Zákon o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech)

Typ Zákon

Publikace 2005-09-29

Stav Platný

Zdroj e-Sbírka

článků 94

„(7) Emitent zaknihovaných cenných papírů, které jsou vedeny v evidenci Střediska cenných papírů ke dni, kdy tuto evidenci převezme centrální depozitář, je povinen s centrálním depozitářem uzavřít smlouvu podle § 111 odst. 1 pro každou emisi zaknihovaných cenných papírů. Tuto smlouvu je emitent povinen uzavřít nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy začne centrální depozitář vykonávat svou činnost podle tohoto zákona. V případě, že emitent v této lhůtě neuzavře smlouvu, není centrální depozitář povinen emitentovi vydat výpis z evidence emise ani provést na jeho příkaz zápis do evidence emise. Centrální depozitář ve stejné době přidělí ISIN každé emisi investičních nástrojů, kterou převzal do své evidence a které ISIN ještě nebyl přidělen.

(8) Centrální depozitář zahájí jednání o uzavření smlouvy podle odstavce 7 nejpozději do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci povolení své činnosti. V případě, že centrální depozitář v této lhůtě jednání o uzavření smlouvy nezahájí, prodlužuje se lhůta, do které je emitent podle odstavce 7 povinen uzavřít tuto smlouvu, na 6 měsíců. V tomto případě je centrální depozitář povinen zahájit jednání o uzavření smlouvy podle § 111 odst. 1 bez zbytečného odkladu poté, co začne vykonávat svou činnost podle tohoto zákona.“.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech

§ 41

Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 280/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odstavec 8 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní:

„(8) Na družstevní záložny se pro účely informační databáze obdobně vztahují práva a povinnosti bank podle zákona o bankách^2), nestanoví-li tento zákon jinak. Zastavení podniku družstevní záložnou nebo jeho části je nepřípustné.

^2) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“.

1. V § 1 odst. 9 se věta druhá zrušuje.

1. V § 1 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí:

„(10) Pro účely tohoto zákona se úzkým propojením rozumí

a) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

b) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

c) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu ovládá, nebo

d) vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba.

(11) Ustanovení tohoto zákona vztahující se na členské státy Evropské unie se vztahují i na další státy Evropského hospodářského prostoru, pokud tak vyplývá z mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, nebo z obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem 1993.“.

1. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který včetně poznámky pod čarou č. 3b zní:

„§ 1a

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) úvěrovou institucí osoba, jejíž činnost nebo podnikání spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet, a osoba, jejíž činnost nebo podnikání spočívá ve vydávání elektronických peněžních prostředků, to vše včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti,

b) finanční institucí osoba odlišná od úvěrové instituce, která jako svou rozhodující nebo podstatnou činnost nabývá nebo drží podíly na právnických osobách, anebo která jako svou rozhodující nebo podstatnou činnost vykonává jednu nebo více činností prováděných úvěrovými institucemi, s výjimkou přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti, to vše včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti,

c) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv, kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku této osoby, jenž není ovládáním, není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech se vždy považuje za podstatný vliv, ledaže jde o ovládání,

d) smíšenou finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která není regulovanou osobou a která společně s jí ovládanými osobami, z nichž je alespoň jedna regulovanou osobou^3b) se sídlem na území členského státu [písmeno m)], a jinými osobami tvoří finanční konglomerát podle zvláštního právního předpisu^1b),

e) ovládající osobou osoba, jíž ovládané osoby nebo přidružené osoby jsou úvěrovými institucemi, finančními institucemi nebo podniky pomocných bankovních služeb nebo pojišťovnami nebo zajišťovnami nebo obchodníky s cennými papíry,

f) finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která

1. je finanční institucí jinou než pojišťovnou nebo zajišťovnou,

1. není smíšenou finanční holdingovou osobou podle zvláštního právního předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty^3b) a

1. ovládá výlučně nebo převážně úvěrové instituce nebo finanční instituce, přičemž alespoň jedna ovládaná osoba je úvěrovou institucí,

g) smíšenou holdingovou osobou ovládající osoba, která není úvěrovou institucí, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou podle zvláštního právního předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty^3b), přičemž alespoň jedna jí ovládaná osoba je bankou,

h) skupinou ovládající úvěrové instituce skupina tvořená úvěrovou institucí, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,

i) skupinou ovládající finanční instituce skupina tvořená finanční institucí, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,

j) skupinou finanční holdingové osoby skupina tvořená finanční holdingovou osobou, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,

k) konsolidačním celkem skupina ovládající úvěrové instituce nebo skupina finanční holdingové osoby anebo skupina smíšené holdingové osoby, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně 2 osoby,

l) doplňkovým dozorem dozor vykonávaný podle zvláštního právního předpisu^3b) nad finančními konglomeráty,

m) členským státem Evropské unie členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor.

(2) V případě, kdy vazby osob v rámci konsolidačního celku jsou takového charakteru, že není možné jednoznačně určit ovládající osobu nebo její typ, je Úřad oprávněn určit v dohodě s příslušným orgánem dohledu nad úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi ovládající osobu konsolidačního celku nebo její typ.

^3b) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).“.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 3b a 3c se označují jako poznámky pod čarou č. 3c a 3d, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

1. V § 2a odst. 6 písm. g) se slova „s úzkým propojením, ke které patří zakladatel s kvalifikovanou účastí (§ 2b odst. 1) na družstevní záložně“ nahrazují slovy „osob s úzkým propojením s družstevní záložnou“.

1. V § 2b odst. 3 větě první se slova „20 % nebo 33 %“ nahrazují slovy „20 %, 33 % nebo 50 %“ a ve větě desáté se slova „33 %, 20 % nebo 10 %“ nahrazují slovy „50 %, 33 %, 20 % nebo 10 %“.

1. V § 2b odst. 5 větě první se slova „nebo došlo k porušení § 1 odst. 9 věty druhé,“ zrušují.

1. Za § 2i se vkládá nový § 2j, který zní:

„§ 2j

Udělení povolení družstevní záložně ve skupině

(1) Před udělením povolení k podnikání družstevní záložně, která je

a) osobou ovládanou jinou osobou z jiného členského státu,

b) osobou ovládanou jinou osobou, která je ovládána osobou z jiného členského státu, nebo

c) ovládána stejnou osobou, která ovládá osobu z jiného členského státu,

je Úřad povinen vyžádat si stanovisko orgánů dohledu nebo dozoru členských států, kde má ovládající osoba sídlo, popřípadě pobočku.

(2) Příslušné úřady podle odstavce 1 se vzájemně informují zejména při posuzování vhodnosti členů, vedoucích pracovníků dozorovaných osob a průběžně si vyměňují informace důležité při udělování povolení k činnosti a při kontrole jejich činnosti.“.

1. V § 3 odst. 1 písm. h) se slova „směnárenská činnost pro členy po udělení licence podle zvláštního právního předpisu^3c)“ nahrazují slovy „nákup a prodej cizí měny pro členy,“.

Poznámka pod čarou č. 3c včetně odkazu na tuto poznámku se zrušuje.

1. V § 8a se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Ovládající osoba je povinna zajistit audit informací, které předává pro účely dohledu na konsolidovaném základě. Rozsah informací předávaných ovládající osobou pro účely dohledu na konsolidovaném základě, včetně způsobu a periodicity jejich předávání, stanoví vyhláška. Ovládající osoba předem oznámí Úřadu auditora a auditorské společnosti, které budou provádět audit osob zahrnutých v konsolidačním celku. Úřad postupuje podle odstavce 2.“.

1. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který zní:

„§ 13a

Ustanovení § 20b a 20c zákona o bankách a ustanovení právního předpisu, kterým Česká národní banka stanoví technické postupy bank při opravném zúčtování, se vztahují na družstevní záložny obdobně.“.

1. V § 22 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují písmena d) až i), která znějí:

„d) skutečnosti, že se družstevní záložna stala osobou ovládanou osobou řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, a o struktuře konsolidačního celku, jehož je tato družstevní záložna součástí,

e) diskriminačních opatřeních, která jsou uplatňována vůči družstevním záložnám při zakládání poboček ve státech, které nejsou členským státem Evropské unie,

f) finančních holdingových osobách, ve kterých je družstevní záložna účastna,

g) dohodách podle § 25c,

h) použití postupu podle § 28 vůči pobočce v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu členů,

i) všech konsolidačních celcích, jejichž součástí je družstevní záložna.“.

1. V § 22 se doplňují odstavce 5 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 18 znějí:

„(5) Úřad neprodleně informuje o prohlášení konkursu na majetek družstevní záložny příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie, ve kterém má družstevní záložna pobočku^18). Úřad usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dohledu nebo dozoru všech členských států Evropské unie, v nichž má družstevní záložna pobočku.

