdy o použití donucovacích prostředků nebo zbraně rozhodne celník pověřený řízením služebního zákroku. Rozhodnutí o použití donucovacích prostředků nebo zbraně musí být zadokumentováno na zvukovém nebo písemném záznamu.“.

„(2) Celník je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení rovněž od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu, přestupku nebo jiného správního deliktu souvisejícího s porušením právních předpisů, jejichž prováděním jsou celní orgány pověřeny, a jejich pachatele, k němuž došlo mimo území České republiky na území Evropských společenství nebo státu, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu o spolupráci a vzájemné pomoci v celní oblasti.“.

Dosavadní odstavce 2 až 10 se označují jako odstavce 3 až 11.

„(2) Celník je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu

Osoba je povinna výzvě vyhovět.“.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.

„(1) Existuje-li důvodné podezření, je celník oprávněn přesvědčit se, zda osoba nemá u sebe zbraň, kterou by mohla ohrozit život nebo zdraví své nebo jiné osoby, a odebrat ji, jde-li o osobu

„§ 36a

(1) Celník je oprávněn plnit úkoly vyplývající z působnosti celních orgánů na území jiného státu způsobem, v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou.

(2) Celník jiného státu je oprávněn plnit úkoly vyplývající z působnosti celních orgánů na území České republiky způsobem, v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou.“.

„(2) Donucovací prostředky je celník oprávněn použít v zájmu ochrany veřejného pořádku v místnostech nebo prostorech užívaných celními orgány nebo územními finančními orgány, v nichž celní orgány zabezpečují dodržování veřejného pořádku, a dále v zájmu ochrany bezpečnosti osob, své vlastní a majetku, proti osobě, která je ohrožuje.“.

„§ 39

Nošení zbraně

Celníci jsou oprávněni nosit služební zbraň.“.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.

„(1) Řízení o přidělení celně schváleného určení^1e) se provádí na celním úřadu anebo v celním prostoru. Přímým zástupcem v řízení o přidělení celně schváleného určení může být pouze osoba, která vykonává tuto činnost jako předmět svého podnikání.“.

„(3) Z podnětu celního úřadu nebo na žádost osoby může být řízení o přidělení celně schváleného určení prováděno i mimo celní prostor. Náklady spojené s tímto řízením nese osoba, která o provedení řízení mimo celní prostor požádala.“.

„(1) Základními náležitostmi rozhodnutí jsou

„(2) Je-li rozhodnutím vyměřováno clo nebo daň, musí rozhodnutí kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 obsahovat

Dosavadní odstavce 2 až 10 se označují jako odstavce 3 až 11.

„§ 105

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem doplňující náležitosti celního prohlášení^8aa) pro celní a daňové účely.

^8aa) Články 59 až 61 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.“.

„(4) Následnou kontrolu lze provést ve lhůtě tří let od konce roku, ve kterém vznikla povinnost zaplatit clo nebo daň. Následnou kontrolu lze v této lhůtě rovněž provést kontrolou zboží, které bylo propuštěno, je-li toto zboží k dispozici. Celní orgány jsou oprávněny u tohoto zboží odebrat vzorky, pokud je to pro další kontrolní úkony potřebné. Celní orgány nejsou povinny platit osobě, u které je prováděna následná kontrola, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s kontrolou zboží a odebráním vzorků. Na odebrané vzorky je celní orgán povinen vydat kontrolované osobě písemné potvrzení.“.

Dosavadní odstavce 4 až 14 se označují jako odstavce 5 až 15.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 1 a 2.

Poznámky pod čarou č. 8d) a 8e) znějí:

„^8d) Článek 84 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

^8e) Článek 100 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.“.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).

„§ 233

Celní úřad na písemnou žádost vlastníka zboží může povolit přenechání zboží ve prospěch státu. Celní úřad povolí přenechání zboží ve prospěch státu pouze tehdy, jestliže

„§ 237

(1) Cestujícím mladším patnácti let je od dovozního cla osvobozeno zboží,^8f) jehož úhrnná hodnota nepřesahuje 90 Euro.

