Zákon o podnikání na kapitálovém trhu

(2) Osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů, poskytne centrálnímu depozitáři na žádost údaje o vlastnících cenných papírů vedených v její evidenci.

(3) Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, může poskytovat údaje podle odstavce 1 prostřednictvím centrálního depozitáře na jeho žádost a za podmínek stanovených smlouvou uzavřenou s centrálním depozitářem a provozním řádem centrálního depozitáře.

(4) Osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, poskytne osobě vedoucí samostatnou evidenci investičních nástrojů na žádost údaje o vlastnících cenných papírů vedených v její evidenci.

(5) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, má při poskytování informací osobám uvedeným v odstavci 1 nárok vůči těmto osobám na úhradu vynaložených věcných nákladů. Způsob stanovení výše vynaložených věcných nákladů stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST OSMÁ

OCHRANA KAPITÁLOVÉHO TRHU A INVESTORŮ

HLAVA I

POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ TRHU

§ 116

Informační povinnost obchodníka s cennými papíry, institucionálního investora a organizátora regulovaného trhu

(1) Obchodník s cennými papíry nebo institucionální investor informují Komisi o obchodech s investičními nástroji přijatými k obchodování na regulovaném trhu, které uzavřeli mimo regulovaný trh na vlastní účet nebo na účet jiné osoby; informační povinnost se nevztahuje na obchody uzavřené s Českou národní bankou nebo Českou republikou.

(2) Organizátor regulovaného trhu informuje Komisi o obchodech s investičními nástroji, které byly uzavřeny na jím organizovaném regulovaném trhu.

(3) Způsob, jakým obchodník s cennými papíry, institucionální investor nebo organizátor regulovaného trhu informují Komisi o obchodech s investičními nástroji přijatými k obchodování na regulovaném trhu a druhy takto hlášených obchodů stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Souhrnné údaje o obchodech s investičními nástroji přijatými k obchodování na regulovaném trhu uveřejňuje Komise způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 117

Povinnost mlčenlivosti

(1) Osoba, která je nebo byla vedoucí osobou, nuceným správcem, likvidátorem, správcem, konkurzním správcem, vyrovnacím správcem nebo zaměstnancem centrálního depozitáře nebo jiné osoby oprávněné vést evidenci investičních nástrojů, organizátora regulovaného trhu, obchodníka s cennými papíry, zahraniční osoby poskytující investiční služby v České republice, investičního zprostředkovatele, provozovatele vypořádacího systému, provozovatele tiskárny oprávněné k tisku kótovaných cenných papírů nebo osoby podléhající dozoru na konsolidovaném základě, který vykonává Komise, je povinna zachovávat mlčenlivost o informaci, která může mít význam pro posouzení vývoje na kapitálovém trhu nebo může významně poškodit osobu využívající služby poskytované na kapitálovém trhu a která nebyla uveřejněna.

(2) Nevyplývá-li ze zákona něco jiného, jsou osoby podle odstavce 1 zproštěny povinnosti zachovávat mlčenlivost pro účely

• a) občanského soudního řízení,

• b) soudního řízení správního,

• c) trestního řízení,

• d) správy daní a poplatků,

• e) dozoru Komise,

• f) poskytování informací Ministerstvu financí při plnění povinností podle zvláštního právního předpisu proti legalizaci výnosů z trestné činnosti,

• g) bankovního informačního systému České národní banky podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost České národní banky,

• h) platební bilance České republiky sestavované Českou národní bankou,

• i) bankovního dohledu na konsolidovaném základě podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost bank,

• j) exekučního řízení,

• k) konkurzního řízení,

• l) kontroly a ukládání sankcí organizátorem regulovaného trhu,

• m) poskytování informací Bezpečnostní informační službě při plnění úkolů podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost Bezpečnostní informační služby.

(3) Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení činnosti osob uvedených v odstavci 1.

§ 118

Výroční zpráva emitenta kótovaného cenného papíru

(1) Emitent kótovaného cenného papíru je povinen uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období nebo ve lhůtě, kterou stanoví právní řád státu, ve kterém má emitent sídlo, a zaslat je Komisi v jednom vyhotovení v písemné podobě a v elektronické podobě.

(2) Výroční zpráva musí obsahovat účetní závěrku ověřenou auditorem. Konsolidovaná výroční zpráva musí obsahovat konsolidovanou účetní závěrku ověřenou auditorem.

(3) Výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva musejí poskytovat investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a hospodářských výsledcích emitenta za uplynulé účetní období a o vyhlídkách jejich budoucího vývoje. Výroční zpráva a konsolidovaná výroční zpráva musejí obsahovat kromě náležitostí podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví

• a) informace o hospodářských výsledcích, finanční situaci a podnikatelské činnosti za uplynulé účetní období v rozsahu údajů uváděných v prospektu,

• b) informace o předpokládané hospodářské a finanční situaci v následujícím účetním období,

• c) informace o všech peněžitých a naturálních příjmech, které přijali za účetní období vedoucí osoby a členové dozorčí rady od emitenta a od osob ovládaných emitentem, a to za každého člena představenstva, za každou jinou vedoucí osobu a za každého člena dozorčí rady,

• d) informace o počtu akcií vydaných emitentem, které jsou ve vlastnictví statutárních orgánů nebo jejich členů, ostatních vedoucích osob emitenta a členů dozorčí rady, včetně osob blízkých těmto osobám, informace o opčních a obdobných smlouvách, jejichž podkladovým aktivem jsou účastnické cenné papíry vydané emitentem a jejichž smluvními stranami jsou uvedené osoby nebo které jsou uzavřené ve prospěch uvedených osob, dále též informace o jednotlivých obchodech, které uvedené osoby uskutečnily v účetním období a jejichž předmětem nebo podkladovým aktivem jsou účastnické cenné papíry vydané emitentem; informace se uvádějí za každou z uvedených osob; uvedené osoby oznámí emitentovi na jeho žádost údaje potřebné pro splnění této povinnosti,

• e) principy odměňování vedoucích osob emitenta a členů dozorčí rady,

• f) informace o odměnách uhrazených za účetní období auditorům v členění za jednotlivé druhy služeb, a to zvlášť za emitenta a zvlášť za konsolidovaný celek.

(4) Pokud není do 4 měsíců po skončení účetního období účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřena auditorem, emitent uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle bez zbytečného odkladu Komisi v jednom vyhotovení v písemné podobě a v elektronické podobě zprávu o auditu po jejím projednání se statutárním a dozorčím orgánem emitenta podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost auditorů.

(5) Pokud valná hromada účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku neschválí nebo pokud soud rozhodne o neplatnosti valné hromady, která schválila účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, emitent bez zbytečného odkladu o těchto skutečnostech informuje Komisi a uveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup; v informaci se uvede též způsob řešení připomínek valné hromady.

(6) Komise může povolit, aby emitent, který má povinnost sestavovat účetní závěrku i konsolidovanou účetní závěrku, uveřejnil při plnění své povinnosti podle odstavce 1 pouze jednu z nich.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví formu výroční zprávy emitenta kótovaného cenného papíru, způsob jejího zasílání Komisi a podrobnější pravidla pro její uveřejňování.

§ 119

Pololetní zpráva emitenta kótovaného cenného papíru

(1) Emitent kótovaného cenného papíru do 2 měsíců po uplynutí prvních 6 měsíců účetního období vypracuje, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle Komisi v elektronické podobě svou pololetní zprávu. Číselné údaje a informace uvedené v popisné části pololetní zprávy musejí poskytnout investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, předmětu podnikání a hospodářských výsledcích emitenta za uplynulé pololetí a o vyhlídkách budoucího vývoje uvedených ukazatelů. Pololetní zpráva se uveřejňuje v konsolidované nebo nekonsolidované formě.

(2) Pololetní zpráva musí obsahovat

• a) číselné údaje v rozsahu rozvahy a výkazu zisku a ztráty,

• b) ke každému z údajů podle písmena a) údaje za odpovídající období předchozího roku,

• c) zprávu o auditu, pokud údaje podle písmena a) ověřuje auditor,

• d) popisnou část, která v rozsahu nezbytném pro přesné a správné posouzení vývoje podnikatelské činnosti emitenta a jeho hospodářských výsledků obsahuje

• 1. popis podnikatelské činnosti a hospodářské výsledky emitenta za pololetí, na které se pololetní zpráva vztahuje, s uvedením důležitých faktorů, které ovlivnily podnikatelskou činnost a hospodářské výsledky emitenta,

• 1. srovnání s odpovídajícím obdobím předchozího roku,

• 1. předpokládaný budoucí vývoj podnikatelské činnosti emitenta a jeho hospodářských výsledků.

(3) Komise může povolit zúžení obsahu pololetní zprávy, pokud se tím pololetní zpráva nestane klamavou a pokud bude zúžena pouze o informace, jejichž uveřejnění

• a) je v rozporu s veřejným zájmem, nebo

• b) může významně poškodit emitenta, za předpokladu, že takové zúžení není nezbytné pro posouzení skutečností důležitých pro obchodování s cenným papírem.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví formu pololetní zprávy emitenta kótovaného cenného papíru, způsob jejího zasílání Komisi a podrobnější pravidla pro její uveřejňování.

Ostatní povinnosti emitenta kótovaného cenného papíru

§ 120

(1) Emitent kótovaného cenného papíru

• a) zajistí rovné zacházení se všemi vlastníky cenných papírů, které vydal, jimž vyplývá z vlastnictví těchto cenných papírů stejné postavení; to není třeba v případě splacení dluhopisu před lhůtou jeho splatnosti v souladu s emisními podmínkami,

• b) zajistí výplatu výnosu z cenného papíru, který vydal; emitent vyplatí výnosy buď sám nebo prostřednictvím finanční instituce nebo pošty,

• c) neprodleně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup každou změnu práva vztahujícího se ke kótovanému cennému papíru,

• d) předloží organizátorovi regulovaného trhu, na němž je tento cenný papír kótován, návrh každé změny svých stanov nebo návrh každého rozhodnutí o snížení nebo zvýšení základního kapitálu; emitent jiných cenných papírů než akcií má tuto povinnost pouze v případě, že navrhovaná změna má vliv na právo vlastníka tohoto cenného papíru,

• e) informuje neprodleně organizátora regulovaného trhu, na němž je cenný papír kótován, o každé skutečnosti významné pro ochranu investorů nebo pro řádné fungování trhu a tuto skutečnost uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Emitent kótovaných akcií rovněž

• a) uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle Komisi v elektronické podobě každou informaci o svolání valné hromady, rozhodnutí o vyplácení dividendy, rozhodnutí o vydání nových akcií, rozhodnutí o výkonu práva z vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů a výkonu upisovacího práva,

• b) pro akcie, které nově vydává a které jsou stejného druhu jako jím vydané akcie přijaté k obchodování na oficiálním trhu, podá do 1 roku od jejich vydání žádost o přijetí k obchodování na tomto trhu, pokud nedojde k jejich přijetí bez žádosti.

