Zákon o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech)

ČÁST PRVNÍ

ZÁKON O DOPLŇKOVÉM DOZORU NAD BANKAMI, SPOŘITELNÍMI A ÚVĚRNÍMI DRUŽSTVY, INSTITUCEMI ELEKTRONICKÝCH PENĚZ, POJIŠŤOVNAMI A OBCHODNÍKY S CENNÝMI PAPÍRY VE FINANČNÍCH KONGLOMERÁTECH

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1) a upravuje výkon doplňkového dozoru nad regulovanými osobami [§ 2 písm. d)] působícími ve finančních konglomerátech (§ 4), vztahy mezi orgány pověřenými výkonem dozoru nad jednotlivými sektory finančního trhu a povinnosti osob působících ve finančním konglomerátu [§ 2 písm. d)].

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

• a) bankou banka nebo zahraniční banka podle zvláštního právního předpisu^2),

• b) pojišťovnou tuzemská pojišťovna, pojišťovna z jiného členského státu [písmeno n)] nebo pojišťovna z třetího státu podle zvláštního právního předpisu^3),

• c) obchodníkem s cennými papíry obchodník s cennými papíry, který není bankou, nebo zahraniční osoba oprávněná poskytovat investiční služby ve státě svého sídla, která není bankou, podle zvláštního právního předpisu^4),

• d) regulovanou osobou

• 1. banka,

• 1. osoba, která v rámci svého podnikání vydává elektronické peněžní prostředky, se sídlem nebo místem podnikání na území členského státu, pokud požívá výhody jednotné licence podle zvláštního právního předpisu^2), nebo obdobná osoba se sídlem nebo místem podnikání na území třetího státu (dále jen „instituce elektronických peněz“),

• 1. spořitelní a úvěrní družstvo^5),

• 1. pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, anebo

• 1. obchodník s cennými papíry,

• e) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv, kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku této osoby, jenž není ovládáním, není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech se vždy považuje za podstatný vliv, ledaže jde o ovládání,

• f) smíšenou finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která není regulovanou osobou a která společně s jí ovládanými osobami, z nichž je alespoň jedna regulovanou osobou se sídlem na území členského státu, a jinými osobami tvoří finanční konglomerát (§ 4),

• g) skupinou seskupení, které se skládá

• 1. z ovládající osoby, jí ovládaných osob a přidružených osob, nebo

• 1. z ovládající osoby, jí ovládaných osob, přidružených osob a z dalších osob finančního sektoru (§ 3), u nichž většinu členů jejich statutárních, řídicích nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období osoby, které jsou ve statutárních, řídicích nebo dozorčích orgánech některé z osob uvedených v bodu 1, ledaže jde o osoby, které vykonávají takovou funkci v rámci svého podnikání na profesionálním základě a není-li účelem výkonu jejich funkce vzájemné propojení aktivit osob, v nichž je funkce člena statutárního, řídicího nebo dozorčího orgánu vykonávána,

• h) úzkým propojením

• 1. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

• 1. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

• 1. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu ovládá, nebo

• 1. vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba,

• i) nepřímým podílem podíl držený prostřednictvím ovládané osoby nebo ovládaných osob,

• j) dozorem dozor nebo dohled vykonávaný podle zvláštního právního předpisu nebo zahraniční právní úpravy nad osobou ve finančním sektoru (§ 3),

• k) orgánem dozoru orgán členského státu, který vykonává dozor nad regulovanou osobou na individuálním základě nebo konsolidovaném základě; za dozor na konsolidovaném základě se pro účely tohoto zákona považuje též dozor nad činností pojišťoven ve skupině,

• l) příslušným orgánem dozoru

• 1. orgán dozoru členského státu vykonávající dozor na konsolidovaném základě nad regulovanou osobou ve finančním konglomerátu (§ 4),

• 1. koordinátor (§ 13), je-li orgánem dozoru odlišným od orgánu dozoru uvedeného v bodu 1, nebo

• 1. jiný orgán dozoru podle uvážení orgánů dozoru uvedených v bodech 1 a 2; při tomto uvážení tyto orgány dozoru přihlédnou především k tržnímu podílu [§ 5 odst. 5 písm. b)] regulovaných osob ve finančním konglomerátu v jiných členských státech, zejména pokud přesáhne 5 %, a k významu regulované osoby se sídlem v jiném členském státě v rámci finančního konglomerátu,

• m) povolením licence povolení nebo jiný správní akt opravňující osobu k výkonu regulované činnosti,

• n) členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor,

• o) třetím státem stát, který není členským státem,

• p) koncentrací rizik veškerá rizika možné ztráty, jimž jsou vystaveny osoby ve finančním konglomerátu, která jsou natolik významná, aby ohrozila platební schopnost nebo finanční situaci regulovaných osob ve finančním konglomerátu; tyto ztráty mohou být způsobeny v důsledku působení úvěrového rizika, investičního rizika, pojistného rizika, tržního rizika, jiných rizik nebo jejich kombinací nebo jejich vzájemným působením (dále jen „rizika“),

• r) operacemi v rámci skupiny veškeré obchody a jiná jednání, na jejichž základě regulované osoby, které jsou členy finančního konglomerátu, spoléhají, že jiné regulované nebo neregulované osoby ve stejné skupině nebo jakákoliv osoba spjatá se členy této skupiny úzkým propojením splní přímo nebo zprostředkovaně určitý závazek bez ohledu na úplatnost tohoto závazku,

• s) Výborem pro finanční konglomeráty výbor ustanovený při Komisi Evropských společenství.

§ 3

Finanční sektor

(1) Do finančního sektoru se zahrnují smíšené finanční holdingové osoby a osoby z bankovního sektoru, sektoru pojišťovnictví a sektoru investičních služeb.

(2) Do bankovního sektoru se zahrnují banky, instituce elektronických peněz, spořitelní a úvěrní družstva, finanční instituce podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost bank^2), s výjimkou obchodníků s cennými papíry a osob, které tvoří sektor pojišťovnictví (odstavec 3), a podniky pomocných bankovních služeb podle zvláštního právního předpisu^2).

(3) Do sektoru pojišťovnictví se zahrnují pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací holdingové osoby podle zvláštního právního předpisu^3).

(4) Do sektoru investičních služeb se zahrnují obchodníci s cennými papíry a finanční instituce podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^4), které se nezahrnují do bankovního sektoru nebo do sektoru pojišťovnictví.

HLAVA II

FINANČNÍ KONGLOMERÁT

§ 4

(1) Finančním konglomerátem je skupina, která splňuje tato kritéria:

• a) v čele skupiny je

• 1. regulovaná osoba, která buď ovládá osobu ve finančním sektoru, nebo je osobou, která vykonává podstatný vliv v osobě ve finančním sektoru, nebo je osobou, u které většinu členů statutárních, řídicích nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období stejné osoby, které jsou statutárními, řídicími nebo dozorčími orgány nebo jejich členy jiné osoby ve finančním sektoru, nebo

• 1. osoba, která není regulovanou osobou a která ovládá alespoň jednu regulovanou osobu, přičemž činnost skupiny probíhá převážně ve finančním sektoru,

• b) alespoň jedna osoba ve skupině je součástí sektoru pojišťovnictví a alespoň jedna osoba ve skupině je součástí bankovního sektoru nebo sektoru investičních služeb a

• c) souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině a souhrn činností sektoru bankovního a sektoru investičních služeb ve skupině jsou významné (§ 5).

(2) Činnost skupiny probíhá převážně ve finančním sektoru, jestliže její poměr bilančních sum (odstavec 3 a § 7) přesahuje hodnotu 0,4.

(3) Poměrem bilančních sum (§ 7) se rozumí podíl, v jehož čitateli je součet bilančních sum osob ve skupině, které jsou součástí finančního sektoru, a ve jmenovateli součet bilančních sum všech osob ve skupině.

Váha významnosti sektoru

§ 5

(1) Souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině a souhrn činností sektoru bankovního a investičních služeb ve skupině je významný, jestliže váha významnosti v sektoru pojišťovnictví přesahuje hodnotu 0,1 a váha významnosti v sektorech bankovním a investičních služeb přesahuje také hodnotu 0,1.

(2) Váhou významnosti se rozumí aritmetický průměr

• a) podílu, v jehož čitateli je součet bilančních sum osob ve skupině, které jsou buď součástí bankovního sektoru a sektoru investičních služeb, nebo sektoru pojišťovnictví, a ve jmenovateli součet bilančních sum osob ve skupině, které jsou součástí finančního sektoru, a

• b) podílu, v jehož čitateli je součet minimálních kapitálových požadavků nebo požadované míry solventnosti, které musí podle zvláštních právních předpisů dosáhnout osoby ve skupině, které jsou buď součástí bankovního sektoru a sektoru investičních služeb, nebo sektoru pojišťovnictví, a ve jmenovateli součet minimálních kapitálových požadavků a požadované míry solventnosti, které musí podle zvláštních právních předpisů dosáhnout osoby ve skupině, které jsou součástí finančního sektoru.

(3) Nejméně významným sektorem ve skupině se rozumí sektor podle § 3 odst. 2 až 4 s nejmenší váhou významnosti a nejvýznamnějším sektorem ve skupině se rozumí sektor s největší váhou významnosti. Pro účely určení významnosti sektoru ve skupině se bankovní sektor a sektor investičních služeb považují za jeden sektor.

(4) Souhrn činností finančního sektoru ve skupině se rovněž považuje za významný, jestliže součet bilančních sum (§ 7) osob ve skupině, které jsou součástí nejméně významného sektoru, přesahuje 6 000 000 000 eur.

(5) Pokud skupina nesplňuje podmínku uvedenou v odstavci 1, ale splňuje podmínku uvedenou v odstavci 4, příslušné orgány dozoru mohou na základě vzájemné dohody rozhodnout, že nebudou takovouto skupinu považovat za finanční konglomerát, nebo o tom, že skupina nebude podléhat doplňkovému požadavku kapitálové přiměřenosti, nebo požadavkům kladeným tímto zákonem na systém řízení rizik a koncentrace rizik na úrovni finančního konglomerátu, operace v rámci skupiny, vnitřní řídicí a kontrolní systém nebo personálním předpokladům osob ve vedení smíšené finanční holdingové osoby, nebo některým z nich, jestliže podle názoru těchto příslušných orgánů dozoru není vztažení povinností stanovených tímto zákonem na tuto skupinu potřebné, vhodné nebo by bylo zavádějící, zejména pokud

• a) váha významnosti nejméně významného sektoru ve skupině nebo podíl stanovený podle odstavce 2 písm. a) nebo podíl stanovený podle odstavce 2 písm. b) nepřesahuje hodnotu 0,05, nebo

• b) tržní podíl skupiny v kterémkoliv členském státě nepřesahuje 5 %; při výpočtu tržního podílu pro účely tohoto zákona se použije součet bilančních sum (§ 7) osob v bankovním sektoru nebo sektoru investičních služeb a předepsané pojistné v hrubé výši v sektoru pojišťovnictví.

(6) Příslušné orgány dozoru oznámí rozhodnutí podle odstavce 5 ostatním dotčeným orgánům dozoru.

§ 6

(1) Pokud již finanční konglomerát podléhá doplňkovému dozoru (§ 10) a jestliže poměr bilančních sum (§ 7) poklesne pod hodnotu 0,4 nebo váha významnosti některého sektoru poklesne pod 0,1, potom se pro 3 následující roky použije pro poměr bilančních sum (§ 7) hodnota 0,35 nebo pro váhu významnosti příslušného sektoru hodnota 0,08.

(2) Pokud již finanční konglomerát určený podle § 5 odst. 4 podléhá doplňkovému dozoru a jestliže součet bilančních sum (§ 7) osob ve skupině, které jsou součástí nejméně významného sektoru, poklesne pod 6 000 000 000 eur, potom se pro 3 následující roky použije pro určení významnosti souhrnu činností příslušného sektoru ve skupině hodnota 5 000 000 000 eur.

(3) Koordinátor (§ 13) po dohodě s ostatními příslušnými orgány dozoru může rozhodnout, že se upustí od použití odstavců 1 a 2.

§ 7

Bilanční suma

Bilanční sumou používanou při výpočtech podle tohoto zákona se rozumí celková aktiva snížená o oprávky a opravné položky. Zjišťuje se z konsolidované účetní závěrky; neexistuje-li konsolidovaná účetní závěrka, sečtou se bilanční sumy zjištěné v účetních závěrkách osob, které jsou součástí skupiny, s tím, že bilanční suma přidružené osoby se bere v úvahu v poměru odpovídajícímu podílu nebo podílům, které v přidružené osobě mají osoby, které jsou součástí skupiny.

§ 8

(1) Příslušné orgány dozoru mohou v případech zřetele hodných a na základě vzájemné dohody bilanční sumy při výpočtu poměru bilančních sum podle § 4 a 5 a váhy významnosti příslušného sektoru nahradit nebo doplnit strukturou výnosů nebo hodnotou podrozvahových operací, anebo oběma současně.

(2) Při určování, zda činnost skupiny probíhá převážně ve finančním sektoru a zda souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině a souhrn činností bankovního sektoru a sektoru investičních služeb ve skupině jsou významné, příslušné orgány dozoru na návrh koordinátora (§ 13) po vzájemné dohodě

• a) nemusí přihlížet k osobám, které podle rozhodnutí koordinátora (§ 13) nemusí být zahrnuty do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, nebo

• b) mohou brát v úvahu splnění kritérií uvedených v § 4 odst. 2 a v § 5 odst. 1 za poslední 3 roky; tento postup se nepoužije, pokud v tomto období došlo k významným změnám ve struktuře skupiny.

§ 9

Určení skupiny jako finančního konglomerátu

(1) Pokud orgán dozoru na základě informací získaných při výkonu dozoru má za to, že regulovaná osoba, které udělil povolení, je členem skupiny, která by mohla být finančním konglomerátem, který dosud nebyl určen, informuje o tom orgány dozoru, které vykonávají dozor nad regulovanými osobami ve skupině, případně též jiné orgány dozoru. Tyto orgány dozoru určí,

• a) který z nich bude koordinátorem (§ 13) v případě, že tato skupina bude určena jako finanční konglomerát,

• b) zda skupina je finančním konglomerátem.

(2) Má-li být koordinátorem pro dotčenou skupinu orgán dozoru z České republiky, potom se na řízení o určení finančního konglomerátu vztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro účely řízení o určení, zda je skupina finančním konglomerátem podle tohoto zákona, si účastníci tohoto řízení, kterými jsou osoby ve skupině, zvolí společného zmocněnce, kterým může být i právnická osoba. Do doby, než si zvolí společného zmocněnce, má jeho postavení ovládající osoba v čele této skupiny nebo, pokud není v čele této skupiny ovládající osoba, regulovaná osoba s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru ve skupině; této osobě se zároveň vždy doručuje rozhodnutí ve věci. Řízení o určení finančního konglomerátu se zahajuje z podnětu orgánu dozoru určeného podle odstavce 1 písm. a). Současně se zahájením řízení sdělí tento orgán dozoru zmocněnci pro řízení o určení finančního konglomerátu, že bude koordinátorem v případě, že dotčená skupina bude určena jako finanční konglomerát, a že je orgánem dozoru, který vede správní řízení v této věci. Tím není dotčeno ustanovení § 13 odst. 4.

(3) Orgán dozoru, který vede řízení o určení finančního konglomerátu, vychází při určování, zda je skupina finančním konglomerátem, přednostně z informací získaných na základě výkonu dozoru nebo od jiných orgánů dozoru. Pokud k tomuto řízení potřebuje i jiné informace, vyžádá si je od společného zmocněnce pro řízení o určení finančního konglomerátu.

(4) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o určení finančního konglomerátu se na osoby ve skupině vztahují povinnosti stanovené tímto zákonem těmto osobám. Pokud jsou součástí skupiny, která byla určena jako finanční konglomerát, i osoby, které doposud nepodléhaly žádné formě dozoru, je koordinátor povinen v rozhodnutí podle věty prvé vymezit ve vztahu k takovým osobám též přiměřenou lhůtu, uplynutím které jsou tyto osoby povinny plnit povinnosti stanovené tímto zákonem a která nesmí být kratší než 60 dnů.

(5) Opravný prostředek ve správním řízení proti rozhodnutí o určení finančního konglomerátu není přípustný. Účastník řízení o určení finančního konglomerátu může podat žalobu ve správním soudnictví^6) proti určení skupiny jako finančního konglomerátu, je-li koordinátorem orgán dozoru z České republiky.

(6) O určení skupiny jako finančního konglomerátu a o svém ustanovení koordinátorem informuje koordinátor orgány dozoru, které regulovaným osobám ve skupině udělily povolení, a orgány dozoru členského státu, ve kterém má sídlo smíšená finanční holdingová osoba, a Komisi Evropských společenství.

(7) Pokud má ovládající osoba v čele skupiny určené jako finanční konglomerát nebo, pokud není v čele skupiny ovládající osoba, regulovaná osoba s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru ve skupině za to, že na základě změn skutečností rozhodných pro určení finančního konglomerátu již skupina není finančním konglomerátem, oznámí tuto skutečnost koordinátorovi (§ 13) a současně mu tuto skutečnost prokáže. Je-li koordinátorem orgán dozoru z České republiky, je dnem doručení tohoto oznámení zahájeno správní řízení. Správní řízení může být zahájeno i z podnětu koordinátora. Pokud koordinátor po dohodě s dalšími orgány dozoru zjistí, že skupina již není finančním konglomerátem, vydá o tom rozhodnutí, jinak řízení zastaví. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o tom, že skupina přestala být finančním konglomerátem, se na osoby ve skupině přestávají vztahovat povinnosti stanovené tímto zákonem. Ustanovení odstavce 2 věty druhé a třetí a odstavců 3, 5 a 6 se použijí obdobně.

HLAVA III

DOPLŇKOVÝ DOZOR NAD OSOBAMI VE FINANČNÍM KONGLOMERÁTU

§ 10

Doplňkový dozor

(1) Doplňkovým dozorem se pro účely tohoto zákona rozumí sledování a regulace rizik na úrovni finančního konglomerátu. Účelem doplňkového dozoru je omezení rizik, kterým jsou vystaveny regulované osoby tím, že jsou součástí finančního konglomerátu.

(2) Doplňkovým dozorem se nenahrazuje výkon dozoru nad regulovanými osobami na individuálním a konsolidovaném základě podle zvláštních právních předpisů, ani se jím nezakládá ani nenahrazuje dozor nad jednotlivými regulovanými osobami se sídlem nebo bydlištěm na území třetího státu, smíšenými finančními holdingovými osobami zahrnutými do finančního konglomerátu a osobami, které nejsou regulovány podle zvláštních právních předpisů.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, doplňkovému dozoru podléhá každá regulovaná osoba ve finančním konglomerátu,

• a) která je v čele finančního konglomerátu,

• b) jejíž ovládající osobou je smíšená finanční holdingová osoba se sídlem na území členského státu,

• c) která je s jinou osobou finančního sektoru ve vztahu ovládající nebo ovládané osoby, nebo

• d) u které většinu členů statutárních, řídicích nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období stejné osoby, které jsou statutárními, řídicími nebo dozorčími orgány nebo jejich členy jiné osoby finančního sektoru.

(4) Nejedná-li se o případy podle odstavce 3 a podle § 11 a jsou-li současně splněny podmínky podle § 4 odst. 1 písm. b) a c), příslušné orgány dozoru, s ohledem na účel doplňkového dozoru, určí, zda a v jakém rozsahu budou doplňkovému dozoru podléhat též regulované osoby, v nichž jiné osoby vykonávají podstatný vliv, mají jinak vázaný kapitál nebo jinak uplatňují významný vliv na řízení regulované osoby.

§ 11

Doplňkový dozor nad osobami ve finančním konglomerátu se vztahem ke třetímu státu

(1) Je-li regulovaná osoba ve finančním konglomerátu, která má sídlo na území členského státu, ovládána osobou se sídlem na území třetího státu, orgány dozoru ověří, zda tato regulovaná osoba podléhá dozoru vykonávanému orgánem dozoru třetího státu, který je srovnatelný s doplňkovým dozorem podle tohoto zákona.

(2) Ověření provádí orgán dozoru, který by byl v případě použití pravidel podle § 13 odst. 2 až 6 ustanoven koordinátorem, a to na návrh ovládající osoby nebo regulované osoby, které bylo uděleno povolení v členském státě, nebo z vlastního podnětu. Tento orgán dozoru předem požádá o stanovisko ostatní příslušné orgány dozoru a Výbor pro finanční konglomeráty a vezme v úvahu vhodná doporučení.

(3) Tento zákon se nevztahuje na regulovanou osobu podle odstavce 1, jestliže je ve třetím státě nad její činností ve finančním konglomerátu vykonáván dozor srovnatelný s doplňkovým dozorem podle tohoto zákona.

(4) Není-li nad regulovanou osobou podle odstavce 1 vykonáván srovnatelný dozor ve třetím státě, doplňkový dozor podle tohoto zákona se na tuto regulovanou osobu vztahuje. Orgány dozoru však mohou použít i jiné postupy schválené koordinátorem po konzultaci s ostatními orgány dozoru, které sledují účel doplňkového dozoru, a jsou sděleny dalším dotčeným orgánům dozoru a Komisi Evropských společenství. Tyto postupy mohou spočívat i v požadavku založit smíšenou finanční holdingovou osobu na území členského státu.

§ 12

Finanční subkonglomerát

Finančním subkonglomerátem se rozumí finanční konglomerát, který je součástí jiného finančního konglomerátu. Regulované osoby, které jsou součástí finančního subkonglomerátu, podléhají doplňkovému dozoru pouze na úrovni finančního konglomerátu, jehož je finanční subkonglomerát součástí.

HLAVA IV

KOORDINÁTOR A SPOLUPRÁCE MEZI PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY DOZORU

§ 13

Koordinátor

(1) K zajištění účinného výkonu doplňkového dozoru a spolupráce mezi orgány dozoru se z orgánů dozoru ustanoví koordinátor.

(2) Jestliže je v čele finančního konglomerátu regulovaná osoba, koordinátorem je orgán dozoru, který udělil této regulované osobě povolení.

(3) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba, je koordinátorem orgán dozoru, který udělil povolení regulované osobě, jejíž ovládající osobou je smíšená finanční holdingová osoba, která zároveň neovládá jinou regulovanou osobu, není-li dále stanoveno jinak.

(4) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba a nepostupuje-li se podle odstavce 3, 5 nebo 6, je koordinátorem orgán dozoru, který udělil povolení regulované osobě, která má sídlo na území stejného členského státu jako smíšená finanční holdingová osoba, která ji ovládá. V případě, že bylo v tomto státě uděleno povolení více regulovaným osobám, které jsou členy stejného finančního konglomerátu, ale jsou součástí různých sektorů, ustanoví se koordinátorem orgán dozoru regulované osoby v nejvýznamnějším sektoru. V případě, že je v čele finančního konglomerátu více než jedna smíšená finanční holdingová osoba, které mají sídlo na území různých členských států, v nichž bylo uděleno i povolení regulovaným osobám, ustanoví se koordinátorem orgán dozoru regulované osoby s největší bilanční sumou, jsou-li regulované osoby součástí stejného sektoru, v ostatních případech se koordinátorem ustanoví příslušný orgán dozoru regulované osoby s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru.

(5) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba a nepostupuje-li se podle odstavce 3, 4 nebo 6, je koordinátorem orgán dozoru, který udělil povolení regulované osobě s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru, jestliže její ovládající osoba je smíšená finanční holdingová osoba se sídlem na území členského státu odlišného od členských států, jejichž orgány dozoru udělily povolení jí ovládaným regulovaným osobám.

(6) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba a nepostupuje-li se podle odstavce 3, 4 nebo 5, je koordinátorem orgán dozoru, který udělil povolení regulované osobě s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru, jedná-li se o finanční konglomerát, v jehož čele není ovládající osoba, nebo o jakýkoliv jiný případ.

(7) Příslušné orgány dozoru mohou po vzájemné dohodě upustit od kritérií podle odstavců 2 až 6, jestliže by jejich použití bylo neúčelné vzhledem ke struktuře finančního konglomerátu a významu jeho činností v různých státech, a ustanovit koordinátorem jiný orgán dozoru členského státu vykonávající dozor nad regulovanou osobou v dotčené skupině nebo i orgán dozoru členského státu, na jehož území má smíšená finanční holdingová osoba sídlo. V takovém případě si orgány dozoru před rozhodnutím o ustanovení koordinátora vyžádají od regulovaných osob ve finančním konglomerátu nebo ve smíšené finanční holdingové osobě stanovisko.

§ 14

Úkoly koordinátora

(1) Koordinátor zejména

• a) koordinuje shromažďování a poskytování významných nebo nezbytných informací při běžných i mimořádných situacích na úrovni finančního konglomerátu, včetně poskytování informací významných pro výkon dozoru na individuálním základě i na konsolidovaném základě, orgánem dozoru podle zvláštního právního předpisu,

• b) sleduje a posuzuje finanční situaci finančního konglomerátu,

• c) posuzuje dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, požadavků na řízení rizik, na koncentraci rizik a na operace v rámci skupiny na úrovni finančního konglomerátu,

• d) posuzuje strukturu, organizaci a systém vnitřní kontroly finančního konglomerátu,

• e) ve spolupráci s příslušnými orgány dozoru plánuje a koordinuje postup orgánů dozoru při výkonu doplňkového dozoru na úrovni finančního konglomerátu při běžných a mimořádných situacích.

(2) K zajištění účelného a účinného výkonu doplňkového dozoru uzavírají koordinátor a další příslušné orgány dozoru, případně další orgány dozoru, koordinační dohody. Koordinační dohodou mohou být koordinátorovi svěřeny další úkoly a předně určeny postupy při rozhodování mezi odpovědnými příslušnými orgány dozoru podle tohoto zákona a pro spolupráci s ostatními orgány dozoru.

§ 15

Výměna informací

(1) Koordinátor a orgány dozoru vzájemně úzce spolupracují, zejména si vzájemně poskytují informace nezbytné pro výkon dozoru nad regulovanými osobami ve finančním konglomerátu, a to na základě žádosti nebo z vlastního podnětu kteréhokoliv z nich. Za tím účelem shromažďují tyto informace.

(2) Koordinátor a orgány dozoru shromažďují a poskytují informace týkající se

• a) struktury skupiny, všech významnějších osob ve finančním konglomerátu a orgánů, vykonávajících dozor nad osobami ve skupině,

• b) celkové strategie finančního konglomerátu,

• c) finanční situace finančního konglomerátu, zejména dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, koncentrace rizik, ziskovosti na úrovni finančního konglomerátu a operací v rámci skupiny,

• d) většinového společníka a členů statutárních, řídicích a dozorčích orgánů a dalších osob, které na základě dohody, podílu nebo na základě jiné skutečnosti podstatným způsobem ovlivňují činnost finančního konglomerátu,

• e) organizace, řízení rizik a vnitřního řídicího a kontrolního systému na úrovni finančního konglomerátu,

• f) postupů shromažďování informací ohledně osob ve finančním konglomerátu a ověřování těchto informací,

• g) nepříznivého vývoje v regulovaných osobách nebo jiných osobách ve finančním konglomerátu, který může významně ohrozit finanční situaci regulovaných osob,

• h) závažných sankcí a opatření k nápravě mimořádného významu uložených orgány dozoru podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu.

(3) Příslušné orgány dozoru si mohou rovněž vyměňovat informace týkající se regulovaných osob ve finančním konglomerátu s Evropskou centrální bankou, centrálními bankami v Evropském systému centrálních bank a ostatními centrálními bankami za předpokladu, že osoby, které se s těmito informacemi seznámí, jsou povinny o nich zachovávat mlčenlivost.

§ 16

Povinnost konzultace

(1) Příslušný orgán dozoru, který rozhoduje o

• a) udělení souhlasu nebo povolení ke změně ve struktuře společníků, zejména k nabytí kvalifikované účasti, nebo organizační nebo řídicí struktuře regulovaných osob ve finančním konglomerátu, nebo

• b) uložení závažné sankce nebo opatření k nápravě mimořádného významu,

předem konzultuje tuto skutečnost s koordinátorem a dalším orgánem dozoru, kterého se tato skutečnost rovněž týká.

(2) Orgán dozoru nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 1, nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V takovém případě informuje bez zbytečného odkladu orgán dozoru dotčený v dané věci.

§ 17

Kontrola

(1) Koordinátor může provést kontrolu na místě ve smíšené finanční holdingové osobě a, je-li to nezbytné pro výkon doplňkového dozoru, i v dalších neregulovaných osobách ve finančním konglomerátu.

(2) Orgán dozoru může v konkrétním případě požádat orgán dozoru jiného členského státu o provedení kontroly v regulované nebo neregulované osobě ve finančním konglomerátu, která má sídlo nebo pobočku na území tohoto státu, za účelem ověření informací potřebných k výkonu doplňkového dozoru. Orgán dozoru, který požádal o provedení kontroly, je oprávněn zúčastnit se této kontroly.

(3) Orgán dozoru v mezích své působnosti provede na žádost orgánu dozoru podle odstavce 2 kontrolu v regulované nebo neregulované osobě ve finančním konglomerátu, nebo umožní orgánu dozoru se sídlem na území jiného členského státu, aby kontrolu provedl sám, nebo aby ji provedl auditor, auditorská společnost nebo znalec. Orgán dozoru, který požádal o provedení kontroly, je oprávněn zúčastnit se této kontroly.

(4) Je-li to možné, koordinátor a jiné orgány dozoru koordinují provádění kontrol v osobách ve finančním konglomerátu.

(5) Ustanovení odstavců 2 až 4 se vztahují obdobně i na spolupráci mezi příslušnými orgány dozoru v České republice a též na spolupráci s orgány dozoru z třetích států, je-li zachovávána vzájemnost.

§ 18

Vyžádání informací

(1) Požaduje-li koordinátor nebo jiný orgán dozoru informace potřebné pro výkon doplňkového dozoru, které již byly poskytnuty jinému orgánu dozoru podle zvláštního právního předpisu, přednostně požádá o tyto informace tento orgán dozoru.

(2) Koordinátor může vyzvat orgán dozoru členského státu, na jehož území má sídlo ovládající osoba finančního konglomerátu a který sám nevykonává doplňkový dozor, aby požadoval po této ovládající osobě informace nutné k výkonu doplňkového dozoru, zejména informace uvedené v § 15 odst. 2, a aby mu tyto informace předal.

§ 19

Povinnost mlčenlivosti

Na informace získané podle tohoto zákona včetně informací získaných od jiných příslušných orgánů dozoru se vztahuje povinnost osob podílejících se na výkonu dozoru zachovávat mlčenlivost podle zvláštních právních předpisů^7).

HLAVA VIII

SPOLEČNÁ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ

§ 32

Hodnota vyjádřená v tomto zákoně v eurech se v období od 31. prosince daného roku do 30. prosince následujícího roku přepočítává na české koruny kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu daného roku.

§ 33

Ministerstvo financí průběžně informuje Výbor pro finanční konglomeráty o zásadách, které se v České republice uplatňují při dozoru nad operacemi v rámci skupiny a koncentrací rizik.

§ 34

K provedení § 21 odst. 5, § 22 odst. 6, § 24 odst. 2, § 25 odst. 3 a § 26 odst. 2 vydá Ministerstvo financí ve spolupráci s Českou národní bankou a Komisí pro cenné papíry vyhlášku.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o bankách

§ 35

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 439/2004 Sb., se mění takto:

• 1. V § 4 odst. 5 písm. g) se slova „s úzkým propojením, ke které patří zakladatel s kvalifikovanou účastí (§ 17a odst. 4) na bance“ nahrazují slovy „osob s úzkým propojením s bankou“.

• 1. V § 4 odstavec 6 zní:

„(6) Úzkým propojením se pro účely tohoto zákona rozumí

• a) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

• b) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

• c) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu ovládá, nebo

• d) vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba.“.

• 1. V § 16 odst. 2 se na konci textu písmene b) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „tuto povinnost má i pobočka zahraniční banky, pokud jde o osoby navrhované do vedení pobočky,“.

• 1. V § 17a odst. 3 se za slova „Finanční institucí se“ vkládají slova „pro účely tohoto zákona“.

• 1. V § 20 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Česká národní banka požádá o stanovisko příslušný orgán dohledu obdobně podle § 4 odst. 2 až 4, pokud se má žadatel stát ovládající osobou banky.“.

• 1. V § 25 odst. 2 větě druhé se slova „banky či pobočky zahraniční banky“ nahrazují slovem „osoby“.

• 1. V § 25 odst. 2 se za větu druhou vkládá věta „Tyto osoby jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě a poskytnout příslušnému orgánu potřebnou součinnost.“.

• 1. V § 25 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Orgán dohledu, který požádal o provedení kontroly na místě, je oprávněn zúčastnit se kontroly, pokud ji neprovádí sám.“.

• 1. V § 25a odst. 3 se za slova „bankovního dohledu“ vkládají slova „nebo doplňkového dozoru nad osobami ve finančním konglomerátu^6d)“.

Poznámka pod čarou č. 6d zní:

„^6d) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).“.

• 1. V § 26c se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě podle odstavce 4 a poskytnout České národní bance potřebnou součinnost.“.

• 1. V § 26d odst. 1 písmena a), b), c), d), e), f) a g) znějí:

• „a) konsolidačními celky skupina ovládající banky nebo skupina finanční holdingové osoby anebo skupina smíšené holdingové osoby, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně dvě osoby,

• b) ovládající bankou banka, jejíž ovládané osoby nebo přidružené osoby jsou bankami, finančními institucemi nebo podniky pomocných bankovních služeb,

• c) finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která

• 1. je finanční institucí jinou než pojišťovnou nebo zajišťovnou,

• 1. není smíšenou finanční holdingovou osobou podle zvláštního právního předpisu^6d) a

• 1. ovládá výlučně nebo převážně banky nebo finanční instituce, přičemž alespoň jedna ovládaná osoba je bankou,

• d) smíšenou holdingovou osobou ovládající osoba, která není bankou, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou podle zvláštního právního předpisu^6d), přičemž alespoň jedna jí ovládaná osoba je bankou,

• e) skupinou ovládající banky skupina tvořená bankou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,

• f) skupinou finanční holdingové osoby skupina tvořená finanční holdingovou osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,

• g) skupinou smíšené holdingové osoby skupina tvořená smíšenou holdingovou osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,“.

• 1. V § 26d odst. 1 písmeno h) zní:

• „h) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv, kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku této osoby, jenž není ovládáním, není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech se vždy považuje za podstatný vliv, ledaže jde o ovládání.“.

• 1. V § 26e odst. 2 větě první a v písm. a) se slovo „společnosti“ nahrazuje slovem „osoby“.

• 1. V § 26e se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 6e zní:

„(3) Má-li ovládající banka nebo finanční holdingová osoba sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, Česká národní banka před rozhodnutím o tom, zda upustí od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, požádá o stanovisko orgán dohledu nad bankou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Poradní výbor pro bankovnictví^6e). Není-li vykonáván bankovní dohled nebo srovnatelný dozor na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, Česká národní banka může požadovat založení finanční holdingové osoby na území České republiky nebo jiného členské státu Evropské unie. Postup podle předchozí věty Česká národní banka oznámí orgánu dohledu nad bankou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Komisi Evropských společenství.

^6e) Článek 56a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, ve znění směrnice 2002/87/ES.“.

• 1. V § 26g odst. 3 se slovo „společnost“ nahrazuje slovem „osoba“.

• 1. V § 26g se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:

„(4) Finanční holdingová osoba je povinna zajistit, aby jejím statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo jinou fyzickou osobou, která sama nebo společně s jinými osobami řídí činnost finanční holdingové osoby nebo právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, (dále jen „osoba ve vedení“) byla osoba důvěryhodná, dostatečně zkušená pro výkon své funkce a k zajištění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu z tohoto zákona.

(5) Finanční holdingová osoba předem informuje Českou národní banku o navrhovaných změnách osob ve vedení a zároveň jí předloží podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost navrhovaných osob. Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osobou, je povinna splnit tuto povinnost ohledně osob v jejím vedení do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osobou, jinak se má za to, že osoby ve vedení této finanční holdingové osoby nesplňují stanovené předpoklady. Dotčená fyzická osoba je povinna finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a součinnost. Podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční holdingové osoby upraví Česká národní banka vyhláškou.

(6) Česká národní banka může požadovat po finanční holdingové osobě výměnu osoby ve vedení finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba není dostatečně zkušená nebo důvěryhodná.“.

• 1. V § 26h odst. 2 se slovo „společnosti“ nahrazuje slovem „osobě“.

• 1. V § 29 se na konci odstavce 3 doplňují věty, které včetně poznámek pod čarou č. 6f, 6g a 6h znějí: „Tímto rozhodnutím nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^6f) podle zvláštního právního předpisu^6g) nebo podle zahraniční právní úpravy, které banka poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Dotčena není také možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^6h).

^6f) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

^6g) Obchodní zákoník.

^6h) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 29 odstavec 4 zní:

„(4) Zjistí-li správce předlužení banky, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance a poskytne jí podklady osvědčující tuto skutečnost.“.

• 1. V § 30 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 5, které znějí:

„(2) Má-li být zavedena nucená správa v bance, která má pobočku na území hostitelského státu, informuje Česká národní banka orgán dohledu hostitelského státu o záměru zavést nucenou správu a o případném omezení nakládání s vklady; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky zavedení nucené správy, popřípadě omezení nakládání s vklady.

(3) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území jiných členských států Evropské unie s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu.

(4) Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o zavedení nucené správy bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.

(5) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie se správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené správy, je správce povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady provedení zápisu jdou k tíži banky.“.

• 1. § 33 zní:

㤠33

(1) Nucená správa končí

• a) doručením rozhodnutí České národní banky o skončení nucené správy,

• b) jmenováním likvidátora,

• c) prohlášením konkursu, nebo

• d) uplynutím 24 měsíců od zavedení nucené správy.

(2) Nucená správa nekončí odnětím licence bance.“.

• 1. V § 34 odst. 1 se za slova „zahraniční banky“ vkládají slova „anebo při úpadku banky“.

• 1. V § 37 odst. 2 větě první se za slova „údaje o osobách“ vkládají slova „včetně rodného čísla, pokud bylo přiděleno“.

• 1. § 38b zní:

㤠38

„Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, může banka poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu nebo dozoru na konsolidovaném základě nebo doplňkového dozoru^6d).“.

• 1. V § 38d odst. 1 písm. f) se slovo „společnostech“ nahrazuje slovem „osobách“.

• 1. V § 38e se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

• 1. V § 38f se věta poslední nahrazuje větami „Totéž platí v případě záměru odebrat licenci pobočce banky se sídlem mimo území členských států Evropské unie, má-li tato banka pobočku na jejich území; v tom případě Česká národní banka usiluje o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v členských státech Evropské unie.“.

• 1. V § 38f se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Česká národní banka neprodleně informuje o prohlášení konkursu na majetek banky nebo pobočky zahraniční banky se sídlem mimo území členských států Evropské unie příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie, ve kterém má banka nebo zahraniční banka pobočku.“.

• 1. V § 38h odst. 2 písm. e) se slovo „společnostech“ nahrazuje slovem „osobách“.

• 1. V § 39 odst. 1 se za slova „§ 38 odst. 2, 3, 4 a 6“ vkládají slova „a § 38b“.

• 1. V § 41c odst. 3 písm. a) se za slovem „adresa“ vkládá čárka a slova „a datum narození nebo rodné číslo“ se nahrazují slovy „rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození“.

§ 36

Přechodné ustanovení

Osoba, která se stala finanční holdingovou osobou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna předložit České národní bance podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osoby v jejím vedení ve smyslu § 26g odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb., a to ve lhůtě do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona o finančních konglomerátech.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o České národní bance

§ 37

Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., se mění takto:

• 1. V § 38 odst. 1 se za slova „vedle bank“ vkládají slova „, spořitelních a úvěrních družstev^4a)“.

Poznámka pod čarou č. 4a zní:

„^4a) Zákon č. 21/1992 Sb. Zákon č. 87/1995 Sb.“.

• 1. V § 38 odst. 3 písm. a) se za slovo „bankami“ vkládají slova „a spořitelními a úvěrními družstvy“ a za slovo „bank“ se vkládají slova „a spořitelních a úvěrních družstev“.

• 1. V § 38 odst. 3 písm. b) se za slovo „bankami“ vkládají slova „a spořitelními a úvěrními družstvy“.

• 1. V § 41 odst. 2 písm. b) se za slova „nad nímž je vykonáván bankovní dohled,“ vkládají slova „nebo osob ve finančním konglomerátu^9b)“.

Poznámka pod čarou č. 9b zní:

„^9b) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).“.

• 1. V § 41 odst. 4 větě druhé se za slova „konsolidačního celku“ vkládají slova „nebo finančního konglomerátu“ a za slova „na konsolidovaném základě“ se vkládají slova „nebo doplňkového dozoru podle zvláštního právního předpisu^9b)“.

• 1. V § 44 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Česká národní banka vykonává doplňkový dozor nad bankami a jinými osobami ve finančních konglomerátech v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem^9b).“.

• 1. V § 45 se za slovo „dohledu“ vkládají slova „a doplňkového dozoru nad bankami a jinými osobami ve finančních konglomerátech v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem^9b)“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o pojišťovnictví

§ 38

Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 316/2001 Sb., zákona č. 12/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 39/2004 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., se mění takto:

• 1. V § 2 odst. 1 písm. dd), § 22 odst. 9 větě třetí a v § 26b odst. 2 až 4 se slovo „společnosti“ nahrazuje slovem „osoby“.

• 1. V § 2 odst. 1 písm. e) se za slova „osobních údajů“ vkládají slova „včetně rodných čísel“.

• 1. V § 2 odst. 2 písmeno k) zní:

• „k) úzkým propojením

• 1. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

• 1. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

• 1. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu ovládá, nebo

• 1. vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba;“.

• 1. V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní:

• „p) pohledávkou z pojištění všechny částky, které pojišťovna dluží pojištěným osobám, pojistníkům, oprávněným osobám nebo jakékoliv poškozené straně s přímým právem přihlásit pohledávku proti pojišťovně a které vznikly v přímém pojištění, včetně částek odložených stranou pro výše uvedené osoby, pokud nejsou dosud známy některé části dluhu. Pojistné, které dluží pojišťovna v důsledku neuzavření nebo zrušení těchto pojistných smluv nebo operací v přímém pojištění v souladu s rozhodným právem těchto smluv nebo operací před zahájením likvidačního řízení, se také považuje za pohledávku z pojištění.“.

• 1. V § 2 odst. 3 písmeno a) zní:

• „a) účastí výkon podstatného vlivu, kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku, jenž není ovládáním, není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet se na provozování podniku; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech se vždy považuje za podstatný vliv, ledaže jde o ovládání,“.

• 1. V § 2 odst. 3 písmena c) až e) znějí:

• „c) přidruženou osobou osoba, ve které jiná osoba vykonává účast nebo která je k jiné osobě přidružena takovým vztahem, že statutární, řídicí nebo dozorčí orgány nebo většinu jejich členů tvoří po většinu účetního období osoby, které jsou statutárními, řídicími nebo dozorčími orgány, nebo jiné osoby, které nejsou k přidružené osobě osobami ovládajícími,

• d) pojišťovací holdingovou osobou ovládající osoba, jejíž hlavní činností je získávat a držet podíly v ovládaných osobách, které jsou výlučně nebo převážně pojišťovnami, pojišťovnami z třetích států nebo zajišťovnami, přičemž alespoň jedna z těchto ovládaných osob je pojišťovnou,

• e) pojišťovací holdingovou osobou se smíšenou činností ovládající osoba jiná než pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, zajišťovna nebo pojišťovací holdingová osoba, jejíž alespoň jedna ovládaná osoba je pojišťovnou,“.

• 1. V nadpisu § 6b se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovy „pověření výkonem dozoru“.

• 1. V § 6b se slova „ministerstva, kteří mají vykonávat“ nahrazují slovy „pověření ministerstvem k výkonu“.

• 1. V § 7 se doplňuje odstavec 10, který zní:

„(10) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu a tuzemská zajišťovna jsou povinny dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jim bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, vytvořit seznam aktiv podle § 21c a po dobu své činnosti jej průběžně aktualizovat.“.

• 1. V § 8 odst. 2 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje písmeno h), které zní:

• „h) smlouvy, jejichž účelem je trvalý převod nebo rozdělení některých činností pojišťovny, a to buď v celém rozsahu nebo z větší části na jinou společnost; jedná se zejména o smlouvy o správě pojistného kmene pojišťovny, o likvidaci pojistných událostí, o vedení účetnictví nebo o hospodaření s investičním majetkem pojišťovny (dále jen „smlouvy o vyčlenění činnosti“).“.

• 1. V § 8 odst. 5 písm. g) se slovo „pojišťovny“ nahrazuje slovem „zajišťovny“.

• 1. V § 8 odst. 7 se slova „a výpočet, ze kterého bude zřejmé, že pojišťovna bude i nadále disponovat požadovanou mírou solventnosti včetně požadované výše garančního fondu“ zrušují.

• 1. V § 8 se odstavec 8 zrušuje.

• 1. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní:

㤠8a

Udělení povolení pojišťovně ve skupině

(1) Před udělením povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovně, která je

• a) osobou ovládanou pojišťovnou z jiného členského státu, nebo

• b) osobou ovládanou jinou osobou, která je osobou ovládající pojišťovnu z jiného členského státu,

je ministerstvo povinno vyžádat si stanovisko příslušného úřadu dotčeného členského státu.

(2) Před udělením povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovně, která je

• a) osobou ovládanou bankou nebo obchodníkem s cennými papíry, která má oprávnění k činnosti udělené v České republice nebo jiném členském státě, nebo

• b) osobou ovládanou jinou osobou, která je osobou ovládající banku nebo obchodníka s cennými papíry, která má oprávnění k činnosti udělené v České republice nebo jiném členském státě,

je ministerstvo povinno vyžádat si stanovisko příslušného úřadu, který vykonává dozor nad činností takové banky nebo obchodníka s cennými papíry.

(3) Příslušné úřady podle odstavců 1 a 2 se vzájemně informují zejména při posuzování vhodnosti akcionářů, osob s účastí na řízení dozorovaných osob a průběžně si vyměňují informace důležité při udělování povolení k činnosti a při kontrole jejich činnosti.“.

• 1. § 10 zní:

㤠10

Změny v činnosti tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny, změny osob v jejích orgánech a změna pověřeného zástupce pobočky pojišťovny z třetího státu

(1) K rozšíření činnosti o jiná pojistná odvětví je tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna povinna předložit ministerstvu žádost o schválení tohoto rozšíření a výpočet, ze kterého bude zřejmé, že pojišťovna bude i nadále vyhovovat požadavkům stanoveným tímto zákonem na výši vlastních zdrojů včetně požadované výše garančního fondu.

(2) Jedná-li se o rozšíření činnosti na území jiných členských států prostřednictvím pobočky zřízené v členském státě, je tuzemská pojišťovna povinna nejprve informovat ministerstvo o

• a) členském státu, na jehož území zamýšlí zřídit pobočku,

• b) plánu činnosti, který obsahuje změny obchodního plánu podle § 8 odst. 2, výčet pojistných odvětví pojišťovací činnosti provozovaných na území jiného členského státu, organizační strukturu pobočky a výpočet, ze kterého bude zřejmé, že pojišťovna bude i nadále disponovat požadovanou mírou solventnosti včetně požadované výše garančního fondu,

• c) sídle pobočky na území členského státu,

• d) jménu, popřípadě jménech, a příjmení zástupce pobočky pověřeného zastupováním této pojišťovny při jednání s úřady a soudy členského státu, kde se nachází pobočka.

(3) Pokud ministerstvo nemá pochybnosti o organizační struktuře nebo o finanční situaci tuzemské pojišťovny nebo o důvěryhodnosti, kvalifikaci a zkušenosti fyzické osoby navrhované jako zástupce pobočky ani o reálnosti obchodního plánu pobočky, sdělí písemně do 3 měsíců ode dne obdržení všech informací uvedených v odstavci 2 tyto informace příslušnému úřadu členského státu, kde se bude nacházet pobočka, a o svém stanovisku písemně informuje žádající pojišťovnu. Ministerstvo zároveň potvrdí, že žádající pojišťovna disponuje požadovanou mírou solventnosti.

(4) Pokud má být činnost tuzemské pojišťovny rozšířena mimo území České republiky na území jednoho nebo více členských států na základě svobody dočasně poskytovat služby, je tato pojišťovna povinna informovat ministerstvo o tomto záměru a sdělit mu rozsah pojištění, které má být touto formou provozováno.

(5) Ministerstvo je povinno ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení informace o rozsahu pojištění, které má být touto formou provozováno, sdělit příslušnému úřadu v členském státě, na jehož území má být činnost tuzemské pojišťovny rozšířena na základě svobody dočasně poskytovat služby, tyto informace:

• a) potvrzení, že pojišťovna podle odstavce 4 disponuje požadovanou mírou solventnosti,

• b) rozsah pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, kterou je tato pojišťovna oprávněna provozovat,

• c) rozsah pojištění podle pojistných odvětví, které hodlá pojišťovna provozovat na území členského státu.

(6) Pokud ministerstvo nesdělí informace v rozsahu a ve lhůtě podle odstavce 5, je povinno v této lhůtě sdělit důvody pojišťovně. Pojišťovna může proti tomuto postupu ministerstva podat žalobu ve správním soudnictví.

(7) Na rozšíření pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovny na území států, které nejsou členskými státy, se ustanovení odstavců 2 až 5 použijí přiměřeně s ohledem na právní předpisy platné pro tuto činnost ve státě, ve kterém má být pobočka zřízena.

(8) Tuzemská pojišťovna nebo zajišťovna je povinna předložit ministerstvu bez zbytečného odkladu na vědomí

• a) seznam osob, jejichž účast na jejím základním kapitálu nebo na hlasovacích právech překročí nebo klesne pod 10 %, a změny podle § 11 odst. 1 a 7, a nejméně jednou ročně zprávu o akcionářích a členech podílejících se na kvalifikované účasti a o velikostech jejich podílů na této účasti,

• b) změny v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení povolení podle § 8,

• c) doklad o tom, že se tuzemská pojišťovna stala členem národní kanceláře pojistitelů a garančního fondu členského státu pobočky, má-li být v jiném členském státě, než je Česká republika, provozováno pojištění podle pojistného odvětví č. 10 písmena a) uvedeného v části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

• d) změny v její činnosti nebo právním postavení, zejména smlouvy o vyčlenění činnosti nebo, jedná-li se o úzké propojení, a další změny, které brání nebo mohou bránit řádnému výkonu dozoru v pojišťovnictví podle tohoto zákona,

• e) informace související s její činností podle tohoto zákona vyžádané ministerstvem.

(9) Změna v osobě člena statutárního nebo dozorčího orgánu, osobě, která má vykonávat funkci prokuristy tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny, nebo změna v osobě pověřeného zástupce pobočky pojišťovny z třetího státu podléhá předchozímu souhlasu ministerstva. Součástí žádosti o udělení tohoto souhlasu je doklad o důvěryhodnosti dotčené fyzické osoby (§ 10a), včetně údajů o dosaženém druhu vzdělání a praxi.

(10) Ministerstvo o žádosti podle odstavce 9 rozhodne ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího obdržení. Podání opravného prostředku proti tomuto rozhodnutí ministerstva nemá odkladný účinek.“.

• 1. V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Má-li být nabyvatelem účasti podle odstavce 1 jiná pojišťovna, banka nebo investiční společnost, které bylo uděleno povolení k činnosti v jiném členském státě, nebo osoba ovládající takovou pojišťovnu, banku nebo investiční společnost a má-li být výsledkem takového nabytí účasti to, že se nabyvatel stane osobou ovládající pojišťovnu, je ministerstvo povinno před udělením souhlasu s takovým nabytím účasti vyžádat si stanovisko příslušného úřadu podle § 8a.“.

Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7.

• 1. V § 12 odst. 1 písm. c) se za slova „prokuristou jiné“ vkládá slovo „tuzemské“, slovo „peněžní“ nahrazuje slovem „finanční“ a slovo „společnosti“ se nahrazuje slovem „osoby“ a na konci textu písmene c) se doplňují slova „, nebo jedná-li se o koncern“.

• 1. V § 13 odst. 3 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 6a zní:

• „f) rezervu na splnění závazků z ručení za závazky České kanceláře pojistitelů (dále jen „Kancelář“) podle zvláštního právního předpisu^6a),

^6a) § 18 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).

• 1. V § 13 odstavec 10 zní:

„(10) Pojišťovna je povinna při uzavírání zajišťovacích smluv postupovat tak, aby nebyla ohrožena splnitelnost jejích závazků. Jsou-li k tomu důvody, je ministerstvo oprávněno požadovat na pojišťovně přiměřené zajištění pohledávek vůči zajišťovně, zejména formou zástavy nebo záruky zajišťovny, anebo nařídit snížení podílu zajišťovny na závazcích pojišťovny, a to ve lhůtě přiměřené pro provedení takové změny.“.

• 1. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který zní:

㤠15a

Rezerva na závazky Kanceláře

(1) Rezervu na splnění závazků z ručení za závazky Kanceláře podle zvláštního právního předpisu^6a) tvoří pojišťovna provozující odvětví neživotních pojištění č. 10a části B přílohy č. 1.

(2) Rezerva podle odstavce 1 je určena k plnění závazků Kanceláře, ke kterým nemá Kancelář vytvořena odpovídající aktiva. Pojišťovna tvoří tuto rezervu v rozsahu, v jakém se podílí na celkových závazcích Kanceláře. Výše rezervy se určí matematicko-statistickými metodami.“.

• 1. Za § 21b se vkládá nový § 21c, který včetně poznámky pod čarou č. 8a zní:

㤠21c

Seznam aktiv

(1) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna ze třetího státu a tuzemská zajišťovna jsou povinny vést seznam aktiv, která se vztahují k jejich finančnímu umístění (dále jen „seznam“). Provozuje-li tuzemská pojišťovna, pojišťovna ze třetího státu nebo tuzemská zajišťovna pojišťovací nebo zajišťovací činnost jak v neživotním, tak i v životním pojištění, je povinna vést samostatné seznamy pro oba typy činnosti, s výjimkou té tuzemské pojišťovny, pojišťovny ze třetího státu nebo tuzemské zajišťovny, která provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost podle pojistných odvětví životních pojištění a současně podle pojistných odvětví č. 1 a 2 neživotních pojištění; v takovém případě tuzemská pojišťovna, pojišťovna ze třetího státu nebo tuzemská zajišťovna vede pro všechny své činnosti jeden seznam.

(2) Celková hodnota aktiv zapsaných v seznamu, oceněná v souladu se zvláštními právními předpisy, nesmí být v žádném okamžiku menší než výše vytvořených technických rezerv.

(3) Jestliže na majetku zapsaném v seznamu vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí strany a v důsledku toho část hodnoty majetku není k dispozici pro účely krytí závazků, tuzemská pojišťovna, pojišťovna ze třetího státu nebo tuzemská zajišťovna zaznamená tuto skutečnost do seznamu a částku, která není takto k dispozici, nezapočítává do celkové výše podle odstavce 2.

(4) V případech, kdy na majetku zapsaném v seznamu vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, a to bez splnění podmínek uvedených v odstavci 3, nebo tento majetek podléhá výhradě vlastnictví ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, anebo má-li věřitel právo požadovat vzájemné započtení svých pohledávek proti pohledávkám tuzemské pojišťovny, pojišťovny ze třetího státu nebo tuzemské zajišťovny, rozhoduje se o nakládání s takovým majetkem v případě konkursního řízení tuzemské pojišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo tuzemské zajišťovny podle právních předpisů České republiky, s výjimkou, kdy se na tento majetek vztahují ustanovení zvláštního právního předpisu^8a).

(5) Složení aktiv zapsaných v seznamu v okamžiku zahájení konkursního řízení se již dále nesmí měnit a v seznamech se nesmí bez souhlasu ministerstva provádět žádné opravy s výjimkou opravy čistě administrativních chyb.

(6) Bez ohledu na ustanovení odstavce 5 musí správce konkursní podstaty připočítat k uvedeným aktivům také výnos z nich a hodnotu čistého přijatého pojistného s ohledem na příslušná pojistná odvětví za období mezi zahájením konkursního řízení a okamžikem platby pojistných plnění nebo do převedení kmene pojistných smluv.

(7) Pokud je výsledek prodeje aktiv zapsaných v seznamu menší než jejich odhadovaná hodnota uvedená v seznamu, je správce konkursní podstaty povinen sdělit ministerstvu důvody tohoto rozdílu.

^8a) § 66r zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 377/2005 Sb. § 11d odst. 10 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění zákona č. 377/2005 Sb.“.

• 1. V § 22 odst. 8 větě první se slova „§ 5b“ nahrazují slovy „§ 5c“.

• 1. V § 22 odst. 9 se za slova „podle § 26b“ vkládají slova „, nebo doplňkovému dozoru nad finančními konglomeráty podle zvláštního právního předpisu^9)“.

Poznámka pod čarou č. 9 zní:

„^9) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).“.

• 1. V § 22 odst. 9 větě třetí, v § 26b odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 26b odst. 4 se slovo „společnost“ nahrazuje slovem „osobu“.

• 1. V § 24 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větami „Náklady tohoto auditu nese ministerstvo. Ministerstvo má právo na náhradu nákladů, které takto vynaložilo, vůči auditorovi původního auditu, pokud se potvrdí důvody, pro které ministerstvo zpochybňovalo správnost původního auditu.“.

• 1. V § 26 odst. 5 se za slovo „zákona“ vkládají slova „nebo zvláštního právního předpisu^9)“.

• 1. V § 26 odst. 7 se za slovo „zákon“ vkládají slova „nebo zvláštní právní předpis^9)“.

• 1. V § 26a odstavec 3 zní:

„(3) Tuzemská pojišťovna a zajišťovna je povinna nejpozději do 4 měsíců po skončení kalendářního roku předkládat ministerstvu výroční zprávu, kde budou, mimo údaje stanovené zvláštním právním předpisem^11), uvedeny všechny jí provozované činnosti a poměr mezi hodnotou vlastních zdrojů a požadovanou mírou solventnosti. Tuzemská pojišťovna a zajišťovna je dále povinna předkládat ministerstvu daňová přiznání a další doklady o své činnosti, které jsou nezbytné pro výkon finančního dozoru. Obsah, formu a lhůty pro předkládání těchto dokladů vyhlašuje ministerstvo ve Finančním zpravodaji.“.

• 1. V § 26b odst. 1 písm. b) a c), v § 26c odst. 3 a 4 a v § 26d odst. 1 se slovo „společností“ nahrazuje slovem „osobou“.

• 1. V § 26b odst. 1 písm. b) a c) a v § 26c odst. 2 se slovo „společnost“ nahrazuje slovem „osoba“.

• 1. V § 26c odst. 5 větě první se slovo „obě“ nahrazuje slovy „banka nebo obchodník s cennými papíry současně“.

• 1. V § 26d odst. 1 se slovo „společnosti“ nahrazuje slovem „osobě“.

• 1. Za § 26d se vkládá nový § 26e, který včetně poznámek pod čarou č. 11a a 11b zní:

㤠26e

Doplňkový dozor nad pojišťovnou ve finančním konglomerátu

(1) Tuzemská pojišťovna, která je součástí skupiny určené podle zvláštního právního předpisu^9) jako finanční konglomerát, je povinna plnit povinnosti stanovené tímto zvláštním právním předpisem, a to nejen vůči ministerstvu, ale i vůči orgánu určenému jako koordinátor.

(2) Stejné povinnosti jako tuzemská pojišťovna podle odstavce 1 má vůči ministerstvu i smíšená finanční holdingová osoba^11a), vykonává-li ministerstvo funkci koordinátora.

(3) Ministerstvo, jestliže vykonává činnost koordinátora, je oprávněno požadovat výměnu osob ve vedení smíšené finanční holdingové osoby, jestliže jsou naplněny podmínky stanovené zvláštním právním předpisem^11b).

^11a) § 2 písm. f) zákona č. 377/2005 Sb.

^11b) § 24 zákona č. 377/2005 Sb.“.

• 1. V § 27 odst. 3 se na konci textu písmene e) tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „povolení je pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně odejmuto, je-li v úpadku.“.

• 1. V § 27 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 12a zní:

„(6) Obdrží-li ministerstvo oznámení o zavedení reorganizačního opatření nebo prohlášení konkursu na pojišťovnu z jiného členského státu nebo pojišťovnu ze třetího státu a nebo zajišťovnu, může toto oznámení zveřejnit v českém jazyce a způsobem, který považuje za vhodný. Obsahem oznámení musí být zejména

• a) údaje potřebné k identifikaci osoby, vůči níž bylo reorganizační opatření zavedeno, nebo na niž byl prohlášen konkurs, včetně informace o zavedení reorganizačního opatření nebo prohlášení konkursu,

• b) příslušný orgán domovského členského státu, který je příslušný k provádění reorganizačního opatření či konkursu, včetně jeho adresy,

• c) rozhodné právo, jímž se provádění reorganizačního opatření nebo konkursu řídí,

• d) údaje o osobě, pověřené prováděním reorganizačního opatření nebo konkursu.

Reorganizačními opatřeními se pro účely tohoto ustanovení rozumí opatření podle zvláštního právního předpisu^12a).

^12a) § 66p odst. 2 písm. b) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 377/2005 Sb. § 11d odst. 1 písm. b) zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění zákona č. 377/2005 Sb.“.

Dosavadní odstavce 6 až 7 se označují jako odstavce 7 až 8.

• 1. V § 27 odst. 7 se na konci doplňují věty, které včetně poznámek pod čarou č. 12b, 12c a 12d znějí: „Tím nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^12b) podle zvláštního právního předpisu^12c) nebo podle zahraniční právní úpravy, které pojišťovna nebo zajišťovna poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Dotčena není také možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^12d).

^12b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

^12c) Obchodní zákoník.

^12d) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb.“.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 12a až 12d se označují jako poznámky č. 12e až 12h, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

• 1. V § 27 se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Účastníkem řízení o uložení opatření k odstranění nedostatků nebo odejmutí povolení podle odstavce 1 nebo 2 je pouze dotčená pojišťovna nebo zajišťovna. Řízení o uložení opatření k odstranění nedostatků může být zahájeno též doručením rozhodnutí o jeho uložení, hrozí-li nebezpečí z prodlení.“.

• 1. V § 30 se na konci odstavce 2 doplňuje text „a jeho zástupce. Zástupce správce zastupuje správce v případě jeho nepřítomnosti v plném rozsahu jeho pravomoci a odpovědnosti. Ustanovení tohoto zákona týkající se správce se použijí obdobně i pro zástupce správce“.

• 1. V § 30 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

„(6) Zavedením nucené správy nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^12b) podle zvláštního právního předpisu^12c) nebo podle zahraniční právní úpravy, které pojišťovna nebo zajišťovna poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Dotčena není také možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^12d).“.

Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 7 až 11.

• 1. V § 30 odst. 8 se za větu první vkládá věta „Zjistí-li správce předlužení pojišťovny nebo zajišťovny, je povinen oznámit tuto skutečnost neprodleně ministerstvu a poskytnout mu podklady osvědčující tuto skutečnost.“.

• 1. Za § 30 se vkládá nový § 30a, který zní:

㤠30a

(1) Má-li být zavedena nucená správa v pojišťovně nebo zajišťovně, informuje ministerstvo orgány dozoru všech členských států o svém záměru zavést nucenou správu a o praktickém dopadu tohoto opatření na uzavřené pojistné smlouvy; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Informace obsahuje i upozornění na možné praktické důsledky zavedení nucené správy. Ministerstvo usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dozoru všech členských států.

(2) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území jiných členských států s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém jmenování bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.

(3) Při výkonu svých pravomocí na území členských států se správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené správy, je správce povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku tohoto státu. Náklady na provedení zápisu jdou k tíži pojišťovny nebo zajišťovny, vůči níž byla nucená správa zavedena.“.

• 1. V § 31 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Má-li být rozhodnuto o pozastavení oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků již převzatých v pojišťovně nebo o pozastavení oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a k rozšiřování závazků v zajišťovně, informuje ministerstvo orgány dozoru všech členských států o svém záměru rozhodnout o převodu pojistného kmene a o možných praktických dopadech tohoto opatření, zejména jeho vlivu na příslušné pojistné smlouvy a pohledávky z pojištění z nich vyplývající; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Ministerstvo usiluje o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány dozoru všech členských států.“.

• 1. V § 32 odst. 5 písm. d) se na konci doplňují slova „včetně předpokládaného vývoje solventnosti přebírající a předávající pojišťovny“.

• 1. Za § 32a se vkládá nový § 32b, který zní:

㤠32b

Má-li být rozhodnuto o převodu pojistného kmene v pojišťovně, informuje ministerstvo orgány dozoru všech členských států o svém záměru rozhodnout o převodu pojistného kmene a o možných praktických dopadech tohoto opatření, zejména jeho vlivu na příslušné pojistné smlouvy a pohledávky z pojištění z nich vyplývající; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Ministerstvo usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dozoru všech členských států.“.

• 1. V § 33 odst. 1 se vkládá nové písmeno a), které zní:

• „a) je v úpadku,“.

Dosavadní písmena a) až j) se označují jako písmena b) až k).

• 1. V § 33 se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Je-li důvodem odnětí povolení úpadek tuzemské pojišťovny nebo pobočky pojišťovny z třetího státu nebo tuzemské zajišťovny, jehož důsledkem je podání návrhu na prohlášení konkursu, informuje ministerstvo neprodleně po odnětí povolení orgány dozoru všech členských států. Informace obsahuje i upozornění na možné praktické dopady tohoto opatření.“.

• 1. V § 34 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Má-li být rozhodnuto o uložení předběžného opatření pojišťovně nebo zajišťovně, informuje ministerstvo orgány dozoru všech členských států o svém záměru rozhodnout o převodu pojistného kmene a o možných praktických dopadech tohoto opatření, zejména jeho vlivu na příslušné pojistné smlouvy a pohledávky z pojištění z nich vyplývající; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Ministerstvo usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dozoru všech členských států.“.

• 1. V § 35a odst. 4 se slova „České kanceláři pojistitelů“ nahrazují slovem „Kanceláři“.

• 1. § 37a se zrušuje.

• 1. V § 38a odst. 3 větě druhé se za slovo „zákoníku“ vkládají slova „a zákona upravujícího pojistnou smlouvu“.

• 1. V § 39 odst. 1 větě první se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovy „pověření ministerstvem k výkonu státního dozoru v pojišťovnictví“.

• 1. V § 39 odst. 1 větě poslední se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovy „pověření ministerstvem k výkonu státního dozoru v pojišťovnictví“.

• 1. V § 39 odstavec 4 zní:

„(4) Porušením povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona není poskytnutí těchto informací se souhlasem osob, jichž se tyto údaje týkají, a dále poskytnutí těchto informací na písemné vyžádání

• a) ministerstva při výkonu státního dozoru,

• b) soudu pro účely občanského soudního řízení,

• c) orgánu činného v trestním řízení,

• d) Komise pro cenné papíry při výkonu státního dozoru podle zvláštního právního předpisu^13),

• e) příslušného úřadu členského státu nebo třetího státu, jestliže se jedná o pojištění sjednané pojišťovnou se sídlem na území tohoto státu,

• f) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,

• g) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

za předpokladu, že bude dodržena mlčenlivost osobami, kterým se tyto informace poskytnou.“.

• 1. V § 39 odstavec 8 zní:

„(8) Ustanovením odstavců 1 až 6 není vyloučena výměna informací v případech, kdy existují dva nebo více příslušných úřadů ve stejném členském státě, nebo mezi členskými státy, mezi příslušnými úřady a

• a) úřady, které jsou odpovědné za výkon dohledu nad bankami nebo obdobnými úvěrovými institucemi, a dalšími finančními institucemi a úřady odpovědnými za dozor nad finančními trhy,

• b) osobami odpovědnými za konkurz nebo likvidaci pojišťovny,

• c) osobami odpovědnými za provádění zákonem stanovených auditů pojišťoven a dalších finančních institucí,

• d) odpovědnými pojistnými matematiky a úřady odpovědnými za kontrolu těchto pojistných matematiků při výkonu jejich činností,

a za předpokladu, že právní úprava státu, ve kterém mají být tyto informace zpracovány, odpovídá požadavkům stanoveným tímto zákonem. Úřady, orgány a osoby, které získaly takové informace, jsou povinny o nich zachovávat mlčenlivost podle odstavců 1 až 5.“.

• 1. V § 39 odstavec 11 včetně poznámky pod čarou č. 14 zní:

„(11) Při provozování neživotních pojištění, u kterých je povinnost uzavřít pojistnou smlouvu stanovena zákonem, má pojišťovna při šetření pojistné události postavení účastníka řízení, dalšího státního orgánu nebo organizace podle zvláštního právního předpisu^14).

^14) § 23 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 39 odstavec 13 zní:

„(13) Pojišťovny se mohou vzájemně informovat o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob v případě

• a) uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů, nebo zamlčení podstatných údajů při sjednávání pojištění,

• b) šetření nutného ke zjištění povinnosti pojišťovny plnit,

• c) zániku pojištění z důvodů nezaplacení pojistného,

a to i prostřednictvím právnické osoby, která není pojišťovnou ani zajišťovnou. Majetkový podíl či vklad v této právnické osobě mohou mít pouze pojišťovny.“.

Přechodné ustanovení

§ 39

Pojišťovna je povinna vytvořit seznam podle § 21c zákona č. 363/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu

§ 40

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto:

• 1. V § 8 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slovo „bankou“ nahrazuje slovy „úvěrovou institucí [§ 151 odst. 1 písm. l)] nebo finanční institucí [§ 151 odst. 1 písm. k)]“.

• 1. V § 68 písm. a) se slova „a zrušuje burzovní obchod“ zrušují.

• 1. V § 69 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Burzovní obchod uzavřený podle předchozího odstavce nemůže burza zrušit.“.

• 1. V § 93 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

• „c) provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro investiční nástroje uvedené v § 93 odst. 1 písm. b) až d), u kterých je oprávněn vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů,“.

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).

• 1. V § 93 odst. 2 písm. e) se slova „a) až c)“ nahrazují slovy „a), b) a d)“.

• 1. V § 93 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

• „c) provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro investiční nástroje uvedené v § 93 odst. 1 písm. b) až d), u kterých je oprávněn vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů,“.

Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).

• 1. V 93 odst. 3 písm. e) se slova „a) až c)“ nahrazují slovy „a), b) a d)“.

• 1. V § 103 odst. 4 písmeno a) zní:

• „a) může stanovit podmínky, které žadatel musí splnit před zahájením vedení centrální evidence cenných papírů nebo dodržovat při jejím vedení,“.

• 1. V § 111 odst. 1 se za slovo „papírů“ doplňují slova „na základě smlouvy s emitentem“.

• 1. V části deváté se v nadpisu hlavy II doplňují slova „a doplňkový dozor“.

• 1. V § 150 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Doplňkovým dozorem se rozumí dozor vykonávaný podle zvláštního právního předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty.“.

• 1. V § 151 odst. 1 písmena d), e), j) a k) znějí:

• „d) finanční holdingovou osobou finanční instituce jiná než pojišťovna, která ovládá výhradně nebo převážně obchodníky s cennými papíry, banky nebo finanční instituce, přičemž nejméně jedna jí ovládaná osoba je obchodníkem s cennými papíry, který není bankou, a která není smíšenou finanční holdingovou společností ve smyslu zvláštního právního předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty,

• e) smíšenou holdingovou osobou ovládající osoba, která není bankou, finanční holdingovou společností nebo obchodníkem s cennými papíry nebo smíšenou finanční holdingovou osobou ve smyslu zvláštního právního předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty a která ovládá alespoň jednoho obchodníka s cennými papíry, který není bankou,

• j) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv, kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku této osoby, jenž není ovládáním, není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech se vždy považuje za podstatný vliv, ledaže jde o ovládání,

• k) úvěrovou institucí osoba, jejíž činnost nebo podnikání spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a v poskytování úvěrů na vlastní účet, nebo osoba, jejíž činnost nebo podnikání spočívá ve vydávání elektronických peněžních prostředků, a to vše včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti,“.

• 1. V § 151 se a konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:

• „l) finanční institucí osoba, která není obchodníkem s cennými papíry ani bankou, a která jako svou rozhodující nebo podstatnou činnost nabývá nebo drží podíly na právnických osobách, anebo která jako svou rozhodující nebo podstatnou činnost vykonává některou z činností, které může vykonávat banka, s výjimkou přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti, a dále investiční společnost, investiční fond, penzijní fond, pojišťovna a zajišťovna, které vykonávají činnosti podle zvláštních zákonů, to vše včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti.“.

• 1. V § 151 se za odstavec 2 doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Pokud má Komise za to, že obchodník s cennými papíry, kterému udělila povolení k činnosti, je členem skupiny, která by mohla být finančním konglomerátem, jenž dosud nebyl určen, sdělí svůj názor ostatním orgánům dozoru. Tyto orgány dozoru po vzájemné dohodě určí, zda skupina je finančním konglomerátem a který z nich bude ustanoven koordinátorem pro tento finanční konglomerát.“.

• 1. V nadpisu nad § 152 se doplňují slova „a doplňkový dozor“.

• 1. V § 152 odst. 1 se za slovo „základě“ vkládají slova „a doplňkový dozor“.

• 1. V § 152 odst. 3 se za slovo „základě“ vkládají slova „a doplňkového dozoru“.

• 1. V § 152 odst. 4 se na konci textu úvodní části ustanovení doplňují slova „a doplňkového dozoru“.

• 1. V § 152 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo finančního konglomerátu“.

• 1. V § 152 odst. 4 písm. b) až d) se za slovo „celku“ vkládají slova „nebo finančního konglomerátu“.

• 1. V nadpisu nad § 154 se doplňují slova „a doplňkovému dozoru“.

• 1. V § 154 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku nebo finančního konglomerátu jsou povinny umožnit provedení kontroly podle § 152 a poskytnout Komisi potřebnou součinnost.“.

• 1. V § 176 se v nadpisu doplňují slova „a doplňkovému dozoru“.

• 1. V § 176 úvodní části ustanovení se za slovo „základě“ vkládají slova „a doplňkovému dozoru“.

• 1. V § 176 písm. d) se slovo „nebo“ zrušuje.

• 1. § 197 zní:

㤠197

Závěrečným vyrovnáním se rozumí smluvní ujednání podle českého nebo zahraničního práva,

• a) které lze doložit písemně nebo jiným záznamem umožňujícím uchování informací,

• b) které se vztahuje na vzájemné pohledávky smluvních stran, včetně příslušenství těchto pohledávek, z obchodů, jejichž předmětem jsou výlučně peněžní prostředky, investiční nástroje, práva s investičními nástroji spojená nebo komodity, včetně podmíněných pohledávek a pohledávek, které mají nebo by měly teprve vzniknout (dále jen „vzájemné pohledávky stran“), a

• c) podle kterého v případě, že nastane dohodnutá skutečnost, dojde k zániku a nahrazení, nebo k započtení dosud nesplatných, popřípadě i splatných vzájemných pohledávek stran tak, že výsledkem bude jediná pohledávka ve výši rozdílu mezi souhrnnou výší odhadovaných současných hodnot vzájemných pohledávek stran; způsob odhadu současných hodnot vzájemných pohledávek stran, okamžik, ke kterému musí být odhad proveden, a způsob a termín vypořádání, musí být dojednány ve smluvním ujednání o závěrečném vyrovnání a nesmí být v rozporu se zvyklostmi na příslušných finančních trzích.“.

• 1. V § 202 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:

„(7) Emitent zaknihovaných cenných papírů, které jsou vedeny v evidenci Střediska cenných papírů ke dni, kdy tuto evidenci převezme centrální depozitář, je povinen s centrálním depozitářem uzavřít smlouvu podle § 111 odst. 1 pro každou emisi zaknihovaných cenných papírů. Tuto smlouvu je emitent povinen uzavřít nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy začne centrální depozitář vykonávat svou činnost podle tohoto zákona. V případě, že emitent v této lhůtě neuzavře smlouvu, není centrální depozitář povinen emitentovi vydat výpis z evidence emise ani provést na jeho příkaz zápis do evidence emise. Centrální depozitář ve stejné době přidělí ISIN každé emisi investičních nástrojů, kterou převzal do své evidence a které ISIN ještě nebyl přidělen.

(8) Centrální depozitář zahájí jednání o uzavření smlouvy podle odstavce 7 nejpozději do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci povolení své činnosti. V případě, že centrální depozitář v této lhůtě jednání o uzavření smlouvy nezahájí, prodlužuje se lhůta, do které je emitent podle odstavce 7 povinen uzavřít tuto smlouvu, na 6 měsíců. V tomto případě je centrální depozitář povinen zahájit jednání o uzavření smlouvy podle § 111 odst. 1 bez zbytečného odkladu poté, co začne vykonávat svou činnost podle tohoto zákona.“.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech

§ 41

Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 280/2004 Sb., se mění takto:

• 1. V § 1 odstavec 8 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní:

„(8) Na družstevní záložny se pro účely informační databáze obdobně vztahují práva a povinnosti bank podle zákona o bankách^2), nestanoví-li tento zákon jinak. Zastavení podniku družstevní záložnou nebo jeho části je nepřípustné.

^2) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 1 odst. 9 se věta druhá zrušuje.

• 1. V § 1 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí:

„(10) Pro účely tohoto zákona se úzkým propojením rozumí

• a) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

• b) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

• c) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu ovládá, nebo

• d) vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba.

(11) Ustanovení tohoto zákona vztahující se na členské státy Evropské unie se vztahují i na další státy Evropského hospodářského prostoru, pokud tak vyplývá z mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, nebo z obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem 1993.“.

• 1. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který včetně poznámky pod čarou č. 3b zní:

㤠1a

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

• a) úvěrovou institucí osoba, jejíž činnost nebo podnikání spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet, a osoba, jejíž činnost nebo podnikání spočívá ve vydávání elektronických peněžních prostředků, to vše včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti,

• b) finanční institucí osoba odlišná od úvěrové instituce, která jako svou rozhodující nebo podstatnou činnost nabývá nebo drží podíly na právnických osobách, anebo která jako svou rozhodující nebo podstatnou činnost vykonává jednu nebo více činností prováděných úvěrovými institucemi, s výjimkou přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti, to vše včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti,

• c) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv, kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku této osoby, jenž není ovládáním, není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech se vždy považuje za podstatný vliv, ledaže jde o ovládání,

• d) smíšenou finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která není regulovanou osobou a která společně s jí ovládanými osobami, z nichž je alespoň jedna regulovanou osobou^3b) se sídlem na území členského státu [písmeno m)], a jinými osobami tvoří finanční konglomerát podle zvláštního právního předpisu^1b),

• e) ovládající osobou osoba, jíž ovládané osoby nebo přidružené osoby jsou úvěrovými institucemi, finančními institucemi nebo podniky pomocných bankovních služeb nebo pojišťovnami nebo zajišťovnami nebo obchodníky s cennými papíry,

• f) finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která

• 1. je finanční institucí jinou než pojišťovnou nebo zajišťovnou,

• 1. není smíšenou finanční holdingovou osobou podle zvláštního právního předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty^3b) a

• 1. ovládá výlučně nebo převážně úvěrové instituce nebo finanční instituce, přičemž alespoň jedna ovládaná osoba je úvěrovou institucí,

• g) smíšenou holdingovou osobou ovládající osoba, která není úvěrovou institucí, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou podle zvláštního právního předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty^3b), přičemž alespoň jedna jí ovládaná osoba je bankou,

• h) skupinou ovládající úvěrové instituce skupina tvořená úvěrovou institucí, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,

• i) skupinou ovládající finanční instituce skupina tvořená finanční institucí, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,

• j) skupinou finanční holdingové osoby skupina tvořená finanční holdingovou osobou, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,

• k) konsolidačním celkem skupina ovládající úvěrové instituce nebo skupina finanční holdingové osoby anebo skupina smíšené holdingové osoby, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně 2 osoby,

• l) doplňkovým dozorem dozor vykonávaný podle zvláštního právního předpisu^3b) nad finančními konglomeráty,

• m) členským státem Evropské unie členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor.

(2) V případě, kdy vazby osob v rámci konsolidačního celku jsou takového charakteru, že není možné jednoznačně určit ovládající osobu nebo její typ, je Úřad oprávněn určit v dohodě s příslušným orgánem dohledu nad úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi ovládající osobu konsolidačního celku nebo její typ.

^3b) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).“.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 3b a 3c se označují jako poznámky pod čarou č. 3c a 3d, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

• 1. V § 2a odst. 6 písm. g) se slova „s úzkým propojením, ke které patří zakladatel s kvalifikovanou účastí (§ 2b odst. 1) na družstevní záložně“ nahrazují slovy „osob s úzkým propojením s družstevní záložnou“.

• 1. V § 2b odst. 3 větě první se slova „20 % nebo 33 %“ nahrazují slovy „20 %, 33 % nebo 50 %“ a ve větě desáté se slova „33 %, 20 % nebo 10 %“ nahrazují slovy „50 %, 33 %, 20 % nebo 10 %“.

• 1. V § 2b odst. 5 větě první se slova „nebo došlo k porušení § 1 odst. 9 věty druhé,“ zrušují.

• 1. Za § 2i se vkládá nový § 2j, který zní:

㤠2j

Udělení povolení družstevní záložně ve skupině

(1) Před udělením povolení k podnikání družstevní záložně, která je

• a) osobou ovládanou jinou osobou z jiného členského státu,

• b) osobou ovládanou jinou osobou, která je ovládána osobou z jiného členského státu, nebo

• c) ovládána stejnou osobou, která ovládá osobu z jiného členského státu,

je Úřad povinen vyžádat si stanovisko orgánů dohledu nebo dozoru členských států, kde má ovládající osoba sídlo, popřípadě pobočku.

(2) Příslušné úřady podle odstavce 1 se vzájemně informují zejména při posuzování vhodnosti členů, vedoucích pracovníků dozorovaných osob a průběžně si vyměňují informace důležité při udělování povolení k činnosti a při kontrole jejich činnosti.“.

• 1. V § 3 odst. 1 písm. h) se slova „směnárenská činnost pro členy po udělení licence podle zvláštního právního předpisu^3c)“ nahrazují slovy „nákup a prodej cizí měny pro členy,“.

Poznámka pod čarou č. 3c včetně odkazu na tuto poznámku se zrušuje.

• 1. V § 8a se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Ovládající osoba je povinna zajistit audit informací, které předává pro účely dohledu na konsolidovaném základě. Rozsah informací předávaných ovládající osobou pro účely dohledu na konsolidovaném základě, včetně způsobu a periodicity jejich předávání, stanoví vyhláška. Ovládající osoba předem oznámí Úřadu auditora a auditorské společnosti, které budou provádět audit osob zahrnutých v konsolidačním celku. Úřad postupuje podle odstavce 2.“.

• 1. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který zní:

㤠13a

Ustanovení § 20b a 20c zákona o bankách a ustanovení právního předpisu, kterým Česká národní banka stanoví technické postupy bank při opravném zúčtování, se vztahují na družstevní záložny obdobně.“.

• 1. V § 22 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují písmena d) až i), která znějí:

• „d) skutečnosti, že se družstevní záložna stala osobou ovládanou osobou řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, a o struktuře konsolidačního celku, jehož je tato družstevní záložna součástí,

• e) diskriminačních opatřeních, která jsou uplatňována vůči družstevním záložnám při zakládání poboček ve státech, které nejsou členským státem Evropské unie,

• f) finančních holdingových osobách, ve kterých je družstevní záložna účastna,

• g) dohodách podle § 25c,

• h) použití postupu podle § 28 vůči pobočce v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu členů,

• i) všech konsolidačních celcích, jejichž součástí je družstevní záložna.“.

• 1. V § 22 se doplňují odstavce 5 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 18 znějí:

„(5) Úřad neprodleně informuje o prohlášení konkursu na majetek družstevní záložny příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie, ve kterém má družstevní záložna pobočku^18). Úřad usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dohledu nebo dozoru všech členských států Evropské unie, v nichž má družstevní záložna pobočku.

(6) Úřad informuje Komisi Evropských společenství na její žádost o žádosti

• a) osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, o povolení,

• b) osoby řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, nebo osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, o nabytí takového podílu na družstevní záložně, v jehož důsledku by se žadatel stal osobou ovládající družstevní záložnu.

(7) Úřad může požádat o kontrolu na místě u jím dohlížených osob na území hostitelských států. Tyto osoby jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě a poskytnout Úřadu potřebnou součinnost. Pokud Úřad o provedení kontroly požádal, je oprávněn se jí zúčastnit, pokud tuto kontrolu neprovádí sám.

^18) § 66g odst. 1 až 3 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 377/2005 Sb.“.

• 1. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který zní:

㤠22a

(1) Úřad spolupracuje s orgány dohledu jiných států, zejména těch, na jejichž území má družstevní záložna pobočku.

(2) Úřad poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 zejména informace

• a) o podílech na družstevní záložně,

• b) o řízení družstevní záložny,

• c) o ukazateli kapitálové přiměřenosti a konsolidovaném ukazateli kapitálové přiměřenosti,

• d) důležité pro dohled nad těmito družstevními záložnami, zejména v oblasti likvidity, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálové přiměřenosti, konsolidovaného dohledu, účetnictví, vnitřní kontroly a monitorování rizik vzniklých z otevřených pozic na finančních trzích na území České republiky nebo na území státu, na jehož území družstevní záložna tato rizika podstoupila.

(3) Úřad může informace podle odstavce 1 požadovat po orgánu dohledu státu, na jehož území má družstevní záložna pobočku nebo na jehož území se nachází osoba ovládající družstevní záložnu nebo osoba ovládající osobu, která ovládá družstevní záložnu.“.

• 1. V § 25a odstavec 3 zní:

„(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu orgánu dohledu nebo doplňkového dozoru nad osobami ve finančním konglomerátu^3b) nebo dohledu nad finančními institucemi nebo finančními trhy nebo úvěrovými institucemi v domovském státě, orgánu činnému v trestním řízení a orgánu dohledu nad družstevními záložnami nebo doplňkového dozoru nad osobami ve finančním konglomerátu nebo finančními institucemi nebo finančními trhy nebo úvěrovými institucemi v jiném státě.“.

• 1. V § 25a se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:

„(8) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu nebo dozoru na konsolidovaném základě nebo doplňkového dozoru^3b) orgánu, který tento dozor vykonává.

(9) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li je potřebné poskytnout ovládající osobě za účelem přípravy výkazů na konsolidovaném základě.“.

• 1. Za § 25a se vkládají nové § 25b až 25d, které znějí:

㤠25b

(1) Dohledem na konsolidovaném základě se rozumí sledování a regulace rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je družstevní záložna, za účelem omezení rizik, kterým je družstevní záložna vystavena z hlediska její účasti v konsolidačním celku.

(2) Dohled na konsolidovaném základě není dohledem nad jednotlivými osobami zahrnutými do konsolidačního celku a nenahrazuje se jím výkon dohledu na individuálním základě nad družstevními záložnami podle tohoto zákona ani dozor nad úvěrovými institucemi podle zvláštních právních předpisů.

(3) Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě Úřad spolupracuje s orgány dohledu nad úvěrovými institucemi v České republice nebo s orgány dohledu nad družstevními záložnami nebo úvěrovými nebo finančními institucemi v zahraničí a má právo si s těmito orgány vyměňovat informace. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.

(4) Úřad může za účelem výkonu dohledu na konsolidovaném základě provést kontrolu na místě v osobách zahrnutých do konsolidačního celku nebo požádat o její provedení příslušný orgán dohledu. Úřad informuje o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě příslušný orgán dozoru nad kontrolovanou osobou. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.

(5) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě podle odstavce 4 a poskytnout Úřadu potřebnou součinnost.

§ 25c

(1) Úřad může upustit od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, nad nímž je vykonáván dohled nebo srovnatelný dozor na konsolidovaném základě orgánem dohledu nebo dozoru v tuzemsku nebo v jiném státě. Úřad může dohodnout podmínky dohledu na konsolidovaném základě s tímto orgánem.

(2) Není-li s příslušným orgánem dohledu země sídla družstevní záložny nebo úvěrové nebo finanční instituce dohodnuto jinak, Úřad nevykonává dohled nad skupinou finanční holdingové osoby se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, jestliže

• a) členem této skupiny finanční holdingové osoby je družstevní záložna se sídlem v tomto státě, nebo

• b) členem této skupiny je družstevní záložna se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, přičemž družstevní záložna se sídlem v České republice, která je členem skupiny, má v porovnání s touto družstevní záložnou nižší bilanční sumu; mají-li obě družstevní záložny stejně vysokou bilanční sumu, jestliže družstevní záložna se sídlem v České republice obdržela povolení později.

(3) Má-li družstevní záložna nebo finanční holdingová osoba sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, Úřad před rozhodnutím o tom, zda upustí od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, požádá o stanovisko orgán dohledu se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Komisi evropských společenství. Není-li vykonáván dohled nebo srovnatelný dozor na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, Úřad může požadovat založení finanční holdingové společnosti na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie. Učiní-li tak, oznámí tuto skutečnost orgánu dohledu nad úvěrovou institucí se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Komisi Evropských společenství.

§ 25d

(1) Ovládající osoby, součástí jejichž konsolidačních celků je družstevní záložna, jsou povinny dodržovat pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě. Tato pravidla a rozsah, v jakém těmto pravidlům podléhají jednotlivé typy ovládajících osob, stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

(2) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny sdělovat Úřadu přímo nebo prostřednictvím ovládající osoby veškeré informace potřebné pro provádění dohledu na konsolidovaném základě. Způsob předávání informací, rozsah a periodicitu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

(3) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku musejí vytvořit odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro účely dohledu na konsolidovaném základě.

(4) Finanční holdingová osoba, součástí jejíhož konsolidačního celku je družstevní záložna, je povinna zajistit, aby jejím statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo jinou fyzickou osobou, která sama nebo společně s jinými osobami řídí její činnost nebo činnost právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, (dále jen „osoba ve vedení“) byla osoba důvěryhodná, dostatečně zkušená a odborně způsobilá pro výkon své funkce a k zajištění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu z tohoto zákona. Pokud je finanční holdingovou osobou fyzická osoba, která nesplňuje tyto předpoklady, je povinna zajistit plnění požadavků vyplývajících z tohoto zákona prostřednictvím osoby nebo osob, které tyto předpoklady splňují (dále též „osoba ve vedení“). Finanční holdingová osoba předem informuje Úřad o navrhovaných změnách osob ve vedení a zároveň mu předloží podklady prokazující odbornou způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost navrhovaných osob. Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osobou, je povinna splnit tuto povinnost ohledně osob v jejím vedení do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osobou, jinak se má za to, že osoby v jejím vedení nesplňují stanovené předpoklady. Dotčená fyzická osoba je povinna finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a součinnost. Seznam a obsah podkladů prokazujících odbornou způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční holdingové osoby a jejich způsob ověření stanoví vyhláška. Úřad může požadovat po finanční holdingové osobě, součástí jejíhož konsolidačního celku je družstevní záložna, výměnu osoby ve vedení finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba není dostatečně odborně způsobilá, zkušená nebo důvěryhodná.“.

• 1. V § 27b se na konci písmene p) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní:

• „r) neposkytne požadované informace pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo poskytne informace neúplné, nepravdivé či zkreslené, popřípadě nedodrží lhůty pro jejich předložení.“.

• 1. Za § 27e se vkládá nový § 27f, který zní:

㤠27f

(1) Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, která není družstevní záložnou, se rozumí

• a) porušení nebo obcházení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů,

• b) provádění obchodů v rámci konsolidačního celku nebo navenek způsobem, který poškozuje zájmy členů družstevní záložny, která je součástí konsolidačního celku, nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu.

(2) Zjistí-li Úřad nedostatky v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, která není bankou, které mohou negativně ovlivnit hospodaření družstevní záložny, která je součástí konsolidačního celku, je oprávněna ve vztahu k ovládající osobě podle povahy zjištěného nedostatku

• a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,

• b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí konsolidačního celku, na náklady ovládající osoby,

• c) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí stejného konsolidačního celku.“.

• 1. V § 28 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 18b až 18d zní:

„(3) Opatřením podle odstavce 1 písm. a) až c) nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^18b) podle zvláštního právního předpisu^18c) nebo podle zahraniční právní úpravy, které družstevní záložna poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Tímto opatřením také není dotčena možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^18d).

^18b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

^18c) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

^18d) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb.“.

Dosavadní odstavce 3 až 12 se označují jako odstavce 4 až 13.

• 1. V § 28 se doplňuje odstavec 14, který zní:

„(14) Úřad je též oprávněn

• a) účastnit se jednání orgánů jiných právnických osob, které jsou úzce propojeny s družstevní záložnou,

• b) při výkonu dohledu vstupovat do prostorů osoby, která je úzce propojena s družstevní záložnou, a požadovat předložení dokumentů a podání vysvětlení souvisejících s předmětem kontroly.“.

• 1. V § 28b odst. 2 písm. b) se slovo „správce“ nahrazuje slovy „nuceného správce a zástupce nuceného správce“.

• 1. V § 28b se doplňují odstavce 4 až 7, které znějí:

„(4) Má-li být zavedena nucená správa v družstevní záložně, která má pobočku na území hostitelského státu, informuje Úřad orgán dohledu hostitelského státu o zavedení nucené správy a o případném omezení nakládaní s vklady; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo, nesnese-li věc odkladu, bezprostředně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné praktické důsledky zavedení nucené správy a případného omezení nakládaní s vklady.

(5) Zástupce nuceného správce zastupuje nuceného správce v případě jeho nepřítomnosti v plném rozsahu jeho pravomoci a odpovědnosti. Ustanovení tohoto zákona týkající se správce se použijí obdobně i pro jeho zástupce.

(6) Nucený správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území jiných členských států Evropské unie, s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. Nucený správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o zavedení nucené správy bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.

(7) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie se nucený správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené správy, je nucený správce povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady provedení zápisu jdou k tíži družstevní záložny.“.

• 1. V § 28d se na konci odstavce 3 doplňují věty „Tímto rozhodnutím nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^18b) podle zvláštního právního předpisu^18c) nebo podle zahraniční právní úpravy, které družstevní záložna poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Dotčena není rovněž možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^18d).“.

• 1. V § 28d odstavec 4 zní:

„(4) Zjistí-li nucený správce předlužení družstevní záložny, oznámí tuto skutečnost neprodleně Úřadu a současně s tím mu poskytne podklady osvědčující tuto skutečnost.“.

• 1. V § 28f se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Nucená správa nekončí odnětím povolení družstevní záložně.“.

• 1. V § 28g odstavec 1 zní:

„(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v podnikání družstevní záložny nebo při úpadku družstevní záložny jí Úřad povolení odejme; tomuto opatření nemusí předcházet zavedení nucené správy.“.

• 1. V § 28i se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:

• „d) rozsah informací předávaných ovládající osobou pro účely dohledu na konsolidovaném základě, včetně způsobu a periodicity jejich předávání podle § 8a,

• e) seznam a obsah podkladů prokazujících odbornou způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční holdingové osoby podle § 25d.“.

Přechodné ustanovení

§ 42

Družstevní záložna je do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinna poskytnout České národní bance veškeré údaje pro potřeby informační databáze podle zákona o bankách^2).

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o konkursu a vyrovnání

§ 43

Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 12/1998 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 214/2000 Sb., zákona č. 368/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 403/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 101/2003 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 210/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto:

• 1. V § 1a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Tohoto zákona nelze rovněž použít na uspořádání majetkových poměrů banky, spořitelního a úvěrního družstva, pojišťovny a tuzemské zajišťovny, a to po dobu, po kterou jsou tyto osoby nositeli licence nebo povolení podle zvláštních zákonů upravujících jejich činnost.“.

• 1. V § 5d se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které včetně poznámek pod čarou č. 1a, 1h a 1i znějí:

„(2) Povolením ochranné lhůty nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^1a) podle zvláštního právního předpisu^1h) nebo podle zahraniční právní úpravy, pokud je dlužník poskytovatelem nebo příjemcem a finanční zajištění bylo poskytnuto

• a) před dnem povolení ochranné lhůty,

• b) v den povolení ochranné lhůty, pokud příjemce finančního zajištění prokáže, že nevěděl a ani nemohl o povolení ochranné lhůty vědět.

(3) Povolení ochranné lhůty nemá vliv na závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^1i).

^1a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

^1h) Obchodní zákoník.

^1i) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 8 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 1k znějí: „; tento nárok správce, je-li plátcem daně, se zvyšuje o částku odpovídající této dani, kterou je správce povinen z odměny a z náhrad hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu^1k).

^1k) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 8 odstavec 8 zní:

„(8) Správce a třetí osoby vykonávající činnosti, k nimž je povinen správce, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž zvláštní zákony stanoví povinnost mlčenlivosti, pokud se o nich dozvěděly při výkonu své funkce, a to i po jejím skončení; této mlčenlivosti je může zprostit ten, v jehož zájmu tuto mlčenlivost mají, nebo soud.“.

• 1. V § 9d odst. 1 se za slovo „banky,“ vkládají slova „pobočky zahraniční banky, spořitelní a úvěrní družstva,“ a za slovo „pojišťovny“ se vkládá slovo „, zajišťovny“.

• 1. V § 9d odst. 4 písm. a) se za slovo „banky“ vkládají slova „, pobočky zahraniční banky a spořitelní a úvěrní družstva" a za slovo „pojišťovny“ se vkládá slovo „, zajišťovny“.

• 1. V § 12a odst. 3 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).

• 1. V § 14 odst. 1 písm. h) se za slovo „příkazy,“ vkládají slova „pokud zvláštní právní předpis^1j) nestanoví jinak,“.

Poznámka pod čarou č. 1j zní:

„^1j) § 27 odst. 3 zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku). § 86 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.“.

• 1. V § 14 odst. 1 písm. g) se slova za středníkem nahrazují slovy „toto ustanovení nemá vliv na splatnost jakékoli pohledávky nebo závazku, které mají být zahrnuty do závěrečného vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^1i).“.

• 1. V § 14 odst. 1 písm. i) se slova „započtením není závěrečné vyrovnání zisků a ztrát“ nahrazují slovy „to se nevztahuje na závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^1i)“.

• 1. V § 14 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Prohlášením konkursu nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^1a) podle zvláštního právního předpisu^1h) nebo podle zahraniční právní úpravy, pokud je úpadce jeho poskytovatelem nebo příjemcem a finanční zajištění bylo poskytnuto

• a) před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce soudu, nebo

• b) v den prohlášení konkursu po vyvěšení usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce soudu, pokud příjemce finančního zajištění prokáže, že nevěděl a ani nemohl o prohlášení konkursu vědět.“.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.

• 1. V § 14 odst. 4 věta poslední zní: „Odstoupení od smlouvy, jejíž součástí je ujednání o závěrečném vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^1i), nemá vliv na provedení závěrečného vyrovnání podle tohoto ujednání.“.

• 1. V § 14 odst. 7 a § 16 odst. 5 se slova „zisků a ztrát“ nahrazují slovy „podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^1i)“.

• 1. V § 15 odst. 4 se slova „provedení závěrečného vyrovnání zisků a ztrát“ nahrazují slovy „závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^1i)“.

• 1. V § 15 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Neúčinnost právních úkonů podle odstavce 1 se nevztahuje na poskytnutí a realizaci finančního zajištění^1a) podle zvláštního právního předpisu^1h) nebo na obdobný právní vztah podle zahraniční právní úpravy.“.

• 1. V § 16 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Poskytnutí a realizaci finančního zajištění^1a) podle zvláštního právního předpisu^1h) nebo obdobným právním úkonům podle zahraniční právní úpravy nelze odporovat podle odstavců 2 až 4 ani podle § 42a občanského zákoníku; rovněž nelze odporovat poskytnutí a realizaci finančního zajištění podle zahraniční právní úpravy.“.

• 1. V § 31 odst. 2 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 10a zní:

• „h) pohledávky za podstatou označené za ně zvláštním právním předpisem^10a).

^10a) § 24 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 32 se odstavec 5 zrušuje.

Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6.

• 1. V § 32 odst. 6 věta první zní: „Pohledávky z podřízených dluhopisů a pohledávky, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti, se v rozvrhu uspokojí až po uspokojení všech ostatních pohledávek.“.

• 1. V § 52 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Povolením vyrovnání nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^1a) podle zvláštního právního předpisu^1h) nebo podle zahraniční právní úpravy, pokud je dlužník jeho poskytovatelem nebo příjemcem a finanční zajištění bylo poskytnuto

• a) před dnem povolení vyrovnání, nebo

• b) v den povolení vyrovnání, pokud příjemce finančního zajištění prokáže, že nevěděl a ani nemohl o povolení vyrovnání vědět.

(4) Povolení vyrovnání nemá vliv na závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^1i).“.

• 1. Za část čtvrtou se vkládají nové části pátá a šestá, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 6a, 6b, 6c, 6d, 6e a 6f znějí:

„ČÁST PÁTÁ

ÚPADEK BANK, SPOŘITELNÍCH A ÚVĚRNÍCH DRUŽSTEV, ZAHRANIČNÍCH BANK A OSOB OPRÁVNĚNÝCH VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY PODNIKAJÍCÍCH NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY

HLAVA I

OBECNÉ USTANOVENÍ

§ 66d

(1) Ustanovení této části zapracovávají příslušné předpisy Evropských společenství^6a) a použijí se na úpadek

• a) banky nebo spořitelního a úvěrního družstva poté, kdy jim byla odejmuta licence nebo povolení,

• b) zahraniční banky nebo osoby oprávněné vydávat elektronické peněžní prostředky podnikající na území České republiky na základě jednotné licence podle zvláštního právního předpisu^6b),

• c) pobočky zahraniční banky jiné než uvedené v písmenu b).

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 písm. b) je v úpadku, jestliže je prováděno

• a) kolektivní řízení zahájené a sledované správními nebo soudními orgány členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož cílem je prodej majetku pod dozorem nebo dohledem těchto orgánů, včetně případů, kdy jsou řízení ukončena vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením,

• b) opatření, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek.

(3) Při postupu podle této části se použijí i ustanovení ostatních částí zákona s výjimkou ustanovení upravujících ochrannou lhůtu, nucené vyrovnání a vyrovnání.

HLAVA II

ÚPADEK BANKY, SPOŘITELNÍHO A ÚVĚRNÍHO DRUŽSTVA PO ODNĚTÍ LICENCE NEBO POVOLENÍ A POBOČKY ZAHRANIČNÍ BANKY UVEDENÉ V § 66D ODST. 1 PÍSM. C)

§ 66e

Návrh na prohlášení konkursu

Návrh na prohlášení konkursu na majetek osob uvedených v § 66d odst. 1 písm. a) a c) podává orgán, který je oprávněn vykonávat dozor nebo dohled nad činností těchto osob (dále jen „orgán dozoru nebo dohledu“). Tím není dotčeno ustanovení § 4 odst. 1. V návrhu uvede okolnosti, které svědčí o úpadku dlužníka, a k návrhu připojí listiny k osvědčení svých tvrzení. Ustanovení § 5 odst. 1 se v tomto případě nepoužije.

§ 66f

(1) Prohlášení konkursu

• a) nemá vliv na věcná práva věřitelů nebo třetích osob k hmotnému či nehmotnému, movitému či nemovitému majetku patřícímu úpadci, včetně souborů přesně neurčených majetkových hodnot, jejichž složení se postupem doby mění, který se v okamžiku prohlášení konkursu nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor; zejména není dotčeno

• 1. právo zcizit majetek nebo nechat jej zcizit a uspokojit se z výnosu nebo příjmu plynoucího z tohoto majetku, zejména na základě zástavního práva,

• 1. výhradní právo na plnění, zejména při zajištění zástavním právem k pohledávce nebo postoupením pohledávky,

• 1. právo požadovat vydání majetkové hodnoty nebo náhrady od kohokoli, kdo majetkovou hodnotu drží nebo užívá proti vůli oprávněné osoby,

• 1. právo požívat plody,

• b) nemá vliv na práva prodávajícího plynoucí z výhrady vlastnického práva vůči úpadci jakožto kupujícímu, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, jehož se výhrada týká, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,

• c) není důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy, u níž je úpadce prodávajícím a zboží již bylo dodáno kupujícímu, nebo ukončení takovéto kupní smlouvy, a nebrání kupujícímu v nabytí vlastnického práva, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, který je předmětem prodeje, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo podat z důvodů poškozování věřitelů žalobu na neplatnost nebo neúčinnost právního úkonu nebo právo odporovat právnímu úkonu.

(3) Pro účely ustanovení odstavce 1 písm. a) se za věcné právo považuje právo zapsané ve veřejném registru a účinné vůči třetím osobám.

§ 66g

Informování orgánů dozoru nebo dohledu a veřejnosti

(1) Soud prostřednictvím orgánu dozoru nebo dohledu informuje o prohlášení konkursu na majetek banky nebo spořitelního a úvěrního družstva orgán dozoru nebo dohledu ve státech, v nichž tento úpadce vykonává svou činnost na základě jednotné licence nebo povolení podle zvláštního právního předpisu, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu. Správce bez zbytečného odkladu zajistí zveřejnění podstatných částí usnesení o prohlášení konkursu (dále jen „výtah“) v Úředním věstníku Evropské unie a nejméně ve dvou celostátních denících v každém státě, na jehož území úpadce podnikal nebo vykonával svou činnost na základě jednotné licence nebo povolení podle zvláštního právního předpisu.

(2) Výtah podle odstavce 1 obsahuje

• a) údaje potřebné k identifikaci úpadce,

• b) informaci o tom, že byl na úpadce prohlášen konkurs podle českého práva,

• c) den prohlášení konkursu,

• d) informaci o tom, že pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví úpadce se považují za přihlášené, o čemž budou věřitelé jednotlivě informováni do 60 dnů od prohlášení konkursu,

• e) adresu soudu,

• f) údaje o správci.

(3) Výtah podle odstavce 1 musí být pořízen v českém jazyce a musí být opatřen texty „Výzva k přihlášení pohledávky. Dodržte lhůty!“ a „Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!“ přeloženými do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor.

(4) Soud, který prohlásil konkurs na majetek pobočky zahraniční banky uvedené v § 66d odst. 1 písm. c), informuje prostřednictvím orgánu dozoru nebo dohledu o prohlášení konkursu orgány dozoru nebo dohledu v členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, ve kterých má příslušná zahraniční banka pobočku, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu. Soud i správce usilují o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, v nichž tato osoba má pobočku.

(5) Orgán dozoru nebo dohledu je oprávněn po správci požadovat informace týkající se konkursního řízení.

§ 66h

Zpráva o postupu konkursního řízení

Správce je povinen pravidelně, nejméně však jednou ročně uveřejňovat vhodným způsobem zprávu pro věřitele a veřejnost o postupu konkursního řízení. Zpráva musí být odsouhlasena věřitelským výborem nebo zástupcem věřitelů (§ 11 odst. 1).

§ 66i

Správce

(1) Správce může se souhlasem soudu určit osobu, která jej zastupuje při výkonu pravomocí podle tohoto zákona na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

(2) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy, správní orgány nebo jiné orgány daného státu. Totéž platí přiměřeně pro osoby podle odstavce 1.

(3) Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém jmenování s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.

(4) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor se správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům.

(5) Jestliže to právní předpisy daného státu stanoví nebo je to potřebné k úspěšnému prosazení práv věřitelů, je správce povinen žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady na pořízení zápisu jsou pohledávkou za podstatou.

§ 66j

Zjištění pohledávek a závazků

(1) Pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví úpadce se pokládají za přihlášené podle tohoto zákona (§ 20). Za okamžik přihlášení pohledávky se považuje prohlášení konkursu.

(2) Správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne prohlášení konkursu zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede

• a) skutečnost, že na osobu uvedenou v § 66d odst. 1 písm. a) nebo c) byl prohlášen konkurs,

• b) výši pohledávky dotčeného věřitele za touto osobou, skutečnost, že do této výše se jeho pohledávka považuje za přihlášenou a případně charakter jeho pohledávky, především, zda se jedná o odděleného věřitele, věřitele s pohledávkou za podstatou, věřitele s jinou pohledávkou s právem na přednostní uspokojení, věřitele s podřízenou pohledávkou nebo zda je pohledávka spojena s výhradou vlastnictví k předmětu plnění ze závazkového vztahu. Do výše pohledávky se nezapočítává nárok věřitele na náhradu za pojištěnou pohledávku z Fondu pojištění vkladů, z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen podle zvláštního právního předpisu nebo jiné osoby plnící obdobný účel; výše nároku daného věřitele vůči těmto osobám však musí být z oznámení zřejmá, i když k výplatě náhrady již došlo,

• c) jakým způsobem, v jaké lhůtě a komu lze podat námitku proti výši pohledávky, jaké jsou následky marného uplynutí této lhůty, informaci o postupu pro případ, že nedojde k dohodě o výši nebo charakteru pohledávky,

• d) oznámení o místě a době konání schůze konkursních věřitelů,

• e) případná další opatření a způsob dalšího informování věřitelů.

(3) Věřitelům, jejichž sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zasílá správce oznámení podle odstavce 2 v českém jazyce, které je opatřeno textem „Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!“ přeloženým do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor.

(4) Jestliže věřitel nesouhlasí s výší své pohledávky nebo charakterem pohledávky uvedeným v oznámení podle odstavce 2, může ve lhůtě 4 měsíců ode dne prohlášení konkursu podat správci písemnou námitku; jinak platí, že s údaji uvedenými v oznámení souhlasí. Ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkursu v Úředním věstníku Evropské unie může věřitel podat námitku, že mu nebylo oznámení podle odstavce 2 doručeno, a uvést výši své pohledávky za osobou uvedenou v § 66d odst. 1 písm. a) nebo c) ke dni prohlášení konkursu na majetek této osoby. Námitku doloží úředně ověřenými kopiemi případných dokumentů, které osvědčují v námitce tvrzenou výši, den vzniku a charakter pohledávky, zejména zda se jedná o pohledávku za podstatou (§ 31 odst. 2), pohledávku s právem na oddělené uspokojení (§ 28), jinou pohledávku s právem na přednostní uspokojení (§ 31 odst. 3), pohledávku jinak zajištěnou nebo zda se jedná o podřízenou pohledávku, a uvede případnou výhradu vlastnictví.

(5) Věřitel, jehož sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, může podat námitku podle odstavce 4 v úředním jazyce daného státu. V případě uvedeném v první větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem „Podání námitky proti výši pohledávky“ v českém jazyce. V případě uvedeném v druhé větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem „Přihláška pohledávky“ v českém jazyce. Správce je však povinen přihlédnout též k námitce, která není opatřena uvedeným textem, je-li mu obsah námitky zřejmý. K později podaným námitkám nemusí správce přihlédnout, ledaže by bylo zřejmé, že námitka byla odevzdána k poštovní přepravě včas. Správce je oprávněn požadovat, aby věřitel poskytl překlad námitky do českého jazyka.

(6) Jestliže nedojde mezi věřitelem, který podal námitku podle odstavce 4, a správcem k písemné dohodě o výši nebo charakteru pohledávky ve lhůtě 2 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4, může věřitel podat soudu návrh na určení výše nebo charakteru pohledávky. Návrh musí být u soudu podán ve lhůtě 3 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v předchozí větě, jinak nárok na jeho uplatnění zaniká a vychází se z údajů uvedených v účetnictví úpadce.

(7) Byla-li rozhodnutím soudu potvrzena pohledávka v jiné výši nebo jiného charakteru, než tvrdil správce, je správce povinen nahradit do majetkové podstaty náklady soudního řízení, které byly hrazeny z majetkové podstaty, ledaže prokáže, že o skutečné výši nebo charakteru pohledávky nevěděl a ani při vynaložení odborné péče vědět nemohl. Žalobu na náhradu nákladů soudního řízení podle předchozí věty může proti správci podat kterýkoliv z věřitelů.

(8) Fond pojištění vkladů, Zajišťovací fond družstevních záložen a Garanční fond obchodníků s cennými papíry jsou věřiteli úpadce s pohledávkou ve výši stanovené zvláštním právním předpisem. Věřitelem osoby uvedené v § 66d odst. 1 písm. a) je též zahraniční osoba, která poskytla náhradu pohledávky za úpadce z titulu obdobného pojištění vkladů nebo zákaznického majetku podle práva členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a na níž z tohoto důvodu pohledávka přešla.

§ 66k

Hypoteční podstata

(1) Je-li úpadcem banka, které byla odňata licence, majetek sloužící ke krytí hypotečních zástavních listů podle zvláštního právního předpisu tvoří hypoteční podstatu.

(2) Z výtěžku zpeněžení hypoteční podstaty se kdykoliv uspokojí náklady spojené se správou a zpeněžováním hypoteční podstaty a po jejím zpeněžení pohledávky majitelů hypotečních zástavních listů. Zbude-li po uspokojení těchto pohledávek část výtěžku zpeněžení hypoteční podstaty, použije se v rozvrhu k uspokojení ostatních pohledávek. Nepostačuje-li výtěžek zpeněžení hypoteční podstaty k uspokojení pohledávek majitelů hypotečních zástavních listů v plné výši, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Neuspokojená část těchto pohledávek se při rozvrhu zařadí mezi ostatní konkursní pohledávky.

(3) Ustanovení § 17a až 25b se na hypoteční podstatu použijí obdobně.

§ 66l

Orgán dozoru nebo dohledu státu, na jehož území banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo vykonává svou činnost na základě jednotné licence nebo povolení podle zvláštního právního předpisu, může přijmout opatření podle § 66d odst. 2 písm. b) pouze s účinky na území svého státu.

HLAVA III

ÚPADEK ZAHRANIČNÍ BANKY NEBO OSOBY OPRÁVNĚNÉ VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY PODNIKAJÍCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY NA ZÁKLADĚ JEDNOTNÉ LICENCE

§ 66m

Přijmout opatření podle § 66d odst. 2 může pouze příslušný orgán státu, v němž osoba uvedená v § 66d odst. 1 písm. b) obdržela oprávnění, na jehož základě vykonává svou činnost na území České republiky. Účinky opatření, včetně účinků na práva a povinnosti třetích osob, se uznávají od okamžiku, kdy nabyly účinnosti ve státě, ve kterém bylo opatření přijato.

§ 66n

(1) Osoba provádějící opatření podle § 66d odst. 2 a její případný zástupce (dále jen „zahraniční správce“) doloží své ustavení úředně ověřenou kopií rozhodnutí o ustavení vydaného příslušným správním nebo soudním orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém zahraniční banka nebo osoba oprávněná vydávat elektronické peněžní prostředky obdržela oprávnění, na základě kterého podnikala nebo provozovala svou činnost na území České republiky. Vyšší ověření kopie se nevyžaduje, překlad do českého jazyka však může být vyžadován.

(2) Zahraniční správce je oprávněn vykonávat své pravomoci podle právních předpisů státu, ve kterém byl ustaven; výkon těchto pravomocí na území České republiky nesmí zahrnovat užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoc závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušny soudy, správní orgány nebo jiné orgány České republiky. V souladu s těmito právními předpisy je zahraniční správce oprávněn v průběhu řízení podle tohoto zákona jmenovat osoby, které mu pomáhají nebo jej zastupují.

(3) Při výkonu svých pravomocí na území České republiky se zahraniční správce řídí právním řádem České republiky, zejména ohledně postupů při prodeji majetku, povinnosti zápisu do katastru nemovitostí, obchodního rejstříku nebo jiného veřejného rejstříku, a při poskytování informací zaměstnancům.

(4) Zahraniční správce nebo kterýkoli správní nebo soudní orgán členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v němž bylo uděleno oprávnění, může žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku.

§ 66o

(1) Je-li pravděpodobné, že opatření podle § 66d odst. 2 písm. b) ovlivní práva a povinnosti třetích osob na území České republiky a proti přijetí opatření může být ve státě, kde bylo vydáno, podán opravný prostředek, zajistí zahraniční správce nebo příslušný orgán státu, v němž bylo opatření přijato, zveřejnění výtahu z rozhodnutí, kterým bylo toto opatření přijato, v Úředním věstníku Evropské unie a nejméně ve dvou celostátních denících v České republice.

(2) Výtah podle odstavce 1 musí být pořízen v českém jazyce a musí obsahovat zejména

• a) údaje potřebné k identifikaci úpadce,

• b) účel a právní základ přijatého rozhodnutí,

• c) lhůty pro podání opravných prostředků, včetně data uplynutí těchto lhůt,

• d) adresu orgánu nebo soudu příslušného pro projednání opravných prostředků,

• e) údaje o rozhodném právu pro řízení o opatření,

• f) údaje o zahraničním správci.

Účinky opatření nastanou bez ohledu na splnění této informační povinnosti.

(3) Zahraniční správce nebo příslušný orgán státu, v němž bylo přijato opatření podle § 66d odst. 2 písm. a), zajistí zveřejnění výtahu z rozhodnutí, kterým bylo toto opatření přijato, v Úředním věstníku Evropské unie a nejméně ve dvou celostátních denících v České republice.

(4) Výtah podle odstavce 3 musí být pořízen v českém jazyce a musí obsahovat zejména

• a) údaje potřebné k identifikaci úpadce,

• b) účel a právní základ přijatého rozhodnutí,

• c) lhůty pro podání opravných prostředků, včetně data uplynutí těchto lhůt,

• d) adresu orgánu nebo soudu příslušného pro projednání opravných prostředků,

• e) údaje o rozhodném právu pro řízení o opatření,

• f) údaje o zahraničním správci.

Účinky opatření nastanou bez ohledu na splnění této informační povinnosti.

ČÁST ŠESTÁ

ÚPADEK POJIŠŤOVEN A TUZEMSKÝCH ZAJIŠŤOVEN PROVOZUJÍCÍCH SVOJI ČINNOST NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 66p

(1) Ustanovení této části zapracovávají příslušné předpisy Evropských společenství^6c) a použijí se na úpadek

• a) tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny poté, co jim bylo odejmuto povolení,

• b) pobočky pojišťovny z třetího státu poté, co jí bylo odejmuto povolení^6d),

• c) pobočky pojišťovny z členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor provozující pojišťovací činnost na území České republiky na základě práva zřizovat své pobočky v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti ve státě jejího sídla^6e).

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 písm. c) je v úpadku, jestliže je prováděno

• a) kolektivní řízení, jehož součástí je prodej majetku pojišťovny a rozdělení výnosu z prodeje mezi věřitele, akcionáře nebo společníky, zahrnující nevyhnutelně jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, včetně případů, kdy je kolektivní řízení ukončeno vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením, bez ohledu na to, zda-li je či není způsobeno platební neschopností nebo zda je dobrovolné nebo povinné,

• b) opatření, zahrnující jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek.

(3) Při postupu podle této části se použijí i ustanovení ostatních částí zákona s výjimkou ustanovení upravujících ochrannou lhůtu, nucené vyrovnání a vyrovnání.

HLAVA II

ÚPADEK TUZEMSKÉ POJIŠŤOVNY NEBO TUZEMSKÉ ZAJIŠŤOVNY A POBOČKY POJIŠŤOVNY Z TŘETÍHO STÁTU PO ODNĚTÍ POVOLENÍ

§ 66q

Návrh na prohlášení konkursu na majetek osob uvedených v § 66p odst. 1 písm. a) a b) podává orgán dozoru, který uděluje povolení k provozování činnosti podle zvláštního právního předpisu^6f) (dále jen „orgán dozoru“). Tím není dotčeno ustanovení § 4 odst. 1. V návrhu uvede okolnosti, které svědčí o úpadku dlužníka, a k návrhu připojí listiny k osvědčení svých tvrzení. Ustanovení § 5 odst. 1 se v tomto případě nepoužije.

§ 66r

(1) Prohlášení konkursu

• a) nemá vliv na věcná práva věřitelů nebo třetích osob k hmotnému či nehmotnému, movitému či nemovitému majetku patřícímu úpadci, včetně souborů přesně neurčených majetkových hodnot, jejichž složení se postupem doby mění, který se v okamžiku prohlášení konkursu nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor; zejména není dotčeno

• 1. právo zcizit majetek nebo nechat jej zcizit a uspokojit se z výnosu nebo příjmu plynoucího z tohoto majetku, zejména na základě zástavního práva,

• 1. výhradní právo na plnění, zejména při zajištění zástavním právem k pohledávce nebo postoupením pohledávky,

• 1. právo požadovat vydání majetkové hodnoty nebo náhrady od kohokoli, kdo majetkovou hodnotu drží nebo užívá proti vůli oprávněné osoby,

• 1. právo požívat plody,

• b) nemá vliv na práva prodávajícího plynoucí z výhrady vlastnického práva vůči úpadci jakožto kupujícímu, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, jehož se výhrada týká, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,

• c) není důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy, u níž je úpadce prodávajícím a zboží již bylo dodáno kupujícímu, nebo ukončení takovéto kupní smlouvy, a nebrání kupujícímu v nabytí vlastnického práva, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, který je předmětem prodeje, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo podat z důvodů poškozování věřitelů žalobu na neplatnost nebo neúčinnost právního úkonu nebo právo odporovat právnímu úkonu.

(3) Pro účely ustanovení odstavce 1 písm. a) se za věcné právo považuje právo zapsané ve veřejném registru a účinné vůči třetím osobám.

§ 66s

Informování orgánů dozoru a veřejnosti

(1) Soud prostřednictvím orgánu dozoru informuje o prohlášení konkursu na majetek osoby uvedené v § 66p odst. 1 písm. a) orgány dozoru všech členských států Evropské unie a všech dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu.

(2) Správce zajistí zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkursu bez zbytečného odkladu v Úředním věstníku Evropské unie. Výtah se zveřejňuje v českém jazyce.

(3) Výtah podle odstavce 2 obsahuje

• a) údaje potřebné k identifikaci úpadce,

• b) informaci o tom, že byl na úpadce prohlášen konkurs podle českého práva,

• c) den prohlášení konkursu,

• d) adresu soudu,

• e) údaje o správci.

(4) Soud prostřednictvím orgánu dozoru informuje o prohlášení konkursu na majetek pobočky pojišťovny ze třetího státu [§ 66p odst. 1 písm. b)] orgány dozoru všech členských států Evropské unie a všech dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu. Soud, správce a orgán dozoru usilují o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v ostatních členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, v nichž má pojišťovna ze třetího státu pobočku.

(5) Orgán dozoru je oprávněn po správci požadovat informace týkající se konkursního řízení.

§ 66t

(1) Správce je povinen pravidelně, nejméně však jednou ročně, uveřejňovat vhodným způsobem zprávu pro věřitele a veřejnost o postupu konkursního řízení. Zpráva musí být odsouhlasena věřitelským výborem nebo zástupcem věřitelů (§ 11 odst. 1).

(2) Orgán dozoru je povinen poskytnout na požádání informace o postupu konkursního řízení, které mu poskytl správce podle § 66s odst. 5, orgánu dozoru jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

§ 66u

Správce

(1) Správce může se souhlasem soudu určit osobu, která jej zastupuje při výkonu pravomocí podle tohoto zákona na území jiného státu.

(2) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. Totéž platí přiměřeně pro osoby podle odstavce 1.

(3) Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém jmenování s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.

(4) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor správce dodržuje právní řád daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům.

(5) Jestliže to právní předpisy daného státu stanoví nebo je to potřebné k úspěšnému prosazení práv věřitelů, je správce povinen žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady zápisu jsou pohledávkou za podstatou.

§ 66v

Zjištění pohledávek a závazků

(1) Pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví úpadce se pokládají za přihlášené podle tohoto zákona (§ 20). Za okamžik přihlášení pohledávky se považuje prohlášení konkursu.

(2) Správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne prohlášení konkursu, zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede

• a) skutečnost, že na osobu uvedenou v § 66p odst. 1 písm. a) nebo b) byl prohlášen konkurs,

• b) výši pohledávky dotčeného věřitele za touto osobou, skutečnost, že do této výše se jeho pohledávka považuje za přihlášenou a případně charakter jeho pohledávky, především, zda se jedná o odděleného věřitele, věřitele s pohledávkou za podstatou, věřitele s jinou pohledávkou s právem na přednostní uspokojení, věřitele s podřízenou pohledávkou nebo zda se uplatňuje výhrada vlastnictví,

• c) jakým způsobem, v jaké lhůtě a komu lze podat námitku proti výši pohledávky, jaké jsou následky marného uplynutí této lhůty, informaci o postupu pro případ, že nedojde k dohodě o výši nebo charakteru pohledávky,

• d) v případě pohledávky z pojištění účinky konkursního řízení na pojistnou smlouvu, na jejímž základě tato pohledávka vznikla, zejména datum zániku účinnosti pojistné smlouvy, včetně práv a povinností vyplývajících pojištěné osobě nebo pojištěným osobám z této smlouvy,

• e) oznámení o místě a době konání schůze konkursních věřitelů,

• f) případná další opatření a způsob dalšího informování věřitelů.

(3) Věřitelům, jejichž sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zasílá správce oznámení podle odstavce 2 v českém jazyce, které je opatřeno textem „Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!“ přeloženým do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. Jedná-li se však o pohledávku z pojištění, musí správce zaslat věřiteli oznámení podle odstavce 2 v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu Evropské unie nebo dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde má věřitel sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje.

(4) Jestliže věřitel nesouhlasí s výší své pohledávky nebo charakterem pohledávky uvedeným v oznámení podle odstavce 2, může ve lhůtě 4 měsíců ode dne prohlášení konkursu podat správci písemnou námitku; jinak platí, že s údaji uvedenými v oznámení souhlasí. Ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkursu v Úředním věstníku Evropské unie může věřitel podat námitku, že mu nebylo oznámení podle odstavce 2 doručeno, a uvést výši své pohledávky za osobou uvedenou v § 66p odst. 1 písm. a) nebo b) ke dni prohlášení konkursu na tuto osobu. Námitku doloží kopiemi případných dokumentů, které osvědčují v námitce tvrzenou výši, den vzniku a charakter pohledávky, zejména zda se jedná o pohledávku za podstatou (§ 31 odst. 2), pohledávku s právem na oddělené uspokojení (§ 28), jinou pohledávku s právem na přednostní uspokojení (§ 31 odst. 3), pohledávku jinak zajištěnou nebo zda se jedná o podřízenou pohledávku, a uvede případnou výhradu vlastnictví. Jedná-li se o pohledávku, podle § 66w nemusí věřitel uvádět skutečnost přednostního uspokojení.

(5) Věřitel, jehož sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, může podat námitku podle odstavce 4 v úředním jazyce daného státu. Správce je oprávněn požadovat, aby věřitel poskytl úřední překlad námitky do českého jazyka. V případě uvedeném v první větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem „Podání námitky proti výši pohledávky“ v českém jazyce. V případě uvedeném v druhé větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem „Přihláška pohledávky“ v českém jazyce. Správce je však povinen přihlédnout též k námitce, která není opatřena uvedeným textem, je-li mu obsah námitky zřejmý. K později podaným námitkám nemusí správce přihlédnout, ledaže by bylo zřejmé, že námitka byla odevzdána k poštovní přepravě včas. Správce je oprávněn požadovat, aby věřitel poskytl překlad námitky do českého jazyka.

(6) Jestliže nedojde mezi věřitelem, který podal námitku podle odstavce 4, a správcem k písemné dohodě o výši nebo charakteru pohledávky ve lhůtě 2 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4, může věřitel podat soudu návrh na určení výše nebo charakteru pohledávky. Návrh musí být u soudu podán ve lhůtě 3 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v předchozí větě, jinak nárok na jeho uplatnění zaniká a vychází se z údajů uvedených v účetnictví úpadce.

(7) Byla-li rozhodnutím soudu potvrzena pohledávka v jiné výši nebo jiného charakteru, než tvrdil správce, je správce povinen nahradit do majetkové podstaty náklady soudního řízení, které byly hrazeny z majetkové podstaty, ledaže prokáže, že o skutečné výši nebo charakteru pohledávky nevěděl a ani při vynaložení odborné péče vědět nemohl. Žalobu na náhradu nákladů soudního řízení podle předchozí věty může proti správci podat kterýkoliv z věřitelů úpadce.

§ 66w

Zvláštní ustanovení o rozvrhu

Uspokojení pohledávek z pojištění má přednost před jakýmikoliv jinými nároky vůči úpadci, s výjimkou pohledávek uvedených v § 31 odst. 2 písm. a) až c).

HLAVA III

ÚPADEK POJIŠŤOVNY Z ČLENSKÉHO STÁTU EVROPSKÉ UNIE NEBO JINÉHO STÁTU TVOŘÍCÍHO EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR PROVOZUJÍCÍ SVOJI ČINNOST NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY NA ZÁKLADĚ PRÁVA ZŘIZOVAT SVÉ POBOČKY

§ 66x

Opatření podle § 66p odst. 2 může přijmout pouze příslušný orgán státu, v němž osoba uvedená v § 66p odst. 1 písm. c) obdržela oprávnění, na jehož základě provozuje svoji činnost na území České republiky. Účinky opatření včetně účinků na práva a povinnosti třetích osob se uznávají od okamžiku, kdy nabyly účinnosti ve státě, ve kterém bylo opatření přijato.

§ 66y

(1) Osoba provádějící opatření podle § 66p odst. 2 a její případný zástupce (dále jen „zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny“) doloží své ustavení úředně ověřenou kopií rozhodnutí o ustavení vydaného příslušným správním nebo soudním orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém byla udělena licence nebo vydáno povolení, na základě kterého pojišťovna z členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor provozuje svoji činnost na území České republiky. Vyšší ověření kopie se nevyžaduje, překlad do českého jazyka však může být vyžadován.

(2) Zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny je oprávněn vykonávat své pravomoci podle právních předpisů státu, ve kterém byl ustaven; výkon těchto pravomocí na území České republiky nesmí zahrnovat užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoc závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo jiné správní orgány České republiky. V souladu s těmito právními předpisy je zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny oprávněn v průběhu řízení podle tohoto zákona jmenovat osoby, které mu pomáhají nebo jej zastupují.

(3) Při výkonu svých pravomocí na území České republiky se zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny řídí právním řádem České republiky, zejména ohledně postupů při prodeji majetku, povinnosti zápisu do katastru nemovitostí, obchodního rejstříku nebo jiného veřejného rejstříku, a při poskytování informací zaměstnancům.

(4) Zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny nebo kterýkoli správní nebo soudní orgán členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v němž byla udělena licence nebo vydáno povolení, může žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku.

^6a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí.

^6b) § 5a až 7a zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb.

^6c) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven.

^6d) § 5c zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 39/2004 Sb.

^6e) § 5a odst. 1 zákona č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb.

^6f) Zákon č. 363/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní část pátá se označuje jako část sedmá.

• 1. § 67 se zrušuje.

• 1. V § 69 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 7 zní:

„(3) Bylo-li vydáno rozhodnutí o zahájení úpadkového řízení v členském státě Evropské unie podle přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství^7) vůči osobě, která má na území České republiky provozovnu, musí být toto rozhodnutí zveřejněno. Okresní soud, v jehož obvodu je umístěna provozovna, zveřejní rozhodnutí cizího orgánu v souladu s ustanovením § 13 odst. 5 neprodleně poté, co mu bylo doručeno správcem podstaty nebo jakýmkoliv jiným orgánem k tomu zmocněným v členském státě Evropské unie, v němž bylo rozhodnutí vydáno. Rozhodnutí je zároveň zveřejněno v Obchodním věstníku, a to i na žádost správce podstaty, není-li zde povinnost podle věty první.

^7) Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení.“.

Přechodná ustanovení

§ 44

• 1. Konkursní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

• 1. Odměna za výkon funkce správce konkursní podstaty a odměna za výkon funkce vyrovnacího správce stanovená podle tohoto zákona náleží správci i za řízení, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou konkursních řízení, ve kterých již byla vyvěšena na úřední desce soudu konečná zpráva o zpeněžení majetku z podstaty s vyúčtováním odměny a výdajů správce konkursní podstaty.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

§ 45

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 36/2004 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., se mění takto:

• 1. V § 2 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 1ab a 1ac zní:

„(3) Splnění podmínek být účastníkem podle odstavců 1 a 2 prokazují účastníci též rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky^1ab), a pokud nebylo přiděleno, číslem pojištěnce vedeným v registru pojištěnců^1ac).

^1ab) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

^1ac) § 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 42 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4, 5 a 6, které včetně poznámky pod čarou č. 13ab znějí:

„(4) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo povinno prověřit, zda fyzická osoba, která je účastníkem, splňuje podmínky stanovené v § 2 odst. 1 a zda penzijní připojištění nezaniklo úmrtím účastníka. Ke splnění uvedené povinnosti je ministerstvo oprávněno požadovat, aby Ministerstvo vnitra prověřilo v informačním systému evidence obyvatel

• a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo a datum ukončení trvalého pobytu účastníka, je-li státním občanem České republiky,

• b) jméno, případně jména, příjmení, rodné číslo a druh pobytu účastníka, je-li cizinec,

• c) datum úmrtí účastníka^13ab).

(5) Prověření údajů uvedených v odstavci 4 písm. a), b) je ministerstvo oprávněno požadovat čtyřikrát za kalendářní rok, prověření údaje uvedeného v odstavci 4 písm. c) dvakrát za kalendářní rok. Údaje uvedené v odstavci 4 poskytuje Ministerstvo vnitra České republiky na základě žádosti ministerstva v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči dat. Pro prověření aktuálního stavu údajů v rozsahu uvedeném v odstavci 4 je ministerstvo oprávněno získávat údaje z informačního systému evidence obyvatel též způsobem umožňujícím dálkový přístup (on-line).

(6) Za účelem ověření splnění podmínek fyzické osoby být účastníkem podle § 2 odst. 2 je ministerstvo povinno dále prověřit, zda fyzická osoba je účastna veřejného zdravotního pojištění v České republice. Ke splnění uvedené povinnosti je ministerstvo oprávněno požadovat čtyřikrát za kalendářní rok prověření údajů o jménu, případně jménech, příjmení, číslu pojištěnce a o datu zániku účasti pojištěnce na veřejném zdravotním pojištění v České republice z registru pojištěnců, vedeného Ústředím Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky podle zvláštního právního předpisu^1ac). Údaje uvedené v tomto odstavci poskytuje Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky na základě žádosti ministerstva v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči dat.

^13ab) § 8 zákona č. 133/2000 Sb.“

Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 7 až 10.

• 1. V § 43 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 13c až 13e zní:

„(3) Opatřením podle odstavce 1 nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^13c) podle zvláštního právního předpisu^13d) nebo zahraniční právní úpravy, které penzijní fond poskytl nebo mu bylo poskytnuto. Tímto opatřením není také dotčena možnost penzijního fondu provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^13e).

^13c) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

^13d) Obchodní zákoník.

^13e) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb.“.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 13c a 13d se označují jako poznámky pod čarou č. 13f a 13g, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

• 1. V § 46 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) V souvislosti s plněním svých úkolů podle tohoto zákona jsou ministerstvo a penzijní fond oprávněny vést evidenci, zpracovávat nebo shromažďovat rodná čísla nositelů rodných čísel uvedených ve smlouvě, případně obdobných identifikačních čísel, pokud nebylo rodné číslo přiděleno.“.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna obchodního zákoníku

§ 46

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 87/2003 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto:

• 1. V § 37 odst. 1 se doplňuje věta: „U činností, které podle zvláštního právního předpisu mohou vykonávat pouze fyzické osoby, se tato činnost zapíše jako předmět podnikání obchodní společnosti nebo družstva, jen jestliže žadatel prokáže, že tato činnost bude vykonávána pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny podle zvláštního právního předpisu.“.

• 1. V § 183i odst. 2 větě druhé se čárka před slovy „vyžaduje-li se“ zrušuje a slova „vyžaduje-li se“ se nahrazují slovy „v penězích“.

• 1. V § 183i se za odstavec 4 doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:

„(5) K přijetí usnesení valné hromady o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů společnosti na osobu hlavního akcionáře se vyžaduje předchozí souhlas Komise pro cenné papíry, který nesmí být starší než 3 měsíce, jinak je usnesení valné hromady neplatné. Ustanovení § 183e se použije přiměřeně; lhůta uvedená v § 183e odst. 8 se prodlužuje na patnáct pracovních dní. Účastníkem řízení je hlavní akcionář. Komise pro cenné papíry vždy posuzuje, zda je výše protiplnění přiměřená hodnotě účastnických cenných papírů, přičemž při posuzování přiměřenosti výše protiplnění přihlédne zejména ke skutečnosti, že vlastník účastnických cenných papírů je zbaven možnosti volby, zda a kdy účastnické cenné papíry převede na hlavního akcionáře; v pochybnostech Komise pro cenné papíry přihlédne k zájmu vlastníků účastnických cenných papírů.

(6) Hlavní akcionář je povinen předat obchodníkovi s cennými papíry nebo bance před konáním valné hromady peněžní prostředky ve výši potřebné k výplatě protiplnění a valné hromadě doložit tuto skutečnost. Výplatu protiplnění provádí banka nebo obchodník s cennými papíry.“.

• 1. V § 183j odst. 3 větě první se slova „případně znalecký posudek podle odstavce 6“ nahrazují slovy „znalecký posudek podle odstavce 6, rozhodnutí Komise pro cenné papíry podle § 183i odst. 5“.

• 1. V § 183j odst. 6 se slova „případně znalecký posudek je-li vyžadován“ nahrazují slovy „znalecký posudek a rozhodnutí Komise pro cenné papíry podle § 183i odst. 5“.

• 1. V § 183k odst. 1 se slova „s výjimkou výše protiplnění určené podle § 183m odst. 1 písm. a)“ zrušují.

• 1. V § 183m odstavec 1 zní:

„(1) Oprávněné osoby mají právo na protiplnění v penězích, jehož výši určí hlavní akcionář; hlavní akcionář doloží přiměřenost protiplnění znaleckým posudkem, který nesmí být starší než 3 měsíce ke dni doručení žádosti podle § 183i odst. 1, a jehož výši přezkoumá Komise pro cenné papíry.“.

• 1. V § 183m odst. 3 a 4 se slova „Hlavní akcionář“ nahrazují slovy „Obchodník s cennými papíry nebo banka“.

• 1. V § 183m se odstavec 5 zrušuje.

• 1. V § 183n odst 3 se slova „do 3 měsíců od uplynutí doby závaznosti nepodmíněné a neomezené nabídky převzetí podle § 183m odst. 1 písm. a) nebo“ zrušují.

• 1. V § 261 odst. 3 se tečka na konci písmene g) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

• „h) z finančního zajištění (§ 323a).“.

• 1. V § 263 odst. 1 se za slova „§ 322,“ vkládají slova „§ 323 až 323i,“.

• 1. V části třetí hlavě I dílu VI se za oddíl 5 vkládá nový oddíl 6, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5 až 12 zní:

„Oddíl 6

Finanční zajištění

§ 323a

(1) Finančním zajištěním se v souladu s právem Evropských společenství^5) rozumí zajištění pohledávky finančního charakteru sjednané mezi poskytovatelem a příjemcem finančního zajištění jako zástavní právo k finančnímu nástroji, zástavní právo k pohledávce z vkladu, zajišťovací převod finančního nástroje nebo jako zajišťovací převod peněžních prostředků.

(2) Pro účely finančního zajištění se rozumí

• a) pohledávkami finančního charakteru pohledávky z obchodů, jejichž předmětem jsou výlučně peněžní prostředky nebo finanční nástroje; tyto pohledávky mohou být zcela nebo zčásti složeny

• 1. ze současných nebo budoucích, podmíněných nebo nepodmíněných pohledávek, včetně pohledávek vyplývajících z rámcové či obdobné smlouvy,

• 1. z pohledávek určité třídy nebo druhu, vznikajících příležitostně, nebo

• 1. z pohledávek vůči jiné osobě, než je poskytovatel finančního zajištění,

• b) finančním kolaterálem peněžní prostředky nebo finanční nástroje, které jsou poskytovatelem finančního zajištění poskytnuty jako předmět finančního zajištění; poskytnutím finančního zajištění se rozumí odevzdání finančního kolaterálu, připsání finančního kolaterálu na určený účet, zápis v evidenci investičních nástrojů, rubopis nebo jiný úkon, kterým je umožněno příjemci finančního zajištění nebo osobě jednající na jeho účet držet finanční kolaterál a nakládat s ním,

• c) finančním nástrojem investiční nástroj^10) a pohledávky a práva související s investičním nástrojem,

• d) peněžními prostředky peníze připsané na účet v jakékoliv měně,

• e) pohledávkou z vkladu pohledávka vkladatele na výplatu peněžních prostředků svěřených bance, zahraniční bance nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu nebo obdobné pohledávky na vrácení peněz, zejména pohledávka z obchodu na peněžním trhu,

• f) rozhodnou skutečností neplnění zajištěné pohledávky finančního charakteru nebo jakákoliv obdobná skutečnost dohodnutá mezi poskytovatelem a příjemcem finančního zajištění, ze které vzniká právo příjemce finančního zajištění na uspokojení své zajištěné pohledávky z poskytnutého finančního kolaterálu nebo na základě které dojde k závěrečnému vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,

• g) rovnocenným finančním kolaterálem

• 1. v případě peněžních prostředků stejná částka ve stejné měně,

• 1. v případě finančních nástrojů finanční nástroje stejného druhu vydané stejnou osobou ve stejné měně, ve stejné emisi nebo třídě, ve stejné formě a stejné podobě, ze kterých vznikají stejná práva a mají stejnou jmenovitou hodnotu, mají-li jmenovitou hodnotu, nebo jiná aktiva, pokud při sjednání finančního zajištění poskytovatel a příjemce finančního zajištění stanovili, že tato aktiva budou poskytnuta, pokud nastane skutečnost vztahující se k finančním nástrojům poskytnutým jako finanční kolaterál nebo takové finanční nástroje ovlivňující.

(3) Poskytovatelem a příjemcem finančního zajištění podle tohoto zákona může být při dodržení podmínek stanovených zvláštními právními předpisy pouze

• a) banka^6) nebo zahraniční banka,

• b) jiná úvěrová instituce se sídlem na území členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor uvedená ve směrnici Evropských společenství upravující tzv. instituce trvale vyřazené^6a),

• c) finanční instituce^6) podléhající státnímu dozoru nebo dohledu na individuálním základě nebo zahraničnímu dohledu nebo dozoru na individuálním základě (dále jen „státní dozor“),

• d) ústřední protistrana^7), zúčtovatel^7), clearingová instituce^7) nebo osoba s obdobnou náplní činnosti při obchodování s deriváty podléhající státnímu dozoru,

• e) spořitelní a úvěrní družstvo^8),

• f) osoba se sídlem v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor oprávněná vydávat elektronické peněžní prostředky a podnikající nebo provozující svou činnost na území České republiky na základě jednotné licence^6) v souladu s právem Evropských společenství^6b),

• g) Česká republika,

• h) územní samosprávný celek včetně obdobných zahraničních veřejnoprávních osob,

• i) jiný stát, včetně státních institucí, které odpovídají za správu veřejného dluhu nebo vedou účty zákazníkům,

• j) Česká národní banka,

• k) zahraniční centrální banka,

• l) Evropská centrální banka,

• m) Mezinárodní měnový fond,

• n) Evropská investiční banka,

• o) Banka pro mezinárodní platby,

• p) mezinárodní rozvojová banka^9),

• r) jiná právnická osoba, která podle poslední výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy splňuje alespoň dvě ze tří kritérií, kterými jsou celková výše aktiv dosahující částky alespoň 600 000 000 Kč, čistý roční obrat dosahující částky alespoň 1 200 000 000 Kč a vlastní kapitál dosahující částky alespoň 60 000 000 Kč, pokud je druhou smluvní stranou osoba uvedená v písmenech a) až p).

(4) Vznik finančního zajištění není dotčen právem poskytovatele finančního zajištění na nahrazení finančního kolaterálu rovnocenným finančním kolaterálem (odstavec 5), doplnění finančního kolaterálu (odstavec 6) nebo na odebrání přebytečného finančního kolaterálu (odstavec 7), je-li toto právo sjednáno.

(5) Bylo-li to sjednáno, může poskytovatel finančního zajištění nahradit poskytnutý finanční kolaterál jiným rovnocenným finančním kolaterálem.

(6) Jestliže se zajištění pohledávky stane nedostatečným, může příjemce finančního zajištění požadovat doplnění finančního kolaterálu rovnocenným finančním kolaterálem.

(7) Bylo-li to sjednáno, může poskytovatel finančního zajištění požadovat vrácení části finančního kolaterálu v rozsahu převyšujícím výši zajištěné pohledávky.

(8) Rovnocenný finanční kolaterál je považován za předmět stejného ujednání jako původní finanční kolaterál a je na něj nahlíženo, jako kdyby byl poskytnut ve stejný okamžik, kdy byl poskytnut původní finanční kolaterál.

(9) Sjednání i vznik finančního zajištění, včetně identifikace finančního kolaterálu, musí být doloženo buď písemně, nebo jiným záznamem umožňujícím uchování informací, jinak se nejedná o finanční zajištění; písemná smlouva se nevyžaduje.

Finanční zajištění zástavním právem k finančnímu nástroji

§ 323b

(1) Finanční zajištění může být sjednáno jako zástavní právo k finančnímu nástroji. Je-li zastaveným finančním nástrojem investiční nástroj, použije se na finanční zajištění zástavním právem k finančnímu nástroji ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího cenné papíry^11), pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Bylo-li to sjednáno, je příjemce finančního zajištění oprávněn podle sjednaných podmínek vykonávat práva se zastaveným finančním nástrojem spojená a nakládat s ním, včetně práva převést finanční nástroj na třetí osobu nebo zastavit zastavený finanční nástroj. Je-li příjemce finančního zajištění oprávněn nakládat se zastaveným finančním nástrojem, není oprávněn nakládat s tímto finančním nástrojem poskytovatel finančního zajištění.

(3) Jestliže příjemce finančního zajištění podle odstavce 2 nakládá se zastaveným finančním nástrojem, zástavní právo příjemce finančního zajištění zaniká.

(4) Jestliže příjemce finančního zajištění nakládá podle odstavce 2 se zastaveným finančním nástrojem, je povinen nahradit chybějící zastavený finanční nástroj rovnocenným finančním kolaterálem nejpozději v den, kdy je splatná zajištěná pohledávka finančního charakteru.

(5) Bylo-li to sjednáno, může příjemce finančního zajištění v případě, kdy nakládá podle odstavce 2 se zastaveným finančním nástrojem, místo nahrazení chybějícího zastaveného finančního nástroje rovnocenným finančním kolaterálem podle odstavce 4, započíst zajištěnou pohledávku proti pohledávce poskytovatele finančního zajištění na poskytnutí rovnocenného finančního kolaterálu. Nejsou-li tyto pohledávky stejného druhu, dojde před započtením k ocenění finančních nástrojů, které jsou předmětem pohledávek, a nahrazení těchto pohledávek peněžitými pohledávkami ve stejné měně ve výši jejich ocenění. Pokud není způsob ocenění předem sjednaný, provede se ocenění způsobem, který je obvyklý na finančních trzích.

§ 323c

(1) Nastala-li rozhodná skutečnost, má příjemce finančního zajištění právo na uspokojení své pohledávky

• a) prodejem a uspokojením zajištěné pohledávky z výtěžku prodeje nebo přivlastněním zastaveného finančního nástroje a započtením pohledávky na vyplacení hodnoty přivlastněného finančního nástroje proti zajištěné pohledávce, nebo

• b) výkonem práva spojeného s finančním nástrojem.

(2) Na prodej zastaveného finančního nástroje podle odstavce 1 se nevztahují ustanovení zvláštních právních předpisů týkajících se uspokojení ze zástavy^12). Prodej zastaveného finančního nástroje provede příjemce finančního zajištění v souladu se sjednanými podmínkami.

(3) Není-li způsob prodeje zastaveného finančního nástroje podle odstavce 2 sjednán, prodá příjemce finančního zajištění finanční nástroj způsobem, který je obvyklý na finančních trzích.

(4) Na uspokojení pohledávky podle odstavce 1 se nevztahují požadavky, aby

• a) příjemce finančního zajištění předem oznámil, že prodá zastavený finanční nástroj,

• b) podmínky prodeje schválil soud nebo jakýkoliv jiný státní orgán,

• c) byl prodej proveden veřejnou dražbou nebo jiným způsobem podle zvláštního právního předpisu, nebo

• d) podmínkou vzniku práva příjemce finančního zajištění prodat zastavený finanční nástroj bylo uplynutí určité lhůty.

(5) Uspokojení pohledávky příjemce finančního zajištění přivlastněním zastaveného finančního nástroje podle odstavce 1 písm. a) je možné pouze tehdy, bylo-li to sjednáno a je-li součástí tohoto ujednání rovněž způsob ocenění finančního nástroje.

(6) V případě, kdy nastala rozhodná skutečnost a příjemce finančního zajištění vykonával právo nakládat se zastaveným finančním nástrojem a nenahradil chybějící zastavený finanční nástroj rovnocenným finančním kolaterálem, může být pohledávka poskytovatele finančního zajištění na poskytnutí rovnocenného finančního kolaterálu započtena proti zajištěné pohledávce nebo zahrnuta do závěrečného vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Nejsou-li tyto pohledávky stejného druhu, dojde před započtením k ocenění finančních nástrojů, které jsou předmětem pohledávek, a nahrazení těchto pohledávek peněžitými pohledávkami ve stejné měně ve výši jejich ocenění. Pokud není způsob ocenění předem sjednaný, provede se ocenění způsobem, který je obvyklý na finančních trzích.

Finanční zajištění zástavním právem k pohledávce z vkladu

§ 323d

(1) Finanční zajištění může být sjednáno jako zástavní právo k pohledávce z vkladu.

(2) Bylo-li to sjednáno, je příjemce finančního zajištění oprávněn podle sjednaných podmínek nakládat s peněžními prostředky poskytovatele finančního zajištění, které jsou předmětem zastavené pohledávky z vkladu. Je-li příjemce finančního zajištění oprávněn nakládat s peněžními prostředky poskytovatele finančního zajištění, není oprávněn nakládat s těmito peněžními prostředky poskytovatel finančního zajištění.

(3) Jestliže příjemce finančního zajištění nakládá podle odstavce 2 s peněžními prostředky poskytovatele finančního zajištění, je povinen vrátit chybějící peněžní prostředky do výše pohledávky z vkladu ke dni vzniku finančního zajištění nejpozději v den, kdy je splatná zajištěná pohledávka finančního charakteru.

(4) Bylo-li to sjednáno, může příjemce finančního zajištění v případě, kdy nakládá podle odstavce 2 s peněžními prostředky poskytovatele finančního zajištění, místo vrácení chybějících peněžních prostředků podle odstavce 3 započíst zajištěnou pohledávku proti pohledávce poskytovatele finančního zajištění na vrácení peněžních prostředků. Není-li zajištěná pohledávka peněžitá, dojde před započtením k ocenění finančních nástrojů, které jsou předmětem zajištěné pohledávky, a nahrazení této pohledávky peněžitou pohledávkou ve výši jejich ocenění. Pokud není způsob ocenění předem sjednaný, provede se ocenění způsobem, který je obvyklý na finančních trzích.

§ 323e

(1) Nastala-li rozhodná skutečnost, má příjemce finančního zajištění právo na uspokojení své pohledávky z peněžních prostředků, které jsou předmětem zastavené pohledávky z vkladu.

(2) V případě, kdy nastala rozhodná skutečnost a příjemce finančního zajištění nakládal s peněžními prostředky, které jsou zastavenou pohledávkou z vkladu, a nevrátil chybějící peněžní prostředky, může být pohledávka poskytovatele finančního zajištění na vrácení peněžních prostředků započtena proti zajištěné pohledávce nebo zahrnuta do závěrečného vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Není-li zajištěná pohledávka peněžitá, dojde před započtením k ocenění finančních nástrojů, které jsou předmětem zajištěné pohledávky, a nahrazení této pohledávky peněžitou pohledávkou ve výši jejich ocenění. Pokud není způsob ocenění předem sjednaný, provede se ocenění způsobem, který je obvyklý na finančních trzích.

§ 323f

Zajišťovací převod finančního nástroje

(1) Zajišťovacím převodem finančního nástroje se pro účely finančního zajištění rozumí převod finančního nástroje příjemci finančního zajištění za účelem zajištění pohledávky finančního charakteru, zejména pohledávek z úvěru nebo půjčky se zajišťovacím převodem finančních nástrojů, z prodeje finančních nástrojů se současně sjednaným zpětným nákupem nebo z nákupu finančních nástrojů se současně sjednaným zpětným prodejem. Příjemce finančního zajištění je oprávněn nakládat s převedeným finančním nástrojem, a je-li převedeným finančním nástrojem cenný papír, stává se vlastníkem finančního nástroje. Příjemce finančního zajištění je povinen vrátit převedený finanční nástroj při zániku zajištěné pohledávky.

(2) V případě, kdy příjemce finančního zajištění nakládá s převedeným finančním nástrojem, je povinen nahradit poskytnutý finanční nástroj rovnocenným finančním kolaterálem nejpozději v den, kdy je splatná zajištěná pohledávka finančního charakteru.

(3) Bylo-li to sjednáno, může příjemce finančního zajištění místo nahrazení poskytnutého finančního nástroje rovnocenným finančním kolaterálem podle odstavce 2 započíst zajištěnou pohledávku proti pohledávce poskytovatele finančního zajištění na poskytnutí rovnocenného finančního kolaterálu. Nejsou-li tyto pohledávky stejného druhu, dojde před započtením k ocenění finančních nástrojů, které jsou předmětem pohledávek, a nahrazení těchto pohledávek peněžitými pohledávkami ve stejné měně ve výši jejich ocenění. Pokud není způsob ocenění předem sjednaný, provede se ocenění způsobem, který je obvyklý na finančních trzích.

§ 323g

(1) Nastala-li rozhodná skutečnost, má příjemce finančního zajištění právo na uspokojení své zajištěné pohledávky

• a) oceněním převedených finančních nástrojů a započtením peněžité pohledávky ve výši jejich ocenění proti zajištěné pohledávce; není-li zajištěná pohledávka peněžitá, dojde před započtením také k ocenění finančních nástrojů, které jsou předmětem zajištěné pohledávky, a nahrazení této pohledávky peněžitou pohledávkou ve výši jejich ocenění,

• b) prodejem převedeného finančního nástroje a uspokojením zajištěné pohledávky z výtěžku prodeje,

• c) výkonem práva spojeného s finančním nástrojem.

(2) Prodej nebo ocenění převedeného finančního nástroje provede příjemce zajištění dohodnutým způsobem. Nebude-li způsob prodeje nebo ocenění dohodnut, provede ho příjemce finančního zajištění způsobem, který je obvyklý na finančních trzích.

(3) V případě, kdy nastala rozhodná skutečnost a příjemce finančního zajištění nakládal s převedeným finančním nástrojem a nenahradil chybějící převedený finanční nástroj rovnocenným finančním kolaterálem, může být pohledávka poskytovatele finančního zajištění na poskytnutí rovnocenného finančního kolaterálu započtena proti zajištěné pohledávce nebo zahrnuta do závěrečného vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Nejsou-li tyto pohledávky stejného druhu, dojde před započtením k ocenění finančních nástrojů, které jsou předmětem pohledávek, a nahrazení těchto pohledávek peněžitými pohledávkami ve stejné měně ve výši jejich ocenění. Pokud není způsob ocenění předem sjednaný, provede se ocenění způsobem, který je obvyklý na finančních trzích.

§ 323h

Zajišťovací převod peněžních prostředků

(1) Zajišťovacím převodem peněžních prostředků se pro účely finančního zajištění rozumí převod peněžních prostředků na účet určený příjemcem finančního zajištění za účelem zajištění pohledávky finančního charakteru.

(2) Příjemce finančního zajištění je oprávněn nakládat s převedenými peněžními prostředky a je povinen vrátit převedené peněžní prostředky při zániku zajištěné pohledávky.

(3) Bylo-li to sjednáno, může příjemce finančního zajištění místo vrácení převedených peněžních prostředků podle odstavce 2 započíst zajištěnou pohledávku proti pohledávce poskytovatele finančního zajištění na vrácení převedených peněžních prostředků. Není-li zajištěná pohledávka peněžitá, dojde před započtením k ocenění finančních nástrojů, které jsou předmětem zajištěné pohledávky, a nahrazení této pohledávky peněžitou pohledávkou ve výši jejich ocenění. Pokud není způsob ocenění předem sjednaný, provede se ocenění způsobem, který je obvyklý na finančních trzích.

§ 323i

(1) Nastala-li rozhodná skutečnost, má příjemce finančního zajištění právo na uspokojení své pohledávky z převedených peněžních prostředků.

(2) V případě, kdy nastala rozhodná skutečnost a příjemce finančního zajištění nevrátil převedené peněžní prostředky a nepostupoval podle odstavce 1, může poskytovatel finančního zajištění započíst pohledávku na vrácení peněžních prostředků proti zajištěné pohledávce nebo může být tato pohledávka poskytovatele finančního zajištění zahrnuta do závěrečného vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Není-li zajištěná pohledávka peněžitá, dojde před započtením k ocenění finančních nástrojů, které jsou předmětem zajištěné pohledávky, a nahrazení této pohledávky peněžitou pohledávkou ve výši jejich ocenění. Pokud není způsob ocenění předem sjednaný, provede se ocenění způsobem, který je obvyklý na finančních trzích.

^5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

^6) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

^6a) Článek 2 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a jejím výkonu.

^6b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a jejím výkonu.

^7) § 82 odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. § 24 odst. 2 zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění zákona č. 257/2004 Sb.

^8) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

^9) § 2 písm. m) vyhlášky č. 333/2002 Sb., kterou se stanoví pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě.

^10) § 3 zákona č. 256/2004 Sb.

^11) § 8a, § 40 až 42 a § 43 odst. 1 až 4 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 70/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb.

^12) Občanský zákoník. Občanský soudní řád. Exekuční řád. Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 256/2004 Sb.“.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o kolektivním investování

§ 47

V § 109 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který včetně poznámek pod čarou č. 8a až 8c zní:

„(7) Je-li rozhodnutím o zavedení nucené správy omezeno nakládání s majetkem podle odstavce 1 písm. c), nejsou tím dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^8a) podle zvláštního právního předpisu^8b) nebo podle zahraniční právní úpravy, které investiční společnost nebo investiční fond poskytly nebo jim bylo poskytnuto. Dotčena není také možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^8c).

^8a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

^8b) Obchodní zákoník.

^8c) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb.“.

Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 8 až 11.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna občanského soudního řádu

§ 48

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb. a zákona č. 59/2005 Sb., se mění takto:

• 1. V § 309a odst. 1 se slova „Byla-li pohledávka z účtu povinného zastavena^82)“ nahrazují slovy „Byla-li pohledávka z účtu povinného zastavena podle zvláštního právního předpisu^82)“.

Poznámka pod čarou č. 82 zní:

„^82) § 152 až 174 občanského zákoníku. § 323a až 323i obchodního zákoníku. § 72 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb.“.

• 1. V § 317 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 85a a 85b zní:

„(3) Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité pohledávky, které jsou předmětem finančního zajištění^85a) podle zvláštního právního předpisu^85b) nebo podle zahraniční právní úpravy.

^85a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

^85b) Obchodní zákoník.“.

• 1. V § 334 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Jsou-li listinné cenné papíry nebo jiné listiny podle odstavce 3 předmětem finančního zajištění^85a) podle zvláštního právního předpisu^85b) nebo podle zahraniční právní úpravy, nelze po dobu trvání tohoto finančního zajištění provést výkon rozhodnutí prodejem těchto movitých věcí.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

• 1. V § 334a se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Jsou-li zaknihované a imobilizované cenné papíry podle odstavce 1 předmětem finančního zajištění^85a) podle zvláštního právního předpisu^85b) nebo podle zahraniční právní úpravy, nelze po dobu trvání tohoto finančního zajištění provést výkon rozhodnutí jejich prodejem.“.

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna exekučního řádu

§ 49

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb. a zákona č. 501/2004 Sb., se mění takto:

• 1. V § 67 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 18a a 18b zní:

„(2) Jsou-li listinné cenné papíry nebo jiné listiny podle odstavce 1 předmětem finančního zajištění^18a) podle zvláštního právního předpisu^18b) nebo podle zahraniční právní úpravy, nelze po dobu trvání tohoto finančního zajištění provést výkon rozhodnutí prodejem těchto movitých věcí.

^18a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

^18b) Obchodní zákoník.“.

• 1. V § 78 písm. b) se za slovo „o“ vkládají slova „právních úkonech, prohlášeních a o“.

ČÁST TŘINÁCTÁ

Změna zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním

§ 50

V zákoně č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 234/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 361/2004 Sb., se za § 11b vkládají nové § 11c až 11e, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 1 až 4 znějí:

㤠11c

Úpadek peněžní instituce

(1) Peněžní institucí se pro účely tohoto ustanovení rozumí banka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční banka nebo osoba oprávněná vydávat elektronické peněžní prostředky, pokud požívají výhody jednotné licence či povolení podle práva Evropských společenství, v případě odstavců 5 až 9, 12 až 14 i zahraniční banka z jiného než členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, která má pobočku alespoň ve dvou členských státech Evropské unie nebo dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor.

(2) Úpadek peněžní instituce může být řešen

• a) kolektivním řízením vedeným vůči peněžní instituci, zahájeným a sledovaným správními nebo soudními orgány členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož cílem je prodej majetku pod dozorem těchto orgánů, včetně případů, kdy je řízení ukončeno vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením (dále jen „konkursní řízení“), nebo

• b) opatřením, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci peněžní instituce a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek (dále jen „reorganizační opatření“).

(3) Reorganizační opatření se provádí v souladu s právními předpisy a postupy platnými ve státě, kde byla peněžní instituci udělena licence nebo obdobné oprávnění, pokud není dále stanoveno jinak.

(4) Konkursní řízení se provádí v souladu s právními předpisy a postupy platnými ve státě, kde peněžní instituci byla udělena licence nebo obdobné oprávnění, pokud není dále stanoveno jinak, zejména jde-li o

• a) majetek, který tvoří součást majetkové podstaty, a nakládání s majetkem, který peněžní instituce nabyla po zahájení konkursního řízení,

• b) pravomoci peněžní instituce a osoby provádějící konkurs,

• c) podmínky, za nichž lze uplatnit započtení,

• d) účinky konkursního řízení na současné smlouvy, jichž je peněžní instituce stranou,

• e) účinky konkursního řízení na soudní a rozhodčí řízení vedená jednotlivými věřiteli, s výjimkou řízení podle odstavce 13,

• f) pohledávky, které musí být přihlášeny za majetkem peněžní instituce, a nakládání s pohledávkami, které vznikly po zahájení konkursního řízení,

• g) předpisy upravující přihlašování, ověřování a zjišťování pohledávek,

• h) předpisy upravující rozdělení výnosu z prodeje majetku, stanovení pořadí pohledávek a práva věřitelů, jejichž pohledávky byly částečně uspokojeny po zahájení konkursního řízení na základě věcného práva nebo prostřednictvím započtení,

• i) podmínky pro ukončení konkursního řízení a důsledky ukončení konkursního řízení, zejména vyrovnáním,

• j) práva věřitelů po ukončení konkursního řízení,

• k) kdo hradí náklady a výdaje konkursního řízení,

• l) pravidla týkající se neplatnosti, neúčinnosti nebo odporovatelnosti právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů.

(5) Účinky reorganizačního opatření nebo zahájení konkursního řízení na

• a) pracovní smlouvy a pracovněprávní vztahy a vztahy tomu odpovídající se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor rozhodným pro pracovní smlouvu,

• b) smlouvu, jíž se uděluje právo užívat nebo nabývat nemovitý majetek, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, na jehož území se nemovitý majetek nachází. Toto právo rovněž určuje, zda se jedná o majetek movitý či nemovitý,

• c) práva k nemovitému majetku, plavidlu nebo letadlu, které podléhají registraci ve veřejném registru, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v jehož působnosti je tento registr veden.

(6) Uplatnění a vymáhání práv k investičním nástrojům, jejichž existence nebo převod předpokládají jejich zápis v registru, na účtu nebo v centrálním vkladovém systému, který je veden nebo umístěn v některém členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, se řídí právem tohoto státu.

(7) Ujednání o závěrečném vyrovnání se řídí výhradně právem rozhodným pro smlouvu, jíž se řídí tato ujednání.

(8) Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 6, řídí se ujednání o repo obchodech výhradně právem rozhodným pro smlouvu, jíž se řídí tato ujednání.

(9) Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 6, řídí se obchody prováděné v rámci veřejného trhu výhradně právem rozhodným pro smlouvu, jíž se řídí tyto obchody.

(10) Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na pravidla pro neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů, pokud osoba, která má z těchto úkonů prospěch, prokáže, že

• a) se úkon, který poškozuje věřitele, řídí právem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, než je stát, který vydal peněžní instituci licenci nebo obdobné oprávnění, a

• b) toto právo nepřipouští v daném případě žádný prostředek napadení tohoto právního úkonu.

(11) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na pravidla pro neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů vyplývající z právní úpravy reorganizačního opatření, o kterém rozhodl soud, pokud tyto úkony byly učiněny před přijetím tohoto opatření a pokud osoba, v jejíž prospěch byly úkony učiněny, prokáže, že

• a) se úkon, který poškozuje věřitele, řídí právem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, než je stát, který vydal peněžní instituci licenci nebo obdobné oprávnění, a

• b) toto právo nepřipouští v daném případě žádný prostředek napadení tohoto právního úkonu.

(12) Pokud peněžní instituce úkonem učiněným po přijetí reorganizačního opatření nebo po zahájení konkursního řízení zcizí za protiplnění

• a) nemovitý majetek,

• b) plavidlo nebo letadlo podléhající registraci ve veřejném registru, nebo

• c) investiční nástroje nebo práva k nim, jejichž existence nebo převod předpokládají jejich zápis do registru, na účet nebo do centrálního vkladového systému, který je veden nebo umístěn v některém členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor,

řídí se účinnost tohoto úkonu právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, na jehož území se nemovitý majetek nachází nebo v jehož působnosti se registr, účet nebo vkladový systém vede.

(13) Účinky reorganizačního opatření nebo konkursního řízení na probíhající soudní řízení týkající se majetkové hodnoty nebo práva, kterých byla peněžní instituce zbavena, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém soudní řízení probíhá.

(14) Možnost požadovat započtení proti pohledávkám úpadce, se řídí právem, jímž se řídí pohledávka peněžní instituce, tím není dotčeno ustanovení odstavce 4 písm. l).

(15) V případech upravených v odstavcích 3 až 9 a 12 až 14 je volba jiného práva vyloučena.

§ 11d

Úpadek pojišťovny nebo zajišťovny

(1) Úpadek pojišťovny nebo zajišťovny může být řešen

• a) kolektivním řízením, jehož součástí je prodej majetku pojišťovny a rozdělení výnosu z prodeje mezi věřitele, akcionáře nebo společníky, zahrnujícím nevyhnutelně jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, včetně případů, kdy je kolektivní řízení ukončeno vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením, bez ohledu na to, zda-li je či není způsobeno platební neschopností nebo zda je dobrovolné nebo povinné (dále jen „konkursní řízení pojišťovny nebo zajišťovny“), nebo

• b) opatřením, zahrnujícím jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek (dále jen „reorganizační opatření pojišťovny nebo zajišťovny“).

(2) Pojišťovnou se pro účely tohoto zákona rozumí i pobočka pojišťovny z třetího státu, bylo-li této pojišťovně uděleno povolení k činnosti v souladu s právem Evropských společenství^1).

(3) Reorganizační opatření pojišťovny nebo zajišťovny se provádí v souladu s právními předpisy a postupy platnými ve státě, kde bylo pojišťovně nebo zajišťovně uděleno povolení k provozování činnosti, pokud není dále stanoveno jinak.

(4) Konkursní řízení pojišťovny nebo zajišťovny se provádí v souladu s právními předpisy a postupy platnými ve státě, kde bylo pojišťovně nebo zajišťovně uděleno povolení k provozování činnosti, pokud není dále stanoveno jinak, zejména jde-li o

• a) majetek, který tvoří součást majetkové podstaty, a nakládání s majetkem, který pojišťovna nebo zajišťovna nabyla nebo převedla po zahájení konkursního řízení pojišťovny nebo zajišťovny,

• b) pravomoci pojišťovny nebo zajišťovny a osoby provádějící konkurs,

• c) podmínky, za nichž lze uplatnit započtení,

• d) účinky konkursního řízení pojišťovny nebo zajišťovny na současné smlouvy, jichž je pojišťovna nebo zajišťovna stranou,

• e) účinky konkursního řízení pojišťovny nebo zajišťovny na soudní a rozhodčí řízení vedená jednotlivými věřiteli, s výjimkou řízení podle odstavce 9,

• f) pohledávky, které musí být přihlášeny za majetkem pojišťovny nebo zajišťovny, a nakládání s pohledávkami, které vznikly po zahájení konkursního řízení pojišťovny nebo zajišťovny,

• g) předpisy upravující přihlašování, ověřování a zjišťování pohledávek,

• h) předpisy upravující rozdělení výnosu z prodeje majetku, stanovení pořadí pohledávek a práva věřitelů, jejichž pohledávky byly částečně uspokojeny po zahájení konkursního řízení pojišťovny nebo zajišťovny na základě věcného práva nebo prostřednictvím započtení,

• i) podmínky pro ukončení konkursního řízení pojišťovny nebo zajišťovny a důsledky ukončení konkursního řízení pojišťovny nebo zajišťovny, zejména vyrovnáním,

• j) práva věřitelů po ukončení konkursního řízení pojišťovny nebo zajišťovny,

• k) kdo hradí náklady a výdaje konkursního řízení pojišťovny nebo zajišťovny,

• l) pravidla týkající se neplatnosti, neúčinnosti nebo odporovatelnosti právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů.

(5) Účinky reorganizačního opatření pojišťovny nebo zajišťovny nebo zahájení konkursního řízení pojišťovny nebo zajišťovny na

• a) pracovní smlouvy a pracovněprávní vztahy a vztahy tomu odpovídající se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor rozhodným pro pracovní smlouvu,

• b) smlouvu, jíž se uděluje právo užívat nebo nabývat nemovitý majetek, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, na jehož území se nemovitý majetek nachází,

• c) práva k nemovitému majetku, plavidlu nebo letadlu, které podléhají registraci ve veřejném registru, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v jehož působnosti je tento registr veden.

(6) Aniž jsou dotčena věcná práva věřitelů a třetích osob k majetku patřícímu úpadci^2), řídí se obchody prováděné v rámci regulovaného trhu právem, které je rozhodné pro tento trh; tím není dotčeno použití ustanovení odstavce 4 písm. l) na právní úkony učiněné za účelem odložení plateb nebo transakcí, řídících se právem rozhodným pro tento trh.

(7) Odstavec 4 písm. l) se nevztahuje na pravidla pro neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů, pokud osoba, která má z těchto úkonů prospěch, prokáže, že

• a) úkon, který poškozuje věřitele, se řídí právem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, než je stát, který pojišťovně vydal úřední povolení k provozování její činnosti, nebo stát, v němž má zajišťovna své sídlo nebo ústředí, a

• b) toto právo nepřipouští v daném případě žádný prostředek napadení tohoto právního úkonu.

(8) Pokud pojišťovna nebo zajišťovna úkonem učiněným po přijetí reorganizačního opatření pojišťovny nebo zajišťovny nebo po zahájení konkursního řízení pojišťovny nebo zajišťovny zcizí za protiplnění

• a) nemovitý majetek,

• b) plavidlo nebo letadlo podléhající registraci ve veřejném registru, nebo

• c) investiční instrumenty nebo práva k nim, jejichž existence nebo převod předpokládají jejich zápis do registru, na účet nebo do centrálního vkladového systému, který je veden nebo umístěn v některém členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor,

řídí se účinnost tohoto úkonu právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, na jehož území se nemovitý majetek nachází nebo v jehož působnosti se registr, účet nebo vkladový systém vede.

(9) Účinky reorganizačního opatření pojišťovny nebo zajišťovny nebo konkursního řízení pojišťovny nebo zajišťovny na probíhající soudní řízení týkající se majetkové hodnoty nebo práva, kterých byla pojišťovna nebo zajišťovna zbavena, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém soudní řízení probíhá.

(10) Možnost požadovat započtení proti pohledávkám úpadce se řídí právem, jímž se řídí pohledávka úpadce; tím není dotčeno ustanovení odstavce 4 písm. l).

(11) V případech upravených v odstavcích 3 až 6 a 8 až 10 je volba jiného práva vyloučena.

§ 11e

Finanční zajištění

(1) Jsou-li zaknihované finanční nástroje nebo jiné finanční nástroje, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo se dokládá zápisem na účtu, poskytnuty jako finanční kolaterál pro finanční zajištění^3), řídí se právním řádem státu, v němž je veden tento účet,

• a) právní povaha a věcně právní účinky tohoto finančního zajištění,

• b) podmínky platnosti a nabytí účinnosti ujednání o tomto finančním zajištění, včetně podmínek platnosti a nabytí účinnosti poskytnutí finančního zajištění, a to i vůči třetím osobám,

• c) pořadí vlastnických nebo jiných věcných práv k finančnímu nástroji, který je předmětem takového finančního zajištění, a podmínky nabytí práva k takovému finančnímu nástroji v dobré víře,

• d) podmínky a způsob uspokojení se z finančního nástroje, který je předmětem takového finančního zajištění, nastane-li rozhodná skutečnost^4).

(2) Účtem podle odstavce 1 se rozumí účet, registr nebo jiná evidence, zápisem do níž je poskytnuto finanční zajištění, jehož předmětem jsou finanční nástroje podle odstavce 1.

(3) V případech podle odstavce 1 je volba jiného práva vyloučena.

^1) Čl. 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven. Čl. 23 směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění.

^2) § 66r odst. 1 písm. a) a § 66r odst. 2 a 3 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 377/2005 Sb. Čl. 20 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven.

^3) § 323a až 323i obchodního zákoníku. Čl. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

^4) § 323a obchodního zákoníku. Čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.“.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 1 a 2 se označují jako poznámky pod čarou č. 5 a 6, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Změna zákona o pojistné smlouvě

§ 51

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), se mění takto:

• 1. V § 4 odst. 2 věta první zní: „Pojistitel je oprávněn zabezpečit identifikaci pojistníka, pojištěného a oprávněné osoby při uzavírání a změně pojistné smlouvy a identifikační údaje o těchto osobách vést ve své evidenci.“.

• 1. V § 4 odst. 2 písm. a) se slova „datum narození nebo rodné číslo“ nahrazují textem „rodné číslo nebo datum narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno“.

• 1. V § 45 odst. 2 se doplňuje věta, která zní: „Současně je pojistitel oprávněn zabezpečit identifikaci poškozeného podle § 4 odst. 2.“.

• 1. V § 32 odstavec 3 zní:

„(3) Výše náhrady zachraňovacích nákladů může být v pojistné smlouvě omezena. Výše limitu zachraňovacích nákladů na záchranu života nebo zdraví osob nesmí být nižší než 30 % sjednané pojistné částky nebo limitu pojistného plnění. Zachraňovací náklady, které pojistník vynaložil se souhlasem pojistitele a k nimž by jinak nebyl povinen, je pojistitel povinen uhradit bez omezení.“.

• 1. V § 32 odst. 5 se za slovo „pojistného“ vkládá slovo „plnění“.

ČÁST PATNÁCTÁ

Změna zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

§ 52

Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., zákona č. 56/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 47/2004 Sb., se mění takto:

• 1. V § 6 odst. 2 písm. d) se za slova „podle písmen a) až c),“ vkládají slova „v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí nebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem,“.

• 1. V § 15 se doplňují odstavce 9 a 10, které včetně poznámek pod čarou č. 24 a 25 znějí:

„(9) Pojistitelé sdělují Kanceláři údaje o škodných a pojistných událostech včetně osobních údajů ke zpracování pro účely § 3 odst. 6, § 18 odst. 2 písm. f) a g) tohoto zákona a zákona o pojišťovnictví^24). Ustanovení odstavců 1, 4, 7 a 8 se použijí obdobně.

(10) Ve vztahu k právním předpisům upravujícím ochranu osobních údajů má plnění povinností podle tohoto zákona povahu plnění povinností uložených zvláštním právním předpisem^25) pojistitelům, Kanceláři a správním orgánům a osobní údaje získané pro plnění jedné povinnosti se považují za získané i pro plnění kterékoli další povinnosti podle tohoto zákona.

^24) § 39 odst. 13 zákona č. 363/1999 Sb.

^25) § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 18 odst. 2 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 26 zní:

• „h) zpracovává pro potřeby své, svých členů nebo kanceláří pojistitelů cizích států a jejich členských pojišťoven údaje o dopravních nehodách od Policie České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup k údajům. Jiné právnické osobě tímto způsobem takové údaje Kancelář předává pouze za podmínky, že Policie České republiky je na základě zákona^26) povinna takové údaje této osobě předat, a současně za podmínky přiměřené úhrady nákladů Kanceláři.

^26) Například § 55 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 24 odst. 8 větě prvé se za slova „co za něho plnila,“ vkládají slova „včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním nároku. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a vlastník vozidla, jehož provozem byla způsobena škoda; řidič je takovým solidárním dlužníkem, pokud za tuto škodu odpovídá.“.

• 1. V § 24 se doplňuje odstavec 10, který zní:

„(10) Pokud Kancelář pověří vyřízením případu podle odstavce 2 nebo 8 člena Kanceláře, samostatného likvidátora pojistných událostí nebo jinou osobu, poskytne jim všechny údaje pro jeho vyřízení včetně nezbytných osobních údajů.“.

• 1. V § 24b odst. 1 písm. b) se za slovo „vozidla“ vkládají slova „na území jiného členského státu, než je Česká republika,“.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Změna zákona o rozpočtových pravidlech

§ 53

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb., se mění takto:

• 1. V § 33 odst. 3 větě první se za slova „až d)“ vkládají slova „a účty rezervních fondů organizačních složek státu zahrnuté v odstavci 2 písm. e)“.

• 1. V § 33 odst. 4 větě první se za slova „až h)“ vkládají slova „s výjimkou účtů rezervních fondů organizačních složek státu zahrnutých v odstavci 2 písm. e)“.

• 1. V § 34 odst. 4 větě první se za slova „až d)“ vkládají slova „a na účtech rezervních fondů organizačních složek státu zahrnutých v odstavci 2 písm. e)“.

• 1. V § 34 odst. 4 větě druhé se za slovo „předpisů“ vkládá čárka a slova „použití prostředků rezervního fondu podle § 48 odst. 4 písm. e), § 48 odst. 6 a § 50 odst. 2,“.

• 1. V § 45 odst. 7 se slova „v zahraničí“ zrušují.

• 1. V § 45 odst. 8 větě druhé se za slovo „rozpočtu,“ vkládají slova „s výjimkou účtů rezervních fondů organizačních složek státu uvedených v § 33 odst. 3,“.

• 1. V § 49 se doplňuje odstavec 10, který včetně poznámek pod čarou č. 12a a 12b zní:

„(10) Organizační složka státu může za své zaměstnance hradit část příspěvku na penzijní připojištění^12a) a část pojistného na soukromé životní pojištění^12b), které hradí zaměstnavatel pojišťovně na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb. Podmínky úhrady pojistného a jeho výši upraví vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb.

^12a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

^12b) § 23 odst. 2 písm. zo) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 62 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Příspěvková organizace může za své zaměstnance hradit část příspěvku na penzijní připojištění^12a) a část pojistného na soukromé životní pojištění^12b), které hradí zaměstnavatel pojišťovně na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb. Podmínky úhrady pojistného a jeho výši upraví vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb.“.

Přechodné ustanovení

§ 54

Organizační složka státu, jejíž účet rezervního fondu není veden u České národní banky, je povinna nejpozději do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona takový účet zrušit, zřídit namísto něj účet rezervního fondu v České národní bance a na něj prostředky rezervního fondu převést. Nesplnění této povinnosti je považováno za porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 44 odst. 1 písm. a).

ČÁST SEDMNÁCTÁ

Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

§ 55

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 523/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 176/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb. a zákona č. 669/2004 Sb., se mění takto:

• 1. V § 3 odst. 3 větě druhé se za slova „prokazatelnou evidenci pohledávek“ vkládají slova „maximálně však ve výši stanovené touto prokazatelnou evidencí“.

• 1. V § 3 odst. 3 větě čtvrté se za slova „evidenci těchto rezerv“ vkládají slova „a to maximálně ve výši stanovené touto prokazatelnou evidencí“.

• 1. V § 5 odst. 1 a 2 v uvozovací části ustanovení se dvojtečka za slovem „období“ zrušuje.

• 1. V § 5 odstavec 6 zní:

„(6) Pokud banka^4) nikdy netvořila opravnou položku podle odstavce 2 písm. a) k pohledávce z úvěru vymezené v odstavci 3, může vytvořit opravnou položku až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky bez příslušenství, a to za splnění těchto podmínek:

• a) rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřesahuje částku 30 000 Kč,

• b) od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců a

• c) ke dni tvorby opravné položky nepřesahuje u banky^4) celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi z úvěrů částku 30 000 Kč.

O pohledávce, k níž byla vytvořena opravná položka podle tohoto ustanovení, je banka^4) povinna vést samostatnou evidenci.“.

• 1. V § 5 odst. 7 se slovo „zákona^16)“ nahrazuje slovy „zákona upravujícího správu daní^16)“.

• 1. V § 5a odst. 1 větě první se za slova „(dále jen „úvěry“),“ vkládají slova „včetně souvisejícího příslušenství,“.

• 1. V § 5a se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

„(6) Opravné položky se tvoří také k nepromlčeným pohledávkám z titulu příslušenství, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, a to za splnění těchto podmínek:

• a) příslušenství souvisí s pohledávkou, k níž lze vytvářet opravné položky podle tohoto ustanovení,

• b) částka příslušenství byla v příslušném zdaňovacím období nebo v předchozích zdaňovacích obdobích zaúčtována do výnosů a vzniklý příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu^1d) příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů a

• c) celková hodnota pohledávek z titulu příslušenství splňujícího obě podmínky uvedené pod písmeny a) a b), které souvisejí s pohledávkami poplatníka vzniklými vůči témuž dlužníkovi z úvěrů, nepřesáhne částku 30 000 Kč.

O pohledávkách, k nimž byly vytvořeny opravné položky podle tohoto odstavce, jsou subjekty povinny vést samostatnou evidenci.“.

Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.

§ 56

Přechodná ustanovení

• 1. Ustanovení § 5 odst. 6 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se pro tvorbu opravných položek použije poprvé za zdaňovací období počínající v roce 2005. Tvorba opravných položek podle ustanovení § 5 odst. 6 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, není možná k pohledávkám vzniklým do 31. 12. 2003.

• 1. Pro tvorbu opravných položek a rezerv se ustanovení § 5a odst. 1 a 6 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, použijí poprvé ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2005.

ČÁST OSMNÁCTÁ

Změna zákona o spotřebních daních

§ 57

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 353/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 217/2005 Sb., se mění takto:

• 1. V § 3 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno t), které zní:

• „t) bankovní zárukou podle tohoto zákona se rozumí záruka vydaná bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem.“.

• 1. V § 49 odstavec 10 zní:

„(10) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b), používané jako pohonná hmota pro plavby po vodách na daňovém území České republiky. Toto ustanovení se netýká minerálních olejů používaných pro soukromá rekreační plavidla.“.

• 1. V § 92 odst. 1 a § 97 odst. 3 se za slovy „jejich hostů“ vkládají slova „včetně účasti na výstavách a soutěžích vín“.

• 1. V § 119 odst. 5 písm. a) se za slovo „banky“ vkládají slova „nebo spořitelního a úvěrního družstva“.

ČÁST DEVATENÁCTÁ

Změna zákona č. 217/2005 Sb.

§ 58

V čl. II zákona č. 217/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, bodu 4 větě první se za slovo „nakoupila“ vkládají slova „nebo vyrobila“, za slova „za cenu obsahující daň“ se vkládají slova „nebo při jejich spotřebě pro výrobu tepla odvedla daň“ a za slova „11 980 Kč/1000 l“ se vkládají slova „nebo 11 840 Kč/1000 l“ a za slovo „nakoupené“ se vkládají slova „nebo vyrobené“.

ČÁST DVACÁTÁ

Změna zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin

§ 59

V § 23h odst. 1 písm. a) zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb. a zákona č. 219/2003 Sb., se za slova „pobočky zahraniční banky“ vkládají slova „nebo spořitelního a úvěrního družstva“.

ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů

§ 60

Zákon č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů, se mění takto:

• 1. V § 10 odst. 1 písm. a) se za slova „pobočky zahraniční banky“ vkládají slova „nebo spořitelního a úvěrního družstva“.

• 1. V § 10 odst. 1 písm b) bod 1 zní:

• „1. prostřednictvím banky nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva anebo držitele poštovní licence na příslušný účet Úřadu,“.

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou

§ 61

Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., zákona č. 188/1999 Sb. a zákona č. 282/2002 Sb., se mění takto:

• 1. V § 2 se doplňuje písmeno hh), které zní:

• „hh) bankovní zárukou záruka vydaná bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem,“.

• 1. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:

㤠2a

Ustanovení tohoto zákona týkající se bank se pro spořitelní a úvěrní družstva použijí obdobně.“.

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

§ 62

V § 19 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 424/2003 Sb., se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ustanovení tohoto zákona týkající se bank se použijí pro spořitelní a úvěrní družstva obdobně.“.

ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ

Změna notářského řádu

§ 63

Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb. a zákona č. 628/2004 Sb., se mění takto:

• 1. V § 85 odst. 3 větě první se za slovo „banky“ vkládají slova „, nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva“.

• 1. V § 86 odst. 1 se za slovo „banky“ vkládají slova „, nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva“.

• 1. V § 86 odst. 1 písm. f) se za slovo „banky“ vkládají slova „, nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva“.

• 1. V § 86 odst. 1 písm. g) se za slovo „banky“ vkládají slova „, nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva“.

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ

Změna zákona o důchodovém pojištění

§ 64

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 19/1996 Sb., zákona č. 218/1996 Sb., zákona č. 255/1996 Sb., zákona č. 129/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 254/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 104/1998 Sb., zákona č. 234/1998 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 228/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 375/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 346/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 439/2002 Sb., zákona č. 338/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 521/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 565/2004 Sb. a zákona č. 168/2005 Sb., se mění takto:

• 1. V § 64 odst. 2 se za slova „u banky v České republice“ vkládají slova „nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice“.

• 1. V § 64 odst. 3 se za slova „u banky v České republice“ vkládají slova „nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice“.

ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ

Změna zákona o státní sociální podpoře

§ 65

V § 58 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 453/2003 Sb., věta první zní: „Dávka se poukazuje na účet příjemce u banky v České republice nebo pobočky zahraniční banky vykonávající činnost na území České republiky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice nebo se vyplácí v hotovosti.“.

ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ

Změna zákona o České konsolidační agentuře

§ 66

Zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto:

• 1. V § 4 odst. 3 se na konci doplňuje tento text: „Členové představenstva mohou být Agenturou pojištěni pro případ své odpovědnosti za škodu při výkonu funkce člena představenstva Agentury; pro účely tohoto zákona pojistné uhrazené Agenturou za toto pojištění není považováno za odměnu člena představenstva.“.

• 1. V § 6 odst. 6 se na konci doplňuje tento text: „Členové dozorčí rady mohou být Agenturou pojištěni pro případ své odpovědnosti za škodu při výkonu funkce člena dozorčí rady Agentury; pro účely tohoto zákona pojistné uhrazené Agenturou za toto pojištění není považováno za odměnu člena dozorčí rady.“.

ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ

Změna zákona o veřejných zakázkách

§ 67

Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 124/2005 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto:

• 1. V § 3 odst. 1 písm. d) se za slovo „provozuje“ vkládají slova „nebo zajišťuje provozování a rozvoj“.

• 1. V § 4 odst. 1 se doplňuje písmeno r), které zní:

• „r) je zadavatelem Fond pojištění vkladů.“.

• 1. V § 27 odst. 3 písm. d) se za slova „pozemní komunikace^16)“ vkládají slova, která včetně poznámky pod čarou č. 16a znějí: „nebo dráhy^16a)

^16a) § 2 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 29 odst. 1 se za slovem „cena“ slovo „všech“ zrušuje a za slovem „činí“ se slova „v souhrnu“ zrušují.

• 1. V § 30 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 16b znějí: „pokud zvláštní zákon^16b) nestanoví jinak.

^16b) Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).“.

• 1. V § 32 odst. 1 písm. a) se za slovo „banky“ vkládají slova „nebo spořitelního a úvěrního družstva“ a slovo „níž“ se nahrazuje slovem „nichž“.

• 1. V § 57 odst. 1 se za slova „odbornou způsobilostí“ vkládají slova „nebo minimálně pětiletou odbornou praxí v oboru“.

• 1. V § 88 odst. 4 se slova „do 60 dnů“ nahrazují slovy „do 30 dnů“.

ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ

Změna zákona o loteriích a jiných podobných hrách

§ 68

Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 284/2004 Sb., se mění takto:

• 1. V § 4b odst. 1 se za slovo „banky“ vkládají slova „nebo spořitelního a úvěrního družstva“.

• 1. V § 4b odst. 2 se za slova „k žádosti potvrzení banky“ vkládají slova „nebo spořitelního a úvěrního družstva“ a za slova „předložit potvrzení banky“ se vkládají slova „nebo spořitelního a úvěrního družstva“.

ČÁST TŘICÁTÁ

Změna zákona o veřejných dražbách

§ 69

V § 10 odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, se za slovo „banky“ vkládají slova „nebo spořitelního a úvěrního družstva“.

ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o cenách

§ 72

V § 2 odstavec 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, zní:

„(3) Prodávající nesmí zneužívat svého hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch prodejem za sjednanou cenu zahrnující neoprávněné náklady nebo nepřiměřený zisk, nebo k tomu, aby narušoval tržní prostředí uplatňováním podnákladových prodejních cen. Kupující nesmí zneužívat svého hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch nákupem za sjednanou cenu výrazně nedosahující oprávněných nákladů.“.

ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ

ÚČINNOST

§ 73

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první hlav V až VII, která nabývají účinnosti dnem 30. září 2006, a části třicáté první a části třicáté druhé, která nabývají účinnosti prvního dne měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení bodu 4 části třicáté druhé, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Paroubek v. r.

^1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES.

^2) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

^3) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.

^4) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

^5) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

^6) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.

^7) Zákon č. 363/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^2) Zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.