(2) Od dovozního cla je osvobozeno zboží členů posádek dopravních prostředků, kteří zajišťují dopravu mezi třetí zemí a Společenstvím, jehož úhrnná hodnota nepřesahuje 22 Euro při každé cestě.

^8f) Článek 47 druhý pododstavec nařízení Rady (EHS) č. 918/83 ze dne 28. března 1983, o systému Společenství pro osvobození od cla, ve znění nařízení č. 3822/85, č. 3691/87, č. 1315/88, č. 4235/88, č. 3357/91, č. 2913/92, č. 355/94 a č. 1671/2000.“.

„Zboží požívající ochrany podle mezinárodního práva a zboží dovážené osobami se sídlem nebo trvalým pobytem mimo území České republiky, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv

§ 237a

(1) Od dovozního cla je osvobozena diplomatická pošta, konzulární zavazadlo a jiná pošta požívající ochrany podle mezinárodního práva.

(2) Od dovozního cla je osvobozena diplomatická pošta a konzulární zavazadlo Ministerstva zahraničních věcí a zastupitelských úřadů České republiky.

§ 237b

(1) Zboží dovážené pro osoby požívající výsad a imunit^8g) podle mezinárodní smlouvy je osvobozeno od dovozního cla za podmínek uvedených v § 237c až 237f.

(2) Osobou požívající výsad a imunit se rozumí

§ 237c

(1) Od dovozního cla je osvobozeno zboží osobám uvedeným v § 237b odst. 2 písm. a) až c) za podmínky, že bude použito výlučně pro úřední potřebu těchto osob. Zbožím pro úřední potřebu se rozumí rovněž zboží určené k výstavbě, přestavbě, údržbě a zařízení nemovitostí, ve kterých tyto osoby sídlí.

(2) Od dovozního cla je osvobozeno zboží osobám uvedeným v § 237b odst. 2 písm. d) až f) za podmínky, že bude použito výlučně pro vlastní potřebu a spotřebu těchto osob. Od dovozního cla je osvobozeno zboží jak dovezené přímo ze zahraničí, tak zboží propuštěné do režimu volného oběhu ze svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu nebo z režimu uskladnění v celním skladu, anebo z režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému.

§ 237d

Zboží dovážené pro osoby požívající výsad a imunit je osvobozeno od dovozního cla pouze při zachování principu vzájemnosti. Celní úřad přizná osvobození od dovozního cla pouze v rozsahu, ve kterém je osvobození od dovozního cla ze stejných důvodů přiznáno osobám, které mají sídlo nebo trvalý pobyt v České republice v souvislosti s jejich působením v příslušném cizím státě.

§ 237e

(1) Od dovozního cla je osvobozeno zboží za podmínky, že bude určeno pro osoby požívající výsad a imunit a bude jimi navrženo do volného oběhu na tiskopise celního prohlášení, jehož vzor stanoví ministerstvo vyhláškou. Celní prohlášení ověří diplomatická mise, konzulární úřad, zvláštní mise nebo mezinárodní organizace uvedené v § 237b odst. 2 písm. a) až c) otiskem svého razítka a podpisem vedoucího nebo jeho zástupce.

(2) Od dovozního cla je osvobozeno zboží za podmínky, že ve lhůtě 12 měsíců, a jde-li o motorová vozidla, plavidla a letadla, ve lhůtě 24 měsíců ode dne přijetí celního prohlášení na jeho propuštění do volného oběhu nebude půjčeno nebo vypůjčeno, zastaveno, pronajato nebo postoupeno za úplatu nebo bezúplatně.

§ 237f

(1) Od dovozního cla je rovněž osvobozeno zboží, které dovážejí

(2) Od dovozního cla je osvobozeno zboží za podmínky, že ústní celní prohlášení bude doloženo dokladem prokazujícím, že se jedná o osobu požívající výsady a imunity podle odstavce 1.

