Zákon o podnikání na kapitálovém trhu

(2) Emitent zašle žádost o vyřazení cenného papíru z obchodování na oficiálním trhu bez zbytečného odkladu organizátorovi regulovaného trhu. Přílohu žádosti tvoří doklad prokazující, že emitent nebo jiná oprávněná osoba rozhodli o vyřazení cenného papíru z obchodování na oficiálním trhu v souladu s obchodním zákoníkem nebo se zvláštním právním předpisem upravujícím dluhopisy.

(3) Organizátor regulovaného trhu vyřadí cenný papír z obchodování na oficiálním trhu bez zbytečného odkladu po splnění povinností vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

(4) Organizátor regulovaného trhu oznámí neprodleně vyřazení cenného papíru z obchodování na regulovaném trhu centrálnímu depozitáři a Komisi.

§ 48

Pozastavení obchodování s cenným papírem a vyloučení cenného papíru z obchodování na oficiálním trhu

(1) Organizátor regulovaného trhu pozastaví obchodování s cenným papírem na oficiálním trhu

• a) jestliže je dočasně ohroženo řádné fungování trhu, nebo

• b) v zájmu ochrany investorů.

(2) Organizátor regulovaného trhu vyloučí cenný papír z obchodování na oficiálním trhu, jestliže

• a) má doloženo, že nadále není možné udržet pravidelné obchodování s cenným papírem, nebo

• b) cenný papír nebo jeho emitent přestali splňovat podmínky pro přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu.

§ 49

Rozhodnutí o nepřijetí cenného papíru k obchodování, o pozastavení obchodování s cenným papírem nebo o vyloučení cenného papíru z obchodování

(1) Rozhodnutí o nepřijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu, o pozastavení obchodování s cenným papírem na oficiálním trhu nebo o vyloučení cenného papíru z obchodování na oficiálním trhu se vydávají ve správním řízení. Řízení se zahajuje vydáním rozhodnutí.

(2) O opravném prostředku proti rozhodnutí organizátora regulovaného trhu podle odstavce 1 rozhoduje Komise.

(3) Rozhodnutí o nepřijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu musí být vydáno do 6 měsíců ode dne podání žádosti o přijetí tohoto cenného papíru k obchodování nebo jejího doplnění.

(4) Při pozastavení obchodování s cenným papírem na oficiálním trhu z technických důvodů stanovených ve všeobecných obchodních podmínkách se nepostupuje podle správního řádu.

Prospekt cenného papíru

§ 50

(1) Prospekt musí obsahovat veškeré informace, které jsou nezbytné pro investory a jejich odborné poradce k přesnému a správnému posouzení cenného papíru, majetku a závazků emitenta, jeho finanční situace, zisku a ztrát a budoucího vývoje jeho podnikání a budoucí finanční situace. Informace obsažené v prospektu musejí umožňovat odborné a zasvěcené posouzení investice. Prospekt musí být formulován srozumitelně, způsobem umožňujícím snadnou analýzu. Minimální náležitosti prospektu stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Za správné vyhotovení prospektu odpovídá osoba uvedená v prospektu. Za správnost údajů uvedených v prospektu odpovídá emitent.

§ 51

(1) Prospekt schvaluje Komise na žádost emitenta, obchodníka s cennými papíry nebo organizátora regulovaného trhu.

(2) Přílohu žádosti o schválení prospektu tvoří

• a) 2 výtisky návrhu prospektu,

• b) v případě listinného cenného papíru též vzorový výtisk cenného papíru a údaje o tiskárně, která jej vytiskla.

(3) Při schvalování prospektu může Komise požádat o předložení doplňující zprávy ke zprávě o auditu, která byla použita při vypracování prospektu. Svou žádost Komise odůvodní.

(4) Komise schválí prospekt, který obsahuje veškeré náležitosti stanovené právním předpisem.

(5) Komise může povolit zúžení prospektu o některé náležitosti, pokud se tím prospekt nestane klamavým a pokud bude zúžen pouze o náležitosti,

• a) které nejsou nezbytné pro posouzení majetkové a finanční situace emitenta a jejich budoucího vývoje ani pro posouzení cenného papíru vydaného emitentem,

• b) jejichž uveřejnění by bylo v rozporu s veřejným zájmem, nebo

• c) jejichž uveřejnění by mohlo významně poškodit emitenta.

(6) Nejsou-li některé údaje, které má prospekt obsahovat, ke dni schvalování prospektu známy, může Komise prospekt schválit, pokud obsahuje informaci o tom, jakým způsobem budou tyto údaje stanoveny a doplněny. Údaje musejí být nejpozději do uveřejnění prospektu oznámeny Komisi a uveřejněny spolu s prospektem.

§ 52

(1) Prospekt se uveřejňuje podle § 34 odst. 4 a v sídle organizátora regulovaného trhu po schválení Komisí.

(2) Pokud je splnění závazku vyplývajícího z cenného papíru, pro který je prospekt vypracován, zajištěno třetí osobou, smlouva o zajištění musí být přístupná veřejnosti a prospekt musí obsahovat informaci o tom, kde je smlouva o zajištění přístupná veřejnosti.

(3) Dojde-li před přijetím cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu k podstatné změně v některé skutečnosti uvedené v prospektu, nebo obsahuje-li prospekt významně nepřesný údaj, musí být Komisi předložen ke schválení a uveřejněn podle § 34 odst. 4 dodatek prospektu. Za podstatnou změnu prospektu se považuje taková změna, která může ovlivnit přesné a správné posouzení cenného papíru nebo jeho emitenta.

(4) Prospekt musí být uveřejněn do 6 měsíců od schválení Komisí, jinak právní účinky rozhodnutí o schválení prospektu zanikají.

(5) Každé oznámení o uveřejnění prospektu nebo oznámení o přijetí cenných papírů k obchodování na oficiálním trhu, které obsahuje podstatné údaje o tomto cenném papíru, musejí obsahovat též údaj o tom, kde je uveřejněn prospekt, a musejí být před svým uveřejněním zaslány Komisi. Oznámení nesmí obsahovat údaj, který je v rozporu s obsahem prospektu nebo který je klamavý.

Uznávání prospektu cenného papíru

§ 53

Pro účely veřejné nabídky cenného papíru v jiném členském státu Evropské unie nebo pro účely žádosti o přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu burzy se sídlem v jiném členském státě Evropské unie vystaví Komise na žádost emitenta nebo obchodníka s cennými papíry potvrzení o schválení prospektu, ve kterém uvede datum schválení prospektu a informaci o případném zúžení obsahu prospektu s uvedením důvodů jeho zúžení.

§ 54

(1) Pro účely veřejné nabídky cenného papíru nebo pro účely žádosti o přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu Komise uzná prospekt, od jehož schválení neuplynuly 3 měsíce a který byl schválen dozorovým úřadem

• a) domovského státu emitenta, nebo

• b) jiného členského státu Evropské unie, ve kterém emitent nebo osoba s povolením k poskytování investičních služeb požádala o schválení prospektu, nemá-li emitent sídlo v členském státě Evropské unie.

(2) Přílohu žádosti o uznání prospektu tvoří

• a) schválený prospekt a jeho překlad do českého jazyka; překlad do českého jazyka nemusí být přiložen v odůvodněných případech, pokud s tím Komise souhlasí,

• b) potvrzení dozorového úřadu jiného členského státu Evropské unie o schválení prospektu.

(3) Jestliže předmětem žádosti o přijetí k obchodování na oficiálním trhu jsou cenné papíry přijaté k obchodování na oficiálním trhu burzy v jiném členském státě Evropské unie a od jejich přijetí k obchodování v době podání žádosti neuplynulo 6 měsíců, může Komise po vyžádání stanoviska orgánu, který o přijetí rozhodl, zprostit emitenta povinnosti předložit nový prospekt, pokud byl prospekt aktualizován a přeložen do českého jazyka.

(4) Komise může požadovat doplnění prospektu o údaje nezbytné pro investory v České republice, zejména

• a) údaje o osobách, jejichž prostřednictvím jsou nabízeny cenné papíry a vypláceny výnosy z těchto cenných papírů,

• b) údaje o způsobu uveřejňování informací pro investory,

• c) údaje o zdaňování příjmu z převodu cenného papírů, údaje o zdaňování výnosu z cenného papíru a údaje o darovací dani z cenných papírů.

(5) Jestliže dozorový úřad jiného členského státu Evropské unie povolil zúžení prospektu, uzná Komise prospekt pouze v případě, že jeho zúžení není v rozporu s tímto zákonem.

(6) Jestliže předmětem žádosti o přijetí k obchodování na oficiálním trhu jsou cenné papíry, se kterými je spojeno právo na získání akcií emitenta se sídlem v jiném členském státě Evropské unie a tyto akcie jsou přijaty k obchodování na oficiálním trhu burzy ve státě, ve kterém má emitent sídlo, Komise si před schválením prospektu vyžádá stanovisko orgánu, který rozhodl o přijetí akcií k obchodování.

§ 55

Ustanovení § 53 a 54 o uznávání prospektu schváleného dozorovým úřadem jiného členského státu Evropské unie se vztahují též na prospekty schválené dozorovým úřadem státu, který není členským státem Evropské unie a se kterým Evropské společenství uzavřelo dohodu o vzájemném uznávání prospektů.

HLAVA II

BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ

§ 56

Základní ustanovení

(1) Burza je právnická osoba, která organizuje trh s investičními nástroji pro osoby oprávněné uzavírat burzovní obchody.

(2) K činnosti burzy je třeba povolení Komise.

(3) Obchodní firma burzy obsahuje označení „burza cenných papírů“. Osoba, která nemá povolení k činnosti burzy, nesmí používat označení „burza cenných papírů“.