(3) Emitent kótovaných dluhopisů rovněž neprodleně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle Komisi v elektronické podobě každou informaci

• a) o svolání schůze vlastníků dluhopisů, výkonu práva z vyměnitelného nebo prioritního dluhopisu, výplatě výnosu nebo splácení dluhopisu,

• b) o přijaté půjčce nebo úvěru a způsobu jejich zajištění nebo o jiné skutečnosti, které mohou podstatně ovlivnit schopnost emitenta plnit své závazky vyplývající z jím vydaných dluhopisů,

• c) o změně práva vztahujícího se k akciím, které mohou být nabyty na základě vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů.

(4) Jestliže jsou cenné papíry přijaty k obchodování na několika oficiálních trzích, včetně zahraničních, emitent uveřejní na všech těchto trzích stejné informace.

(5) Emitent je povinen zajistit mechanizmy, které umožňují akcionářům uplatňovat jejich akcionářská práva.

§ 121

Emitent nesmí při plnění svých informačních povinností

• a) používat nepravdivé, klamavé nebo zavádějící údaje,

• b) zamlčovat skutečnosti důležité pro rozhodování investorů,

• c) nabízet výhody, jejichž spolehlivost nemůže zaručit,

• d) uvádět nesprávné údaje o své hospodářské situaci.

§ 122

Oznamování podílu na hlasovacích právech

(1) Osoba, která dosáhne nebo překročí podíl na všech hlasovacích právech emitenta se sídlem v České republice, jehož akcie jsou přijaté k obchodování na oficiálním trhu v České republice nebo na oficiálním trhu burzy v jiném členském státě Evropské unie ve výši 3 %, je-li základní kapitál emitenta vyšší než 100 000 000 Kč, 5 %, 10 %, 15 %, 20 %, 25 %, 30 %, 40 %, 50 % nebo 75 %, nebo sníží svůj podíl na všech hlasovacích právech pod tyto hranice, oznámí tuto skutečnost emitentovi a Komisi. Stejnou povinnost má osoba, jejíž podíl na hlasovacích právech společnosti se sídlem v České republice, jejíž akcie byly poprvé přijaty k obchodování na oficiálním trhu v České republice nebo na oficiálním trhu burzy v jiném členském státě Evropské unie, dosahuje alespoň 5 %.

(2) Pro účely plnění oznamovací povinnosti podle odstavce 1 se považují za hlasovací práva plynoucí z účasti na emitentovi i hlasovací práva podle § 11 odst. 2 a hlasovací práva,

• a) která mohou nabýt oznamovatel nebo osoba uvedená pod písmeny a) až f) jednostranným projevem vůle, ke kterému jsou oprávněni na základě smlouvy; lhůta pro splnění oznamovací povinnosti začíná běžet ode dne, kdy došlo k uzavření smlouvy,

• b) která oznamovatel spravuje, obhospodařuje nebo jsou u něj uloženy na základě smlouvy o uložení cenných papírů, jestliže mu nebyly vlastníkem uděleny žádné pokyny týkající se hlasování; oznamovatel může splnit svou oznamovací povinnost tím, že svůj podíl na hlasovacích právech oznámí obchodníkovi s cennými papíry nejpozději 21 dnů před konáním valné hromady.

(3) Osoba, které vznikla oznamovací povinnost podle odstavce 1, oznámí dosažení, překročení nebo snížení podílu podle odstavce 1 do tří pracovních dnů poté, co se dozví nebo mohla dozvědět o skutečnosti, která zakládá vznik oznamovací povinnosti podle odstavce 1.

(4) Nabytí či zvýšení účasti na emitentovi bez splnění oznamovací povinnosti podle odstavce 1 nemá za následek neplatnost právního úkonu, ale hlasovací práva spojená s touto účastí nesmějí být vykonávána až do splnění oznamovací povinnosti.

(5) Oznámení podle odstavce 1 musí obsahovat

• a) údaje o oznamovateli,

• b) údaje o emitentovi,

• c) výši podílu oznamovatele na hlasovacích právech emitenta s rozčleněním hlasovacích práv podle odstavců 1 a 2,

• d) den, kdy oznamovatel stanovený podíl na hlasovacích právech dosáhl nebo překročil nebo kdy jeho podíl na hlasovacích právech poklesl pod stanovenou hranici.

(6) Komise uveřejní skutečnosti, které jí byly oznámeny podle odstavce 5, způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 má i osoba, která zvýší nebo sníží podíl na hlasovacích právech v důsledku zvýšení nebo snížení základního kapitálu.

(8) Povinnost podle odstavce 1 vzniká bez ohledu na to, že osoba hlasovací práva z jakéhokoli důvodu nevykonává. V důsledku skutečnosti, že osoba hlasovací práva nevykonává, nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech podle odstavce 1 této osoby ani jiných osob. Tím není dotčeno ustanovení odstavců 10 a 11.

(9) Jestliže podíl na hlasovacích právech podle odstavce 1 nabudou nebo pozbudou osoby jednající ve shodě, jejich podíly na hlasovacích právech se pro účely plnění oznamovací povinnosti sčítají; povinnost jednotlivé osoby podle odstavce 1 tím není dotčena. Oznamovací povinnosti podléhá i změna v rozložení podílu na hlasovacích právech mezi osobami jednajícími ve shodě v rozsahu zakládajícím oznamovací povinnost. Za osoby jednající ve shodě může oznamovací povinnost splnit jedna z osob jednajících ve shodě; v oznámení uvede stanovené údaje i o ostatních osobách jednajících ve shodě a jejich podíly na hlasovacích právech.

(10) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 nemá

• a) osoba, za niž splnila oznamovací povinnost osoba, která ji ovládá,

• b) osoba, která je vlastníkem zaknihovaných akcií, jejíž podíl na hlasovacích právech lze zjistit z evidence centrálního depozitáře a která uzavřela s centrálním depozitářem smlouvu o tom, že bude plnit její oznamovací povinnost ve vztahu k emitentovi a Komisi; oznamovací povinnost vzniká v těchto případech centrálnímu depozitáři,

• c) obchodník s cennými papíry v případech, kdy jej Komise této povinnosti zprostila,

• d) vlastník akcií investičního fondu.

(11) Komise může zprostit oznamovací povinnosti podle odstavce 1 obchodníka s cennými papíry, který

• a) je členem burzy v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie,

• b) nabývá nebo zcizuje akcie, a to i krátkodobě, s úmyslem využít rozdílu mezi nabývací a prodejní cenou a

• c) prohlásí, že nebude vykonávat hlasovací práva spojená s těmito akciemi, a oznámí tuto skutečnost emitentovi.

(12) Hlasovací práva spojená s akciemi podle odstavce 12 nesmí obchodník s cennými papíry vykonávat po dobu, kdy jsou tyto akcie v jeho majetku.

(13) Komise uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o podílu na hlasovacích právech, kterou obdržela v oznámení podle odstavce 1, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 7 kalendářních dnů po doručení oznámení nebo ode dne, kdy tuto skutečnost sama zjistí. Emitent informuje o podílu na hlasovacích právech veřejnost v členském státě Evropské unie, v němž je jím vydaný cenný papír přijat k obchodování na oficiálním trhu burzy, způsobem stanoveným právním řádem tohoto členského státu.

(14) Komise nemusí uveřejňovat informaci o podílu na hlasovacích právech a může zprostit emitenta povinnosti oznamovat podíl na hlasovacích právech v jiném členském státě Evropské unie, v němž je cenný papír přijat k obchodování na oficiálním trhu burzy, jestliže ji emitent o to požádá a jestliže uveřejnění oznámení

• a) je v rozporu s veřejným zájmem, nebo

• b) může významně poškodit emitenta a nemá pro veřejnost vliv na posouzení hodnoty akcií.

(15) Způsob plnění oznamovací povinnosti podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 123

Výroční zpráva a pololetní zpráva emitenta cenných papírů přijatých k obchodování na oficiálním trhu burzy cenných papírů v jiném členském státě Evropské unie

(1) Výroční zpráva nebo pololetní zpráva emitenta kótovaných cenných papírů musejí být nejpozději v den prvního uveřejnění v kterémkoli jiném členském státě Evropské unie doručena Komisi.

(2) Jestliže má být výroční zpráva nebo pololetní zpráva uveřejněna v České republice a v jiném členském státě Evropské unie, spolupracuje Komise s dozorovým úřadem tohoto členského státu tak, aby emitent mohl uveřejnit v obou státech jednotné znění této zprávy, a to znění požadované v členském státě, ve kterém byly jeho cenné papíry přijaty k obchodování na oficiálním trhu burzy poprvé. Pokud byly cenné papíry přijaty k obchodování na oficiálním trhu burzy v obou státech současně, spolupracuje Komise s dozorovým úřadem jiného členského státu tak, aby za jednotné znění této zprávy bylo uznáno znění, které vyhovuje požadavkům členského státu, ve kterém má emitent sídlo. Jestliže emitent má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, spolupracuje Komise s dozorovým úřadem jiného členského státu tak, aby bylo přijato jednotné znění této zprávy.

Ochrana vnitřních informací

§ 124

(1) Za vnitřní informaci se pro účely tohoto zákona považuje přesná informace, která se přímo nebo nepřímo týká investičního nástroje, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno, emitenta takových investičních nástrojů nebo jiné skutečnosti významné pro vývoj kurzu či jiné ceny investičního nástroje nebo jeho výnosu, a

• a) není veřejně známá,

• b) mohla by poté, co by se stala veřejně známou, významně ovlivnit kurz nebo výnos tohoto investičního nástroje.

