LegalizeHistorie novel
Zákon o dani z přidané hodnoty
53 verzí
· 2004-04-23
2025-06-30
Zákon č. 235/2004 Sb.
Změny ze dne 2025-06-30
@@ -1382,7 +1382,9 @@
- d) v případě služby, která je poskytována na základě zákona nebo na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci třetí osobě, pokud úplatu za poskytnutí této služby hradí stát nebo jde-li o službu spočívající ve výkonu funkce insolvenčního správce.
(9) Pro stanovení dne uskutečnění plnění u plnění osvobozených od daně platí odstavce 1 až 8 obdobně. U nájmu nemovité věci osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně se považuje plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.
(9) Odstavec 8 se nepoužije na plnění uskutečňované plátcem v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti dopravní infrastruktury na základě smlouvy, kterou uzavřel se státem zastoupeným Ministerstvem dopravy nebo s právnickou osobou anebo s organizační složkou státu, u nichž funkci zakladatele nebo zřizovatele vykonává Ministerstvo dopravy, jsou-li na financování nebo předfinancování úhrad poskytovaných v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti dopravní infrastruktury podle zákona upravujícího Státní fond dopravní infrastruktury použity finanční prostředky, s nimiž hospodaří Státní fond dopravní infrastruktury.
(10) Pro stanovení dne uskutečnění plnění u plnění osvobozených od daně platí odstavce 1 až 8 obdobně. U nájmu nemovité věci osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně se považuje plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.
##### § 22
@@ -2802,82 +2804,112 @@
##### § 48
#### Sazba daně u dokončené stavby pro bydlení nebo dokončené stavby pro sociální bydlení
(1) Snížená sazba daně se uplatní při poskytnutí stavebních nebo montážních prací provedených na dokončené stavbě, pokud se jedná o stavbu pro bydlení nebo stavbu pro sociální bydlení.
(2) Stavbou pro bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí
- a) stavba bytového domu podle stavebního zákona,
- b) stavba rodinného domu podle stavebního zákona,
#### Stavba pro bydlení
(1) Stavbou pro bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí
- a) stavba bytového domu,
- b) stavba rodinného domu,
- c) stavba, která
- 1. slouží k využití stavby bytového domu nebo stavby rodinného domu a
- 2. je zřízena na pozemku, který tvoří funkční celek s touto stavbou bytového domu nebo rodinného domu,
- 2. je zřízena na pozemku, který se stavbou bytového domu nebo rodinného domu podle bodu 1 tvoří funkční celek,
- d) obytný prostor,
- e) místnost užívaná spolu s obytným prostorem podle písmene d), která se nachází ve stejné stavbě pevně spojené se zemí.
(3) Pozemkem, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí pozemek, který slouží k provozu stavby pevně spojené se zemí nebo plní její funkce nebo který je využíván spolu s takovou stavbou. Touto stavbou není inženýrská síť ve vlastnictví jiné osoby než vlastníka pozemku.
(4) Obytným prostorem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí byt nebo jiný soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny.
(5) Stavbami pro sociální bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí
- a) stavba bytového domu podle stavebního zákona, v němž není obytný prostor s podlahovou plochou přesahující 120 m^2,
- b) stavba rodinného domu podle stavebního zákona, jehož podlahová plocha nepřesahuje 350 m^2,
- c) obytný prostor pro sociální bydlení,
- d) ubytovací zařízení pro ubytování příslušníků bezpečnostních sborů podle zákona upravujícího služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů nebo pro ubytování státních zaměstnanců,
- e) stavba určená pro použití zařízením sociálních služeb poskytující pobytové služby podle zákona o sociálních službách,
- f) školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, jakož i střediska výchovné péče, podle zákona upravujícího výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a preventivně výchovnou péči ve školských zařízeních,
- g) internáty škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením podle právních předpisů upravujících školská výchovná a ubytovací zařízení a školská účelová zařízení,
- h) zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a zařízení pro výkon pěstounské péče poskytující péči podle zákona upravujícího sociálně-právní ochranu dětí,
- i) speciální lůžková zařízení hospicového typu,
- j) domovy péče o válečné veterány,
- k) jiná stavba, která
- 1. slouží k využití staveb uvedených v písmenech a), b) a d) až k) a
- 2. je zřízena na pozemku, který tvoří s těmito stavbami funkční celek.
(6) Obytným prostorem pro sociální bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí
- a) obytný prostor, jehož podlahová plocha nepřesahuje 120 m^2,
(2) Stavbou bytového domu se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí stavba, která
- a) je zapsána v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen „registr územní identifikace“) se způsobem využití bytový dům, nebo
- b) není v registru územní identifikace zapsána, ale lze důvodně předpokládat, že do registru územní identifikace bude se způsobem využití bytový dům zapsána.
(3) Stavbou rodinného domu se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí stavba, která
- a) je zapsána v registru územní identifikace se způsobem využití rodinný dům, nebo
- b) není v registru územní identifikace zapsána, ale lze důvodně předpokládat, že do registru územní identifikace bude se způsobem využití rodinný dům zapsána.
(4) Pozemkem, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí pozemek, který slouží k provozu stavby pevně spojené se zemí nebo slouží k plnění její funkce anebo který je využíván spolu s takovou stavbou. Touto stavbou není síť technické infrastruktury ve vlastnictví jiné osoby než vlastníka pozemku.
(5) Obytným prostorem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny.
(6) Stavba se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dokončenou dnem
- a) nabytí právní moci prvního kolaudačního rozhodnutí, nebo
- b) splnění podmínek k trvalému užívání stavby, pokud se pro stavbu kolaudační rozhodnutí nevydává.
##### § 48a
#### Stavba pro sociální bydlení
(1) Stavbou pro sociální bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí
- a) stavba bytového domu, v níž je více než polovina podlahové plochy tvořena obytným prostorem pro sociální bydlení,
- b) stavba rodinného domu, jejíž podlahová plocha nepřesahuje 350 m^2, nebo
- c) obytný prostor pro sociální bydlení.
(2) Za stavbu pro sociální bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty považuje také
- a) ubytovací zařízení pro ubytování příslušníků bezpečnostních sborů podle zákona upravujícího služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů nebo pro ubytování státních zaměstnanců,
- b) zařízení sociálních služeb poskytující pobytové služby podle zákona upravujícího sociální služby,
- c) školské zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školské zařízení pro preventivně výchovnou péči podle zákona upravujícího výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a preventivně výchovnou péči ve školských zařízeních,
- d) internát školy samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením podle právních předpisů upravujících školská výchovná a ubytovací zařízení a školská účelová zařízení,
- e) zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a zařízení pro výkon pěstounské péče poskytující péči podle zákona upravujícího sociálně-právní ochranu dětí,
- f) speciální lůžkové zařízení hospicového typu podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, nebo
- g) domov péče o válečné veterány podle zákona upravujícího válečné veterány.
(3) Za stavbu pro sociální bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty považuje také stavba, u níž součet podlahové plochy prostorů využívaných pro účely podle odstavce 2 a podlahové plochy obytných prostorů pro sociální bydlení činí více než polovinu celkové podlahové plochy. Do tohoto součtu se započítá i podíl podlahové plochy společných částí domu s těmito prostory spojený.
(4) Za stavbu pro sociální bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty považuje také jiná stavba, která
- a) slouží výhradně k využití stavby podle odstavce 1 písm. a) nebo b) anebo odstavce 2 nebo 3 a
- b) je zřízena na pozemku, který se stavbou podle písmene a) tvoří funkční celek.
(5) Obytným prostorem pro sociální bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí
- a) obytný prostor, jehož podlahová plocha nepřesahuje 120 m^2, nebo
- b) místnost užívaná spolu s obytným prostorem podle písmene a), která se nachází ve stejné stavbě pevně spojené se zemí.
(6) Způsob výpočtu podlahové plochy pro účely daně z přidané hodnoty stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
##### § 49
#### Sazba daně u výstavby nebo dodání stavby pro sociální bydlení
(1) Snížená sazba daně se uplatní při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou stavby, která je stavbou pro sociální bydlení.
(2) Snížená sazba daně se uplatní také při poskytnutí stavebních a montážních prací, kterými se stavba nebo prostor mění na stavbu pro sociální bydlení.
#### Sazba daně u stavby pro bydlení
(1) Snížená sazba daně se uplatní při poskytnutí stavebních nebo montážních prací spojených s výstavbou stavby, která je stavbou pro sociální bydlení.
(2) Snížená sazba daně se uplatní také při poskytnutí stavebních nebo montážních prací, kterými se stavba nebo prostor, které nejsou dokončenou stavbou pro bydlení nebo pro sociální bydlení mění na stavbu pro sociální bydlení.
(3) Snížená sazba daně se uplatní u dodání
- a) stavby pro sociální bydlení,
- b) pozemku, jehož součástí není jiná stavba než stavba pro sociální bydlení,
- c) práva stavby, jehož součástí není jiná stavba než stavba pro sociální bydlení, nebo
- a) stavby pro sociální bydlení, a to i pokud není dokončená,
- b) pozemku, jehož součástí není jiná stavba než stavba pro sociální bydlení, a to i pokud není dokončená,
- c) práva stavby, jehož součástí není jiná stavba než stavba pro sociální bydlení, a to i pokud není dokončená, nebo
- d) jednotky, která nezahrnuje jiný prostor než obytný prostor pro sociální bydlení.
(4) Snížená sazba daně se uplatní při poskytnutí stavebních nebo montážních prací provedených na dokončené stavbě pro bydlení nebo pro sociální bydlení. To neplatí, pokud se poskytnutím těchto prací tato stavba mění na stavbu nebo prostor, které nejsou stavbou pro bydlení nebo pro sociální bydlení.
(5) Snížená sazba daně se uplatní při poskytnutí stavebních nebo montážních prací provedených na dokončené stavbě, která není stavbou pro bydlení ani pro sociální bydlení, pokud jsou tyto práce provedeny na částech těchto staveb, které jsou určeny nebo slouží výhradně k bydlení nebo sociálnímu bydlení podle § 48a odst. 1 písm. c) nebo § 48a odst. 2 nebo 4. Základ daně u poskytnutí prací na částech stavby, které jsou určeny nebo slouží výhradně k bydlení nebo sociálnímu bydlení, a částech stavby určených nebo sloužících k jinému účelu, se stanoví podle poměru podlahových ploch prostorů určených nebo sloužících výhradně k bydlení nebo sociálnímu bydlení a prostorů určených nebo sloužících k jinému účelu k celkovému součtu těchto podlahových ploch.
#### Díl 8
#### Osvobození od daně
@@ -2916,21 +2948,23 @@
- e) pojišťovací činnosti (§ 55),
- f) dodání nemovité věci (§ 56),
- g) nájem nemovité věci (§ 56a),
- h) výchova a vzdělávání (§ 57),
- i) zdravotní služby a dodání zdravotního zboží (§ 58),
- j) sociální pomoc (§ 59),
- k) provozování hazardních her (§ 60),
- l) ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 61),
- m) dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně (§ 62).
- f) dodání pozemku (§ 55a),
- g) dodání vybrané nemovité věci (§ 56),
- h) nájem nemovité věci (§ 56a),
- i) výchova a vzdělávání (§ 57),
- j) zdravotní služby a dodání zdravotního zboží (§ 58),
- k) sociální pomoc (§ 59),
- l) provozování hazardních her (§ 60),
- m) ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 61),
- n) dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně (§ 62).
(2) U plnění, které je osvobozeno od daně bez nároku na odpočet daně, vzniká povinnost jej přiznat ke dni jeho uskutečnění. Je-li před uskutečněním plnění osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně přijata úplata, vzniká povinnost přiznat tuto přijatou úplatu ke dni jejího přijetí; to neplatí, není-li plnění osvobozené od daně ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě. Při stanovení hodnoty plnění osvobozeného od daně podle odstavce 1 nebo hodnoty úplaty za takové plnění, u které vznikla povinnost ji přiznat, se postupuje podle § 36 a 37a odst. 1 obdobně. Při opravě hodnoty plnění osvobozeného od daně podle odstavce 1 nebo hodnoty úplaty za takové plnění, u které vznikla povinnost ji přiznat, se postupuje podle § 42 obdobně.
@@ -3030,2065 +3064,2083 @@
- c) služby související s pojištěním nebo zajištěním poskytované osobami zprostředkovávajícími pojištění nebo zajištění.
##### § 55a
#### Dodání pozemku
(1) Od daně je osvobozeno dodání pozemku, který
- a) netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí a
- b) není stavebním pozemkem.
(2) Stavebním pozemkem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí pozemek,
- a) na kterém lze na základě územně plánovací dokumentace vydané obcí, vymezení zastavěného území nebo rozhodnutí stavebního úřadu podle stavebního zákona umístit stavbu pevně spojenou se zemí; to neplatí, pokud je zřejmé, že na pozemek nelze takovou stavbu umístit nebo je to vysoce nepravděpodobné, nebo
- b) na kterém nebo v jehož okolí byly nebo jsou prováděny stavební nebo obdobné práce za účelem budoucího umístění stavby pevně spojené se zemí na tomto pozemku.
(3) Pro účely odstavců 1 a 2 se za stavbu pevně spojenou se zemí nepovažuje stavba, která se na pozemku nachází a jejíž význam pro obvyklé užití takového pozemku je zanedbatelný.
(4) Plátce nebo osoba neusazená v tuzemsku, která není registrována jako plátce a není osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, která může tento režim využívat, se mohou rozhodnout, že se i u dodání pozemku podle odstavce 1 jedná o zdanitelné plnění. Pokud je příjemce tohoto plnění plátcem nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku a není osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, která může tento režim využívat, lze tak učinit pouze po jeho předchozím souhlasu. Pokud plátce nebo osoba neusazená v tuzemsku, která není registrována jako plátce a není osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, která může tento režim využívat, přijali před uskutečněním zdanitelného plnění úplatu, ze které jim nevznikla povinnost přiznat daň, stanoví se při uskutečnění zdanitelného plnění základ daně podle § 36.
##### § 56
#### Dodání vybrané nemovité věci
(1) Dodání dokončené vybrané nemovité věci je osvobozeno od daně s výjimkou prvního dodání této nemovité věci uskutečněného do konce dvacátého třetího kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž se vybraná nemovitá věc považuje za dokončenou nebo v němž nastala skutečnost podle odstavce 3; pro účely určení počátku této doby je rozhodná skutečnost, která nastala později.
(2) Vybraná nemovitá věc se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dokončenou dnem
- a) nabytí právní moci prvního kolaudačního rozhodnutí, nebo
- b) splnění podmínek k trvalému užívání této nemovité věci, pokud se pro tuto nemovitou věc kolaudační rozhodnutí nevydává.
(3) Za první dodání dokončené vybrané nemovité věci se pro účely daně z přidané hodnoty považuje také první dodání této nemovité věci uskutečněné po
- a) dni nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí po provedení změny, během níž došlo k podstatné změně této nemovité věci, nebo dnem splnění podmínek k trvalému užívání této nemovité věci po provedení této změny, pokud se po jejím provedení kolaudační rozhodnutí nevydává; to neplatí v případě, že
- 1. je kolaudační rozhodnutí vydáno jiné osobě než osobě, která tuto změnu provedla, nebo
- 2. podmínky k trvalému užívání této nemovité věci po provedení této změny splnila jiná osoba než osoba, která tuto změnu provedla, nebo
- b) dni, kdy se změna probíhající na této nemovité věci stala podstatnou změnou, pokud k dodání této nemovité věci dochází přede dnem
- 1. nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí po provedení této změny, nebo
- 2. splnění podmínek k trvalému užívání této nemovité věci po provedení této změny, pokud se po jejím provedení kolaudační rozhodnutí nevydává.
(4) Vybraná nemovitá věc se pro účely daně z přidané hodnoty nepovažuje za dokončenou, byla-li dokončena pouze její část.
(5) Podstatnou změnou dokončené vybrané nemovité věci se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí změna dokončené vybrané nemovité věci, jejímž cílem je změna jejího využití nebo podmínek jejího obývání, pokud skutečné náklady vynaložené na tuto změnu bez daně osobou, která uskutečňuje bezprostředně následující dodání této nemovité věci, přesáhnou 30 % základu daně při tomto bezprostředně následujícím dodání.
(6) Skutečnosti rozhodné pro počátek běhu doby podle odstavce 1 se v případě pozemku, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, nebo práva stavby, jehož součástí je stavba pevně spojená se zemí, odvíjí od stavby pevně spojené se zemí, s níž pozemek tvoří funkční celek nebo která je součástí práva stavby.
(7) Vybranou nemovitou věcí se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí
- a) stavba pevně spojená se zemí,
- b) jednotka,
- c) pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, nebo
- d) právo stavby, jehož součástí je stavba pevně spojená se zemí.
(8) Plátce nebo osoba neusazená v tuzemsku, která není registrována jako plátce a není osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, která může tento režim využívat, se mohou rozhodnout, že se u dodání dokončené vybrané nemovité věci jedná o zdanitelné plnění, i pokud má být podle odstavce 1 osvobozeno od daně. Pokud je příjemce tohoto plnění plátcem nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku a není osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, která může tento režim využívat, lze tak učinit pouze po jeho předchozím souhlasu. Pokud plátce nebo osoba neusazená v tuzemsku, která není registrována jako plátce a není osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, která může tento režim využívat, přijali před uskutečněním zdanitelného plnění úplatu, ze které jim nevznikla povinnost přiznat daň, stanoví se při uskutečnění zdanitelného plnění základ daně podle § 36.
##### § 56a
#### Nájem nemovité věci
(1) Nájem nemovité věci je osvobozen od daně s výjimkou
- a) krátkodobého nájmu nemovité věci,
- b) poskytnutí ubytovacích služeb, které odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 55 ve znění platném k 1. lednu 2015,
- c) nájmu prostor a míst k parkování vozidel,
- d) nájmu bezpečnostních schránek,
- e) nájmu strojů nebo jiných upevněných zařízení.
(2) Krátkodobým nájmem nemovité věci se pro účely odstavce 1 písm. a) rozumí nájem pozemku, jehož součástí je stavba, stavby nebo jednotky, popřípadě spolu s vnitřním movitým vybavením nebo dodáním plynu, elektřiny, tepla, chladu nebo vody, který trvá nepřetržitě nejvýše 48 hodin.
(3) Plátce se může rozhodnout, že se jedná o zdanitelné plnění, pokud jde o nájem nemovité věci jinému plátci nebo osobě registrované k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku a není osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, která může tento režim využívat, pro účely uskutečňování jejich ekonomické činnosti.
(4) Osoba neusazená v tuzemsku, která není osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, která může tento režim využívat, se může rozhodnout, že se u nájmu nemovité věci plátci pro účely uskutečňování jeho ekonomické činnosti jedná o zdanitelné plnění.
(5) Odstavce 3 a 4 se nepoužijí pro nájem
- a) stavby rodinného domu,
- b) obytného prostoru,
- c) jednotky, která zahrnuje obytný prostor a nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,
- d) stavby, v níž je alespoň 60 % podlahové plochy této stavby nebo části stavby, je-li pronajímána tato část, tvořeno obytným prostorem,
- e) pozemku, jehož součástí je stavba rodinného domu, obytný prostor nebo stavba podle písmene d), s níž je tento pozemek pronajímán,
- f) práva stavby, jehož součástí je stavba rodinného domu nebo stavba podle písmene d), s níž je právo stavby pronajímáno.
##### § 57
(1) Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí
- a) výchovná a vzdělávací činnost poskytovaná v mateřských školách, základních školách, středních školách, konzervatořích, vyšších odborných školách, základních uměleckých školách a jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky, které jsou zapsány ve školském rejstříku^42), dále výchovná a vzdělávací činnost v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy podle školského zákona,
- b) školské služby poskytované ve školských zařízeních, které jsou zapsány ve školském rejstříku^42) a které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách podle písmene a) nebo s ním přímo souvisejí; dále zajištění ústavní nebo ochranné výchovy anebo preventivně výchovné péče^44),
- c) vzdělávací činnost poskytovaná na vysokých školách podle zákona o vysokých školách
- 1. v akreditovaných studijních programech,
- 2. v programech celoživotního vzdělávání,
- d) činnost prováděná za účelem rekvalifikace nebo poskytování služeb odborného výcviku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty^7e), poskytovaná
- 1. osobou, která získala akreditaci k provádění této činnosti,
- 2. osobou, která má pro výkon této činnosti akreditovaný vzdělávací program,
- 3. osobou, která vykonává tuto činnost ze zákona, nebo
- 4. školou v oblasti oboru vzdělávání, který má zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení,
- e) výchovná a vzdělávací činnost v rámci plnění povinné školní docházky žáků v zahraničních školách zřízených na území České republiky a nezapsaných do školského rejstříku, v nichž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy povolilo plnění povinné školní docházky,
- f) jazykové vzdělání poskytované v
- 1. jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou vzdělávacími institucemi působícími v oblasti jazykového vzdělávání uznanými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, které poskytují jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou, nebo
- 2. přípravných kurzech pro vykonání standardizovaných jazykových zkoušek uznaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy^44f),
- g) výchovné, vzdělávací a volnočasové aktivity poskytované dětem a mládeži, pokud jsou poskytovány
- 1. státem,
- 2. krajem,
- 3. obcí,
- 4. organizační složkou státu, kraje nebo obce,
- 5. dobrovolným svazkem obcí,
- 6. hlavním městem Prahou nebo jeho městskou částí,
- 7. příspěvkovou organizací, nebo
- 8. právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání,
- h) poskytování služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování služby péče o dítě v dětské skupině nebo poskytování péče o děti do 4 let v denním režimu, pokud jsou poskytovány
- 1. státem,
- 2. krajem,
- 3. obcí,
- 4. organizační složkou státu, kraje nebo obce,
- 5. dobrovolným svazkem obcí,
- 6. hlavním městem Prahou nebo jeho městskou částí,
- 7. příspěvkovou organizací, nebo
- 8. právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání.
(2) Od daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečňované v rámci výchovy a vzdělávání osobou uvedenou v odstavci 1.
##### § 58
#### Zdravotní služby a dodání zdravotního zboží
(1) Zdravotní službou se pro účely tohoto zákona rozumí zdravotní služba podle zákona upravujícího zdravotní služby poskytovaná poskytovatelem zdravotních služeb uvedená v oprávnění k poskytování zdravotních služeb, pokud se jedná o činnost s léčebným cílem nebo chránící lidské zdraví, a služba s ní úzce související.
(2) Dodáním zdravotního zboží se pro účely tohoto zákona rozumí dodání
- a) lidské krve, lidských orgánů a mateřského mléka, pokud není ke dni jejich dodání zřejmé, že budou použity pro průmyslové využití, nebo
- b) stomatologických výrobků, které jsou zdravotnickými prostředky podle zákona upravujícího zdravotnické prostředky, stomatologickými laboratořemi a oprav těchto výrobků.
(3) Dodáním zdravotního zboží pro účely tohoto zákona není výdej nebo prodej
- a) léčiv,
- b) potravin pro zvláštní výživu, nebo
- c) zdravotnických prostředků na lékařský předpis i bez lékařského předpisu.
(4) Od daně je osvobozeno zdravotní pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění^46).
##### § 59
#### Sociální pomoc
Sociální pomocí se pro účely tohoto zákona rozumí sociální služby podle zvláštního právního předpisu^47). Sociální služby jsou osvobozeny od daně, pokud jsou poskytovány podle zvláštního právního předpisu^47a).
##### § 60
#### Provozování hazardních her
Provozováním hazardních her se pro účely tohoto zákona rozumí provozování hazardních her podle zákona upravujícího hazardní hry, s výjimkou služeb souvisejících s jejich provozováním zajišťovaných pro provozovatele jinými osobami.
##### § 61
#### Ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně
Od daně jsou dále osvobozena tato plnění:
- a) poskytnutí služeb a dodání zboží s nimi úzce souvisejícího jako protihodnoty členského příspěvku pro vlastní členy právnických osob, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání a jejichž povaha je politická, odborová, náboženská, vlastenecká, filozofická, dobročinná nebo občanská, pokud toto osvobození od daně nenarušuje hospodářskou soutěž,
- b) poskytnutí služeb a dodání zboží úzce souvisejícího s ochranou a výchovou dětí a mládeže orgány sociálně-právní ochrany dětí a dalšími orgány nebo osobami, které zajišťují výkon sociálně-právní ochrany dětí podle zvláštního právního předpisu^48a),
- c) poskytnutí pracovníků náboženskými nebo obdobnými organizacemi k činnostem uvedeným v písmenu b) a v § 57 až 59, a to s přihlédnutím k duchovní péči,
- d) poskytování služeb úzce souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, osobám, které vykonávají sportovní nebo tělovýchovnou činnost,
- e) poskytnutí kulturních služeb a dodání zboží s nimi úzce souvisejícího krajem, obcí, právnickou osobou zřízenou zákonem, právnickou osobou zřízenou Ministerstvem kultury nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání,
- f) poskytování služeb a dodání zboží osobami, jejichž činnosti jsou osvobozeny od daně podle písmen a), b), c), d) a e) a podle § 57, 58 a 59 za podmínky, že se jedná pouze o dodání zboží nebo poskytnutí služeb při příležitostných akcích pořádaných výlučně za účelem získání finančních prostředků k činnostem, pro které jsou tyto osoby založeny nebo zřízeny, pokud toto osvobození od daně nenarušuje hospodářskou soutěž,
- g) poskytování služeb nezávislým seskupením osob, které je osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, se sídlem v tuzemsku, svým členům, kteří uskutečňují plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle písmen a) až f), § 52 odst. 1, § 53 nebo § 57 až 59 nebo činnosti, při jejichž uskutečňování nejsou osobou povinnou k dani, pokud
- 1. jsou tyto služby přímo nezbytné k tomu, aby tito členové mohli uskutečňovat uvedená plnění nebo činnosti,
- 2. úhrada za poskytnuté služby odpovídá nákladům na jejich poskytnutí podle podílů členů na poskytnuté službě a
- 3. toto poskytování služeb nenarušuje tím, že se jedná o plnění osvobozené od daně, hospodářskou soutěž.
##### § 62
#### Dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně
(1) Plněním osvobozeným od daně je dodání zboží použitého plátcem výlučně k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně; to neplatí pro dodání stavebního pozemku nebo dodání dokončené vybrané nemovité věci, které není osvobozeno od daně podle § 56 odst. 1.
(2) Plněním osvobozeným od daně je dodání zboží, při jehož pořízení nebo použití neměl plátce nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 6.
(3) Plátce nebo osoba neusazená v tuzemsku, která není registrována jako plátce a není osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, která může tento režim využívat, se mohou rozhodnout, že se i u dodání pozemku podle § 55a odst. 1 nebo u dodání dokončené vybrané nemovité věci, která jsou osvobozena od daně podle odstavce 1, jedná o zdanitelné plnění; § 55a odst. 4 a § 56 odst. 8 se použijí obdobně.
#### Oddíl 3
#### Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně
##### § 63
#### Plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně
(1) Od daně s nárokem na odpočet daně jsou osvobozena dále uvedená osvobozená plnění za podmínek stanovených v § 64 až 71l:
- a) dodání zboží do jiného členského státu (§ 64),
- b) pořízení zboží z jiného členského státu (§ 65),
- c) vývoz zboží (§ 66),
- d) poskytnutí služby do třetí země (§ 67),
- e) osvobození ve zvláštních případech (§ 68),
- f) přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží (§ 69),
- g) přeprava osob (§ 70),
- h) dovoz zboží (§ 71),
- i) dovoz zboží v osobních zavazadlech cestujícího nebo člena posádky letadla a dovoz pohonných hmot cestujícím (§ 71a až 71f),
- j) dovoz zboží, které je přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně (§ 71g),
- k) dodání zboží provozovateli elektronického rozhraní (§ 71h),
- l) dodání knihy a poskytnutí obdobné služby (§ 71i),
- m) pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu a zboží, které je předmětem spotřební daně, z jiného členského státu osobou požívající výsad a imunit (§ 71l).
(2) U plnění, které je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, vzniká povinnost jej přiznat ke dni jeho uskutečnění, pokud zákon nestanoví jinak. Při stanovení hodnoty plnění osvobozeného od daně podle odstavce 1 se postupuje podle § 36 obdobně. Při opravě hodnoty plnění osvobozeného od daně podle odstavce 1 se postupuje podle § 42 a 42a obdobně.
##### § 64
#### Osvobození při dodání zboží do jiného členského státu
(1) Dodání zboží do jiného členského státu plátcem osobě registrované k dani v jiném členském státě, pro kterou je pořízení tohoto zboží v jiném členském státě předmětem daně, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud
- a) tato osoba sdělila plátci své daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty,
- b) je zboží odesláno nebo přepraveno z tuzemska do jiného členského státu plátcem, pořizovatelem nebo třetí osobou zmocněnou plátcem nebo pořizovatelem a
- c) plátce uvede dodání zboží v souhrnném hlášení.
(2) Dodání zboží, které je předmětem spotřební daně, do jiného členského státu plátcem osobě povinné k dani, která není osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, nebo právnické osobě, která není osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska plátcem nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud odeslání nebo přeprava zboží je uskutečněna podle zákona upravujícího spotřební daně, a povinnost platit spotřební daň vzniká pořizovateli v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží.
(3) Dodání zboží za úplatu, které je přemístěním zboží plátcem z tuzemska do jiného členského státu, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud by takové dodání zboží bylo osvobozeno od daně podle odstavců 1 a 2 v případě, že by se uskutečnilo pro jinou osobu registrovanou k dani v jiném členském státě.
(4) Pro účely uplatňování osvobození od daně podle odstavců 1 až 3 se má za to, že zboží bylo odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty^7e).
##### § 65
#### Osvobození při pořízení zboží z jiného členského státu
Pořízení zboží z jiného členského státu je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud
- a) dodání takového zboží plátcem v tuzemsku by bylo v každém případě osvobozeno od daně,
- b) dovoz takového zboží by byl v každém případě osvobozen od daně podle § 71 odst. 1 až 6, nebo
- c) pořizovatel by měl v každém případě nárok na vrácení daně na vstupu podle § 82a a 82b, nebo podle § 83, s výjimkou nároku na vrácení daně v poměrné výši.
##### § 66
#### Osvobození od daně při vývozu zboží
(1) Vývozem zboží se pro účely tohoto zákona rozumí výstup zboží z území Evropské unie na území třetí země.
(2) Vývoz zboží je osvobozen od daně, pokud jde o dodání zboží, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska do třetí země
- a) prodávajícím nebo jím zmocněnou osobou, nebo
- b) kupujícím nebo jím zmocněnou osobou, jestliže kupující nemá v tuzemsku sídlo ani místo pobytu, ani provozovnu, s výjimkou zboží přepravovaného kupujícím za účelem vybavení nebo zásobení rekreačních lodí nebo letadel, popřípadě jiného prostředku pro dopravu pro soukromé použití.
(3) Při vývozu zboží, který je osvobozen od daně, se pro účely tohoto zákona za den uskutečnění plnění považuje den výstupu zboží z území Evropské unie.
(4) Výstup zboží z území Evropské unie je plátce povinen prokázat
- a) rozhodnutím celního úřadu, u kterého je potvrzen výstup zboží z území Evropské unie, o propuštění do celního režimu vývozu, pasivního zušlechťovacího styku, vnějšího tranzitu, nebo o zpětném vývozu, nebo
- b) jinými důkazními prostředky.
##### § 67
#### Osvobození při poskytnutí služby do třetí země
(1) Poskytnutí služby do třetí země osobě, která nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, s místem plnění v tuzemsku, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně.
(2) Službou podle odstavce 1 jsou práce na movitém majetku, který je pořízen nebo dovezen za účelem provedení těchto prací v tuzemsku a následně je odeslán nebo přepraven do třetí země osobou, která tyto služby poskytla, nebo osobou, pro kterou jsou tyto služby poskytnuty, nebo zmocněnou třetí osobou.
##### § 68
#### Osvobození ve zvláštních případech
(1) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží pro zásobení lodí
- a) používaných k plavbě po volném moři a přepravujících osoby za úplatu nebo používaných k obchodní, průmyslové nebo rybářské činnosti,
- b) používaných k poskytnutí záchrany a pomoci na moři nebo k pobřežnímu rybolovu, s výjimkou dodání palubních zásob lodím používaným k pobřežnímu rybolovu,
- c) válečných, pokud opouštějí tuzemsko a směřují do zahraničních přístavů a kotvišť.
(2) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno
- a) dodání, úprava, oprava, údržba nebo nájem námořních lodí, včetně nájmu námořních lodí s posádkou, uvedených v odstavci 1 písm. a) a b),
- b) dodání, nájem, oprava nebo údržba zařízení včetně rybářského vybavení, které je na těchto lodích instalováno nebo používáno.
(3) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno
- a) dodání, úprava, oprava, údržba nebo nájem letadel, včetně nájmu letadel s posádkou, které jsou užívány leteckými společnostmi provozujícími zejména mezinárodní leteckou dopravu za úplatu,
- b) dodání, nájem, oprava nebo údržba zařízení, které je na těchto letadlech instalováno nebo používáno.
(4) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží pro zásobení letadel uvedených v odstavci 3.
(5) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno poskytnutí služby, s výjimkou služeb uvedených v odstavci 2, která bezprostředně souvisí s námořními loděmi uvedenými v odstavci 2 nebo bezprostředně souvisí s přepravovaným nákladem.
(6) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno poskytnutí služby, s výjimkou služeb uvedených v odstavci 3, která bezprostředně souvisí s letadly uvedenými v odstavci 3 nebo bezprostředně souvisí s přepravovaným nákladem. Za takové poskytnutí služby, se nepovažuje zejména ubytování cestujících z důvodu zpoždění v letecké dopravě, nájem salónku a kancelářských prostor na letišti nebo odbavení cestujících.
(7) Subjektem Evropské unie se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí:
- a) orgány Evropské unie,
- b) Evropské společenství pro atomovou energii,
- c) Evropská investiční banka,
- d) subjekt založený Evropskou unií.
(8) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby diplomatické misi, konzulárnímu úřadu, mezinárodní organizaci, zastoupení mezinárodní organizace a jejich členům a úředníkům, a to v mezích a za podmínek upravených v mezinárodních smlouvách zakládajících tyto mise, úřady nebo organizace, v dohodách o umístění jejich sídla nebo zastoupení nebo v jiných právních předpisech, pokud mají tyto mise, úřady, organizace nebo zastoupení sídlo nebo umístění v jiném členském státě. Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby subjektům Evropské unie se sídlem v jiném členském státě, a to v mezích a za podmínek upravených v protokolu, v dohodách o jeho provádění nebo v dohodách o umístění sídla nebo zastoupení těchto subjektů, pokud tím není narušena hospodářská soutěž. Osvobození od daně se uplatní, pouze pokud plátce uskutečňující tato dodání nebo poskytnutí prokáže nárok na osvobození těchto dodání nebo poskytnutí osvědčením o osvobození od daně potvrzeným příslušným orgánem členského státu, na jehož území je sídlo nebo umístění těchto misí, úřadů, organizací, zastoupení anebo subjektů.
(9) Správce daně na žádost osoby požívající výsad a imunit podle § 80 odst. 1 nebo 2 potvrdí osvědčení o osvobození od daně, pokud
- a) má být této osobě v jiném členském státě dodáno zboží nebo poskytnuta služba a má se u takového plnění uplatnit osvobození od daně s nárokem na odpočet daně a
- b) by u dodání zboží nebo poskytnutí služby podle písmene a) v případě jejich uskutečnění s místem plnění v tuzemsku byla daň zaplacená v ceně tohoto zboží nebo služby vrácena této osobě podle § 80.
(10) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby ozbrojeným silám jiného státu
- a) uskutečněné v tuzemsku určené pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci, kteří je doprovázejí, anebo k zásobení jejich jídelen, pokud jde o ozbrojené síly
- 1. jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky,
- 2. státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, které se podílejí na společném obranném úsilí; osvobozeno není dodání zboží nebo poskytnutí služby ozbrojeným silám České republiky, nebo,
- 3. státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu, která je součástí českého právního řádu, a to v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou,
- b) do jiného členského státu pro použití ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci, kteří je doprovázejí, anebo k zásobení jejich jídelen, pokud nejde o ozbrojené síly státu určení a jde o ozbrojené síly
- 1. členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky,
- 2. státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, které se podílejí na společném obranném úsilí, nebo
- 3. státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu, která je součástí českého právního řádu, a to v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou.
(11) Nárok na osvobození od daně podle odstavce 10 v případě ozbrojených sil, které vyslal jiný členský stát, se prokazuje osvědčením o osvobození od daně podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty^7e). Toto osvědčení potvrzuje pro účely osvobození od daně
- a) Ministerstvo obrany podle odstavce 10 písm. a), nebo
- b) příslušný orgán členského státu určení podle odstavce 10 písm. b).
(12) Nárok na osvobození od daně podle odstavce 10 se v případě ozbrojených sil, které vyslal jiný než členský stát, prokazuje čestným prohlášením potvrzeným příslušným orgánem státu, který ozbrojené síly vyslal, nebo jinou písemností, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu.
(13) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zlata centrálním bankám jiných států.
(14) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží humanitárním a dobročinným organizacím, které je v rámci své humanitární, dobročinné nebo vzdělávací činnosti mimo území Evropské unie odešlou nebo přepraví do třetí země.
(15) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno poskytnutí služby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, která spočívá v zajištění plnění osvobozeného od daně podle § 66 až 69, s výjimkou odstavce 16, nebo plnění uskutečněného ve třetí zemi.
(16) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozena přeprava zboží mezi členskými státy, pokud se jedná o přepravu nebo odeslání zboží na ostrovy tvořící autonomní oblasti Azory a Madeira, z těchto ostrovů nebo mezi těmito ostrovy.
(17) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby agentuře nebo subjektu, které byly založeny podle práva Evropské unie, nebo Evropské komisi, pokud je toto plnění pořízeno nebo přijato v rámci plnění úkolů, které jim byly svěřeny právem Evropské unie za účelem reakce na vznik a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2, s výjimkou případů, kdy je toto plnění použito touto agenturou, tímto subjektem nebo Evropskou komisí pro účely dalšího dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu.
(18) Nárok na osvobození od daně podle odstavce 17 se prokazuje osvědčením o osvobození od daně podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty^7e). Toto osvědčení potvrzuje pro účely osvobození od daně příslušný orgán jiného členského státu, v němž se nachází sídlo, zastoupení nebo umístění Evropské komise, agentury nebo subjektu, pro které je plnění uskutečněno; to neplatí, pokud se jedná o dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku Evropské komisi, agentuře nebo subjektu, které mají v tuzemsku sídlo, zastoupení nebo umístění.