§ 57

Povolení k činnosti burzy

(1) Komise udělí povolení k činnosti burzy pouze akciové společnosti,

• a) která vydávává pouze akcie na jméno,

• b) která má sídlo i skutečné sídlo na území České republiky,

• c) která má základní kapitál alespoň 100 000 000 Kč,

• d) která má průhledný a nezávadný původ základního kapitálu,

• e) která má věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti burzy, zejména

• 1. splacen základní kapitál,

• 1. její vedoucí osoby splňují podmínky schvalování osob obdobně podle § 10,

• f) na které mají kvalifikovanou účast osoby vhodné z hlediska zdravého a obezřetného vedení burzy,

• g) u které úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu státního dozoru nad burzou; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo a skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmějí právní řád a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva bránit účinnému výkonu státního dozoru nad burzou,

• h) která předloží návrh burzovních pravidel, která obsahují zejména strukturu trhů, které burza organizuje, podmínky pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na jednotlivých trzích a informační povinnosti spojené s přijetím investičních nástrojů k obchodování na jednotlivých trzích; návrh burzovních pravidel Komise neschvaluje.

(2) Žádost o povolení k činnosti burzy musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v odstavci 1. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) V povolení k činnosti burzy Komise

• a) uvede investiční nástroje, se kterými může burza organizovat trh,

• b) může stanovit podmínky, které žadatel musí splnit před zahájením organizování trhu s investičními nástroji nebo dodržovat při jeho organizování.

(4) Povolení k činnosti burzy se uděluje na dobu neurčitou.

(5) Komise informuje bez zbytečného odkladu Komisi Evropských společenství o tom, že udělila povolení k činnosti burzy. Přílohu této informace tvoří burzovní pravidla. Dále Komise informuje o každé změně v údajích o burze, o změně burzovních pravidel nebo o odnětí povolení k činnosti burzy.

§ 58

(1) Předmětem podnikání burzy mohou být pouze činnosti uvedené v povolení k činnosti burzy a činnosti související.

(2) Burza může

• a) poskytovat služby prostřednictvím jiného regulovaného trhu, včetně zahraničního,

• b) umožnit jinému organizátorovi regulovaného trhu, včetně zahraničního, poskytovat služby prostřednictvím svého trhu.

(3) Burza oznámí Komisi bez zbytečného odkladu všechny změny ve skutečnostech, na jejichž základě jí bylo uděleno povolení k činnosti burzy.

(4) Podmínkou výkonu funkce vedoucí osoby burzy je předchozí souhlas Komise obdobně podle § 10.

(5) Změnu burzovních pravidel zasílá burza na vědomí Komisi.

(6) Burza poskytuje služby s odbornou péčí.

§ 59

Neslučitelnost funkcí vedoucí osoby burzy

Vedoucí osobou burzy nesmějí být

• a) poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky,

• b) člen bankovní rady České národní banky, nebo

• c) vedoucí osoba nebo zaměstnanec jiného organizátora regulovaného trhu nebo zahraniční osoby s obdobným předmětem podnikání; to neplatí, jestliže burza a jiný organizátor regulovaného trhu nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání jsou součástí jednoho koncernu.

§ 60

Zrušení burzy nebo změna předmětu podnikání burzy

(1) Jestliže valná hromada burzy rozhodne o zrušení společnosti s likvidací nebo o změně předmětu podnikání, je burza povinna tuto skutečnost oznámit Komisi neprodleně po rozhodnutí valné hromady.

(2) Ode dne vstupu burzy do likvidace nebo ode dne změny jejího předmětu podnikání nesmí osoba, která vstoupila do likvidace nebo změnila předmět podnikání, organizovat trh s investičními nástroji a může pouze vypořádávat své pohledávky a závazky vyplývající z organizování trhu s investičními nástroji; do vypořádání pohledávek a závazků se taková osoba považuje za burzu.

(3) Burza zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jejím zrušení nebo o změně jejího předmětu podnikání, na vědomí Komisi.

§ 61

Přeměna burzy

(1) K fúzi burzy s jiným organizátorem regulovaného trhu nebo provozovatelem vypořádacího systému, k převodu obchodního jmění burzy na jejího akcionáře nebo k převodu obchodního jmění jiné osoby na burzu je třeba povolení Komise.

(2) Žádost o povolení k fúzi burzy, žádost o povolení převodu obchodního jmění burzy nebo žádost o povolení převodu obchodního jmění jiné osoby na burzu obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení důsledků fúze. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Rozdělení burzy nebo fúze burzy s osobou, která není organizátorem regulovaného trhu nebo provozovatelem vypořádacího systému, nejsou přípustné.

(4) Burza zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o její přeměně, na vědomí Komisi.

§ 62

Převod, zastavení nebo nájem podniku burzy

(1) K uzavření smlouvy o převodu podniku burzy nebo jeho části, smlouvy o zastavení podniku burzy nebo jeho části nebo smlouvy o nájmu podniku burzy nebo jeho části je třeba povolení Komise.

(2) Žádost o povolení podle odstavce 1 obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení důvodů převodu, zastavení nebo nájmu podniku burzy nebo jeho části. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Burza zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o převodu nebo nájmu podniku burzy nebo jeho části, na vědomí Komisi.

§ 63

Akcie burzy

Akcie burzy jsou převoditelné na jinou osobu jen s předchozím souhlasem burzovní komory.

§ 64

Valná hromada

(1) Jednání valné hromady se mohou s hlasem poradním účastnit generální ředitel burzy a zástupce Komise.

(2) Valná hromada schvaluje řád burzovního rozhodčího soudu a jeho změny včetně sazebníku poplatků za řízení před ním.

(3) Akcionář burzy má na jednání valné hromady hlasovací právo podle jmenovité hodnoty svých akcií, nejvýše však 20 % z celkového počtu hlasů.

§ 65

Burzovní komora

(1) Burzovní komora je statutárním orgánem burzy a plní funkci představenstva.

(2) Na zasedání burzovní komory musí být přítomna alespoň polovina členů burzovní komory. Burzovní komora rozhoduje prostou většinou hlasů. Při volbě a odvolání předsedy nebo místopředsedy burzovní komory, při projednávání burzovních pravidel nebo návrhu jejich změn, návrhu řádu burzovního rozhodčího soudu nebo návrhu jeho změn, při jmenování nebo odvolání generálního ředitele musejí být přítomny alespoň dvě třetiny členů burzovní komory a rozhodnutí musí být schváleno alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných členů.

§ 66

Práva a povinnosti burzovní komory

(1) Burzovní komora

• a) schvaluje burzovní pravidla a jejich změny,

• b) vyhlašuje výběrové řízení na funkci generálního ředitele burzy, jmenuje generálního ředitele burzy a odvolává jej,

• c) uděluje předchozí souhlas k převodu akcií burzy,

• d) rozhoduje o přijetí investičních nástrojů k burzovnímu obchodu,

• e) uděluje a odnímá členství na burze.

(2) Burzovní komora zasedá nejméně jednou za 2 měsíce.

§ 67

Burzovní výbory

(1) Burzovní komora může zřídit k výkonu činností uvedených v § 66 odst. 1 písm. d) a e) burzovní výbory, které jsou orgánem burzy.

(2) Burzovní komora při rozhodnutí o zřízení burzovního výboru zároveň schválí jeho statut.

(3) Předsedu a členy burzovního výboru jmenuje a odvolává burzovní komora.

(4) Burzovní výbor je stálý nebo dočasný.

(5) Burzovní výbor přijímá svůj jednací řád.

§ 68

Generální ředitel burzy

Generální ředitel burzy

• a) přijímá opatření, jejichž účelem je zabránit ohrožení činnosti burzy nebo zájmů jejích akcionářů a účastníků kapitálového trhu, zejména mění harmonogram burzovního dne, pozastavuje zčásti nebo zcela obchodování na burze a zrušuje burzovní obchod, nestanoví-li tento zákon jinak,

• b) jmenuje svého zástupce, který ho zastupuje a přijímá opatření podle písmene a).

§ 69

Burzovní obchod

Burzovním obchodem je obchod podle § 42 uzavřený na burze. Jedná-li se o obchod podle § 42 odst. 1 písm. b), musí být za podmínek stanovených burzovními pravidly alespoň jednou smluvní stranou osoba oprávněná uzavírat burzovní obchody.

Osoba oprávněná uzavírat burzovní obchody

§ 70

(1) Burzovní obchody může uzavírat

• a) člen burzy,

• b) Česká národní banka,

• c) Česká republika jednající prostřednictvím Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“),

• d) Česká konsolidační agentura,

• e) osoba, které to umožňují burzovní pravidla, jestliže je druhou stranou obchodu osoba uvedená v písmenech a) až d) a jedná-li se o burzovní obchod uzavřený mimo automatizovaný obchodní systém burzy.

(2) Členem burzy může být obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních služeb, kteří splňují podmínky stanovené burzovními pravidly a zaplatili poplatek za udělení členství.

(3) Osoba oprávněná uzavírat burzovní obchody

• a) je povinna dodržovat burzovní pravidla,

• b) může uzavírat mimoburzovní obchody s investičními nástroji přijatými k obchodování na oficiálním nebo speciálním trhu burzy pouze v rozsahu povoleném burzovní komorou a o těchto obchodech je povinna informovat burzu,

• c) nesmí úmyslně šířit nepravdivou zprávu, která může ovlivnit kurz investičního nástroje.

(4) Česká národní banka může uzavírat mimoburzovní obchody s investičními nástroji přijatými k obchodování na oficiálním nebo speciálním trhu burzy bez povolení burzovní komory; o takovém obchodu není povinna informovat burzu. K uzavření takového obchodu nepotřebuje povolení burzovní komory ani druhá strana takového obchodu a bez souhlasu České národní banky není oprávněna informovat burzu o takovém obchodu.

(5) Česká republika jednající prostřednictvím ministerstva může uzavírat mimoburzovní obchody s investičními nástroji přijatými k obchodování na oficiálním nebo speciálním trhu burzy bez povolení burzovní komory; o takovém obchodu není povinna informovat burzu. K uzavření takového obchodu nepotřebuje povolení burzovní komory ani druhá strana takového obchodu a bez souhlasu České republiky jednající prostřednictvím ministerstva není oprávněna informovat burzu o takovém obchodu.