(2) Za vnitřní informaci se považuje i informace podle odstavce 1 sdělená zákazníkem při předávání pokynu k poskytnutí investiční služby.

(3) Zasvěcenou osobou je osoba, která získá vnitřní informaci v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, povolání nebo funkce, v souvislosti se svým podílem na základním kapitálu emitenta nebo podílem na hlasovacích právech emitenta, v souvislosti s plněním svých povinností nebo v souvislosti s trestným činem. Zasvěcenou osobou je též osoba, která získá vnitřní informaci jiným způsobem a ví nebo může vědět, že jde o vnitřní informaci.

(4) Zasvěcená osoba

• a) nesmí využít vnitřní informaci tím, že na svůj účet nebo na účet třetí osoby přímo či nepřímo nabude nebo zcizí investiční nástroj, jehož se vnitřní informace týká, nebo se o jeho nabytí či zcizení pokusí; to neplatí, jestliže zasvěcená osoba plní svůj závazek ze smlouvy uzavřené před získáním vnitřní informace,

• b) nesmí přímo nebo nepřímo učinit jiné osobě doporučení k nabytí nebo zcizení investičního nástroje, kterého se vnitřní informace týká,

• c) musí zachovávat mlčenlivost o vnitřní informaci a zamezit jiné osobě přístup k této informaci, pokud sdělení této informace není součástí její povinnosti nebo zaměstnání; povinnost mlčenlivosti trvá i po zániku postavení zasvěcené osoby; ustanovení § 117 odst. 2 platí obdobně.

(5) Osoba podílející se při výkonu svého zaměstnání, povolání nebo funkce, nebo v souvislosti s plněním svých povinností na obchodech s investičními nástroji, která má důvodné podezření na využití vnitřní informace při uzavření obchodu, informuje bez zbytečného odkladu Komisi.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahují na operace uskutečňované Českou národní bankou, centrální bankou členského státu Evropské unie, Evropskou centrální bankou nebo jinou oprávněnou osobou při uskutečňování měnové nebo devizové politiky nebo při správě veřejného dluhu.

§ 125

(1) Emitent investičního nástroje přijatého k obchodování na regulovaném trhu v členském státě Evropské unie nebo investičního nástroje, pro který byla podána žádost o přijetí k obchodování na regulovaném trhu v členském státě Evropské unie, uveřejní neprodleně způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle Komisi v elektronické podobě každou vnitřní informaci; uveřejněná informace musí být srozumitelná a nesmí být zkreslená. Povinnost podle věty první se nevztahuje na emitenta investičního nástroje, který o přijetí investičního nástroje na regulovaný trh nežádal ani s přijetím nesouhlasil.

(2) Emitent může odložit uveřejnění vnitřní informace podle odstavce 1 ze závažných důvodů, jestliže neuveřejněním informace není veřejnost klamána a jestliže emitent je schopen zajistit důvěrnost této informace. Odložení uveřejnění vnitřní informace s uvedením důvodů oznámí emitent neprodleně Komisi.

(3) Sdělí-li emitent nebo osoba jednající jeho jménem nebo z jeho pověření vnitřní informaci třetí osobě, uveřejní emitent současně tuto informaci způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jestliže emitent nemohl sdělení informace předvídat, uveřejní informaci neprodleně po jejím sdělení. Povinnost uveřejnit informaci emitent nemá, je-li třetí osoba vázána povinností mlčenlivosti vyplývající z právních předpisů nebo smluvního ujednání.

(4) Emitent zajistí vedení seznamu osob, které mají přístup k vnitřním informacím emitenta, a zajistí na žádost jeho poskytnutí bez zbytečného odkladu Komisi.

(5) Fyzická osoba podílející se na rozhodování emitenta a osoby jí blízké, nebo právnická osoba podílející se na rozhodování emitenta a osoby tvořící s touto osobou podnikatelské seskupení zašlou neprodleně Komisi oznámení o každé transakci s cennými papíry vydanými emitentem nebo investičními nástroji odvozenými od těchto cenných papírů, kterou učinily na vlastní účet. Komise toto oznámení neprodleně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Osoby, které tvoří nebo rozšiřují

• a) informace, které jsou výsledkem výzkumů týkajících se investičních instrumentů nebo jejich emitentů,

• b) jiné informace doporučující nebo navrhující investiční strategii, musí vynaložit přiměřenou péči k tomu, aby uvedené informace byly poctivě prezentovány, uveřejnit své zájmy nebo střety zájmů týkající se investičních instrumentů, které jsou předmětem informací podle písmena a) nebo b).

(7) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s právem Evropských společenství^2) podrobnější pravidla pro

• a) uveřejňování vnitřní informace a její zasílání Komisi,

• b) odklad uveřejnění vnitřní informace včetně vymezení důvodů pro odklad uveřejnění a způsobu zajištění důvěrnosti vnitřní informace,

• c) poctivou prezentaci informací podle odstavce 6,

• d) uveřejňování zájmů a střetů zájmů, včetně způsobu uveřejnění a vymezení druhů zájmů a střetů zájmů,

• e) vedení seznamu osob, které mají přístup k vnitřním informacím, včetně podrobností o tom, které osoby mají být vedeny v tomto seznamu,

• f) oznamování obchodů Komisi podle odstavce 5, včetně způsobu zasílání oznámení Komisi a podrobnějšího vymezení druhů transakcí, na které se oznamovací povinnost vztahuje,

• g) vymezení pojmu vnitřní informace,

• h) oznamování Komisi o důvodném podezření z využití vnitřní informace nebo manipulace s trhem, včetně způsobu zasílání oznámení Komisi.

§ 126

Manipulace s trhem

(1) Manipulací s trhem se pro účely tohoto zákona rozumí jednání osoby, které může

• a) zkreslit představu účastníků kapitálového trhu o hodnotě investičního nástroje, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno, nebo o hodnotě jiného investičního nástroje odvozeného od tohoto investičního nástroje,

• b) zkreslit představu účastníků kapitálového trhu o nabídce investičního nástroje, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno, nebo o nabídce jiného investičního nástroje odvozeného od tohoto investičního nástroje,

• c) zkreslit představu účastníků kapitálového trhu o poptávce po investičním nástroji, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno, nebo o poptávce po jiném investičním nástroji odvozeném od tohoto investičního nástroje, nebo

• d) jiným způsobem zkreslit kurz investičního nástroje, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno, nebo zkreslit kurz jiného investičního nástroje, jehož hodnota je od tohoto investičního nástroje odvozena.

(2) Manipulací s trhem není

• a) pokyn k obchodu nebo uskutečnění obchodu, jestliže osoba podávající pokyn nebo osoba uskutečňující obchod prokáží, že mají řádný důvod k takovému pokynu nebo obchodu a tento pokyn nebo obchod je v souladu s postupy obecně uznávanými na regulovaném trhu,

• b) jednání spočívající v rozšiřování nepravdivé, klamavé nebo zavádějící informace, o níž osoba, která ji rozšiřuje, neví nebo nemůže vědět, že je nepravdivá, klamavá nebo zavádějící,

• c) rozšiřování informace novinářem při výkonu novinářské profese, pokud novinář jedná v souladu s pravidly novinářské profese a v souvislosti s rozšiřováním informace nezíská přímo nebo nepřímo jakýkoliv prospěch nad rámec obvyklé odměny,

• d) rozšiřování informace osobou provádějící průzkum, který se týká trhu s investičními nástroji nebo emitentů, nebo osobou, která doporučuje investiční strategii, pokud je taková informace nebo takové doporučení šířeno veřejně přístupnými prostředky a pokud takové osoby postupují při těchto činnostech korektně a uveřejní současně svůj případný konflikt zájmů,

• e) jednání při zpětném odkupu vlastních investičních nástrojů nebo při cenové stabilizaci investičního nástroje, nebo

• f) jednání České národní banky, centrální banky jiného členského státu Evropské unie, Evropské centrální banky nebo jiné oprávněné osoby při uskutečňování měnové nebo devizové politiky nebo při správě veřejného dluhu.

(3) Komise sdělí Komisi Evropských společenství bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti prováděcího právního předpisu podle odstavce 6 postup při šíření informací a uveřejňování konfliktu zájmů osob uvedených v odstavci 2 písm. d).

(4) Manipulace s trhem je zakázána.

(5) Každá osoba podílející se při výkonu zaměstnání, povolání, funkce nebo jiné povinnosti na obchodech s investičními nástroji, která má důvodné podezření, že určitý obchod může být manipulací s trhem, informuje o tomto podezření bez zbytečného odkladu Komisi.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s právem Evropských společenství^3) podrobnější pravidla pro

• a) jednání na regulovaném trhu,

• b) posuzování manipulace s trhem,

• c) výměnu informací týkajících se manipulace s trhem s ostatními členskými státy Evropské unie a pro výkon dozoru nad manipulací s trhem v rámci členských států Evropské unie.

§ 127

Organizátor regulovaného trhu je povinen sledovat a vyhodnocovat obchodování na jím organizovaném trhu a přijímat opatření zabraňující zneužívání trhu. Pokud má důvodné podezření, že obchod byl uzavřen s využitím vnitřní informace nebo že obchod může být považován za manipulaci s trhem, je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit Komisi. Způsob informování Komise stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA II

GARANČNÍ FOND OBCHODNÍKŮ S CENNÝMI PAPÍRY

§ 128

Základní ustanovení

(1) Garanční fond je právnická osoba, která zabezpečuje záruční systém, ze kterého se vyplácejí náhrady zákazníkům obchodníka s cennými papíry, který není schopen plnit své závazky vůči svým zákazníkům.

(2) Garanční fond

• a) kontroluje placení příspěvků do Garančního fondu,

• b) informuje Komisi o výši příspěvků, které jednotliví obchodníci s cennými papíry zaplatili Garančnímu fondu za příslušný kalendářní rok, a uveřejňuje tyto informace způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30. dubna následujícího roku,

• c) zajišťuje ověřování nároků na vyplacení náhrad z Garančního fondu,

• d) zajišťuje vyplácení náhrad z Garančního fondu.