(6) Úřad informuje Komisi Evropských společenství na její žádost o žádosti

a) osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, o povolení,

b) osoby řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, nebo osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, o nabytí takového podílu na družstevní záložně, v jehož důsledku by se žadatel stal osobou ovládající družstevní záložnu.

(7) Úřad může požádat o kontrolu na místě u jím dohlížených osob na území hostitelských států. Tyto osoby jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě a poskytnout Úřadu potřebnou součinnost. Pokud Úřad o provedení kontroly požádal, je oprávněn se jí zúčastnit, pokud tuto kontrolu neprovádí sám.

^18) § 66g odst. 1 až 3 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 377/2005 Sb.“.

1. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který zní:

„§ 22a

(1) Úřad spolupracuje s orgány dohledu jiných států, zejména těch, na jejichž území má družstevní záložna pobočku.

(2) Úřad poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 zejména informace

a) o podílech na družstevní záložně,

b) o řízení družstevní záložny,

c) o ukazateli kapitálové přiměřenosti a konsolidovaném ukazateli kapitálové přiměřenosti,

d) důležité pro dohled nad těmito družstevními záložnami, zejména v oblasti likvidity, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálové přiměřenosti, konsolidovaného dohledu, účetnictví, vnitřní kontroly a monitorování rizik vzniklých z otevřených pozic na finančních trzích na území České republiky nebo na území státu, na jehož území družstevní záložna tato rizika podstoupila.

(3) Úřad může informace podle odstavce 1 požadovat po orgánu dohledu státu, na jehož území má družstevní záložna pobočku nebo na jehož území se nachází osoba ovládající družstevní záložnu nebo osoba ovládající osobu, která ovládá družstevní záložnu.“.

1. V § 25a odstavec 3 zní:

„(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu orgánu dohledu nebo doplňkového dozoru nad osobami ve finančním konglomerátu^3b) nebo dohledu nad finančními institucemi nebo finančními trhy nebo úvěrovými institucemi v domovském státě, orgánu činnému v trestním řízení a orgánu dohledu nad družstevními záložnami nebo doplňkového dozoru nad osobami ve finančním konglomerátu nebo finančními institucemi nebo finančními trhy nebo úvěrovými institucemi v jiném státě.“.

1. V § 25a se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:

„(8) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu nebo dozoru na konsolidovaném základě nebo doplňkového dozoru^3b) orgánu, který tento dozor vykonává.

(9) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li je potřebné poskytnout ovládající osobě za účelem přípravy výkazů na konsolidovaném základě.“.

1. Za § 25a se vkládají nové § 25b až 25d, které znějí:

„§ 25b

(1) Dohledem na konsolidovaném základě se rozumí sledování a regulace rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je družstevní záložna, za účelem omezení rizik, kterým je družstevní záložna vystavena z hlediska její účasti v konsolidačním celku.

(2) Dohled na konsolidovaném základě není dohledem nad jednotlivými osobami zahrnutými do konsolidačního celku a nenahrazuje se jím výkon dohledu na individuálním základě nad družstevními záložnami podle tohoto zákona ani dozor nad úvěrovými institucemi podle zvláštních právních předpisů.

(3) Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě Úřad spolupracuje s orgány dohledu nad úvěrovými institucemi v České republice nebo s orgány dohledu nad družstevními záložnami nebo úvěrovými nebo finančními institucemi v zahraničí a má právo si s těmito orgány vyměňovat informace. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.

(4) Úřad může za účelem výkonu dohledu na konsolidovaném základě provést kontrolu na místě v osobách zahrnutých do konsolidačního celku nebo požádat o její provedení příslušný orgán dohledu. Úřad informuje o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě příslušný orgán dozoru nad kontrolovanou osobou. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.

(5) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě podle odstavce 4 a poskytnout Úřadu potřebnou součinnost.

§ 25c

(1) Úřad může upustit od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, nad nímž je vykonáván dohled nebo srovnatelný dozor na konsolidovaném základě orgánem dohledu nebo dozoru v tuzemsku nebo v jiném státě. Úřad může dohodnout podmínky dohledu na konsolidovaném základě s tímto orgánem.

(2) Není-li s příslušným orgánem dohledu země sídla družstevní záložny nebo úvěrové nebo finanční instituce dohodnuto jinak, Úřad nevykonává dohled nad skupinou finanční holdingové osoby se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, jestliže

a) členem této skupiny finanční holdingové osoby je družstevní záložna se sídlem v tomto státě, nebo

b) členem této skupiny je družstevní záložna se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, přičemž družstevní záložna se sídlem v České republice, která je členem skupiny, má v porovnání s touto družstevní záložnou nižší bilanční sumu; mají-li obě družstevní záložny stejně vysokou bilanční sumu, jestliže družstevní záložna se sídlem v České republice obdržela povolení později.

(3) Má-li družstevní záložna nebo finanční holdingová osoba sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, Úřad před rozhodnutím o tom, zda upustí od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, požádá o stanovisko orgán dohledu se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Komisi evropských společenství. Není-li vykonáván dohled nebo srovnatelný dozor na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, Úřad může požadovat založení finanční holdingové společnosti na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie. Učiní-li tak, oznámí tuto skutečnost orgánu dohledu nad úvěrovou institucí se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Komisi Evropských společenství.

§ 25d

(1) Ovládající osoby, součástí jejichž konsolidačních celků je družstevní záložna, jsou povinny dodržovat pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě. Tato pravidla a rozsah, v jakém těmto pravidlům podléhají jednotlivé typy ovládajících osob, stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

(2) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny sdělovat Úřadu přímo nebo prostřednictvím ovládající osoby veškeré informace potřebné pro provádění dohledu na konsolidovaném základě. Způsob předávání informací, rozsah a periodicitu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

(3) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku musejí vytvořit odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro účely dohledu na konsolidovaném základě.

(4) Finanční holdingová osoba, součástí jejíhož konsolidačního celku je družstevní záložna, je povinna zajistit, aby jejím statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo jinou fyzickou osobou, která sama nebo společně s jinými osobami řídí její činnost nebo činnost právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, (dále jen „osoba ve vedení“) byla osoba důvěryhodná, dostatečně zkušená a odborně způsobilá pro výkon své funkce a k zajištění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu z tohoto zákona. Pokud je finanční holdingovou osobou fyzická osoba, která nesplňuje tyto předpoklady, je povinna zajistit plnění požadavků vyplývajících z tohoto zákona prostřednictvím osoby nebo osob, které tyto předpoklady splňují (dále též „osoba ve vedení“). Finanční holdingová osoba předem informuje Úřad o navrhovaných změnách osob ve vedení a zároveň mu předloží podklady prokazující odbornou způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost navrhovaných osob. Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osobou, je povinna splnit tuto povinnost ohledně osob v jejím vedení do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osobou, jinak se má za to, že osoby v jejím vedení nesplňují stanovené předpoklady. Dotčená fyzická osoba je povinna finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a součinnost. Seznam a obsah podkladů prokazujících odbornou způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční holdingové osoby a jejich způsob ověření stanoví vyhláška. Úřad může požadovat po finanční holdingové osobě, součástí jejíhož konsolidačního celku je družstevní záložna, výměnu osoby ve vedení finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba není dostatečně odborně způsobilá, zkušená nebo důvěryhodná.“.

1. V § 27b se na konci písmene p) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní:

„r) neposkytne požadované informace pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo poskytne informace neúplné, nepravdivé či zkreslené, popřípadě nedodrží lhůty pro jejich předložení.“.

1. Za § 27e se vkládá nový § 27f, který zní:

„§ 27f

(1) Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, která není družstevní záložnou, se rozumí

a) porušení nebo obcházení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů,

b) provádění obchodů v rámci konsolidačního celku nebo navenek způsobem, který poškozuje zájmy členů družstevní záložny, která je součástí konsolidačního celku, nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu.

(2) Zjistí-li Úřad nedostatky v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, která není bankou, které mohou negativně ovlivnit hospodaření družstevní záložny, která je součástí konsolidačního celku, je oprávněna ve vztahu k ovládající osobě podle povahy zjištěného nedostatku

a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,

b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí konsolidačního celku, na náklady ovládající osoby,

c) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí stejného konsolidačního celku.“.

1. V § 28 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 18b až 18d zní:

„(3) Opatřením podle odstavce 1 písm. a) až c) nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^18b) podle zvláštního právního předpisu^18c) nebo podle zahraniční právní úpravy, které družstevní záložna poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Tímto opatřením také není dotčena možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^18d).

^18b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

^18c) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

^18d) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb.“.