§ 71

Burza zajistí osobám oprávněným uzavírat burzovní obchody rovný přístup ke službám poskytovaným burzou za podmínek stanovených burzovními pravidly a zajistí dostupnost stejných informací o skutečnostech významných pro vývoj kurzů investičních nástrojů ve stejnou dobu.

§ 72

Burzovní rozhodčí soud

(1) Burzovní rozhodčí soud rozhoduje spory z burzovních obchodů, pokud se strany nedohodnou jinak.

(2) Burzovní rozhodčí soud zřizuje burza.

(3) Burzovní rozhodčí soud může též rozhodovat spory z ostatních obchodů s investičními nástroji, spory z podnikání na kapitálovém trhu, peněžním trhu, pojišťovacím trhu a trhu penzijního připojištění, pokud se na tom strany dohodnou.

(4) Na burzovní rozhodčí soud se vztahuje zvláštní právní předpis, který upravuje rozhodčí řízení a výkon rozhodčích nálezů, pokud tento zákon nestanoví jinak.

HLAVA III

MIMOBURZOVNÍ TRH

§ 73

Základní ustanovení

(1) Organizátor mimoburzovního trhu organizuje trh s investičními nástroji.

(2) K organizování mimoburzovního trhu je třeba povolení Komise.

§ 74

Povolení k organizování mimoburzovního trhu

(1) Komise udělí povolení k organizování mimoburzovního trhu pouze akciové společnosti,

• a) která vydává pouze akcie na jméno,

• b) která má sídlo a skutečné sídlo v České republice,

• c) která má základní kapitál alespoň 10 000 000 Kč,

• d) která má průhledný a nezávadný původ základního kapitálu,

• e) která má věcné, personální a organizační předpoklady pro organizovní mimoburzovního trhu, zejména

• 1. splacen základní kapitál,

• 1. její vedoucí osoby splňují podmínky schvalování osob obdobně podle § 10,

• f) která předloží návrh pravidel obezřetného poskytování služeb organizátora mimoburzovního trhu a návrh pravidel jednání organizátora mimoburzovního trhu se zákazníky, která jsou v souladu s tímto zákonem,

• g) na které mají kvalifikovanou účast osoby vhodné z hlediska zdravého a obezřetného vedení organizátora mimoburzovního trhu,

• h) u které úzké propojení s jinou osobou nebrání výkonu dozoru nad organizátorem mimoburzovního trhu; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo a skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmí právní řád a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva bránit účinnému výkonu dozoru nad organizátorem regulovaného trhu,

• i) která předloží návrh pravidel obchodování na mimoburzovním trhu obsahující zejména strukturu trhů, které organizátor mimoburzovního trhu organizuje, podmínky pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na jednotlivých trzích a informační povinnosti spojené s přijetím investičních nástrojů k obchodování na jednotlivých trzích.

(2) Žádost o povolení k organizování mimoburzovního trhu musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v odstavci 1. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) V povolení k organizování mimoburzovního trhu Komise

• a) uvede investiční nástroje, se kterými může organizátor mimoburzovního trhu organizovat trh,

• b) schválí pravidla obchodování na mimoburzovním trhu,

• c) může stanovit podmínky, které žadatel musí splnit před zahájením organizování trhu s investičními nástroji, popřípadě dodržovat při jeho organizování.

(4) Povolení k organizování mimoburzovního trhu se uděluje na dobu neurčitou.

(5) Komise bez zbytečného odkladu informuje Komisi Evropských společenství o tom, že udělila povolení organizování mimoburzovního trhu. Přílohu této informace tvoří pravidla obchodování na mimoburzovním trhu. Dále Komise informuje o každé změně v údajích o organizátorovi mimoburzovního trhu, změně pravidel obchodování na mimoburzovním trhu nebo o odnětí povolení k organizování mimoburzovního trhu.

§ 75

(1) Předmětem podnikání organizátora mimoburzovního trhu mohou být pouze činnosti uvedené v povolení k organizování mimoburzovního trhu a činnosti související.

(2) Organizátor mimoburzovního trhu oznámí Komisi bez zbytečného odkladu každou změnu ve skutečnostech, na jejichž základě bylo uděleno povolení k organizování mimoburzovního trhu.

(3) Každá změna pravidel obchodování na mimoburzovním trhu musí být předem schválena Komisí.

(4) Komise odešle prvoinstanční rozhodnutí o schválení změny pravidel obchodování na mimoburzovním trhu do 30 kalendářních dnů ode dne doručení nebo doplnění žádosti. Neodešle-li Komise rozhodnutí v této lhůtě, považuje se změna pravidel obchodování na mimoburzovním trhu za schválenou.

(5) Pravidla obchodování na mimoburzovním trhu a jejich změny nabývají účinnosti okamžikem uveřejnění, nestanoví-li organizátor mimoburzovního trhu datum pozdější.

(6) Organizátor mimoburzovního trhu dodržuje pravidla obchodování na mimoburzovním trhu.

(7) Podmínkou výkonu funkce vedoucí osoby organizátora mimoburzovního trhu je předchozí souhlas Komise obdobně podle § 10.

(8) Organizátor mimoburzovního trhu může

• a) poskytovat služby prostřednictvím jiného regulovaného trhu, a to i zahraničního,

• b) umožnit organizátorovi regulovaného trhu, a to i zahraničnímu, poskytovat služby prostřednictvím svého trhu.

§ 76

Neslučitelnost funkcí vedoucí osoby organizátora mimoburzovního trhu

Vedoucí osobou organizátora mimoburzovního trhu nesmějí být

• a) poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky,

• b) člen bankovní rady České národní banky, nebo

• c) vedoucí osoba nebo zaměstnanec jiného organizátora regulovaného trhu nebo zahraniční osoby s obdobným předmětem podnikání; to neplatí, jestliže organizátor mimoburzovního trhu a jiný organizátor regulovaného trhu nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání jsou součástí jednoho koncernu.

§ 77

Zrušení nebo změna předmětu podnikání organizátora mimoburzovního trhu

(1) Jestliže valná hromada organizátora mimoburzovního trhu rozhodne o zrušení společnosti s likvidací nebo o změně předmětu podnikání, je organizátor mimoburzovního trhu povinen oznámit tuto skutečnost Komisi neprodleně po rozhodnutí valné hromady.

(2) Ode dne vstupu organizátora mimoburzovního trhu do likvidace nebo ode dne změny jeho předmětu podnikání nesmí osoba, která vstoupila do likvidace nebo změnila předmět podnikání, organizovat trh s investičními nástroji a může pouze vypořádávat své pohledávky a závazky vyplývající z organizování trhu s investičními nástroji; při výkonu této činnosti se taková osoba považuje za organizátora mimoburzovního trhu.

(3) Organizátor mimoburzovního trhu zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jeho zrušení nebo o změně jeho předmětu podnikání, na vědomí Komisi.

§ 78

Přeměna organizátora mimoburzovního trhu

(1) K fúzi organizátora mimoburzovního trhu s jiným organizátorem regulovaného trhu nebo provozovatelem vypořádacího systému, k převodu obchodního jmění organizátora mimoburzovního trhu na jeho akcionáře nebo k převodu obchodního jmění jiné osoby na organizátora mimoburzovního trhu je třeba povolení Komise.

(2) Žádost o povolení k fúzi organizátora mimoburzovního trhu, žádost o povolení převodu obchodního jmění organizátora mimoburzovního trhu na jeho akcionáře nebo žádost o povolení převodu obchodního jmění jiné osoby na organizátora mimoburzovního trhu obsahují údaje a doklady nezbytné pro posouzení důsledků fúze. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Rozdělení organizátora mimoburzovního trhu nebo fúze organizátora mimoburzovního trhu s osobou, která není organizátorem regulovaného trhu nebo provozovatelem vypořádacího systému, nejsou dovoleny.

(4) Organizátor mimoburzovního trhu zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jeho přeměně, na vědomí Komisi.

§ 79

Převod, zastavení nebo nájem podniku organizátora mimoburzovního trhu

(1) K uzavření smlouvy o převodu podniku organizátora mimoburzovního trhu nebo jeho části, smlouvy o zastavení podniku organizátora mimoburzovního trhu nebo jeho části nebo smlouvy o nájmu podniku organizátora mimoburzovního trhu nebo jeho části je třeba povolení Komise.

(2) Žádost o povolení podle odstavce 1 obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení důvodů převodu, zastavení nebo nájmu podniku organizátora mimoburzovního trhu nebo jeho části. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Organizátor mimoburzovního trhu zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o převodu nebo nájmu podniku organizátora mimoburzovního trhu nebo jeho části, na vědomí Komisi.

Povinnosti organizátora mimoburzovního trhu

§ 80

(1) Organizátor mimoburzovního trhu přijme a dodržuje pravidla obezřetného poskytování služeb, pravidla jednání se zákazníky a informační povinnosti přiměřeně jako obchodník s cennými papíry.

(2) Peněžní prostředky a investiční nástroje svěřené organizátorovi mimoburzovního trhu za účelem uskutečnění transakce na jím organizovaném trhu s investičními nástroji a peněžní prostředky a investiční nástroje získané za tyto hodnoty pro zákazníka nejsou majetkem organizátora mimoburzovního trhu a proto nejsou součástí konkurzní podstaty organizátora mimoburzovního trhu. V případě konkurzu je správce konkurzní podstaty povinen tento majetek bez zbytečného odkladu vydat zákazníkům; pro vydání tohoto majetku platí § 132 obdobně.

§ 81

Pravidla obchodování na mimoburzovním trhu musí být uveřejněna v aktuálním znění způsobem umožňujícím dálkový přístup a musí být k nahlédnutí v sídle organizátora mimoburzovního trhu a ve všech jeho obchodních místech v obchodních hodinách.