(3) Garanční fond je právnickou osobou, která se zapisuje do obchodního rejstříku.

(4) Garanční fond není státním fondem. Na Garanční fond se nevztahují zvláštní právní předpisy o pojišťovnictví.

(5) Garanční fond je řízen pětičlennou správní radou, která je jeho statutárním orgánem. Předsedu, místopředsedu a ostatní členy správní rady Garančního fondu jmenuje a odvolává ministr financí. Členové správní rady Garančního fondu jsou jmenováni na období 5 let, a to i opakovaně. Nejméně 1 člen je jmenován z řad zaměstnanců Komise, a to na návrh prezidia Komise. Nejméně 2 členové jsou jmenováni z řad členů představenstva nebo zaměstnanců obchodníků s cennými papíry.

(6) Pokud některému členovi správní rady Garančního fondu skončí členství ve správní radě před uplynutím jeho funkčního období, je na jeho místo jmenován nový člen správní rady, jehož funkční období skončí ke stejnému dni, ke kterému by skončilo funkční období jeho předchůdce.

(7) Člen správní rady je povinen vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře.

(8) Při porušení povinnosti podle odstavce 7 člen správní rady odpovídá za škodu, kterou způsobil,

• a) v případě úmyslného jednání v plné výši,

• b) v případě nedbalosti až do výše 100 000 Kč.

(9) Každý obchodník s cennými papíry je povinen platit příspěvek do Garančního fondu.

(10) Zdrojem majetku Garančního fondu jsou příspěvky od obchodníků s cennými papíry, pokuty uložené obchodníkům s cennými papíry podle tohoto zákona, pokuty uložené investičním společnostem za porušení ustanovení týkajících se obhospodařování majetku zákazníků a výnosy z investování peněžních prostředků. Garanční fond může přijmout též úvěr.

(11) Prostředky Garančního fondu lze použít na

• a) náhrady plynoucí z neschopnosti obchodníka s cennými papíry splnit své závazky spočívající ve vydání majetku zákazníků zákazníkům, z důvodu přímo souvisejícího s jeho finanční situací,

• b) splátky přijatých úvěrů,

• c) úhradu nákladů na činnost Garančního fondu.

(12) Peněžní prostředky Garančního fondu mohou být investovány pouze bezpečným způsobem.

(13) Způsob zabezpečování činnosti Garančního fondu, způsob investování peněžních prostředků Garančního fondu a úhradu nákladů na činnost Garančního fondu podrobně upraví statut Garančního fondu, který vydá správní rada po předchozím souhlasu ministerstva. Souhlas ministerstva se vyžaduje též ke každé změně statutu Garančního fondu.

§ 129

Placení příspěvku do Garančního fondu

(1) Majetkem zákazníka se pro účely tohoto zákona rozumí peněžní prostředky a investiční nástroje svěřené obchodníkovi s cennými papíry za účelem poskytnutí investiční služby a peněžní prostředky a investiční nástroje získané za tyto hodnoty pro zákazníka.

(2) Obchodník s cennými papíry platí do Garančního fondu roční příspěvek ve výši 0,01 % hodnoty majetku zákazníka zjištěné jako aritmetický průměr hodnot tohoto majetku vykázaných v účetnictví obchodníka s cennými papíry ke konci posledního dne každého měsíce.

(3) Nevykonává-li obchodník s cennými papíry svou činnost po celý kalendářní rok, vypočítá se průměr podle odstavce 2 pouze z celých měsíců, ve kterých měl obchodník s cennými papíry povolení k činnosti.

(4) Pro účely výpočtu příspěvku do Garančního fondu se investiční nástroje ocení reálnou hodnotou. Roční příspěvek činí nejméně 10 000 Kč.

(5) Příspěvek do Garančního fondu je splatný každoročně do 31. března, a to za předchozí kalendářní rok.

(6) Pokud obchodník s cennými papíry nezaplatí příspěvek do Garančního fondu ve lhůtě podle odstavce 5, oznámí Garanční fond neprodleně tuto skutečnost Komisi, která přijme vhodné opatření k nápravě; pokud je tímto obchodníkem banka, informuje Garanční fond též Českou národní banku.

Poskytování náhrady z Garančního fondu

§ 130

(1) Komise bez zbytečného odkladu oznámí Garančnímu fondu, že

• a) obchodník s cennými papíry z důvodu své finanční situace není schopen plnit své závazky spočívající ve vydání majetku zákazníkům a není pravděpodobné, že je splní do 1 roku, nebo

• b) soud prohlásil konkurz na majetek obchodníka s cennými papíry nebo vydal jiné rozhodnutí, které má za následek, že zákazníci obchodníka s cennými papíry se nemohou účinně domáhat vydání svého majetku vůči obchodníkovi s cennými papíry.

(2) Pokud obchodníkem s cennými papíry, který není schopen plnit své závazky vůči zákazníkům, je banka, oznámí Komise tuto skutečnost Garančnímu fondu po dohodě s Českou národní bankou.

(3) Garanční fond v dohodě s Komisí, a je-li obchodníkem s cennými papíry banka, též v dohodě s Českou národní bankou, neprodleně uveřejní vhodným způsobem oznámení, které obsahuje

• a) skutečnost, že obchodník s cennými papíry není schopen plnit své závazky,

• b) místo, způsob a lhůtu pro přihlášení nároků na náhradu a zahájení výplaty náhrad z Garančního fondu, a

• c) případné další skutečnosti související s přihlášením nároků.

(4) Lhůta pro přihlášení nároků nesmí být kratší než 5 měsíců ode dne uveřejnění oznámení podle odstavce 3.

(5) Na náhradu z Garančního fondu nemá nárok

• a) profesionální investor,

• b) Česká konsolidační agentura,

• c) podílník podílového fondu, účastník penzijního připojištění,

• d) územní samosprávný celek,

• e) osoba, která v průběhu 3 let předcházejících oznámení podle odstavce 3

• 1. prováděla audit nebo se podílela na provádění auditu obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,

• 1. byla vedoucí osobou obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,

• 1. byla osobou s kvalifikovanou účastí na obchodníkovi s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,

• 1. byla osobou blízkou podle občanského zákoníku^3) osobě podle bodů 1 až 3,

• 1. byla osobou, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,

• 1. prováděla audit nebo se podílela na provádění auditu osoby, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,

• 1. byla vedoucí osobou osoby, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,

• f) osoba, ve které má obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, nebo osoba s kvalifikovanou účastí na tomto obchodníkovi s cennými papíry vyšší než 50% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech,

• g) osoba, která v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti svěřila obchodníkovi s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, prostředky získané trestným činem,

• h) osoba, která trestným činem způsobila neschopnost obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, splnit své závazky vůči zákazníkům.

(6) Garanční fond pozastaví výplatu náhrad

• a) za majetek zákazníka, o kterém je z průběhu trestního řízení zřejmé, že může jít o majetek podle odstavce 5 písm. g), nebo

• b) osobě podezřelé ze spáchání trestného činu, který způsobil neschopnost obchodníka s cennými papíry splnit své závazky vůči zákazníkům, a to po dobu trestního řízení vedeného proti této osobě.

(7) Garanční fond pozastaví výplatu náhrad podle odstavce 6 bez zbytečného odkladu poté, kdy se o uvedených skutečnostech dozvěděl.

(8) Pro výpočet náhrady z Garančního fondu se ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení Komise podle odstavce 1 sečtou hodnoty všech složek majetku zákazníka, včetně jeho případného spoluvlastnického podílu na majetku jiného zákazníka, na jejichž vydání má zákazník nárok. Od výsledné částky se odečte hodnota závazků zákazníka vůči obchodníkovi s cennými papíry splatných ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení Komise podle odstavce 1.

(9) Pro výpočet náhrady podle odstavce 8 jsou určující reálné hodnoty investičních nástrojů platné ke dni, ke kterému Garanční fond obdrží oznámení Komise podle odstavce 1. Při výpočtu se přihlédne ke smluvním ujednáním mezi obchodníkem s cennými papíry a zákazníkem, jsou-li obvyklá, zejména ke skutečně připsaným úrokům nebo jiným výnosům, na které vznikl zákazníkovi nárok.

(10) Náhrada se zákazníkovi poskytuje ve výši 90 % částky vypočtené podle odstavců 8 a 9, nejvýše se však vyplatí částka v korunách českých odpovídající 20 000 eurům pro jednoho zákazníka u jednoho obchodníka s cennými papíry.

(11) Náhrada z Garančního fondu musí být vyplacena do 3 měsíců od ověření přihlášeného nároku a vypočtení výše náhrady, nejpozději však do 12 měsíců od uveřejnění oznámení podle odstavce 3. Komise může ve výjimečných případech na žádost Garančního fondu prodloužit lhůty podle věty první nejvýše o 3 měsíce.

(12) Obchodník s cennými papíry nebo jiná osoba poskytnou Garančnímu fondu ve lhůtě stanovené Garančním fondem podklady potřebné pro zahájení výplat náhrad z Garančního fondu nebo k uplatňování práv, která přejdou na Garanční fond podle § 131 odst. 1. Podklady obsahují údaje o výši pohledávky zákazníka vůči obchodníkovi s cennými papíry a výši započitatelných pohledávek obchodníka s cennými papíry vůči zákazníkovi.

§ 131

(1) Okamžikem výplaty náhrady z Garančního fondu se Garanční fond stává věřitelem obchodníka s cennými papíry, a to v rozsahu vyplacené náhrady.

(2) Právo zákazníka na vyplacení náhrady z Garančního fondu se promlčuje uplynutím 5 let ode dne zahájení výplaty náhrad z Garančního fondu.

(3) V případě, že prostředky Garančního fondu nepostačují k vyplacení náhrad, obstará si Garanční fond potřebné peněžní prostředky na finančním trhu. Garanční fond dbá, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky Garančního fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější.