(19) Zjistí-li plátce, že u dodání zboží nebo poskytnutí služby, na které se uplatnilo osvobození od daně podle odstavce 17, již nejsou splněny podmínky pro uplatnění tohoto osvobození, vzniká mu povinnost vystavit opravný daňový doklad; pro vystavení opravného daňového dokladu se § 45 použije obdobně. Plátce použije u zdanitelného plnění sazbu daně platnou ke dni, kdy přestaly platit podmínky pro uplatnění tohoto osvobození.
(20) Z daně stanovené na základě zjištění, že již nejsou splněny podmínky pro uplatnění osvobození od daně podle odstavce 17, nevzniká úrok z prodlení do dne splatnosti daně za zdaňovací období, v němž plátce zjistil tuto skutečnost.
##### § 69
#### Osvobození poskytnutí služeb vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží
(1) Při vývozu zboží je osvobozeno od daně poskytnutí služby přímo vázané na vývoz zboží.
(2) Při dovozu zboží je osvobozeno od daně poskytnutí služby
- a) vztahující se k dovozu zboží, je-li hodnota této služby zahrnuta do základu daně při dovozu zboží, nebo
- b) přímo vázané na dovoz zboží, pokud je toto zboží při vstupu na území Evropské unie dočasně uskladněno nebo propuštěno do celního režimu podle § 12 odst. 2 písm. b).
(3) Osvobození od daně při uskutečňování přepravy při dovozu zboží nebo vývozu zboží je plátce, který uskutečňuje přepravu při dovozu zboží nebo vývozu zboží, povinen doložit
- a) přepravním dokladem,
- b) smlouvou o přepravě věci, nebo
- c) jinými důkazními prostředky.
##### § 70
#### Osvobození přepravy osob
Přeprava osob a jejich zavazadel mezi jednotlivými členskými státy a dále mezi členskými státy a třetími zeměmi, včetně služeb přímo souvisejících s touto přepravou, je v tuzemsku osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Za služby přímo související s touto přepravou osob se považují zejména služby zajištění přepravy osob jménem a na účet jiné osoby, prodej přepravních dokladů, vystavení dokladů, vytvoření rezervace a její změna a výměna přepravních dokladů. Tato přeprava je osvobozena, i když je prováděna osobami, které jsou registrovány k dani v jiném členském státě, nebo zahraniční osobou. Zpáteční přeprava se považuje za samostatnou přepravu.
##### § 71
#### Osvobození od daně při dovozu zboží
(1) Od daně je osvobozen dovoz zboží, pokud by dodání tohoto zboží plátcem v tuzemsku bylo v každém případě osvobozeno od daně.
(2) Od daně je osvobozen dovoz zboží, jestliže je dováženému zboží přiznáno osvobození od cla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^49), pokud se jedná o:
- a) zboží dovážené v zásilkách neobchodní povahy, jde-li o dovoz kávy nebo čaje, vztahuje se osvobození od daně na množství do
- 1. 500 g kávy, nebo 200 g kávového extraktu a esence,
- 2. 100 g čaje, nebo 40 g čajového extraktu a esence,
- b) osobní majetek fyzických osob,
- 1. které se stěhují ze zahraničí do tuzemska,
- 2. dovážený při příležitosti sňatku,
- 3. nabytý děděním,
- c) výbavu, studijní potřeby a vybavení obývaných domácností žáků nebo studentů,
- d) přemístění obchodního majetku a ostatního zařízení při přemístění obchodního závodu,
- e) léčivé látky, léčivé přípravky, laboratorní zvířata, biologické nebo chemické látky,
- 1. laboratorní zvířata a biologické nebo chemické látky určené k výzkumu,
- 2. léčivé látky lidského původu a činidla k určování krevní skupiny a tkání,
- 3. referenční látky pro kontrolu jakosti přípravků,
- 4. farmaceutické výrobky používané při mezinárodních sportovních událostech,
- f) zboží určené charitativním nebo dobročinným subjektům,
- 1. zboží dovážené pro uskutečnění obecných záměrů, základní životní potřeby pouze bezúplatně nabyté,
- 2. bezúplatně nabyté zboží dovážené ve prospěch osob se zdravotním postižením pro účely vzdělávání, zaměstnávání a sociální rozvoj,
- 3. zboží dovážené ve prospěch obětí katastrof,
- g) dovoz v rámci mezinárodních vztahů,
- 1. čestná vyznamenání nebo ceny,
- 2. dary obdržené v rámci mezinárodních vztahů,
- 3. zboží určené k užívání hlavou státu,
- h) zboží dovážené k podpoře obchodní činnosti,
- 1. vzorky zboží nepatrné hodnoty,
- 2. tiskoviny a reklamní materiál,
- 3. zboží používané nebo spotřebované v průběhu výstavy nebo podobné události,
- i) zboží dovážené ke zkouškám, analýzám nebo pokusům,
- j) různý dovoz, a to
- 1. zásilky určené subjektům příslušným ve věcech ochrany autorských práv nebo průmyslového či obchodního vlastnictví,
- 2. turistický propagační materiál,
- 3. různé dokumenty a zboží,
- 4. materiál k upevnění a ochraně zboží při přepravě,
- 5. stelivo, píce a krmivo pro zvířata během jejich přepravy,
- 6. pohonné hmoty a maziva nacházející se v silničních motorových vozidlech a speciálních kontejnerech,
- 7. zboží určené na výstavbu, údržbu nebo výzdobu památníků nebo hřbitovů válečných obětí,
- 8. rakve, urny a smuteční ozdoby.
(3) Od daně je dále osvobozen dovoz
- a) čistokrevných koní starých nejvýše šest měsíců, narozených ve třetí zemi nebo na třetím území ze zvířete, které bylo na území Evropské unie pokryto a poté dočasně vyvezeno k porodu,
- b) sbírkových a uměleckých předmětů vzdělávací, vědecké nebo kulturní povahy, které nejsou určeny k prodeji a které dovážejí muzea a galerie, pokud jsou dováženy bezúplatně, nebo pokud jsou dováženy za úplatu a nejsou dodány osobou povinnou k dani,
- c) oficiálních publikací vydávaných orgány veřejné moci země nebo území vývozu, mezinárodními organizacemi, veřejnými samosprávami a veřejnoprávními subjekty usazenými v zemi nebo na území vývozu a tiskovin šířených při příležitosti voleb do Evropského parlamentu nebo při příležitosti vnitrostátních voleb v zemi, z níž tiskovina pochází, zahraničními politickými organizacemi úředně uznanými v členských státech, pokud tyto publikace a tiskoviny podléhaly dani v zemi nebo na území vývozu a nevyužily vrácení daně při vývozu,
- d) vratných obalů bez úplaty či za úplatu,
- e) úlovku do přístavu, který nebyl zpracován nebo který již byl konzervován za účelem prodeje, ale dosud nebyl dodán, pokud byl uskutečněn osobou podnikající v námořním rybářství, nebo
- f) plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo vpuštěním z plavidla převážejícího plyn do soustavy zemního plynu nebo těžební plynovodní sítě, dovoz elektřiny, tepla nebo chladu prostřednictvím tepelných nebo chladicích sítí.
(4) Od daně je dále osvobozen dovoz zboží
- a) osobě podle § 80 odst. 1 nebo 2, pokud bylo tomuto zboží přiznáno osvobození od cla,
- b) uskutečněný subjekty Evropské unie, a to v mezích a za podmínek upravených v protokolu a v dohodách o jeho provádění nebo v dohodách o umístění sídla těchto subjektů, pokud tím není narušena hospodářská soutěž,
- c) uskutečněný mezinárodními organizacemi jinými než uvedenými v písmenu b), které jsou za mezinárodní organizace uznávány úřady hostitelského členského státu, nebo uskutečněný členy těchto organizací v mezích a za podmínek upravených mezinárodními smlouvami zakládajícími tyto organizace nebo dohodami o umístění jejich sídla; toto ustanovení se pro zastoupení mezinárodní organizace použije obdobně,
- d) ozbrojenými silami pro jejich použití nebo použití civilními zaměstnanci, kteří je doprovázejí, anebo k zásobení jejich jídelen, pokud jde o ozbrojené síly
- 1. jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, nebo
- 2. státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, které se podílejí na společném obranném úsilí; osvobozen není dovoz zboží ozbrojenými silami České republiky, nebo
- e) ozbrojenými silami státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu, která je součástí českého právního řádu, nebo osobami podle § 86a odst. 1, a to v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou.
(5) U vráceného zboží je přiznán nárok na osvobození od daně pouze osobě, která předmětné zboží vyvezla, pokud bylo tomuto zboží přiznáno osvobození od cla.
(6) Od daně je osvobozen dovoz zlata Českou národní bankou.
(7) Od daně je osvobozen dovoz zboží, pokud je
- a) daň při prodeji dovezeného zboží na dálku přiznána v dovozním režimu zvláštního režimu jednoho správního místa a
- b) v celním prohlášení ve věci propuštění tohoto zboží do celního režimu volného oběhu uvedeno daňové evidenční číslo pro účely dovozního režimu zvláštního režimu jednoho správního místa.
(8) Od daně je osvobozen dovoz zboží uskutečněný agenturou nebo subjektem, které byly založeny podle práva Evropské unie, nebo Evropskou komisí, pokud je toto zboží dováženo v rámci plnění úkolů, které jim byly svěřeny právem Evropské unie za účelem reakce na vznik a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2, s výjimkou případů, kdy je toto zboží použito touto agenturou, tímto subjektem nebo Evropskou komisí pro účely dalšího dodání zboží za úplatu. Zjistí-li plátce, že u dovozu zboží, na který se uplatnilo toto osvobození od daně, již nejsou splněny podmínky pro uplatnění tohoto osvobození, použije u zdanitelného plnění sazbu daně platnou ke dni, kdy přestaly platit podmínky pro uplatnění tohoto osvobození.
#### Osvobození od daně při dovozu zboží v osobních zavazadlech cestujícího nebo člena posádky letadla a při dovozu pohonných hmot cestujícím
##### § 71a
(1) Od daně je v tuzemsku osvobozen příležitostný dovoz zboží v osobních zavazadlech cestujícího, pokud je toto zboží určeno k osobnímu užívání cestujícím, k užívání členy jeho rodiny nebo jako dar a z povahy ani množství zboží nelze usuzovat, že je dováženo pro obchodní účely (dále jen „dovoz zboží cestujícím“), a pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 71b až 71d a v § 71f.
(2) Osobními zavazadly cestujícího se pro účely tohoto zákona rozumí zavazadla, která cestující předkládá při svém příjezdu celnímu úřadu, a zavazadla, která celnímu úřadu předloží později, pokud prokáže, že byla zapsána jako doprovodná zavazadla v okamžiku jeho odjezdu u společnosti, která zajišťovala jeho přepravu.
(3) Za dovoz zboží cestujícím se nepovažuje dovoz zboží, u kterého cestující prokáže, že bylo pořízeno na území Evropské unie, a u kterého nebyla v žádném členském státě vrácena daň nebo spotřební daň.
##### § 71b
(1) Dovoz zboží cestujícím v letecké dopravě je v tuzemsku osvobozen od daně do výše hodnoty zboží odpovídající částce 430 EUR na osobu.
(2) Dovoz zboží cestujícím v rámci rekreačního nebo sportovního létání^49c) je v tuzemsku osvobozen od daně do výše hodnoty zboží odpovídající částce 300 EUR na osobu.
(3) Při dovozu zboží cestujícím mladším patnácti let se částka uvedená v odstavcích 1 a 2 snižuje na částku 200 EUR na osobu.
(4) Do celkové výše hodnoty zboží osvobozeného od daně podle odstavců 1 až 3 nelze započítat jen část hodnoty některého dovezeného zboží.
(5) Do celkové výše hodnoty zboží osvobozeného od daně podle odstavců 1 až 3 se nezapočítává hodnota
- a) zboží uvedeného v § 71c, 71d a 71f,
- b) zboží, které je dočasně dovezeno cestujícím do tuzemska,
- c) zboží dováženého nazpět po jeho dočasném vývozu cestujícím,
- d) léčiv nezbytných pro osobní potřebu cestujícího.
(6) Pro přepočet hodnoty zboží na českou měnu se použije kurz platný první pracovní den měsíce října roku předcházejícího dovozu zboží zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie. Takto přepočítaná hodnota zboží na českou měnu se zaokrouhlí na stokoruny.
##### § 71c
(1) Dovoz zboží cestujícím v případě, že se jedná o dovoz tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně, je v tuzemsku osvobozen od daně nejvýše v rozsahu
- a) 200 cigaret,
- b) 100 doutníků o hmotnosti jednoho kusu nejvýše 3 gramy,
- c) 50 doutníků o hmotnosti jednoho kusu vyšší než 3 gramy, nebo
- d) 250 g tabáku ke kouření.
(2) Dovoz zboží cestujícím v případě, že se jedná o dovoz zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobky podle zákona upravujícího spotřební daně, je v tuzemsku osvobozen od daně nejvýše v rozsahu
- a) 100 g náplní do zahřívaných tabákových výrobků,
- b) 100 g ostatních tabákových výrobků,
- c) 20 ml náplní do elektronických cigaret,
- d) 100 g nikotinových sáčků,
- e) 100 g ostatních nikotinových výrobků.
(3) Pro účely osvobození od daně představuje každé množství jednotlivých druhů výrobků uvedené v odstavci 1 100 % celkového množství, které lze osvobodit od daně. Osvobození od daně lze uplatnit na jakoukoli kombinaci množství těchto výrobků, pokud součet jejich procentních podílů využitých pro dovoz nepřesáhne 100 %.
(4) Osvobození od daně podle odstavců 1 až 3 se nevztahuje na zboží dovezené cestujícím mladším sedmnácti let.
##### § 71d
(1) Dovoz zboží cestujícím v případě, že se jedná o dovoz alkoholu a alkoholických nápojů, s výjimkou tichého vína a piva, je v tuzemsku osvobozen od daně nejvýše v rozsahu
- a) 1 litru alkoholického nápoje, jehož skutečný obsah lihu přesahuje 22 % objemových, nebo nedenaturovaného alkoholu s obsahem lihu nejméně 80 % objemových, nebo
- b) 2 litrů alkoholického nápoje, jehož skutečný obsah alkoholu nepřesahuje 22 % objemových.
(2) Pro účely osvobození od daně představuje každé množství jednotlivých druhů výrobků uvedené v odstavci 1 100 % celkového množství, které lze osvobodit od daně. Osvobození od daně lze uplatnit na jakoukoli kombinaci množství těchto výrobků, pokud součet jejich procentních podílů využitých pro dovoz nepřesáhne 100 %.
(3) Při dovozu tichého vína a piva je v tuzemsku osvobozen od daně dovoz zboží cestujícím v množství nejvýše 4 litry tichého vína na osobu a 16 litrů piva na osobu.
(4) Osvobození od daně podle odstavců 1 až 3 se nevztahuje na zboží dovezené cestujícím mladším sedmnácti let.
##### § 71e
(1) Dovoz zboží při výkonu práce členem posádky letadla, které je používáno k přepravě mezi třetími zeměmi a tuzemskem, nebo dovoz zboží členem posádky letadla v rámci rekreačního nebo sportovního létání, je v tuzemsku osvobozen od daně do výše hodnoty zboží odpovídající částce 300 EUR na osobu.
(2) Ustanovení § 71a až 71d se pro dovoz zboží členem posádky letadla uvedeného v odstavci 1 použijí obdobně.
##### § 71f
Od daně je v tuzemsku osvobozen dovoz pohonných hmot v běžné nádrži motorového dopravního prostředku a dovoz pohonných hmot v množství nejvýše 10 litrů v přenosné nádrži v jednom motorovém dopravním prostředku.
##### § 71g
#### Osvobození od daně při dovozu zboží, které je přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně
(1) Od daně je osvobozen dovoz zboží, při kterém vzniká povinnost přiznat daň v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně podle § 64.
(2) Pokud se však jedná o dodání zboží do jiného členského státu podle § 64 odst. 1 nebo o dodání zboží za úplatu, které je přemístěním zboží plátcem, podle § 64 odst. 3, je dovoz zboží osvobozen od daně, pokud plátce v okamžiku propuštění zboží do celního režimu volného oběhu poskytne celnímu úřadu
- a) své daňové identifikační číslo,
- b) daňové identifikační číslo osoby registrované k dani v jiném členském státě, které je zboží odesláno nebo přepraveno, popřípadě své daňové identifikační číslo, přidělené pro účely daně z přidané hodnoty v jiném členském státě, která jsou uvedena v celním prohlášení ve věci propuštění zboží do celního režimu volného oběhu, a
- c) podklady dokazující, že dovezené zboží je bezprostředně určeno k odeslání nebo přepravě do jiného členského státu.
(3) Plátce je povinen uvést dovoz zboží osvobozený od daně podle odstavce 1 do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží do tohoto celního režimu propuštěno.
(4) Pokud nejsou splněny podmínky podle odstavce 1, vzniká plátci povinnost přiznat daň podle § 23.
##### § 71h
#### Osvobození při dodání zboží provozovateli elektronického rozhraní
Od daně je osvobozeno dodání zboží zahraniční osobou provozovateli elektronického rozhraní, pokud jde o dodání zboží podle § 13a odst. 2 písm. a).
##### § 71i
#### Osvobození od daně při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby
(1) Knihou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí kniha, obrázková kniha, předloha ke kreslení, omalovánka, brožura, leták, hudebnina nebo kartografický výrobek, včetně zvukového záznamu přednesu jejich obsahu, pokud se jedná o zboží,
- a) které je uvedeno pod kódem nomenklatury celního sazebníku, ve znění platném k 1. lednu 2018, v čísle 4901, 4903 až 4905, 4911 nebo 8523,
- b) u kterého reklama podle zákona upravujícího regulaci reklamy nepředstavuje více než 50 % jeho obsahu a
- c) které výlučně nebo převážně nesestává z hudebního zvukového nebo audiovizuálního obsahu.
(2) Službou obdobnou dodání knihy se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí
- a) elektronicky poskytovaná služba spočívající v poskytnutí knihy, jejíž dodání by bylo osvobozeno od daně, pokud by byla obsažena na hmotném nosiči, včetně jejího zpřístupnění v rámci veřejných knihovnických a informačních nebo dalších služeb poskytovaných podle knihovního zákona nebo obdobných služeb poskytovaných podle jiného právního předpisu,
- b) půjčování nebo nájem knihy, pokud se jedná o veřejné knihovnické a informační nebo další služby poskytované podle knihovního zákona nebo obdobné služby poskytované podle jiného právního předpisu.
(3) Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby se na dodání zboží nebo poskytnutí služby uplatní, pokud nelze na takové plnění uplatnit osvobození od daně bez nároku na odpočet daně nebo jiné osvobození od daně s nárokem na odpočet daně.
##### § 71j
#### Předmět závazného posouzení pro uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby
Předmětem závazného posouzení je určení, zda je dodání zboží nebo poskytnutí služby osvobozeno od daně s nárokem na odpočet při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby podle § 71i.
##### § 71k
#### Žádost o závazné posouzení pro uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby
(1) Generální finanční ředitelství vydá na žádost osoby rozhodnutí o závazném posouzení o uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby podle § 71i na určitá dodání zboží nebo poskytnutí služby.
(2) V žádosti o vydání rozhodnutí podle odstavce 1 osoba uvede
- a) popis zboží nebo služby, jichž se žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení týká; v žádosti lze uvést jednu položku zboží nebo služby,
- b) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.
##### § 71l
#### Osvobození od daně při pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu a zboží, které je předmětem spotřební daně, z jiného členského státu osobou požívající výsad a imunit
(1) Od daně je osvobozeno pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu nebo pořízení zboží, které je předmětem spotřební daně, z jiného členského státu osobou požívající výsad a imunit podle § 80 odst. 1 nebo 2, pokud by v případě jejich dodání s místem plnění v tuzemsku byla daň zaplacená v ceně tohoto zboží nebo nového dopravního prostředku vrácena této osobě podle § 80.
(2) Pokud je pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu nebo pořízení zboží, které je předmětem spotřební daně, z jiného členského státu, osvobozeno od daně podle odstavce 1, je osoba požívající výsad a imunit podle § 80 odst. 1 nebo 2 povinna uvést toto plnění v daňovém přiznání pro vrácení daně, ve kterém by toto plnění mohla nejdříve uvést, pokud by žádala o vrácení daně podle § 80.
(3) Ustanovení § 80 odst. 12, 14 a 15 se použijí při osvobození podle odstavce 1 obdobně. K daňovému přiznání podle odstavce 2 je osoba podle § 80 odst. 1 nebo 2 povinna přiložit doklad o prodeji nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně.
#### Díl 10
#### Odpočet daně
##### § 72
#### Nárok na odpočet daně
(1) Plátce je oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci své ekonomické činnosti použije pro účely uskutečňování
- a) zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku,
- b) plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku,
- c) plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by měl nárok na odpočet daně, jestliže by se uskutečnila s místem plnění v tuzemsku,
- d) plnění uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) až j), l) až t) a x) a v § 55 s místem plnění ve třetí zemi, nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží, nebo
- e) plnění uvedených v § 13 odst. 7 písm. a), b), d) a e) a v § 14 odst. 5.
(2) Daní na vstupu u přijatého zdanitelného plnění se rozumí daň uplatněná podle tohoto zákona
- a) na zboží, které plátci bylo nebo má být dodáno, nebo službu, která mu byla nebo má být poskytnuta, nebo
- b) na zboží, které bylo plátcem pořízeno z jiného členského státu anebo dovezeno ze třetí země.
(3) U pořízení vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem plátce, se pro účely daně z přidané hodnoty za částku daně na vstupu považuje
- a) částka 420 000 Kč, pokud daň na vstupu podle odstavce 2 je u pořízení tohoto automobilu nejméně 420 000 Kč, nebo
- b) daň na vstupu podle odstavce 2, pokud není částka daně na vstupu určena podle písmene a).
(4) U technického zhodnocení vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem, podle § 4 odst. 4 písm. c) bodu 4 se pro účely daně z přidané hodnoty za částku daně na vstupu považuje
- a) částka 0 Kč, pokud součet daně na vstupu podle odstavce 2 u pořízení vybraného osobního automobilu, u něhož bylo technické zhodnocení provedeno, a daně na vstupu podle odstavce 2 u předcházejících technických zhodnocení je nejméně 420 000 Kč,
- b) daň na vstupu podle odstavce 2 v případě kladného nebo nulového rozdílu mezi
- 1. částkou 420 000 Kč a
- 2. součtem daně na vstupu podle odstavce 2 u pořízení vybraného osobního automobilu, u něhož bylo technické zhodnocení provedeno, a daně na vstupu podle odstavce 2 u předcházejících technických zhodnocení a u tohoto technického zhodnocení, nebo
- c) daň na vstupu podle odstavce 2 snížená o absolutní hodnotu rozdílu určeného postupem podle písmene b), pokud se rozdíl určený postupem podle písmene b) stane po provedení daného technického zhodnocení záporným.
(5) Nárok na odpočet daně vzniká plátci okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat.
(6) Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci, které nelze podle zvláštního právního předpisu^53) uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou plnění podle § 13 odst. 7 písm. c).
(7) Je-li plátce osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát, která může tento režim využívat, nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, které použije pro účely uskutečňování plnění v postavení osoby, která využívá režim pro malé podniky.
(8) Plátce má nárok na odpočet daně v plné výši u přijatého zdanitelného plnění, které použije výhradně pro uskutečňování plnění uvedených v odstavci 1.
(9) Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen v části připadající na použití s nárokem na odpočet daně (dále jen „odpočet daně v částečné výši“), pokud zákon nestanoví jinak. Příslušná výše odpočtu daně v částečné výši se stanoví postupem podle § 75 nebo 76.
(10) Vybraným osobním automobilem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí vozidlo kategorie M1 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel^78), které není sanitním ani pohřebním automobilem, není pořízeno za účelem provozování silniční motorové dopravy na základě koncese ani není sportovním vozidlem podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.
##### § 73
#### Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně
(1) Pro uplatnění nároku na odpočet daně je plátce povinen splnit tyto podmínky:
- a) při odpočtu daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce, mít daňový doklad,
- b) při odpočtu daně, kterou plátce uplatnil při poskytnutí zdanitelného plnění osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku nebo jiným plátcem, anebo kterou plátce uplatnil při pořízení zboží z jiného členského státu, daň přiznat a mít daňový doklad; nemá-li plátce daňový doklad, lze nárok prokázat jiným způsobem,
- c) při odpočtu daně při dovozu zboží, je-li plátce povinen tuto daň přiznat podle § 23 odst. 2 až 4, daň přiznat a mít daňový doklad, nebo
- d) při odpočtu daně při dovozu zboží, není-li plátce povinen postupovat podle § 23 odst. 2 až 4, vyměřenou daň zaplatit a mít daňový doklad.
(2) Plátce je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně nejdříve za zdaňovací období, ve kterém jsou splněny podmínky podle odstavce 1.
(3) Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl. Po uplynutí této lhůty je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, pokud mu vznikla povinnost z tohoto plnění přiznat daň.
(4) Plátce, který má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v částečné výši, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u tohoto plnění nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve. Lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně podle odstavce 3 tím není dotčena. Lhůta podle věty první se neuplatní, pokud plátce má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v krácené výši a vypořádací koeficient podle § 76 odst. 7 nebo 9 vypočtený z údajů za kalendářní rok, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve, je roven nebo vyšší než 95 %, s výjimkou případu, kdy přijatým zdanitelným plněním je dlouhodobý majetek.
(5) Neobsahuje-li doklad pro prokázání nároku na odpočet daně všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, lze nárok prokázat jiným způsobem.
(6) Převyšuje-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu výši daně, která má být uplatněna podle tohoto zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani, která má být uplatněna podle tohoto zákona. Je-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu nižší, než která má být uplatněna podle tohoto zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani uvedené na daňovém dokladu.
##### § 74
#### Oprava odpočtu daně
(1) Pokud se plátce, pro něhož se uskutečnilo, nebo mělo být uskutečněno plnění, ve lhůtě pro opravu základu daně dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl, že nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, na základě kterých dojde ke snížení uplatněného odpočtu daně, je povinen uplatněný odpočet daně snížit. To neplatí, pokud plátce provedl opravu odpočtu daně podle odstavce 2 nebo 3. Opravu odpočtu daně plátce prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným dokladem souvisejícím s opravou, popřípadě jiným způsobem.
(2) Uplatnil-li plátce odpočet daně z částky úplaty poskytnuté před uskutečněním zdanitelného plnění a ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohl nárok na odpočet daně z poskytnuté úplaty uplatnit nejdříve, se dozvěděl nebo dovědět měl a mohl, že dané zdanitelné plnění se neuskuteční a úplata není vrácena, ani použita na úhradu jiného plnění, je povinen provést opravu odpočtu daně.
(3) Uplatnil-li plátce odpočet daně ze zdanitelného plnění spočívajícího v převodu jednoúčelového poukazu a ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohl nárok na odpočet daně z tohoto zdanitelného plnění uplatnit nejdříve, se dozvěděl nebo dovědět měl a mohl, že tento poukaz nepoužije jako úplatu za skutečné předání zboží nebo poskytnutí služby, ani jej nepřevede, je povinen provést opravu odpočtu daně.
(4) Opravu odpočtu daně podle odstavců 1 až 3 plátce provede za zdaňovací období, ve kterém se o skutečnostech rozhodných pro tuto opravu dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.
(5) V případě přijetí zdanitelného plnění, u kterého je základ daně podle § 37a záporný, je plátce původně uplatněný odpočet daně povinen snížit za zdaňovací období, ve kterém se o skutečnostech rozhodných pro tuto opravu dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.
(6) Zjistil-li plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, že ve lhůtě pro opravu základu daně nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, na základě kterých dojde ke zvýšení uplatněného odpočtu daně, je oprávněn uplatněný odpočet daně zvýšit. Tuto opravu odpočtu daně je plátce oprávněn provést nejdříve za zdaňovací období, ve kterém mu byl doručen opravný daňový doklad. Tuto opravu odpočtu daně nelze provést po uplynutí druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém se oprava základu daně jako samostatné zdanitelné plnění považuje za uskutečněné.
(7) Byl-li plátci doručen opravný daňový doklad podle § 45 odst. 5, je oprávněn provést opravu odpočtu daně, pokud u původně uplatněného odpočtu ještě neuplynula lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně.
##### § 74a
#### Oprava odpočtu daně osobou povinnou k dani, která přestala být plátcem
(1) Osoba povinná k dani má po dobu běhu lhůty pro opravu základu daně práva a povinnosti související s opravou odpočtu daně podle § 74 i v případě, že přestala být plátcem. Pokud osoba povinná k dani provede tuto opravu odpočtu daně, je povinna opravit snížení uplatněného odpočtu daně, které měla povinnost provést při zrušení její registrace plátce.
(2) Oprava podle odstavce 1 se uvede v dodatečném daňovém přiznání za poslední zdaňovací období registrace, a to do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém jsou splněny podmínky pro provedení opravy odpočtu daně.
(3) Při opravě podle odstavce 1 nevzniká povinnost uhradit úrok z prodlení ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za poslední zdaňovací období registrace do posledního dne lhůty podle odstavce 2.
(4) V případě opravy podle odstavce 1 lze daň stanovit bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně.
(5) Pokud osoba povinná k dani provede opravu odpočtu daně podle odstavce 1, je ve lhůtě podle odstavce 2 povinna podat kontrolní hlášení za poslední období, do kterého spadá poslední zdaňovací období registrace.
##### § 74b
#### Oprava odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky nebo pohledávky po splatnosti
(1) Pokud se dlužník, který je plátcem, dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl, že nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem nebo dodatečné opravy základu daně, na základě kterých dojde ke snížení uplatněného odpočtu daně, ve lhůtě pro daný způsob opravy základu daně, je povinen uplatněný odpočet daně snížit, a to za zdaňovací období, ve kterém se o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.
(2) Provedl-li dlužník opravu odpočtu daně podle odstavce 1, je dlužník, který je plátcem, oprávněn provést opravu odpočtu daně, pokud nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravy základu daně nebo zrušení opravy základu daně, které mají za následek zvýšení opraveného odpočtu daně, a to nejdříve za zdaňovací období, ve kterém
- a) mu byl doručen opravný daňový doklad, nebo
- b) nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravy základu daně nebo zrušení opravy základu daně, pokud věřiteli nevznikla povinnost vystavit opravný daňový doklad.
(3) Není-li pohledávka ze zdanitelného plnění zcela uspokojena do posledního dne šestého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž se stala splatnou, je dlužník, který je plátcem, povinen uplatněný odpočet daně snížit ve výši vypočtené z neposkytnuté úplaty, a to za zdaňovací období, do kterého náleží tento poslední den. U plátce, jehož zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, povinnost snížit uplatněný odpočet daně nevzniká, pokud dojde k úplnému uspokojení pohledávky nejpozději poslední den zdaňovacího období, v němž uplynula lhůta 6 kalendářních měsíců bezprostředně následujících po kalendářním měsíci, v němž se pohledávka stala splatnou.
(4) Provedl-li dlužník opravu odpočtu daně podle odstavce 3, je dlužník, který je plátcem, oprávněn provést opravu odpočtu daně, která má za následek zvýšení opraveného odpočtu daně, pokud pohledávka ze zdanitelného plnění byla zcela nebo zčásti uspokojena, a to nejdříve za zdaňovací období, ve kterém dojde k tomuto uspokojení pohledávky. Oprava odpočtu daně se provede ve výši vypočtené z poskytnuté úplaty dlužníkem.
(5) Opravu odpočtu daně podle odstavce 2 lze provést v případě dodatečné opravy základu daně, která je provedena na základě postoupení pohledávky, pouze do výše základu daně stanoveného z částky, kterou uhradil dlužník postupníkovi.
(6) Při opravě odpočtu daně podle odstavců 1 až 4 se přihlédne ke všem předchozím opravám odpočtu daně podle odstavců 1 až 4. Pokud byla oprava odpočtu daně podle odstavce 1 nebo 3 provedena ve výši uplatněného odpočtu daně, další oprava odpočtu daně podle odstavce 1 nebo 3 se neprovede.
(7) Opravu odpočtu daně podle odstavců 1 až 4 dlužník prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným způsobem.
(8) Opravu odpočtu daně podle odstavce 2 lze provést do konce druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po konci zdaňovacího období, ve kterém se oprava základu daně, změna výše opravy základu daně, dodatečná oprava základu daně nebo zrušení opravy základu daně považují jako samostatná zdanitelná plnění za uskutečněná.
(9) Opravu odpočtu daně podle odstavce 4 lze provést do konce druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po konci zdaňovacího období, ve kterém je dlužník oprávněn provést nejdříve tuto opravu odpočtu daně.
##### § 75
#### Způsob výpočtu odpočtu daně v poměrné výši
(1) Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak pro účely svých uskutečněných plnění, tak pro jiné účely, má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro účely svých uskutečněných plnění. Tím není dotčeno ustanovení § 76.
(2) V případě přijatého zdanitelného plnění, které není pořízením dlouhodobého majetku, určeného pro uskutečněná plnění, které plátce použije zčásti rovněž pro svou osobní spotřebu nebo pro osobní spotřebu svých zaměstnanců, si plátce může zvolit, že uplatní nárok na odpočet daně v plné výši. Část přijatého zdanitelného plnění, kterou použije pro svou osobní spotřebu nebo pro osobní spotřebu svých zaměstnanců, se poté považuje za dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) nebo za poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. a).
(3) Příslušná výše odpočtu daně v poměrné výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v poměrné výši, a podílu použití tohoto plnění pro účely svých uskutečněných plnění (dále jen „poměrný koeficient“). Poměrný koeficient se vypočítá jako procentní podíl zaokrouhlený na celé procento nahoru.
(4) Nelze-li v okamžiku uplatnění odpočtu daně stanovit výši poměrného koeficientu podle skutečného podílu použití, stanoví ji plátce kvalifikovaným odhadem; v případě, že plátce uplatnil v souladu s tímto zákonem nárok na odpočet daně v plné výši, ale zdanitelné plnění použije pro účely podle odstavce 1, platí, že stanovil kvalifikovaným odhadem poměrný koeficient roven 100 %.
(5) Plátce, který postupoval podle odstavce 4 a přijaté zdanitelné plnění, které se nestane součástí pořízeného dlouhodobého majetku, použil, stanoví výši poměrného koeficientu podle skutečného podílu použití tohoto zdanitelného plnění pro účely uskutečněných plnění v kalendářním roce tohoto použití. Pokud je tento poměrný koeficient o více než 10 procentních bodů
- a) vyšší než poměrný koeficient stanovený kvalifikovaným odhadem, je plátce oprávněn uplatněný odpočet daně v souladu s poměrným koeficientem stanoveným podle skutečného podílu použití opravit, nebo
- b) nižší než poměrný koeficient stanovený kvalifikovaným odhadem, je plátce povinen uplatněný odpočet daně v souladu s poměrným koeficientem stanoveným podle skutečného podílu použití opravit.
(6) Opravu podle odstavce 5 plátce provede za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém zdanitelné plnění použil.
(7) Plátce, který postupoval podle odstavce 4 u přijatého zdanitelného plnění, které se stane součástí pořízeného dlouhodobého majetku, stanoví výši poměrného koeficientu podle skutečného podílu použití tohoto majetku pro účely uskutečněných plnění v kalendářním roce
- a) jeho pořízení, nebo nelze-li tento skutečný podíl stanovit, postupem podle odstavce 4 pro tento majetek ke dni jeho pořízení, nebo
- b) bezprostředně následujícím po kalendářním roce, ve kterém je dlouhodobý majetek pořízen, pokud je tento plátce oprávněn uplatnit a uplatnil nárok na odpočet daně alespoň u jednoho přijatého zdanitelného plnění, které se stalo součástí tohoto majetku, nejdříve v kalendářním roce bezprostředně následujícím po kalendářním roce, ve kterém je dlouhodobý majetek pořízen, nebo nelze-li tento skutečný podíl stanovit, postupem podle odstavce 4 pro to z těchto přijatých zdanitelných plnění, u kterého plátce daně uplatnil odpočet daně nejpozději.
(8) Pokud je poměrný koeficient stanovený podle odstavce 7 odlišný od poměrného koeficientu použitého při uplatnění odpočtu daně u přijatého zdanitelného plnění, je plátce povinen uplatněný odpočet daně opravit v souladu s poměrným koeficientem stanoveným podle odstavce 7, a to za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém
- a) byl dlouhodobý majetek pořízen, nebo
- b) je plátce oprávněn uplatnit odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění v případě podle odstavce 7 písm. b).
(9) Podle odstavců 7 a 8 se postupuje v případě uplatnění odpočtu daně u úplaty poskytnuté v souvislosti s pořízením dlouhodobého majetku, ze které vznikla povinnost přiznat daň, obdobně.
##### § 76
#### Způsob výpočtu nároku na odpočet daně v krácené výši
(1) Plátce má nárok na odpočet daně pouze v krácené výši odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně, použije-li přijaté zdanitelné plnění v rámci své ekonomické činnosti pro plnění
- a) s nárokem na odpočet daně podle § 72 odst. 1 a
- b) osvobozená
- 1. od daně bez nároku na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku i mimo tuzemsko, s výjimkou plnění podle § 72 odst. 1 písm. d), nebo
- 2. v režimu pro malé podniky.
(2) Příslušná výše odpočtu daně v krácené výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v krácené výši, a koeficientu. Dojde-li k souběhu nároku na odpočet daně v krácené výši podle tohoto ustanovení a nároku na odpočet daně v poměrné výši podle § 75, použije se pro výpočet výše odpočtu daně v krácené výši namísto částky daně na vstupu částka odpočtu daně v poměrné výši stanovená postupem podle § 75.
(3) Koeficient podle odstavce 2 věty první se vypočte jako procentní podíl, v jehož
- a) čitateli je součet částek základů daně nebo hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně uvedených v § 72 odst. 1,
- b) jmenovateli je celkový součet hodnoty v čitateli a součtu hodnot plnění plátcem uskutečněných a osvobozených
- 1. od daně bez nároku na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku i mimo tuzemsko, s výjimkou plnění podle § 72 odst. 1 písm. d), a
- 2. v režimu pro malé podniky.
Do součtu částek základů daně nebo hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění se započítávají také přijaté úplaty, pokud z těchto přijatých úplat plátci vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat plnění. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na celé procento nahoru.