ČÁST ŠESTÁ

VYPOŘÁDACÍ SYSTÉM

§ 82

Základní ustanovení

(1) Vypořádáním obchodů s investičními nástroji se v tomto zákoně rozumí zúčtování vzájemných pohledávek a závazků z obchodů s investičními nástroji.

(2) Vypořádacím systémem se v tomto zákoně rozumí systém,

• a) který zajišťuje vypořádání obchodů s investičními nástroji, jestliže má alespoň 3 účastníky uvedené v odstavci 4 a je provozován podle pravidel dohodnutých mezi provozovatelem vypořádacího systému (§ 83 odst. 9) a jeho účastníky (dále jen „pravidla vypořádacího systému“),

• b) jehož účastníci se dohodli, že se jejich vztahy vyplývající z účasti v systému řídí českým právem, a

• c) jehož existence a název byl nahlášen Komisi Evropských společenství.

(3) Příkazem k vypořádání se v tomto zákoně rozumí pokyn účastníka vypořádacího systému, na jehož základě se v souladu s pravidly vypořádacího systému vypořádávají závazky a pohledávky účastníka vypořádacího systému z jeho obchodů s investičními nástroji převodem investičních nástrojů nebo peněžních prostředků.

(4) Účastníkem vypořádacího systému může být

• a) banka,

• b) spořitelní a úvěrní družstvo,

• c) osoba oprávněná vydávat elektronické peněžní prostředky na základě jednotné bankovní licence podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost bank,

• d) obchodník s cennými papíry,

• e) investiční společnost, která obhospodařuje majetek zákazníků,

• f) osoba veřejného práva nebo osoba se zárukou osoby veřejného práva, pokud to umožňují předpisy, na jejichž základě byly zřízeny,

• g) zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a) až e),

• h) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka.

(5) Účastníkem vypořádacího systému může být též osoba, která

• a) přijímá příkazy k vypořádání, které podali účastníci vypořádacího systému, a je jejich výlučným prostředníkem při vypořádání obchodů (dále jen „ústřední protistrana“),

• b) vede účty, na nichž se provádí zúčtování příkazů k vypořádání, které podali účastníci vypořádacího systému nebo jejich ústřední protistrany (dále jen „zúčtovatel“), nebo

• c) provádí zúčtování vzájemných pohledávek a závazků z příkazů k vypořádání, které podali účastníci vypořádacího systému, jejich ústřední protistrany nebo zúčtovatelé (dále jen „clearingová instituce“).

(6) Účast na vypořádacím systému vzniká smlouvou.

(7) Účastník vypořádacího systému může zajišťovat i více činností podle odstavce 5. Činnost podle odstavce 5 může být zajištěna i více účastníky vypořádacího systému.

(8) Účastník vypořádacího systému podle odstavce 4 odpovídá za splnění finančních závazků vyplývajících z jeho účasti ve vypořádacím systému.

§ 83

Povolení k provozování vypořádacího systému

(1) Provozovatel vypořádacího systému je právnická osoba, která zajišťuje vypořádání obchodů s investičními nástroji mezi účastníky vypořádacího systému.

(2) K provozování vypořádacího systému je třeba povolení Komise.

(3) Komise udělí povolení k provozování vypořádacího systému pouze akciové společnosti,

• a) která vydává pouze akcie na jméno,

• b) která je účastníkem vypořádacího systému,

• c) která má sídlo a skutečné sídlo na území České republiky,

• d) která má věcné, organizační a personální předpoklady pro vypořádání obchodů s investičními nástroji, zejména

• 1. splacen základní kapitál,

• 1. její vedoucí osoby jsou odborně způsobilé a důvěryhodné,

• e) která předloží návrh systému řízení rizik, který odpovídá rozsahu poskytovaných služeb,

• f) která předloží návrh pravidel vypořádacího systému a vzorový návrh smlouvy s účastníkem vypořádacího systému,

• g) pokud účastníky vypořádacího systému jsou pouze osoby uvedené v § 82 odst. 4 a 5.

(4) Žádost o povolení k provozování vypořádacího systému musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v odstavci 3. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(5) V povolení k provozování vypořádacího systému Komise

• a) uvede investiční nástroje, u kterých může provozovatel vypořádacího systému vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů,

• b) schválí pravidla vypořádacího systému,

• c) případně stanoví podmínky, které musí provozovatel vypořádacího systému splnit před zahájením činnosti, popřípadě dodržovat při výkonu své činnosti.

(6) Povolení k provozování vypořádacího systému se uděluje na dobu neurčitou.

(7) Každá změna pravidel vypořádacího systému musí být předem schválena Komisí.

(8) Komise odešle prvoinstanční rozhodnutí o schválení změny pravidel vypořádacího systému do 30 pracovních dnů ode dne doručení nebo doplnění žádosti. Neodešle-li Komise rozhodnutí v této lhůtě, považuje se změna za schválenou a má se za to, že rozhodnutí nabylo právních účinků.

(9) Pravidla vypořádacího systému stanoví zejména

• a) podmínky účasti ve vypořádacím systému,

• b) práva a povinnosti účastníků vypořádacího systému,

• c) podmínky vypořádání pohledávek a závazků z obchodů s investičními nástroji,

• d) způsob a podmínky zajištění závazků z obchodů s investičními nástroji,

• e) náležitosti příkazů k vypořádání a podmínky a způsob jejich zadávání do vypořádacího systému,

• f) provozní dobu, v níž vypořádací systém přijímá příkazy k vypořádání,

• g) okamžik, ke kterému se příkaz k vypořádání považuje za přijatý vypořádacím systémem,

• h) časový harmonogram provádění vypořádání včetně harmonogramu jednotlivých fází vypořádání,

• i) postup při změně pravidel vypořádacího systému,

• j) způsob zabezpečení neodvolatelnosti příkazu k vypořádání vloženého do vypořádacího systému,

• k) systém řízení rizik.

(10) Pravidla vypořádacího systému musí být uveřejněna v aktuálním znění způsobem umožňujícím dálkový přístup a musí být k nahlédnutí veřejnosti v sídle provozovatele vypořádacího systému v jeho provozních hodinách.

(11) Provozovatel vypořádacího systému a účastníci vypořádacího systému dodržují pravidla vypořádacího systému.

(12) Peněžní prostředky nebo investiční nástroje, které byly provozovateli vypořádacího systému svěřeny do správy nebo jako zajištění závazku plynoucího z vypořádávaného obchodu s investičními nástroji, nejsou součástí majetku provozovatele vypořádacího systému. Provozovatel vypořádacího systému účtuje o svěřeném majetku odděleně od svého majetku.

(13) Provozovatel vypořádacího systému poskytuje své služby s odbornou péčí.

§ 84

Zrušení nebo změna předmětu podnikání provozovatele vypořádacího systému

(1) Jestliže valná hromada provozovatele vypořádacího systému rozhodne o zrušení společnosti s likvidací nebo o změně předmětu podnikání, je provozovatel vypořádacího systému povinen oznámit tuto skutečnost Komisi neprodleně po rozhodnutí valné hromady.

(2) Ode dne vstupu provozovatele vypořádacího systému do likvidace nebo ode dne změny jeho předmětu podnikání nesmí osoba, která vstoupila do likvidace nebo změnila předmět podnikání, provozovat vypořádací systém a může pouze vydat majetek účastníků a vypořádat příkazy účastníků vypořádacího systému, které byly přijaty do dne vstupu do likvidace nebo změny předmětu podnikání, a vypořádat všechny svoje závazky a pohledávky vůči účastníkům vypořádacího systému; do vypořádání pohledávek a závazků se taková osoba považuje za provozovatele vypořádacího systému.

(3) Provozovatel vypořádacího systému zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jeho zrušení nebo o změně jeho předmětu podnikání, na vědomí Komisi.

§ 85

Přeměna provozovatele vypořádacího systému

(1) K rozdělení nebo fúzi provozovatele vypořádacího systému je třeba povolení Komise.

(2) Žádost o povolení k rozdělení nebo fúzi provozovatele vypořádacího systému musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti nezbytné pro posouzení důvodů rozdělení nebo fúze. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Provozovatel vypořádacího systému zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jeho přeměně, na vědomí Komisi.

§ 86

Neodvolatelnost příkazu k vypořádání

(1) Účastník vypořádacího systému nebo třetí osoba nesmějí příkaz k vypořádání jednostranně odvolat od okamžiku stanoveného v pravidlech vypořádacího systému.

(2) Prohlášením konkurzu na majetek účastníka vypořádacího systému nebo uložením jiného opatření veřejným orgánem směřujícího vůči majetku účastníka vypořádacího systému, kterým se ukládá povinnost zastavit či omezit převody investičních nástrojů nebo peněžních prostředků tohoto účastníka nebo jiná povinnost týkající se těchto investičních nástrojů nebo peněžních prostředků, není dotčena povinnost provést příkazy k vypořádání ani platnost, účinnost nebo vymahatelnost těchto příkazů, jedná-li se o příkazy k vypořádání, které byly přijaty vypořádacím systémem v souladu s jeho pravidly

• a) před prohlášením konkurzu nebo před uložením jiného opatření,

• b) v okamžiku prohlášení konkurzu či uložení jiného opatření nebo po okamžiku prohlášení konkurzu či uložení jiného opatření a byly vypořádány v den prohlášení konkurzu či uložení jiného opatření, prokáží-li všichni účastníci vypořádacího systému podle § 83 odst. 5, že jim prohlášení konkurzu nebo uložení jiného opatření Komise neoznámila a ani jim nebylo jinak známo.

(3) Prohlášením konkurzu na majetek účastníka vypořádacího systému nebo doručením jiného opatření veřejného orgánu směřujícího vůči majetku účastníka vypořádacího systému není dotčeno právo na zajištění, které tento účastník poskytl

• a) jinému účastníkovi vypořádacího systému v souvislosti s jeho účastí v tomto systému,

• b) České národní bance, centrální bance členského státu Evropské unie nebo Evropské centrální bance.