(4) Jestliže si Garanční fond obstaral peněžní prostředky na finančním trhu, zvyšuje se sazba příspěvku do Garančního fondu na dvojnásobek. Sazba se zvyšuje počínaje příspěvkem placeným za rok, ve kterém si Garanční fond tyto prostředky obstaral. Počínaje příspěvkem za rok, ve kterém byly peněžní prostředky získané na finančním trhu splaceny, se platí příspěvek v původní výši.

(5) Na majetek Garančního fondu nemůže být prohlášen konkurz.

§ 132

Vydání majetku zákazníků po prohlášení konkurzu na majetek obchodníka s cennými papíry

(1) Majetek zákazníka není součástí konkurzní podstaty obchodníka s cennými papíry a správce konkurzní podstaty jej bez zbytečného odkladu vydá zákazníkům. Náklady spojené s vydáním majetku zákazníka jsou pohledávkou za konkurzní podstatou a uspokojí se ve stejném pořadí jako náklady spojené s udržováním a správou konkurzní podstaty.

(2) Jestliže investiční nástroje téhož druhu, které tvoří majetek zákazníků a jsou vzájemně zastupitelné, postačují k plnému uspokojení všech zákazníků, kteří mají nárok na jejich vydání, vydají se tyto investiční nástroje zákazníkům. Totéž platí o peněžních prostředcích, které tvoří majetek zákazníků.

(3) Jestliže investiční nástroje téhož druhu, které tvoří majetek zákazníků a jsou vzájemně zastupitelné, nepostačují k uspokojení všech zákazníků, kteří mají nárok na jejich vydání, vydá se zákazníkům odpovídající podíl investičních nástrojů nebo jeho hodnota v penězích. Nepostačují-li peněžní prostředky k uspokojení všech zákazníků, kteří mají nárok na jejich vydání, uspokojí se nároky zákazníků poměrně.

(4) Nárok na vydání majetku zákazníka, který nebyl uspokojen postupem podle odstavce 2 nebo 3, je pohledávkou, jejíž uspokojení se řídí zvláštním právním předpisem upravujícím konkurzní řízení, a správce konkurzní podstaty přihlásí tuto pohledávku do konkurzu.

(5) Správci konkurzní podstaty přísluší za činnost podle odstavců 1 až 4 náhrada hotových výdajů a odměna, které jsou pohledávkou za konkurzní podstatou; v případě, že konkurzní podstata na vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny nepostačuje, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny konkurzního správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.

§ 133

Placení příspěvku do Garančního fondu zahraniční osobou

(1) Zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice a je účastníkem záručního systému osob poskytujících investiční služby ve státě, ve kterém má své sídlo a skutečné sídlo, se nemusí účastnit záručního systému zabezpečovaného Garančním fondem, pokud standard poskytování náhrad ze záručního systému, jehož je účastníkem, je shodný nebo vyšší než standard poskytování náhrad z Garančního fondu a pokud pravidla tohoto záručního systému umožňují výplatu náhrad při poskytování investičních služeb v České republice. Účast v zahraničním záručním systému a výši poskytovaných náhrad musí zahraniční osoba doložit Komisi, která rozhodne o účasti této osoby v záručním systému zabezpečovaném garančním fondem.

(2) Zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice a není účastníkem záručního systému osob poskytujících investiční služby ve státě, ve kterém má své sídlo a skutečné sídlo, nebo je účastníkem takového záručního systému, ale náhrady poskytované z tohoto záručního systému se nevztahují na majetek zákazníků svěřený této osobě v České republice, se účastní záručního systému zabezpečovaného Garančním fondem za stejných podmínek jako obchodník s cennými papíry.

(3) Zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice a je účastníkem záručního systému osob poskytujících investiční služby ve státě, ve kterém má své sídlo a skutečné sídlo, přičemž náhrada poskytovaná z tohoto záručního systému je nižší nebo rozsah náhrad poskytovaných z tohoto záručního systému je užší než u Garančního fondu, připojistí majetek zákazníka u Garančního fondu. Připojišťuje se majetek zákazníka svěřený zahraniční osobě při poskytování investičních služeb v České republice, a to tak, aby celková výše náhrady poskytované tomuto zákazníkovi a rozsah krytí odpovídaly náhradě poskytované z Garančního fondu.

(4) Do Garančního fondu se platí příspěvek a vyplácejí náhrady za majetek zákazníků svěřený zahraniční osobě při poskytování investičních služeb v České republice.

§ 134

Informační povinnosti a spolupráce

(1) Obchodník s cennými papíry informuje Garanční fond o své účasti v obdobném zahraničním záručním systému.

(2) Komise informuje zahraniční záruční systém, u kterého má obchodník s cennými papíry připojištěn majetek svých zákazníků, o tom, že obchodník s cennými papíry není schopen plnit své závazky spočívající ve vydání majetku zákazníkům z důvodu přímo souvisejícího s jeho finanční situací a není pravděpodobné, že je bude schopen splnit do 1 roku.

(3) Garanční fond spolupracuje se zahraničním záručním systémem, u kterého má obchodník s cennými papíry připojištěn majetek svých zákazníků, zejména při poskytování náhrad z obou těchto záručních systémů.

ČÁST DEVÁTÁ

STÁTNÍ DOZOR A SPRÁVNÍ DELIKTY

HLAVA I

STÁTNÍ DOZOR NA INDIVIDUÁLNÍM ZÁKLADĚ

Díl 1

Základní ustanovení

§ 135

Osoby podléhající státnímu dozoru

(1) Státní dozor nad dodržováním práv a povinností stanovených tímto zákonem a podmínek stanovených v rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona vykonává Komise. Dozoru Komise podléhá

• a) obchodník s cennými papíry,

• b) makléř,

• c) zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních služeb, která poskytuje služby v České republice prostřednictvím organizační složky,

• d) investiční zprostředkovatel,

• e) osoba, která používá služeb investičních zprostředkovatelů,

• f) emitent cenného papíru,

• g) burza,

• h) organizátor mimoburzovního trhu,

• i) provozovatel vypořádacího systému,

• j) účastník vypořádacího systému,

• k) centrální depozitář,

• l) účastník centrálního depozitáře,

• m) osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů,

• n) osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů,

• o) osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů,

• p) provozovatel tiskárny, která má povolení k tisku kótovaných listinných cenných papírů,

• q) institucionální investor,

• r) osoba, která má sídlo v České republice a je účastníkem vypořádacího systému provozovaného podle právního řádu jiného členského státu Evropské unie,

• s) nucený správce obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nucený správce burzy, organizátora mimoburzovního trhu, provozovatele vypořádacího systému a centrálního depozitáře,

• t) osoba, která veřejně nabízí cenné papíry,

• u) zasvěcená osoba (§ 124 odst. 3),

• v) osoba, jejíž jednání může být tržní manipulací (§ 126 odst. 1),

• w) osoba, která má povinnost oznámit Komisi podezření na manipulaci s trhem (§ 126 odst. 5),

• x) osoba, která se podílí na rozhodování emitenta a má povinnost informovat Komisi o svých obchodech s investičními nástroji (§ 125 odst. 5),

• y) osoba, která má povinnost oznámit Komisi podezření na využití vnitřní informace (§ 124 odst. 5).

(2) Státnímu dozoru nepodléhá vydávání cenných papírů Českou národní bankou, vedení evidence cenných papírů Českou národní bankou, provozování vypořádacího systému Českou národní bankou a obchodování České národní banky s investičními nástroji a cennými papíry, které nejsou investičními cennými papíry.

(3) Při výkonu dozoru nad činností obchodníka s cennými papíry v hostitelském státě Komise může

• a) požádat dozorový úřad hostitelského státu, aby provedl kontrolu činnosti tohoto obchodníka vykonávané na území hostitelského státu, s uvedením rozsahu požadované kontroly, nebo

• b) provede kontrolu v hostitelském státě po předchozím informování dozorového úřadu hostitelského státu.

(4) Komise

• a) na základě žádosti dozorového úřadu domovského státu zahraniční osoby, která poskytuje investiční služby v České republice, provede kontrolu činnosti zahraniční osoby na území České republiky v rozsahu uvedeném v žádosti, nebo

• b) na základě oznámení dozorového úřadu domovského státu zahraniční osoby, která poskytuje investiční služby v České republice, umožní dozorovému úřadu domovského státu zahraniční osoby, aby provedl sám nebo prostřednictvím jiné pověřené osoby kontrolu této zahraniční osoby.

Díl 2

Opatření k nápravě a odnětí povolení

§ 136

Základní ustanovení

(1) Komise může uložit osobě podléhající státnímu dozoru, která porušila tento zákon nebo rozhodnutí vydané podle tohoto zákona, opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti. Komise může dále

• a) nařídit mimořádné provedení auditu,

• b) nařídit změnu auditora,

• c) pozastavit nejdéle na dobu jednoho roku některou činnost podléhající státnímu dozoru,

• d) zakázat činnost podléhající státnímu dozoru,

• e) pozastavit obchodování s cennými papíry,

• f) zavést nucenou správu,

• g) změnit rozsah povolení uděleného podle tohoto zákona,

• h) odejmout povolení udělené podle tohoto zákona.

(2) Osoba, které Komise uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informuje Komisi o odstranění nedostatku a způsobu zjednání nápravy.

(3) Komise zakáže osobě nebo osobám jednajícím ve shodě, kterým udělila souhlas k nabytí účasti na obchodníkovi s cennými papíry podle § 11 a které přestaly splňovat podmínky pro udělení souhlasu, vykonávat hlasovací práva na obchodníkovi s cennými papíry nebo jinak uplatňovat významný vliv na jeho řízení.

§ 137

Pozastavení obchodování s cennými papíry

(1) Komise může pozastavit na dobu nejdéle 6 měsíců obchodování se všemi investičními nástroji na regulovaném trhu, obchodování s investičními nástroji na části regulovaného trhu nebo obchodování s určitým investičním nástrojem na regulovaném trhu. Řízení o pozastavení obchodování je možno zahájit vydáním rozhodnutí. Rozhodnutí je vykonatelné doručením organizátorovi regulovaného trhu.

(2) Komise pozastaví obchodování podle odstavce 1, jestliže není možné jinak zabránit velkým hospodářským ztrátám nebo závažnému ohrožení zájmů investorů. Pozastavit obchodování podle odstavce 1 lze i opakovaně.