(4) Do výpočtu koeficientu se nezapočítávají
- a) dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, pokud tento majetek plátce využíval pro svou ekonomickou činnost; to neplatí, je-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti plátce,
- b) poskytnutí finančních služeb, dodání nemovité věci a nájem nemovité věci, a to pouze pokud jsou doplňkovou činností plátce uskutečňovanou příležitostně.
(5) Je-li hodnota ve jmenovateli podílu vypočteného podle odstavce 3 kladné číslo a hodnota v jeho čitateli nula nebo záporné číslo, je koeficient 0 %. Je-li hodnota ve jmenovateli tohoto podílu nula nebo záporné číslo a hodnota v jeho čitateli nula nebo kladné číslo, je koeficient 100 %. Je-li koeficient vypočtený podle odstavce 3 roven nebo vyšší než 95 %, považuje se za roven 100 %.
(6) Pro výpočet nároku na odpočet daně v krácené výši ve zdaňovacích obdobích aktuálního kalendářního roku plátce použije koeficient vypočtený z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku při vypořádání odpočtu daně. Pokud plnění pro výpočet koeficientu za předcházející kalendářní rok neexistují, stanoví výši tohoto koeficientu plátce kvalifikovaným odhadem. Dojde-li ke změně hodnoty koeficientu za předcházející kalendářní rok na základě vyměření daně za poslední zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku, je plátce povinen použít novou hodnotu tohoto koeficientu pro výpočet nároku na odpočet daně v krácené výši v aktuálním kalendářním roce od zdaňovacího období následujícího po zdaňovacím období, v němž platební výměr, kterým se vyměřuje daň za poslední zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku, nabyl právní moci.
(7) Po skončení aktuálního kalendářního roku plátce provede vypořádání odpočtu daně v krácené výši za všechna zdaňovací období tohoto roku (dále jen „vypořádávané období“). Vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi celkovým nárokem na odpočet daně v krácené výši vypočteným z údajů za vypořádávané období a součtem uplatněných nároků na odpočet daně v krácené výši v jednotlivých zdaňovacích obdobích zahrnovaných do vypořádání. Pro výpočet celkového nároku na odpočet daně v krácené výši za vypořádávané období plátce použije koeficient vypočtený z údajů o uskutečněných plněních za celé vypořádávané období (dále jen „vypořádací koeficient“). Vypořádání odpočtu daně plátce provede za poslední zdaňovací období vypořádávaného období.
(8) Pro vypořádání odpočtu daně v krácené výši při zrušení registrace se použije obdobně odstavec 7 s tím, že vypořádávané období je od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém došlo ke zrušení registrace, do dne zrušení registrace.
(9) Dojde-li po vypořádání odpočtu daně k opravě uskutečněných plnění za některé ze zdaňovacích období již vypořádaného roku, výše nároku na odpočet daně v krácené výši se přepočte novým vypořádacím koeficientem vypočteným z údajů za celé vypořádávané období s promítnutím všech oprav.
(10) Plátce, který uplatnil odpočet daně z úplaty poskytnuté v souvislosti s pořízením dlouhodobého majetku, u kterého má nárok na odpočet daně v krácené výši, s použitím vypořádacího koeficientu v jiné výši než je výše vypořádacího koeficientu pro kalendářní rok pořízení tohoto majetku nebo pro kalendářní rok, ve kterém je plátce oprávněn uplatnit odpočet daně, pokud je oprávněn uplatnit odpočet daně nejdříve v kalendářním roce následujícím po kalendářním roce tohoto pořízení, zahrne do částky vypořádání nároku na odpočet daně podle odstavce 7 za rok, ve kterém byl tento dlouhodobý majetek pořízen, nebo za rok, ve kterém je plátce oprávněn uplatnit odpočet daně, pokud je oprávněn uplatnit odpočet daně nejdříve v kalendářním roce následujícím po kalendářním roce tohoto pořízení, rovněž rozdíl ve výši nároku na odpočet daně vyplývající z případného rozdílu mezi hodnotami vypořádacích koeficientů za příslušné roky. V případě, že plátce z takové poskytnuté úplaty neuplatnil nárok na odpočet daně v krácené výši, ale v souladu s tímto zákonem v plné výši, považuje se vypořádací koeficient u tohoto odpočtu za roven 100 %. Obdobně se postupuje v případě uplatnění odpočtu daně u každého jednotlivého přijatého zdanitelného plnění, které se stane součástí pořízeného dlouhodobého majetku.
##### § 77
#### Vyrovnání odpočtu daně
(1) Původní odpočet daně uplatněný u obchodního majetku před jeho použitím, s výjimkou dlouhodobého majetku, podléhá vyrovnání, pokud ve lhůtě pro uplatnění nároku na odpočet daně podle § 73 odst. 3 plátce tento majetek použije v rámci své ekonomické činnosti pro jiné účely, než které zohlednil při uplatnění původního odpočtu daně.
(2) Použitím pro jiné účely se rozumí případy, kdy plátce uplatnil původní odpočet daně v
- a) plné výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v krácené výši nebo nárok na odpočet daně nemá,
- b) krácené výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které nárok na odpočet daně nemá, nebo pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši, nebo
- c) plné nebo částečné výši a následně u tohoto majetku došlo ke zničení, ztrátě či odcizení, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny, a to dnem, kdy se plátce o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.
(3) Původní odpočet daně uplatněný u staveb a jednotek, které nejsou dlouhodobým majetkem, podléhá vyrovnání rovněž po uplynutí lhůty podle § 73 odst. 3, jsou-li splněny ostatní podmínky podle odstavce 1.
(4) Částka vyrovnání odpočtu daně se vypočte jako rozdíl mezi výší nároku na odpočet daně k okamžiku použití majetku a výší původního uplatněného odpočtu daně. Je-li vypočtená částka vyrovnání odpočtu daně kladná, je plátce oprávněn vyrovnání provést, je-li záporná, je plátce povinen vyrovnání provést.
(5) Vyrovnání odpočtu daně plátce provede za zdaňovací období, ve kterém byl obchodní majetek použit a ve kterém nastaly skutečnosti zakládající povinnost nebo možnost provést toto vyrovnání.
##### § 77a
#### Snížení odpočtu daně v případě vybraného osobního automobilu
U vybraného osobního automobilu, který při pořízení nebyl dlouhodobým majetkem a stane se dlouhodobým majetkem, je plátce povinen snížit uplatněný odpočet daně o část odpočtu daně převyšující odpočet daně, na který by měl nárok, pokud by byl tento automobil při pořízení dlouhodobým majetkem, a to za zdaňovací období, ve kterém se tento automobil stal dlouhodobým majetkem.
#### Úprava odpočtu daně
##### § 78
(1) Původní odpočet daně uplatněný u pořízeného dlouhodobého majetku podléhá úpravě, pokud v některém z kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl původní odpočet uplatněn, dojde ke změně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně. Obdobně se postupuje v případě, kdy plátce při pořízení dlouhodobého majetku nárok na odpočet daně neměl, protože daný majetek byl původně určený k použití v rámci ekonomické činnosti plátce pro účely, které nezakládají nárok na odpočet daně.
(2) Změny v rozsahu použití dlouhodobého majetku se posuzují samostatně za každý kalendářní rok v rámci lhůty pro úpravu odpočtu daně, a to ve srovnání se skutečnostmi, které plátce zohlednil při uplatnění původního odpočtu daně nebo při pořízení tohoto majetku, pokud nárok na odpočet daně neměl.
(3) Lhůta pro úpravu odpočtu daně činí 5 let a počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen. V případě staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení podle § 4 odst. 4 písm. c) bodu 4 a v případě pozemků se lhůta pro úpravu odpočtu daně prodlužuje na 10 let.
(4) Změnou rozsahu použití dlouhodobého majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, se rozumí případy, kdy plátce
- a) uplatnil původní odpočet daně v plné výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v částečné výši nebo nárok na odpočet daně nemá,
- b) uplatnil původní odpočet daně v částečné výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které nárok na odpočet daně nemá, nebo pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši,
- c) neměl nárok na odpočet daně a následně tento majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši nebo v částečné výši, nebo
- d) uplatnil původní odpočet daně v částečné výši a vznikne rozdíl mezi poměrnými koeficienty nebo vypořádacími koeficienty.
(5) Pro účely úpravy odpočtu daně se technické zhodnocení podle § 4 odst. 4 písm. c) bodu 4 považuje za samostatný dlouhodobý majetek.
(6) Úpravu odpočtu daně plátce provede za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém nastaly skutečnosti zakládající povinnost nebo možnost provést tuto úpravu.
##### § 78a
(1) Částka úpravy odpočtu daně za příslušný kalendářní rok se vypočte ve výši jedné pětiny, popřípadě jedné desetiny v případě staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení podle § 4 odst. 4 písm. c) bodu 4 a v případě pozemků, ze součinu
- a) částky daně na vstupu u příslušného majetku a
- b) rozdílu mezi ukazatelem nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, v němž se provádí úprava odpočtu daně, a ukazatelem nároku na odpočet daně
- 1. ke kalendářnímu roku, v němž byl původní odpočet daně uplatněn, nebo
- 2. ke kalendářnímu roku, v němž byl majetek pořízen, pokud plátce nárok na odpočet daně neměl.
(2) Ukazatelem nároku na odpočet daně je
- a) 0 %, nemá-li plátce nárok na odpočet daně,
- b) 100 %, má-li plátce nárok na odpočet daně v plné výši, nebo
- c) poměrný koeficient nebo vypořádací koeficient, má-li plátce nárok na odpočet daně pouze v částečné výši, popřípadě součin obou koeficientů, dojde-li k souběhu nároku na odpočet daně v poměrné výši podle § 75 a nároku na odpočet daně v krácené výši podle § 76.
(3) Úprava odpočtu daně se provede pouze v případě, že rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně je větší než 10 procentních bodů. Je-li vypočtená částka úpravy odpočtu daně kladná, je plátce oprávněn úpravu provést, je-li záporná, je plátce povinen úpravu provést.
(4) Při výpočtu částky úpravy odpočtu daně u dlouhodobého majetku, který plátce pořídil jako osoba povinná k dani přede dnem registrace, se postupuje obdobně podle odstavce 1 s tím, že namísto ukazatele nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, v němž byl původní odpočet uplatněn nebo majetek pořízen, se použije ukazatel nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, ve kterém došlo k registraci.
(5) Používá-li plátce majetek pro změněné účely podle § 78 odst. 4 písm. a) až c) pouze po část příslušného kalendářního roku, zohlední se tato skutečnost v částce úpravy odpočtu daně vypočtené podle odstavce 1 nebo 4.
##### § 78b
Pro výpočet úpravy odpočtu daně se u pořízeného dlouhodobého majetku částka daně na vstupu stanoví jako součet daně na vstupu u jednotlivých přijatých zdanitelných plnění, která se stala součástí tohoto majetku.
##### § 78c
(1) Ustanovení § 78 až 78b se použijí obdobně pro úpravu odpočtu daně u
- a) majetku nabytého na základě rozhodnutí o privatizaci podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby,
- b) majetku nabytého při nabytí obchodního závodu,
- c) majetku, který je součástí jmění přecházejícího při přeměně právnické osoby, nebo
- d) majetku, který plátce nabyl jako dědic pokračující v uskutečňování ekonomické činnosti.
(2) Běh lhůty pro úpravu odpočtu daně podle odstavce 1 se nepřerušuje.
##### § 78d
(1) Dojde-li u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k uskutečnění plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby, použijí se obdobně ustanovení § 78 až 78c s tím, že úprava odpočtu daně se provede jednorázově a plátce ji provede za zdaňovací období, ve kterém došlo k uskutečnění plnění.
(2) Částka jednorázové úpravy odpočtu daně za kalendářní rok, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle odstavce 1, se stanoví jako součin částky vypočtené podle § 78a odst. 1 nebo 4 a počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně. Do počtu roků se započítává také rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna. Ukazatelem nároku na odpočet daně je 0 %, je-li dané plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, nebo 100 %, je-li zdanitelné.
(3) Úpravě odpočtu daně podléhá rovněž odpočet daně, který plátce u dlouhodobého majetku uplatnil v témže kalendářním roce, ve kterém uskutečnil plnění podle odstavce 1.
(4) Jestliže plátce ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně dodá nebo poskytne dlouhodobý majetek, u kterého byl oprávněn uplatnit původní nárok na odpočet daně v poměrné výši, jde o uskutečněné plnění rovněž v případě části tohoto majetku původně určené pro použití pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců.
##### § 78da
(1) Dojde-li ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k dodání nemovité věci, na které byla dokončena významná oprava, podléhá tato oprava úpravě odpočtu daně.
(2) Lhůta pro úpravu odpočtu daně v případě opravy nemovité věci činí 10 let a počíná běžet kalendářním rokem, ve kterém byla oprava dokončena.
(3) Při úpravě odpočtu daně v případě opravy nemovité věci se postupuje obdobně podle § 78d s tím, že při stanovení částky jednorázové úpravy odpočtu se použije ukazatel původního nároku na odpočet daně ve výši podílu skutečně uplatněného odpočtu daně na celkové částce daně na vstupu u příslušné opravy.
(4) Významnou opravou podle odstavce 1 se pro účely odpočtu daně rozumí oprava podle právních předpisů upravujících účetnictví^7i), pokud hodnota veškerých přijatých zdanitelných plnění vztahující se k této opravě bez daně je vyšší než 200 000 Kč.
##### § 78e
(1) Dojde-li u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k jeho zničení, ztrátě či odcizení, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny, použijí se obdobně ustanovení § 78 až 78c s tím, že úprava odpočtu daně se provede jednorázově za zdaňovací období, ve kterém se plátce o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.
(2) Částka jednorázové úpravy odpočtu daně podle odstavce 1 se stanoví jako součin částky vypočtené podle § 78a odst. 1 nebo 4 a počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně. Do počtu roků se započítává také rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna. Ukazatelem nároku na odpočet daně je 0 %.
(3) Úpravě odpočtu daně podléhá rovněž odpočet daně, který plátce u dlouhodobého majetku uplatnil v témže kalendářním roce, ve kterém nastaly skutečnosti podle odstavce 1.
#### Nárok na odpočet daně při registraci a zrušení registrace
##### § 79
(1) Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, pokud
- a) se toto plnění uskutečnilo v období zahrnujícím 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, a
- b) je toto plnění ke dni, kdy se tato osoba stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku.
(2) Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně rovněž u přijatého zdanitelného plnění, pokud
- a) se dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečnily v období zahrnujícím 60 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem,
- b) se dodané zboží nebo poskytnutá služba staly součástí nedokončeného dlouhodobého majetku a tento majetek je uveden do stavu způsobilého k užívání
- 1. v období zahrnujícím 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, nebo
- 2. nejdříve ke dni, kdy se stala plátcem, a
- c) majetek, jehož se zboží nebo služba staly součástí, je ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku.
(3) Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně rovněž u přijatého zdanitelného plnění, které není ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku, pokud v období zahrnujícím 6 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, toto plnění přijala a použila jej k vývozu zboží, který je osvobozen od daně.
(4) Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně rovněž u přijatého zdanitelného plnění, pokud
- a) toto plnění pořídila přede dnem, kdy se stala plátcem,
- b) toto plnění není ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku a
- c) měla by u tohoto plnění nárok na vrácení daně podle § 82a, 83 nebo 83a, který nemohla uplatnit, neboť pro uplatnění nároku na vrácení daně nesplnila podmínku minimální délky období pro uplatnění vrácení daně, nebo protože se plátcem stala dříve, než jej mohla uplatnit.
(5) Plátce má za obdobných podmínek jako podmínek podle odstavců 1 až 4 nárok na odpočet daně v případě jmění převáděného nebo přecházejícího při přeměně právnické osoby nabytého od osoby povinné k dani, která nebyla plátcem ke dni předcházejícímu dni zápisu přeměny do veřejného rejstříku nebo obdobné evidence podle právních předpisů jiného státu. Tento nárok lze uplatnit za zdaňovací období, do něhož spadá den tohoto zápisu. V tomto daňovém přiznání uvede plátce rovněž hodnoty plnění podle § 76 odst. 1 písm. b), která uskutečnila osoba povinná k dani, která nebyla plátcem, v příslušném kalendářním roce.
(6) Nárok na odpočet daně podle odstavců 1 až 5 se uplatní způsobem, v rozsahu a za podmínek stanovených v § 72 až 78d. Pro výpočet částky nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku se přiměřeně použije § 78d odst. 2.
(7) Nárok na odpočet daně podle odstavců 1 až 4 lze uplatnit za zdaňovací období, do něhož spadá den, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem. V daňovém přiznání uvede plátce, který byl bezprostředně předtím, než se stal plátcem, v režimu pro malé podniky, rovněž hodnoty plnění podle § 76 odst. 1 písm. b), která uskutečnil v příslušném kalendářním roce.
(8) Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění podle odstavců 1 až 5, pokud mu z tohoto plnění vznikl nárok na vrácení částky podle § 79d nebo nárok na vrácení daně.
##### § 79a
(1) Při zrušení registrace je plátce povinen snížit uplatněný odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil odpočet daně.
(2) Částka snížení odpočtu daně u nedokončeného majetku, u úplat za zdanitelná plnění, která se do dne předcházejícího dni zrušení registrace neuskutečnila, u jednoúčelového poukazu, který nebyl do dne předcházejícího dni zrušení registrace použit jako úplata za skutečné předání zboží nebo poskytnutí služby, ani převeden, a u zásob se určí ve výši uplatněného odpočtu daně. Pro výpočet částky snížení odpočtu daně u dlouhodobého majetku se přiměřeně použije § 78d odst. 2.
(3) Částka snížení odpočtu daně u majetku, který není uveden v odstavci 2 a u kterého byl uplatněn odpočet daně alespoň ve výši 2 100 Kč, pořízeného v období zahrnujícím 11 kalendářních měsíců před zrušením registrace a kalendářní měsíc, v němž došlo ke zrušení registrace, se vypočte jako součin výše jedné dvanáctiny uplatněného odpočtu daně a počtu celých kalendářních měsíců tohoto období, za který tento majetek nebyl obchodním majetkem plátce.
(4) Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně u
- a) majetku nabytého na základě rozhodnutí o privatizaci podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby,
- b) majetku nabytého při nabytí obchodního závodu,
- c) majetku, který je součástí jmění přecházejícího při přeměně právnické osoby, nebo
- d) majetku, který plátce nabyl jako dědic pokračující v uskutečňování ekonomické činnosti.
(5) Plátce je povinen provést snížení odpočtu daně podle odstavců 1 až 4 za poslední zdaňovací období registrace.
##### § 79b
Osoba spravující pozůstalost je povinna v posledním daňovém přiznání, které podává za zemřelého plátce, snížit uplatněný odpočet daně u majetku, který je obchodním majetkem zemřelého plátce a u kterého tento plátce uplatnil odpočet daně, pokud dědic nepokračuje v uskutečňování ekonomické činnosti po zemřelém plátci.
##### § 79c
Při zrušení registrace nevzniká povinnost snížit uplatněný odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého byl uplatněn odpočet daně, a to
- a) při zrušení právnické osoby bez likvidace,
- b) v případě, kdy fyzická osoba, která je plátcem, ukončí podnikatelskou činnost tak, že celý svůj obchodní majetek vloží do právnické osoby, která bezprostředně v činnosti pokračuje a jejíž je jediným zakladatelem,
- c) při zrušení registrace právnické osoby,
- 1. která byla plátcem,
- 2. která byla založena jedinou fyzickou osobou a
- 3. v jejíž činnosti pokračuje tato fyzická osoba jako podnikatel,
- d) při sloučení, splynutí nebo rozdělení státního podniku, jestliže je plátcem,
- e) při přeměně osoby, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, jestliže je plátcem, nebo
- f) při zrušení registrace skupiny a zániku nebo zrušení členství člena skupiny.
##### § 79d
(1) Pokud osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba, které se daň vrací podle § 83, (dále jen „osoba, která má nárok na vrácení částky“) snížila při zrušení registrace podle § 106 odst. 1, § 106 odst. 2 písm. b) nebo § 106 odst. 3 nebo 4 jako plátce uplatněný odpočet daně u obchodního majetku, vzniká jí nárok na vrácení částky odpovídající tomuto snížení v rozsahu, v jakém tento majetek použila pro uskutečňování plnění, z nichž by plátci vznikl nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 1, za období 1 roku po dni zrušení registrace.
(2) Pokud se osoba, která má nárok na vrácení částky, stane v průběhu období podle odstavce 1 plátcem, má nárok na vrácení částky podle odstavce 1 za období, které končí dnem předcházejícím dni, kdy se stala plátcem.
(3) Nárok na vrácení částky podle odstavce 1 lze uplatnit podáním dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byla osobě, která má nárok na vrácení částky, registrace zrušena, do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po skončení období stanoveného v odstavci 1 nebo 2. Není-li v této lhůtě nárok na vrácení částky podle odstavce 1 uplatněn, zaniká.
(4) Dodatečné daňové přiznání nelze podat před skončením období stanoveného v odstavci 1 nebo 2.
(5) Vznikne-li v důsledku vyměření nároku na vrácení částky podle odstavce 1 vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti do 30 dnů od tohoto vyměření.
(6) Osoba, která má nárok na vrácení částky, je daňovým subjektem.
##### § 79e
(1) Při zrušení registrace je dlužník povinen snížit odpočet daně uplatněný u přijatého zdanitelného plnění, pokud ke dni zrušení registrace
- a) za toto plnění neposkytl úplatu nebo její část,
- b) je dluh za přijaté zdanitelné plnění splatný a nedošlo k jeho zániku,
- c) nenastaly podmínky pro postup podle § 74b odst. 1 ani 3 a
- d) od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění, uplynuly méně než 3 roky.
(2) Snížení odpočtu daně se provede ve výši daně stanovené z neposkytnuté úplaty za zdanitelné plnění, a to nejvýše do výše původně uplatněného odpočtu. Pokud byl odpočet daně snížen podle § 79a nebo 79b, vychází se při výpočtu výše snížení odpočtu daně z odpočtu daně sníženého podle § 79a nebo 79b.
(3) Dlužník je povinen provést snížení odpočtu daně podle odstavce 1 za poslední zdaňovací období registrace; to neplatí pro osobu spravující pozůstalost při ukončení registrace zemřelého plátce podle § 106 odst. 8 písm. b), pokud dědic pokračuje v uskutečňování ekonomické činnosti po zemřelém plátci.
(4) Dlužník, který provedl snížení uplatněného odpočtu daně podle odstavce 1, je oprávněn opětovně zvýšit uplatněný odpočet daně, pokud do 3 let od zrušení registrace dodatečně splní svůj dluh nebo jeho část, a to
- a) v dodatečném daňovém přiznání za poslední zdaňovací období registrace a
- b) ve výši daně stanovené z dodatečně poskytnuté úplaty nebo její části za zdanitelné plnění, nejvýše však do výše snížení odpočtu daně provedeného podle odstavce 1.
(5) Dlužník, který provedl snížení uplatněného odpočtu daně podle odstavce 1 nebo zvýšení odpočtu daně podle odstavce 4, je povinen předložit jako přílohu k daňovému přiznání nebo dodatečnému daňovému přiznání seznam provedených změn odpočtu daně obsahující údaje o přijatém zdanitelném plnění, o původně uplatněném odpočtu daně a veškerých jeho následných změnách. Seznam musí ve vztahu ke každé provedené změně odpočtu daně obsahovat alespoň
- a) označení věřitele,
- b) daňové identifikační číslo věřitele,
- c) informace vztahující se k původnímu zdanitelnému plnění, a to
- 1. den jeho uskutečnění,
- 2. základ daně a sazbu daně,
- 3. den splatnosti,
- 4. evidenční číslo daňového dokladu a
- 5. den a výši doposud poskytnuté úplaty,
- d) doposud provedené opravy odpočtu daně podle § 74, 74a nebo 74b včetně údajů podle § 45 odst. 1 písm. f) a h) až k),
- e) výši uplatněného odpočtu a
- f) den a výši dodatečně poskytnuté úplaty.
#### Díl 11
#### Vracení daně
##### § 80
#### Vracení daně osobě požívající výsad a imunit
(1) Nárok na vrácení daně z přijatého zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku vzniká na základě principu vzájemnosti těmto osobám požívajícím výsad a imunit:
- a) diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem (dále jen „konzulární úřad“) akreditovaným pro Českou republiku jako orgány cizích států se sídlem v tuzemsku,
- b) členovi diplomatické mise nebo konzulárního úřadu se sídlem v tuzemsku, který je akreditován pro Českou republiku a není státním občanem České republiky, s výjimkou člena služebního personálu,
- c) zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, pokud Ministerstvo zahraničních věcí udělilo souhlas s jejich zřízením podle zákona o zahraniční službě,
- d) členovi zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo členovi zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, podle písmene c).
(2) Nárok na vrácení daně z přijatého zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku vzniká na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí českého právního řádu, těmto osobám požívajícím výsad a imunit:
- a) mezinárodní organizaci se sídlem v tuzemsku nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěnému v tuzemsku,
- b) subjektu Evropské unie,
- c) úředníkovi mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného v tuzemsku akreditovanému pro Českou republiku, který není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu úřední funkce v tuzemsku,
- d) členovi rodiny úředníka mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného v tuzemsku podle písmene c), který není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.
(3) Nárok na vrácení daně vzniká osobě požívající výsad a imunit podle
- a) odstavce 1 písm. a) nebo c) v rozsahu naplnění principu vzájemnosti, nejvýše však do výše 2 000 000 Kč za kalendářní rok, pokud má nejvýše 15 členů personálu, nebo 3 000 000 Kč za kalendářní rok, pokud má alespoň 16 členů personálu; počet členů personálu této osoby se určuje jako průměr počtu členů personálu za kalendářní rok bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, ve kterém nárok této osobě vznikl,
- b) odstavce 1 písm. b) nebo d) v rozsahu naplnění principu vzájemnosti, nejvýše však do výše
- 1. 200 000 Kč za kalendářní rok, a to v kalendářním roce nástupu této osoby na diplomatickou misi nebo konzulární úřad v České republice, a
- 2. 100 000 Kč za kalendářní rok v kalendářních letech následujících po kalendářním roce podle bodu 1,
- c) odstavce 2 písm. a) až d) v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, která je součástí českého právního řádu.
(4) Pro posouzení splnění částky omezení podle odstavce 3 písm. a) nebo b) a omezení podle odstavce 7 se do výše daně, která se vrací osobě požívající výsad a imunit, započítává také daň, která by v případě nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně, byla vypočtena, pokud by plnění poskytnuté pro tuto osobu nebylo osvobozeno od daně podle § 71 odst. 4 písm. a) nebo § 71l.
(5) Částka omezení podle odstavce 3 písm. a) nebo b) se nevztahuje na nákup nebo přijetí
- a) osobního automobilu splňujícího podmínky podle odstavců 7 a 8,
- b) pohonných hmot pro automobil podle písmene a) v případě, že je diplomatická registrační značka tohoto automobilu uvedena na seznamu diplomatických registračních značek osobních automobilů,
- c) telekomunikačních služeb,
- d) služeb spojených se sběrem a odvozem komunálního odpadu,
- e) elektřiny, vody, plynu a služeb s tím spojených,
- f) topných olejů pro výrobu tepla,
- g) bezpečnostních služeb v případě osoby podle odstavce 1 písm. a) nebo c),
- h) ubytování pro vrcholné návštěvy v případě osob podle odstavce 1 písm. a) nebo c),
- i) školného v případě osoby podle odstavce 1 písm. b) nebo d),
- j) služby spočívající v nájmu a údržbě nemovité věci, pokud úplatu za tuto službu poskytne osoba podle odstavce 1 písm. a) nebo c) a jedná se o nemovitou věc uznanou Českou republikou coby přijímajícím státem jako místnost mise, konzulární místnost, místnost entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, nebo místnost veřejné instituce založené podle práva cizího státu,
- k) zboží nebo služby spočívajících v nákupu, výstavbě nemovité věci nebo změně dokončené nemovité věci ve vlastnictví vysílajícího státu nebo entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, v případě osoby podle odstavce 1 písm. a) nebo c), a to pokud celková úplata za tento nákup, výstavbu nebo změnu přesáhla nebo má přesáhnout částku 100 000 Kč a tato osoba k daňovému přiznání pro vrácení daně přiloží potvrzení o splnění principu vzájemnosti uznané Českou republikou; to neplatí v případě zboží nebo služby, které byly nakoupeny nebo přijaty přede dnem uznání tohoto potvrzení Českou republikou.
(6) Osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 se vrací zaplacená daň, pokud cena zboží nebo služeb včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom daňovém dokladu nebo dokladu o dodání zboží nebo poskytnutí služby je vyšší než 4 000 Kč. Toto omezení se v případě osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 nevztahuje na pohonné hmoty pro osobní automobil splňující podmínky podle odstavců 7 a 8, telekomunikační služby, služby spojené se sběrem a odvozem komunálního odpadu, dodání elektřiny, vody, plynu a služby s tím spojené a topné oleje pro výrobu tepla.
(7) Osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) vznikne nárok na vrácení daně při nákupu osobního automobilu nejvýše za
- a) 2 osobní automobily v případě velvyslance, nuncia nebo vedoucího mise v rovnocenné hodnosti a 1 další osobní automobil v případě, že je tato osoba doprovázena manželem nebo partnerem, kteří jsou registrováni Ministerstvem zahraničních věcí,
- b) 1 osobní automobil v případě člena diplomatického personálu a konzulárního úředníka a 1 další osobní automobil v případě, že je tato osoba doprovázena manželem nebo partnerem, kteří jsou registrováni Ministerstvem zahraničních věcí,
- c) 1 osobní automobil v případě člena administrativního a technického personálu a konzulárního zaměstnance.
(8) Při nákupu osobního automobilu lze daň vrátit osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 pouze v případě, že je osobnímu automobilu přidělena diplomatická registrační značka podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.
(9) Osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. a) nebo c) má nárok na vrácení zaplacené daně za nakoupené zboží a služby za podmínky, že nakoupené zboží a služby použije výlučně za účelem výkonu její funkce. Osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) má nárok na vrácení zaplacené daně za nakoupené zboží a služby za podmínky, že nakoupené zboží a služby jsou určeny pro osobní spotřebu této osoby nebo člena její rodiny, který tvoří součást domácnosti této osoby.
(10) Nárok na vrácení daně se uplatňuje v
- a) daňovém přiznání pro osoby podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a), c) nebo d) s tím, že toto přiznání nelze podat elektronicky, nebo
- b) žádosti o vrácení daně pro osoby podle odstavce 2 písm. b).
(11) Hodlá-li osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 uplatnit nárok na vrácení daně, je Ministerstvu zahraničních věcí povinna předložit daňové přiznání, přehled nakoupeného zboží a přijatých služeb k potvrzení naplnění principu vzájemnosti a seznam členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby a jsou na dokladu o dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedeni jako osoby, pro které se uskutečňuje zdanitelné plnění. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí v tomto daňovém přiznání
- a) naplnění principu vzájemnosti, pokud v případě nákupu zboží nebo přijetí služby
- 1. podle odstavce 5 je v cizím státě v souladu s principem vzájemnosti české osobě obdobné této osobě požívající výsad a imunit za nákup stejného druhu zboží nebo přijetí stejného druhu služby vracena daň z přidané hodnoty nebo obdobná všeobecná daň ze spotřeby, a
- 2. jiných než podle odstavce 5 je v cizím státě v souladu s principem vzájemnosti české osobě obdobné této osobě požívající výsad a imunit vracena daň z přidané hodnoty nebo obdobná všeobecná daň ze spotřeby,
- b) skutečnost, že osoby uvedené na tomto seznamu jsou členové rodiny osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d), kteří tvoří součást domácnosti této osoby.
(12) K daňovému přiznání nebo žádosti o vrácení daně je osoba požívající výsad a imunit povinna přiložit
- a) kopii daňového dokladu nebo dokladu o dodání zboží nebo poskytnutí služby,
- b) kopii osvědčení o registraci vozidla, jde-li o vrácení daně při pořízení osobního automobilu,
- c) v případě, že daňové přiznání podává osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1, přehled nakoupeného zboží a přijatých služeb v členění na
- 1. zboží a služby podle odstavce 5 a
- 2. zboží a služby jiných než podle odstavce 5,
- d) v případě, že nemá být podle odstavce 5 písm. k) na nákup nebo přijetí plnění použit limit podle odstavce 3 písm. a), potvrzení o splnění principu vzájemnosti uznané Českou republikou,
- e) v případě osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) seznam členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby a jsou na dokladu o dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedeni jako osoby, pro které se uskutečňuje zdanitelné plnění.
(13) Možnost uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně vzniká osobě požívající výsad a imunit nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění. Nárok na vrácení daně osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a), c) nebo d) zaniká, pokud není uplatněn do 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Nárok na vrácení daně subjektu Evropské unie zaniká, pokud není uplatněn do 31. prosince kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.
(14) Osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 je povinna vrátit správci daně vrácenou daň, pokud
- a) v období 24 měsíců ode dne přidělení diplomatické registrační značky je osobní automobil, u jehož nákupu byl uplatněn nárok na vrácení daně, pronajat, zapůjčen, zastaven, zcizen, zničen nebo vyřazen podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, nebo
- b) přestane být takovou osobou; to neplatí v případě
- 1. osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. a) nebo c), pokud je osobní automobil odvezen mimo tuzemsko po uplynutí 6 měsíců ode dne přidělení diplomatické registrační značky,
- 2. osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d), pokud ukončí svůj služební pobyt v tuzemsku po uplynutí 6 měsíců ode dne přidělení diplomatické registrační značky, tento automobil odveze mimo tuzemsko a v okamžiku odvezení tohoto automobilu je jeho vlastníkem.
(15) Osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 je povinna vrátit vrácenou daň do 30 dnů ode dne zjištění skutečnosti podle odstavce 14. Výše daně, kterou je tato osoba povinna vrátit, se vypočte jako součin
- a) výše vrácené daně a
- b) podílu
- 1. počtu dnů, které zbývají z období 24 měsíců ode dne přidělení diplomatické registrační značky, a
- 2. období 24 měsíců ode dne přidělení diplomatické registrační značky vyjádřeného ve dnech.
(16) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li správce daně Ministerstvu zahraničních věcí informace získané při správě daně v oblasti vracení daně osobě požívající výsad a imunit.
(17) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem, který je plátce uskutečňující zdanitelné plnění na požádání osoby požívající výsad a imunit povinen vystavit a který obsahuje tyto údaje:
- a) obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
- b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
- c) jméno osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění,
- d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
- e) evidenční číslo dokladu,
- f) den uskutečnění zdanitelného plnění,
- g) sazbu daně a základ daně,
- h) výši daně,
- i) výši ceny včetně daně celkem.
(18) Zdaňovacím obdobím je u osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. a) nebo c) a odstavce 2 písm. a) kalendářní měsíc a u osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) a odstavce 2 písm. c) nebo d) kalendářní čtvrtletí. Daňové přiznání se podává jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den následujícího zdaňovacího období a nejpozději do 31. ledna následujícího po roce, za které se daňové přiznání podává. Žádost o vrácení daně lze podat jednou za kalendářní rok, a to nejdříve po jeho skončení.
(19) Místně příslušným správcem daně pro vracení daně osobě požívající výsad a imunit je v případě
- a) diplomatické mise, konzulárního úřadu, zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, správce daně místně příslušný podle jejich sídla v tuzemsku,
- b) člena diplomatické mise, konzulárního úřadu, člena zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo člena zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, správce daně místně příslušný podle sídla osob podle písmene a),
- c) subjektu Evropské unie se sídlem v tuzemsku správce daně místně příslušný podle jeho sídla v tuzemsku,
- d) subjektu Evropské unie se sídlem mimo tuzemsko Finanční úřad pro hlavní město Prahu,
- e) mezinárodní organizace nebo zastoupení mezinárodní organizace správce daně místně příslušný podle jejich sídla nebo umístění v tuzemsku,
- f) úředníka mezinárodní organizace nebo zastoupení mezinárodní organizace nebo člena jeho rodiny správce daně místně příslušný podle jejich místa pobytu v České republice.
##### § 80a
#### Vracení daně mezinárodní organizaci se sídlem mimo tuzemsko
(1) Mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem a která nemá v tuzemsku sídlo ani zastoupení, má nárok na vrácení daně za nakoupené zboží a služby v rozsahu uvedeném v příslušné mezinárodní smlouvě, pokud je využije výlučně pro výkon činností v této smlouvě uvedených.
(2) Nárok na vrácení daně se uplatní podáním žádosti o vrácení daně s tím, že tuto žádost nelze podat elektronicky.
(3) Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejdříve po skončení kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění, nejpozději však do 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se toto plnění uskutečnilo. Uplynutím tohoto dne nárok na vrácení daně osobě uvedené v odstavci 1 zaniká.
(4) Osobě uvedené v odstavci 1 se vrací daň zaplacená v cenách zboží a služeb, pokud cena za zdanitelné plnění včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom dni uvedená na jednom dokladu je vyšší než 4 000 Kč, s výjimkou pořízení pohonných hmot pro osobní automobil.
(5) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem, který je plátce uskutečňující zdanitelné plnění povinen na požádání osoby uvedené v odstavci 1 vystavit. Doklad musí obsahovat tyto údaje:
- a) označení osoby, která uskutečňuje zdanitelné plnění,
- b) daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje zdanitelné plnění,
- c) označení osoby, pro kterou se zdanitelné plnění uskutečňuje,
- d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
- e) evidenční číslo dokladu,
- f) den uskutečnění zdanitelného plnění,
- g) základ daně,
- h) sazba daně,
- i) výši daně uvedená v české měně,
- j) výši ceny včetně daně celkem.
(6) Pro osobu uvedenou v odstavci 1 je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro hlavní město Prahu.
##### § 82
#### Vracení daně plátci v jiném členském státě
(1) Plátce, který má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku, má nárok na vrácení daně na vstupu z plnění s místem plnění v jiném členském státě, ve kterém v období pro vrácení daně neměl sídlo ani provozovnu, a to podle pravidel stanovených tímto jiným členským státem. Pokud plátce použije přijaté zdanitelné plnění pro uskutečnění plnění uvedených v § 72 odst. 9, má nárok na vrácení daně v částečné výši.
(2) Podmínkou pro vrácení daně v jiném členském státě je podání žádosti o vrácení daně tomuto jinému členskému státu prostřednictvím elektronického portálu spravovaného Generálním finančním ředitelstvím. Oprávnění k přístupu na elektronický portál přidělí místně příslušný správce daně do 15 dnů ode dne obdržení žádosti o přidělení oprávnění k přístupu podané elektronicky a podepsané uznávaným elektronickým podpisem nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky; žádost o přidělení oprávnění k přístupu je formulářovým podáním.