§ 87

Informační povinnosti provozovatele vypořádacího systému

Provozovatel vypořádacího systému zasílá Komisi informace a podklady potřebné pro výkon státního dozoru. Lhůty pro zasílání informací a podkladů, podrobnosti o jejich obsahu, formě a způsobu zasílání stanoví prováděcí právní předpis.

§ 88

Informační povinnosti o účastnících vypořádacího systému

(1) Provozovatel vypořádacího systému oznámí Komisi bez zbytečného odkladu každou změnu ve složení účastníků vypořádacího systému nebo změnu v údajích o účastníkovi vypořádacího systému.

(2) Účastník vypořádacího systému oznámí provozovateli vypořádacího systému každou změnu ve svých údajích podle § 2 písm. b).

(3) Účastník vypořádacího systému poskytne osobě, která prokáže právní zájem, na její žádost informaci o vypořádacích systémech, kterých se účastní, a o jejich hlavních pravidlech.

(4) Osoba, která má sídlo v České republice a je účastníkem vypořádacího systému provozovaného podle právního řádu jiného členského státu Evropské unie,

• a) poskytne osobě, která prokáže právní zájem, na její žádost informaci o vypořádacích systémech, kterých se účastní, a o jejich hlavních pravidlech,

• b) oznámí Komisi neprodleně změnu svého sídla.

§ 89

Oznamovací povinnosti Komise a provozovatele vypořádacího systému

(1) Komise informuje Komisi Evropských společenství o vypořádacích systémech podle tohoto zákona, o účastnících těchto vypořádacích systémů, o změnách v údajích o účastnících vypořádacích systémů, o změnách v účastnících vypořádacích systémů nebo o odnětí povolení k provozování vypořádacího systému.

(2) Jestliže Komise obdrží informaci o prohlášení konkurzu na majetek účastníka vypořádacího systému nebo o tom, že účastníkovi tohoto vypořádacího systému bylo uloženo opatření, kterým se ukládá povinnost zastavit či omezit převody investičních nástrojů nebo peněžních prostředků nebo jiná povinnost týkající se těchto investičních nástrojů nebo peněžních prostředků, neprodleně informuje provozovatele tohoto vypořádacího systému a provozovatel vypořádacího systému neprodleně informuje ostatní účastníky vypořádacího systému.

(3) Jestliže Komise obdrží informaci o prohlášení konkurzu na majetek účastníka vypořádacího systému provozovaného podle práva jiného členského státu Evropské unie, má-li tento účastník sídlo nebo místo podnikání v České republice, nebo o uložení opatření takovému účastníkovi tohoto vypořádacího systému, kterým se ukládá povinnost zastavit či omezit převody investičních nástrojů nebo peněžních prostředků nebo jiná povinnost týkající se těchto investičních nástrojů nebo peněžních prostředků, informuje neprodleně příslušný orgán členského státu Evropské unie, jehož právem se tento vypořádací systém řídí.

§ 90

(1) Vypořádacím systémem podle tohoto zákona je též systém vypořádání obchodů s cennými papíry provozovaný Českou národní bankou podle zvláštního právního předpisu.

(2) Pravidla vypořádacího systému podle odstavce 1 stanoví Česká národní banka v souladu s § 83 odst. 9.

(3) Na vypořádací systém podle odstavce 1 se vztahují ustanovení § 82, § 83 odst. 10 až 12, § 86 a 88.

ČÁST SEDMÁ

EVIDENCE INVESTIČNÍCH NÁSTROJŮ

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Díl 1

Zaknihovaný cenný papír

§ 91

Zastupitelné listinné cenné papíry mohou být nahrazeny zápisem do centrální evidence cenných papírů, v případě podílových listů otevřeného podílového fondu do samostatné evidence, nebo do evidence České národní banky podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost České národní banky (dále jen „zaknihovaný cenný papír“).

Díl 2

Druhy evidencí investičních nástrojů

§ 92

Centrální evidence cenných papírů

(1) Centrální evidencí cenných papírů je evidence všech zaknihovaných cenných papírů vydaných v České republice, s výjimkou

• a) zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu, pokud jsou vedeny v samostatné evidenci (§ 93),

• b) zaknihovaných cenných papírů vedených v evidenci České národní banky podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost České národní banky.

(2) Centrální evidenci cenných papírů vede centrální depozitář a osoby oprávněné vést evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem.

(3) Evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem může vést

• a) obchodník s cennými papíry, který má v povolení uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

• b) investiční společnost, která má v povolení uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

• c) Česká národní banka,

• d) zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti osob uvedených v písmenech a) a b) a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice,

• e) zahraniční centrální depozitář nebo zahraniční osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů.

§ 93

Samostatná evidence investičních nástrojů

(1) V samostatné evidenci investičních nástrojů mohou být evidovány

• a) zaknihované podílové listy otevřeného podílového fondu,

• b) listinné investiční nástroje v úschově,

• c) zahraniční investiční nástroje, svěřené obchodníkovi s cennými papíry za účelem poskytnutí investiční služby,

• d) investiční nástroje, které nejsou uvedeny v písmenech a) až c) a jejichž povaha to umožňuje.

(2) Samostatnou evidenci investičních nástrojů může vést centrální depozitář a v závislosti na uděleném povolení též

• a) obchodník s cennými papíry, který má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

• b) investiční společnost, která má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

• c) banka, která má v bankovní licenci uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

• d) zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a) až c) a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice.

(3) Evidenci navazující na samostatnou evidenci může vést

• a) obchodník s cennými papíry, který má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

• b) investiční společnost, která má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

• c) banka, která má v bankovní licenci uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,

• d) zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a) až c) a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice,

• e) zahraniční centrální depozitář nebo zahraniční osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů.

(4) Způsob vedení samostatné evidence investičních nástrojů a evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Samostatnou evidencí investičních nástrojů je též evidence cenných papírů vedená Českou národní bankou podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost České národní banky. Provozní řád pro vedení své evidence a jeho změny uveřejňuje Česká národní banka ve Věstníku České národní banky a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, zasílá Komisi informace a podklady potřebné pro výkon státního dozoru. Lhůty pro zasílání informací a podkladů, podrobnosti o jejich obsahu, formě a způsobu zasílání stanoví prováděcí právní předpis.

Díl 3

Zásady vedení evidence investičních nástrojů

§ 94

Druhy účtů

(1) Majetkový účet může být veden

• a) pro osobu, která je vlastníkem investičních nástrojů evidovaných na tomto účtu (dále jen „účet vlastníka“), nebo

• b) pro osobu, která není vlastníkem investičních nástrojů evidovaných na tomto účtu (dále jen „účet zákazníků“).

(2) Majetkový účet musí obsahovat údaje o osobě, pro kterou je veden, a u fyzické osoby též rodné číslo nebo datum narození. Na majetkovém účtu se evidují investiční nástroje, práva spojená s těmito investičními nástroji a údaje o osobě oprávněné tato práva vykonávat; u fyzické osoby oprávněné vykonávat práva spojená s investičními nástroji se eviduje též rodné číslo nebo datum narození.

(3) Vlastníkem investičních nástrojů evidovaných na účtu vlastníka je osoba, pro níž je účet vlastníka zřízen, pokud zákon nebo pravomocné rozhodnutí soudu neprokáží jinak.

(4) Na účtu zákazníků se evidují všechny investiční nástroje, které jejich vlastníci svěřili majiteli účtu.

(5) Centrální depozitář eviduje investiční nástroje na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků.

(6) Osoba, která vede evidenci navazující na evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem, vede tuto evidenci na účtech vlastníků.

(7) Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků. Evidenci zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu je však možno vést pouze na účtech vlastníků.

(8) Osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků.

(9) Centrální depozitář vede vždy též evidenci emise zaknihovaných cenných papírů. Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, vede též evidenci emise investičních nástrojů, pokud ji o to emitent požádá. Právní vztah mezi emitentem a osobou, která vede evidenci investičních nástrojů, se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 95

Zápis do evidence investičních nástrojů

(1) Rozhodující údaje pro uplatnění práv spojených se zaknihovaným investičním nástrojem jsou údaje zapsané na účtu vlastníka k závěrce dne [§ 104 odst. 1 písm. j)].

(2) Zápis do evidence investičních nástrojů se provede na základě příkazu oprávněné osoby, který obsahuje veškeré údaje, které se do této evidence zapisují. Zápis se provede neprodleně po přijetí příkazu, pokud oprávněná osoba nestanoví pozdější okamžik zápisu.

(3) Jestliže osoba dává příkaz k zápisu do evidence investičních nástrojů vedené centrálním depozitářem prostřednictvím účastníka centrálního depozitáře (§ 109), účastník centrálního depozitáře ověří oprávněnost této osoby k podání příkazu. V ostatních případech ověřuje oprávněnost osoby k podání příkazu k zápisu do evidence investičních nástrojů osoba, která tuto evidenci vede.

§ 96

Účinky převodu investičního nástroje

(1) Převádí-li se zaknihovaný investiční nástroj na nového vlastníka, dochází k převodu vlastnictví v okamžiku zápisu na účet zákazníků. Majitel účtu zákazníků je povinen neprodleně zapsat tuto změnu na účtu vlastníka, nejpozději však do závěrky dne; změna se zapíše k okamžiku zápisu na účet zákazníků.

(2) Převádí-li se zaknihovaný investiční nástroj a změna se nezapisuje na účtu zákazníků, dochází k převodu vlastnictví k okamžiku zápisu na účet vlastníka; změna se zapíše neprodleně, nejpozději však do závěrky dne.

