Vyhláška o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek

• 1. Hydraulický model - model simulující dvourozměrné nebo prostorové proudění podzemní vody (stacionární, nestacionární, tranzientní), i akumulaci podzemní vody v nasyceném zvodněném prostředí při respektování Darcyho zákona a zákona kontinuity; verifikace modelu se provede pomocí hladinového a průtokového kritéria porovnáním měřených a modelových hladin a průtoků.

B. Klasifikace zásob podzemních vod vodního útvaru

Zásoby podzemních vod se zařazují podle stupně ověření a znalosti do kategorií III, II a I, člení se na zdroje podzemních vod (přírodní, indukované, umělé) a využitelné množství podzemních vod. Indukované a umělé zdroje podzemní vody se nezařazují do kategorií, jejich věrohodnost je určena kategorií využitelného množství, na jehož výpočtu se podílejí. Zásoby se klasifikují na

• 1. Přírodní zdroje kategorie III

Do kategorie III se zařazují přírodní zdroje podzemních vod stanovené na základě analogie a měření průtoků v období minim nebo přírodní zdroje vypočtené pomocí některé z metod separace základního odtoku nebo pomocí hydrologického bilančního modelu při použití časové řady měřených průtoků kratší než 5 let. Hydrologický bilanční model se verifikuje na základě kritéria shody měřených a modelových průtoků. Výstupem hodnocení je odhad průměrné hodnoty přírodních zdrojů.

• 1. Přírodní zdroje kategorie II

Do kategorie II se zařazují přírodní zdroje podzemních vod vypočtené pomocí některé z metod separace základního odtoku nebo pomocí hydrologického bilančního modelu při použití časové řady měřených průtoků delší než 5 let. Výstupem hodnocení je časová řada ročních hodnot přírodních zdrojů.

• 1. Přírodní zdroje kategorie I

Do kategorie I se zařazují přírodní zdroje podzemních vod vypočtené pomocí hydrologického bilančního modelu při použití časové řady měřených průtoků delší než 15 let. Výstupem hodnocení je časová řada ročních hodnot přírodních zdrojů.

C. Klasifikace využitelného množství podzemních vod vodního útvaru

• 1. Využitelné množství podzemních vod kategorie III

Do kategorie III se zařazuje využitelné množství podzemních vod vypočtené pomocí stacionárního hydraulického modelového řešení v podmínkách průměrné srážkové infiltrace, stanovené jako průměrné přírodní zdroje minimálně v kategorii III. Hydraulický model se verifikuje pomocí hladinového a průtokového kritéria shody měřených a modelových hladin a průtoků. Výstupem hodnocení je průměrná hodnota využitelného množství podzemních vod. Hodnocení se provádí na základě komplexního vyhodnocení archívních materiálů o geologických, hydrogeologických, hydraulických, hydrologických a hydrochemických podmínkách a o jakosti zásob podzemních vod doplněných kontrolními údaji v dané oblasti (měření hladin, jakost vod apod.) a v nutných případech omezeným počtem pozorování a měření ve vrtech, popřípadě jiných technických pracích.

• 1. Využitelné množství kategorie II

Do kategorie II se zařazuje využitelné množství podzemních vod vypočtené pomocí stacionárního a tranzientního hydraulického modelového řešení pomocí simulace dosavadního provozu jímání a souběžného režimního pozorování po dobu delší než 5 let. Do hydraulického modelového řešení vstupuje srážková infiltrace stanovená minimálně na úrovni přírodních zdrojů kategorie II. Hydraulický model se verifikuje pomocí hladinového a průtokového kritéria shody měřených a modelových hladin a průtoků.

• 1. Využitelné množství kategorie I

Do kategorie I se zařazuje využitelné množství podzemních vod vypočtené pomocí stacionárního a tranzientního hydraulického modelového řešení pomocí simulace dosavadního provozu jímání a souběžného režimního pozorování po dobu delší než 15 let. Do hydraulického modelového řešení vstupuje srážková infiltrace stanovená minimálně na úrovni přírodních zdrojů kategorie I. Hydraulický model se verifikuje pomocí hladinového a průtokového kritéria shody měřených a modelových hladin a průtoků. Na základě realizovaných hodnocení se dokumentuje znalost stejných údajů nezbytných pro obecné podmínky využitelnosti jako v případě kategorie II.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 369/2004 Sb.