Dosavadní odstavce 3 až 12 se označují jako odstavce 4 až 13.

1. V § 28 se doplňuje odstavec 14, který zní:

„(14) Úřad je též oprávněn

a) účastnit se jednání orgánů jiných právnických osob, které jsou úzce propojeny s družstevní záložnou,

b) při výkonu dohledu vstupovat do prostorů osoby, která je úzce propojena s družstevní záložnou, a požadovat předložení dokumentů a podání vysvětlení souvisejících s předmětem kontroly.“.

1. V § 28b odst. 2 písm. b) se slovo „správce“ nahrazuje slovy „nuceného správce a zástupce nuceného správce“.

1. V § 28b se doplňují odstavce 4 až 7, které znějí:

„(4) Má-li být zavedena nucená správa v družstevní záložně, která má pobočku na území hostitelského státu, informuje Úřad orgán dohledu hostitelského státu o zavedení nucené správy a o případném omezení nakládaní s vklady; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo, nesnese-li věc odkladu, bezprostředně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné praktické důsledky zavedení nucené správy a případného omezení nakládaní s vklady.

(5) Zástupce nuceného správce zastupuje nuceného správce v případě jeho nepřítomnosti v plném rozsahu jeho pravomoci a odpovědnosti. Ustanovení tohoto zákona týkající se správce se použijí obdobně i pro jeho zástupce.

(6) Nucený správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území jiných členských států Evropské unie, s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. Nucený správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o zavedení nucené správy bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.

(7) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie se nucený správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené správy, je nucený správce povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady provedení zápisu jdou k tíži družstevní záložny.“.

1. V § 28d se na konci odstavce 3 doplňují věty „Tímto rozhodnutím nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^18b) podle zvláštního právního předpisu^18c) nebo podle zahraniční právní úpravy, které družstevní záložna poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Dotčena není rovněž možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^18d).“.

1. V § 28d odstavec 4 zní:

„(4) Zjistí-li nucený správce předlužení družstevní záložny, oznámí tuto skutečnost neprodleně Úřadu a současně s tím mu poskytne podklady osvědčující tuto skutečnost.“.

1. V § 28f se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Nucená správa nekončí odnětím povolení družstevní záložně.“.

1. V § 28g odstavec 1 zní:

„(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v podnikání družstevní záložny nebo při úpadku družstevní záložny jí Úřad povolení odejme; tomuto opatření nemusí předcházet zavedení nucené správy.“.

1. V § 28i se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:

„d) rozsah informací předávaných ovládající osobou pro účely dohledu na konsolidovaném základě, včetně způsobu a periodicity jejich předávání podle § 8a,

e) seznam a obsah podkladů prokazujících odbornou způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční holdingové osoby podle § 25d.“.

Přechodné ustanovení

§ 42

Družstevní záložna je do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinna poskytnout České národní bance veškeré údaje pro potřeby informační databáze podle zákona o bankách^2).

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o konkursu a vyrovnání

§ 43

Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 12/1998 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 214/2000 Sb., zákona č. 368/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 403/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 101/2003 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 210/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 1a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Tohoto zákona nelze rovněž použít na uspořádání majetkových poměrů banky, spořitelního a úvěrního družstva, pojišťovny a tuzemské zajišťovny, a to po dobu, po kterou jsou tyto osoby nositeli licence nebo povolení podle zvláštních zákonů upravujících jejich činnost.“.

1. V § 5d se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které včetně poznámek pod čarou č. 1a, 1h a 1i znějí:

„(2) Povolením ochranné lhůty nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^1a) podle zvláštního právního předpisu^1h) nebo podle zahraniční právní úpravy, pokud je dlužník poskytovatelem nebo příjemcem a finanční zajištění bylo poskytnuto

a) před dnem povolení ochranné lhůty,

b) v den povolení ochranné lhůty, pokud příjemce finančního zajištění prokáže, že nevěděl a ani nemohl o povolení ochranné lhůty vědět.

(3) Povolení ochranné lhůty nemá vliv na závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^1i).

^1a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

^1h) Obchodní zákoník.

^1i) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.“.

1. V § 8 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 1k znějí: „; tento nárok správce, je-li plátcem daně, se zvyšuje o částku odpovídající této dani, kterou je správce povinen z odměny a z náhrad hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu^1k).

^1k) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.“.

1. V § 8 odstavec 8 zní:

„(8) Správce a třetí osoby vykonávající činnosti, k nimž je povinen správce, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž zvláštní zákony stanoví povinnost mlčenlivosti, pokud se o nich dozvěděly při výkonu své funkce, a to i po jejím skončení; této mlčenlivosti je může zprostit ten, v jehož zájmu tuto mlčenlivost mají, nebo soud.“.

1. V § 9d odst. 1 se za slovo „banky,“ vkládají slova „pobočky zahraniční banky, spořitelní a úvěrní družstva,“ a za slovo „pojišťovny“ se vkládá slovo „, zajišťovny“.

1. V § 9d odst. 4 písm. a) se za slovo „banky“ vkládají slova „, pobočky zahraniční banky a spořitelní a úvěrní družstva" a za slovo „pojišťovny“ se vkládá slovo „, zajišťovny“.

1. V § 12a odst. 3 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).

1. V § 14 odst. 1 písm. h) se za slovo „příkazy,“ vkládají slova „pokud zvláštní právní předpis^1j) nestanoví jinak,“.

Poznámka pod čarou č. 1j zní:

„^1j) § 27 odst. 3 zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku). § 86 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.“.

1. V § 14 odst. 1 písm. g) se slova za středníkem nahrazují slovy „toto ustanovení nemá vliv na splatnost jakékoli pohledávky nebo závazku, které mají být zahrnuty do závěrečného vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^1i).“.

1. V § 14 odst. 1 písm. i) se slova „započtením není závěrečné vyrovnání zisků a ztrát“ nahrazují slovy „to se nevztahuje na závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^1i)“.

1. V § 14 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Prohlášením konkursu nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^1a) podle zvláštního právního předpisu^1h) nebo podle zahraniční právní úpravy, pokud je úpadce jeho poskytovatelem nebo příjemcem a finanční zajištění bylo poskytnuto

a) před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce soudu, nebo

b) v den prohlášení konkursu po vyvěšení usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce soudu, pokud příjemce finančního zajištění prokáže, že nevěděl a ani nemohl o prohlášení konkursu vědět.“.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.

1. V § 14 odst. 4 věta poslední zní: „Odstoupení od smlouvy, jejíž součástí je ujednání o závěrečném vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^1i), nemá vliv na provedení závěrečného vyrovnání podle tohoto ujednání.“.

1. V § 14 odst. 7 a § 16 odst. 5 se slova „zisků a ztrát“ nahrazují slovy „podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^1i)“.

1. V § 15 odst. 4 se slova „provedení závěrečného vyrovnání zisků a ztrát“ nahrazují slovy „závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^1i)“.

1. V § 15 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Neúčinnost právních úkonů podle odstavce 1 se nevztahuje na poskytnutí a realizaci finančního zajištění^1a) podle zvláštního právního předpisu^1h) nebo na obdobný právní vztah podle zahraniční právní úpravy.“.

1. V § 16 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Poskytnutí a realizaci finančního zajištění^1a) podle zvláštního právního předpisu^1h) nebo obdobným právním úkonům podle zahraniční právní úpravy nelze odporovat podle odstavců 2 až 4 ani podle § 42a občanského zákoníku; rovněž nelze odporovat poskytnutí a realizaci finančního zajištění podle zahraniční právní úpravy.“.

1. V § 31 odst. 2 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 10a zní:

„h) pohledávky za podstatou označené za ně zvláštním právním předpisem^10a).

^10a) § 24 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.“.

1. V § 32 se odstavec 5 zrušuje.

Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6.

1. V § 32 odst. 6 věta první zní: „Pohledávky z podřízených dluhopisů a pohledávky, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti, se v rozvrhu uspokojí až po uspokojení všech ostatních pohledávek.“.

1. V § 52 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Povolením vyrovnání nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^1a) podle zvláštního právního předpisu^1h) nebo podle zahraniční právní úpravy, pokud je dlužník jeho poskytovatelem nebo příjemcem a finanční zajištění bylo poskytnuto

a) před dnem povolení vyrovnání, nebo

b) v den povolení vyrovnání, pokud příjemce finančního zajištění prokáže, že nevěděl a ani nemohl o povolení vyrovnání vědět.

(4) Povolení vyrovnání nemá vliv na závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^1i).“.

1. Za část čtvrtou se vkládají nové části pátá a šestá, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 6a, 6b, 6c, 6d, 6e a 6f znějí:

„ČÁST PÁTÁ

ÚPADEK BANK, SPOŘITELNÍCH A ÚVĚRNÍCH DRUŽSTEV, ZAHRANIČNÍCH BANK A OSOB OPRÁVNĚNÝCH VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY PODNIKAJÍCÍCH NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY

HLAVA I

OBECNÉ USTANOVENÍ

§ 66d

(1) Ustanovení této části zapracovávají příslušné předpisy Evropských společenství^6a) a použijí se na úpadek

a) banky nebo spořitelního a úvěrního družstva poté, kdy jim byla odejmuta licence nebo povolení,

b) zahraniční banky nebo osoby oprávněné vydávat elektronické peněžní prostředky podnikající na území České republiky na základě jednotné licence podle zvláštního právního předpisu^6b),

c) pobočky zahraniční banky jiné než uvedené v písmenu b).

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 písm. b) je v úpadku, jestliže je prováděno

a) kolektivní řízení zahájené a sledované správními nebo soudními orgány členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož cílem je prodej majetku pod dozorem nebo dohledem těchto orgánů, včetně případů, kdy jsou řízení ukončena vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením,

b) opatření, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek.

(3) Při postupu podle této části se použijí i ustanovení ostatních částí zákona s výjimkou ustanovení upravujících ochrannou lhůtu, nucené vyrovnání a vyrovnání.

HLAVA II

ÚPADEK BANKY, SPOŘITELNÍHO A ÚVĚRNÍHO DRUŽSTVA PO ODNĚTÍ LICENCE NEBO POVOLENÍ A POBOČKY ZAHRANIČNÍ BANKY UVEDENÉ V § 66D ODST. 1 PÍSM. C)

§ 66e

Návrh na prohlášení konkursu

Návrh na prohlášení konkursu na majetek osob uvedených v § 66d odst. 1 písm. a) a c) podává orgán, který je oprávněn vykonávat dozor nebo dohled nad činností těchto osob (dále jen „orgán dozoru nebo dohledu“). Tím není dotčeno ustanovení § 4 odst. 1. V návrhu uvede okolnosti, které svědčí o úpadku dlužníka, a k návrhu připojí listiny k osvědčení svých tvrzení. Ustanovení § 5 odst. 1 se v tomto případě nepoužije.

§ 66f

(1) Prohlášení konkursu

a) nemá vliv na věcná práva věřitelů nebo třetích osob k hmotnému či nehmotnému, movitému či nemovitému majetku patřícímu úpadci, včetně souborů přesně neurčených majetkových hodnot, jejichž složení se postupem doby mění, který se v okamžiku prohlášení konkursu nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor; zejména není dotčeno

1. právo zcizit majetek nebo nechat jej zcizit a uspokojit se z výnosu nebo příjmu plynoucího z tohoto majetku, zejména na základě zástavního práva,

1. výhradní právo na plnění, zejména při zajištění zástavním právem k pohledávce nebo postoupením pohledávky,

1. právo požadovat vydání majetkové hodnoty nebo náhrady od kohokoli, kdo majetkovou hodnotu drží nebo užívá proti vůli oprávněné osoby,

1. právo požívat plody,

b) nemá vliv na práva prodávajícího plynoucí z výhrady vlastnického práva vůči úpadci jakožto kupujícímu, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, jehož se výhrada týká, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,

c) není důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy, u níž je úpadce prodávajícím a zboží již bylo dodáno kupujícímu, nebo ukončení takovéto kupní smlouvy, a nebrání kupujícímu v nabytí vlastnického práva, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, který je předmětem prodeje, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo podat z důvodů poškozování věřitelů žalobu na neplatnost nebo neúčinnost právního úkonu nebo právo odporovat právnímu úkonu.

(3) Pro účely ustanovení odstavce 1 písm. a) se za věcné právo považuje právo zapsané ve veřejném registru a účinné vůči třetím osobám.

§ 66g

Informování orgánů dozoru nebo dohledu a veřejnosti

(1) Soud prostřednictvím orgánu dozoru nebo dohledu informuje o prohlášení konkursu na majetek banky nebo spořitelního a úvěrního družstva orgán dozoru nebo dohledu ve státech, v nichž tento úpadce vykonává svou činnost na základě jednotné licence nebo povolení podle zvláštního právního předpisu, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu. Správce bez zbytečného odkladu zajistí zveřejnění podstatných částí usnesení o prohlášení konkursu (dále jen „výtah“) v Úředním věstníku Evropské unie a nejméně ve dvou celostátních denících v každém státě, na jehož území úpadce podnikal nebo vykonával svou činnost na základě jednotné licence nebo povolení podle zvláštního právního předpisu.

(2) Výtah podle odstavce 1 obsahuje

a) údaje potřebné k identifikaci úpadce,

b) informaci o tom, že byl na úpadce prohlášen konkurs podle českého práva,

c) den prohlášení konkursu,

d) informaci o tom, že pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví úpadce se považují za přihlášené, o čemž budou věřitelé jednotlivě informováni do 60 dnů od prohlášení konkursu,

e) adresu soudu,

f) údaje o správci.

(3) Výtah podle odstavce 1 musí být pořízen v českém jazyce a musí být opatřen texty „Výzva k přihlášení pohledávky. Dodržte lhůty!“ a „Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!“ přeloženými do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor.

(4) Soud, který prohlásil konkurs na majetek pobočky zahraniční banky uvedené v § 66d odst. 1 písm. c), informuje prostřednictvím orgánu dozoru nebo dohledu o prohlášení konkursu orgány dozoru nebo dohledu v členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, ve kterých má příslušná zahraniční banka pobočku, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu. Soud i správce usilují o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, v nichž tato osoba má pobočku.

(5) Orgán dozoru nebo dohledu je oprávněn po správci požadovat informace týkající se konkursního řízení.

§ 66h

Zpráva o postupu konkursního řízení

Správce je povinen pravidelně, nejméně však jednou ročně uveřejňovat vhodným způsobem zprávu pro věřitele a veřejnost o postupu konkursního řízení. Zpráva musí být odsouhlasena věřitelským výborem nebo zástupcem věřitelů (§ 11 odst. 1).

§ 66i

Správce

(1) Správce může se souhlasem soudu určit osobu, která jej zastupuje při výkonu pravomocí podle tohoto zákona na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

(2) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy, správní orgány nebo jiné orgány daného státu. Totéž platí přiměřeně pro osoby podle odstavce 1.

(3) Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém jmenování s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.

(4) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor se správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům.

(5) Jestliže to právní předpisy daného státu stanoví nebo je to potřebné k úspěšnému prosazení práv věřitelů, je správce povinen žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady na pořízení zápisu jsou pohledávkou za podstatou.

§ 66j

Zjištění pohledávek a závazků

(1) Pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví úpadce se pokládají za přihlášené podle tohoto zákona (§ 20). Za okamžik přihlášení pohledávky se považuje prohlášení konkursu.

(2) Správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne prohlášení konkursu zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede

a) skutečnost, že na osobu uvedenou v § 66d odst. 1 písm. a) nebo c) byl prohlášen konkurs,

b) výši pohledávky dotčeného věřitele za touto osobou, skutečnost, že do této výše se jeho pohledávka považuje za přihlášenou a případně charakter jeho pohledávky, především, zda se jedná o odděleného věřitele, věřitele s pohledávkou za podstatou, věřitele s jinou pohledávkou s právem na přednostní uspokojení, věřitele s podřízenou pohledávkou nebo zda je pohledávka spojena s výhradou vlastnictví k předmětu plnění ze závazkového vztahu. Do výše pohledávky se nezapočítává nárok věřitele na náhradu za pojištěnou pohledávku z Fondu pojištění vkladů, z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen podle zvláštního právního předpisu nebo jiné osoby plnící obdobný účel; výše nároku daného věřitele vůči těmto osobám však musí být z oznámení zřejmá, i když k výplatě náhrady již došlo,

c) jakým způsobem, v jaké lhůtě a komu lze podat námitku proti výši pohledávky, jaké jsou následky marného uplynutí této lhůty, informaci o postupu pro případ, že nedojde k dohodě o výši nebo charakteru pohledávky,

d) oznámení o místě a době konání schůze konkursních věřitelů,

e) případná další opatření a způsob dalšího informování věřitelů.

(4) Jestliže věřitel nesouhlasí s výší své pohledávky nebo charakterem pohledávky uvedeným v oznámení podle odstavce 2, může ve lhůtě 4 měsíců ode dne prohlášení konkursu podat správci písemnou námitku; jinak platí, že s údaji uvedenými v oznámení souhlasí. Ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkursu v Úředním věstníku Evropské unie může věřitel podat námitku, že mu nebylo oznámení podle odstavce 2 doručeno, a uvést výši své pohledávky za osobou uvedenou v § 66d odst. 1 písm. a) nebo c) ke dni prohlášení konkursu na majetek této osoby. Námitku doloží úředně ověřenými kopiemi případných dokumentů, které osvědčují v námitce tvrzenou výši, den vzniku a charakter pohledávky, zejména zda se jedná o pohledávku za podstatou (§ 31 odst. 2), pohledávku s právem na oddělené uspokojení (§ 28), jinou pohledávku s právem na přednostní uspokojení (§ 31 odst. 3), pohledávku jinak zajištěnou nebo zda se jedná o podřízenou pohledávku, a uvede případnou výhradu vlastnictví.

(5) Věřitel, jehož sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, může podat námitku podle odstavce 4 v úředním jazyce daného státu. V případě uvedeném v první větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem „Podání námitky proti výši pohledávky“ v českém jazyce. V případě uvedeném v druhé větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem „Přihláška pohledávky“ v českém jazyce. Správce je však povinen přihlédnout též k námitce, která není opatřena uvedeným textem, je-li mu obsah námitky zřejmý. K později podaným námitkám nemusí správce přihlédnout, ledaže by bylo zřejmé, že námitka byla odevzdána k poštovní přepravě včas. Správce je oprávněn požadovat, aby věřitel poskytl překlad námitky do českého jazyka.

(6) Jestliže nedojde mezi věřitelem, který podal námitku podle odstavce 4, a správcem k písemné dohodě o výši nebo charakteru pohledávky ve lhůtě 2 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4, může věřitel podat soudu návrh na určení výše nebo charakteru pohledávky. Návrh musí být u soudu podán ve lhůtě 3 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v předchozí větě, jinak nárok na jeho uplatnění zaniká a vychází se z údajů uvedených v účetnictví úpadce.

(7) Byla-li rozhodnutím soudu potvrzena pohledávka v jiné výši nebo jiného charakteru, než tvrdil správce, je správce povinen nahradit do majetkové podstaty náklady soudního řízení, které byly hrazeny z majetkové podstaty, ledaže prokáže, že o skutečné výši nebo charakteru pohledávky nevěděl a ani při vynaložení odborné péče vědět nemohl. Žalobu na náhradu nákladů soudního řízení podle předchozí věty může proti správci podat kterýkoliv z věřitelů.

(8) Fond pojištění vkladů, Zajišťovací fond družstevních záložen a Garanční fond obchodníků s cennými papíry jsou věřiteli úpadce s pohledávkou ve výši stanovené zvláštním právním předpisem. Věřitelem osoby uvedené v § 66d odst. 1 písm. a) je též zahraniční osoba, která poskytla náhradu pohledávky za úpadce z titulu obdobného pojištění vkladů nebo zákaznického majetku podle práva členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a na níž z tohoto důvodu pohledávka přešla.

§ 66k

Hypoteční podstata

(1) Je-li úpadcem banka, které byla odňata licence, majetek sloužící ke krytí hypotečních zástavních listů podle zvláštního právního předpisu tvoří hypoteční podstatu.

(2) Z výtěžku zpeněžení hypoteční podstaty se kdykoliv uspokojí náklady spojené se správou a zpeněžováním hypoteční podstaty a po jejím zpeněžení pohledávky majitelů hypotečních zástavních listů. Zbude-li po uspokojení těchto pohledávek část výtěžku zpeněžení hypoteční podstaty, použije se v rozvrhu k uspokojení ostatních pohledávek. Nepostačuje-li výtěžek zpeněžení hypoteční podstaty k uspokojení pohledávek majitelů hypotečních zástavních listů v plné výši, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Neuspokojená část těchto pohledávek se při rozvrhu zařadí mezi ostatní konkursní pohledávky.

(3) Ustanovení § 17a až 25b se na hypoteční podstatu použijí obdobně.

§ 66l

Orgán dozoru nebo dohledu státu, na jehož území banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo vykonává svou činnost na základě jednotné licence nebo povolení podle zvláštního právního předpisu, může přijmout opatření podle § 66d odst. 2 písm. b) pouze s účinky na území svého státu.

HLAVA III

ÚPADEK ZAHRANIČNÍ BANKY NEBO OSOBY OPRÁVNĚNÉ VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY PODNIKAJÍCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY NA ZÁKLADĚ JEDNOTNÉ LICENCE

§ 66m

Přijmout opatření podle § 66d odst. 2 může pouze příslušný orgán státu, v němž osoba uvedená v § 66d odst. 1 písm. b) obdržela oprávnění, na jehož základě vykonává svou činnost na území České republiky. Účinky opatření, včetně účinků na práva a povinnosti třetích osob, se uznávají od okamžiku, kdy nabyly účinnosti ve státě, ve kterém bylo opatření přijato.

§ 66n

(1) Osoba provádějící opatření podle § 66d odst. 2 a její případný zástupce (dále jen „zahraniční správce“) doloží své ustavení úředně ověřenou kopií rozhodnutí o ustavení vydaného příslušným správním nebo soudním orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém zahraniční banka nebo osoba oprávněná vydávat elektronické peněžní prostředky obdržela oprávnění, na základě kterého podnikala nebo provozovala svou činnost na území České republiky. Vyšší ověření kopie se nevyžaduje, překlad do českého jazyka však může být vyžadován.

(2) Zahraniční správce je oprávněn vykonávat své pravomoci podle právních předpisů státu, ve kterém byl ustaven; výkon těchto pravomocí na území České republiky nesmí zahrnovat užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoc závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušny soudy, správní orgány nebo jiné orgány České republiky. V souladu s těmito právními předpisy je zahraniční správce oprávněn v průběhu řízení podle tohoto zákona jmenovat osoby, které mu pomáhají nebo jej zastupují.

(3) Při výkonu svých pravomocí na území České republiky se zahraniční správce řídí právním řádem České republiky, zejména ohledně postupů při prodeji majetku, povinnosti zápisu do katastru nemovitostí, obchodního rejstříku nebo jiného veřejného rejstříku, a při poskytování informací zaměstnancům.

(4) Zahraniční správce nebo kterýkoli správní nebo soudní orgán členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v němž bylo uděleno oprávnění, může žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku.

§ 66o

(1) Je-li pravděpodobné, že opatření podle § 66d odst. 2 písm. b) ovlivní práva a povinnosti třetích osob na území České republiky a proti přijetí opatření může být ve státě, kde bylo vydáno, podán opravný prostředek, zajistí zahraniční správce nebo příslušný orgán státu, v němž bylo opatření přijato, zveřejnění výtahu z rozhodnutí, kterým bylo toto opatření přijato, v Úředním věstníku Evropské unie a nejméně ve dvou celostátních denících v České republice.

(2) Výtah podle odstavce 1 musí být pořízen v českém jazyce a musí obsahovat zejména

a) údaje potřebné k identifikaci úpadce,

b) účel a právní základ přijatého rozhodnutí,

c) lhůty pro podání opravných prostředků, včetně data uplynutí těchto lhůt,

d) adresu orgánu nebo soudu příslušného pro projednání opravných prostředků,

e) údaje o rozhodném právu pro řízení o opatření,

f) údaje o zahraničním správci.

Účinky opatření nastanou bez ohledu na splnění této informační povinnosti.

(3) Zahraniční správce nebo příslušný orgán státu, v němž bylo přijato opatření podle § 66d odst. 2 písm. a), zajistí zveřejnění výtahu z rozhodnutí, kterým bylo toto opatření přijato, v Úředním věstníku Evropské unie a nejméně ve dvou celostátních denících v České republice.

(4) Výtah podle odstavce 3 musí být pořízen v českém jazyce a musí obsahovat zejména

a) údaje potřebné k identifikaci úpadce,

b) účel a právní základ přijatého rozhodnutí,

c) lhůty pro podání opravných prostředků, včetně data uplynutí těchto lhůt,

d) adresu orgánu nebo soudu příslušného pro projednání opravných prostředků,

e) údaje o rozhodném právu pro řízení o opatření,

f) údaje o zahraničním správci.

Účinky opatření nastanou bez ohledu na splnění této informační povinnosti.

ČÁST ŠESTÁ

ÚPADEK POJIŠŤOVEN A TUZEMSKÝCH ZAJIŠŤOVEN PROVOZUJÍCÍCH SVOJI ČINNOST NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 66p

(1) Ustanovení této části zapracovávají příslušné předpisy Evropských společenství^6c) a použijí se na úpadek

a) tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny poté, co jim bylo odejmuto povolení,

b) pobočky pojišťovny z třetího státu poté, co jí bylo odejmuto povolení^6d),

c) pobočky pojišťovny z členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor provozující pojišťovací činnost na území České republiky na základě práva zřizovat své pobočky v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti ve státě jejího sídla^6e).

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 písm. c) je v úpadku, jestliže je prováděno

a) kolektivní řízení, jehož součástí je prodej majetku pojišťovny a rozdělení výnosu z prodeje mezi věřitele, akcionáře nebo společníky, zahrnující nevyhnutelně jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, včetně případů, kdy je kolektivní řízení ukončeno vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením, bez ohledu na to, zda-li je či není způsobeno platební neschopností nebo zda je dobrovolné nebo povinné,

b) opatření, zahrnující jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek.

(3) Při postupu podle této části se použijí i ustanovení ostatních částí zákona s výjimkou ustanovení upravujících ochrannou lhůtu, nucené vyrovnání a vyrovnání.

HLAVA II

ÚPADEK TUZEMSKÉ POJIŠŤOVNY NEBO TUZEMSKÉ ZAJIŠŤOVNY A POBOČKY POJIŠŤOVNY Z TŘETÍHO STÁTU PO ODNĚTÍ POVOLENÍ

§ 66q

Návrh na prohlášení konkursu na majetek osob uvedených v § 66p odst. 1 písm. a) a b) podává orgán dozoru, který uděluje povolení k provozování činnosti podle zvláštního právního předpisu^6f) (dále jen „orgán dozoru“). Tím není dotčeno ustanovení § 4 odst. 1. V návrhu uvede okolnosti, které svědčí o úpadku dlužníka, a k návrhu připojí listiny k osvědčení svých tvrzení. Ustanovení § 5 odst. 1 se v tomto případě nepoužije.

§ 66r

(1) Prohlášení konkursu

a) nemá vliv na věcná práva věřitelů nebo třetích osob k hmotnému či nehmotnému, movitému či nemovitému majetku patřícímu úpadci, včetně souborů přesně neurčených majetkových hodnot, jejichž složení se postupem doby mění, který se v okamžiku prohlášení konkursu nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor; zejména není dotčeno

1. právo zcizit majetek nebo nechat jej zcizit a uspokojit se z výnosu nebo příjmu plynoucího z tohoto majetku, zejména na základě zástavního práva,

1. výhradní právo na plnění, zejména při zajištění zástavním právem k pohledávce nebo postoupením pohledávky,

1. právo požadovat vydání majetkové hodnoty nebo náhrady od kohokoli, kdo majetkovou hodnotu drží nebo užívá proti vůli oprávněné osoby,

1. právo požívat plody,

b) nemá vliv na práva prodávajícího plynoucí z výhrady vlastnického práva vůči úpadci jakožto kupujícímu, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, jehož se výhrada týká, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,

c) není důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy, u níž je úpadce prodávajícím a zboží již bylo dodáno kupujícímu, nebo ukončení takovéto kupní smlouvy, a nebrání kupujícímu v nabytí vlastnického práva, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, který je předmětem prodeje, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo podat z důvodů poškozování věřitelů žalobu na neplatnost nebo neúčinnost právního úkonu nebo právo odporovat právnímu úkonu.

(3) Pro účely ustanovení odstavce 1 písm. a) se za věcné právo považuje právo zapsané ve veřejném registru a účinné vůči třetím osobám.

§ 66s

Informování orgánů dozoru a veřejnosti

(1) Soud prostřednictvím orgánu dozoru informuje o prohlášení konkursu na majetek osoby uvedené v § 66p odst. 1 písm. a) orgány dozoru všech členských států Evropské unie a všech dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu.

(2) Správce zajistí zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkursu bez zbytečného odkladu v Úředním věstníku Evropské unie. Výtah se zveřejňuje v českém jazyce.

(3) Výtah podle odstavce 2 obsahuje

a) údaje potřebné k identifikaci úpadce,

b) informaci o tom, že byl na úpadce prohlášen konkurs podle českého práva,

c) den prohlášení konkursu,

d) adresu soudu,

e) údaje o správci.

(4) Soud prostřednictvím orgánu dozoru informuje o prohlášení konkursu na majetek pobočky pojišťovny ze třetího státu [§ 66p odst. 1 písm. b)] orgány dozoru všech členských států Evropské unie a všech dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu. Soud, správce a orgán dozoru usilují o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v ostatních členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, v nichž má pojišťovna ze třetího státu pobočku.

(5) Orgán dozoru je oprávněn po správci požadovat informace týkající se konkursního řízení.

§ 66t

(1) Správce je povinen pravidelně, nejméně však jednou ročně, uveřejňovat vhodným způsobem zprávu pro věřitele a veřejnost o postupu konkursního řízení. Zpráva musí být odsouhlasena věřitelským výborem nebo zástupcem věřitelů (§ 11 odst. 1).

(2) Orgán dozoru je povinen poskytnout na požádání informace o postupu konkursního řízení, které mu poskytl správce podle § 66s odst. 5, orgánu dozoru jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

§ 66u

Správce

(1) Správce může se souhlasem soudu určit osobu, která jej zastupuje při výkonu pravomocí podle tohoto zákona na území jiného státu.

(2) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. Totéž platí přiměřeně pro osoby podle odstavce 1.

(4) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor správce dodržuje právní řád daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům.

§ 66v

Zjištění pohledávek a závazků

(2) Správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne prohlášení konkursu, zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede

a) skutečnost, že na osobu uvedenou v § 66p odst. 1 písm. a) nebo b) byl prohlášen konkurs,

b) výši pohledávky dotčeného věřitele za touto osobou, skutečnost, že do této výše se jeho pohledávka považuje za přihlášenou a případně charakter jeho pohledávky, především, zda se jedná o odděleného věřitele, věřitele s pohledávkou za podstatou, věřitele s jinou pohledávkou s právem na přednostní uspokojení, věřitele s podřízenou pohledávkou nebo zda se uplatňuje výhrada vlastnictví,

c) jakým způsobem, v jaké lhůtě a komu lze podat námitku proti výši pohledávky, jaké jsou následky marného uplynutí této lhůty, informaci o postupu pro případ, že nedojde k dohodě o výši nebo charakteru pohledávky,

d) v případě pohledávky z pojištění účinky konkursního řízení na pojistnou smlouvu, na jejímž základě tato pohledávka vznikla, zejména datum zániku účinnosti pojistné smlouvy, včetně práv a povinností vyplývajících pojištěné osobě nebo pojištěným osobám z této smlouvy,

e) oznámení o místě a době konání schůze konkursních věřitelů,

f) případná další opatření a způsob dalšího informování věřitelů.

(3) Věřitelům, jejichž sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zasílá správce oznámení podle odstavce 2 v českém jazyce, které je opatřeno textem „Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!“ přeloženým do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. Jedná-li se však o pohledávku z pojištění, musí správce zaslat věřiteli oznámení podle odstavce 2 v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu Evropské unie nebo dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde má věřitel sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje.

(4) Jestliže věřitel nesouhlasí s výší své pohledávky nebo charakterem pohledávky uvedeným v oznámení podle odstavce 2, může ve lhůtě 4 měsíců ode dne prohlášení konkursu podat správci písemnou námitku; jinak platí, že s údaji uvedenými v oznámení souhlasí. Ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkursu v Úředním věstníku Evropské unie může věřitel podat námitku, že mu nebylo oznámení podle odstavce 2 doručeno, a uvést výši své pohledávky za osobou uvedenou v § 66p odst. 1 písm. a) nebo b) ke dni prohlášení konkursu na tuto osobu. Námitku doloží kopiemi případných dokumentů, které osvědčují v námitce tvrzenou výši, den vzniku a charakter pohledávky, zejména zda se jedná o pohledávku za podstatou (§ 31 odst. 2), pohledávku s právem na oddělené uspokojení (§ 28), jinou pohledávku s právem na přednostní uspokojení (§ 31 odst. 3), pohledávku jinak zajištěnou nebo zda se jedná o podřízenou pohledávku, a uvede případnou výhradu vlastnictví. Jedná-li se o pohledávku, podle § 66w nemusí věřitel uvádět skutečnost přednostního uspokojení.

(5) Věřitel, jehož sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, může podat námitku podle odstavce 4 v úředním jazyce daného státu. Správce je oprávněn požadovat, aby věřitel poskytl úřední překlad námitky do českého jazyka. V případě uvedeném v první větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem „Podání námitky proti výši pohledávky“ v českém jazyce. V případě uvedeném v druhé větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem „Přihláška pohledávky“ v českém jazyce. Správce je však povinen přihlédnout též k námitce, která není opatřena uvedeným textem, je-li mu obsah námitky zřejmý. K později podaným námitkám nemusí správce přihlédnout, ledaže by bylo zřejmé, že námitka byla odevzdána k poštovní přepravě včas. Správce je oprávněn požadovat, aby věřitel poskytl překlad námitky do českého jazyka.

§ 66w

Zvláštní ustanovení o rozvrhu

Uspokojení pohledávek z pojištění má přednost před jakýmikoliv jinými nároky vůči úpadci, s výjimkou pohledávek uvedených v § 31 odst. 2 písm. a) až c).

HLAVA III

ÚPADEK POJIŠŤOVNY Z ČLENSKÉHO STÁTU EVROPSKÉ UNIE NEBO JINÉHO STÁTU TVOŘÍCÍHO EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR PROVOZUJÍCÍ SVOJI ČINNOST NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY NA ZÁKLADĚ PRÁVA ZŘIZOVAT SVÉ POBOČKY

§ 66x

Opatření podle § 66p odst. 2 může přijmout pouze příslušný orgán státu, v němž osoba uvedená v § 66p odst. 1 písm. c) obdržela oprávnění, na jehož základě provozuje svoji činnost na území České republiky. Účinky opatření včetně účinků na práva a povinnosti třetích osob se uznávají od okamžiku, kdy nabyly účinnosti ve státě, ve kterém bylo opatření přijato.

§ 66y

(1) Osoba provádějící opatření podle § 66p odst. 2 a její případný zástupce (dále jen „zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny“) doloží své ustavení úředně ověřenou kopií rozhodnutí o ustavení vydaného příslušným správním nebo soudním orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém byla udělena licence nebo vydáno povolení, na základě kterého pojišťovna z členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor provozuje svoji činnost na území České republiky. Vyšší ověření kopie se nevyžaduje, překlad do českého jazyka však může být vyžadován.

(2) Zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny je oprávněn vykonávat své pravomoci podle právních předpisů státu, ve kterém byl ustaven; výkon těchto pravomocí na území České republiky nesmí zahrnovat užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoc závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo jiné správní orgány České republiky. V souladu s těmito právními předpisy je zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny oprávněn v průběhu řízení podle tohoto zákona jmenovat osoby, které mu pomáhají nebo jej zastupují.

(3) Při výkonu svých pravomocí na území České republiky se zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny řídí právním řádem České republiky, zejména ohledně postupů při prodeji majetku, povinnosti zápisu do katastru nemovitostí, obchodního rejstříku nebo jiného veřejného rejstříku, a při poskytování informací zaměstnancům.

(4) Zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny nebo kterýkoli správní nebo soudní orgán členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v němž byla udělena licence nebo vydáno povolení, může žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku.

^6a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí.

^6b) § 5a až 7a zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb.

^6c) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven.

^6d) § 5c zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 39/2004 Sb.

^6e) § 5a odst. 1 zákona č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb.

^6f) Zákon č. 363/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní část pátá se označuje jako část sedmá.

1. § 67 se zrušuje.

1. V § 69 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 7 zní:

„(3) Bylo-li vydáno rozhodnutí o zahájení úpadkového řízení v členském státě Evropské unie podle přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství^7) vůči osobě, která má na území České republiky provozovnu, musí být toto rozhodnutí zveřejněno. Okresní soud, v jehož obvodu je umístěna provozovna, zveřejní rozhodnutí cizího orgánu v souladu s ustanovením § 13 odst. 5 neprodleně poté, co mu bylo doručeno správcem podstaty nebo jakýmkoliv jiným orgánem k tomu zmocněným v členském státě Evropské unie, v němž bylo rozhodnutí vydáno. Rozhodnutí je zároveň zveřejněno v Obchodním věstníku, a to i na žádost správce podstaty, není-li zde povinnost podle věty první.

^7) Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení.“.

Přechodná ustanovení

§ 44

1. Konkursní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

1. Odměna za výkon funkce správce konkursní podstaty a odměna za výkon funkce vyrovnacího správce stanovená podle tohoto zákona náleží správci i za řízení, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou konkursních řízení, ve kterých již byla vyvěšena na úřední desce soudu konečná zpráva o zpeněžení majetku z podstaty s vyúčtováním odměny a výdajů správce konkursní podstaty.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

§ 45

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 36/2004 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 2 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 1ab a 1ac zní:

„(3) Splnění podmínek být účastníkem podle odstavců 1 a 2 prokazují účastníci též rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky^1ab), a pokud nebylo přiděleno, číslem pojištěnce vedeným v registru pojištěnců^1ac).

^1ab) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

^1ac) § 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“.

1. V § 42 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4, 5 a 6, které včetně poznámky pod čarou č. 13ab znějí:

„(4) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo povinno prověřit, zda fyzická osoba, která je účastníkem, splňuje podmínky stanovené v § 2 odst. 1 a zda penzijní připojištění nezaniklo úmrtím účastníka. Ke splnění uvedené povinnosti je ministerstvo oprávněno požadovat, aby Ministerstvo vnitra prověřilo v informačním systému evidence obyvatel

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo a datum ukončení trvalého pobytu účastníka, je-li státním občanem České republiky,

b) jméno, případně jména, příjmení, rodné číslo a druh pobytu účastníka, je-li cizinec,

c) datum úmrtí účastníka^13ab).

(5) Prověření údajů uvedených v odstavci 4 písm. a), b) je ministerstvo oprávněno požadovat čtyřikrát za kalendářní rok, prověření údaje uvedeného v odstavci 4 písm. c) dvakrát za kalendářní rok. Údaje uvedené v odstavci 4 poskytuje Ministerstvo vnitra České republiky na základě žádosti ministerstva v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči dat. Pro prověření aktuálního stavu údajů v rozsahu uvedeném v odstavci 4 je ministerstvo oprávněno získávat údaje z informačního systému evidence obyvatel též způsobem umožňujícím dálkový přístup (on-line).

(6) Za účelem ověření splnění podmínek fyzické osoby být účastníkem podle § 2 odst. 2 je ministerstvo povinno dále prověřit, zda fyzická osoba je účastna veřejného zdravotního pojištění v České republice. Ke splnění uvedené povinnosti je ministerstvo oprávněno požadovat čtyřikrát za kalendářní rok prověření údajů o jménu, případně jménech, příjmení, číslu pojištěnce a o datu zániku účasti pojištěnce na veřejném zdravotním pojištění v České republice z registru pojištěnců, vedeného Ústředím Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky podle zvláštního právního předpisu^1ac). Údaje uvedené v tomto odstavci poskytuje Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky na základě žádosti ministerstva v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči dat.

^13ab) § 8 zákona č. 133/2000 Sb.“

Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 7 až 10.

1. V § 43 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 13c až 13e zní:

„(3) Opatřením podle odstavce 1 nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^13c) podle zvláštního právního předpisu^13d) nebo zahraniční právní úpravy, které penzijní fond poskytl nebo mu bylo poskytnuto. Tímto opatřením není také dotčena možnost penzijního fondu provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^13e).

^13c) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

^13d) Obchodní zákoník.

^13e) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb.“.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 13c a 13d se označují jako poznámky pod čarou č. 13f a 13g, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

1. V § 46 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) V souvislosti s plněním svých úkolů podle tohoto zákona jsou ministerstvo a penzijní fond oprávněny vést evidenci, zpracovávat nebo shromažďovat rodná čísla nositelů rodných čísel uvedených ve smlouvě, případně obdobných identifikačních čísel, pokud nebylo rodné číslo přiděleno.“.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna obchodního zákoníku

§ 46

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 87/2003 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 37 odst. 1 se doplňuje věta: „U činností, které podle zvláštního právního předpisu mohou vykonávat pouze fyzické osoby, se tato činnost zapíše jako předmět podnikání obchodní společnosti nebo družstva, jen jestliže žadatel prokáže, že tato činnost bude vykonávána pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny podle zvláštního právního předpisu.“.

1. V § 183i odst. 2 větě druhé se čárka před slovy „vyžaduje-li se“ zrušuje a slova „vyžaduje-li se“ se nahrazují slovy „v penězích“.

1. V § 183i se za odstavec 4 doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:

„(5) K přijetí usnesení valné hromady o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů společnosti na osobu hlavního akcionáře se vyžaduje předchozí souhlas Komise pro cenné papíry, který nesmí být starší než 3 měsíce, jinak je usnesení valné hromady neplatné. Ustanovení § 183e se použije přiměřeně; lhůta uvedená v § 183e odst. 8 se prodlužuje na patnáct pracovních dní. Účastníkem řízení je hlavní akcionář. Komise pro cenné papíry vždy posuzuje, zda je výše protiplnění přiměřená hodnotě účastnických cenných papírů, přičemž při posuzování přiměřenosti výše protiplnění přihlédne zejména ke skutečnosti, že vlastník účastnických cenných papírů je zbaven možnosti volby, zda a kdy účastnické cenné papíry převede na hlavního akcionáře; v pochybnostech Komise pro cenné papíry přihlédne k zájmu vlastníků účastnických cenných papírů.

(6) Hlavní akcionář je povinen předat obchodníkovi s cennými papíry nebo bance před konáním valné hromady peněžní prostředky ve výši potřebné k výplatě protiplnění a valné hromadě doložit tuto skutečnost. Výplatu protiplnění provádí banka nebo obchodník s cennými papíry.“.

1. V § 183j odst. 3 větě první se slova „případně znalecký posudek podle odstavce 6“ nahrazují slovy „znalecký posudek podle odstavce 6, rozhodnutí Komise pro cenné papíry podle § 183i odst. 5“.

1. V § 183j odst. 6 se slova „případně znalecký posudek je-li vyžadován“ nahrazují slovy „znalecký posudek a rozhodnutí Komise pro cenné papíry podle § 183i odst. 5“.

1. V § 183k odst. 1 se slova „s výjimkou výše protiplnění určené podle § 183m odst. 1 písm. a)“ zrušují.

1. V § 183m odstavec 1 zní:

„(1) Oprávněné osoby mají právo na protiplnění v penězích, jehož výši určí hlavní akcionář; hlavní akcionář doloží přiměřenost protiplnění znaleckým posudkem, který nesmí být starší než 3 měsíce ke dni doručení žádosti podle § 183i odst. 1, a jehož výši přezkoumá Komise pro cenné papíry.“.

1. V § 183m odst. 3 a 4 se slova „Hlavní akcionář“ nahrazují slovy „Obchodník s cennými papíry nebo banka“.

1. V § 183m se odstavec 5 zrušuje.

1. V § 183n odst 3 se slova „do 3 měsíců od uplynutí doby závaznosti nepodmíněné a neomezené nabídky převzetí podle § 183m odst. 1 písm. a) nebo“ zrušují.

1. V § 261 odst. 3 se tečka na konci písmene g) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

„h) z finančního zajištění (§ 323a).“.

1. V § 263 odst. 1 se za slova „§ 322,“ vkládají slova „§ 323 až 323i,“.

1. V části třetí hlavě I dílu VI se za oddíl 5 vkládá nový oddíl 6, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5 až 12 zní:

„Oddíl 6

Finanční zajištění

§ 323a

(1) Finančním zajištěním se v souladu s právem Evropských společenství^5) rozumí zajištění pohledávky finančního charakteru sjednané mezi poskytovatelem a příjemcem finančního zajištění jako zástavní právo k finančnímu nástroji, zástavní právo k pohledávce z vkladu, zajišťovací převod finančního nástroje nebo jako zajišťovací převod peněžních prostředků.

(2) Pro účely finančního zajištění se rozumí

a) pohledávkami finančního charakteru pohledávky z obchodů, jejichž předmětem jsou výlučně peněžní prostředky nebo finanční nástroje; tyto pohledávky mohou být zcela nebo zčásti složeny

1. ze současných nebo budoucích, podmíněných nebo nepodmíněných pohledávek, včetně pohledávek vyplývajících z rámcové či obdobné smlouvy,

1. z pohledávek určité třídy nebo druhu, vznikajících příležitostně, nebo

1. z pohledávek vůči jiné osobě, než je poskytovatel finančního zajištění,

b) finančním kolaterálem peněžní prostředky nebo finanční nástroje, které jsou poskytovatelem finančního zajištění poskytnuty jako předmět finančního zajištění; poskytnutím finančního zajištění se rozumí odevzdání finančního kolaterálu, připsání finančního kolaterálu na určený účet, zápis v evidenci investičních nástrojů, rubopis nebo jiný úkon, kterým je umožněno příjemci finančního zajištění nebo osobě jednající na jeho účet držet finanční kolaterál a nakládat s ním,

c) finančním nástrojem investiční nástroj^10) a pohledávky a práva související s investičním nástrojem,

d) peněžními prostředky peníze připsané na účet v jakékoliv měně,

e) pohledávkou z vkladu pohledávka vkladatele na výplatu peněžních prostředků svěřených bance, zahraniční bance nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu nebo obdobné pohledávky na vrácení peněz, zejména pohledávka z obchodu na peněžním trhu,

f) rozhodnou skutečností neplnění zajištěné pohledávky finančního charakteru nebo jakákoliv obdobná skutečnost dohodnutá mezi poskytovatelem a příjemcem finančního zajištění, ze které vzniká právo příjemce finančního zajištění na uspokojení své zajištěné pohledávky z poskytnutého finančního kolaterálu nebo na základě které dojde k závěrečnému vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,

g) rovnocenným finančním kolaterálem

1. v případě peněžních prostředků stejná částka ve stejné měně,

1. v případě finančních nástrojů finanční nástroje stejného druhu vydané stejnou osobou ve stejné měně, ve stejné emisi nebo třídě, ve stejné formě a stejné podobě, ze kterých vznikají stejná práva a mají stejnou jmenovitou hodnotu, mají-li jmenovitou hodnotu, nebo jiná aktiva, pokud při sjednání finančního zajištění poskytovatel a příjemce finančního zajištění stanovili, že tato aktiva budou poskytnuta, pokud nastane skutečnost vztahující se k finančním nástrojům poskytnutým jako finanční kolaterál nebo takové finanční nástroje ovlivňující.

(3) Poskytovatelem a příjemcem finančního zajištění podle tohoto zákona může být při dodržení podmínek stanovených zvláštními právními předpisy pouze

a) banka^6) nebo zahraniční banka,

b) jiná úvěrová instituce se sídlem na území členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor uvedená ve směrnici Evropských společenství upravující tzv. instituce trvale vyřazené^6a),

c) finanční instituce^6) podléhající státnímu dozoru nebo dohledu na individuálním základě nebo zahraničnímu dohledu nebo dozoru na individuálním základě (dále jen „státní dozor“),

d) ústřední protistrana^7), zúčtovatel^7), clearingová instituce^7) nebo osoba s obdobnou náplní činnosti při obchodování s deriváty podléhající státnímu dozoru,

e) spořitelní a úvěrní družstvo^8),

f) osoba se sídlem v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor oprávněná vydávat elektronické peněžní prostředky a podnikající nebo provozující svou činnost na území České republiky na základě jednotné licence^6) v souladu s právem Evropských společenství^6b),

g) Česká republika,

h) územní samosprávný celek včetně obdobných zahraničních veřejnoprávních osob,

i) jiný stát, včetně státních institucí, které odpovídají za správu veřejného dluhu nebo vedou účty zákazníkům,

j) Česká národní banka,

k) zahraniční centrální banka,

l) Evropská centrální banka,

m) Mezinárodní měnový fond,

n) Evropská investiční banka,

o) Banka pro mezinárodní platby,

p) mezinárodní rozvojová banka^9),

r) jiná právnická osoba, která podle poslední výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy splňuje alespoň dvě ze tří kritérií, kterými jsou celková výše aktiv dosahující částky alespoň 600 000 000 Kč, čistý roční obrat dosahující částky alespoň 1 200 000 000 Kč a vlastní kapitál dosahující částky alespoň 60 000 000 Kč, pokud je druhou smluvní stranou osoba uvedená v písmenech a) až p).

(4) Vznik finančního zajištění není dotčen právem poskytovatele finančního zajištění na nahrazení finančního kolaterálu rovnocenným finančním kolaterálem (odstavec 5), doplnění finančního kolaterálu (odstavec 6) nebo na odebrání přebytečného finančního kolaterálu (odstavec 7), je-li toto právo sjednáno.

(5) Bylo-li to sjednáno, může poskytovatel finančního zajištění nahradit poskytnutý finanční kolaterál jiným rovnocenným finančním kolaterálem.

(6) Jestliže se zajištění pohledávky stane nedostatečným, může příjemce finančního zajištění požadovat doplnění finančního kolaterálu rovnocenným finančním kolaterálem.

(7) Bylo-li to sjednáno, může poskytovatel finančního zajištění požadovat vrácení části finančního kolaterálu v rozsahu převyšujícím výši zajištěné pohledávky.

(8) Rovnocenný finanční kolaterál je považován za předmět stejného ujednání jako původní finanční kolaterál a je na něj nahlíženo, jako kdyby byl poskytnut ve stejný okamžik, kdy byl poskytnut původní finanční kolaterál.

(9) Sjednání i vznik finančního zajištění, včetně identifikace finančního kolaterálu, musí být doloženo buď písemně, nebo jiným záznamem umožňujícím uchování informací, jinak se nejedná o finanční zajištění; písemná smlouva se nevyžaduje.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.

Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla. e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)