(3) Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, stává se ten, na koho je zaknihovaný cenný papír převáděn, vlastníkem tohoto cenného papíru i tehdy, jestliže převodce neměl právo zaknihovaný cenný papír převést; to neplatí, jestliže ten, na koho je zaknihovaný cenný papír převáděn, věděl nebo musel vědět, že převodce toto právo v době převodu neměl. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá.

(4) Obchodník s cennými papíry, který obstaral převod investičního nástroje, dá neprodleně příkaz k zápisu změny vyplývající z převodu do příslušné evidence.

(5) Pokud se uskuteční převod investičního nástroje na regulovaném trhu, dává příkaz k zápisu změny vyplývající z převodu do příslušné evidence organizátor regulovaného trhu nebo provozovatel vypořádacího systému.

§ 97

Pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat se zaknihovaným investičním nástrojem

(1) Příkaz k zápisu pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat se zaknihovaným investičním nástrojem (dále jen „pozastavení nakládání s investičním nástrojem“) do evidence investičních nástrojů dává

• a) organizátor regulovaného trhu nebo provozovatel vypořádacího systému, pokud má být zaknihovaný investiční nástroj prodán,

• b) příslušný soud nebo státní orgán, jestliže je to nezbytné v souvislosti s vydáním předběžného opatření nebo k jiným účelům soudního nebo správního řízení nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis,

• c) centrální depozitář, jestliže je to nezbytné v souvislosti s vypořádáním, případně jinými službami centrálního depozitáře podle § 100,

• d) depozitář fondu kolektivního investování podle zvláštního právního předpisu upravujícího kolektivní investování,

• e) emitent v případě žádosti o výpis z evidence emise nebo v případě žádosti o zápis změny do evidence emise,

• f) třetí osoba, pokud dává příkaz ve svůj prospěch a má k tomu souhlas vlastníka.

(2) V příkazu k zápisu pozastavení nakládání s investičním nástrojem se uvádí doba, na kterou se nakládání s investičním nástrojem pozastavuje. Nakládání s investičním nástrojem podle odstavce 1 písm. e) lze pozastavit na dobu nejdéle 7 dnů.

(3) Pozastavení nakládání s investičním nástrojem zaniká

• a) uplynutím doby, na kterou bylo nakládání s investičním nástrojem pozastaveno,

• b) z příkazu osoby, která dala příkaz k zápisu pozastavení nakládání s investičním nástrojem, nebo

• c) z příkazu osoby, která prokáže své oprávnění zrušit zápis pozastavení nakládání s investičním nástrojem.

(4) Státní orgán oprávněný dát příkaz k zápisu pozastavení nakládání s investičním nástrojem podle odstavce 1 písm. b) může dát též příkaz ke zrušení pozastavení nakládání s investičním nástrojem, k němuž dala příkaz jiná osoba.

(5) Po dobu pozastavení nakládání s investičním nástrojem není možné do evidence investičních nástrojů zapsat změnu vlastníka převodem tohoto investičního nástroje ani není možné zapsat smluvní zástavní právo k tomuto investičnímu nástroji.

§ 98

Oprava chyb v evidenci investičních nástrojů

(1) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, opraví chybu ve své evidenci

• a) na základě námitky majitele účtu, emitenta, účastníka centrálního depozitáře, organizátora regulovaného trhu nebo provozovatele vypořádacího systému, kterou uzná jako oprávněnou,

• b) na základě pravomocného rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu,

• c) z vlastního podnětu, nebo

• d) na základě opravy provedené v evidenci investičních nástrojů, kterou vede jiná osoba, pokud o opravu chyby byla touto osobou požádána a požadavek uzná jako oprávněný.

(2) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, provede opravu chyby ve své evidenci ke dni, ke kterému chyba v evidenci vznikla, pokud ze zákona nebo rozhodnutí soudu či jiného orgánu nevyplývá něco jiného. Nelze-li tento den určit, provede se oprava chyby ke dni, ke kterému byla chyba zjištěna.

(3) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, vede též dokumentaci opravených chyb.

(4) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, zašle osobě, na jejímž účtu opravila chybu, výpis z jejího účtu s odůvodněním provedené změny, a to neprodleně po opravení chyby.

(5) Osoby, které vedou evidenci investičních nástrojů, spolupracují tak, aby došlo k odstranění každé chyby v údajích obsažených v evidenci investičních nástrojů v co nejkratší době.

§ 99

Výpis z evidence investičních nástrojů

(1) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, vydá majiteli účtu vedeného v této evidenci nebo emitentovi investičního nástroje vedeného v této evidenci výpis z evidence. Centrální depozitář vydá majiteli účtu výpis vždy prostřednictvím svého účastníka.

(2) Výpis z evidence investičních nástrojů prokazuje skutečnosti zapsané v této evidenci k závěrce dne [§ 104 odst. 1 písm. j)], ke kterému byl vydán a je účinný vůči všem osobám, pokud není prokázán opak.

(3) Jestliže se údaje na výpisu z evidence emise liší od údajů na výpisu z majetkového účtu, za rozhodující údaje se považují údaje na výpisu z evidence emise.

HLAVA II

CENTRÁLNÍ DEPOZITÁŘ CENNÝCH PAPÍRŮ

Základní ustanovení

§ 100

(1) Centrální depozitář je právnická osoba, která

• a) vede centrální evidenci cenných papírů v České republice,

• b) přiděluje cenným papírům identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN),

• c) provozuje vypořádací systém, přičemž se na ni vztahují obdobně ustanovení § 82 odst. 4 až 8, § 83 odst. 7 až 13, § 86 až 88.

(2) Centrální depozitář může též vést samostatnou evidenci investičních nástrojů.

(3) Centrální depozitář může též, pokud to má uvedeno v povolení k činnosti centrálního depozitáře

• a) obstarávat splácení cenných papírů, vracení cenných papírů nebo vyplácení výnosů z cenných papírů,

• b) zajišťovat pro emitenta a pro své účastníky úschovu a správu investičních nástrojů,

• c) za účelem vypořádání obchodu s investičními nástroji prostřednictvím svého vypořádacího systému poskytovat svým účastníkům úvěry nebo půjčky, pokud jsou řádně zajištěny, nebo tyto úvěry či půjčky zprostředkovávat,

• d) poskytovat svým účastníkům půjčky cenných papírů vedených v centrální evidenci cenných papírů, pokud jsou řádně zajištěny, nebo tyto půjčky zprostředkovávat,

• e) spravovat peněžní prostředky a investiční nástroje složené jako jistota za splnění závazků plynoucích z vypořádávaných obchodů s investičními nástroji,

• f) zřizovat pro své účastníky účty zákazníků u zahraničních osob s obdobným předmětem činnosti jako má centrální depozitář,

• g) provádět zúčtování obchodů realizovaných na komoditních burzách podle zvláštního právního předpisu, který upravuje komoditní burzy,

• h) obstarávat pro své účastníky jiné činnosti související s činností centrálního depozitáře podle tohoto zákona.

§ 101

(1) Centrální depozitář musí mít základní kapitál alespoň 100 000 000 Kč. Emisní kurz jeho akcií musí být alespoň z jedné třetiny splacen peněžitými vklady.

(2) Obchodní firma centrálního depozitáře musí obsahovat označení „centrální depozitář cenných papírů“. Osoba, která nemá povolení k činnosti centrálního depozitáře, nesmí používat označení „centrální depozitář cenných papírů“.

(3) Centrální depozitář nesmí vydávat prioritní akcie.

(4) Akcionářem centrálního depozitáře může být pouze

• a) obchodník s cennými papíry,

• b) banka,

• c) organizátor regulovaného trhu,

• d) provozovatel vypořádacího systému,

• e) Česká republika jednající prostřednictvím ministerstva,

• f) členský stát Evropské unie,

• g) Česká národní banka,

• h) centrální banka členského státu Evropské unie,

• i) Evropská banka pro obnovu a rozvoj,

• j) Evropská centrální banka,

• k) centrální depozitář se sídlem v zahraničí,

• l) osoba se sídlem v zahraničí, která vykonává na území České republiky některou z činností jako osoby uvedené v písmenech a) až d).

(5) Akcie centrálního depozitáře jsou převoditelné pouze se souhlasem představenstva centrálního depozitáře.

§ 102

Centrální depozitář je oprávněn vést evidenci osobních údajů o majitelích účtů podle zvláštního právního předpisu upravujícího ochranu osobních údajů.

§ 103

Povolení k činnosti centrálního depozitáře

(1) K činnosti centrálního depozitáře je třeba povolení Komise.

(2) Komise udělí povolení k činnosti centrálního depozitáře, jestliže

• a) žadatel je akciovou společností, která vydává pouze akcie na jméno,

• b) žadatel prokáže připravenost vést centrální evidenci cenných papírů pro všechny zaknihované cenné papíry včetně dokumentace k této evidenci, kterou je povinna uchovávat podle zvláštního právního předpisu upravujícího archivnictví,

• c) žadatel splňuje podmínky uvedené v § 101 odst. 1 a odst. 3 až 5,

• d) žadatel splňuje podmínky obdobně podle § 6 odst. 1 písm. c), g) a h),

• e) žadatel má věcné, organizační a personální předpoklady pro výkon činnosti centrálního depozitáře, zejména plán obchodní činnosti a návrh organizační struktury.

(3) Žádost o povolení k činnosti centrálního depozitáře musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti nezbytné pro posouzení věcných, organizačních a personálních předpokladů pro činnost centrálního depozitáře. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Komise v povolení k činnosti centrálního depozitáře

• a) uvede den, od kterého centrální depozitář vede centrální evidenci cenných papírů,

• b) uvede, které činnosti podle § 100 odst. 3 je centrální depozitář oprávněn vykonávat a v jakém rozsahu,

• c) schválí provozní řád centrálního depozitáře.

(5) Povolení k činnosti centrálního depozitáře se uděluje na dobu neurčitou. Na povolení není právní nárok.

(6) Předmětem podnikání centrálního depozitáře mohou být pouze činnosti uvedené v § 100 odst. 1 a činnosti uvedené v povolení k činnosti centrálního depozitáře.

(7) Centrální depozitář oznámí Komisi bez zbytečného odkladu každou změnu ve skutečnostech, na jejichž základě mu bylo uděleno povolení k činnosti centrálního depozitáře.

(8) Centrální depozitář poskytuje své služby s odbornou péčí.

§ 104

Provozní řád centrálního depozitáře

(1) Provozní řád centrálního depozitáře musí obsahovat zejména

• a) seznam služeb, které centrální depozitář poskytuje, a podmínky a způsob jejich poskytování,

• b) způsob zakládání a rušení majetkových účtů,

• c) způsob předávání příkazů k provedení změn na majetkových účtech,

• d) náležitosti nezbytné pro vedení evidence majetkových účtů v centrálním depozitáři,

• e) náležitosti nezbytné pro vedení evidence emisí v centrálním depozitáři,

• f) pravidla účasti v centrálním depozitáři,

• g) údaje, které účastník centrálního depozitáře poskytuje centrálnímu depozitáři k plnění jeho povinností a způsob jejich poskytování,

• h) druhy opatření, která může centrální depozitář uplatnit vůči svému účastníkovi, a postup při jejich uplatňování,

• i) způsob vedení evidence na účtu zákazníků, postup při zahájení a ukončení vedení této evidence,

• j) určení závěrky dne,

• k) druhy výpisů z evidence investičních nástrojů, jejich náležitosti a způsob jejich předávání.

(2) Centrální depozitář je povinen o každé změně svého provozního řádu informovat Komisi. Komise může do 10 pracovních dnů od doručení oznámení o změně provozního řádu centrálního depozitáře zahájit správní řízení o schválení jeho změny; účastníkem správního řízení je pouze centrální depozitář. Jestliže Komise nezahájí správní řízení v této lhůtě, považuje se změna za schválenou a má se za to, že rozhodnutí nabylo právní moci.

(3) Provozní řád centrálního depozitáře v aktuálním znění musí být uveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup a musí být k nahlédnutí veřejnosti v sídle centrálního depozitáře v jeho úředních hodinách. Pokud centrální depozitář zřídí provozovnu, musí být provozní řád k nahlédnutí veřejnosti též v této provozovně.

(4) Provozní řád centrálního depozitáře nebo jeho změna nabývají účinnosti okamžikem uveřejnění, nestanoví-li centrální depozitář datum pozdější.

(5) Centrální depozitář, účastníci centrálního depozitáře a osoby, které vedou evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů, dodržují provozní řád centrálního depozitáře. Při poskytování informací podle § 115 je provozní řád centrálního depozitáře závazný též pro osoby, které vedou samostatnou evidenci investičních nástrojů.

§ 105

Zrušení nebo změna předmětu podnikání centrálního depozitáře

(1) Rozhodnutí valné hromady o zrušení centrálního depozitáře s likvidací nabývá účinnosti nejdříve dnem nabytí právní moci rozhodnutí Komise o odnětí povolení k činnosti centrálního depozitáře.

(2) Při vstupu centrálního depozitáře do likvidace Komise odejme povolení k činnosti centrálního depozitáře na jeho žádost, pokud je zajištěn výkon všech jeho činností jiným centrálním depozitářem a dojde k úplnému převzetí všech jeho evidencí včetně archivních.

(3) Centrální depozitář zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jeho zrušení s likvidací, na vědomí Komisi.

(4) Změna předmětu podnikání centrálního depozitáře není přípustná.

§ 106

Přeměna centrálního depozitáře

(1) K fúzi centrálního depozitáře s provozovatelem vypořádacího systému nebo k převodu obchodního jmění jiné osoby na centrální depozitář je třeba povolení Komise.

(2) Žádost o povolení k fúzi centrálního depozitáře s provozovatelem vypořádacího systému nebo žádost o povolení převodu obchodního jmění jiné osoby na centrální depozitář obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení důvodů fúze nebo převodu obchodního jmění. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Centrální depozitář zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o fúzi centrálního depozitáře, na vědomí Komisi.

(4) Rozdělení centrálního depozitáře, změna jeho právní formy, převod jmění centrálního depozitáře na akcionáře, fúze centrálního depozitáře s osobou, která není centrálním depozitářem nebo provozovatelem vypořádacího systému, nejsou přípustné.

§ 107

Převod, zastavení nebo nájem centrálního depozitáře

(1) K uzavření smlouvy o převodu podniku centrálního depozitáře nebo jeho části, smlouvy o zastavení podniku centrálního depozitáře nebo jeho části nebo smlouvy o nájmu podniku centrálního depozitáře nebo jeho části je třeba povolení Komise.

(2) Žádost o povolení podle odstavce 1 musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti nezbytné pro posouzení důvodů převodu, zastavení nebo nájmu podniku centrálního depozitáře nebo jeho části. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Centrální depozitář zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o převodu nebo nájmu podniku centrálního depozitáře nebo jeho části, na vědomí Komisi.

§ 108

Informační povinnosti centrálního depozitáře

(1) Centrální depozitář zasílá Komisi informace a podklady potřebné pro výkon státního dozoru. Lhůty pro zasílání informací a podkladů, podrobnosti o jejich obsahu, formě a způsobu zasílání stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Centrální depozitář

• a) zašle Komisi pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání

• 1. o zrušení centrálního depozitáře,

• 1. o snížení či zvýšení základního kapitálu centrálního depozitáře,

• b) informuje Komisi neprodleně

• 1. o převodu nebo přechodu akcií centrálního depozitáře na jinou osobu,

• 1. o změně účastníka centrálního depozitáře nebo o pozastavení účasti v centrálním depozitáři,

• 1. o podání návrhu na prohlášení konkurzu na majetek centrálního depozitáře nebo návrhu na vyrovnání.

§ 109

Účastník centrálního depozitáře

(1) Účastník centrálního depozitáře je osoba, která podává centrálnímu depozitáři příkaz

• a) k založení nebo zrušení majetkového účtu,

• b) k provedení změny na majetkovém účtu,

• c) k provedení služby.

(2) Účastníkem centrálního depozitáře může být

• a) banka,

• b) obchodník s cennými papíry,

• c) investiční společnost,

• d) organizátor regulovaného trhu,

• e) zahraniční osoba s obdobným předmětem činnosti jako osoby uvedené v písmenech a) až d),

• f) zahraniční centrální depozitář,

• g) Česká republika jednající prostřednictvím ministerstva,

• h) Česká konsolidační agentura,

• i) Česká národní banka,

• j) centrální banka jiného státu,

• k) Evropská centrální banka.

(3) Účast v centrálním depozitáři vzniká smlouvou.

(4) Centrální depozitář uveřejňuje aktuální seznam svých účastníků způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Účastníkem centrálního depozitáře nesmí být osoba,

• a) na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, a to po dobu 5 let od skončení konkurzního řízení,

• b) které bylo povoleno vyrovnání, a to po dobu 5 let od skončení řízení o vyrovnání, nebo

• c) u níž byl návrh na prohlášení konkurzu zamítnut pro nedostatek majetku, a to po dobu 5 let od zamítnutí návrhu.

(6) Činnosti podle odstavce 1 provádí účastník centrálního depozitáře buď přímo nebo prostřednictvím organizátora regulovaného trhu, provozovatele vypořádacího systému nebo zahraniční osoby s obdobnými předměty činnosti.

(7) Právní vztah mezi vlastníkem investičního nástroje a účastníkem centrálního depozitáře se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(8) Právní vztah mezi centrálním depozitářem a jeho účastníkem se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 110

Účet zákazníků

(1) Na účtu zákazníků mohou být evidovány pouze investiční nástroje, s jejichž vlastníkem majitel tohoto účtu uzavřel smlouvu o úschově investičních nástrojů. Tato smlouva může být nahrazena smlouvou o úschově investičních nástrojů uzavřenou s osobou podle § 92 odst. 3.

(2) Centrální depozitář zřídí účet zákazníků osobě, která je oprávněna vést evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem, a to za podmínek stanovených provozním řádem centrálního depozitáře. Pokud tato osoba není účastníkem centrálního depozitáře, nakládá se svým účtem prostřednictvím účastníka centrálního depozitáře.

(3) Majitel účtu zákazníků eviduje investiční nástroje vedené na účtu zákazníků odděleně od svého majetku.

(4) Majitel účtu zákazníků nesmí bez souhlasu zástavního věřitele převést zastavený cenný papír evidovaný na tomto účtu na nového vlastníka.

§ 111

Evidence emisí zaknihovaných cenných papírů

(1) Centrální depozitář vede evidenci emisí zaknihovaných cenných papírů.

(2) Centrální depozitář předá emitentovi výpis emise při vydání nebo zrušení emise cenného papíru nebo na žádost emitenta; výpis emise obsahuje údaje o majiteli účtu, na kterém je cenný papír evidován, počet kusů cenného papíru a další údaje stanovené provozním řádem. Centrální depozitář zahrne do výpisu též informace, které obdržel od majitele účtu zákazníků podle odstavců 3 až 5.

(3) Pro účely výpisu z emise je majitel účtu zákazníků povinen sdělit centrálnímu depozitáři prostřednictvím účastníka centrálního depozitáře údaje o osobě oprávněné vykonávat práva spojená s cenným papírem.

(4) Centrální depozitář poskytne České národní bance na její žádost výpis z emise akcií banky. Centrální depozitář na základě této žádosti vyzve prostřednictvím účastníků centrálního depozitáře všechny majitele účtu zákazníků, aby mu poskytli údaje o vlastnících akcií, které jsou na účtu zákazníků evidovány, a tyto údaje zahrne do výpisu emise.

(5) Centrální depozitář na základě žádosti autorizované obalové společnosti podle zvláštního právního předpisu upravujícího hospodaření s obaly o výpis emise vyzve prostřednictvím účastníků centrálního depozitáře všechny majitele účtu zákazníků, aby mu poskytli údaje o vlastnících akcií této společnosti, evidovaných na těchto účtech. Tyto údaje zahrne do výpisu emise.

Přeměna podoby cenného papíru

§ 112

(1) Emitent, který rozhodl o přeměně listinného cenného papíru na zaknihovaný cenný papír, takové rozhodnutí bez zbytečného odkladu zveřejní v Obchodním věstníku a uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup včetně lhůty, ve které je vlastník cenného papíru povinen odevzdat emitentovi listinný cenný papír; tato lhůta nesmí být kratší než 2 měsíce a delší než 6 měsíců ode dne zveřejnění rozhodnutí o přeměně. Emitent, kterému zvláštní právní předpis ukládá vést evidenci vlastníků cenných papírů, zašle osobě uvedené v této evidenci oznámení o přeměně tohoto cenného papíru na zaknihovaný cenný papír; oznámení se posílá na adresu sídla nebo trvalého pobytu uvedenou v evidenci vlastníků cenných papírů.

(2) Pokud je vlastník cenného papíru v prodlení s vrácením listinných cenných papírů, vyhlásí emitent dodatečnou lhůtu pro jejich odevzdání. Po uplynutí této lhůty emitent prohlásí neodevzdané cenné papíry za neplatné. Na tuto skutečnost emitent upozorní při vyhlašování dodatečné lhůty.

(3) Vlastník cenného papíru, jehož emitent rozhodl o přeměně listinného cenného papíru na zaknihovaný cenný papír, sdělí emitentovi při odevzdání listinného cenného papíru číslo majetkového účtu, na který má být zaknihovaný cenný papír zaevidován.

(4) Po uplynutí lhůty podle odstavce 1 nebo před uplynutím této lhůty, byly-li odevzdány emitentovi všechny listinné cenné papíry, nebo po uplynutí lhůty podle odstavce 2 požádá emitent centrální depozitář, aby zaevidoval cenné papíry do centrální evidence obdobně jako při vydání zaknihovaného cenného papíru, a sdělí mu, na jaké majetkové účty mají být cenné papíry zaevidovány. Od podání žádosti emitenta o zaevidování cenného papíru do centrální evidence do zaevidování celé emise nelze s cenným papírem obchodovat na regulovaném trhu.

(5) Centrální depozitář vede zvláštní evidenci listinných cenných papírů, které nebyly odevzdány; to neplatí, pokud vedení takové evidence svěřuje zvláštní právní předpis jiné osobě.

(6) Listinné cenné papíry, u nichž emitent rozhodl o přeměně na zaknihované cenné papíry a které nebyly odevzdány, centrální depozitář eviduje na zvláštním technickém účtu neznámých vlastníků cenných papírů, jehož majitelem je emitent; zaevidováním na zvláštním účtu jsou tyto cenné papíry přeměněny.

(7) Nárok na vyplacení výnosu z cenného papíru uvedeného v odstavci 6 za dobu, která uplynula ode dne, kterým skončila lhůta k odevzdání listinného cenného papíru podle odstavce 1, vzniká až po odevzdání listinného cenného papíru emitentovi.

(8) Po prohlášení listinných cenných papírů za neplatné podle odstavce 2 emitent prodá zaknihované cenné papíry z účtu podle odstavce 6 prostřednictvím obchodníka s cennými papíry. Pokud budou cenné papíry prodávány ve veřejné dražbě, zveřejní emitent místo, dobu a předmět dražby nejméně 2 týdny před jejím konáním.

(9) Výtěžek z prodeje cenných papírů podle odstavce 8 po započtení pohledávek vzniklých v souvislosti s prohlášením cenných papírů za neplatné a jejich prodejem, vyplatí emitent bez zbytečného odkladu osobě, jejíž cenné papíry byly prohlášeny za neplatné, nebo jej uloží do úřední úschovy.

(10) Odstavce 1 až 7 se přiměřeně vztahují na listinné podílové listy otevřeného podílového fondu, které se přeměňují v zaknihované podílové listy vedené v samostatné evidenci.

§ 113

(1) Emitent, který rozhodl o přeměně zaknihovaného cenného papíru na listinný, takové rozhodnutí bez zbytečného odkladu

• a) zveřejní v Obchodním věstníku a uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup,

• b) oznámí centrálnímu depozitáři a organizátorovi regulovaného trhu, na kterém je tento cenný papír přijat k obchodování.

(2) Centrální depozitář do 30 dnů ode dne, kdy obdrží oznámení emitenta o přeměně zaknihovaného cenného papíru na listinný cenný papír, předá emitentovi výpis, který obsahuje

• a) údaje o emisi cenného papíru,

• b) údaje o vlastnících cenných papírů s uvedením údajů o pozastavení nakládání s cenným papírem a údajů o zastavení cenného papíru včetně údajů o zástavním věřiteli.

(3) Majitel účtu zákazníků je povinen sdělit centrálnímu depozitáři údaje podle odstavce 2 písm. b).

(4) Od vyhotovení výpisu podle odstavce 2 nesmí centrální depozitář ani majitel účtu zákazníků provést ve své evidenci žádný zápis týkající se cenného papíru, jehož podoba se přeměňuje.

(5) Centrální depozitář zruší evidenci emise zaknihovaného cenného papíru, který se přeměňuje na listinný, po vyhotovení výpisu podle odstavce 2 písm. a) ke dni stanovenému emitentem, nejdříve však ke dni vyhotovení výpisu podle odstavce 2. Od vyhotovení výpisu do zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru nesmí uplynout více než 30 kalendářních dnů.

(6) Zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru oznámí centrální depozitář

• a) organizátorovi regulovaného trhu, na kterém jsou tyto cenné papíry přijaty k obchodování,

• b) účastníkům centrálního depozitáře, kteří tuto skutečnost oznámí vlastníkům cenných papírů; majitel účtu zákazníků zruší evidenci cenných papírů ke stejnému dni jako centrální depozitář.

(7) Dnem zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru vzniká vlastníkovi přeměněného cenného papíru právo na vydání listinného cenného papíru emitentem.

(8) Je-li ke dni zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru pozastaveno nakládání s cenným papírem, k němuž dala příkaz osoba uvedená v § 97 odst. 1 písm. a) a c) až f), vznikne vlastníkovi tohoto cenného papíru právo na vydání listinného cenného papíru až po uplynutí doby, na kterou bylo pozastaveno nakládání s cenným papírem, nebo před uplynutím této doby v okamžiku, kdy osoba, která je oprávněna zrušit pozastavení nakládání s cenným papírem, dá emitentovi souhlas s odevzdáním listinného cenného papíru.

(9) Je-li ke dni zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru pozastaveno nakládání s cenným papírem, k němuž dal příkaz soud nebo státní orgán, vzniká právo na vydání listinného cenného papíru tomuto soudu nebo státnímu orgánu.

(10) Je-li ke dni zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru cenný papír zastaven, zůstávají účinky zastavení nedotčeny a právo na vydání listinného cenného papíru vzniká zástavnímu věřiteli. Povinnost vydat listinný cenný papír emitent splní též tím, že uloží listinný cenný papír se souhlasem zástavního věřitele do úschovy a předá schovateli prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy. Jestliže jde o přeměnu listinného cenného papíru na řad, vyznačí na cenném papíru prohlášení o jeho zastavení za majitele emitent.

(11) S cenným papírem, který byl přeměněn na listinný cenný papír, nelze obchodovat na regulovaném trhu, pokud Komise neschválí vzorový výtisk listinného cenného papíru.

(12) Emitent bez zbytečného odkladu po zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru zveřejní v Obchodním věstníku a uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výzvu vlastníkům tohoto cenného papíru k převzetí listinného cenného papíru ve lhůtě stanovené podle § 112 odst. 1. U cenného papíru na jméno nebo na řad emitent zašle též výzvu k převzetí listinného cenného papíru na jeho adresu sídla nebo trvalého pobytu uvedenou v evidenci vlastníků cenných papírů.

(13) Pokud vlastník nepřevezme listinný cenný papír ani v dodatečně stanovené lhůtě, prodá jej emitent prostřednictvím obchodníka s cennými papíry.

(14) Ustanovení § 112 odst. 8 o zveřejnění konání veřejné dražby a ustanovení § 112 odst. 9 platí obdobně.

(15) Odstavce 1 až 14 se přiměřeně vztahují na podílové listy otevřeného podílového fondu vedené v samostatné evidenci.

§ 114

(1) Přeměna podoby cenného papíru není novou emisí. Jestliže se přeměňuje zaknihovaný cenný papír na listinný cenný papír, který musí obsahovat podpis člena nebo členů představenstva, musí listinný cenný papír obsahovat podpis nebo otisk podpisu člena nebo členů představenstva oprávněných jednat jménem společnosti ke dni rozhodnutí o přeměně.

(2) Ustanovení obchodního zákoníku o změně podoby akcií zůstávají nedotčena.

HLAVA III

POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ O VLASTNÍCÍCH INVESTIČNÍCH NÁSTROJŮ

§ 115

(1) Centrální depozitář a osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, poskytnou údaje o vlastnících investičních nástrojů vedených v jejich evidenci

• a) soudu pro účely soudního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,

• b) exekutorovi pro účely exekučního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,

• c) orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,

• d) správci daně pro účely správy daní, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,

• e) Komisi pro účely státního dozoru,

• f) České národní bance pro účely

• 1. bankovního informačního systému podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost České národní banky,

• 1. sestavování platební bilance České republiky podle devizového zákona,

• 1. bankovního dohledu podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost bank,

• g) správci konkurzní podstaty pro účely konkurzního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,

• h) vyrovnacímu správci pro účely vyrovnacího řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,

• i) organizátorovi regulovaného trhu pro účely kontroly a ukládání sankcí,

• j) Bezpečnostní informační službě pro účely plnění úkolů podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost Bezpečnostní informační služby.