(3) Žádost o vrácení daně se podává nejpozději do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně. Přijetí žádosti o vrácení daně bude žadateli neprodleně potvrzeno prostřednictvím elektronického portálu.
(4) Pokud po podání žádosti o vrácení daně dojde ke změně ve výši koeficientu podle § 72 odst. 9, provede plátce opravu částky daně, o kterou požádal nebo která již byla vrácena. Opravu provede plátce v žádosti o vrácení daně předložené v kalendářním roce následujícím po daném období pro vrácení daně nebo pokud v tomto kalendářním roce žádost o vrácení daně nepodá, předloží opravu v samostatném prohlášení prostřednictvím elektronického portálu.
(5) Žádost o vrácení daně nebude předána jinému členskému státu, pokud žadatel v období pro vrácení daně uskutečňoval pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně nebo byl osobou povinnou k dani podle § 6 odst. 1 a nebo byl osobou nepovinnou k dani. Oznámení o nepředání žádosti o vrácení daně bude sděleno prostřednictvím elektronického portálu.
(6) Okamžikem doručení v případech podle odstavců 1 až 5 se rozumí okamžik odeslání oznámení ve formě datové zprávy na adresu elektronické pošty uvedenou v žádosti o vrácení daně prostřednictvím elektronického portálu.
#### Vracení daně v tuzemsku osobám registrovaným k dani v jiném členském státě
##### § 82a
(1) Nárok na vrácení daně na vstupu z plnění s místem plnění v tuzemsku má osoba povinná k dani, která je osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, pokud během období pro vrácení daně
- a) neměla sídlo ani provozovnu v tuzemsku,
- b) nebyla plátcem a
- c) neuskutečnila dodání zboží ani poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou
- 1. plnění osvobozeného od daně podle § 51, 66, 68 nebo 69,
- 2. dodání zboží nebo poskytnutí služby, u kterých vznikla povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 3 nebo § 108 odst. 4 písm. a),
- 3. plnění podle § 17, které uskutečnila jako prostřední osoba, nebo
- 4. vybraného plnění, na které byl použit zvláštní režim jednoho správního místa.
(2) Nárok na vrácení daně může být uplatněn za obdobných podmínek, za nichž má plátce nárok na odpočet daně v tuzemsku. Pokud osoba registrovaná k dani v jiném členském státě má nárok na odpočet daně v poměrné výši, má nárok na vrácení daně pouze v této poměrné výši.
(3) Nárok na vrácení daně se nevztahuje na částky daně, které byly uplatněny
- a) v rozporu s tímto zákonem,
- b) u plnění, která jsou osvobozena od daně podle § 19a, 19b, 64 nebo § 66 odst. 2 písm. b).
(4) Osoba registrovaná k dani uplatní nárok na vrácení daně z přijatého zdanitelného plnění v členském státě, v němž se nachází její sídlo. Je-li zdanitelné plnění přijato provozovnou, uplatní osoba registrovaná k dani nárok na vrácení daně v členském státě, kde je umístěna tato provozovna. Nárok na vrácení daně se uplatní podáním žádosti o vrácení daně prostřednictvím elektronického portálu jiného členského státu.
(5) Žádost o vrácení daně musí obsahovat
- a) daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty žadatele,
- b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo, místo pobytu žadatele,
- c) obchodní firmu nebo jméno, sídlo, místo pobytu zástupce, pokud je ustanoven,
- d) adresu elektronické pošty,
- e) popis ekonomické činnosti žadatele, pro niž je zboží pořízeno nebo služba přijata, pomocí harmonizovaných kódů,
- f) období pro vrácení daně, na které se žádost o vrácení daně vztahuje,
- g) prohlášení žadatele o tom, že splnil podmínku stanovenou v odstavci 1 písm. c),
- h) údaje o účtu, včetně kódů IBAN, BIC, název vlastníka účtu a měny účtu,
- i) za každý daňový doklad nebo daňový doklad při dovozu zboží tyto údaje:
- 1. daňové identifikační číslo plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, nejde-li o dovoz zboží,
- 2. obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo plátce, který uskutečnil zdanitelná plnění,
- 3. evidenční číslo daňového dokladu,
- 4. den uskutečnění zdanitelného plnění,
- 5. základ daně a výši daně v české měně,
- 6. celkovou výši nároku na vrácení daně v české měně,
- 7. koeficient pro výpočet nároku na odpočet daně v částečné výši vyjádřený jako procentní podíl,
- 8. druh pořízeného zboží nebo přijaté služby v členění podle kódů uvedených v odstavci 6.
(6) V žádosti o vrácení daně musí být druh zboží nebo služby popsán podle těchto kódů:
- 1 uhlovodíková paliva,
- 2 nájem dopravního prostředku,
- 3 výdaje související s dopravním prostředkem (jiné než zboží a služby uvedené pod kódy 1 a 2),
- 4 mýtné a silniční poplatky,
- 5 cestovní výlohy, jako například jízdné v taxi, jízdné ve veřejné dopravě,
- 6 ubytování,
- 7 potraviny, nápoje a restaurační služby,
- 8 vstupné na veletrhy a výstavy,
- 9 výdaje na luxusní zboží, zábavu a reprezentaci,
- 10 jiné.
(7) Žádost o vrácení daně musí žadatel doložit elektronickou kopií daňového dokladu nebo daňového dokladu při dovozu zboží, pokud základ daně převyšuje ekvivalent částky 250 EUR u uhlovodíkových paliv nebo ekvivalent částky 1 000 EUR u ostatních druhů pořízeného zboží nebo přijatých služeb.
(8) Období pro vrácení daně, za které lze podat žádost o vrácení daně, činí nejvýše jeden kalendářní rok a nejméně tři kalendářní měsíce, případně období kratší než tři měsíce, jde-li o zbytek kalendářního roku. Částka daně uvedená v žádosti o vrácení daně nesmí být nižší, než je ekvivalent částky
- a) 400 EUR za období kratší než jeden kalendářní rok, ale ne kratší než tři měsíce, nebo
- b) 50 EUR za období jednoho kalendářního roku nebo období kratší než tři měsíce, jde-li o zbytek kalendářního roku.
(9) Pro účely tohoto ustanovení se pro přepočet částky daně v EUR na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu pracovnímu dni měsíce ledna roku, za nějž je žádost o vrácení daně podána. Přepočtená částka se zaokrouhlí na celé koruny dolů.
(10) Žádost o vrácení daně se podává nejpozději do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně, jinak nárok zaniká. Žádost o vrácení daně se považuje za podanou, jen pokud žadatel uvedl všechny údaje požadované podle odstavce 5.
(11) V žádosti o vrácení daně za dané období pro vrácení daně lze uplatnit nárok na vrácení daně, pokud v tomto období pro vrácení daně
- a) nastal den uskutečnění přijatého zdanitelného plnění nebo den vystavení daňového dokladu za přijaté zdanitelné plnění, jichž se nárok na vrácení daně týká, a to ten den, který nastal později, nebo
- b) nastal den uskutečnění přijatého zdanitelného plnění při dovozu zboží.
(12) Žádost o vrácení daně se může vztahovat i na daňové doklady nebo daňové doklady při dovozu zboží, které nebyly zahrnuty v předchozích žádostech o vrácení daně, pokud se tyto doklady
- a) týkají přijatých zdanitelných plnění, která se uskutečnila v kalendářním roce, ke kterému se žádost o vrácení daně vztahuje, nebo
- b) k přijatým zdanitelným plněním dostaly do dispozice žadatele až v období pro vrácení daně, ke kterému se žádost o vrácení daně vztahuje.
(13) Pokud po podání žádosti o vrácení daně dojde ke změně ve výši koeficientu pro výpočet nároku na odpočet daně v částečné výši, provede osoba registrovaná k dani v jiném členském státě opravu částky daně, o kterou požádala nebo která již byla vrácena. Opravu provede v žádosti o vrácení daně předložené v kalendářním roce následujícím po daném období pro vrácení daně nebo pokud v tomto kalendářním roce žádost o vrácení daně nepodá, předloží opravu v samostatném prohlášení prostřednictvím elektronického portálu. Je-li podáno samostatné prohlášení, správce daně vezme v úvahu tuto opravu a postupuje obdobně jako u žádosti o vrácení daně.
##### § 82b
(1) Správcem daně pro vrácení daně osobě registrované k dani v jiném členském státě je Finanční úřad pro hlavní město Prahu.
(2) Správce daně může namísto jiných způsobů doručování doručovat písemnosti ve věci vracení daně elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě na adresu elektronické pošty uvedenou v žádosti o vrácení daně; tato písemnost se považuje za doručenou desátým dnem následujícím po dni, ve kterém byla datová zpráva odeslána.
(3) Správce daně neprodleně vyrozumí žadatele o dni obdržení žádosti o vrácení daně.
(4) Správce daně si může do 4 měsíců ode dne obdržení žádosti o vrácení daně vyžádat doplňující údaje, a to od žadatele, příslušného orgánu jiného členského státu nebo jiné osoby. Doplňující údaje musí být správci daně poskytnuty do 1 měsíce ode dne doručení výzvy k doplnění údajů. Pokud má správce daně pochybnosti o správnosti konkrétního nároku, je oprávněn si vyžádat doplňující údaje v podobě předložení originálu nebo kopie příslušného daňového dokladu, v tomto případě se nepoužijí částky uvedené v § 82a odst. 7.
(5) Rozhodnutí o vrácení daně vydá správce daně do 4 měsíců ode dne obdržení žádosti o vrácení daně. V případě, že si správce daně vyžádá doplňující údaje podle odstavce 4, vydá správce daně rozhodnutí do 2 měsíců ode dne obdržení doplňujících údajů. Jestliže správce daně neobdrží výzvou vyžádané doplňující údaje, vydá své rozhodnutí do 2 měsíců ode dne, kdy měly být doplňující údaje zaslány. Lhůta pro rozhodnutí o celé žádosti o vrácení daně nebo její části v případě vyžádání si doplňujících údajů však neuplyne dříve než za 6 měsíců ode dne obdržení žádosti o vrácení daně správcem daně, maximálně však činí 8 měsíců.
(6) Rozhodnutí, kterým není žádosti o vrácení daně zcela vyhověno, musí být odůvodněno. Proti takovému rozhodnutí lze podat odvolání.
(7) Žadatel, který se ze závažného důvodu nemohl s rozhodnutím o vrácení daně doručovaným podle odstavce 2 seznámit, může požádat správce daně, který toto rozhodnutí doručoval, o vyslovení neúčinnosti tohoto doručení. Tato žádost musí být podána nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se rozhodnutí o vrácení daně považuje za doručené. Shledá-li správce daně žádost důvodnou, vysloví neúčinnost doručení rozhodnutí o vrácení daně, jinak žádost zamítne. Rozhodnutí o této žádosti správce daně doručí způsobem podle daňového řádu; je-li žádosti vyhověno, doručí správce daně společně s tímto rozhodnutím také rozhodnutí o vrácení daně.
(8) Vznikne-li v důsledku rozhodnutí o vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně žadateli do 10 pracovních dnů od uplynutí lhůty podle odstavce 5, a to na účet uvedený v žádosti o vrácení daně. Vratitelný přeplatek se vrací v tuzemsku nebo v jiném členském státě. Pokud je vratitelný přeplatek vrácen na účet, který je veden v jiném členském státě, jdou poplatky za převod vratitelného přeplatku k tíži žadatele. Dnem převodu u bezhotovostních převodů prováděných z účtu je den, kdy bylo uskutečněno odepsání peněžních prostředků z účtu správce daně.
(9) Není-li dodržena lhůta pro převod vratitelného přeplatku podle odstavce 8, správce daně za dobu prodlení uhradí žadateli úrok podle daňového řádu. Správce daně zašle přiznaný úrok na účet uvedený v žádosti o vrácení daně. Žadateli nevzniká nárok na úrok, pokud nepředložil doplňující údaje ve lhůtě podle odstavce 5 nebo dokud nepředložil doklady, které mají být poskytnuty podle § 82a odst. 7.
(10) V případě, že vrácení daně bylo dosaženo podvodně nebo jiným neoprávněným způsobem, je žadatel povinen vrátit neoprávněně vyplacenou částku a uhradit úrok z neoprávněně vyplacené částky; povinnost uhradit úrok nevzniká, pokud osoba, které byla daň vrácena, v období, za které jí byla daň vrácena, se stala nebo byla plátcem, pokud splnila podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně. Úrok se počítá ve výši, jako by šlo o prodlení s úhradou daně, vypočítává se za celou dobu od vyplacení do skutečného vrácení.
(11) O povinnosti vrátit neoprávněně vyplacenou částku a zaplatit úrok podle odstavce 10 vydá správce daně rozhodnutí, ve kterém současně původní rozhodnutí o vrácení daně zruší, popřípadě je změní v rozsahu odpovídajícím výši neoprávněně přiznané částky. Povinnost vrácení částky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne doručení rozhodnutí, kterým byl přiznán nárok na vrácení částky daně, jehož bylo dosaženo podvodně nebo jiným neoprávněným způsobem. Není-li stanoveno jinak, neoprávněně vyplacená částka se spravuje jako daň podle daňového řádu.
##### § 83
#### Vracení daně zahraniční osobě na základě principu vzájemnosti
(1) Nárok na vrácení daně za zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku přijaté zahraniční osobou může uplatnit tato osoba, pokud v období, za které žádá o vrácení daně, v tuzemsku neuskutečňuje jiná než tato plnění:
- a) dovoz zboží,
- b) plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně,
- c) plnění podle § 69,
- d) plnění, u něhož jsou povinni přiznat daň plátce nebo identifikovaná osoba, pro které je plnění poskytnuto, nebo
- e) vybrané plnění, na které je použit zvláštní režim jednoho správního místa.
(2) Na vrácení daně vztahující se k uskutečnění vybraného plnění, na které byl použit zvláštní režim jednoho správního místa, se nepoužijí odstavce 3, 9 a 10.
(3) Daň se vrací na základě principu vzájemnosti. Princip vzájemnosti je v případě vracení daně zahraniční osobě splněn, pokud je osobě povinné k dani se sídlem v tuzemsku na základě mezinárodní smlouvy nebo jiného ujednání vracena daň z přidané hodnoty nebo obdobná všeobecná daň ze spotřeby ve státě, ve kterém má zahraniční osoba uplatňující nárok na vrácení daně sídlo, a tento stát je uveden v seznamu států, u nichž je splněn princip vzájemnosti. Ministerstvo financí zveřejní ve Finančním zpravodaji seznam států, u nichž je princip vzájemnosti splněn. Nárok na vrácení daně může být zahraniční osobou uplatněn u zboží a služeb za obdobných podmínek, za nichž může být plátcem uplatněn nárok na odpočet daně.
(4) Nárok na vrácení daně uplatňuje zahraniční osoba podáním žádosti o vrácení daně Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí s tím, že tuto žádost nelze podat elektronicky.
(5) Žádost musí zahraniční osoba
- a) doložit daňovými doklady, které byly vystaveny plátcem,
- b) doložit daňovými doklady při dovozu zboží do tuzemska a dokladem o zaplacení,
- c) doložit potvrzením, že žadatel je osobou registrovanou k dani z přidané hodnoty nebo jiné podobné dani ve třetí zemi, které vystaví příslušný úřad ke správě daně v zemi, kde je zahraniční osoba registrována, toto potvrzení nesmí být starší než 1 rok od jeho vydání,
- d) doložit písemným prohlášením, že v období, za které žádá o vrácení daně, splnila podmínky stanovené v odstavci 1.
(6) Období pro uplatnění vrácení daně musí zahrnovat nejméně tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce v kalendářním roce, ale ne více než jeden kalendářní rok. Období pro uplatnění vrácení daně může být kratší než tři měsíce pouze v případě, že se jedná o zbývající období kalendářního roku. Žádost o vrácení daně za zbytkové období kalendářního roku může obsahovat také nákupy zboží nebo služeb, případně dovozy zboží, které nebyly zahrnuty v předcházejících žádostech, ale týkají se příslušného kalendářního roku. Žádost nesmí obsahovat vrácení daně, které se vztahuje k předcházejícím kalendářním rokům. Žádost o vrácení daně za příslušný kalendářní rok lze podat nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, jinak nárok zaniká.
(7) Správce daně může vyzvat zahraniční osobu k předložení potvrzení vydaného příslušným orgánem státu, ve kterém má tato osoba sídlo, že daň z přidané hodnoty nebo obdobná všeobecná daň ze spotřeby není v tomto státě vybírána.
(8) Správce daně vrátí schválenou částku na účet uvedený v žádosti o vrácení daně. Schválená částka se vrací v tuzemsku nebo v jakémkoli jiném státě. Pokud je schválená částka vrácena v jakémkoli jiném státě, poplatky za převod schválené částky jdou k tíži zahraniční osobě.
(9) Daň bude vrácena, pokud částka vrácené daně činí
- a) nejméně 7 000 Kč za období kratší než jeden kalendářní rok, ale ne kratší než 3 měsíce, nebo
- b) nejméně 1 000 Kč za období jednoho kalendářního roku nebo období kratší než 3 měsíce, je-li to zbytek kalendářního roku.
(10) Druhy zboží a služeb, u kterých nelze daň vrátit, jsou:
- a) zboží a služby poskytované pro osobní spotřebu,
- b) cestovní náklady, náklady na ubytování a stravování zahraniční osoby,
- c) zboží a služby spojené s reprezentací zahraniční osoby,
- d) telefonní poplatky,
- e) taxislužba,
- f) pohonné hmoty.
(11) V případě, že vrácení daně bylo dosaženo podvodně nebo jiným neoprávněným způsobem, je zahraniční osoba povinna vrátit neoprávněně vyplacenou částku a uhradit úrok z prodlení za každý den od vyplacení do skutečného vrácení.
(12) O povinnosti vrátit neoprávněně vyplacenou částku a zaplatit úrok z prodlení vydá správce daně rozhodnutí, ve kterém současně původní rozhodnutí o vrácení daně zruší, nebo ho změní v rozsahu odpovídajícím výši neoprávněně přiznané částky. Povinnost vrácení částky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne oznámení rozhodnutí, kterým byl přiznán nárok na vrácení částky daně, jehož bylo dosaženo podvodně nebo jiným neoprávněným způsobem. Neoprávněně vyplacená částka se spravuje jako daň podle daňového řádu.
##### § 84
#### Vracení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží
(1) Nárok na vrácení daně zaplacené v ceně zboží nakoupeného v tuzemsku může uplatnit osoba, která
- a) nemá místo pobytu na území Evropské unie a místo jejího pobytu ve třetí zemi je zapsáno v cestovním pasu nebo jiném dokladu totožnosti, který uznává za platný Česká republika,
- b) neuskutečňuje ekonomickou činnost v tuzemsku (dále jen „zahraniční fyzická osoba“).
(2) Nárok na vracení daně zahraniční fyzické osobě vznikne, pokud
- a) nakoupené zboží nemá obchodní charakter,
- b) nakoupí zboží, jehož cena včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dnu je vyšší než 2 000 Kč,
- c) nakoupené zboží podle písmene b) do 3 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění uvedené na dokladu o prodeji zboží, vyveze v osobním zavazadle, které lze odnést.
(3) Prodávající je povinen na vyžádání zahraniční fyzické osoby vystavit doklad o prodeji zboží ve 2 vyhotoveních s tím, že na prvním uvede údaj „VAT REFUND“ a na druhém údaj „COPY“; doklad o prodeji zboží musí dále obsahovat tyto údaje:
- a) obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
- b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
- c) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
- d) evidenční číslo dokladu,
- e) den uskutečnění zdanitelného plnění,
- f) sazbu daně a základ daně,
- g) výši daně,
- h) výši ceny včetně daně celkem,
- i) jméno a místo pobytu zahraniční fyzické osoby, která toto zboží vyveze.
(4) Nárok na vrácení daně nevzniká u těchto druhů zboží:
- a) uhlovodíková paliva a maziva,
- b) tabákové výrobky,
- c) alkoholické nápoje,
- d) potraviny a další zboží uvedené pod kódem nomenklatury celního sazebníku v kapitolách 01 až 21.
(5) Celní úřad potvrdí splnění podmínek podle odstavce 2 na prvním vyhotovení dokladu o prodeji zboží, nebo elektronicky. Splnění podmínky vyvezení zboží potvrdí celní úřad uvedením dne výstupu zboží z území Evropské unie.
(6) Nárok na vrácení daně se uplatňuje u plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění. Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, je povinen daň vrátit zahraniční fyzické osobě nebo jiné osobě na základě jejího prohlášení, že jedná jménem a ve prospěch zahraniční fyzické osoby, pokud předloží potvrzené první vyhotovení dokladu o prodeji zboží nebo první vyhotovení dokladu o prodeji zboží a potvrzení o tom, že splnění podmínek podle odstavce 2 bylo celním úřadem potvrzeno elektronicky.
(7) Plátce vrácenou daň uvede nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se vrácení daně uskutečnilo, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. První vyhotovení dokladu o prodeji zboží nebo potvrzení o tom, že splnění podmínek podle odstavce 2 bylo celním úřadem potvrzeno elektronicky, je plátce povinen uchovávat po dobu stanovenou v § 35 odst. 2.
(8) Nárok na vrácení daně zahraniční fyzické osobě zaniká, pokud nebylo první vyhotovení dokladu o prodeji zboží nebo potvrzení o tom, že splnění podmínek podle odstavce 2 bylo celním úřadem potvrzeno elektronicky, prodávajícímu předloženo do 6 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.
##### § 86
#### Vracení daně ozbrojeným silám jiného státu a Ministerstvu obrany
(1) Nárok na vrácení daně z přijatého zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku mohou u vybraných druhů zboží nebo služeb uplatnit
- a) ozbrojené síly státu, který je
- 1. jiným členským státem, pokud se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, nebo
- 2. členem Organizace Severoatlantické smlouvy nebo státem zúčastněným v Partnerství pro mír, pokud mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, stanoví, že vybrané druhy zboží nebo služeb se v tuzemsku osvobodí od daně; tento nárok nemohou uplatnit ozbrojené síly České republiky,
- b) Ministerstvo obrany při pořizování zboží nebo služeb hrazených z prostředků Organizace Severoatlantické smlouvy.
(2) Vybranými druhy zboží nebo služeb podle odstavce 1 se rozumí
- a) minerální oleje pro služební vozidla, letadla a lodě ozbrojených sil a jejich civilní personál,
- b) zboží nebo služby pořizované v rámci projektu bezpečnostních investic Organizace Severoatlantické smlouvy, vybavení staveb v rámci tohoto projektu a služby související s provozem tohoto zboží nebo těchto staveb.
(3) Osobám uvedeným v odstavci 1 vzniká nárok na vrácení daně dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu. Osobě uvedené v odstavci 1 písm. b) nárok na vrácení daně vzniká pouze ve výši odpovídající částce hrazené z prostředků Organizace Severoatlantické smlouvy prostřednictvím příslušné kapitoly státního rozpočtu.
(4) Osoby uvedené v odstavci 1 uplatní nárok na vrácení daně na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí s tím, že tuto žádost nelze podat elektronicky. Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) uplatní nárok na vrácení daně prostřednictvím Ministerstva obrany. Pokud správce daně shledá, že žádost o vrácení daně neobsahuje všechny předepsané náležitosti, nebo vzniknou-li pochybnosti o správnosti podané žádosti, vyzve osobu uvedenou v odstavci 1 písm. a) k odstranění vad či nesrovnalostí prostřednictvím Ministerstva obrany.
(5) Žádost o vrácení daně musí být doložena daňovými doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby. Daňové doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby předložené osobou uvedenou v odstavci 1 písm. b) musí být opatřeny výraznou doložkou „nákup hrazen z prostředků NATO“.
(6) Doklad o prodeji zboží nebo poskytnutí služby vystavený plátcem musí obsahovat
- a) obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
- b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
- c) označení osoby uvedené v odstavci 1, v jejíž prospěch bylo zdanitelné plnění uskutečněno,
- d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
- e) evidenční číslo dokladu,
- f) den uskutečnění zdanitelného plnění,
- g) sazbu daně a základ daně,
- h) výši daně.
(7) Správce daně vrátí vratitelný přeplatek na účet Ministerstva obrany vedený pro tyto účely. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn do 12 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém nárok vznikl.
(8) Zjistí-li osoba, které byla daň vrácena podle odstavce 8, že na vrácení daně neměla nárok, je povinna neoprávněně vyplacenou částku vrátit správci daně prostřednictvím Ministerstva obrany, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tuto skutečnost zjistila.
(9) Pro osobu uvedenou v odstavci 1 je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro hlavní město Prahu.
##### § 86a
#### Vracení daně příslušníkovi ozbrojených sil jiného státu a dalším osobám podle mezinárodní smlouvy
(1) Nárok na vrácení daně z přijatého zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, která je součástí českého právního řádu a na základě které je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby podle § 68 odst. 10, vzniká
- a) příslušníkovi ozbrojených sil jiného státu a členům jeho rodiny, nebo
- b) dalším osobám, o kterých tak stanoví tato mezinárodní smlouva.
(2) Osobě podle odstavce 1 vzniká nárok na vrácení daně dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu.
(3) Osoba podle odstavce 1 uplatní nárok na vrácení daně na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí; tuto žádost nelze podat elektronicky.
(4) Žádost o vrácení daně musí být doložena dokladem, na který se použije § 86 odst. 7 obdobně, a další písemností, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu.
(5) Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn do 12 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém nárok vznikl.
(6) Zjistí-li osoba, které byla daň vrácena, že na vrácení daně neměla nárok, je povinna neoprávněně vyplacenou částku vrátit správci daně, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tuto skutečnost zjistila.
(7) Pro osobu podle odstavce 1 je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro hlavní město Prahu.
##### § 86b
#### Obecná ustanovení pro nárok na vrácení daně
(1) Osoba žádající o vrácení daně je pro účely vrácení daně daňovým subjektem.
(2) Vznikne-li v důsledku vyměření nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně daňovému subjektu bez žádosti do 30 dnů od tohoto vyměření.
#### Díl 12
#### Prodej zboží za ceny bez daně z přidané hodnoty
##### § 87
#### Prodej zboží za ceny bez daně
(1) Zboží lze prodávat fyzické osobě při jejím bezprostředním výstupu z území Evropské unie za ceny bez daně pouze
- a) na základě pravomocného povolení k prodeji za ceny bez daně,
- b) v části tranzitního prostoru mezinárodního letiště vymezené v povolení k prodeji za ceny bez daně nebo na palubě letadla během letu a
- c) po ověření, že její cílová stanice je ve třetí zemi nebo na třetím území.
(2) V případě povolení k prodeji za ceny bez daně je místně příslušným správcem daně celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti.
(3) U zboží, které bylo dodáno plátcem v tuzemsku a bylo umístěno do prostor uvedených v odstavci 1 písm. b), může držitel povolení k prodeji za ceny bez daně uplatnit nárok na odpočet daně za podmínek stanovených tímto zákonem.
(4) Na povolení k prodeji za ceny bez daně se použijí ustanovení zákona o spotřebních daních upravující povolení k prodeji za ceny bez spotřební daně obdobně.
### HLAVA III
#### ZVLÁŠTNÍ REŽIMY
##### § 89
#### Zvláštní režim pro cestovní službu
(1) Zvláštní režim je povinen použít poskytovatel cestovní služby, který jedná se zákazníkem vlastním jménem, při poskytnutí cestovní služby zákazníkovi.
(2) Pro účely zvláštního režimu pro cestovní službu se rozumí
- a) poskytovatelem cestovní služby osoba povinná k dani, která poskytuje zákazníkovi cestovní službu,
- b) zákazníkem osoba, které je poskytnuta cestovní služba,
- c) cestovní službou poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje kombinace služeb cestovního ruchu^61) a popřípadě zboží, pokud jsou jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani; poskytnutí cestovní služby se považuje za poskytnutí jedné služby, přestože k uskutečnění cestovní služby se využije více služeb cestovního ruchu a popřípadě zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani; za cestovní službu se považuje i poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje pouze jednu nakoupenou službu cestovního ruchu ubytování nebo dopravy osob.
(3) Při poskytnutí cestovní služby je základem daně přirážka poskytovatele cestovní služby snížená o daň z přirážky. Tato přirážka se stanoví jako rozdíl mezi celkovou peněžní částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu, a součtem částek, které plátce uhradil nebo má uhradit za jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovní služby.
(4) Pokud je před uskutečněním cestovní služby přijata úplata, ze které vzniká povinnost přiznat daň, stanoví se přirážka poskytovatele cestovní služby k této úplatě jako součin přijaté úplaty a koeficientu pro výpočet přirážky.
(5) Koeficient pro výpočet přirážky se vypočte jako podíl
- a) rozdílu mezi
- 1. celkovou peněžní částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu, a
- 2. součtem částek, které plátce již uhradil za jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovní služby, a
- b) celkové peněžní částky, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu.
(6) Koeficient pro výpočet přirážky lze vypočíst také jako podíl
- a) rozdílu mezi
- 1. celkovou peněžní částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu, a
- 2. součtem částek, které plátce uhradil nebo předpokládá, že uhradí, za jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovní služby, a
- b) celkové peněžní částky, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu.
(7) U jedné cestovní služby lze pro stanovení přirážky poskytovatele cestovní služby k úplatě použít pouze jeden způsob výpočtu koeficientu pro výpočet přirážky; v případě, že poskytovatel cestovní služby použije způsob výpočtu koeficientu podle odstavce 6, může koeficient, který pro účely stanovení přirážky vypočetl u první přijaté úplaty, použít i pro stanovení přirážky u všech úplat následujících.
(8) Je-li rozdíl podle odstavce 3, 5 nebo 6 záporný, základem daně je nula.
(9) Při poskytnutí cestovní služby je místem plnění místo, kde má poskytovatel poskytující službu sídlo. Pokud je však tato služba poskytnuta prostřednictvím provozovny, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna.
(10) Cestovní služba se považuje za uskutečněnou dnem poskytnutí cestovní služby. Za poskytnutí cestovní služby se považuje den poskytnutí poslední služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě.
(11) U cestovní služby se uplatňuje základní sazba daně.
(12) Pokud jednotlivé služby cestovního ruchu nakoupené od jiných osob povinných k dani jsou poskytnuty ve třetí zemi, cestovní služba je osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Jestliže služby cestovního ruchu nakoupené od jiných osob povinných k dani jsou poskytnuty jak ve třetí zemi, tak i na území Evropské unie, je cestovní služba osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně jen v poměru odpovídajícímu poskytnutým službám ve třetí zemi a na území Evropské unie. Za službu cestovního ruchu poskytnutou ve třetí zemi se považuje nakoupená letecká přeprava osob s místem určení do třetí země nebo přeprava zpět na území Evropské unie.
(13) Poskytovatel cestovní služby nemá nárok na odpočet daně ani na vrácení daně v jiném členském státě u zboží a služeb cestovního ruchu nakoupených od plátců nebo od osob registrovaných k dani v jiném členském státě, které poskytuje zákazníkovi jako součást cestovní služby.
(14) Při poskytnutí cestovní služby musí být na daňovém dokladu uveden údaj „zvláštní režim – cestovní služba“. Při poskytnutí cestovní služby nesmí být na daňovém dokladu samostatně uvedena daň týkající se přirážky.
(15) Plátce, kterému byla poskytnuta cestovní služba, nemá nárok na odpočet daně z přirážky, kterou je povinen zaplatit v ceně za tuto poskytnutou službu.
(16) Pokud poskytovatel cestovní služby poskytuje vlastní službu nebo zboží vytvořené vlastní činností, které nesmí zahrnout do cestovní služby, je povinen uplatňovat daň u těchto zdanitelných plnění podle příslušné sazby daně a daň se vypočítá z ceny určené podle právních předpisů upravujících oceňování majetku, která se považuje za peněžní částku včetně daně.
(17) Pokud poskytovatel cestovní služby uplatňuje daň a současně je povinen použít zvláštní režim, je také povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty samostatně plnění podle jednotlivých způsobů uplatňování daně.
(18) Při opravě základu daně nebo výše daně u cestovní služby plátce nevystavuje opravný daňový doklad.
(19) Pokud však plátce poskytuje cestovní služby jiné osobě povinné k dani, která není poskytovatelem cestovní služby, pro účely uskutečňování ekonomické činnosti, nemusí uplatňovat zvláštní režim a uplatňuje u jednotlivých nakoupených služeb cestovního ruchu daň na výstupu podle příslušné sazby daně, pokud všechny nakoupené služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty v tuzemsku.
(20) Zvláštní režim není oprávněn použít plátce, který poskytuje službu spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby. Daň se vypočítá z úplaty, kterou plátce obdržel nebo má obdržet za poskytnutou službu zajištění cestovní služby, která se považuje za peněžní částku včetně daně. Poskytnutí služby spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud jednotlivé služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty ve třetí zemi. Pokud jsou služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě poskytnuty jak ve třetí zemi, tak i na území Evropské unie, je poskytnutí služby spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně jen v poměru odpovídajícímu poskytnutým službám cestovního ruchu ve třetí zemi a na území Evropské unie.
##### § 90
#### Zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi
(1) Pro účely tohoto ustanovení se rozumí
- a) uměleckými díly, sběratelskými předměty, starožitnostmi zboží uvedené v příloze č. 4,
- b) použitým zbožím hmotný movitý majetek, který je vhodný k dalšímu použití v nezměněném stavu nebo po opravě, kromě uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností uvedených v příloze č. 4 a kromě drahých kovů a drahokamů,
- c) obchodníkem plátce nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která v rámci uskutečňování ekonomické činnosti pořizuje nebo dováží použité zboží, umělecké předměty, sběratelské předměty nebo starožitnosti za účelem dalšího prodeje, jednající na vlastní účet nebo na účet jiné osoby, pokud ji náleží odměna.
(2) Zvláštní režim může použít obchodník při dodání použitého zboží, uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, pokud je toto zboží obchodníkovi dodáno v rámci obchodování na území Evropské unie
- a) osobou nepovinnou k dani,
- b) osobou povinnou k dani, která může využívat režim pro malé podniky a která jedná jako osoba, která tento režim využívá, zahrnuje-li toto dodání dlouhodobý hmotný majetek,
- c) jinou osobou povinnou k dani, pro kterou je dodání tohoto zboží osvobozeno od daně podle § 62 nebo obdobně podle platného předpisu jiného členského státu, nebo
- d) jiným obchodníkem, pokud byl při dodání tohoto zboží tímto jiným obchodníkem použit zvláštní režim.
(3) Při použití zvláštního režimu je základem daně přirážka snížená o daň z přirážky. Tato přirážka se stanoví jako rozdíl mezi prodejní cenou obchodníka a pořizovací cenou tohoto zboží. Pokud je tento rozdíl záporný, základem daně je nula. Pro účely tohoto ustanovení se rozumí
- a) prodejní cenou úplata, která byla nebo má být získaná obchodníkem od osoby, které je zboží dodáno, nebo od třetí strany, včetně daní, cel, poplatků a vedlejších výdajů jako provize, náklady na balné, přepravu a pojištění požadované obchodníkem od osoby, které je zboží dodáno, s výjimkou částek uvedených v § 36 odst. 5 a 14,
- b) pořizovací cenou úplata stanovená v písmenu a), která byla nebo má být získaná od obchodníka osobou, která mu zboží dodává.
(4) Pokud jednotková pořizovací cena zboží nepřevyšuje 1 000 Kč, je možné přirážku stanovit za zdaňovací období, v rozdělení podle příslušné sazby daně. V tomto případě se přirážka stanoví jako rozdíl mezi celkovou prodejní cenou za dodané zboží a celkovou pořizovací cenou za nakoupené zboží, uskutečněné za zdaňovací období, v rozdělení podle příslušné sazby daně.
(5) Obchodník se může rozhodnout pro používání zvláštního režimu při dodání
- a) uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, které sám dovezl,
- b) uměleckého díla, které mu dodal autor díla nebo jeho právní nástupce,
- c) uměleckého díla, které mu dodala osoba povinná k dani jiná než obchodník.
(6) Při stanovení přirážky postupuje obchodník podle odstavce 3 nebo 4 za celé zdaňovací období.
(7) Pokud obchodník postupuje podle odstavce 5, je povinen stanovit základ daně podle odstavce 3. Pořizovací cena pro výpočet přirážky při dovozu zboží podle odstavce 5 písm. a) se stanoví jako součet základu daně při dovozu tohoto zboží a daně vyměřené při dovozu zboží.
(8) Postup podle odstavce 5 je obchodník povinen oznámit správci daně. Obchodník je povinen postupovat podle zvláštního režimu nejméně dva následující po sobě jdoucí kalendářní roky ode dne oznámení.
(9) Pokud při dodání použitého zboží, uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti jsou splněny podmínky pro osvobození vývozu zboží podle § 66, je dodání tohoto zboží, jestliže je předmětem zvláštního režimu, také osvobozeno od daně.
(10) Plátce nemá nárok na odpočet daně z přirážky, kterou je povinen zaplatit v prodejní ceně zboží, které mu bylo dodáno obchodníkem, pokud je dodání tohoto zboží předmětem zvláštního režimu.
(11) Obchodník při dodání zboží, které je předmětem zvláštního režimu, nemá nárok na odpočet daně
- a) u uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, které sám dovezl,
- b) u uměleckého díla, které mu dodal autor díla nebo jeho právní nástupce.
(12) Pokud se použije zvláštní režim při dodání zboží mezi členskými státy, nepoužijí se § 8, 8a a 64. Zvláštní režim nelze použít při dodání nového dopravního prostředku z tuzemska do jiného členského státu. Zvláštní režim nelze také použít při dodání zboží, pokud byl při jeho pořízení uplatněn nárok na odpočet daně.
(13) Pokud obchodník uplatňuje daň a současně používá zvláštní režim, je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty samostatně plnění podle jednotlivých způsobů uplatňování daně.
(14) Při dodání zboží, které je předmětem zvláštního režimu, musí být na daňovém dokladu uveden údaj „zvláštní režim – použité zboží“, „zvláštní režim – umělecká díla“ nebo „zvláštní režim – sběratelské předměty a starožitnosti“. Při dodání zboží, které je předmětem zvláštního režimu, nesmí být na daňovém dokladu samostatně uvedena daň týkající se přirážky.
(15) Obchodník má nárok na odpočet daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění dodání zboží, nepoužije-li při jeho následném dodání zvláštní režim, pokud jde o
- a) umělecké dílo, sběratelský předmět nebo starožitnost, které sám dovezl,
- b) umělecké dílo, které mu
- 1. dodal autor díla nebo jeho právní nástupce, nebo
- 2. dodala jiná osoba povinná k dani, která při tomto dodání nepoužila zvláštní režim.