Rizikové geofaktory životního prostředí

Pro účely této vyhlášky se vymezují následující rizikové geofaktory životního prostředí:

• 1. Narušení režimu proudění podzemních vod

Za rizikový geofaktor se považují náhlé změny úrovně a stavu hladin podzemních vod, které se mohou projevit buď jejich zvýšením (např. vznik pramenů, zamokřených míst, podmáčení staveb, vznik poklesových jezírek) nebo snížením (např. pokles hladin vody ve studních a vrtech, zánik nebo pokles vydatnosti pramenů a mokřin, průvaly vod do podzemních děl a prostorů) jako výsledek přírodních procesů (např. svahové pohyby, poklesy terénu, zemětřesení).

• 1. Rizikové koncentrace vybraných anorganických nebo organických látek přírodního původu v podzemních vodách

Za rizikový geofaktor se považují zvýšené obsahy AI, As, Ba, Be, Cd, Co, Cu, Hg, Mo, Ni, Pb, V, Zn a polycyklických aromatických uhlovodíků (dále jen „PAU“) přírodního původu, v množstvích přesahujících následující hodnoty (v µg/l):

Al	As	Ba	Be	Cd	Co	Cr	Cu	Hg	Mo	Ni	Pb	V	Zn	PAU
250	50	1000	1	5	100	150	200	2	180	100	100	150	1500	40

Pokud jsou koncentrace látek dány antropogenním znečištěním, nejedná se o rizikový geofaktor.

• 1. Nadlimitní koncentrace vybraných anorganických nebo organických látek přírodního původu v horninách a produktech jejich zvětrávání

Za rizikový geofaktor se podle této vyhlášky považuje celkový obsah As, Be, Cd, Cu, Hg, Mo, Pb, Sb, Zn a PAU přírodního původu, zjištěný v horninovém prostředí a produktech jejich chemického nebo mechanického zvětrávání (např. v zeminách, půdách, sedimentech vodotečí nebo v sedimentech přírodních i umělých vodních nádrží), pokud překročí následující hodnoty:

	As	Be	Cd	Cu	Hg	Mo	Pb	Sb	Zn	PAU
Primární horniny	5	8	0.5	150	0.2	5	45	0.6	230	-
produkty zvětrávání	50	10	5	200	5	50	300	10	800	40

Obsahy jsou uvedeny v mg/kg (g/t).

Pokud jsou anomální koncentrace dány antropogenním znečištěním, nejedná se o rizikový geofaktor. Za rizikový geofaktor se dále nepovažuje překročení uvedených hodnot v případech, kdy nebyly analyzovány horniny a produkty jejich zvětrávání, ale pouze frakce připravené postupy, které vedou k selektivnímu druhotnému obohacení uvedených prvků v analyzované frakci, například magnetickou separací nebo rýžováním. Za rizikový geofaktor se také nepovažuje překročení uvedených hodnot PAU v ropě, hořlavém zemním plynu nebo uhlí.

• 1. Zvýšená radioaktivita

Za rizikový geofaktor se považují takové objemové aktivity radioaktivních prvků v podzemních vodách, které překročily limity pro pitné vody podle zvláštního právního předpisu.^30) Za rizikový geofaktor se považují také objemové aktivity radonu v půdním vzduchu, které přesahují 20 kBq/m^3 u vysoce propustných půd, 40 kBq/m u středně propustných půd a 60 kBq/m^3 u nízko propustných půd.

• 1. Svahové pohyby a řícení skal

Za rizikový geofaktor se považuje pohyb půd, sutí, hornin a skalního masívu nebo jeho částí působením geologických procesů, které se projevují např. zvlněním terénu, nakupením půd a hornin, vyboulením čela svahu, nahnutím či vyvrácením stromů, řícením skal, bahnotoky, poklesy, podélným zatrháváním svahů, vyvinutými odlučnými plochami, vznikem nových pramenů, pohybem opěrných zdí popřípadě popraskáním staveb, a to v rozměrech nikoliv zanedbatelných, nebo s vývojem pozorovatelným při řešení geologického úkolu. Za rizikový geofaktor se nepovažuje transport sedimentů stálých vodotečí.

• 1. Ropa a zemní plyn

Za rizikový geofaktor se považuje výstup ropy v množství větším než zanedbatelném nebo hořlavého zemního plynu v koncentraci převyšující 5 % z jejich přírodního uložení v horninových strukturách, po přírodních cestách na zemský povrch. Za rizikový geofaktor se nepovažuje výstup ropy a hořlavého zemního plynu důlními díly, vrty nebo jinými technickými díly, s výjimkou opuštěných nebo starých důlních děl.^31)

• 1. Oxid uhličitý

Za rizikový geofaktor se považuje nahromadění přírodního oxidu uhličitého v přírodních podzemních prostorách v souvislé vrstvě přesahující mocnost 0,3 m nebo přítok oxidu uhličitého do podzemních prostor určených k práci nebo k pobytu lidí. Ohlašovací povinnost se nevztahuje na přítoky oxidu uhličitého do důlních děl vzniklých hornickou činností, s výjimkou opuštěných nebo starých důlních děl.^31)

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 369/2004 Sb.

Postup při zpracování a náležitosti výpočtu nebo přepočtu zásob nerostů

• 1. Základními podklady pro výpočet a přepočet zásob nerostů jsou:

• a) důlně-měřické údaje, které tvoří souřadnice odebraných vzorků, provedených měření a pozorování, souřadnice provedených technických prací a topografické podklady (mapy, řezy, schémata) v podrobnostech umožňujících dokumentovat lokalizaci, průběh a rozsah pozorování, měření, technických prací a vzorků a s přesností, která odpovídá požadavkům na přesnost lokalizace zjištěných geologických údajů,

• b) geologické údaje, které tvoří geologickou dokumentaci provedených prací, měření a pozorování. Zahrnují celý rozsah všech potřebných geologických disciplín (např. tektonika, litologie, petrologie, mineralogie, geochemie, geofyzika, hydrogeologie, inženýrská geologie, pedologie, geomorfologie), jejichž výsledky jsou potřebné pro zpracování jednotlivých částí výpočtu zásob,

• c) analytické údaje, které tvoří výsledky rozborů vzorků minerálů, hornin, vod nebo plynů,

• d) technologické údaje, které tvoří výsledky rozborů upravitelnosti ložisek nerostů,

• e) právní údajů, které tvoří soubor poznatků o všech právních skutečnostech, které mají vliv na využití ložiska,

• f) ekonomických údajů, které tvoří zejména údaje

• 1. o jednorázových a provozních nákladech a výdajích průzkumu, otvírky, dobývání, sanace a rekultivace, včetně nákladů na pozemky, řešení střetů zájmů chráněných zvláštními právními předpisy^1) a důlní škody,

• 1. o poplatcích, odvodech, clech a daních,

• 1. o cenách produkce z vydobytých, upravených popřípadě zušlechtěných nerostů a jejich vývoji na relevantním trhu,

• g) odkazů na ložiska nerostů včetně odůvodnění oprávněnosti analogie, pokud jsou ekonomické údaje nahrazeny použitím analogie s jinými dobývanými ložisky.

• 1. Za údaje způsobilé pro výpočet zásob se považují

• a) důlně-měřické údaje, které zahrnují pořízení údajů odpovídajících podmínkám stanoveným zvláštním právním předpisem.^19) U souřadnic uvedení systému, ve kterém byly souřadnice stanoveny a způsob jejich získání, tj. zda byly získány zaměřením v terénu, odvozením ze zákresu v mapě nebo jiným specifikovaným způsobem. U měřených souřadnic uvedení přístroje, kterým byly souřadnice zaměřeny, jeho parametry, výrobcem udávaná přesnost měření, popřípadě výchozí bod, od kterého byla další měření odvozena. V případě, že pro stanovení souřadnic je použit také výpočet, uvedení postupu výpočtu a jeho vlivu na přesnost vypočtených souřadnic. Dále uvedení fyzické osoby, která provedla měření, odečtení nebo výpočty souřadnic a podpis prvotní měřické dokumentace odpovědným měřičem s platnou autorizací. U nově zhotovených map, schémat, řezů nebo jiných topografických podkladů uvedení číselného i grafického měřítka, orientace světových stran, souřadnice bodů umožňujících jednoznačnou lokalizaci a uvedení jména fyzické osoby, která topografický podklad zhotovila, a jméno a příjmení odborně způsobilé osoby k výkonu zeměměřických činností,^32)

• b) geologické údaje, které zahrnují geologickou dokumentaci odpovídající požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem,^18)

• c) analytické údaje, které obsahují uvedení laboratoře nebo pracoviště, které provedly analýzy; jméno, příjmení a podpis fyzické osoby, která za provedené analýzy odpovídá; uvedení druhu přístroje nebo zařízení, na kterém jsou analýzy, zkoušky nebo měření prováděny; výrobcem uváděná přesnost; uvedení, zda byly provedeny kontrolní analýzy, zkoušky nebo měření, a v případě provedení musí být provedeno jejich vyhodnocení. U analýz nebo měření, která mohou poskytnout pouze akreditovaná pracoviště, musí být k analýzám připojen odkaz na dosaženou akreditaci,

• d) technologické údaje, které zahrnují vzorek, na kterém byly provedeny modelové a poloprovozní zkoušky upravitelnosti nerostu; vzorek musí být opatřen pasportem obsahujícím kompletní údaje o lokalizaci vzorku, hmotnosti a způsobu jeho odběru, grafickou geologickou dokumentaci místa odběru a odůvodnění reprezentativnosti odebraného vzorku pro ložisko nebo jeho část. Pro technologické zkoušky platí přiměřeně požadavky na analytická data,

• e) právní údaje, které zahrnují soubor poznatků o právních skutečnostech doložený odkazem na právní předpisy nebo odkazem na provedené právní úkony (např. správní rozhodnutí, smlouvy) s uvedením místa, kde je uložen originál nebo ověřená kopie příslušného dokumentu. Údaje musí být doplněny prohlášením, že se jedná o údaje úplné, popřípadě musí být uvedeny odkazy na právní dokumenty, které se nepodařilo získat,

• f) ekonomické údaje, které zahrnují uvedení jejich stáří a zdroje. Pokud se místo těchto údajů použije analogie s jinými dobývanými ložisky, uvádí se odůvodnění oprávněnosti použití analogie a její vliv na přesnost výpočtu zásob a jejich klasifikaci.

• 1. Pokud u archivních údajů některé charakteristiky nelze prokázat a údaje je nezbytné při výpočtu zásob použít, uvede se tato skutečnost a zhodnotí se její možný vliv na přesnost výpočtu zásob.

• 1. Věrohodnost výpočtu zásob se prokazuje

• a) odůvodněním volby metody výpočtu zásob vzhledem k typu ložiska (např. genetický typ, tvary těles, variabilita nerostné suroviny, variabilita geologických fenoménů ovlivňujících vymezení zásob), stupni jeho prozkoumanosti a kvalitě údajů použitých pro výpočet,

• b) prokázáním způsobilosti použitých podkladů pro výpočet zásob,

• c) protokolem o kontrole vstupních údajů a kontrole výpočtu zásob podepsaném osobami, které provedly kontrolu,

• d) zhodnocením vlivu všech chyb, nepřesností, zjednodušení a zaokrouhlení týkajících se vstupních údajů a způsobu provedení výpočtu zásob na výsledek výpočtu zásob.

• 1. U ložisek, na kterých již v minulosti byl proveden výpočet nebo přepočet zásob, je nezbytné prokázat vztah k těmto výpočtům v následujícím rozsahu

• a) uvedení posledního výpočtu zásob platného pro celé ložisko,

• b) uvedení následných výpočtů zásob zpracovaných pro část ložiska,

• c) plošný a prostorový vztah nově vymezených zásob k poslednímu platnému stavu zásob podle údaje ze státní evidence zásob a k jejich průmětu na povrch,

• d) odůvodnění platnosti nového výpočtu nebo přepočtu zásob pro celé ložisko nebo přesné vymezení části ložiska s novým výpočtem nebo přepočtem zásob,

• e) uvedení nového úplného stavu zásob vypočtených na ložisku včetně nové konturace ložiska, popřípadě vymezení kontur označujících různý stupeň právního stavu na ložisku (zásoby uvnitř dobývacího prostoru a mimo dobývací prostor, zásoby v různých dobývacích prostorech). U přepočtu zásob dobývaných ložisek se uvádí také, jaká část dříve vymezených zásob ložiska již byla vydobyta.

• 1. Zjištěné nahromadění nerostů, které vyhoví podmínkám využitelnosti, se vymezí jako zásoby nerostů ložiska. Pro vyhodnocení zásob ložisek nevyhrazených nerostů se klasifikace pro vyhrazené nerosty použije přiměřeně. Zjištěné nahromadění nerostů, u kterého nebylo pro nedostatek údajů možné provést jeho hodnocení podle podmínek využitelnosti, se hodnotí jako prognózní zdroj.

• 1. Pokud se nový výpočet zásob nebo přepočet zásob podle nových podmínek využitelnosti týká již existujícího výhradního ložiska nevyhrazeného nerostu,^33) potom se při rozšíření zásob jedná o zásoby nevyhrazeného nerostu, které nejsou součástí výhradního ložiska, s výjimkou zásob, které jsou vypočteny

• a) v konturách zásob schválených podle dřívějších právních předpisů^34), nebo

• b) v hloubkovém pokračování ložiska, pokud jejich průmět na povrch nepřesahuje kontury průmětu zásob platných ke dni 20.12.1991, nebo

• c) uvnitř stanoveného dobývacího prostoru.

• 1. Zásoby nerostu na výhradním ložisku nevyhrazeného nerostu a zásoby nevyhrazeného nerostu mimo zásoby výhradního ložiska se ve výpočtu zásob, při klasifikaci zásob a v pasportu uvádějí samostatně.

• 1. Při výpočtu zásob se nevypočítávají zásoby mimo rozsah stanoveného průzkumného území nebo dobývacího prostoru. Pokud organizace provádí výpočet zásob na již existujícím ložisku, které svým rozsahem přesahuje hranice stanoveného dobývacího prostoru nebo průzkumného území, vydělí tu část ložiska, která je uvnitř stanoveného dobývacího prostoru nebo průzkumného území, jako novou samostatnou část původního ložiska a výpočet provede pouze na této části ložiska. Pro nově vymezenou část ložiska zpracuje organizace pasport, který obsahuje

• a) původní rozsah zásob na celém ložisku,

• b) původní rozsah zásob na části ložiska uvnitř stanoveného dobývacího prostoru nebo průzkumného území,

• c) rozsah a stav zásob na části ložiska uvnitř stanoveného dobývacího prostoru nebo průzkumného území na základě nového výpočtu nebo přepočtu zásob.

• 1. Pokud vlivem odlišných podmínek využitelnosti na sebe nenavazují bloky zásob a kontury nově vymezených ložisek, ponechává se tento stav.

• 1. Pokud organizace při výpočtu zásob ropy, hořlavého zemního plynu nebo mineralizované vody pro průmyslové získávání vyhrazených nerostů zjistí, že produktivní kolektory přesahují hranici dobývacího prostoru nebo stanoveného průzkumného území, potom

• a) v případě, že produktivní kolektory přesahují do území, kde pro jinou organizaci nebylo stanoveno průzkumné území nebo dobývací prostor, provede organizace výpočet zásob uvnitř stanoveného dobývacího prostoru nebo průzkumného území s přihlédnutím ke geologické stavbě území za hranicí stanoveného dobývacího prostoru nebo průzkumného území; zásoby však vypočte pouze uvnitř stanoveného dobývacího prostoru nebo průzkumného území,

• b) v případě, že produktivní kolektory přesahují do území, kde bylo pro jinou organizaci stanoveno průzkumné území nebo dobývací prostor, provede organizace výpočet zásob uvnitř dobývacího prostoru nebo průzkumného území v dohodě s organizací, které bylo stanoveno průzkumné území nebo dobývací prostor.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 369/2004 Sb.

OSNOVA ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY O PRŮZKUMU ANTROPOGENNÍHO ZNEČIŠTĚNÍ V HORNINOVÉM PROSTŘEDÍ

TEXTOVÁ ČÁST

• 1. Údaje o území

• 1.1. Všeobecné údaje

• 1.1.1. Geografické vymezení území

• 1.1.2. Stávající a plánované využití území

• 1.1.3. Základní charakterizace obydlenosti území

• 1.1.4. Majetkoprávní vztahy

• 1.2. Přírodní poměry zájmového území

• 1.2.1. Geomorfologické a klimatické poměry

• 1.2.2. Geologické poměry

• 1.2.3. Hydrogeologické poměry

• 1.2.4. Hydrologické poměry

• 1.2.5. Geochemické a hydrochemické údaje o lokalitě

• 1. Průzkumné práce

• 2.1. Dosavadní prozkoumanost území

• 2.1.1. Základní výsledky dřívějších průzkumných a sanačních prací na lokalitě

• 2.1.2. Přehled zdrojů znečištění

• 2.1.3. Vytipování látek potenciálního zájmu a dalších rizikových faktorů

• 2.1.4. Předběžný koncepční model znečištění

• 2.2. Aktuální průzkumné práce

• 2.2.1. Metodika a rozsah průzkumných a analytických prací

• 2.2.2. Výsledky průzkumných prací

• 2.2.3. Shrnutí plošného a prostorového rozsahu a míry znečištění

• 2.2.4. Posouzení šíření znečištění

• 2.2.4.1. Šíření znečištění v nesaturované zóně

• 2.2.4.2. Šíření znečištění v saturované zóně

• 2.2.4.3. Šíření znečištění povrchovými vodami

• 2.2.4.4. Charakteristika vývoje znečištění z hlediska procesů přirozené atenuace

• 2.2.5. Shrnutí šíření a vývoje znečištění

• 2.2.6. Omezení a nejistoty

• 1. Hodnocení rizika

• 3.1. Identifikace rizik

• 3.1.1. Určení a zdůvodnění prioritních škodlivin a dalších rizikových faktorů

• 3.1.2. Základní charakteristika příjemců rizik

• 3.1.3. Shrnutí transportních cest a přehled reálných scénářů expozice (aktualizovaný koncepční model)

• 3.2. Hodnocení zdravotních rizik

• 3.2.1. Hodnocení expozice

• 3.2.2. Odhad zdravotních rizik

• 3.3. Hodnocení ekologických rizik

• 3.4. Shrnutí celkového rizika

• 3.5. Omezení a nejistoty

• 1. Doporučení nápravných opatření

• 4.1. Doporučení cílových parametrů nápravných opatření

• 4.2. Doporučení postupu nápravných opatření s odhadem finančních nákladů

• 1. Závěr a doporučení

Použitá literatura

Přehled použitých zkratek

POVINNÉ PŘÍLOHY ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY

• 1. kopie evidenčního listu geologických prací

• 1. přehledná mapa zájmového území v měřítku 1 : 25 000 nebo podrobnějším

• 1. výpis z katastru nemovitostí včetně kopie katastrální mapy s orientačním zákresem zájmového území

• 1. účelové a speciální mapy a řezy s odborným obsahem, včetně map provedených prací obsahujících specifikaci a lokalizaci dokumentačních bodů, přímých měření, odběrů vzorků a technických prací (včetně relevantních archivních dat)

• 1. tabulkový přehled výsledků měření, zkoušek a rozborů

• 1. geologická dokumentace průzkumných děl

• 1. účelová hydrogeologická mapa a další mapy dokumentující výsledky prací

• 1. mapy a schémata střetů zájmů chráněných zvláštními právními předpisy podmiňujících využití výsledků prací, případně doklady o výsledcích projednání střetů zájmů

• 1. svodné interpretační schéma dokumentující hlavní dosažené výsledky a navržená doporučení

• 1. výsledky geodetického zaměření lokality a průzkumných děl (geodetická zpráva včetně přehledu souřadnic a grafických schémat měřických bodů)

• 1. technické zprávy nebo posudky zpracované k řešení dílčích problémů specializovanými pracovišti

• 1. protokoly pozorování, měření, zkoušek a rozborů pro jednotlivé druhy speciálních prací s uvedením podmínek jejich pořízení (zejména laboratorní protokoly)

• 1. doklady o přepravě a odstranění odpadů vzniklých průzkumnými pracemi

• 1. potvrzení Ministerstva životního prostředí o záznamu lokality do databáze „Systém evidence kontaminovaných míst“.

DOPORUČENÉ PŘÍLOHY ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY

• 1. přehled fyzikálně-chemických a toxikologických charakteristik prioritních znečišťujících látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů

• 1. modely, statistické výpočty

• 1. kopie relevantních povolení a správních rozhodnutí (např. kopie povolení k nakládání s vodami v případě, že nakládání s vodami při geologickém průzkumu toto povolení vyžadovalo)

• 1. kopie protokolů o likvidaci technických prací s podpisem vlastníka případně nájemce pozemku

• 1. fotodokumentace

• 1. kopie souhrnné dokumentace v digitální podobě.

^1) Například horní zákon, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^2) § 3 odst. 1 zákona, ve znění zákona č. 18/2004 Sb.

^3) § 4 odst. 1 zákona, ve znění zákona č. 366/2000 Sb.

^4) § 34 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb.

^5) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^6) § 11 zákona č. 61/1988 Sb.

^7) Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, horní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^8) § 13 odst. 3 zákona č. 62/1988 Sb., ve znění zákona č. 543/1991 Sb. a zákona č. 366/2000 Sb.

^9) Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, horní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^10) Například zákon č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^11) § 2 odst. 1 písm. g) zákona, ve znění zákona č. 366/2000 Sb.

^12) § 3 odst. 1 zákona, ve znění zákona č. 18/2004 Sb.

^13) Vyhláška č. 282/2001 Sb., o evidenci geologických prací.

^14) § 32 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb. a zákona č. 168/1993 Sb.

^15) § 19 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 315/2001 Sb.

^16) § 39 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb. § 20 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 315/2001 Sb.

^16a) Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.

^16b) § 40 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).

^16c) Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončenm činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.

^17) Například zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^18) Vyhláška č. 368/2004 Sb., o geologické dokumentaci.

^19) Vyhláška č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů.

^20) § 89 odst. 11 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

^21) § 9a odst. 1 zákona, ve znění zákona č. 366/2000 Sb.

^22) § 5 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb.

^23) Například § 6 a 14 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb., § 5 zákona č. 164/2001 Sb.

^24) § 14 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb.

^25) Vyhláška č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly.

^26) § 2 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb.

^27) § 2 odst. 7 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb.

^28) Např. zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^29) § 13 zákona, ve znění zákona č. 543/1991 Sb. a zákona č. 366/2000 Sb. § 15 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb. a zákona č. 168/1993 Sb.

^30) Příloha č. 10 k vyhlášce č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.

^31) § 35 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb. a zákona č. 61/2002 Sb.

^32) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

^33) § 43a horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb.

^34) Nařízení vlády č. 80/1988 Sb., o stanovení kondic, klasifikaci zásob výhradních ložisek a o posuzování, schvalování a státní expertize jejich výpočtů.