(3) V rozhodnutí o pozastavení obchodování podle odstavce 1 musí být stanovena doba trvání pozastavení a jeho rozsah. Odpadnou-li důvody pozastavení, Komise pozastavení zruší.

(4) Komise může zároveň s rozhodnutím o pozastavení obchodování s určitým investičním nástrojem podle odstavce 1 uložit organizátorovi regulovaného trhu, aby ve stanovené lhůtě přezkoumal, zda jsou splněny podmínky pro vyloučení tohoto investičního nástroje z obchodování na jím organizovaném regulovaném trhu, a aby o výsledku informoval Komisi.

(5) Účastníkem řízení podle odstavce 1 je organizátor regulovaného trhu a vlastníci investičních nástrojů, se kterými bylo pozastaveno obchodování na regulovaném trhu. Jestliže bylo pozastaveno obchodování s určitým investičním nástrojem, je účastníkem řízení též emitent tohoto investičního nástroje.

(6) Rozhodnutí o pozastavení obchodování podle odstavce 1 Komise doručí vlastníkům investičních nástrojů, se kterými bylo pozastaveno obchodování na regulovaném trhu, veřejnou vyhláškou.

Nucená správa

§ 138

Komise může zavést nucenou správu obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nebo provozovatele vypořádacího systému, který není bankou, a dále nucenou správu burzy, organizátora mimoburzovního trhu, nebo centrálního depozitáře, jestliže

• a) tato osoba opakovaně nebo závažně porušila tento zákon nebo nedodržela podmínku stanovenou v rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, nebo

• b) jsou ohroženy zájmy osob, kterým tato osoba poskytuje své služby, a hrozí nebezpečí z prodlení.

§ 139

(1) Rozhodnutí o zavedení nucené správy obsahuje

• a) důvod zavedení nucené správy,

• b) jmenování nuceného správce a údaje o něm,

• c) výši odměny nuceného správce nebo způsob jejího stanovení a termín její splatnosti,

• d) případné omezení činnosti osoby, u které se zavádí nucená správa,

• e) případné povinnosti nuceného správce s uvedením termínu jejich splnění.

(2) Řízení o zavedení nucené správy lze zahájit vydáním rozhodnutí o zavedení nucené správy.

(3) Rozhodnutí o zavedení nucené správy se doručuje společnosti, u které se nucená správa zavádí, a nucenému správci. Rozhodnutí je vykonatelné doručením nucenému správci.

(4) Rozhodnutí o zavedení nucené správy Komise uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Zavedením nucené správy

• a) se pozastavuje výkon funkcí členů představenstva společnosti; tím není dotčeno právo členů představenstva podat žalobu proti rozhodnutí o zavedení nucené správy podle zvláštního právního předpisu upravujícího správní soudnictví,

• b) přechází působnost představenstva na nuceného správce, s výjimkou práva podat žalobu proti rozhodnutí o zavedení nucené správy.

(6) Na nuceného správce se vztahují jen ta omezení působnosti představenstva, která stanoví zákon.

(7) Nucený správce

• a) přijme neprodleně opatření ke zjednání nápravy zjištěných nedostatků v činnosti osoby, u které je zavedena nucená správa,

• b) zajistí ochranu práv osob, které využívají služeb osoby, u které je zavedena nucená správa,

• c) svolá valnou hromadu osoby, u které je zavedena nucená správa, tak, aby se konala do 6 měsíců od zavedení nucené správy, a

• 1. předloží jí návrh na odvolání dosavadních a volbu nových osob do těch orgánů, které volí valná hromada, a návrh opatření k nápravě zjištěných nedostatků v činnosti osoby, u které je zavedena nucená správa, nebo

• 1. navrhne zrušení společnosti.

(8) Lhůtu pro svolání valné hromady podle odstavce 7 písm. c) může Komise na návrh nuceného správce prodloužit z důvodů hodných zřetele až na 1 rok.

(9) Náklady spojené s výkonem nucené správy, odměna nuceného správce a hotové výdaje nuceného správce jsou placeny z majetku společnosti, u které je zavedena nucená správa.

(10) Nepostačuje-li majetek společnosti na vyplacení odměny nuceného správce a náhrady jeho hotových výdajů, vyplatí je stát.

(11) Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny nuceného správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.

§ 140

(1) Výkon funkce nuceného správce zaniká

• a) odstoupením nuceného správce,

• b) odvoláním nuceného správce,

• c) ukončením nucené správy,

• d) vyškrtnutím ze seznamu likvidátorů a nucených správců, nebo

• e) úmrtím nuceného správce.

(2) Nucený správce oznámí Komisi odstoupení z funkce nuceného správce nejméně 30 dnů předem.

(3) Komise odvolá nuceného správce, zejména jestliže závažně nebo opakovaně porušil svou povinnost nebo přestal splňovat předpoklady pro výkon této funkce.

(4) Opravný prostředek proti rozhodnutí o odvolání nuceného správce nemá odkladný účinek.

(5) Jestliže výkon nuceného správce zaniká podle odstavce 1 písm. a), b), d) a e), jmenuje Komise bez zbytečného odkladu jiného nuceného správce.

§ 141

Nucená správa končí

• a) dnem uvedeným v rozhodnutí Komise o ukončení nucené správy,

• b) prohlášením konkurzu na majetek společnosti, u níž je zavedena nucená správa, nebo

• c) dnem, ke kterému je jmenován likvidátor společnosti, u níž je zavedena nucená správa.

§ 142

(1) Do obchodního rejstříku se zapisuje

• a) den zavedení nucené správy,

• b) údaje o nuceném správci,

• c) omezení činnosti osoby, u které je zavedena nucená správa,

• d) den ukončení nucené správy.

(2) Návrh na povolení zápisu o zavedení nucené správy, jmenování nuceného správce nebo omezení činnosti osoby, u které se zavádí nucená správa, do obchodního rejstříku podává nucený správce bez zbytečného odkladu po zavedení nucené správy.

(3) Návrh na povolení zápisu o ukončení nucené správy do obchodního rejstříku podává nucený správce neprodleně po ukončení nucené správy; neučiní-li tak nucený správce, podá návrh na povolení zápisu představenstvo společnosti, jejíž nucená správa končí.

(4) Návrh na povolení zápisu o výmazu stávajícího nuceného správce a zápisu nového nuceného správce do obchodního rejstříku podává nově jmenovaný nucený správce neprodleně po doručení rozhodnutí o svém jmenování.

§ 143

Nuceným správcem může být pouze fyzická osoba zapsaná do seznamu likvidátorů a nucených správců vedeného Komisí,

• a) jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy osoby, u které se zavádí nucená správa, nebo osob, které využívají jejích služeb,

• b) která nemá kvalifikovanou účast na osobě, u které se zavádí nucená správa, nebo není s touto osobou úzce propojená,

• c) která v posledních 3 letech neprováděla audit nebo se nepodílela na provedení auditu osoby, u které se zavádí nucená správa.

§ 144

Změna rozsahu povolení

(1) Komise může odejmout povolení k jednotlivé činnosti uvedené v povolení uděleném podle tohoto zákona, jestliže zjistí

• a) závažné porušení zákona při výkonu této činnosti, nebo

• b) závažné nebo opakované nedodržování předpokladů, za kterých bylo povolení uděleno.

(2) Komise změní rozsah povolení podle odstavce 1 nebo změní rozsah povolení na žádost tím, že vydá nové rozhodnutí, kterým zruší dosavadní povolení a ve kterém uvede nový rozsah povolených činností.

§ 145

Odnětí povolení, souhlasu nebo registrace

(1) Komise odejme povolení udělené podle tohoto zákona osobě,

• a) na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku nebo bylo povoleno vyrovnání, nebo

• b) které soud nebo správní úřad zakázal činnost.

(2) Komise může odejmout povolení udělené podle tohoto zákona, jestliže

• a) osoba, které bylo uděleno, nezačala do 12 měsíců od udělení povolení vykonávat povolenou činnost,

• b) osoba, které bylo uděleno, nevykonává déle než 6 měsíců činnost, ke které bylo uděleno povolení,

• c) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů,

• d) osoba, které bylo uděleno, opakovaně nebo závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,

• e) došlo k závažné změně skutečností, na jejichž základě bylo povolení uděleno, nebo

• f) dalším trváním nucené správy nelze dosáhnout jejího účelu.

(3) Ode dne odnětí povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry nesmí osoba, které bylo povolení odňato, poskytovat investiční služby a je povinna vydat zákazníkům zákaznický majetek. Není-li osoba, které bylo odňato povolení, bankou, může pouze vypořádávat své pohledávky a závazky vyplývající z poskytnutých investičních služeb. Do vypořádání těchto pohledávek a závazků se osoba, které bylo odňato povolení, považuje za obchodníka s cennými papíry.

(4) Osoba, které bylo odňato povolení udělené podle tohoto zákona, může požádat o nové povolení téhož druhu nejdříve po uplynutí 10 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo předchozí povolení odňato. Ustanovení věty první se nevztahuje na odnětí povolení na vlastní žádost nebo na odnětí povolení z důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. a) nebo b).

(5) Komise může odejmout souhlas nebo registraci udělené podle tohoto zákona, jestliže došlo k závažné změně ve skutečnosti, na jejímž základě byly souhlas nebo registrace uděleny.

Díl 3

Státní dozor nad zahraniční osobou, která poskytuje investiční služby v České republice na základě povolení dozorového úřadu jiného členského státu Evropské unie

§ 146

(1) Zahraniční osobu, která poskytuje investiční služby v České republice na základě povolení domovského státu a která nedodržuje informační povinnosti obchodníka s cennými papíry nebo pravidla jednání se zákazníky podle tohoto zákona, Komise na tuto skutečnost upozorní a požádá ji o zjednání nápravy.

(2) Nezjedná-li osoba podle odstavce 1 nápravu, informuje Komise dozorový úřad domovského státu.

(3) Jestliže opatření přijatá vůči osobě podle odstavce 1 dozorovým úřadem domovského státu nevedla k nápravě, může Komise po informování dozorového úřadu domovského státu uložit opatření k nápravě podle § 136 nebo sankci podle § 174.