Zboží dovážené ozbrojenými silami, civilními složkami doprovázejícími ozbrojené síly a osobami závislými na příslušnících ozbrojených sil nebo civilní složky

§ 237g

Pro účely tohoto zákona se rozumí

§ 237h

(1) Od dovozního cla je osvobozeno

(2) Od dovozního cla je osvobozeno jak zboží dovezené přímo ze zahraničí a propuštěné do volného oběhu, tak zboží propuštěné do volného oběhu po předchozím umístění ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu nebo z režimu uskladňování v celním skladu anebo z režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému.

^8g) Například Vídeňská úmluva o diplomatických stycích, vyhlášená pod č. 157/1964 Sb., Úmluva o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhlášená pod č. 21/1968 Sb., Vídeňská úmluva o konzulárních stycích, vyhlášená pod č. 32/1969 Sb., Úmluva o zvláštních misích, vyhlášená pod č. 40/1987 Sb., Úmluva o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, vyhlášená pod č. 52/1956 Sb., zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucích Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, Dohoda o právním postavení Organizace Severoatlantické smlouvy, zástupců států a mezinárodního personálu, vyhlášená pod č. 36/2001 Sb. m. s.

^9) Například Dohoda mezi členskými státy Severoatlantické smlouvy a ostatními státy zúčastněnými v Partnerství pro mír o statutu jejich ozbrojených sil a Dodatkový protokol k této dohodě, vyhlášená pod č. 297/1996 Sb., Protokol o Statutu mezinárodních vojenských velitelství ustavených podle Severoatlantické smlouvy, vyhlášený pod č. 5/2002 Sb. m. s.“.

Přechodná a závěrečná ustanovení

„§ 254

Zajištěním celního dluhu se pro účely tohoto zákona rozumí zajištění cla a daní při dovozu zboží.“.

„^9b) § 152 až 174 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.“.

Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 3 až 6.

„(3) Při zajišťování celního dluhu celní jistotou uvolní celní úřad celní jistotu ihned poté, co celní dluh zanikl nebo již nemůže vzniknout. Uvolněnou celní jistotu celní úřad neprodleně vrátí složiteli nebo ji podle dispozic složitele použije k zajištění jiného celního dluhu.“.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.

„(1) Používání globální záruky může celní orgán povolit na žádost osoby, která ji hodlá v budoucnu používat.“.

Dosavadní odstavce 2 až 10 se označují jako odstavce 1 až 9.

Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 3 až 8.

„(3) Celní orgány odejmou udělené povolení, jestliže zjistí, že ručitel

„(5) Celní orgány odejmou povolení, jestliže uživatel globální záruky o odnětí povolení požádá. Celní orgány odejmou povolení rovněž tehdy, jestliže uživatel globální záruky neplní řádně a včas povinnosti vyplývající z právních předpisů, jejichž prováděním jsou celní orgány pověřeny.“.

„(8) Za osobu rozdílnou od dlužníka se pro účely odstavce 1 nepovažuje osoba, která je

„(1) O povolení ručitele a užívání globální záruky rozhoduje celní ředitelství, v jehož územní působnosti se mají uskutečnit operace, pro které je zajištění celního dluhu požadováno. Rozhodnutí o povolení ručitele a užívání globální záruky může být celním ředitelstvím na základě odůvodněné žádosti změněno bez ohledu na právní moc rozhodnutí nebo prodloužena jeho platnost, byla-li platnost rozhodnutí časově omezena.“.

„(2) O povolení ručitele pro individuální zajištění celního dluhu s použitím záručního dokladu rozhoduje Generální ředitelství cel. Rozhodnutí o povolení ručitele může být Generálním ředitelstvím cel na základě odůvodněné žádosti změněno bez ohledu na právní moc rozhodnutí nebo prodloužena jeho platnost, byla-li platnost rozhodnutí časově omezena.“.

„(4) Celní orgány jsou oprávněny požadovat, aby k žádostem podle odstavců 1 až 3 byly předloženy doklady prokazující schopnost ručitele splnit celní dluh do výše navrhované zaručené částky. Celní orgány mohou tyto doklady na ručiteli požadovat i v době trvání ručitelského vztahu. K žádostem podle odstavců 1 až 3 je nutno předložit

„(5) Vyzve-li celní orgán žadatele k předložení dokladů podle odstavce 4, stanoví k předložení těchto dokladů lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne doručení výzvy žadateli. Nebudou-li požadované doklady předloženy ve stanovené lhůtě, je žádost neplatná a pohlíží se na ni, jako kdyby nebyla podána.“.

„(3) Jestliže udělené povolení zajišťovat celní dluh globální zárukou pozbylo platnosti, je uživatel povinen neprodleně vrátit celnímu orgánu, který povolení vydal, všechna osvědčení, jejichž doba platnosti dosud neuplynula.“.

„(1) Pro jiné operace než režim tranzitu předkládá uživatel jeden nebo několik záručních dokladů, v nichž je uvedena částka v českých korunách stanovená ručitelem tak, aby součet uvedených částek nebyl nižší než požadovaná výše zajišťovaného celního dluhu.“.

„(2) Za úhradu v hotovosti se považuje rovněž předložení šeku, jehož proplacení je zaručeno bankou.

(3) Pořadí úhrady cla a daně je následující, pokud není dále stanoveno jinak:

(4) Jestliže je povolen odklad platby cla a daně, je pořadí úhrady následující:

(5) Pořadí úhrady cla a daně v případě exekuce je následující:

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 6.

„(6) S výjimkou šeku, jehož proplacení je zaručeno bankou, lze clo a daň uhradit podle odstavce 1 písm. b) bodů 2 a 3 v hotovosti pouze do celkové částky, která je povolena pro platby v hotovosti zvláštním právním předpisem.“.

„§ 285

(1) Vrátil-li celní úřad clo nebo úrok z prodlení jím předepsaný v době splatnosti cla, není povinen platit úroky. Celní úřad však úrok zaplatí, jestliže

(2) Úroková sazba se rovná výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí. Pro výpočet úroku při použití diskontní úrokové sazby České národní banky se za rok považuje 365 dní.“.

„§ 293

(1) Celní předpisy^9e) poruší ten, kdo

(2) Celní závěrou se pro účely odstavce 1 rozumí zajištění totožnosti zboží nebo zajištění zboží v dopravních prostředcích, kontejnerech, obalech a v místnostech plombou, pečetí, známkou nebo jinými prostředky tak, aby z nich nebylo možno zboží vyjmout nebo do nich vložit, aniž zůstanou viditelné stopy lomu zajištěného prostoru nebo poškození celní závěry.

(3) Nezákonným dovozem a vývozem zboží se pro účely odstavce 1 rozumí dovoz a vývoz zboží uskutečněný v rozporu s ustanoveními zvláštního právního předpisu.^9l)

^9e) Článek 1 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

^9f) Článek 84 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

^9g) Články 161 a 162 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

^9h) Článek 79 a násl. nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

^9i) Články 50 až 53 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

^9j) Článek 169 a násl. nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

^9k) Články 91 a 163 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

^9l) Články 38 až 41, 59 a 177 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.“.

„(2) Rozhodnout o tom, že se zboží zabírá, lze také tehdy, není-li známa osoba, která porušila zákon některým ze způsobů uvedených v § 293.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 1 a 2.

„^10) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb.“.

„(2) Umožňují-li zvláštní právní předpisy^10a) celnímu úřadu prodat zboží, postupuje celní úřad při jeho prodeji podle odstavce 1.

^10a) Například článek 75 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

„(1) Celní orgány zabezpečují sběr a zpracování statistických informací o zboží, kterému bylo přiděleno celně schválené určení, anebo o vybraných výrobcích, u kterých vznikla daňová povinnost ke spotřební dani.“.

„(3) Celní orgány zabezpečují sběr, zpracování a následnou kontrolu údajů o zboží v rámci obchodu uvnitř Společenství mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropské unie způsobem a formou předepsanou zvláštním právním předpisem^10b) a prováděcími předpisy k němu.

(4) Obchodem uvnitř Společenství se pro účely tohoto zákona rozumí pohyb zboží mezi Českou republikou a jiným členským státem Evropské unie za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.^10b)

(5) Celní orgány jsou oprávněny využít údaje získané podle odstavce 3 pro kontrolu plnění daňových povinností, a to v součinnosti s příslušnými územními finančními orgány, a poskytují je pro statistické účely.

(6) Osoba, která má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky, je povinna sdělit celnímu úřadu pravdivé údaje o obchodu uvnitř Společenství podle odstavců 3 a 4 způsobem a s použitím dokladu, který stanoví Český statistický úřad a ministerstvo vyhláškou, a poskytnout celnímu úřadu potřebnou součinnost.

(7) Neplní-li osoba povinnosti podle odstavce 6, je celní úřad oprávněn uložit ji pokutu až do výše 1 000 000 Kč v řízení podle § 320 odst. 1 písm. b) tohoto zákona.

^10b) Nařízení Rady (EHS) č. 3330/91 o statistice obchodu se zbožím mezi členskými státy, v platném znění.“.

Dosavadní body 12 až 14 se označují jako body 10 až 12.

„(2) Vznikla-li povinnost zaplatit clo nebo daň jinak než propuštěním zboží do příslušného celního režimu, je místně příslušným k vyměření cla a daně celní úřad, který rozhodné skutečnosti zjistil jako první.“.

„(3) Celní prohlášení na propuštění zboží do režimu volného oběhu nebo režimu vývozu lze podat u kteréhokoliv celního úřadu, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva jinak.

(4) K vyřízení žádosti o zničení zboží pod dohledem celních orgánů nebo žádosti o přenechání zboží ve prospěch státu je místně příslušný celní úřad, u něhož byla žádost podána a zboží předloženo. K vyřízení žádosti o umístění zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu je místně příslušný celní úřad, v jehož územním obvodu se nachází svobodné celní pásmo nebo svobodný celní sklad.

(5) K vyřízení žádosti o prominutí nebo vrácení cla je místně příslušný celní úřad, který clo vyměřil nebo vybral, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

(6) K vyřízení žádosti o povolení odkladu platby cla, posečkání nebo splátek cla je místně příslušný celní úřad, který clo vyměřil.

(7) K propuštění zboží do režimu s ekonomickým účinkem je místně příslušný celní úřad, který je uveden v povolení k použití tohoto režimu nebo je v tomto povolení označen jako propouštějící celní úřad.

(8) K vyřízení žádosti o udělení povolení na globální zajištění celního dluhu pro režim tranzitu a žádosti o udělení povolení nezajišťovat celní dluh v režimu tranzitu je příslušné kterékoliv celní ředitelství.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 9.

„(10) Odvolací orgán v rozhodnutí, kterým se zamítá odvolání proti rozhodnutí, uvede také lhůtu, ve které je možno podat soudu žalobu o přezkoumání tohoto rozhodnutí.“.

„§ 322a

(1) Osoba může požádat celní orgán, který povolení vydal, o prodloužení platnosti povolení nebo o provedení změn ve vydaném povolení, a to bez ohledu na právní moc rozhodnutí, kterým bylo povolení uděleno, jde-li o

(2) Žádost se podává písemně a obsahuje

(3) Celní orgán žádosti podle odstavců 1 a 2 vyhoví tehdy, jestliže

(4) Vyhoví-li celní orgán žádosti podle odstavců 1 a 2, vydá rozhodnutí,

^10c) Článek 94 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.

^10d) Články 398 až 408a nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.“.

„§ 324

Rozhodování o přidělení celně schváleného určení se řídí právními předpisy účinnými v době přijetí celního prohlášení nebo žádosti.“.

Čl. II
Čl. III

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

Čl. IV

Účinnost

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Špidla v. r.