(16) Nárok na odpočet daně podle odstavce 15 vzniká obchodníkovi okamžikem, ke kterému je povinen přiznat daň z tohoto dodání zboží.
(17) U knihy, která je zbožím podle odstavce 1 písm. a) nebo b), se ustanovení upravující zvláštní režim použijí obdobně.
##### § 92
#### Zvláštní režim pro investiční zlato
(1) Investičním zlatem se rozumí
- a) zlato připouštěné na světové trhy zlata ve tvaru uzančních slitků v podobě cihly nebo destičky s
- 1. vlastním číslem,
- 2. ryzostí nejméně 995 tisícin,
- 3. hmotností připouštěnou na těchto trzích a
- 4. označením výrobce, ryzosti a hmotnosti,
- b) zlaté mince, které
- 1. mají ryzost nejméně 900 tisícin,
- 2. byly vyraženy po roce 1800,
- 3. jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným platidlem a
- 4. jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje volnou tržní hodnotu jejich zlatého obsahu o více než 80 %.
(2) Zlatá mince uvedená v seznamu zveřejněném Evropskou komisí v Úředním věstníku Evropské unie se pro kalendářní rok, na který je tento seznam zveřejněn, považuje za zlatou minci podle odstavce 1 písm. b).
(3) Od daně bez nároku na odpočet daně je osvobozeno dodání investičního zlata v tuzemsku, pořízení z jiného členského státu a jeho dovoz. Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně se vztahuje i na
- a) investiční zlato s osvědčením pro fyzicky alokované a nealokované zlato,
- b) investiční zlato obchodované na zlatých účtech, a to zejména úvěry a swapy zakládající k investičnímu zlatu vlastnické právo nebo právní nárok, nebo
- c) termínované obchody s investičním zlatem, včetně futures a forwardů, které zahrnují převod vlastnického práva nebo právního nároku k investičnímu zlatu.
(4) Od daně bez nároku na odpočet daně je osvobozena služba osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, která spočívá v zajištění dodání investičního zlata, jeho pořízení z jiného členského státu nebo jeho dovozu.
(5) Plátce, který investiční zlato vyrobí nebo zlato přemění na investiční zlato, se může rozhodnout, že uplatní daň u dodání investičního zlata, které by bylo osvobozeno podle odstavce 3, jinému plátci s místem plnění v tuzemsku.
(6) U zprostředkovatelské služby, která spočívá v obstarání dodání investičního zlata podle odstavce 4, může být uplatněna daň, pokud plátce při dodání investičního zlata uplatnil daň podle odstavce 5.
(7) Plátce, který dodává investiční zlato osvobozené od daně, má nárok na odpočet daně v plné výši
- a) při nakoupení investičního zlata, u něhož byla uplatněna daň podle odstavce 5,
- b) při nakoupení, pořízení z jiného členského státu nebo dovozu zlata, které není investičním zlatem, a které následně plátce nebo jím zmocněná třetí osoba přemění na investiční zlato, nebo
- c) při nakoupení služby, spočívající ve změně formy, hmotnosti nebo ryzosti zlata, včetně investičního zlata.
(8) Plátce, který investiční zlato vyrobí nebo zlato přemění na investiční zlato, má nárok na odpočet daně v plné výši při nakoupení, pořízení z jiného členského státu nebo dovozu zboží nebo služby, přímo související s výrobou investičního zlata nebo přeměnou zlata na investiční zlato.
(9) Plátce, který přijme službu podle odstavce 6, nebo který dodává investiční zlato osvobozené od daně a má nárok na odpočet daně podle odstavce 7 písm. b) a c), nebo který vyrobil investiční zlato nebo zlato přeměnil na investiční zlato a má nárok na odpočet daně podle odstavce 8, je povinen
- a) vystavit doklad o dodání fyzické osobě nepovinné k dani, který obsahuje tyto údaje:
- 1. obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo osoby, která uskutečňuje plnění,
- 2. daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění,
- 3. evidenční číslo dokladu,
- 4. rozsah a předmět plnění,
- 5. den vystavení dokladu,
- 6. den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat uskutečnění plnění, pokud se liší ode dne vystavení dokladu,
- 7. celkovou částku za plnění, hmotnost a ryzost zlata,
- 8. jméno, datum narození a místo pobytu fyzické osoby nepovinné k dani,
- b) uchovávat doklad podle písmene a) po dobu 10 let,
- c) uvést na daňovém dokladu vystaveném plátci nebo osobě povinné k dani rovněž hmotnost a ryzost zlata.
(10) Ustanovení odstavce 9 písm. a) a b) se nevztahuje na dodání investičního zlata podle odstavce 1 písm. b) vydaného Českou národní bankou.
### HLAVA IV
#### REŽIM PŘENESENÍ DAŇOVÉ POVINNOSTI
#### Díl 1
#### Obecná ustanovení
##### § 92a
#### Základní ustanovení
(1) V režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
(2) Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije, pokud ke dni uskutečnění zdanitelného plnění příjemce tohoto plnění nejedná jako osoba povinná k dani.
(3) Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije na zdanitelné plnění, pokud ke dni přijetí úplaty přede dnem uskutečnění tohoto plnění příjemce tohoto plnění nejedná jako osoba povinná k dani.
(4) Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije na zdanitelné plnění, pokud se jedná o nucený prodej obchodního majetku plátce.
(5) Plátce, pro kterého je zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti uskutečněno, je povinen doplnit výši daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty. Za správnost vypočtené daně odpovídá plátce, pro kterého je plnění uskutečněno.
(6) Režim přenesení daňové povinnosti nelze použít v případě, že o plátci, který uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění, nebyla ke dni uskutečnění tohoto plnění zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je plátcem, a to do dne, ve kterém je tato skutečnost o těchto plátcích zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7) Pokud vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, použije se režim přenesení daňové povinnosti při uskutečnění zdanitelného plnění na daň vypočtenou ze základu daně stanoveného podle § 37a odst. 1.
(8) Mají-li plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, důvodně za to, že toto zdanitelné plnění podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, a tento režim k tomuto plnění použijí, považuje se toto plnění za zdanitelné plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti.
#### Díl 2
#### Trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti
##### § 92b
#### Dodání zlata
(1) Za zlato se pro účely tohoto ustanovení považuje
- a) zlato o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší, s výjimkou investičního zlata, v podobě neopracované, zejména slitku, cihly, prutu, valounu, zrna, granule, granálie, lístku, drátu, prášku, zlomků, smetků nebo odpadu,
- b) investiční zlato při dodání podle § 92 odst. 5.
(2) Při dodání zlata plátci, s výjimkou České národní banky, použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.
(3) Při poskytnutí zprostředkovatelské služby podle § 92 odst. 6 plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.
##### § 92c
#### Dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k tomuto zákonu
Při dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k tomuto zákonu, včetně dodání tohoto zboží po zpracování v podobě čištění, leštění, třídění, řezání, štěpení, lisování nebo odlévání do ingotů plátci, použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.
##### § 92d
#### Dodání nemovité věci
(1) Od daně je osvobozeno dodání pozemku, který
- a) netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí a
- b) není stavebním pozemkem.
(2) Stavebním pozemkem se pro účely zákona o dani z přidané hodnoty rozumí pozemek, na kterém
- a) má být zhotovena stavba pevně spojená se zemí a
- 1. který je nebo byl předmětem stavebních prací, nebo správních úkonů za účelem zhotovení této stavby, nebo
- 2. v jehož okolí jsou prováděny nebo byly provedeny stavební práce za účelem zhotovení této stavby, nebo
- b) může být na základě povolení podle stavebního zákona umístěna stavba pevně spojená se zemí.
(3) Dodání vybrané nemovité věci je osvobozeno od daně po uplynutí 5 let
- a) od vydání
- 1. prvního kolaudačního rozhodnutí, nebo
- 2. kolaudačního rozhodnutí po podstatné změně dokončené vybrané nemovité věci, nebo
- b) v případě, že se pro vybranou nemovitou věc nevydává kolaudační rozhodnutí, ode dne, kdy bylo započato
- 1. první užívání vybrané nemovité věci, nebo
- 2. užívání dokončené vybrané nemovité věci po podstatné změně; pokud bylo k provedené podstatné změně této vybrané nemovité věci vydáno kolaudační rozhodnutí, postupuje se podle písmene a).
(4) Skutečnosti rozhodné pro počátek běhu lhůty podle odstavce 3 se v případě pozemku, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, nebo práva stavby, jehož součástí je stavba pevně spojená se zemí, odvíjí od stavby pevně spojené se zemí, s níž pozemek tvoří funkční celek nebo která je součástí práva stavby.
(5) Vybranou nemovitou věcí se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí
- a) stavba pevně spojená se zemí,
- b) jednotka,
- c) inženýrská síť,
- d) pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí,
- e) podzemní stavba se samostatným účelovým určením,
- f) právo stavby, jehož součástí je stavba pevně spojená se zemí.
(6) Plátce se může rozhodnout, že se u dodání pozemku podle odstavce 1 nebo u dodání vybrané nemovité věci po uplynutí lhůty podle odstavce 3 uplatňuje daň. Pokud je příjemce plnění plátcem, lze tak učinit pouze po jeho předchozím souhlasu. Pokud plátce přijal před uskutečněním zdanitelného plnění úplatu, ze které mu nevznikla povinnost přiznat daň, stanoví se při uskutečnění zdanitelného plnění základ daně podle § 36.
##### § 56a
#### Nájem nemovité věci
(1) Nájem nemovité věci je osvobozen od daně s výjimkou
- a) krátkodobého nájmu nemovité věci,
- b) poskytnutí ubytovacích služeb, které odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 55 ve znění platném k 1. lednu 2015,
- c) nájmu prostor a míst k parkování vozidel,
- d) nájmu bezpečnostních schránek,
- e) nájmu strojů nebo jiných upevněných zařízení.
(2) Krátkodobým nájmem nemovité věci se pro účely odstavce 1 písm. a) rozumí nájem pozemku, jehož součástí je stavba, stavby nebo jednotky, popřípadě spolu s vnitřním movitým vybavením nebo dodáním plynu, elektřiny, tepla, chladu nebo vody, který trvá nepřetržitě nejvýše 48 hodin.
(3) Plátce se může rozhodnout, že se u nájmu nemovité věci jinému plátci pro účely uskutečňování jeho ekonomické činnosti uplatňuje daň; to neplatí pro nájem
- a) stavby rodinného domu podle stavebního zákona,
- b) obytného prostoru,
- c) jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,
- d) stavby, v níž je alespoň 60 % podlahové plochy této stavby nebo části stavby, je-li pronajímána tato část, tvořeno obytným prostorem,
- e) pozemku, jehož součástí je stavba rodinného domu, obytný prostor nebo stavba podle písmene d), s níž je tento pozemek pronajímán,
- f) práva stavby, jehož součástí je stavba rodinného domu nebo stavba podle písmene d), s níž je právo stavby pronajímáno.
##### § 57
(1) Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí
- a) výchovná a vzdělávací činnost poskytovaná v mateřských školách, základních školách, středních školách, konzervatořích, vyšších odborných školách, základních uměleckých školách a jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky, které jsou zapsány ve školském rejstříku^42), dále výchovná a vzdělávací činnost v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy podle školského zákona,
- b) školské služby poskytované ve školských zařízeních, které jsou zapsány ve školském rejstříku^42) a které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách podle písmene a) nebo s ním přímo souvisejí; dále zajištění ústavní nebo ochranné výchovy anebo preventivně výchovné péče^44),
- c) vzdělávací činnost poskytovaná na vysokých školách podle zákona o vysokých školách
- 1. v akreditovaných studijních programech,
- 2. v programech celoživotního vzdělávání,
- d) činnost prováděná za účelem rekvalifikace nebo poskytování služeb odborného výcviku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty^7e), poskytovaná
- 1. osobou, která získala akreditaci k provádění této činnosti,
- 2. osobou, která má pro výkon této činnosti akreditovaný vzdělávací program,
- 3. osobou, která vykonává tuto činnost ze zákona, nebo
- 4. školou v oblasti oboru vzdělávání, který má zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení,
- e) výchovná a vzdělávací činnost v rámci plnění povinné školní docházky žáků v zahraničních školách zřízených na území České republiky a nezapsaných do školského rejstříku, v nichž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy povolilo plnění povinné školní docházky,
- f) jazykové vzdělání poskytované v
- 1. jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou vzdělávacími institucemi působícími v oblasti jazykového vzdělávání uznanými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, které poskytují jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou, nebo
- 2. přípravných kurzech pro vykonání standardizovaných jazykových zkoušek uznaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy^44f),
- g) výchovné, vzdělávací a volnočasové aktivity poskytované dětem a mládeži, pokud jsou poskytovány
- 1. státem,
- 2. krajem,
- 3. obcí,
- 4. organizační složkou státu, kraje nebo obce,
- 5. dobrovolným svazkem obcí,
- 6. hlavním městem Prahou nebo jeho městskou částí,
- 7. příspěvkovou organizací, nebo
- 8. právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání,
- h) poskytování služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování služby péče o dítě v dětské skupině nebo poskytování péče o děti do 4 let v denním režimu, pokud jsou poskytovány
- 1. státem,
- 2. krajem,
- 3. obcí,
- 4. organizační složkou státu, kraje nebo obce,
- 5. dobrovolným svazkem obcí,
- 6. hlavním městem Prahou nebo jeho městskou částí,
- 7. příspěvkovou organizací, nebo
- 8. právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání.
(2) Od daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečňované v rámci výchovy a vzdělávání osobou uvedenou v odstavci 1.
##### § 58
#### Zdravotní služby a dodání zdravotního zboží
(1) Zdravotní službou se pro účely tohoto zákona rozumí zdravotní služba podle zákona upravujícího zdravotní služby poskytovaná poskytovatelem zdravotních služeb uvedená v oprávnění k poskytování zdravotních služeb, pokud se jedná o činnost s léčebným cílem nebo chránící lidské zdraví, a služba s ní úzce související.
(2) Dodáním zdravotního zboží se pro účely tohoto zákona rozumí dodání
- a) lidské krve, lidských orgánů a mateřského mléka, pokud není ke dni jejich dodání zřejmé, že budou použity pro průmyslové využití, nebo
- b) stomatologických výrobků, které jsou zdravotnickými prostředky podle zákona upravujícího zdravotnické prostředky, stomatologickými laboratořemi a oprav těchto výrobků.
(3) Dodáním zdravotního zboží pro účely tohoto zákona není výdej nebo prodej
- a) léčiv,
- b) potravin pro zvláštní výživu, nebo
- c) zdravotnických prostředků na lékařský předpis i bez lékařského předpisu.
(4) Od daně je osvobozeno zdravotní pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění^46).
##### § 59
#### Sociální pomoc
Sociální pomocí se pro účely tohoto zákona rozumí sociální služby podle zvláštního právního předpisu^47). Sociální služby jsou osvobozeny od daně, pokud jsou poskytovány podle zvláštního právního předpisu^47a).
##### § 60
#### Provozování hazardních her
Provozováním hazardních her se pro účely tohoto zákona rozumí provozování hazardních her podle zákona upravujícího hazardní hry, s výjimkou služeb souvisejících s jejich provozováním zajišťovaných pro provozovatele jinými osobami.
##### § 61
#### Ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně
Od daně jsou dále osvobozena tato plnění:
- a) poskytnutí služeb a dodání zboží s nimi úzce souvisejícího jako protihodnoty členského příspěvku pro vlastní členy právnických osob, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání a jejichž povaha je politická, odborová, náboženská, vlastenecká, filozofická, dobročinná nebo občanská, pokud toto osvobození od daně nenarušuje hospodářskou soutěž,
- b) poskytnutí služeb a dodání zboží úzce souvisejícího s ochranou a výchovou dětí a mládeže orgány sociálně-právní ochrany dětí a dalšími orgány nebo osobami, které zajišťují výkon sociálně-právní ochrany dětí podle zvláštního právního předpisu^48a),
- c) poskytnutí pracovníků náboženskými nebo obdobnými organizacemi k činnostem uvedeným v písmenu b) a v § 57 až 59, a to s přihlédnutím k duchovní péči,
- d) poskytování služeb úzce souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, osobám, které vykonávají sportovní nebo tělovýchovnou činnost,
- e) poskytnutí kulturních služeb a dodání zboží s nimi úzce souvisejícího krajem, obcí, právnickou osobou zřízenou zákonem, právnickou osobou zřízenou Ministerstvem kultury nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání,
- f) poskytování služeb a dodání zboží osobami, jejichž činnosti jsou osvobozeny od daně podle písmen a), b), c), d) a e) a podle § 57, 58 a 59 za podmínky, že se jedná pouze o dodání zboží nebo poskytnutí služeb při příležitostných akcích pořádaných výlučně za účelem získání finančních prostředků k činnostem, pro které jsou tyto osoby založeny nebo zřízeny, pokud toto osvobození od daně nenarušuje hospodářskou soutěž,
- g) poskytování služeb nezávislým seskupením osob, které je osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, se sídlem v tuzemsku, svým členům, kteří uskutečňují plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle písmen a) až f), § 52 odst. 1, § 53 nebo § 57 až 59 nebo činnosti, při jejichž uskutečňování nejsou osobou povinnou k dani, pokud
- 1. jsou tyto služby přímo nezbytné k tomu, aby tito členové mohli uskutečňovat uvedená plnění nebo činnosti,
- 2. úhrada za poskytnuté služby odpovídá nákladům na jejich poskytnutí podle podílů členů na poskytnuté službě a
- 3. toto poskytování služeb nenarušuje tím, že se jedná o plnění osvobozené od daně, hospodářskou soutěž.
##### § 62
#### Dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně
(1) Plněním osvobozeným od daně je dodání zboží, u kterého při pořízení, popřípadě při změně účelu použití, plátce nemohl uplatnit nárok na odpočet daně, protože je používal k uskutečnění plnění osvobozených od daně.
(2) Plněním osvobozeným od daně je dodání zboží, při jehož pořízení nebo použití neměl plátce nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 6.
#### Oddíl 3
#### Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně
##### § 63
#### Plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně
(1) Od daně s nárokem na odpočet daně jsou osvobozena dále uvedená osvobozená plnění za podmínek stanovených v § 64 až 71l:
- a) dodání zboží do jiného členského státu (§ 64),
- b) pořízení zboží z jiného členského státu (§ 65),
- c) vývoz zboží (§ 66),
- d) poskytnutí služby do třetí země (§ 67),
- e) osvobození ve zvláštních případech (§ 68),
- f) přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží (§ 69),
- g) přeprava osob (§ 70),
- h) dovoz zboží (§ 71),
- i) dovoz zboží v osobních zavazadlech cestujícího nebo člena posádky letadla a dovoz pohonných hmot cestujícím (§ 71a až 71f),
- j) dovoz zboží, které je přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně (§ 71g),
- k) dodání zboží provozovateli elektronického rozhraní (§ 71h),
- l) dodání knihy a poskytnutí obdobné služby (§ 71i),
- m) pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu a zboží, které je předmětem spotřební daně, z jiného členského státu osobou požívající výsad a imunit (§ 71l).
(2) U plnění, které je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, vzniká povinnost jej přiznat ke dni jeho uskutečnění, pokud zákon nestanoví jinak. Při stanovení hodnoty plnění osvobozeného od daně podle odstavce 1 se postupuje podle § 36 obdobně. Při opravě hodnoty plnění osvobozeného od daně podle odstavce 1 se postupuje podle § 42 a 42a obdobně.
##### § 64
#### Osvobození při dodání zboží do jiného členského státu
(1) Dodání zboží do jiného členského státu plátcem osobě registrované k dani v jiném členském státě, pro kterou je pořízení tohoto zboží v jiném členském státě předmětem daně, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud
- a) tato osoba sdělila plátci své daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty,
- b) je zboží odesláno nebo přepraveno z tuzemska do jiného členského státu plátcem, pořizovatelem nebo třetí osobou zmocněnou plátcem nebo pořizovatelem a
- c) plátce uvede dodání zboží v souhrnném hlášení.
(2) Dodání zboží, které je předmětem spotřební daně, do jiného členského státu plátcem osobě povinné k dani, která není osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, nebo právnické osobě, která není osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska plátcem nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud odeslání nebo přeprava zboží je uskutečněna podle zákona upravujícího spotřební daně, a povinnost platit spotřební daň vzniká pořizovateli v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží.
(3) Dodání zboží za úplatu, které je přemístěním zboží plátcem z tuzemska do jiného členského státu, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud by takové dodání zboží bylo osvobozeno od daně podle odstavců 1 a 2 v případě, že by se uskutečnilo pro jinou osobu registrovanou k dani v jiném členském státě.
(4) Pro účely uplatňování osvobození od daně podle odstavců 1 až 3 se má za to, že zboží bylo odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty^7e).
##### § 65
#### Osvobození při pořízení zboží z jiného členského státu
Pořízení zboží z jiného členského státu je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud
- a) dodání takového zboží plátcem v tuzemsku by bylo v každém případě osvobozeno od daně,
- b) dovoz takového zboží by byl v každém případě osvobozen od daně podle § 71 odst. 1 až 6, nebo
- c) pořizovatel by měl v každém případě nárok na vrácení daně na vstupu podle § 82a a 82b, nebo podle § 83, s výjimkou nároku na vrácení daně v poměrné výši.
##### § 66
#### Osvobození od daně při vývozu zboží
(1) Vývozem zboží se pro účely tohoto zákona rozumí výstup zboží z území Evropské unie na území třetí země.
(2) Vývoz zboží je osvobozen od daně, pokud jde o dodání zboží, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska do třetí země
- a) prodávajícím nebo jím zmocněnou osobou, nebo
- b) kupujícím nebo jím zmocněnou osobou, jestliže kupující nemá v tuzemsku sídlo ani místo pobytu, ani provozovnu, s výjimkou zboží přepravovaného kupujícím za účelem vybavení nebo zásobení rekreačních lodí nebo letadel, popřípadě jiného prostředku pro dopravu pro soukromé použití.
(3) Při vývozu zboží, který je osvobozen od daně, se pro účely tohoto zákona za den uskutečnění plnění považuje den výstupu zboží z území Evropské unie.
(4) Výstup zboží z území Evropské unie je plátce povinen prokázat
- a) rozhodnutím celního úřadu, u kterého je potvrzen výstup zboží z území Evropské unie, o propuštění do celního režimu vývozu, pasivního zušlechťovacího styku, vnějšího tranzitu, nebo o zpětném vývozu, nebo
- b) jinými důkazními prostředky.
##### § 67
#### Osvobození při poskytnutí služby do třetí země
(1) Poskytnutí služby do třetí země osobě, která nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, s místem plnění v tuzemsku, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně.
(2) Službou podle odstavce 1 jsou práce na movitém majetku, který je pořízen nebo dovezen za účelem provedení těchto prací v tuzemsku a následně je odeslán nebo přepraven do třetí země osobou, která tyto služby poskytla, nebo osobou, pro kterou jsou tyto služby poskytnuty, nebo zmocněnou třetí osobou.
##### § 68
#### Osvobození ve zvláštních případech
(1) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží pro zásobení lodí
- a) používaných k plavbě po volném moři a přepravujících osoby za úplatu nebo používaných k obchodní, průmyslové nebo rybářské činnosti,
- b) používaných k poskytnutí záchrany a pomoci na moři nebo k pobřežnímu rybolovu, s výjimkou dodání palubních zásob lodím používaným k pobřežnímu rybolovu,
- c) válečných, pokud opouštějí tuzemsko a směřují do zahraničních přístavů a kotvišť.
(2) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno
- a) dodání, úprava, oprava, údržba nebo nájem námořních lodí, včetně nájmu námořních lodí s posádkou, uvedených v odstavci 1 písm. a) a b),
- b) dodání, nájem, oprava nebo údržba zařízení včetně rybářského vybavení, které je na těchto lodích instalováno nebo používáno.
(3) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno
- a) dodání, úprava, oprava, údržba nebo nájem letadel, včetně nájmu letadel s posádkou, které jsou užívány leteckými společnostmi provozujícími zejména mezinárodní leteckou dopravu za úplatu,
- b) dodání, nájem, oprava nebo údržba zařízení, které je na těchto letadlech instalováno nebo používáno.
(4) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží pro zásobení letadel uvedených v odstavci 3.
(5) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno poskytnutí služby, s výjimkou služeb uvedených v odstavci 2, která bezprostředně souvisí s námořními loděmi uvedenými v odstavci 2 nebo bezprostředně souvisí s přepravovaným nákladem.
(6) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno poskytnutí služby, s výjimkou služeb uvedených v odstavci 3, která bezprostředně souvisí s letadly uvedenými v odstavci 3 nebo bezprostředně souvisí s přepravovaným nákladem. Za takové poskytnutí služby, se nepovažuje zejména ubytování cestujících z důvodu zpoždění v letecké dopravě, nájem salónku a kancelářských prostor na letišti nebo odbavení cestujících.
(7) Subjektem Evropské unie se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí:
- a) orgány Evropské unie,
- b) Evropské společenství pro atomovou energii,
- c) Evropská investiční banka,
- d) subjekt založený Evropskou unií.
(8) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby diplomatické misi, konzulárnímu úřadu, mezinárodní organizaci, zastoupení mezinárodní organizace a jejich členům a úředníkům, a to v mezích a za podmínek upravených v mezinárodních smlouvách zakládajících tyto mise, úřady nebo organizace, v dohodách o umístění jejich sídla nebo zastoupení nebo v jiných právních předpisech, pokud mají tyto mise, úřady, organizace nebo zastoupení sídlo nebo umístění v jiném členském státě. Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby subjektům Evropské unie se sídlem v jiném členském státě, a to v mezích a za podmínek upravených v protokolu, v dohodách o jeho provádění nebo v dohodách o umístění sídla nebo zastoupení těchto subjektů, pokud tím není narušena hospodářská soutěž. Osvobození od daně se uplatní, pouze pokud plátce uskutečňující tato dodání nebo poskytnutí prokáže nárok na osvobození těchto dodání nebo poskytnutí osvědčením o osvobození od daně potvrzeným příslušným orgánem členského státu, na jehož území je sídlo nebo umístění těchto misí, úřadů, organizací, zastoupení anebo subjektů.
(9) Správce daně na žádost osoby požívající výsad a imunit podle § 80 odst. 1 nebo 2 potvrdí osvědčení o osvobození od daně, pokud
- a) má být této osobě v jiném členském státě dodáno zboží nebo poskytnuta služba a má se u takového plnění uplatnit osvobození od daně s nárokem na odpočet daně a
- b) by u dodání zboží nebo poskytnutí služby podle písmene a) v případě jejich uskutečnění s místem plnění v tuzemsku byla daň zaplacená v ceně tohoto zboží nebo služby vrácena této osobě podle § 80.
(10) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby ozbrojeným silám jiného státu
- a) uskutečněné v tuzemsku určené pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci, kteří je doprovázejí, anebo k zásobení jejich jídelen, pokud jde o ozbrojené síly
- 1. jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky,
- 2. státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, které se podílejí na společném obranném úsilí; osvobozeno není dodání zboží nebo poskytnutí služby ozbrojeným silám České republiky, nebo,
- 3. státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu, která je součástí českého právního řádu, a to v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou,
- b) do jiného členského státu pro použití ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci, kteří je doprovázejí, anebo k zásobení jejich jídelen, pokud nejde o ozbrojené síly státu určení a jde o ozbrojené síly
- 1. členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky,
- 2. státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, které se podílejí na společném obranném úsilí, nebo
- 3. státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu, která je součástí českého právního řádu, a to v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou.
(11) Nárok na osvobození od daně podle odstavce 10 v případě ozbrojených sil, které vyslal jiný členský stát, se prokazuje osvědčením o osvobození od daně podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty^7e). Toto osvědčení potvrzuje pro účely osvobození od daně
- a) Ministerstvo obrany podle odstavce 10 písm. a), nebo
- b) příslušný orgán členského státu určení podle odstavce 10 písm. b).
(12) Nárok na osvobození od daně podle odstavce 10 se v případě ozbrojených sil, které vyslal jiný než členský stát, prokazuje čestným prohlášením potvrzeným příslušným orgánem státu, který ozbrojené síly vyslal, nebo jinou písemností, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu.
(13) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zlata centrálním bankám jiných států.
(14) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží humanitárním a dobročinným organizacím, které je v rámci své humanitární, dobročinné nebo vzdělávací činnosti mimo území Evropské unie odešlou nebo přepraví do třetí země.
(15) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno poskytnutí služby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, která spočívá v zajištění plnění osvobozeného od daně podle § 66 až 69, s výjimkou odstavce 16, nebo plnění uskutečněného ve třetí zemi.
(16) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozena přeprava zboží mezi členskými státy, pokud se jedná o přepravu nebo odeslání zboží na ostrovy tvořící autonomní oblasti Azory a Madeira, z těchto ostrovů nebo mezi těmito ostrovy.
(17) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby agentuře nebo subjektu, které byly založeny podle práva Evropské unie, nebo Evropské komisi, pokud je toto plnění pořízeno nebo přijato v rámci plnění úkolů, které jim byly svěřeny právem Evropské unie za účelem reakce na vznik a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2, s výjimkou případů, kdy je toto plnění použito touto agenturou, tímto subjektem nebo Evropskou komisí pro účely dalšího dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu.
(18) Nárok na osvobození od daně podle odstavce 17 se prokazuje osvědčením o osvobození od daně podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty^7e). Toto osvědčení potvrzuje pro účely osvobození od daně příslušný orgán jiného členského státu, v němž se nachází sídlo, zastoupení nebo umístění Evropské komise, agentury nebo subjektu, pro které je plnění uskutečněno; to neplatí, pokud se jedná o dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku Evropské komisi, agentuře nebo subjektu, které mají v tuzemsku sídlo, zastoupení nebo umístění.
(19) Zjistí-li plátce, že u dodání zboží nebo poskytnutí služby, na které se uplatnilo osvobození od daně podle odstavce 17, již nejsou splněny podmínky pro uplatnění tohoto osvobození, vzniká mu povinnost vystavit opravný daňový doklad; pro vystavení opravného daňového dokladu se § 45 použije obdobně. Plátce použije u zdanitelného plnění sazbu daně platnou ke dni, kdy přestaly platit podmínky pro uplatnění tohoto osvobození.
(20) Z daně stanovené na základě zjištění, že již nejsou splněny podmínky pro uplatnění osvobození od daně podle odstavce 17, nevzniká úrok z prodlení do dne splatnosti daně za zdaňovací období, v němž plátce zjistil tuto skutečnost.
##### § 69
#### Osvobození poskytnutí služeb vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží
(1) Při vývozu zboží je osvobozeno od daně poskytnutí služby přímo vázané na vývoz zboží.
(2) Při dovozu zboží je osvobozeno od daně poskytnutí služby
- a) vztahující se k dovozu zboží, je-li hodnota této služby zahrnuta do základu daně při dovozu zboží, nebo
- b) přímo vázané na dovoz zboží, pokud je toto zboží při vstupu na území Evropské unie dočasně uskladněno nebo propuštěno do celního režimu podle § 12 odst. 2 písm. b).
(3) Osvobození od daně při uskutečňování přepravy při dovozu zboží nebo vývozu zboží je plátce, který uskutečňuje přepravu při dovozu zboží nebo vývozu zboží, povinen doložit
- a) přepravním dokladem,
- b) smlouvou o přepravě věci, nebo
- c) jinými důkazními prostředky.
##### § 70
#### Osvobození přepravy osob
Přeprava osob a jejich zavazadel mezi jednotlivými členskými státy a dále mezi členskými státy a třetími zeměmi, včetně služeb přímo souvisejících s touto přepravou, je v tuzemsku osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Za služby přímo související s touto přepravou osob se považují zejména služby zajištění přepravy osob jménem a na účet jiné osoby, prodej přepravních dokladů, vystavení dokladů, vytvoření rezervace a její změna a výměna přepravních dokladů. Tato přeprava je osvobozena, i když je prováděna osobami, které jsou registrovány k dani v jiném členském státě, nebo zahraniční osobou. Zpáteční přeprava se považuje za samostatnou přepravu.
##### § 71
#### Osvobození od daně při dovozu zboží
(1) Od daně je osvobozen dovoz zboží, pokud by dodání tohoto zboží plátcem v tuzemsku bylo v každém případě osvobozeno od daně.
(2) Od daně je osvobozen dovoz zboží, jestliže je dováženému zboží přiznáno osvobození od cla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^49), pokud se jedná o:
- a) zboží dovážené v zásilkách neobchodní povahy, jde-li o dovoz kávy nebo čaje, vztahuje se osvobození od daně na množství do
- 1. 500 g kávy, nebo 200 g kávového extraktu a esence,
- 2. 100 g čaje, nebo 40 g čajového extraktu a esence,
- b) osobní majetek fyzických osob,
- 1. které se stěhují ze zahraničí do tuzemska,
- 2. dovážený při příležitosti sňatku,
- 3. nabytý děděním,
- c) výbavu, studijní potřeby a vybavení obývaných domácností žáků nebo studentů,
- d) přemístění obchodního majetku a ostatního zařízení při přemístění obchodního závodu,
- e) léčivé látky, léčivé přípravky, laboratorní zvířata, biologické nebo chemické látky,
- 1. laboratorní zvířata a biologické nebo chemické látky určené k výzkumu,
- 2. léčivé látky lidského původu a činidla k určování krevní skupiny a tkání,
- 3. referenční látky pro kontrolu jakosti přípravků,
- 4. farmaceutické výrobky používané při mezinárodních sportovních událostech,
- f) zboží určené charitativním nebo dobročinným subjektům,
- 1. zboží dovážené pro uskutečnění obecných záměrů, základní životní potřeby pouze bezúplatně nabyté,
- 2. bezúplatně nabyté zboží dovážené ve prospěch osob se zdravotním postižením pro účely vzdělávání, zaměstnávání a sociální rozvoj,
- 3. zboží dovážené ve prospěch obětí katastrof,
- g) dovoz v rámci mezinárodních vztahů,
- 1. čestná vyznamenání nebo ceny,
- 2. dary obdržené v rámci mezinárodních vztahů,
- 3. zboží určené k užívání hlavou státu,
- h) zboží dovážené k podpoře obchodní činnosti,
- 1. vzorky zboží nepatrné hodnoty,
- 2. tiskoviny a reklamní materiál,
- 3. zboží používané nebo spotřebované v průběhu výstavy nebo podobné události,
- i) zboží dovážené ke zkouškám, analýzám nebo pokusům,
- j) různý dovoz, a to
- 1. zásilky určené subjektům příslušným ve věcech ochrany autorských práv nebo průmyslového či obchodního vlastnictví,
- 2. turistický propagační materiál,
- 3. různé dokumenty a zboží,
- 4. materiál k upevnění a ochraně zboží při přepravě,
- 5. stelivo, píce a krmivo pro zvířata během jejich přepravy,
- 6. pohonné hmoty a maziva nacházející se v silničních motorových vozidlech a speciálních kontejnerech,
- 7. zboží určené na výstavbu, údržbu nebo výzdobu památníků nebo hřbitovů válečných obětí,
- 8. rakve, urny a smuteční ozdoby.
(3) Od daně je dále osvobozen dovoz
- a) čistokrevných koní starých nejvýše šest měsíců, narozených ve třetí zemi nebo na třetím území ze zvířete, které bylo na území Evropské unie pokryto a poté dočasně vyvezeno k porodu,
- b) sbírkových a uměleckých předmětů vzdělávací, vědecké nebo kulturní povahy, které nejsou určeny k prodeji a které dovážejí muzea a galerie, pokud jsou dováženy bezúplatně, nebo pokud jsou dováženy za úplatu a nejsou dodány osobou povinnou k dani,
- c) oficiálních publikací vydávaných orgány veřejné moci země nebo území vývozu, mezinárodními organizacemi, veřejnými samosprávami a veřejnoprávními subjekty usazenými v zemi nebo na území vývozu a tiskovin šířených při příležitosti voleb do Evropského parlamentu nebo při příležitosti vnitrostátních voleb v zemi, z níž tiskovina pochází, zahraničními politickými organizacemi úředně uznanými v členských státech, pokud tyto publikace a tiskoviny podléhaly dani v zemi nebo na území vývozu a nevyužily vrácení daně při vývozu,
- d) vratných obalů bez úplaty či za úplatu,
- e) úlovku do přístavu, který nebyl zpracován nebo který již byl konzervován za účelem prodeje, ale dosud nebyl dodán, pokud byl uskutečněn osobou podnikající v námořním rybářství, nebo
- f) plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo vpuštěním z plavidla převážejícího plyn do soustavy zemního plynu nebo těžební plynovodní sítě, dovoz elektřiny, tepla nebo chladu prostřednictvím tepelných nebo chladicích sítí.
(4) Od daně je dále osvobozen dovoz zboží
- a) osobě podle § 80 odst. 1 nebo 2, pokud bylo tomuto zboží přiznáno osvobození od cla,
- b) uskutečněný subjekty Evropské unie, a to v mezích a za podmínek upravených v protokolu a v dohodách o jeho provádění nebo v dohodách o umístění sídla těchto subjektů, pokud tím není narušena hospodářská soutěž,
- c) uskutečněný mezinárodními organizacemi jinými než uvedenými v písmenu b), které jsou za mezinárodní organizace uznávány úřady hostitelského členského státu, nebo uskutečněný členy těchto organizací v mezích a za podmínek upravených mezinárodními smlouvami zakládajícími tyto organizace nebo dohodami o umístění jejich sídla; toto ustanovení se pro zastoupení mezinárodní organizace použije obdobně,
- d) ozbrojenými silami pro jejich použití nebo použití civilními zaměstnanci, kteří je doprovázejí, anebo k zásobení jejich jídelen, pokud jde o ozbrojené síly
- 1. jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, nebo
- 2. státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, které se podílejí na společném obranném úsilí; osvobozen není dovoz zboží ozbrojenými silami České republiky, nebo
- e) ozbrojenými silami státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu, která je součástí českého právního řádu, nebo osobami podle § 86a odst. 1, a to v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou.
(5) U vráceného zboží je přiznán nárok na osvobození od daně pouze osobě, která předmětné zboží vyvezla, pokud bylo tomuto zboží přiznáno osvobození od cla.
(6) Od daně je osvobozen dovoz zlata Českou národní bankou.
(7) Od daně je osvobozen dovoz zboží, pokud je
- a) daň při prodeji dovezeného zboží na dálku přiznána v dovozním režimu zvláštního režimu jednoho správního místa a
- b) v celním prohlášení ve věci propuštění tohoto zboží do celního režimu volného oběhu uvedeno daňové evidenční číslo pro účely dovozního režimu zvláštního režimu jednoho správního místa.
(8) Od daně je osvobozen dovoz zboží uskutečněný agenturou nebo subjektem, které byly založeny podle práva Evropské unie, nebo Evropskou komisí, pokud je toto zboží dováženo v rámci plnění úkolů, které jim byly svěřeny právem Evropské unie za účelem reakce na vznik a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2, s výjimkou případů, kdy je toto zboží použito touto agenturou, tímto subjektem nebo Evropskou komisí pro účely dalšího dodání zboží za úplatu. Zjistí-li plátce, že u dovozu zboží, na který se uplatnilo toto osvobození od daně, již nejsou splněny podmínky pro uplatnění tohoto osvobození, použije u zdanitelného plnění sazbu daně platnou ke dni, kdy přestaly platit podmínky pro uplatnění tohoto osvobození.
#### Osvobození od daně při dovozu zboží v osobních zavazadlech cestujícího nebo člena posádky letadla a při dovozu pohonných hmot cestujícím
##### § 71a
(1) Od daně je v tuzemsku osvobozen příležitostný dovoz zboží v osobních zavazadlech cestujícího, pokud je toto zboží určeno k osobnímu užívání cestujícím, k užívání členy jeho rodiny nebo jako dar a z povahy ani množství zboží nelze usuzovat, že je dováženo pro obchodní účely (dále jen „dovoz zboží cestujícím“), a pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 71b až 71d a v § 71f.
(2) Osobními zavazadly cestujícího se pro účely tohoto zákona rozumí zavazadla, která cestující předkládá při svém příjezdu celnímu úřadu, a zavazadla, která celnímu úřadu předloží později, pokud prokáže, že byla zapsána jako doprovodná zavazadla v okamžiku jeho odjezdu u společnosti, která zajišťovala jeho přepravu.
(3) Za dovoz zboží cestujícím se nepovažuje dovoz zboží, u kterého cestující prokáže, že bylo pořízeno na území Evropské unie, a u kterého nebyla v žádném členském státě vrácena daň nebo spotřební daň.
##### § 71b
(1) Dovoz zboží cestujícím v letecké dopravě je v tuzemsku osvobozen od daně do výše hodnoty zboží odpovídající částce 430 EUR na osobu.
(2) Dovoz zboží cestujícím v rámci rekreačního nebo sportovního létání^49c) je v tuzemsku osvobozen od daně do výše hodnoty zboží odpovídající částce 300 EUR na osobu.
(3) Při dovozu zboží cestujícím mladším patnácti let se částka uvedená v odstavcích 1 a 2 snižuje na částku 200 EUR na osobu.
(4) Do celkové výše hodnoty zboží osvobozeného od daně podle odstavců 1 až 3 nelze započítat jen část hodnoty některého dovezeného zboží.
(5) Do celkové výše hodnoty zboží osvobozeného od daně podle odstavců 1 až 3 se nezapočítává hodnota
- a) zboží uvedeného v § 71c, 71d a 71f,
- b) zboží, které je dočasně dovezeno cestujícím do tuzemska,
- c) zboží dováženého nazpět po jeho dočasném vývozu cestujícím,
- d) léčiv nezbytných pro osobní potřebu cestujícího.
(6) Pro přepočet hodnoty zboží na českou měnu se použije kurz platný první pracovní den měsíce října roku předcházejícího dovozu zboží zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie. Takto přepočítaná hodnota zboží na českou měnu se zaokrouhlí na stokoruny.
##### § 71c
(1) Dovoz zboží cestujícím v případě, že se jedná o dovoz tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně, je v tuzemsku osvobozen od daně nejvýše v rozsahu
- a) 200 cigaret,
- b) 100 doutníků o hmotnosti jednoho kusu nejvýše 3 gramy,
- c) 50 doutníků o hmotnosti jednoho kusu vyšší než 3 gramy, nebo
- d) 250 g tabáku ke kouření.
(2) Dovoz zboží cestujícím v případě, že se jedná o dovoz zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobky podle zákona upravujícího spotřební daně, je v tuzemsku osvobozen od daně nejvýše v rozsahu
- a) 100 g náplní do zahřívaných tabákových výrobků,
- b) 100 g ostatních tabákových výrobků,
- c) 20 ml náplní do elektronických cigaret,
- d) 100 g nikotinových sáčků,
- e) 100 g ostatních nikotinových výrobků.
(3) Pro účely osvobození od daně představuje každé množství jednotlivých druhů výrobků uvedené v odstavci 1 100 % celkového množství, které lze osvobodit od daně. Osvobození od daně lze uplatnit na jakoukoli kombinaci množství těchto výrobků, pokud součet jejich procentních podílů využitých pro dovoz nepřesáhne 100 %.
(4) Osvobození od daně podle odstavců 1 až 3 se nevztahuje na zboží dovezené cestujícím mladším sedmnácti let.
##### § 71d
(1) Dovoz zboží cestujícím v případě, že se jedná o dovoz alkoholu a alkoholických nápojů, s výjimkou tichého vína a piva, je v tuzemsku osvobozen od daně nejvýše v rozsahu
- a) 1 litru alkoholického nápoje, jehož skutečný obsah lihu přesahuje 22 % objemových, nebo nedenaturovaného alkoholu s obsahem lihu nejméně 80 % objemových, nebo
- b) 2 litrů alkoholického nápoje, jehož skutečný obsah alkoholu nepřesahuje 22 % objemových.
(2) Pro účely osvobození od daně představuje každé množství jednotlivých druhů výrobků uvedené v odstavci 1 100 % celkového množství, které lze osvobodit od daně. Osvobození od daně lze uplatnit na jakoukoli kombinaci množství těchto výrobků, pokud součet jejich procentních podílů využitých pro dovoz nepřesáhne 100 %.
(3) Při dovozu tichého vína a piva je v tuzemsku osvobozen od daně dovoz zboží cestujícím v množství nejvýše 4 litry tichého vína na osobu a 16 litrů piva na osobu.
(4) Osvobození od daně podle odstavců 1 až 3 se nevztahuje na zboží dovezené cestujícím mladším sedmnácti let.
##### § 71e
(1) Dovoz zboží při výkonu práce členem posádky letadla, které je používáno k přepravě mezi třetími zeměmi a tuzemskem, nebo dovoz zboží členem posádky letadla v rámci rekreačního nebo sportovního létání, je v tuzemsku osvobozen od daně do výše hodnoty zboží odpovídající částce 300 EUR na osobu.
(2) Ustanovení § 71a až 71d se pro dovoz zboží členem posádky letadla uvedeného v odstavci 1 použijí obdobně.
##### § 71f
Od daně je v tuzemsku osvobozen dovoz pohonných hmot v běžné nádrži motorového dopravního prostředku a dovoz pohonných hmot v množství nejvýše 10 litrů v přenosné nádrži v jednom motorovém dopravním prostředku.
##### § 71g
#### Osvobození od daně při dovozu zboží, které je přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně
(1) Od daně je osvobozen dovoz zboží, při kterém vzniká povinnost přiznat daň v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně podle § 64.
(2) Pokud se však jedná o dodání zboží do jiného členského státu podle § 64 odst. 1 nebo o dodání zboží za úplatu, které je přemístěním zboží plátcem, podle § 64 odst. 3, je dovoz zboží osvobozen od daně, pokud plátce v okamžiku propuštění zboží do celního režimu volného oběhu poskytne celnímu úřadu
- a) své daňové identifikační číslo,
- b) daňové identifikační číslo osoby registrované k dani v jiném členském státě, které je zboží odesláno nebo přepraveno, popřípadě své daňové identifikační číslo, přidělené pro účely daně z přidané hodnoty v jiném členském státě, která jsou uvedena v celním prohlášení ve věci propuštění zboží do celního režimu volného oběhu, a
- c) podklady dokazující, že dovezené zboží je bezprostředně určeno k odeslání nebo přepravě do jiného členského státu.
(3) Plátce je povinen uvést dovoz zboží osvobozený od daně podle odstavce 1 do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží do tohoto celního režimu propuštěno.
(4) Pokud nejsou splněny podmínky podle odstavce 1, vzniká plátci povinnost přiznat daň podle § 23.
##### § 71h
#### Osvobození při dodání zboží provozovateli elektronického rozhraní
Od daně je osvobozeno dodání zboží zahraniční osobou provozovateli elektronického rozhraní, pokud jde o dodání zboží podle § 13a odst. 2 písm. a).
##### § 71i
#### Osvobození od daně při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby
(1) Knihou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí kniha, obrázková kniha, předloha ke kreslení, omalovánka, brožura, leták, hudebnina nebo kartografický výrobek, včetně zvukového záznamu přednesu jejich obsahu, pokud se jedná o zboží,
- a) které je uvedeno pod kódem nomenklatury celního sazebníku, ve znění platném k 1. lednu 2018, v čísle 4901, 4903 až 4905, 4911 nebo 8523,
- b) u kterého reklama podle zákona upravujícího regulaci reklamy nepředstavuje více než 50 % jeho obsahu a
- c) které výlučně nebo převážně nesestává z hudebního zvukového nebo audiovizuálního obsahu.
(2) Službou obdobnou dodání knihy se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí
- a) elektronicky poskytovaná služba spočívající v poskytnutí knihy, jejíž dodání by bylo osvobozeno od daně, pokud by byla obsažena na hmotném nosiči, včetně jejího zpřístupnění v rámci veřejných knihovnických a informačních nebo dalších služeb poskytovaných podle knihovního zákona nebo obdobných služeb poskytovaných podle jiného právního předpisu,
- b) půjčování nebo nájem knihy, pokud se jedná o veřejné knihovnické a informační nebo další služby poskytované podle knihovního zákona nebo obdobné služby poskytované podle jiného právního předpisu.
(3) Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby se na dodání zboží nebo poskytnutí služby uplatní, pokud nelze na takové plnění uplatnit osvobození od daně bez nároku na odpočet daně nebo jiné osvobození od daně s nárokem na odpočet daně.
##### § 71j
#### Předmět závazného posouzení pro uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby
Předmětem závazného posouzení je určení, zda je dodání zboží nebo poskytnutí služby osvobozeno od daně s nárokem na odpočet při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby podle § 71i.
##### § 71k
#### Žádost o závazné posouzení pro uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby
(1) Generální finanční ředitelství vydá na žádost osoby rozhodnutí o závazném posouzení o uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby podle § 71i na určitá dodání zboží nebo poskytnutí služby.
(2) V žádosti o vydání rozhodnutí podle odstavce 1 osoba uvede
- a) popis zboží nebo služby, jichž se žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení týká; v žádosti lze uvést jednu položku zboží nebo služby,
- b) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.
##### § 71l
#### Osvobození od daně při pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu a zboží, které je předmětem spotřební daně, z jiného členského státu osobou požívající výsad a imunit
(1) Od daně je osvobozeno pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu nebo pořízení zboží, které je předmětem spotřební daně, z jiného členského státu osobou požívající výsad a imunit podle § 80 odst. 1 nebo 2, pokud by v případě jejich dodání s místem plnění v tuzemsku byla daň zaplacená v ceně tohoto zboží nebo nového dopravního prostředku vrácena této osobě podle § 80.
(2) Pokud je pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu nebo pořízení zboží, které je předmětem spotřební daně, z jiného členského státu, osvobozeno od daně podle odstavce 1, je osoba požívající výsad a imunit podle § 80 odst. 1 nebo 2 povinna uvést toto plnění v daňovém přiznání pro vrácení daně, ve kterém by toto plnění mohla nejdříve uvést, pokud by žádala o vrácení daně podle § 80.
(3) Ustanovení § 80 odst. 12, 14 a 15 se použijí při osvobození podle odstavce 1 obdobně. K daňovému přiznání podle odstavce 2 je osoba podle § 80 odst. 1 nebo 2 povinna přiložit doklad o prodeji nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně.
#### Díl 10
#### Odpočet daně
##### § 72
#### Nárok na odpočet daně
(1) Plátce je oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci své ekonomické činnosti použije pro účely uskutečňování
- a) zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku,
- b) plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku,
- c) plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by měl nárok na odpočet daně, jestliže by se uskutečnila s místem plnění v tuzemsku,
- d) plnění uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) až j), l) až t) a x) a v § 55 s místem plnění ve třetí zemi, nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží, nebo
- e) plnění uvedených v § 13 odst. 7 písm. a), b), d) a e) a v § 14 odst. 5.
(2) Daní na vstupu u přijatého zdanitelného plnění se rozumí daň uplatněná podle tohoto zákona
- a) na zboží, které plátci bylo nebo má být dodáno, nebo službu, která mu byla nebo má být poskytnuta, nebo
- b) na zboží, které bylo plátcem pořízeno z jiného členského státu anebo dovezeno ze třetí země.
(3) U pořízení vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem plátce, se pro účely daně z přidané hodnoty za částku daně na vstupu považuje
- a) částka 420 000 Kč, pokud daň na vstupu podle odstavce 2 je u pořízení tohoto automobilu nejméně 420 000 Kč, nebo
- b) daň na vstupu podle odstavce 2, pokud není částka daně na vstupu určena podle písmene a).
(4) U technického zhodnocení vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem, podle § 4 odst. 4 písm. c) bodu 4 se pro účely daně z přidané hodnoty za částku daně na vstupu považuje
- a) částka 0 Kč, pokud součet daně na vstupu podle odstavce 2 u pořízení vybraného osobního automobilu, u něhož bylo technické zhodnocení provedeno, a daně na vstupu podle odstavce 2 u předcházejících technických zhodnocení je nejméně 420 000 Kč,
- b) daň na vstupu podle odstavce 2 v případě kladného nebo nulového rozdílu mezi
- 1. částkou 420 000 Kč a
- 2. součtem daně na vstupu podle odstavce 2 u pořízení vybraného osobního automobilu, u něhož bylo technické zhodnocení provedeno, a daně na vstupu podle odstavce 2 u předcházejících technických zhodnocení a u tohoto technického zhodnocení, nebo
- c) daň na vstupu podle odstavce 2 snížená o absolutní hodnotu rozdílu určeného postupem podle písmene b), pokud se rozdíl určený postupem podle písmene b) stane po provedení daného technického zhodnocení záporným.
(5) Nárok na odpočet daně vzniká plátci okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat.
(6) Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci, které nelze podle zvláštního právního předpisu^53) uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou plnění podle § 13 odst. 7 písm. c).
(7) Je-li plátce osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát, která může tento režim využívat, nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, které použije pro účely uskutečňování plnění v postavení osoby, která využívá režim pro malé podniky.
(8) Plátce má nárok na odpočet daně v plné výši u přijatého zdanitelného plnění, které použije výhradně pro uskutečňování plnění uvedených v odstavci 1.
(9) Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen v části připadající na použití s nárokem na odpočet daně (dále jen „odpočet daně v částečné výši“), pokud zákon nestanoví jinak. Příslušná výše odpočtu daně v částečné výši se stanoví postupem podle § 75 nebo 76.
(10) Vybraným osobním automobilem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí vozidlo kategorie M1 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel^78), které není sanitním ani pohřebním automobilem, není pořízeno za účelem provozování silniční motorové dopravy na základě koncese ani není sportovním vozidlem podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.
##### § 73
#### Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně
(1) Pro uplatnění nároku na odpočet daně je plátce povinen splnit tyto podmínky:
- a) při odpočtu daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce, mít daňový doklad,
- b) při odpočtu daně, kterou plátce uplatnil při poskytnutí zdanitelného plnění osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku nebo jiným plátcem, anebo kterou plátce uplatnil při pořízení zboží z jiného členského státu, daň přiznat a mít daňový doklad; nemá-li plátce daňový doklad, lze nárok prokázat jiným způsobem,
- c) při odpočtu daně při dovozu zboží, je-li plátce povinen tuto daň přiznat podle § 23 odst. 2 až 4, daň přiznat a mít daňový doklad, nebo
- d) při odpočtu daně při dovozu zboží, není-li plátce povinen postupovat podle § 23 odst. 2 až 4, vyměřenou daň zaplatit a mít daňový doklad.
(2) Plátce je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně nejdříve za zdaňovací období, ve kterém jsou splněny podmínky podle odstavce 1.
(3) Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl. Po uplynutí této lhůty je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, pokud mu vznikla povinnost z tohoto plnění přiznat daň.
(4) Plátce, který má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v částečné výši, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u tohoto plnění nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve. Lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně podle odstavce 3 tím není dotčena. Lhůta podle věty první se neuplatní, pokud plátce má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v krácené výši a vypořádací koeficient podle § 76 odst. 7 nebo 9 vypočtený z údajů za kalendářní rok, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve, je roven nebo vyšší než 95 %, s výjimkou případu, kdy přijatým zdanitelným plněním je dlouhodobý majetek.
(5) Neobsahuje-li doklad pro prokázání nároku na odpočet daně všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, lze nárok prokázat jiným způsobem.
(6) Převyšuje-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu výši daně, která má být uplatněna podle tohoto zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani, která má být uplatněna podle tohoto zákona. Je-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu nižší, než která má být uplatněna podle tohoto zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani uvedené na daňovém dokladu.
##### § 74
#### Oprava odpočtu daně
(1) Pokud se plátce, pro něhož se uskutečnilo, nebo mělo být uskutečněno plnění, ve lhůtě pro opravu základu daně dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl, že nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, na základě kterých dojde ke snížení uplatněného odpočtu daně, je povinen uplatněný odpočet daně snížit. To neplatí, pokud plátce provedl opravu odpočtu daně podle odstavce 2 nebo 3. Opravu odpočtu daně plátce prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným dokladem souvisejícím s opravou, popřípadě jiným způsobem.
(2) Uplatnil-li plátce odpočet daně z částky úplaty poskytnuté před uskutečněním zdanitelného plnění a ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohl nárok na odpočet daně z poskytnuté úplaty uplatnit nejdříve, se dozvěděl nebo dovědět měl a mohl, že dané zdanitelné plnění se neuskuteční a úplata není vrácena, ani použita na úhradu jiného plnění, je povinen provést opravu odpočtu daně.
(3) Uplatnil-li plátce odpočet daně ze zdanitelného plnění spočívajícího v převodu jednoúčelového poukazu a ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohl nárok na odpočet daně z tohoto zdanitelného plnění uplatnit nejdříve, se dozvěděl nebo dovědět měl a mohl, že tento poukaz nepoužije jako úplatu za skutečné předání zboží nebo poskytnutí služby, ani jej nepřevede, je povinen provést opravu odpočtu daně.
(4) Opravu odpočtu daně podle odstavců 1 až 3 plátce provede za zdaňovací období, ve kterém se o skutečnostech rozhodných pro tuto opravu dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.
(5) V případě přijetí zdanitelného plnění, u kterého je základ daně podle § 37a záporný, je plátce původně uplatněný odpočet daně povinen snížit za zdaňovací období, ve kterém se o skutečnostech rozhodných pro tuto opravu dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.
(6) Zjistil-li plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, že ve lhůtě pro opravu základu daně nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, na základě kterých dojde ke zvýšení uplatněného odpočtu daně, je oprávněn uplatněný odpočet daně zvýšit. Tuto opravu odpočtu daně je plátce oprávněn provést nejdříve za zdaňovací období, ve kterém mu byl doručen opravný daňový doklad. Tuto opravu odpočtu daně nelze provést po uplynutí druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém se oprava základu daně jako samostatné zdanitelné plnění považuje za uskutečněné.
(7) Byl-li plátci doručen opravný daňový doklad podle § 45 odst. 5, je oprávněn provést opravu odpočtu daně, pokud u původně uplatněného odpočtu ještě neuplynula lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně.
##### § 74a
#### Oprava odpočtu daně osobou povinnou k dani, která přestala být plátcem
(1) Osoba povinná k dani má po dobu běhu lhůty pro opravu základu daně práva a povinnosti související s opravou odpočtu daně podle § 74 i v případě, že přestala být plátcem. Pokud osoba povinná k dani provede tuto opravu odpočtu daně, je povinna opravit snížení uplatněného odpočtu daně, které měla povinnost provést při zrušení její registrace plátce.
(2) Oprava podle odstavce 1 se uvede v dodatečném daňovém přiznání za poslední zdaňovací období registrace, a to do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém jsou splněny podmínky pro provedení opravy odpočtu daně.
(3) Při opravě podle odstavce 1 nevzniká povinnost uhradit úrok z prodlení ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za poslední zdaňovací období registrace do posledního dne lhůty podle odstavce 2.
(4) V případě opravy podle odstavce 1 lze daň stanovit bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně.
(5) Pokud osoba povinná k dani provede opravu odpočtu daně podle odstavce 1, je ve lhůtě podle odstavce 2 povinna podat kontrolní hlášení za poslední období, do kterého spadá poslední zdaňovací období registrace.
##### § 74b
#### Oprava odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky nebo pohledávky po splatnosti
(1) Pokud se dlužník, který je plátcem, dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl, že nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem nebo dodatečné opravy základu daně, na základě kterých dojde ke snížení uplatněného odpočtu daně, ve lhůtě pro daný způsob opravy základu daně, je povinen uplatněný odpočet daně snížit, a to za zdaňovací období, ve kterém se o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.
(2) Provedl-li dlužník opravu odpočtu daně podle odstavce 1, je dlužník, který je plátcem, oprávněn provést opravu odpočtu daně, pokud nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravy základu daně nebo zrušení opravy základu daně, které mají za následek zvýšení opraveného odpočtu daně, a to nejdříve za zdaňovací období, ve kterém
- a) mu byl doručen opravný daňový doklad, nebo
- b) nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravy základu daně nebo zrušení opravy základu daně, pokud věřiteli nevznikla povinnost vystavit opravný daňový doklad.
(3) Není-li pohledávka ze zdanitelného plnění zcela uspokojena do posledního dne šestého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž se stala splatnou, je dlužník, který je plátcem, povinen uplatněný odpočet daně snížit ve výši vypočtené z neposkytnuté úplaty, a to za zdaňovací období, do kterého náleží tento poslední den. U plátce, jehož zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, povinnost snížit uplatněný odpočet daně nevzniká, pokud dojde k úplnému uspokojení pohledávky nejpozději poslední den zdaňovacího období, v němž uplynula lhůta 6 kalendářních měsíců bezprostředně následujících po kalendářním měsíci, v němž se pohledávka stala splatnou.
(4) Provedl-li dlužník opravu odpočtu daně podle odstavce 3, je dlužník, který je plátcem, oprávněn provést opravu odpočtu daně, která má za následek zvýšení opraveného odpočtu daně, pokud pohledávka ze zdanitelného plnění byla zcela nebo zčásti uspokojena, a to nejdříve za zdaňovací období, ve kterém dojde k tomuto uspokojení pohledávky. Oprava odpočtu daně se provede ve výši vypočtené z poskytnuté úplaty dlužníkem.
(5) Opravu odpočtu daně podle odstavce 2 lze provést v případě dodatečné opravy základu daně, která je provedena na základě postoupení pohledávky, pouze do výše základu daně stanoveného z částky, kterou uhradil dlužník postupníkovi.
(6) Při opravě odpočtu daně podle odstavců 1 až 4 se přihlédne ke všem předchozím opravám odpočtu daně podle odstavců 1 až 4. Pokud byla oprava odpočtu daně podle odstavce 1 nebo 3 provedena ve výši uplatněného odpočtu daně, další oprava odpočtu daně podle odstavce 1 nebo 3 se neprovede.
(7) Opravu odpočtu daně podle odstavců 1 až 4 dlužník prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným způsobem.
(8) Opravu odpočtu daně podle odstavce 2 lze provést do konce druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po konci zdaňovacího období, ve kterém se oprava základu daně, změna výše opravy základu daně, dodatečná oprava základu daně nebo zrušení opravy základu daně považují jako samostatná zdanitelná plnění za uskutečněná.
(9) Opravu odpočtu daně podle odstavce 4 lze provést do konce druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po konci zdaňovacího období, ve kterém je dlužník oprávněn provést nejdříve tuto opravu odpočtu daně.
##### § 75
#### Způsob výpočtu odpočtu daně v poměrné výši
(1) Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak pro účely svých uskutečněných plnění, tak pro jiné účely, má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro účely svých uskutečněných plnění. Tím není dotčeno ustanovení § 76.
(2) V případě přijatého zdanitelného plnění, které není pořízením dlouhodobého majetku, určeného pro uskutečněná plnění, které plátce použije zčásti rovněž pro svou osobní spotřebu nebo pro osobní spotřebu svých zaměstnanců, si plátce může zvolit, že uplatní nárok na odpočet daně v plné výši. Část přijatého zdanitelného plnění, kterou použije pro svou osobní spotřebu nebo pro osobní spotřebu svých zaměstnanců, se poté považuje za dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) nebo za poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. a).
(3) Příslušná výše odpočtu daně v poměrné výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v poměrné výši, a podílu použití tohoto plnění pro účely svých uskutečněných plnění (dále jen „poměrný koeficient“). Poměrný koeficient se vypočítá jako procentní podíl zaokrouhlený na celé procento nahoru.
(4) Nelze-li v okamžiku uplatnění odpočtu daně stanovit výši poměrného koeficientu podle skutečného podílu použití, stanoví ji plátce kvalifikovaným odhadem; v případě, že plátce uplatnil v souladu s tímto zákonem nárok na odpočet daně v plné výši, ale zdanitelné plnění použije pro účely podle odstavce 1, platí, že stanovil kvalifikovaným odhadem poměrný koeficient roven 100 %.
(5) Plátce, který postupoval podle odstavce 4 a přijaté zdanitelné plnění, které se nestane součástí pořízeného dlouhodobého majetku, použil, stanoví výši poměrného koeficientu podle skutečného podílu použití tohoto zdanitelného plnění pro účely uskutečněných plnění v kalendářním roce tohoto použití. Pokud je tento poměrný koeficient o více než 10 procentních bodů
- a) vyšší než poměrný koeficient stanovený kvalifikovaným odhadem, je plátce oprávněn uplatněný odpočet daně v souladu s poměrným koeficientem stanoveným podle skutečného podílu použití opravit, nebo
- b) nižší než poměrný koeficient stanovený kvalifikovaným odhadem, je plátce povinen uplatněný odpočet daně v souladu s poměrným koeficientem stanoveným podle skutečného podílu použití opravit.
(6) Opravu podle odstavce 5 plátce provede za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém zdanitelné plnění použil.
(7) Plátce, který postupoval podle odstavce 4 u přijatého zdanitelného plnění, které se stane součástí pořízeného dlouhodobého majetku, stanoví výši poměrného koeficientu podle skutečného podílu použití tohoto majetku pro účely uskutečněných plnění v kalendářním roce
- a) jeho pořízení, nebo nelze-li tento skutečný podíl stanovit, postupem podle odstavce 4 pro tento majetek ke dni jeho pořízení, nebo
- b) bezprostředně následujícím po kalendářním roce, ve kterém je dlouhodobý majetek pořízen, pokud je tento plátce oprávněn uplatnit a uplatnil nárok na odpočet daně alespoň u jednoho přijatého zdanitelného plnění, které se stalo součástí tohoto majetku, nejdříve v kalendářním roce bezprostředně následujícím po kalendářním roce, ve kterém je dlouhodobý majetek pořízen, nebo nelze-li tento skutečný podíl stanovit, postupem podle odstavce 4 pro to z těchto přijatých zdanitelných plnění, u kterého plátce daně uplatnil odpočet daně nejpozději.
(8) Pokud je poměrný koeficient stanovený podle odstavce 7 odlišný od poměrného koeficientu použitého při uplatnění odpočtu daně u přijatého zdanitelného plnění, je plátce povinen uplatněný odpočet daně opravit v souladu s poměrným koeficientem stanoveným podle odstavce 7, a to za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém
- a) byl dlouhodobý majetek pořízen, nebo
- b) je plátce oprávněn uplatnit odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění v případě podle odstavce 7 písm. b).
(9) Podle odstavců 7 a 8 se postupuje v případě uplatnění odpočtu daně u úplaty poskytnuté v souvislosti s pořízením dlouhodobého majetku, ze které vznikla povinnost přiznat daň, obdobně.
##### § 76
#### Způsob výpočtu nároku na odpočet daně v krácené výši
(1) Plátce má nárok na odpočet daně pouze v krácené výši odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně, použije-li přijaté zdanitelné plnění v rámci své ekonomické činnosti pro plnění
- a) s nárokem na odpočet daně podle § 72 odst. 1 a
- b) osvobozená
- 1. od daně bez nároku na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku i mimo tuzemsko, s výjimkou plnění podle § 72 odst. 1 písm. d), nebo
- 2. v režimu pro malé podniky.
(2) Příslušná výše odpočtu daně v krácené výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v krácené výši, a koeficientu. Dojde-li k souběhu nároku na odpočet daně v krácené výši podle tohoto ustanovení a nároku na odpočet daně v poměrné výši podle § 75, použije se pro výpočet výše odpočtu daně v krácené výši namísto částky daně na vstupu částka odpočtu daně v poměrné výši stanovená postupem podle § 75.
(3) Koeficient podle odstavce 2 věty první se vypočte jako procentní podíl, v jehož
- a) čitateli je součet částek základů daně nebo hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně uvedených v § 72 odst. 1,
- b) jmenovateli je celkový součet hodnoty v čitateli a součtu hodnot plnění plátcem uskutečněných a osvobozených
- 1. od daně bez nároku na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku i mimo tuzemsko, s výjimkou plnění podle § 72 odst. 1 písm. d), a
- 2. v režimu pro malé podniky.
Do součtu částek základů daně nebo hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění se započítávají také přijaté úplaty, pokud z těchto přijatých úplat plátci vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat plnění. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na celé procento nahoru.
(4) Do výpočtu koeficientu se nezapočítávají
- a) dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, pokud tento majetek plátce využíval pro svou ekonomickou činnost; to neplatí, je-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti plátce,
- b) poskytnutí finančních služeb, dodání nemovité věci a nájem nemovité věci, a to pouze pokud jsou doplňkovou činností plátce uskutečňovanou příležitostně.
(5) Je-li hodnota ve jmenovateli podílu vypočteného podle odstavce 3 kladné číslo a hodnota v jeho čitateli nula nebo záporné číslo, je koeficient 0 %. Je-li hodnota ve jmenovateli tohoto podílu nula nebo záporné číslo a hodnota v jeho čitateli nula nebo kladné číslo, je koeficient 100 %. Je-li koeficient vypočtený podle odstavce 3 roven nebo vyšší než 95 %, považuje se za roven 100 %.
(6) Pro výpočet nároku na odpočet daně v krácené výši ve zdaňovacích obdobích aktuálního kalendářního roku plátce použije koeficient vypočtený z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku při vypořádání odpočtu daně. Pokud plnění pro výpočet koeficientu za předcházející kalendářní rok neexistují, stanoví výši tohoto koeficientu plátce kvalifikovaným odhadem. Dojde-li ke změně hodnoty koeficientu za předcházející kalendářní rok na základě vyměření daně za poslední zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku, je plátce povinen použít novou hodnotu tohoto koeficientu pro výpočet nároku na odpočet daně v krácené výši v aktuálním kalendářním roce od zdaňovacího období následujícího po zdaňovacím období, v němž platební výměr, kterým se vyměřuje daň za poslední zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku, nabyl právní moci.
(7) Po skončení aktuálního kalendářního roku plátce provede vypořádání odpočtu daně v krácené výši za všechna zdaňovací období tohoto roku (dále jen „vypořádávané období“). Vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi celkovým nárokem na odpočet daně v krácené výši vypočteným z údajů za vypořádávané období a součtem uplatněných nároků na odpočet daně v krácené výši v jednotlivých zdaňovacích obdobích zahrnovaných do vypořádání. Pro výpočet celkového nároku na odpočet daně v krácené výši za vypořádávané období plátce použije koeficient vypočtený z údajů o uskutečněných plněních za celé vypořádávané období (dále jen „vypořádací koeficient“). Vypořádání odpočtu daně plátce provede za poslední zdaňovací období vypořádávaného období.
(8) Pro vypořádání odpočtu daně v krácené výši při zrušení registrace se použije obdobně odstavec 7 s tím, že vypořádávané období je od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém došlo ke zrušení registrace, do dne zrušení registrace.
(9) Dojde-li po vypořádání odpočtu daně k opravě uskutečněných plnění za některé ze zdaňovacích období již vypořádaného roku, výše nároku na odpočet daně v krácené výši se přepočte novým vypořádacím koeficientem vypočteným z údajů za celé vypořádávané období s promítnutím všech oprav.
(10) Plátce, který uplatnil odpočet daně z úplaty poskytnuté v souvislosti s pořízením dlouhodobého majetku, u kterého má nárok na odpočet daně v krácené výši, s použitím vypořádacího koeficientu v jiné výši než je výše vypořádacího koeficientu pro kalendářní rok pořízení tohoto majetku nebo pro kalendářní rok, ve kterém je plátce oprávněn uplatnit odpočet daně, pokud je oprávněn uplatnit odpočet daně nejdříve v kalendářním roce následujícím po kalendářním roce tohoto pořízení, zahrne do částky vypořádání nároku na odpočet daně podle odstavce 7 za rok, ve kterém byl tento dlouhodobý majetek pořízen, nebo za rok, ve kterém je plátce oprávněn uplatnit odpočet daně, pokud je oprávněn uplatnit odpočet daně nejdříve v kalendářním roce následujícím po kalendářním roce tohoto pořízení, rovněž rozdíl ve výši nároku na odpočet daně vyplývající z případného rozdílu mezi hodnotami vypořádacích koeficientů za příslušné roky. V případě, že plátce z takové poskytnuté úplaty neuplatnil nárok na odpočet daně v krácené výši, ale v souladu s tímto zákonem v plné výši, považuje se vypořádací koeficient u tohoto odpočtu za roven 100 %. Obdobně se postupuje v případě uplatnění odpočtu daně u každého jednotlivého přijatého zdanitelného plnění, které se stane součástí pořízeného dlouhodobého majetku.
##### § 77
#### Vyrovnání odpočtu daně
(1) Původní odpočet daně uplatněný u obchodního majetku před jeho použitím, s výjimkou dlouhodobého majetku, podléhá vyrovnání, pokud ve lhůtě pro uplatnění nároku na odpočet daně podle § 73 odst. 3 plátce tento majetek použije v rámci své ekonomické činnosti pro jiné účely, než které zohlednil při uplatnění původního odpočtu daně.
(2) Použitím pro jiné účely se rozumí případy, kdy plátce uplatnil původní odpočet daně v
- a) plné výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v krácené výši nebo nárok na odpočet daně nemá,
- b) krácené výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které nárok na odpočet daně nemá, nebo pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši, nebo
- c) plné nebo částečné výši a následně u tohoto majetku došlo ke zničení, ztrátě či odcizení, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny, a to dnem, kdy se plátce o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.
(3) Původní odpočet daně uplatněný u staveb a jednotek, které nejsou dlouhodobým majetkem, podléhá vyrovnání rovněž po uplynutí lhůty podle § 73 odst. 3, jsou-li splněny ostatní podmínky podle odstavce 1.
(4) Částka vyrovnání odpočtu daně se vypočte jako rozdíl mezi výší nároku na odpočet daně k okamžiku použití majetku a výší původního uplatněného odpočtu daně. Je-li vypočtená částka vyrovnání odpočtu daně kladná, je plátce oprávněn vyrovnání provést, je-li záporná, je plátce povinen vyrovnání provést.
(5) Vyrovnání odpočtu daně plátce provede za zdaňovací období, ve kterém byl obchodní majetek použit a ve kterém nastaly skutečnosti zakládající povinnost nebo možnost provést toto vyrovnání.
##### § 77a
#### Snížení odpočtu daně v případě vybraného osobního automobilu
U vybraného osobního automobilu, který při pořízení nebyl dlouhodobým majetkem a stane se dlouhodobým majetkem, je plátce povinen snížit uplatněný odpočet daně o část odpočtu daně převyšující odpočet daně, na který by měl nárok, pokud by byl tento automobil při pořízení dlouhodobým majetkem, a to za zdaňovací období, ve kterém se tento automobil stal dlouhodobým majetkem.
#### Úprava odpočtu daně
##### § 78
(1) Původní odpočet daně uplatněný u pořízeného dlouhodobého majetku podléhá úpravě, pokud v některém z kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl původní odpočet uplatněn, dojde ke změně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně. Obdobně se postupuje v případě, kdy plátce při pořízení dlouhodobého majetku nárok na odpočet daně neměl, protože daný majetek byl původně určený k použití v rámci ekonomické činnosti plátce pro účely, které nezakládají nárok na odpočet daně.
(2) Změny v rozsahu použití dlouhodobého majetku se posuzují samostatně za každý kalendářní rok v rámci lhůty pro úpravu odpočtu daně, a to ve srovnání se skutečnostmi, které plátce zohlednil při uplatnění původního odpočtu daně nebo při pořízení tohoto majetku, pokud nárok na odpočet daně neměl.
(3) Lhůta pro úpravu odpočtu daně činí 5 let a počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen. V případě staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení podle § 4 odst. 4 písm. c) bodu 4 a v případě pozemků se lhůta pro úpravu odpočtu daně prodlužuje na 10 let.
(4) Změnou rozsahu použití dlouhodobého majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, se rozumí případy, kdy plátce
- a) uplatnil původní odpočet daně v plné výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v částečné výši nebo nárok na odpočet daně nemá,
- b) uplatnil původní odpočet daně v částečné výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které nárok na odpočet daně nemá, nebo pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši,
- c) neměl nárok na odpočet daně a následně tento majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši nebo v částečné výši, nebo
- d) uplatnil původní odpočet daně v částečné výši a vznikne rozdíl mezi poměrnými koeficienty nebo vypořádacími koeficienty.
(5) Pro účely úpravy odpočtu daně se technické zhodnocení podle § 4 odst. 4 písm. c) bodu 4 považuje za samostatný dlouhodobý majetek.
(6) Úpravu odpočtu daně plátce provede za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém nastaly skutečnosti zakládající povinnost nebo možnost provést tuto úpravu.
##### § 78a
(1) Částka úpravy odpočtu daně za příslušný kalendářní rok se vypočte ve výši jedné pětiny, popřípadě jedné desetiny v případě staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení podle § 4 odst. 4 písm. c) bodu 4 a v případě pozemků, ze součinu
- a) částky daně na vstupu u příslušného majetku a
- b) rozdílu mezi ukazatelem nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, v němž se provádí úprava odpočtu daně, a ukazatelem nároku na odpočet daně
- 1. ke kalendářnímu roku, v němž byl původní odpočet daně uplatněn, nebo
- 2. ke kalendářnímu roku, v němž byl majetek pořízen, pokud plátce nárok na odpočet daně neměl.
(2) Ukazatelem nároku na odpočet daně je
- a) 0 %, nemá-li plátce nárok na odpočet daně,
- b) 100 %, má-li plátce nárok na odpočet daně v plné výši, nebo
- c) poměrný koeficient nebo vypořádací koeficient, má-li plátce nárok na odpočet daně pouze v částečné výši, popřípadě součin obou koeficientů, dojde-li k souběhu nároku na odpočet daně v poměrné výši podle § 75 a nároku na odpočet daně v krácené výši podle § 76.
(3) Úprava odpočtu daně se provede pouze v případě, že rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně je větší než 10 procentních bodů. Je-li vypočtená částka úpravy odpočtu daně kladná, je plátce oprávněn úpravu provést, je-li záporná, je plátce povinen úpravu provést.
(4) Při výpočtu částky úpravy odpočtu daně u dlouhodobého majetku, který plátce pořídil jako osoba povinná k dani přede dnem registrace, se postupuje obdobně podle odstavce 1 s tím, že namísto ukazatele nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, v němž byl původní odpočet uplatněn nebo majetek pořízen, se použije ukazatel nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, ve kterém došlo k registraci.
(5) Používá-li plátce majetek pro změněné účely podle § 78 odst. 4 písm. a) až c) pouze po část příslušného kalendářního roku, zohlední se tato skutečnost v částce úpravy odpočtu daně vypočtené podle odstavce 1 nebo 4.
##### § 78b
Pro výpočet úpravy odpočtu daně se u pořízeného dlouhodobého majetku částka daně na vstupu stanoví jako součet daně na vstupu u jednotlivých přijatých zdanitelných plnění, která se stala součástí tohoto majetku.
##### § 78c
(1) Ustanovení § 78 až 78b se použijí obdobně pro úpravu odpočtu daně u
- a) majetku nabytého na základě rozhodnutí o privatizaci podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby,
- b) majetku nabytého při nabytí obchodního závodu,
- c) majetku, který je součástí jmění přecházejícího při přeměně právnické osoby, nebo
- d) majetku, který plátce nabyl jako dědic pokračující v uskutečňování ekonomické činnosti.
(2) Běh lhůty pro úpravu odpočtu daně podle odstavce 1 se nepřerušuje.
##### § 78d
(1) Dojde-li u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k uskutečnění plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby, použijí se obdobně ustanovení § 78 až 78c s tím, že úprava odpočtu daně se provede jednorázově a plátce ji provede za zdaňovací období, ve kterém došlo k uskutečnění plnění.
(2) Částka jednorázové úpravy odpočtu daně za kalendářní rok, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle odstavce 1, se stanoví jako součin částky vypočtené podle § 78a odst. 1 nebo 4 a počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně. Do počtu roků se započítává také rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna. Ukazatelem nároku na odpočet daně je 0 %, je-li dané plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, nebo 100 %, je-li zdanitelné.
(3) Úpravě odpočtu daně podléhá rovněž odpočet daně, který plátce u dlouhodobého majetku uplatnil v témže kalendářním roce, ve kterém uskutečnil plnění podle odstavce 1.
(4) Jestliže plátce ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně dodá nebo poskytne dlouhodobý majetek, u kterého byl oprávněn uplatnit původní nárok na odpočet daně v poměrné výši, jde o uskutečněné plnění rovněž v případě části tohoto majetku původně určené pro použití pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců.
##### § 78da
(1) Dojde-li ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k dodání nemovité věci, na které byla dokončena významná oprava, podléhá tato oprava úpravě odpočtu daně.
(2) Lhůta pro úpravu odpočtu daně v případě opravy nemovité věci činí 10 let a počíná běžet kalendářním rokem, ve kterém byla oprava dokončena.
(3) Při úpravě odpočtu daně v případě opravy nemovité věci se postupuje obdobně podle § 78d s tím, že při stanovení částky jednorázové úpravy odpočtu se použije ukazatel původního nároku na odpočet daně ve výši podílu skutečně uplatněného odpočtu daně na celkové částce daně na vstupu u příslušné opravy.
(4) Významnou opravou podle odstavce 1 se pro účely odpočtu daně rozumí oprava podle právních předpisů upravujících účetnictví^7i), pokud hodnota veškerých přijatých zdanitelných plnění vztahující se k této opravě bez daně je vyšší než 200 000 Kč.
##### § 78e
(1) Dojde-li u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k jeho zničení, ztrátě či odcizení, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny, použijí se obdobně ustanovení § 78 až 78c s tím, že úprava odpočtu daně se provede jednorázově za zdaňovací období, ve kterém se plátce o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.
(2) Částka jednorázové úpravy odpočtu daně podle odstavce 1 se stanoví jako součin částky vypočtené podle § 78a odst. 1 nebo 4 a počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně. Do počtu roků se započítává také rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna. Ukazatelem nároku na odpočet daně je 0 %.
(3) Úpravě odpočtu daně podléhá rovněž odpočet daně, který plátce u dlouhodobého majetku uplatnil v témže kalendářním roce, ve kterém nastaly skutečnosti podle odstavce 1.
#### Nárok na odpočet daně při registraci a zrušení registrace
##### § 79
(1) Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, pokud
- a) se toto plnění uskutečnilo v období zahrnujícím 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, a
- b) je toto plnění ke dni, kdy se tato osoba stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku.
(2) Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně rovněž u přijatého zdanitelného plnění, pokud
- a) se dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečnily v období zahrnujícím 60 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem,
- b) se dodané zboží nebo poskytnutá služba staly součástí nedokončeného dlouhodobého majetku a tento majetek je uveden do stavu způsobilého k užívání
- 1. v období zahrnujícím 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, nebo
- 2. nejdříve ke dni, kdy se stala plátcem, a
- c) majetek, jehož se zboží nebo služba staly součástí, je ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku.
(3) Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně rovněž u přijatého zdanitelného plnění, které není ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku, pokud v období zahrnujícím 6 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, toto plnění přijala a použila jej k vývozu zboží, který je osvobozen od daně.
(4) Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně rovněž u přijatého zdanitelného plnění, pokud
- a) toto plnění pořídila přede dnem, kdy se stala plátcem,
- b) toto plnění není ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku a
- c) měla by u tohoto plnění nárok na vrácení daně podle § 82a, 83 nebo 83a, který nemohla uplatnit, neboť pro uplatnění nároku na vrácení daně nesplnila podmínku minimální délky období pro uplatnění vrácení daně, nebo protože se plátcem stala dříve, než jej mohla uplatnit.
(5) Plátce má za obdobných podmínek jako podmínek podle odstavců 1 až 4 nárok na odpočet daně v případě jmění převáděného nebo přecházejícího při přeměně právnické osoby nabytého od osoby povinné k dani, která nebyla plátcem ke dni předcházejícímu dni zápisu přeměny do veřejného rejstříku nebo obdobné evidence podle právních předpisů jiného státu. Tento nárok lze uplatnit za zdaňovací období, do něhož spadá den tohoto zápisu. V tomto daňovém přiznání uvede plátce rovněž hodnoty plnění podle § 76 odst. 1 písm. b), která uskutečnila osoba povinná k dani, která nebyla plátcem, v příslušném kalendářním roce.
(6) Nárok na odpočet daně podle odstavců 1 až 5 se uplatní způsobem, v rozsahu a za podmínek stanovených v § 72 až 78d. Pro výpočet částky nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku se přiměřeně použije § 78d odst. 2.
(7) Nárok na odpočet daně podle odstavců 1 až 4 lze uplatnit za zdaňovací období, do něhož spadá den, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem. V daňovém přiznání uvede plátce, který byl bezprostředně předtím, než se stal plátcem, v režimu pro malé podniky, rovněž hodnoty plnění podle § 76 odst. 1 písm. b), která uskutečnil v příslušném kalendářním roce.
(8) Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění podle odstavců 1 až 5, pokud mu z tohoto plnění vznikl nárok na vrácení částky podle § 79d nebo nárok na vrácení daně.
##### § 79a
(1) Při zrušení registrace je plátce povinen snížit uplatněný odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil odpočet daně.
(2) Částka snížení odpočtu daně u nedokončeného majetku, u úplat za zdanitelná plnění, která se do dne předcházejícího dni zrušení registrace neuskutečnila, u jednoúčelového poukazu, který nebyl do dne předcházejícího dni zrušení registrace použit jako úplata za skutečné předání zboží nebo poskytnutí služby, ani převeden, a u zásob se určí ve výši uplatněného odpočtu daně. Pro výpočet částky snížení odpočtu daně u dlouhodobého majetku se přiměřeně použije § 78d odst. 2.
(3) Částka snížení odpočtu daně u majetku, který není uveden v odstavci 2 a u kterého byl uplatněn odpočet daně alespoň ve výši 2 100 Kč, pořízeného v období zahrnujícím 11 kalendářních měsíců před zrušením registrace a kalendářní měsíc, v němž došlo ke zrušení registrace, se vypočte jako součin výše jedné dvanáctiny uplatněného odpočtu daně a počtu celých kalendářních měsíců tohoto období, za který tento majetek nebyl obchodním majetkem plátce.
(4) Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně u
- a) majetku nabytého na základě rozhodnutí o privatizaci podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby,
- b) majetku nabytého při nabytí obchodního závodu,
- c) majetku, který je součástí jmění přecházejícího při přeměně právnické osoby, nebo
- d) majetku, který plátce nabyl jako dědic pokračující v uskutečňování ekonomické činnosti.
(5) Plátce je povinen provést snížení odpočtu daně podle odstavců 1 až 4 za poslední zdaňovací období registrace.
##### § 79b
Osoba spravující pozůstalost je povinna v posledním daňovém přiznání, které podává za zemřelého plátce, snížit uplatněný odpočet daně u majetku, který je obchodním majetkem zemřelého plátce a u kterého tento plátce uplatnil odpočet daně, pokud dědic nepokračuje v uskutečňování ekonomické činnosti po zemřelém plátci.
##### § 79c
Při zrušení registrace nevzniká povinnost snížit uplatněný odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého byl uplatněn odpočet daně, a to
- a) při zrušení právnické osoby bez likvidace,
- b) v případě, kdy fyzická osoba, která je plátcem, ukončí podnikatelskou činnost tak, že celý svůj obchodní majetek vloží do právnické osoby, která bezprostředně v činnosti pokračuje a jejíž je jediným zakladatelem,
- c) při zrušení registrace právnické osoby,
- 1. která byla plátcem,
- 2. která byla založena jedinou fyzickou osobou a
- 3. v jejíž činnosti pokračuje tato fyzická osoba jako podnikatel,
- d) při sloučení, splynutí nebo rozdělení státního podniku, jestliže je plátcem,
- e) při přeměně osoby, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, jestliže je plátcem, nebo
- f) při zrušení registrace skupiny a zániku nebo zrušení členství člena skupiny.
##### § 79d
(1) Pokud osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba, které se daň vrací podle § 83, (dále jen „osoba, která má nárok na vrácení částky“) snížila při zrušení registrace podle § 106 odst. 1, § 106 odst. 2 písm. b) nebo § 106 odst. 3 nebo 4 jako plátce uplatněný odpočet daně u obchodního majetku, vzniká jí nárok na vrácení částky odpovídající tomuto snížení v rozsahu, v jakém tento majetek použila pro uskutečňování plnění, z nichž by plátci vznikl nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 1, za období 1 roku po dni zrušení registrace.
(2) Pokud se osoba, která má nárok na vrácení částky, stane v průběhu období podle odstavce 1 plátcem, má nárok na vrácení částky podle odstavce 1 za období, které končí dnem předcházejícím dni, kdy se stala plátcem.
(3) Nárok na vrácení částky podle odstavce 1 lze uplatnit podáním dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byla osobě, která má nárok na vrácení částky, registrace zrušena, do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po skončení období stanoveného v odstavci 1 nebo 2. Není-li v této lhůtě nárok na vrácení částky podle odstavce 1 uplatněn, zaniká.
(4) Dodatečné daňové přiznání nelze podat před skončením období stanoveného v odstavci 1 nebo 2.
(5) Vznikne-li v důsledku vyměření nároku na vrácení částky podle odstavce 1 vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti do 30 dnů od tohoto vyměření.
(6) Osoba, která má nárok na vrácení částky, je daňovým subjektem.
##### § 79e
(1) Při zrušení registrace je dlužník povinen snížit odpočet daně uplatněný u přijatého zdanitelného plnění, pokud ke dni zrušení registrace
- a) za toto plnění neposkytl úplatu nebo její část,
- b) je dluh za přijaté zdanitelné plnění splatný a nedošlo k jeho zániku,
- c) nenastaly podmínky pro postup podle § 74b odst. 1 ani 3 a
- d) od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění, uplynuly méně než 3 roky.
(2) Snížení odpočtu daně se provede ve výši daně stanovené z neposkytnuté úplaty za zdanitelné plnění, a to nejvýše do výše původně uplatněného odpočtu. Pokud byl odpočet daně snížen podle § 79a nebo 79b, vychází se při výpočtu výše snížení odpočtu daně z odpočtu daně sníženého podle § 79a nebo 79b.
(3) Dlužník je povinen provést snížení odpočtu daně podle odstavce 1 za poslední zdaňovací období registrace; to neplatí pro osobu spravující pozůstalost při ukončení registrace zemřelého plátce podle § 106 odst. 8 písm. b), pokud dědic pokračuje v uskutečňování ekonomické činnosti po zemřelém plátci.
(4) Dlužník, který provedl snížení uplatněného odpočtu daně podle odstavce 1, je oprávněn opětovně zvýšit uplatněný odpočet daně, pokud do 3 let od zrušení registrace dodatečně splní svůj dluh nebo jeho část, a to
- a) v dodatečném daňovém přiznání za poslední zdaňovací období registrace a
- b) ve výši daně stanovené z dodatečně poskytnuté úplaty nebo její části za zdanitelné plnění, nejvýše však do výše snížení odpočtu daně provedeného podle odstavce 1.
(5) Dlužník, který provedl snížení uplatněného odpočtu daně podle odstavce 1 nebo zvýšení odpočtu daně podle odstavce 4, je povinen předložit jako přílohu k daňovému přiznání nebo dodatečnému daňovému přiznání seznam provedených změn odpočtu daně obsahující údaje o přijatém zdanitelném plnění, o původně uplatněném odpočtu daně a veškerých jeho následných změnách. Seznam musí ve vztahu ke každé provedené změně odpočtu daně obsahovat alespoň
- a) označení věřitele,
- b) daňové identifikační číslo věřitele,
- c) informace vztahující se k původnímu zdanitelnému plnění, a to
- 1. den jeho uskutečnění,
- 2. základ daně a sazbu daně,
- 3. den splatnosti,
- 4. evidenční číslo daňového dokladu a
- 5. den a výši doposud poskytnuté úplaty,
- d) doposud provedené opravy odpočtu daně podle § 74, 74a nebo 74b včetně údajů podle § 45 odst. 1 písm. f) a h) až k),
- e) výši uplatněného odpočtu a
- f) den a výši dodatečně poskytnuté úplaty.
#### Díl 11
#### Vracení daně
##### § 80
#### Vracení daně osobě požívající výsad a imunit
(1) Nárok na vrácení daně z přijatého zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku vzniká na základě principu vzájemnosti těmto osobám požívajícím výsad a imunit:
- a) diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem (dále jen „konzulární úřad“) akreditovaným pro Českou republiku jako orgány cizích států se sídlem v tuzemsku,
- b) členovi diplomatické mise nebo konzulárního úřadu se sídlem v tuzemsku, který je akreditován pro Českou republiku a není státním občanem České republiky, s výjimkou člena služebního personálu,
- c) zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, pokud Ministerstvo zahraničních věcí udělilo souhlas s jejich zřízením podle zákona o zahraniční službě,
- d) členovi zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo členovi zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, podle písmene c).
(2) Nárok na vrácení daně z přijatého zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku vzniká na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí českého právního řádu, těmto osobám požívajícím výsad a imunit:
- a) mezinárodní organizaci se sídlem v tuzemsku nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěnému v tuzemsku,
- b) subjektu Evropské unie,
- c) úředníkovi mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného v tuzemsku akreditovanému pro Českou republiku, který není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu úřední funkce v tuzemsku,
- d) členovi rodiny úředníka mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného v tuzemsku podle písmene c), který není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.
(3) Nárok na vrácení daně vzniká osobě požívající výsad a imunit podle
- a) odstavce 1 písm. a) nebo c) v rozsahu naplnění principu vzájemnosti, nejvýše však do výše 2 000 000 Kč za kalendářní rok, pokud má nejvýše 15 členů personálu, nebo 3 000 000 Kč za kalendářní rok, pokud má alespoň 16 členů personálu; počet členů personálu této osoby se určuje jako průměr počtu členů personálu za kalendářní rok bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, ve kterém nárok této osobě vznikl,
- b) odstavce 1 písm. b) nebo d) v rozsahu naplnění principu vzájemnosti, nejvýše však do výše
- 1. 200 000 Kč za kalendářní rok, a to v kalendářním roce nástupu této osoby na diplomatickou misi nebo konzulární úřad v České republice, a
- 2. 100 000 Kč za kalendářní rok v kalendářních letech následujících po kalendářním roce podle bodu 1,
- c) odstavce 2 písm. a) až d) v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, která je součástí českého právního řádu.
(4) Pro posouzení splnění částky omezení podle odstavce 3 písm. a) nebo b) a omezení podle odstavce 7 se do výše daně, která se vrací osobě požívající výsad a imunit, započítává také daň, která by v případě nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně, byla vypočtena, pokud by plnění poskytnuté pro tuto osobu nebylo osvobozeno od daně podle § 71 odst. 4 písm. a) nebo § 71l.
(5) Částka omezení podle odstavce 3 písm. a) nebo b) se nevztahuje na nákup nebo přijetí
- a) osobního automobilu splňujícího podmínky podle odstavců 7 a 8,
- b) pohonných hmot pro automobil podle písmene a) v případě, že je diplomatická registrační značka tohoto automobilu uvedena na seznamu diplomatických registračních značek osobních automobilů,
- c) telekomunikačních služeb,
- d) služeb spojených se sběrem a odvozem komunálního odpadu,
- e) elektřiny, vody, plynu a služeb s tím spojených,
- f) topných olejů pro výrobu tepla,
- g) bezpečnostních služeb v případě osoby podle odstavce 1 písm. a) nebo c),
- h) ubytování pro vrcholné návštěvy v případě osob podle odstavce 1 písm. a) nebo c),
- i) školného v případě osoby podle odstavce 1 písm. b) nebo d),
- j) služby spočívající v nájmu a údržbě nemovité věci, pokud úplatu za tuto službu poskytne osoba podle odstavce 1 písm. a) nebo c) a jedná se o nemovitou věc uznanou Českou republikou coby přijímajícím státem jako místnost mise, konzulární místnost, místnost entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, nebo místnost veřejné instituce založené podle práva cizího státu,
- k) zboží nebo služby spočívajících v nákupu, výstavbě nemovité věci nebo změně dokončené nemovité věci ve vlastnictví vysílajícího státu nebo entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, v případě osoby podle odstavce 1 písm. a) nebo c), a to pokud celková úplata za tento nákup, výstavbu nebo změnu přesáhla nebo má přesáhnout částku 100 000 Kč a tato osoba k daňovému přiznání pro vrácení daně přiloží potvrzení o splnění principu vzájemnosti uznané Českou republikou; to neplatí v případě zboží nebo služby, které byly nakoupeny nebo přijaty přede dnem uznání tohoto potvrzení Českou republikou.
(6) Osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 se vrací zaplacená daň, pokud cena zboží nebo služeb včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom daňovém dokladu nebo dokladu o dodání zboží nebo poskytnutí služby je vyšší než 4 000 Kč. Toto omezení se v případě osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 nevztahuje na pohonné hmoty pro osobní automobil splňující podmínky podle odstavců 7 a 8, telekomunikační služby, služby spojené se sběrem a odvozem komunálního odpadu, dodání elektřiny, vody, plynu a služby s tím spojené a topné oleje pro výrobu tepla.
(7) Osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) vznikne nárok na vrácení daně při nákupu osobního automobilu nejvýše za
- a) 2 osobní automobily v případě velvyslance, nuncia nebo vedoucího mise v rovnocenné hodnosti a 1 další osobní automobil v případě, že je tato osoba doprovázena manželem nebo partnerem, kteří jsou registrováni Ministerstvem zahraničních věcí,
- b) 1 osobní automobil v případě člena diplomatického personálu a konzulárního úředníka a 1 další osobní automobil v případě, že je tato osoba doprovázena manželem nebo partnerem, kteří jsou registrováni Ministerstvem zahraničních věcí,
- c) 1 osobní automobil v případě člena administrativního a technického personálu a konzulárního zaměstnance.
(8) Při nákupu osobního automobilu lze daň vrátit osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 pouze v případě, že je osobnímu automobilu přidělena diplomatická registrační značka podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.
(9) Osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. a) nebo c) má nárok na vrácení zaplacené daně za nakoupené zboží a služby za podmínky, že nakoupené zboží a služby použije výlučně za účelem výkonu její funkce. Osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) má nárok na vrácení zaplacené daně za nakoupené zboží a služby za podmínky, že nakoupené zboží a služby jsou určeny pro osobní spotřebu této osoby nebo člena její rodiny, který tvoří součást domácnosti této osoby.
(10) Nárok na vrácení daně se uplatňuje v
- a) daňovém přiznání pro osoby podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a), c) nebo d) s tím, že toto přiznání nelze podat elektronicky, nebo
- b) žádosti o vrácení daně pro osoby podle odstavce 2 písm. b).
(11) Hodlá-li osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 uplatnit nárok na vrácení daně, je Ministerstvu zahraničních věcí povinna předložit daňové přiznání, přehled nakoupeného zboží a přijatých služeb k potvrzení naplnění principu vzájemnosti a seznam členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby a jsou na dokladu o dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedeni jako osoby, pro které se uskutečňuje zdanitelné plnění. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí v tomto daňovém přiznání
- a) naplnění principu vzájemnosti, pokud v případě nákupu zboží nebo přijetí služby
- 1. podle odstavce 5 je v cizím státě v souladu s principem vzájemnosti české osobě obdobné této osobě požívající výsad a imunit za nákup stejného druhu zboží nebo přijetí stejného druhu služby vracena daň z přidané hodnoty nebo obdobná všeobecná daň ze spotřeby, a
- 2. jiných než podle odstavce 5 je v cizím státě v souladu s principem vzájemnosti české osobě obdobné této osobě požívající výsad a imunit vracena daň z přidané hodnoty nebo obdobná všeobecná daň ze spotřeby,
- b) skutečnost, že osoby uvedené na tomto seznamu jsou členové rodiny osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d), kteří tvoří součást domácnosti této osoby.
(12) K daňovému přiznání nebo žádosti o vrácení daně je osoba požívající výsad a imunit povinna přiložit
- a) kopii daňového dokladu nebo dokladu o dodání zboží nebo poskytnutí služby,
- b) kopii osvědčení o registraci vozidla, jde-li o vrácení daně při pořízení osobního automobilu,
- c) v případě, že daňové přiznání podává osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1, přehled nakoupeného zboží a přijatých služeb v členění na
- 1. zboží a služby podle odstavce 5 a
- 2. zboží a služby jiných než podle odstavce 5,
- d) v případě, že nemá být podle odstavce 5 písm. k) na nákup nebo přijetí plnění použit limit podle odstavce 3 písm. a), potvrzení o splnění principu vzájemnosti uznané Českou republikou,
- e) v případě osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) seznam členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby a jsou na dokladu o dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedeni jako osoby, pro které se uskutečňuje zdanitelné plnění.
(13) Možnost uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně vzniká osobě požívající výsad a imunit nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění. Nárok na vrácení daně osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a), c) nebo d) zaniká, pokud není uplatněn do 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Nárok na vrácení daně subjektu Evropské unie zaniká, pokud není uplatněn do 31. prosince kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.
(14) Osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 je povinna vrátit správci daně vrácenou daň, pokud
- a) v období 24 měsíců ode dne přidělení diplomatické registrační značky je osobní automobil, u jehož nákupu byl uplatněn nárok na vrácení daně, pronajat, zapůjčen, zastaven, zcizen, zničen nebo vyřazen podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, nebo
- b) přestane být takovou osobou; to neplatí v případě
- 1. osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. a) nebo c), pokud je osobní automobil odvezen mimo tuzemsko po uplynutí 6 měsíců ode dne přidělení diplomatické registrační značky,
- 2. osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d), pokud ukončí svůj služební pobyt v tuzemsku po uplynutí 6 měsíců ode dne přidělení diplomatické registrační značky, tento automobil odveze mimo tuzemsko a v okamžiku odvezení tohoto automobilu je jeho vlastníkem.
(15) Osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 je povinna vrátit vrácenou daň do 30 dnů ode dne zjištění skutečnosti podle odstavce 14. Výše daně, kterou je tato osoba povinna vrátit, se vypočte jako součin
- a) výše vrácené daně a
- b) podílu
- 1. počtu dnů, které zbývají z období 24 měsíců ode dne přidělení diplomatické registrační značky, a
- 2. období 24 měsíců ode dne přidělení diplomatické registrační značky vyjádřeného ve dnech.
(16) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li správce daně Ministerstvu zahraničních věcí informace získané při správě daně v oblasti vracení daně osobě požívající výsad a imunit.
(17) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem, který je plátce uskutečňující zdanitelné plnění na požádání osoby požívající výsad a imunit povinen vystavit a který obsahuje tyto údaje:
- a) obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
- b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
- c) jméno osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění,
- d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
- e) evidenční číslo dokladu,
- f) den uskutečnění zdanitelného plnění,
- g) sazbu daně a základ daně,
- h) výši daně,
- i) výši ceny včetně daně celkem.
(18) Zdaňovacím obdobím je u osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. a) nebo c) a odstavce 2 písm. a) kalendářní měsíc a u osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) a odstavce 2 písm. c) nebo d) kalendářní čtvrtletí. Daňové přiznání se podává jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den následujícího zdaňovacího období a nejpozději do 31. ledna následujícího po roce, za které se daňové přiznání podává. Žádost o vrácení daně lze podat jednou za kalendářní rok, a to nejdříve po jeho skončení.
(19) Místně příslušným správcem daně pro vracení daně osobě požívající výsad a imunit je v případě
- a) diplomatické mise, konzulárního úřadu, zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, správce daně místně příslušný podle jejich sídla v tuzemsku,
- b) člena diplomatické mise, konzulárního úřadu, člena zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo člena zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, správce daně místně příslušný podle sídla osob podle písmene a),
- c) subjektu Evropské unie se sídlem v tuzemsku správce daně místně příslušný podle jeho sídla v tuzemsku,
- d) subjektu Evropské unie se sídlem mimo tuzemsko Finanční úřad pro hlavní město Prahu,
- e) mezinárodní organizace nebo zastoupení mezinárodní organizace správce daně místně příslušný podle jejich sídla nebo umístění v tuzemsku,
- f) úředníka mezinárodní organizace nebo zastoupení mezinárodní organizace nebo člena jeho rodiny správce daně místně příslušný podle jejich místa pobytu v České republice.
##### § 80a
#### Vracení daně mezinárodní organizaci se sídlem mimo tuzemsko
(1) Mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem a která nemá v tuzemsku sídlo ani zastoupení, má nárok na vrácení daně za nakoupené zboží a služby v rozsahu uvedeném v příslušné mezinárodní smlouvě, pokud je využije výlučně pro výkon činností v této smlouvě uvedených.
(2) Nárok na vrácení daně se uplatní podáním žádosti o vrácení daně s tím, že tuto žádost nelze podat elektronicky.
(3) Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejdříve po skončení kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění, nejpozději však do 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se toto plnění uskutečnilo. Uplynutím tohoto dne nárok na vrácení daně osobě uvedené v odstavci 1 zaniká.
(4) Osobě uvedené v odstavci 1 se vrací daň zaplacená v cenách zboží a služeb, pokud cena za zdanitelné plnění včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom dni uvedená na jednom dokladu je vyšší než 4 000 Kč, s výjimkou pořízení pohonných hmot pro osobní automobil.
(5) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem, který je plátce uskutečňující zdanitelné plnění povinen na požádání osoby uvedené v odstavci 1 vystavit. Doklad musí obsahovat tyto údaje:
- a) označení osoby, která uskutečňuje zdanitelné plnění,
- b) daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje zdanitelné plnění,
- c) označení osoby, pro kterou se zdanitelné plnění uskutečňuje,
- d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
- e) evidenční číslo dokladu,
- f) den uskutečnění zdanitelného plnění,
- g) základ daně,
- h) sazba daně,
- i) výši daně uvedená v české měně,
- j) výši ceny včetně daně celkem.
(6) Pro osobu uvedenou v odstavci 1 je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro hlavní město Prahu.
##### § 82
#### Vracení daně plátci v jiném členském státě
(1) Plátce, který má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku, má nárok na vrácení daně na vstupu z plnění s místem plnění v jiném členském státě, ve kterém v období pro vrácení daně neměl sídlo ani provozovnu, a to podle pravidel stanovených tímto jiným členským státem. Pokud plátce použije přijaté zdanitelné plnění pro uskutečnění plnění uvedených v § 72 odst. 9, má nárok na vrácení daně v částečné výši.
(2) Podmínkou pro vrácení daně v jiném členském státě je podání žádosti o vrácení daně tomuto jinému členskému státu prostřednictvím elektronického portálu spravovaného Generálním finančním ředitelstvím. Oprávnění k přístupu na elektronický portál přidělí místně příslušný správce daně do 15 dnů ode dne obdržení žádosti o přidělení oprávnění k přístupu podané elektronicky a podepsané uznávaným elektronickým podpisem nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky; žádost o přidělení oprávnění k přístupu je formulářovým podáním.
(3) Žádost o vrácení daně se podává nejpozději do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně. Přijetí žádosti o vrácení daně bude žadateli neprodleně potvrzeno prostřednictvím elektronického portálu.
(4) Pokud po podání žádosti o vrácení daně dojde ke změně ve výši koeficientu podle § 72 odst. 9, provede plátce opravu částky daně, o kterou požádal nebo která již byla vrácena. Opravu provede plátce v žádosti o vrácení daně předložené v kalendářním roce následujícím po daném období pro vrácení daně nebo pokud v tomto kalendářním roce žádost o vrácení daně nepodá, předloží opravu v samostatném prohlášení prostřednictvím elektronického portálu.
(5) Žádost o vrácení daně nebude předána jinému členskému státu, pokud žadatel v období pro vrácení daně uskutečňoval pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně nebo byl osobou povinnou k dani podle § 6 odst. 1 a nebo byl osobou nepovinnou k dani. Oznámení o nepředání žádosti o vrácení daně bude sděleno prostřednictvím elektronického portálu.
(6) Okamžikem doručení v případech podle odstavců 1 až 5 se rozumí okamžik odeslání oznámení ve formě datové zprávy na adresu elektronické pošty uvedenou v žádosti o vrácení daně prostřednictvím elektronického portálu.
#### Vracení daně v tuzemsku osobám registrovaným k dani v jiném členském státě
##### § 82a
(1) Nárok na vrácení daně na vstupu z plnění s místem plnění v tuzemsku má osoba povinná k dani, která je osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, pokud během období pro vrácení daně
- a) neměla sídlo ani provozovnu v tuzemsku,
- b) nebyla plátcem a
- c) neuskutečnila dodání zboží ani poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou
- 1. plnění osvobozeného od daně podle § 51, 66, 68 nebo 69,
- 2. dodání zboží nebo poskytnutí služby, u kterých vznikla povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 3 nebo § 108 odst. 4 písm. a),
- 3. plnění podle § 17, které uskutečnila jako prostřední osoba, nebo
- 4. vybraného plnění, na které byl použit zvláštní režim jednoho správního místa.
(2) Nárok na vrácení daně může být uplatněn za obdobných podmínek, za nichž má plátce nárok na odpočet daně v tuzemsku. Pokud osoba registrovaná k dani v jiném členském státě má nárok na odpočet daně v poměrné výši, má nárok na vrácení daně pouze v této poměrné výši.
(3) Nárok na vrácení daně se nevztahuje na částky daně, které byly uplatněny
- a) v rozporu s tímto zákonem,
- b) u plnění, která jsou osvobozena od daně podle § 19a, 19b, 64 nebo § 66 odst. 2 písm. b).
(4) Osoba registrovaná k dani uplatní nárok na vrácení daně z přijatého zdanitelného plnění v členském státě, v němž se nachází její sídlo. Je-li zdanitelné plnění přijato provozovnou, uplatní osoba registrovaná k dani nárok na vrácení daně v členském státě, kde je umístěna tato provozovna. Nárok na vrácení daně se uplatní podáním žádosti o vrácení daně prostřednictvím elektronického portálu jiného členského státu.
(5) Žádost o vrácení daně musí obsahovat
- a) daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty žadatele,
- b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo, místo pobytu žadatele,
- c) obchodní firmu nebo jméno, sídlo, místo pobytu zástupce, pokud je ustanoven,
- d) adresu elektronické pošty,
- e) popis ekonomické činnosti žadatele, pro niž je zboží pořízeno nebo služba přijata, pomocí harmonizovaných kódů,
- f) období pro vrácení daně, na které se žádost o vrácení daně vztahuje,
- g) prohlášení žadatele o tom, že splnil podmínku stanovenou v odstavci 1 písm. c),
- h) údaje o účtu, včetně kódů IBAN, BIC, název vlastníka účtu a měny účtu,
- i) za každý daňový doklad nebo daňový doklad při dovozu zboží tyto údaje:
- 1. daňové identifikační číslo plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, nejde-li o dovoz zboží,
- 2. obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo plátce, který uskutečnil zdanitelná plnění,
- 3. evidenční číslo daňového dokladu,
- 4. den uskutečnění zdanitelného plnění,
- 5. základ daně a výši daně v české měně,
- 6. celkovou výši nároku na vrácení daně v české měně,
- 7. koeficient pro výpočet nároku na odpočet daně v částečné výši vyjádřený jako procentní podíl,
- 8. druh pořízeného zboží nebo přijaté služby v členění podle kódů uvedených v odstavci 6.
(6) V žádosti o vrácení daně musí být druh zboží nebo služby popsán podle těchto kódů:
- 1 uhlovodíková paliva,
- 2 nájem dopravního prostředku,
- 3 výdaje související s dopravním prostředkem (jiné než zboží a služby uvedené pod kódy 1 a 2),
- 4 mýtné a silniční poplatky,
- 5 cestovní výlohy, jako například jízdné v taxi, jízdné ve veřejné dopravě,
- 6 ubytování,
- 7 potraviny, nápoje a restaurační služby,
- 8 vstupné na veletrhy a výstavy,
- 9 výdaje na luxusní zboží, zábavu a reprezentaci,
- 10 jiné.
(7) Žádost o vrácení daně musí žadatel doložit elektronickou kopií daňového dokladu nebo daňového dokladu při dovozu zboží, pokud základ daně převyšuje ekvivalent částky 250 EUR u uhlovodíkových paliv nebo ekvivalent částky 1 000 EUR u ostatních druhů pořízeného zboží nebo přijatých služeb.
(8) Období pro vrácení daně, za které lze podat žádost o vrácení daně, činí nejvýše jeden kalendářní rok a nejméně tři kalendářní měsíce, případně období kratší než tři měsíce, jde-li o zbytek kalendářního roku. Částka daně uvedená v žádosti o vrácení daně nesmí být nižší, než je ekvivalent částky
- a) 400 EUR za období kratší než jeden kalendářní rok, ale ne kratší než tři měsíce, nebo
- b) 50 EUR za období jednoho kalendářního roku nebo období kratší než tři měsíce, jde-li o zbytek kalendářního roku.
(9) Pro účely tohoto ustanovení se pro přepočet částky daně v EUR na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu pracovnímu dni měsíce ledna roku, za nějž je žádost o vrácení daně podána. Přepočtená částka se zaokrouhlí na celé koruny dolů.
(10) Žádost o vrácení daně se podává nejpozději do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně, jinak nárok zaniká. Žádost o vrácení daně se považuje za podanou, jen pokud žadatel uvedl všechny údaje požadované podle odstavce 5.
(11) V žádosti o vrácení daně za dané období pro vrácení daně lze uplatnit nárok na vrácení daně, pokud v tomto období pro vrácení daně
- a) nastal den uskutečnění přijatého zdanitelného plnění nebo den vystavení daňového dokladu za přijaté zdanitelné plnění, jichž se nárok na vrácení daně týká, a to ten den, který nastal později, nebo
- b) nastal den uskutečnění přijatého zdanitelného plnění při dovozu zboží.
(12) Žádost o vrácení daně se může vztahovat i na daňové doklady nebo daňové doklady při dovozu zboží, které nebyly zahrnuty v předchozích žádostech o vrácení daně, pokud se tyto doklady
- a) týkají přijatých zdanitelných plnění, která se uskutečnila v kalendářním roce, ke kterému se žádost o vrácení daně vztahuje, nebo
- b) k přijatým zdanitelným plněním dostaly do dispozice žadatele až v období pro vrácení daně, ke kterému se žádost o vrácení daně vztahuje.
(13) Pokud po podání žádosti o vrácení daně dojde ke změně ve výši koeficientu pro výpočet nároku na odpočet daně v částečné výši, provede osoba registrovaná k dani v jiném členském státě opravu částky daně, o kterou požádala nebo která již byla vrácena. Opravu provede v žádosti o vrácení daně předložené v kalendářním roce následujícím po daném období pro vrácení daně nebo pokud v tomto kalendářním roce žádost o vrácení daně nepodá, předloží opravu v samostatném prohlášení prostřednictvím elektronického portálu. Je-li podáno samostatné prohlášení, správce daně vezme v úvahu tuto opravu a postupuje obdobně jako u žádosti o vrácení daně.
##### § 82b
(1) Správcem daně pro vrácení daně osobě registrované k dani v jiném členském státě je Finanční úřad pro hlavní město Prahu.
(2) Správce daně může namísto jiných způsobů doručování doručovat písemnosti ve věci vracení daně elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě na adresu elektronické pošty uvedenou v žádosti o vrácení daně; tato písemnost se považuje za doručenou desátým dnem následujícím po dni, ve kterém byla datová zpráva odeslána.
(3) Správce daně neprodleně vyrozumí žadatele o dni obdržení žádosti o vrácení daně.
(4) Správce daně si může do 4 měsíců ode dne obdržení žádosti o vrácení daně vyžádat doplňující údaje, a to od žadatele, příslušného orgánu jiného členského státu nebo jiné osoby. Doplňující údaje musí být správci daně poskytnuty do 1 měsíce ode dne doručení výzvy k doplnění údajů. Pokud má správce daně pochybnosti o správnosti konkrétního nároku, je oprávněn si vyžádat doplňující údaje v podobě předložení originálu nebo kopie příslušného daňového dokladu, v tomto případě se nepoužijí částky uvedené v § 82a odst. 7.
(5) Rozhodnutí o vrácení daně vydá správce daně do 4 měsíců ode dne obdržení žádosti o vrácení daně. V případě, že si správce daně vyžádá doplňující údaje podle odstavce 4, vydá správce daně rozhodnutí do 2 měsíců ode dne obdržení doplňujících údajů. Jestliže správce daně neobdrží výzvou vyžádané doplňující údaje, vydá své rozhodnutí do 2 měsíců ode dne, kdy měly být doplňující údaje zaslány. Lhůta pro rozhodnutí o celé žádosti o vrácení daně nebo její části v případě vyžádání si doplňujících údajů však neuplyne dříve než za 6 měsíců ode dne obdržení žádosti o vrácení daně správcem daně, maximálně však činí 8 měsíců.
(6) Rozhodnutí, kterým není žádosti o vrácení daně zcela vyhověno, musí být odůvodněno. Proti takovému rozhodnutí lze podat odvolání.
(7) Žadatel, který se ze závažného důvodu nemohl s rozhodnutím o vrácení daně doručovaným podle odstavce 2 seznámit, může požádat správce daně, který toto rozhodnutí doručoval, o vyslovení neúčinnosti tohoto doručení. Tato žádost musí být podána nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se rozhodnutí o vrácení daně považuje za doručené. Shledá-li správce daně žádost důvodnou, vysloví neúčinnost doručení rozhodnutí o vrácení daně, jinak žádost zamítne. Rozhodnutí o této žádosti správce daně doručí způsobem podle daňového řádu; je-li žádosti vyhověno, doručí správce daně společně s tímto rozhodnutím také rozhodnutí o vrácení daně.
(8) Vznikne-li v důsledku rozhodnutí o vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně žadateli do 10 pracovních dnů od uplynutí lhůty podle odstavce 5, a to na účet uvedený v žádosti o vrácení daně. Vratitelný přeplatek se vrací v tuzemsku nebo v jiném členském státě. Pokud je vratitelný přeplatek vrácen na účet, který je veden v jiném členském státě, jdou poplatky za převod vratitelného přeplatku k tíži žadatele. Dnem převodu u bezhotovostních převodů prováděných z účtu je den, kdy bylo uskutečněno odepsání peněžních prostředků z účtu správce daně.
(9) Není-li dodržena lhůta pro převod vratitelného přeplatku podle odstavce 8, správce daně za dobu prodlení uhradí žadateli úrok podle daňového řádu. Správce daně zašle přiznaný úrok na účet uvedený v žádosti o vrácení daně. Žadateli nevzniká nárok na úrok, pokud nepředložil doplňující údaje ve lhůtě podle odstavce 5 nebo dokud nepředložil doklady, které mají být poskytnuty podle § 82a odst. 7.
(10) V případě, že vrácení daně bylo dosaženo podvodně nebo jiným neoprávněným způsobem, je žadatel povinen vrátit neoprávněně vyplacenou částku a uhradit úrok z neoprávněně vyplacené částky; povinnost uhradit úrok nevzniká, pokud osoba, které byla daň vrácena, v období, za které jí byla daň vrácena, se stala nebo byla plátcem, pokud splnila podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně. Úrok se počítá ve výši, jako by šlo o prodlení s úhradou daně, vypočítává se za celou dobu od vyplacení do skutečného vrácení.
(11) O povinnosti vrátit neoprávněně vyplacenou částku a zaplatit úrok podle odstavce 10 vydá správce daně rozhodnutí, ve kterém současně původní rozhodnutí o vrácení daně zruší, popřípadě je změní v rozsahu odpovídajícím výši neoprávněně přiznané částky. Povinnost vrácení částky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne doručení rozhodnutí, kterým byl přiznán nárok na vrácení částky daně, jehož bylo dosaženo podvodně nebo jiným neoprávněným způsobem. Není-li stanoveno jinak, neoprávněně vyplacená částka se spravuje jako daň podle daňového řádu.
##### § 83
#### Vracení daně zahraniční osobě na základě principu vzájemnosti
(1) Nárok na vrácení daně za zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku přijaté zahraniční osobou může uplatnit tato osoba, pokud v období, za které žádá o vrácení daně, v tuzemsku neuskutečňuje jiná než tato plnění:
- a) dovoz zboží,
- b) plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně,
- c) plnění podle § 69,
- d) plnění, u něhož jsou povinni přiznat daň plátce nebo identifikovaná osoba, pro které je plnění poskytnuto, nebo
- e) vybrané plnění, na které je použit zvláštní režim jednoho správního místa.
(2) Na vrácení daně vztahující se k uskutečnění vybraného plnění, na které byl použit zvláštní režim jednoho správního místa, se nepoužijí odstavce 3, 9 a 10.
(3) Daň se vrací na základě principu vzájemnosti. Princip vzájemnosti je v případě vracení daně zahraniční osobě splněn, pokud je osobě povinné k dani se sídlem v tuzemsku na základě mezinárodní smlouvy nebo jiného ujednání vracena daň z přidané hodnoty nebo obdobná všeobecná daň ze spotřeby ve státě, ve kterém má zahraniční osoba uplatňující nárok na vrácení daně sídlo, a tento stát je uveden v seznamu států, u nichž je splněn princip vzájemnosti. Ministerstvo financí zveřejní ve Finančním zpravodaji seznam států, u nichž je princip vzájemnosti splněn. Nárok na vrácení daně může být zahraniční osobou uplatněn u zboží a služeb za obdobných podmínek, za nichž může být plátcem uplatněn nárok na odpočet daně.
(4) Nárok na vrácení daně uplatňuje zahraniční osoba podáním žádosti o vrácení daně Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí s tím, že tuto žádost nelze podat elektronicky.
(5) Žádost musí zahraniční osoba
- a) doložit daňovými doklady, které byly vystaveny plátcem,
- b) doložit daňovými doklady při dovozu zboží do tuzemska a dokladem o zaplacení,
- c) doložit potvrzením, že žadatel je osobou registrovanou k dani z přidané hodnoty nebo jiné podobné dani ve třetí zemi, které vystaví příslušný úřad ke správě daně v zemi, kde je zahraniční osoba registrována, toto potvrzení nesmí být starší než 1 rok od jeho vydání,
- d) doložit písemným prohlášením, že v období, za které žádá o vrácení daně, splnila podmínky stanovené v odstavci 1.
(6) Období pro uplatnění vrácení daně musí zahrnovat nejméně tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce v kalendářním roce, ale ne více než jeden kalendářní rok. Období pro uplatnění vrácení daně může být kratší než tři měsíce pouze v případě, že se jedná o zbývající období kalendářního roku. Žádost o vrácení daně za zbytkové období kalendářního roku může obsahovat také nákupy zboží nebo služeb, případně dovozy zboží, které nebyly zahrnuty v předcházejících žádostech, ale týkají se příslušného kalendářního roku. Žádost nesmí obsahovat vrácení daně, které se vztahuje k předcházejícím kalendářním rokům. Žádost o vrácení daně za příslušný kalendářní rok lze podat nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, jinak nárok zaniká.
(7) Správce daně může vyzvat zahraniční osobu k předložení potvrzení vydaného příslušným orgánem státu, ve kterém má tato osoba sídlo, že daň z přidané hodnoty nebo obdobná všeobecná daň ze spotřeby není v tomto státě vybírána.
(8) Správce daně vrátí schválenou částku na účet uvedený v žádosti o vrácení daně. Schválená částka se vrací v tuzemsku nebo v jakémkoli jiném státě. Pokud je schválená částka vrácena v jakémkoli jiném státě, poplatky za převod schválené částky jdou k tíži zahraniční osobě.
(9) Daň bude vrácena, pokud částka vrácené daně činí
- a) nejméně 7 000 Kč za období kratší než jeden kalendářní rok, ale ne kratší než 3 měsíce, nebo
- b) nejméně 1 000 Kč za období jednoho kalendářního roku nebo období kratší než 3 měsíce, je-li to zbytek kalendářního roku.
(10) Druhy zboží a služeb, u kterých nelze daň vrátit, jsou:
- a) zboží a služby poskytované pro osobní spotřebu,
- b) cestovní náklady, náklady na ubytování a stravování zahraniční osoby,
- c) zboží a služby spojené s reprezentací zahraniční osoby,
- d) telefonní poplatky,
- e) taxislužba,
- f) pohonné hmoty.
(11) V případě, že vrácení daně bylo dosaženo podvodně nebo jiným neoprávněným způsobem, je zahraniční osoba povinna vrátit neoprávněně vyplacenou částku a uhradit úrok z prodlení za každý den od vyplacení do skutečného vrácení.
(12) O povinnosti vrátit neoprávněně vyplacenou částku a zaplatit úrok z prodlení vydá správce daně rozhodnutí, ve kterém současně původní rozhodnutí o vrácení daně zruší, nebo ho změní v rozsahu odpovídajícím výši neoprávněně přiznané částky. Povinnost vrácení částky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne oznámení rozhodnutí, kterým byl přiznán nárok na vrácení částky daně, jehož bylo dosaženo podvodně nebo jiným neoprávněným způsobem. Neoprávněně vyplacená částka se spravuje jako daň podle daňového řádu.
##### § 84
#### Vracení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží
(1) Nárok na vrácení daně zaplacené v ceně zboží nakoupeného v tuzemsku může uplatnit osoba, která
- a) nemá místo pobytu na území Evropské unie a místo jejího pobytu ve třetí zemi je zapsáno v cestovním pasu nebo jiném dokladu totožnosti, který uznává za platný Česká republika,
- b) neuskutečňuje ekonomickou činnost v tuzemsku (dále jen „zahraniční fyzická osoba“).
(2) Nárok na vracení daně zahraniční fyzické osobě vznikne, pokud
- a) nakoupené zboží nemá obchodní charakter,
- b) nakoupí zboží, jehož cena včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dnu je vyšší než 2 000 Kč,
- c) nakoupené zboží podle písmene b) do 3 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění uvedené na dokladu o prodeji zboží, vyveze v osobním zavazadle, které lze odnést.
(3) Prodávající je povinen na vyžádání zahraniční fyzické osoby vystavit doklad o prodeji zboží ve 2 vyhotoveních s tím, že na prvním uvede údaj „VAT REFUND“ a na druhém údaj „COPY“; doklad o prodeji zboží musí dále obsahovat tyto údaje:
- a) obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
- b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
- c) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
- d) evidenční číslo dokladu,
- e) den uskutečnění zdanitelného plnění,
- f) sazbu daně a základ daně,
- g) výši daně,
- h) výši ceny včetně daně celkem,
- i) jméno a místo pobytu zahraniční fyzické osoby, která toto zboží vyveze.
(4) Nárok na vrácení daně nevzniká u těchto druhů zboží:
- a) uhlovodíková paliva a maziva,
- b) tabákové výrobky,
- c) alkoholické nápoje,
- d) potraviny a další zboží uvedené pod kódem nomenklatury celního sazebníku v kapitolách 01 až 21.
(5) Celní úřad potvrdí splnění podmínek podle odstavce 2 na prvním vyhotovení dokladu o prodeji zboží, nebo elektronicky. Splnění podmínky vyvezení zboží potvrdí celní úřad uvedením dne výstupu zboží z území Evropské unie.
(6) Nárok na vrácení daně se uplatňuje u plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění. Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, je povinen daň vrátit zahraniční fyzické osobě nebo jiné osobě na základě jejího prohlášení, že jedná jménem a ve prospěch zahraniční fyzické osoby, pokud předloží potvrzené první vyhotovení dokladu o prodeji zboží nebo první vyhotovení dokladu o prodeji zboží a potvrzení o tom, že splnění podmínek podle odstavce 2 bylo celním úřadem potvrzeno elektronicky.
(7) Plátce vrácenou daň uvede nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se vrácení daně uskutečnilo, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. První vyhotovení dokladu o prodeji zboží nebo potvrzení o tom, že splnění podmínek podle odstavce 2 bylo celním úřadem potvrzeno elektronicky, je plátce povinen uchovávat po dobu stanovenou v § 35 odst. 2.
(8) Nárok na vrácení daně zahraniční fyzické osobě zaniká, pokud nebylo první vyhotovení dokladu o prodeji zboží nebo potvrzení o tom, že splnění podmínek podle odstavce 2 bylo celním úřadem potvrzeno elektronicky, prodávajícímu předloženo do 6 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.
##### § 86
#### Vracení daně ozbrojeným silám jiného státu a Ministerstvu obrany
(1) Nárok na vrácení daně z přijatého zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku mohou u vybraných druhů zboží nebo služeb uplatnit
- a) ozbrojené síly státu, který je
- 1. jiným členským státem, pokud se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, nebo
- 2. členem Organizace Severoatlantické smlouvy nebo státem zúčastněným v Partnerství pro mír, pokud mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, stanoví, že vybrané druhy zboží nebo služeb se v tuzemsku osvobodí od daně; tento nárok nemohou uplatnit ozbrojené síly České republiky,
- b) Ministerstvo obrany při pořizování zboží nebo služeb hrazených z prostředků Organizace Severoatlantické smlouvy.
(2) Vybranými druhy zboží nebo služeb podle odstavce 1 se rozumí
- a) minerální oleje pro služební vozidla, letadla a lodě ozbrojených sil a jejich civilní personál,
- b) zboží nebo služby pořizované v rámci projektu bezpečnostních investic Organizace Severoatlantické smlouvy, vybavení staveb v rámci tohoto projektu a služby související s provozem tohoto zboží nebo těchto staveb.
(3) Osobám uvedeným v odstavci 1 vzniká nárok na vrácení daně dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu. Osobě uvedené v odstavci 1 písm. b) nárok na vrácení daně vzniká pouze ve výši odpovídající částce hrazené z prostředků Organizace Severoatlantické smlouvy prostřednictvím příslušné kapitoly státního rozpočtu.
(4) Osoby uvedené v odstavci 1 uplatní nárok na vrácení daně na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí s tím, že tuto žádost nelze podat elektronicky. Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) uplatní nárok na vrácení daně prostřednictvím Ministerstva obrany. Pokud správce daně shledá, že žádost o vrácení daně neobsahuje všechny předepsané náležitosti, nebo vzniknou-li pochybnosti o správnosti podané žádosti, vyzve osobu uvedenou v odstavci 1 písm. a) k odstranění vad či nesrovnalostí prostřednictvím Ministerstva obrany.
(5) Žádost o vrácení daně musí být doložena daňovými doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby. Daňové doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby předložené osobou uvedenou v odstavci 1 písm. b) musí být opatřeny výraznou doložkou „nákup hrazen z prostředků NATO“.
(6) Doklad o prodeji zboží nebo poskytnutí služby vystavený plátcem musí obsahovat
- a) obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
- b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
- c) označení osoby uvedené v odstavci 1, v jejíž prospěch bylo zdanitelné plnění uskutečněno,
- d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
- e) evidenční číslo dokladu,
- f) den uskutečnění zdanitelného plnění,
- g) sazbu daně a základ daně,
- h) výši daně.
(7) Správce daně vrátí vratitelný přeplatek na účet Ministerstva obrany vedený pro tyto účely. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn do 12 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém nárok vznikl.
(8) Zjistí-li osoba, které byla daň vrácena podle odstavce 8, že na vrácení daně neměla nárok, je povinna neoprávněně vyplacenou částku vrátit správci daně prostřednictvím Ministerstva obrany, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tuto skutečnost zjistila.
(9) Pro osobu uvedenou v odstavci 1 je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro hlavní město Prahu.
##### § 86a
#### Vracení daně příslušníkovi ozbrojených sil jiného státu a dalším osobám podle mezinárodní smlouvy
(1) Nárok na vrácení daně z přijatého zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, která je součástí českého právního řádu a na základě které je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby podle § 68 odst. 10, vzniká
- a) příslušníkovi ozbrojených sil jiného státu a členům jeho rodiny, nebo
- b) dalším osobám, o kterých tak stanoví tato mezinárodní smlouva.
(2) Osobě podle odstavce 1 vzniká nárok na vrácení daně dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu.
(3) Osoba podle odstavce 1 uplatní nárok na vrácení daně na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí; tuto žádost nelze podat elektronicky.
(4) Žádost o vrácení daně musí být doložena dokladem, na který se použije § 86 odst. 7 obdobně, a další písemností, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu.
(5) Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn do 12 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém nárok vznikl.
(6) Zjistí-li osoba, které byla daň vrácena, že na vrácení daně neměla nárok, je povinna neoprávněně vyplacenou částku vrátit správci daně, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tuto skutečnost zjistila.
(7) Pro osobu podle odstavce 1 je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro hlavní město Prahu.
##### § 86b
#### Obecná ustanovení pro nárok na vrácení daně
(1) Osoba žádající o vrácení daně je pro účely vrácení daně daňovým subjektem.
(2) Vznikne-li v důsledku vyměření nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně daňovému subjektu bez žádosti do 30 dnů od tohoto vyměření.
#### Díl 12
#### Prodej zboží za ceny bez daně z přidané hodnoty
##### § 87
#### Prodej zboží za ceny bez daně
(1) Zboží lze prodávat fyzické osobě při jejím bezprostředním výstupu z území Evropské unie za ceny bez daně pouze
- a) na základě pravomocného povolení k prodeji za ceny bez daně,
- b) v části tranzitního prostoru mezinárodního letiště vymezené v povolení k prodeji za ceny bez daně nebo na palubě letadla během letu a
- c) po ověření, že její cílová stanice je ve třetí zemi nebo na třetím území.
(2) V případě povolení k prodeji za ceny bez daně je místně příslušným správcem daně celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti.
(3) U zboží, které bylo dodáno plátcem v tuzemsku a bylo umístěno do prostor uvedených v odstavci 1 písm. b), může držitel povolení k prodeji za ceny bez daně uplatnit nárok na odpočet daně za podmínek stanovených tímto zákonem.
(4) Na povolení k prodeji za ceny bez daně se použijí ustanovení zákona o spotřebních daních upravující povolení k prodeji za ceny bez spotřební daně obdobně.
### HLAVA III
#### ZVLÁŠTNÍ REŽIMY
##### § 89
#### Zvláštní režim pro cestovní službu
(1) Zvláštní režim je povinen použít poskytovatel cestovní služby, který jedná se zákazníkem vlastním jménem, při poskytnutí cestovní služby zákazníkovi.
(2) Pro účely zvláštního režimu pro cestovní službu se rozumí
- a) poskytovatelem cestovní služby osoba povinná k dani, která poskytuje zákazníkovi cestovní službu,
- b) zákazníkem osoba, které je poskytnuta cestovní služba,
- c) cestovní službou poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje kombinace služeb cestovního ruchu^61) a popřípadě zboží, pokud jsou jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani; poskytnutí cestovní služby se považuje za poskytnutí jedné služby, přestože k uskutečnění cestovní služby se využije více služeb cestovního ruchu a popřípadě zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani; za cestovní službu se považuje i poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje pouze jednu nakoupenou službu cestovního ruchu ubytování nebo dopravy osob.
(3) Při poskytnutí cestovní služby je základem daně přirážka poskytovatele cestovní služby snížená o daň z přirážky. Tato přirážka se stanoví jako rozdíl mezi celkovou peněžní částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu, a součtem částek, které plátce uhradil nebo má uhradit za jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovní služby.
(4) Pokud je před uskutečněním cestovní služby přijata úplata, ze které vzniká povinnost přiznat daň, stanoví se přirážka poskytovatele cestovní služby k této úplatě jako součin přijaté úplaty a koeficientu pro výpočet přirážky.
(5) Koeficient pro výpočet přirážky se vypočte jako podíl
- a) rozdílu mezi
- 1. celkovou peněžní částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu, a
- 2. součtem částek, které plátce již uhradil za jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovní služby, a
- b) celkové peněžní částky, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu.
(6) Koeficient pro výpočet přirážky lze vypočíst také jako podíl
- a) rozdílu mezi
- 1. celkovou peněžní částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu, a
- 2. součtem částek, které plátce uhradil nebo předpokládá, že uhradí, za jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovní služby, a
- b) celkové peněžní částky, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu.
(7) U jedné cestovní služby lze pro stanovení přirážky poskytovatele cestovní služby k úplatě použít pouze jeden způsob výpočtu koeficientu pro výpočet přirážky; v případě, že poskytovatel cestovní služby použije způsob výpočtu koeficientu podle odstavce 6, může koeficient, který pro účely stanovení přirážky vypočetl u první přijaté úplaty, použít i pro stanovení přirážky u všech úplat následujících.
(8) Je-li rozdíl podle odstavce 3, 5 nebo 6 záporný, základem daně je nula.
(9) Při poskytnutí cestovní služby je místem plnění místo, kde má poskytovatel poskytující službu sídlo. Pokud je však tato služba poskytnuta prostřednictvím provozovny, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna.
(10) Cestovní služba se považuje za uskutečněnou dnem poskytnutí cestovní služby. Za poskytnutí cestovní služby se považuje den poskytnutí poslední služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě.
(11) U cestovní služby se uplatňuje základní sazba daně.
(12) Pokud jednotlivé služby cestovního ruchu nakoupené od jiných osob povinných k dani jsou poskytnuty ve třetí zemi, cestovní služba je osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Jestliže služby cestovního ruchu nakoupené od jiných osob povinných k dani jsou poskytnuty jak ve třetí zemi, tak i na území Evropské unie, je cestovní služba osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně jen v poměru odpovídajícímu poskytnutým službám ve třetí zemi a na území Evropské unie. Za službu cestovního ruchu poskytnutou ve třetí zemi se považuje nakoupená letecká přeprava osob s místem určení do třetí země nebo přeprava zpět na území Evropské unie.
(13) Poskytovatel cestovní služby nemá nárok na odpočet daně ani na vrácení daně v jiném členském státě u zboží a služeb cestovního ruchu nakoupených od plátců nebo od osob registrovaných k dani v jiném členském státě, které poskytuje zákazníkovi jako součást cestovní služby.
(14) Při poskytnutí cestovní služby musí být na daňovém dokladu uveden údaj „zvláštní režim – cestovní služba“. Při poskytnutí cestovní služby nesmí být na daňovém dokladu samostatně uvedena daň týkající se přirážky.
(15) Plátce, kterému byla poskytnuta cestovní služba, nemá nárok na odpočet daně z přirážky, kterou je povinen zaplatit v ceně za tuto poskytnutou službu.
(16) Pokud poskytovatel cestovní služby poskytuje vlastní službu nebo zboží vytvořené vlastní činností, které nesmí zahrnout do cestovní služby, je povinen uplatňovat daň u těchto zdanitelných plnění podle příslušné sazby daně a daň se vypočítá z ceny určené podle právních předpisů upravujících oceňování majetku, která se považuje za peněžní částku včetně daně.
(17) Pokud poskytovatel cestovní služby uplatňuje daň a současně je povinen použít zvláštní režim, je také povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty samostatně plnění podle jednotlivých způsobů uplatňování daně.
(18) Při opravě základu daně nebo výše daně u cestovní služby plátce nevystavuje opravný daňový doklad.
(19) Pokud však plátce poskytuje cestovní služby jiné osobě povinné k dani, která není poskytovatelem cestovní služby, pro účely uskutečňování ekonomické činnosti, nemusí uplatňovat zvláštní režim a uplatňuje u jednotlivých nakoupených služeb cestovního ruchu daň na výstupu podle příslušné sazby daně, pokud všechny nakoupené služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty v tuzemsku.
(20) Zvláštní režim není oprávněn použít plátce, který poskytuje službu spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby. Daň se vypočítá z úplaty, kterou plátce obdržel nebo má obdržet za poskytnutou službu zajištění cestovní služby, která se považuje za peněžní částku včetně daně. Poskytnutí služby spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud jednotlivé služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty ve třetí zemi. Pokud jsou služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě poskytnuty jak ve třetí zemi, tak i na území Evropské unie, je poskytnutí služby spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně jen v poměru odpovídajícímu poskytnutým službám cestovního ruchu ve třetí zemi a na území Evropské unie.
##### § 90
#### Zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi
(1) Pro účely tohoto ustanovení se rozumí
- a) uměleckými díly, sběratelskými předměty, starožitnostmi zboží uvedené v příloze č. 4,
- b) použitým zbožím hmotný movitý majetek, který je vhodný k dalšímu použití v nezměněném stavu nebo po opravě, kromě uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností uvedených v příloze č. 4 a kromě drahých kovů a drahokamů,
- c) obchodníkem plátce nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která v rámci uskutečňování ekonomické činnosti pořizuje nebo dováží použité zboží, umělecké předměty, sběratelské předměty nebo starožitnosti za účelem dalšího prodeje, jednající na vlastní účet nebo na účet jiné osoby, pokud ji náleží odměna.
(2) Zvláštní režim může použít obchodník při dodání použitého zboží, uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, pokud je toto zboží obchodníkovi dodáno v rámci obchodování na území Evropské unie
- a) osobou nepovinnou k dani,
- b) osobou povinnou k dani, která může využívat režim pro malé podniky a která jedná jako osoba, která tento režim využívá, zahrnuje-li toto dodání dlouhodobý hmotný majetek,
- c) jinou osobou povinnou k dani, pro kterou je dodání tohoto zboží osvobozeno od daně podle § 62 nebo obdobně podle platného předpisu jiného členského státu, nebo
- d) jiným obchodníkem, pokud byl při dodání tohoto zboží tímto jiným obchodníkem použit zvláštní režim.
(3) Při použití zvláštního režimu je základem daně přirážka snížená o daň z přirážky. Tato přirážka se stanoví jako rozdíl mezi prodejní cenou obchodníka a pořizovací cenou tohoto zboží. Pokud je tento rozdíl záporný, základem daně je nula. Pro účely tohoto ustanovení se rozumí
- a) prodejní cenou úplata, která byla nebo má být získaná obchodníkem od osoby, které je zboží dodáno, nebo od třetí strany, včetně daní, cel, poplatků a vedlejších výdajů jako provize, náklady na balné, přepravu a pojištění požadované obchodníkem od osoby, které je zboží dodáno, s výjimkou částek uvedených v § 36 odst. 5 a 14,
- b) pořizovací cenou úplata stanovená v písmenu a), která byla nebo má být získaná od obchodníka osobou, která mu zboží dodává.
(4) Pokud jednotková pořizovací cena zboží nepřevyšuje 1 000 Kč, je možné přirážku stanovit za zdaňovací období, v rozdělení podle příslušné sazby daně. V tomto případě se přirážka stanoví jako rozdíl mezi celkovou prodejní cenou za dodané zboží a celkovou pořizovací cenou za nakoupené zboží, uskutečněné za zdaňovací období, v rozdělení podle příslušné sazby daně.
(5) Obchodník se může rozhodnout pro používání zvláštního režimu při dodání
- a) uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, které sám dovezl,
- b) uměleckého díla, které mu dodal autor díla nebo jeho právní nástupce,
- c) uměleckého díla, které mu dodala osoba povinná k dani jiná než obchodník.
(6) Při stanovení přirážky postupuje obchodník podle odstavce 3 nebo 4 za celé zdaňovací období.
(7) Pokud obchodník postupuje podle odstavce 5, je povinen stanovit základ daně podle odstavce 3. Pořizovací cena pro výpočet přirážky při dovozu zboží podle odstavce 5 písm. a) se stanoví jako součet základu daně při dovozu tohoto zboží a daně vyměřené při dovozu zboží.
(8) Postup podle odstavce 5 je obchodník povinen oznámit správci daně. Obchodník je povinen postupovat podle zvláštního režimu nejméně dva následující po sobě jdoucí kalendářní roky ode dne oznámení.
(9) Pokud při dodání použitého zboží, uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti jsou splněny podmínky pro osvobození vývozu zboží podle § 66, je dodání tohoto zboží, jestliže je předmětem zvláštního režimu, také osvobozeno od daně.
(10) Plátce nemá nárok na odpočet daně z přirážky, kterou je povinen zaplatit v prodejní ceně zboží, které mu bylo dodáno obchodníkem, pokud je dodání tohoto zboží předmětem zvláštního režimu.
(11) Obchodník při dodání zboží, které je předmětem zvláštního režimu, nemá nárok na odpočet daně
- a) u uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, které sám dovezl,
- b) u uměleckého díla, které mu dodal autor díla nebo jeho právní nástupce.
(12) Pokud se použije zvláštní režim při dodání zboží mezi členskými státy, nepoužijí se § 8, 8a a 64. Zvláštní režim nelze použít při dodání nového dopravního prostředku z tuzemska do jiného členského státu. Zvláštní režim nelze také použít při dodání zboží, pokud byl při jeho pořízení uplatněn nárok na odpočet daně.
(13) Pokud obchodník uplatňuje daň a současně používá zvláštní režim, je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty samostatně plnění podle jednotlivých způsobů uplatňování daně.
(14) Při dodání zboží, které je předmětem zvláštního režimu, musí být na daňovém dokladu uveden údaj „zvláštní režim – použité zboží“, „zvláštní režim – umělecká díla“ nebo „zvláštní režim – sběratelské předměty a starožitnosti“. Při dodání zboží, které je předmětem zvláštního režimu, nesmí být na daňovém dokladu samostatně uvedena daň týkající se přirážky.
(15) Obchodník má nárok na odpočet daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění dodání zboží, nepoužije-li při jeho následném dodání zvláštní režim, pokud jde o
- a) umělecké dílo, sběratelský předmět nebo starožitnost, které sám dovezl,
- b) umělecké dílo, které mu
- 1. dodal autor díla nebo jeho právní nástupce, nebo
- 2. dodala jiná osoba povinná k dani, která při tomto dodání nepoužila zvláštní režim.
(16) Nárok na odpočet daně podle odstavce 15 vzniká obchodníkovi okamžikem, ke kterému je povinen přiznat daň z tohoto dodání zboží.
(17) U knihy, která je zbožím podle odstavce 1 písm. a) nebo b), se ustanovení upravující zvláštní režim použijí obdobně.
##### § 92
#### Zvláštní režim pro investiční zlato
(1) Investičním zlatem se rozumí
- a) zlato připouštěné na světové trhy zlata ve tvaru uzančních slitků v podobě cihly nebo destičky s
- 1. vlastním číslem,
- 2. ryzostí nejméně 995 tisícin,
- 3. hmotností připouštěnou na těchto trzích a
- 4. označením výrobce, ryzosti a hmotnosti,
- b) zlaté mince, které
- 1. mají ryzost nejméně 900 tisícin,
- 2. byly vyraženy po roce 1800,
- 3. jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným platidlem a
- 4. jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje volnou tržní hodnotu jejich zlatého obsahu o více než 80 %.
(2) Zlatá mince uvedená v seznamu zveřejněném Evropskou komisí v Úředním věstníku Evropské unie se pro kalendářní rok, na který je tento seznam zveřejněn, považuje za zlatou minci podle odstavce 1 písm. b).
(3) Od daně bez nároku na odpočet daně je osvobozeno dodání investičního zlata v tuzemsku, pořízení z jiného členského státu a jeho dovoz. Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně se vztahuje i na
- a) investiční zlato s osvědčením pro fyzicky alokované a nealokované zlato,
- b) investiční zlato obchodované na zlatých účtech, a to zejména úvěry a swapy zakládající k investičnímu zlatu vlastnické právo nebo právní nárok, nebo
- c) termínované obchody s investičním zlatem, včetně futures a forwardů, které zahrnují převod vlastnického práva nebo právního nároku k investičnímu zlatu.
(4) Od daně bez nároku na odpočet daně je osvobozena služba osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, která spočívá v zajištění dodání investičního zlata, jeho pořízení z jiného členského státu nebo jeho dovozu.
(5) Plátce, který investiční zlato vyrobí nebo zlato přemění na investiční zlato, se může rozhodnout, že uplatní daň u dodání investičního zlata, které by bylo osvobozeno podle odstavce 3, jinému plátci s místem plnění v tuzemsku.
(6) U zprostředkovatelské služby, která spočívá v obstarání dodání investičního zlata podle odstavce 4, může být uplatněna daň, pokud plátce při dodání investičního zlata uplatnil daň podle odstavce 5.
(7) Plátce, který dodává investiční zlato osvobozené od daně, má nárok na odpočet daně v plné výši
- a) při nakoupení investičního zlata, u něhož byla uplatněna daň podle odstavce 5,
- b) při nakoupení, pořízení z jiného členského státu nebo dovozu zlata, které není investičním zlatem, a které následně plátce nebo jím zmocněná třetí osoba přemění na investiční zlato, nebo
- c) při nakoupení služby, spočívající ve změně formy, hmotnosti nebo ryzosti zlata, včetně investičního zlata.
(8) Plátce, který investiční zlato vyrobí nebo zlato přemění na investiční zlato, má nárok na odpočet daně v plné výši při nakoupení, pořízení z jiného členského státu nebo dovozu zboží nebo služby, přímo související s výrobou investičního zlata nebo přeměnou zlata na investiční zlato.
(9) Plátce, který přijme službu podle odstavce 6, nebo který dodává investiční zlato osvobozené od daně a má nárok na odpočet daně podle odstavce 7 písm. b) a c), nebo který vyrobil investiční zlato nebo zlato přeměnil na investiční zlato a má nárok na odpočet daně podle odstavce 8, je povinen
- a) vystavit doklad o dodání fyzické osobě nepovinné k dani, který obsahuje tyto údaje:
- 1. obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo osoby, která uskutečňuje plnění,
- 2. daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění,
- 3. evidenční číslo dokladu,
- 4. rozsah a předmět plnění,
- 5. den vystavení dokladu,
- 6. den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat uskutečnění plnění, pokud se liší ode dne vystavení dokladu,
- 7. celkovou částku za plnění, hmotnost a ryzost zlata,
- 8. jméno, datum narození a místo pobytu fyzické osoby nepovinné k dani,
- b) uchovávat doklad podle písmene a) po dobu 10 let,
- c) uvést na daňovém dokladu vystaveném plátci nebo osobě povinné k dani rovněž hmotnost a ryzost zlata.
(10) Ustanovení odstavce 9 písm. a) a b) se nevztahuje na dodání investičního zlata podle odstavce 1 písm. b) vydaného Českou národní bankou.
### HLAVA IV
#### REŽIM PŘENESENÍ DAŇOVÉ POVINNOSTI
#### Díl 1
#### Obecná ustanovení
##### § 92a
#### Základní ustanovení
(1) V režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
(2) Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije, pokud ke dni uskutečnění zdanitelného plnění příjemce tohoto plnění nejedná jako osoba povinná k dani.
(3) Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije na zdanitelné plnění, pokud ke dni přijetí úplaty přede dnem uskutečnění tohoto plnění příjemce tohoto plnění nejedná jako osoba povinná k dani.
(4) Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije na zdanitelné plnění, pokud se jedná o nucený prodej obchodního majetku plátce.
(5) Plátce, pro kterého je zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti uskutečněno, je povinen doplnit výši daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty. Za správnost vypočtené daně odpovídá plátce, pro kterého je plnění uskutečněno.
(6) Režim přenesení daňové povinnosti nelze použít v případě, že o plátci, který uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění, nebyla ke dni uskutečnění tohoto plnění zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je plátcem, a to do dne, ve kterém je tato skutečnost o těchto plátcích zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7) Pokud vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, použije se režim přenesení daňové povinnosti při uskutečnění zdanitelného plnění na daň vypočtenou ze základu daně stanoveného podle § 37a odst. 1.
(8) Mají-li plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, důvodně za to, že toto zdanitelné plnění podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, a tento režim k tomuto plnění použijí, považuje se toto plnění za zdanitelné plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti.
#### Díl 2
#### Trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti
##### § 92b
#### Dodání zlata
(1) Za zlato se pro účely tohoto ustanovení považuje
- a) zlato o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší, s výjimkou investičního zlata, v podobě neopracované, zejména slitku, cihly, prutu, valounu, zrna, granule, granálie, lístku, drátu, prášku, zlomků, smetků nebo odpadu,
- b) investiční zlato při dodání podle § 92 odst. 5.
(2) Při dodání zlata plátci, s výjimkou České národní banky, použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.
(3) Při poskytnutí zprostředkovatelské služby podle § 92 odst. 6 plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.
##### § 92c
#### Dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k tomuto zákonu
Při dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k tomuto zákonu, včetně dodání tohoto zboží po zpracování v podobě čištění, leštění, třídění, řezání, štěpení, lisování nebo odlévání do ingotů plátci, použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.
##### § 92d
#### Dodání nemovité věci
Při dodání nemovité věci plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnosti, pokud se uplatňuje daň podle § 56 odst. 6.
Při dodání nemovité věci plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnosti, pokud se na základě rozhodnutí podle § 55a odst. 4, § 56 odst. 8 nebo § 62 odst. 3 jedná o zdanitelné plnění.
##### § 92e
2024-12-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2023-12-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2023-09-22
Zákon č. 235/2004 Sb.
2023-02-28
Zákon č. 235/2004 Sb.
2022-12-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2022-04-26
Zákon č. 235/2004 Sb.
2021-12-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2021-09-30
Zákon č. 235/2004 Sb.
2020-12-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2020-08-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2020-06-30
Zákon č. 235/2004 Sb.
2019-10-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2019-03-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2019-01-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2018-12-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2018-01-12
Zákon č. 235/2004 Sb.
2017-12-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2017-03-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2016-12-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2016-11-30
Zákon č. 235/2004 Sb.
2016-09-18
Zákon č. 235/2004 Sb.
2016-07-28
Zákon č. 235/2004 Sb.
2015-12-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2014-12-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2013-12-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2013-08-18
Zákon č. 235/2004 Sb.
2012-12-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2012-10-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2012-06-30
Zákon č. 235/2004 Sb.
2012-03-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2011-12-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2011-03-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2010-12-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2010-04-28
Zákon č. 235/2004 Sb.
2009-12-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2009-03-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2008-12-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2008-06-30
Zákon č. 235/2004 Sb.
2007-12-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2007-10-30
Zákon č. 235/2004 Sb.
2007-07-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2006-07-14
Zákon č. 235/2004 Sb.
2006-06-30
Zákon č. 235/2004 Sb.
2006-05-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2005-12-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2005-11-09
Zákon č. 235/2004 Sb.
2005-09-28
Zákon č. 235/2004 Sb.
2005-06-30
Zákon č. 235/2004 Sb.
2005-03-29
Zákon č. 235/2004 Sb.
2005-01-15
Zákon č. 235/2004 Sb.
2004-12-31
Zákon č. 235/2004 Sb.
2004-04-30
Zákon č. 235/2004 Sb.
původní verze
Text k tomuto datu