(4) V případě možného ohrožení zájmů investorů může Komise uložit osobě podle odstavce 1 opatření k nápravě bez předchozího upozornění. O uložení opatření k nápravě Komise bez zbytečného odkladu informuje Komisi Evropských společenství a příslušné dozorové úřady jiných členských států Evropské unie. Jestliže Komise Evropských společenství po konzultaci s příslušnými dozorovými úřady jiných členských států Evropské unie rozhodne, že uložené opatření k nápravě má být změněno nebo zrušeno, Komise je tímto rozhodnutím vázána.

(5) Osoba podle odstavce 1, které dozorový úřad domovského státu odňal povolení k poskytování investiční služby, nesmí takovou službu poskytovat na území České republiky; Komise tuto skutečnost uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Zahraniční osobě, která poskytuje investiční služby v České republice na základě povolení domovského státu a nedodržuje informační povinnosti obchodníka s cennými papíry nebo pravidla jednání se zákazníky podle tohoto zákona, může Komise místo postupu podle odstavců 1 až 4 uložit opatření k nápravě podle § 136 nebo sankci podle § 174.

Díl 4

Státní dozor nad obchodníkem s cennými papíry, který poskytuje služby v jiném členském státě Evropské unie

§ 147

Obchodníkovi s cennými papíry, který poskytuje investiční služby v hostitelském státě, může Komise na základě oznámení dozorového úřadu hostitelského státu uložit opatření k nápravě podle tohoto zákona za porušení pravidel jednání nebo informačních povinností podle právních předpisů hostitelského státu. O uloženém opatření k nápravě Komise bez zbytečného odkladu informuje dozorový úřad hostitelského státu.

Díl 5

Státní dozor nad burzou

§ 148

(1) Státní dozor nad činností burzy vykonává Komise.

(2) Zaměstnanec Komise, který vykonává státní dozor nad činností burzy, nesmí být členem burzovní komory nebo dozorčí rady burzy.

(3) Komise je při výkonu státního dozoru nad burzou oprávněna

• a) kontrolovat burzovní obchod z hlediska dodržování právních předpisů a burzovních pravidel; o zjištěném porušení právního předpisu nebo burzovních pravidel informuje burzovní komoru,

• b) účastnit se zasedání burzovní komory a zasedání burzovního výboru,

• c) pozastavit výkon rozhodnutí burzovní komory nebo rozhodnutí burzovního výboru na dobu nejdéle 7 kalendářních dnů, pokud odporuje právnímu předpisu nebo burzovním pravidlům,

• d) požadovat, aby burzovní komora nebo burzovní výbor odstranili ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky,

• e) vyžadovat od orgánů burzy informace a doklady, které souvisejí s burzovním obchodem,

• f) vyžadovat od orgánů burzy informace o burzovních obchodech uzavíraných osobami oprávněnými uzavírat burzovní obchody.

(4) Ustanovením odstavce 3 zůstávají nedotčeny pravomoci Komise podle jiných ustanovení tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů.

(5) Burza oznámí Komisi každé podezření z porušení tohoto zákona osobou oprávněnou uzavírat burzovní obchody.

§ 149

Komise rozhodne o rozhodnutí burzovní komory nebo burzovního výboru, které pozastavila, do 7 kalendářních dnů ode dne jeho pozastavení. Řízení se zahajuje vydáním rozhodnutí.

HLAVA II

STÁTNÍ DOZOR NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ

§ 150

Základní ustanovení

(1) Dozorem na konsolidovaném základě se rozumí sledování a regulace rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je obchodník s cennými papíry, za účelem omezení rizik, kterým je obchodník s cennými papíry vystaven na základě své účasti v konsolidačním celku.

(2) Dozor na konsolidovaném základě není dozorem nad jednotlivými osobami zahrnutými do konsolidačního celku a nenahrazuje se jím výkon dozoru nad činností obchodníků s cennými papíry na individuálním základě podle tohoto zákona ani bankovní dohled nebo dozor nad finančními institucemi podle zvláštního právního předpisu.

§ 151

Vymezení pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

• a) konsolidačním celkem skupina ovládajícího obchodníka s cennými papíry, skupina ovládající banky, skupina finanční holdingové společnosti anebo skupina smíšené holdingové společnosti, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně dvě osoby,

• b) ovládajícím obchodníkem s cennými papíry obchodník s cennými papíry, který není bankou a ovládá alespoň jednu osobu nebo k němuž je přidružena alespoň jedna společnost, které jsou obchodníkem s cennými papíry, bankou nebo finanční institucí,

• c) ovládající bankou banka, která ovládá alespoň jednoho obchodníka s cennými papíry, který není bankou,

• d) finanční holdingovou společností osoba, která je finanční institucí jinou než pojišťovnou a ovládá výlučně nebo převážně obchodníky s cennými papíry, banky nebo finanční instituce, přičemž alespoň jedna jí ovládaná osoba musí být obchodníkem s cennými papíry, který není bankou,

• e) smíšenou holdingovou společností osoba, která není bankou, obchodníkem s cennými papíry nebo finanční holdingovou společností a ovládá alespoň jednoho obchodníka s cennými papíry, který není bankou,

• f) skupinou ovládajícího obchodníka s cennými papíry skupina tvořená ovládajícím obchodníkem s cennými papíry, jím ovládanými osobami a přidruženými společnostmi,

• g) skupinou ovládající banky skupina tvořená ovládající bankou, jí ovládanými osobami a přidruženými společnostmi,

• h) skupinou finanční holdingové společnosti skupina tvořená finanční holdingovou společností a jí ovládanými osobami a přidruženými společnostmi,

• i) skupinou smíšené holdingové společnosti skupina tvořená smíšenou holdingovou společností a jí ovládanými osobami a přidruženými společnostmi,

• j) přidruženou společností právnická osoba, ve které má jiná osoba přímý nebo nepřímý podíl nejméně 20% na základním kapitálu nebo hlasovacích právech, pokud tuto právnickou osobu neovládá,

• k) finanční institucí osoba, která není obchodníkem s cennými papíry ani bankou a jejíž rozhodující činností je nabývání účastí na jiných právnických osobách, nebo jejíž rozhodující činností je vykonávání některé z činností, které může vykonávat banka.

(2) Pokud není možné jednoznačně určit osobu ovládající konsolidační celek podle odstavce 1 písm. b) až e), je Komise oprávněna určit ovládající osobu nebo typ ovládající osoby po projednání s příslušným tuzemským nebo zahraničním úřadem dozoru nad bankami, obchodníky s cennými papíry nebo finančními institucemi.

Výkon dozoru na konsolidovaném základě

§ 152

(1) Dozor na konsolidovaném základě vykonává Komise, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

(2) Do dozoru na konsolidovaném základě nemusí být zahrnuta osoba, která je součástí konsolidačního celku a

• a) má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, ve kterém existují překážky pro přenos informací,

• b) má nepatrný význam v rámci konsolidačního celku, nebo

• c) jejíž zahrnutí do konsolidačního celku není vhodné nebo může zkreslit výsledky dozoru na konsolidovaném základě.

(3) Při výkonu dozoru na konsolidovaném základě Komise spolupracuje s tuzemskými a zahraničními úřady dozoru nad bankami, osobami s povolením k poskytování investičních služeb nebo finančními institucemi a vyměňuje si s těmito dozorovými úřady informace.

(4) Komise je oprávněna pro účely dozoru na konsolidovaném základě

• a) vyžadovat informace a dokumenty od osoby zahrnuté do konsolidačního celku,

• b) provést kontrolu u osoby zahrnuté do konsolidačního celku; o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě informuje příslušný dozorový úřad,

• c) požádat o provedení kontroly u osoby zahrnuté do konsolidačního celku příslušný dozorový úřad, včetně zahraničního, s uvedením důvodu žádosti,

• d) provést na žádost příslušného dozorového úřadu, včetně zahraničního, kontrolu u osoby zahrnuté do konsolidačního celku; o zahájení a výsledku kontroly informuje příslušný dozorový úřad.

§ 153

(1) Komise nevykonává dozor na konsolidovaném základě nad skupinou ovládající banky.

(2) Komise může upustit od výkonu dozoru na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, nad nímž je vykonáván bankovní dohled na konsolidovaném základě nebo jiný srovnatelný dozor, a to po vzájemné dohodě s příslušným dozorovým úřadem. Komise však vždy vykonává dozor na konsolidovaném základě nad skupinou ovládajícího obchodníka s cennými papíry, který má sídlo v České republice.

(3) Není-li s příslušným dozorovým úřadem dohodnuto jinak, Komise nevykonává dozor nad skupinou finanční holdingové společnosti se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, jestliže členem této skupiny jsou obchodník s cennými papíry, který není bankou a má sídlo v České republice, a

• a) osoba s povolením k poskytování investičních služeb, která má sídlo ve státě, ve kterém má sídlo finanční holdingová společnost, nebo

• b) osoba s povolením k poskytování investičních služeb, která má sídlo v jiném členském státě než finanční holdingová společnost, přičemž obchodník s cennými papíry má v porovnání s touto osobou s povolením k poskytování investičních služeb nižší úhrn rozvahy nebo obě osoby mají stejně vysoký úhrn rozvahy, pokud obchodník s cennými papíry obdržel povolení k činnosti později.

Povinnosti osob podléhajících dozoru na konsolidovaném základě

§ 154

(1) Ovládající obchodník s cennými papíry nebo finanční holdingová společnost, jejíchž konsolidační celky podléhají dozoru Komise na konsolidovaném základě, dodržují pravidla kapitálové přiměřenosti na konsolidovaném základě; tím není dotčeno ustanovení § 9 odst. 1. Pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti na konsolidovaném základě stanoví pro ovládajícího obchodníka s cennými papíry a finanční holdingovou společnost prováděcí právní předpis.

(2) Osoba zahrnutá do konsolidačního celku sdělí Komisi přímo nebo prostřednictvím ovládající osoby nebo obchodníka s cennými papíry, který je součástí tohoto konsolidačního celku a je určen Komisí, každou informaci potřebnou pro provádění dozoru na konsolidovaném základě.

(3) Rozsah informací předávaných osobou zahrnutou do dozoru na konsolidovaném základě, včetně způsobu a periodicity jejich předávání, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 155

(1) Osoby tvořící konsolidační celek vytvoří odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro účely dozoru na konsolidovaném základě.

(2) Ovládající osoba oznámí Komisi auditora, který bude provádět audit osob tvořících konsolidační celek.

§ 156

Opatření k nápravě

(1) Za nedostatek v činnosti osoby zahrnuté do skupiny ovládajícího obchodníka s cennými papíry může Komise ovládajícímu obchodníkovi s cennými papíry uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku, jestliže tento nedostatek může negativně ovlivnit činnost obchodníka s cennými papíry, který je součástí skupiny ovládajícího obchodníka s cennými papíry. Komise může dále

• a) nařídit zajištění mimořádného provedení auditu osoby, která je součástí skupiny ovládajícího obchodníka s cennými papíry, na náklady ovládajícího obchodníka s cennými papíry,

• b) zakázat nebo omezit uzavírání obchodů s investičními nástroji s osobami, které jsou součástí skupiny ovládajícího obchodníka s cennými papíry.

(2) Za nedostatek v činnosti osoby zahrnuté do skupiny finanční holdingové společnosti může Komise finanční holdingové společnosti uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku, jestliže tento nedostatek může negativně ovlivnit činnost obchodníka s cennými papíry, který není bankou a je součástí skupiny finanční holdingové společnosti. Komise může dále

• a) nařídit zajištění mimořádného provedení auditu osoby, která je součástí skupiny finanční holdingové společnosti, na náklady finanční holdingové společnosti,

• b) zakázat nebo omezit uzavírání obchodů s investičními nástroji s osobami, které jsou součástí skupiny finanční holdingové společnosti.

(3) Osoba zahrnutá do konsolidačního celku, která není obchodníkem s cennými papíry, uzavírá obchody s investičními nástroji způsobem, který nepoškozuje zájmy zákazníků obchodníka s cennými papíry, který je součástí stejného konsolidačního celku, a neohrožuje jeho finanční stabilitu nebo nenarušuje průhlednost finančního trhu.

HLAVA III

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 157

Správní delikty obchodníka s cennými papíry

(1) Obchodník s cennými papíry se dopustí správního deliktu tím, že

• a) nevydá majetek zákazníků zákazníkům (§ 132 odst. 1),

• b) nepřihlásí majetek zákazníků jako pohledávku za svou konkurzní podstatou (§ 132 odst. 4),

• c) poskytuje investiční službu v hostitelském státě bez předchozího oznámení Komisi (§ 21 odst. 1 a § 22 odst. 1),

• d) poskytuje investiční službu v hostitelském státě přes odmítnutí Komise předat údaje dozorovému úřadu hostitelského státu (§ 21 odst. 5),

• e) neoznámí změny Komisi nebo dozorovému úřadu hostitelského státu (§ 21 odst. 6 a § 22 odst. 5),

• f) provede veřejnou dražbu cenných papírů v rozporu s tímto zákonem nebo poruší dražební řád (§ 33),

• g) poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),

• h) nezaplatí příspěvek do Garančního fondu ve stanovené lhůtě (§ 129 odst. 5),

• i) vykonává činnost v rozporu s uděleným povolením (§ 6 odst. 5),

• j) nedodrží kapitálovou přiměřenost na individuálním nebo konsolidovaném základě (§ 9, § 154 odst. 1),

• k) poruší pravidla obezřetného poskytování investičních služeb (§ 12),

• l) poruší povinnost vést řádně deník obchodníka s cennými papíry (§ 13),

• m) poruší pravidla jednání se zákazníky (§ 15),

• n) nesplní informační povinnost (§ 16),

• o) poruší povinnost uchovávat dokumenty a záznamy (§ 17), nebo

• p) neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136).

(2) Za správní delikt obchodníka s cennými papíry se uloží pokuta do

• a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až b),

• b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) až h),

• c) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. i) až p).

§ 158

Správní delikty investičního zprostředkovatele

Investičnímu zprostředkovateli, který

• a) vykonává činnost investičního zprostředkovatele prostřednictvím osob, které nesplňují požadavky § 30,

• b) poruší povinnost vést řádně evidenci přijatých a předaných pokynů [§ 32 odst. 1 písm. a)],

• c) poruší pravidla jednání se zákazníky [§ 32 odst. 1 písm. b)],

• d) poruší povinnost zavést administrativní postupy a mechanizmus vnitřní kontroly [§ 32 odst. 1 písm. c)],

• e) poruší povinnost informovat zákazníka o osobě, pro kterou vykonává činnost investičního zprostředkovatele (§ 32 odst. 2),

• f) neoznámí změnu Komisi (§ 32 odst. 3), nebo

• g) poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),

se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.

§ 159

Správní delikty osoby, která používá službu investičního zprostředkovatele

Osobě, která používá službu investičního zprostředkovatele [§ 29 odst. 1 písm. b)] a

• a) poruší povinnost informovat investičního zprostředkovatele podrobně a pravdivě o investičních nástrojích, jichž se týkají pokyny přijímané a předávané investičním zprostředkovatelem [§ 31 písm. a)],

• b) neposkytne investičnímu zprostředkovateli potřebnou součinnost [§ 31 písm. b)], nebo

• c) poruší povinnost informovat investičního zprostředkovatele o změnách [§ 31 písm. c)],

se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.

§ 160

Správní delikty burzy cenných papírů

(1) Burza se dopustí správního deliktu tím, že

• a) nesplní informační povinnost (§ 116),

• b) poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),

• c) poruší povinnost poskytovat služby s odbornou péčí (§ 58 odst. 6),

• d) neoznámí Komisi změnu (§ 58 odst. 3),

• e) vykonává činnost v rozporu s uděleným povolením (§ 58 odst. 1),

• f) poruší povinnost uveřejňovat kurz investičního nástroje (§ 42),

• g) přijme k obchodování na oficiálním trhu cenný papír, který nesplňuje podmínky pro přijetí k obchodování na oficiálním trhu (§ 44),

• h) nesplní povinnost vyřadit nebo vyloučit cenný papír z obchodování na oficiálním trhu nebo pozastavit obchodování s cenným papírem na oficiálním trhu (§ 47 a 48),

• i) nezajistí rovný přístup ke službám a dostupnost stejných informací (§ 71),

• j) poruší povinnost sledovat obchodování na trhu, vyhodnocovat obchodování na trhu nebo přijímat opatření zabraňující zneužívání trhu (§ 127), nebo

• k) neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136).

(2) Za správní delikt burzy se uloží pokuta

• a) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až d),

• b) do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e) až k).

§ 161

Správní delikty organizátora mimoburzovního trhu

(1) Organizátor mimoburzovního trhu se dopustí správního deliktu tím, že

• a) nesplní informační povinnost (§ 116),

• b) poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),

• c) poruší pravidla obchodování na mimoburzovním trhu (§ 75 odst. 6),

• d) neoznámí Komisi změnu (§ 75 odst. 2),

• e) neuveřejní pravidla obchodování na mimoburzovním trhu nebo jejich změnu (§ 81),

• f) poruší povinnost uveřejnit kurz investičního nástroje (§ 42),

• g) nepožádá Komisi o schválení změny pravidel obchodování (§ 75 odst. 3),

• h) přijme k obchodování na oficiálním trhu cenný papír, který nesplňuje podmínky pro přijetí k obchodování na oficiálním trhu (§ 44),

• i) nesplní povinnost vyřadit nebo vyloučit cenný papír z obchodování na oficiálním trhu nebo pozastavit obchodování s cenným papírem na oficiálním trhu (§ 47 a 48),

• j) vykovává činnost v rozporu s uděleným povolením (§ 75 odst. 1),

• k) nedodržuje pravidla obezřetného poskytování služeb, pravidla jednání se zákazníky nebo nesplní informační povinnost (§ 80),

• l) poruší povinnost sledovat obchodování na trhu, vyhodnocovat obchodování na trhu nebo přijímat opatření zabraňující zneužívání trhu (§ 127), nebo

• m) neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136).

(2) Za správní delikt organizátora mimoburzovního trhu se uloží pokuta

• a) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až f),

• b) do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g) až m).

§ 162

Správní delikty provozovatele vypořádacího systému

(1) Provozovatel vypořádacího systému se dopustí správního deliktu tím, že

• a) nepožádá Komisi o schválení změny pravidel vypořádacího systému (§ 83 odst. 7),

• b) poruší oznamovací povinnost (§ 88),

• c) poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),

• d) neposkytne informace potřebné pro výkon dozoru (§ 87),

• e) vykonává činnost v rozporu s povolením (§ 83 odst. 2),

• f) poruší pravidla vypořádacího systému (§ 83 odst. 11), nebo

• g) neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136).

(2) Za správní delikt provozovatele vypořádacího systému se uloží pokuta

• a) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až d),

• b) do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e) až g).

§ 163

Správní delikty účastníka vypořádacího systému

Účastníkovi vypořádacího systému, který

• a) neoznámí provozovateli vypořádacího systému nebo Komisi změnu [§ 88 odst. 2 a odst. 4 písm. b)],

• b) neposkytne informaci o vypořádacích systémech, kterých se účastní [§ 88 odst. 3 a odst. 4 písm. a)],

• c) poruší neodvolatelnost příkazu k vypořádání (§ 86), nebo

• d) neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136),

se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

§ 164

Správní delikty centrálního depozitáře

(1) Centrální depozitář se dopustí správního deliktu tím, že

• a) nepožádá Komisi o schválení změny provozního řádu (§ 104 odst. 2),

• b) nesplní informační povinnost (§ 108 a 115),

• c) poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),

• d) vykonává činnost v rozporu s povolením (§ 103 odst. 1 a 7),

• e) poruší provozní řád centrálního depozitáře (§ 104 odst. 5), nebo

• f) neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136).

(2) Za správní delikt centrálního depozitáře se uloží pokuta

• a) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až c),

• b) do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) až f).

§ 165

Správní delikty účastníka centrálního depozitáře

Účastníkovi centrálního depozitáře, který

• a) poruší provozní řád centrálního depozitáře (§ 104 odst. 5), nebo

• b) neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136),

se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

§ 166

Správní delikty osoby, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem