← Aktuální text · Historie

Vyhláška, kterou se mění vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně

Aktuální text a fecha 2005-12-31
Čl. I

Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, se mění takto:

„(3) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.“.

^2) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb.“.

^5a) Vyhláška č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.“.

^5b) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb. Vyhláška č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.“.

Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena d) až f).

„(7) Zdroje ionizujícího záření se skladují bezpečně a tak, aby bylo zajištěno, že s nimi nebudou nakládat neoprávněné osoby, a bylo bráněno ztrátě či odcizení zdroje anebo jeho poškození.

(8) Nevyužívané radionuklidové zářiče a zařízení je obsahující se bez zbytečného prodlení předají jinému oprávněnému uživateli, vrátí výrobci nebo dodavateli, předají do uznaného skladu, nebo se zneškodní jako radioaktivní odpad.

(9) Výrobci, dovozci a distributoři radionuklidových zářičů vytvářejí trvale podmínky pro zpětný odběr jimi vyrobených, dovezených nebo distribuovaných radionuklidových zářičů a zařízení obsahujících radionuklidový zářič.

(10) Na pracovištích I. až IV. kategorie se jako součást dokumentace systému jakosti zpracovávají provozní předpisy, které obsahují písemné postupy k bezpečnému nakládání se zdroji ionizujícího záření, včetně postupů, jak zabránit neoprávněnému nakládání se zdroji, jejich ztrátě, odcizení nebo poškození, a zásahových instrukcí^9a) pro postup v případě odchylek od běžného provozu, a je zajištěn trvalý přístup pracovníků alespoň k zásahovým instrukcím, například jejich vyvěšením na přístupném místě.

^9a) § 12 vyhlášky č. 318/2002 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu, ve znění vyhlášky č. 2/2004 Sb.“.

„(2) K zajištění soustavného dohledu ustanovuje držitel povolení podle § 9 odst. 1 písm. d) a i) zákona dohlížející osobu a na všech pracovištích II. a vyšší kategorie zajišťuje přítomnost odpovídajícího počtu osob s přímou odpovědností za zajištění radiační ochrany^10). Přítomnost nejméně jedné osoby s přímou odpovědností za zajištění radiační ochrany zajišťuje pro činnosti v kontrolovaném pásmu také držitel povolení podle § 9 odst. 1 písm. r) zákona ke službám v rozsahu podle § 59 odst. 1 písm. d) nebo objednatel této služby. Každá osoba s přímou odpovědností za zajištění radiační ochrany a dohlížející osoba musí mít zvláštní odbornou způsobilost^10) odpovídající provozované činnosti a zdrojům ionizujícího záření. Je-li provozovatelem fyzická osoba, která má odpovídající zvláštní odbornou způsobilost, může činnosti dohlížející osoby, popřípadě osoby s přímou odpovědností za zajištění radiační ochrany vykonávat sama.

^10) Vyhláška č. 146/1997 Sb., kterou se stanoví činnosti, které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, a činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, požadavky na kvalifikaci a odbornou přípravu, způsob ověřování zvláštní odborné způsobilosti a udělování oprávnění vybraným pracovníkům a způsob provedení schvalované dokumentace pro povolení k přípravě vybraných pracovníků, ve znění vyhlášky č. 315/2002 Sb.“.

„(7) Osoby s přímou odpovědností za zajištění radiační ochrany se na zajištění soustavného dohledu nad radiační ochranou podílejí zejména tím, že trvale dohlížejí na to, aby všichni pracovníci při své práci plnili požadavky ochrany zdraví i technické a administrativní požadavky k zajištění radiační ochrany.“.

„(1) Sledované pásmo se vymezuje všude tam, kde se očekává, že efektivní dávka by mohla být vyšší než 1 mSv ročně nebo ekvivalentní dávka by mohla být vyšší než jedna desetina limitu ozáření pro oční čočku, kůži a končetiny stanoveného v § 20 odst. 1 písm. c) až e).“.

„(3) Sledované pásmo se vymezuje jako ucelená a jednoznačně určená část pracoviště, zpravidla stavebně oddělená. Na vchodech nebo ohraničení se sledované pásmo označuje upozorněním „Sledované pásmo se zdroji ionizujícího záření“, případně i znakem radiačního nebezpečí^16) a údaji o charakteru zdrojů a rizik s nimi spojených.“.

„(7) Pro pobyt v kontrolovaném pásmu se každý vybavuje ochrannými pracovními pomůckami přiměřenými způsobu své činnosti nebo důvodům svého pobytu v tomto pásmu.“.

„(7) Osoba, která nakládá s vysokoaktivním zářičem, pravidelně ověřuje, zda se vysokoaktivní zářič, popřípadě zařízení jej obsahující nachází na místě svého používání nebo skladování a že je ve zjevně dobrém stavu.

(8) Vysokoaktivní zářiče opatřuje výrobce, popřípadě u dovezených zářičů dodavatel, nezaměnitelným identifikačním číslem. Je-li to proveditelné, toto číslo se vyryje nebo natiskne na zářič. Toto číslo se rovněž vyryje nebo natiskne na obal zářiče. Není-li to proveditelné nebo v případě přepravních obalů pro vícenásobné použití, uvedou se na obalu alespoň informace o charakteru zářiče. Výrobce, popřípadě u dovezených zářičů dodavatel, také zajistí, aby obal zářiče a, je-li to proveditelné, i zářič byly označeny a opatřeny znakem radiačního nebezpečí a aby součástí dokumentace každého vyráběného nebo dováženého typu vysokoaktivního zářiče byla i fotografie nebo jiné obdobné vyobrazení zářiče a pro něj obvykle používaného obalu.

(9) Osoba, která má v držbě vysokoaktivní zářič, zajistí, aby tento zářič a jeho obal byl vždy provázen písemnou informací umožňující identifikovat zdroj a jeho povahu a aby byly, je-li to proveditelné, označeny a opatřeny znakem radiačního nebezpečí a aby nápisy a značky zůstaly čitelné. Identifikace a značení mají být v souladu s identifikací a značením podle odstavce 8. Příslušná dokumentace obsahuje také fotografie nebo jiné obdobné vyobrazení zdroje, obalu zdroje, přepravního obalu, zařízení nebo vybavení. Fotografie nebo jiné obdobné vyobrazení zdroje není třeba, nelze-li ji pořídit nebo opatřit bez demontáže zařízení. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na úložiště radioaktivních odpadů ani na uznaný sklad.

(10) Osoba, která má v držbě uzavřený radionuklidový zářič, kromě toho, který je nevýznamným nebo typově schváleným drobným zdrojem, každoročně nejméně jednou provádí inventarizaci tohoto zdroje a její výsledky zasílá písemně nebo jinou dohodnutou formou Úřadu.

(11) Osoba, která má v držbě vysokoaktivní zářič, bez zbytečného prodlení oznámí Úřadu krádež, ztrátu nebo neoprávněné použití zářiče a zajistí provedení zkoušky dlouhodobé stability podle § 71 po každé události, která mohla zářič poškodit. O této události a přijatých opatřeních informuje Úřad.“.

Dosavadní bod 3 se označuje jako bod 2.

„(3) Výrobce radionuklidových zářičů nebo zařízení s nimi, kromě nevýznamných nebo typově schválených drobných zdrojů, dodá vyrobené zdroje ionizujícího záření jen osobě, která je oprávněna s nimi nakládat, a to alespoň je skladovat.“.

„(4) Povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření specifickým způsobem, kterým je dovoz zdrojů ionizujícího záření, musí mít ten, kdo v rámci své podnikatelské činnosti dováží tyto zdroje na území České republiky.“.

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).

Dosavadní písmena c) až l) se označují jako písmena d) až m).

Poznámka pod čarou č. 22a zní:

„^22a) § 14 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.“.

„(4) Výrobce nebo dovozce spotřebního výrobku s přidanými radioaktivními látkami vytvoří podmínky pro zpětný odběr jím vyrobených nebo dovezených výrobků a umožní zpětný odběr jím vyrobených nebo dovezených výrobků a z nich vzniklého odpadu.“.

Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena d) až f).

„(1) Při radioterapeutických činnostech musí úzce spolupracovat radiologický fyzik s příslušnou specializovanou způsobilostí podle zvláštního právního předpisu^5b). Pro ostatní radiologické činnosti musí být k dispozici radiologický fyzik s příslušnou specializovanou způsobilostí, který v případě potřeby poskytuje konzultace o optimalizaci, včetně dozimetrie pacienta, zabezpečování jakosti, včetně operativního řízení jakosti, v případě nutnosti poradenství v záležitostech týkajících se radiační ochrany při lékařském ozáření.

(2) Radiologický fyzik je při výkonu své činnosti zodpovědný za provádění fyzikálních a dozimetrických činností nezbytných pro přesnou a bezpečnou aplikaci ionizujícího záření v klinické praxi a za posouzení fyzikálních a dozimetrických aspektů při zavádění nového radiologického zařízení nebo nových fyzikálních metod do klinické praxe. Zodpovídá také za zavedení a hodnocení systému jakosti v oblasti své působnosti, zejména za zajištění a hodnocení výsledků zkoušek zdrojů ionizujícího záření a za řízení zkoušek zdrojů ionizujícího záření a dalších zdravotnických prostředků, které mohou ovlivnit ozáření pacientů nebo jiných osob podstupujících lékařské ozáření, a za aplikaci a optimalizaci radiační ochrany v klinické praxi zdravotnického zařízení.“.

„(4) U každého lékařského ozáření se zaznamenávají veličiny a parametry umožňující stanovení dávky u každé vyšetřované nebo léčené osoby pro konkrétní zvolený radiologický postup (§ 63 odst. 1).“.

Poznámka pod čarou č. 24a zní:

„^24a) Vyhláška č. 419/2002 Sb., o osobních radiačních průkazech.“.

„(2) Přejímací zkoušky se provádějí nejméně v rozsahu stanoveném českými technickými normami, na základě návrhu výrobce, dovozce nebo distributora a nebo v rozsahu stanoveném při typovém schvalování. Při přejímací zkoušce držitel povolení, který zkoušku provádí, stanoví rozsah a četnost měření a ověřování vlastností zdrojů ionizujícího záření při předpokládaném způsobu použití v rámci zkoušek dlouhodobé stability a zkoušek provozní stálosti.“.

„(1) Zkouška dlouhodobé stability pro jednotlivé zdroje ionizujícího záření se provádí nejméně v rozsahu stanoveném českými technickými normami^26), na základě návrhu výrobce, dovozce nebo distributora a nebo v rozsahu stanoveném při typovém schvalování. Rozsah zkoušky stanoví držitel povolení provádějící přejímací zkoušku nebo první zkoušku dlouhodobé stability (dále jen „výchozí zkouška dlouhodobé stability“).“.

„(5) Pro výpočet efektivní dávky v důsledku inhalace produktů přeměny radonu z ovzduší v oblastech dotčených těžbou a zpracováním uranových rud se hodnota pozadí ekvivalentní objemové aktivity radonu uvažuje 10 Bq/m^3, pokud není v dané oblasti jiná hodnota známa.“.

„(1) Monitorování výpustí a jiných cest uvolňování radioaktivních látek do životního prostředí se uskutečňuje sledováním, měřením, zaznamenáváním a hodnocením veličin a parametrů charakterizujících uvolňované látky, zejména jejich celkovou, hmotnostní nebo objemovou aktivitu. Zavádí se na všech pracovištích, kde dochází ke zneškodňování látek znečištěných radionuklidy jejich řízeným uvolňováním nebo kde existuje možnost úniku závažného množství radionuklidů do okolí. Slouží ke kontrole dodržování povolených výpustí nebo podmínek povolení a k včasnému zjištění a zhodnocení případných úniků a jejich důsledků na obyvatelstvo v okolí pracoviště a na životní prostředí.“.

Poznámka pod čarou č. 26a zní:

„^26a) Vyhláška č. 319/2002 Sb., o funkci a organizaci celostátní radiační monitorovací sítě. Nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování.“.

„(3) Pokud Úřad nestanoví jinak, uchovávají se protokoly o přejímacích zkouškách po dobu používání zařízení, protokoly o zkouškách dlouhodobé stability nejméně 3 roky a záznamy s výsledky měření prováděných v rámci zkoušek provozní stálosti nejméně 1 rok. Ostatní údaje podle odstavců 1 a 2 se uchovávají po dobu nejméně 10 let od ukončení nakládání se zdrojem ionizujícího záření.“.

„(1) Držitel povolení vede k evidenci osobních dávek pracovníků kategorie A tyto doklady a údaje:

^26b) § 13c zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.“.

„§ 88

Vyšetřovací úrovně a směrné hodnoty pro ozáření z přírodních zdrojů

(1) Pro pracoviště, na kterých může dojít k významnému zvýšení ozáření z přírodních zdrojů, se stanovují tyto vyšetřovací úrovně

(2) Pro osoby uvedené v § 89 odst. 1 písm. a) a b) na pracovištích uvedených v § 87 písm. b), c), d) a e) je směrnou hodnotou 6 mSv za rok pro efektivní dávku. Pokud může být tato směrná hodnota překročena, jedná se o pracoviště s významně zvýšeným ozářením z přírodních zdrojů a radiační ochrana se na těchto pracovištích zajišťuje v souladu s ustanovením § 90. Současně se provádí optimalizace radiační ochrany postupy podle § 17 a přijímají se opatření ke snížení ozáření odpovídající výsledkům této optimalizace.

(3) Pro členy leteckých posádek, kteří pracují na palubách letadel ve výšce nad 8 km, je směrnou hodnotou 1 mSv za rok pro efektivní dávku. Pokud může být tato směrná hodnota překročena, členové leteckých posádek musí být informováni o velikosti ozáření, zdravotním riziku a přijatých opatřeních a hodnotí se ozáření jednotlivých členů posádek a na základě těchto hodnocení se připravují a za účelem snížení ozáření upravují letové plány.

(4) Pracovní podmínky těhotných žen se na pracovištích uvedených v § 87 upravují v souladu s požadavky § 23 odst. 2.

§ 89

Rozsah měření, hodnocení, evidence a předávání údajů

(1) Měření na pracovišti, včetně určování efektivních dávek, provádí oprávněná dozimetrická služba v souladu s podmínkami příslušného povolení podle § 9 odst. 1 písm. r) zákona. Efektivní dávka se určuje

(2) Na měření podle odstavce 1 se přiměřeně aplikují požadavky na monitorování při radiačních činnostech stanovené v § 73 až 79.

(3) Na pracovištích uvedených v § 87 písm. b), c), d) a e),

(4) Efektivní dávky osob vykonávajících práce na více pracovištích uvedených v § 87 odst. 1 se sčítají.

(5) Měřené údaje a údaje o určených efektivních dávkách se pro osoby vykonávající práce na pracovištích stanovených v § 87 uchovávají po celou dobu trvání jejich pracovní činnosti a dále až do doby, kdy osoba dosáhne nebo by dosáhla 75 let věku, nejméně však po dobu 30 let po ukončení pracovní činnosti, a Úřadu se oznamují do 1 měsíce od obdržení.

(6) Úřadu se do státního systému evidence ozáření osob oznamují písemně nebo jinou dohodnutou formou souhrnně jednou za kalendářní rok přímo nebo prostřednictvím osoby, která provádí osobní dozimetrii, jména, příjmení, rodná čísla, pokud byla přidělena a nositelé rodného čísla k jeho využití udělili písemný souhlas podle zvláštního právního předpisu^26b), a údaje o určených efektivních dávkách za kalendářní rok všech osob vykonávajících práce na pracovištích s významně zvýšeným ozářením z přírodních zdrojů podle § 90.

(7) Osoba povinná podle § 6 odst. 3 zákona informuje prokazatelně osoby vykonávající práce na pracovištích uvedených v § 87 písm. b), c), d) a e), na nichž bylo zjištěno překročení vyšetřovacích úrovní podle § 88, o výsledcích měření na pracovišti, o určených efektivních dávkách a radiačním riziku s nimi spojeném a o provedených opatřeních.

§ 90

Významně zvýšené ozáření z přírodních zdrojů

(1) Pro osoby vykonávající práce na pracovištích uvedených v § 87, u kterých mohou být efektivní dávky vyšší než 6 mSv za rok, se radiační ochrana zajišťuje v rozsahu a způsobem, který platí pro práci v kontrolovaném pásmu pracovišť, na kterých se vykonávají radiační činnosti, a to zejména

(2) Případy významně zvýšeného ozáření z přírodních zdrojů, na které se podle § 4 odst. 7 písm. b) zákona vztahují limity ozáření, a to limity uvedené v § 20 až 23, jsou ozáření osob vykonávající práce podle odstavce 1.

§ 91

Uvolňování přírodních radionuklidů z pracovišť, kde může dojít k významnému zvýšení ozáření z přírodních zdrojů

(1) Při uvolňování přírodních radionuklidů z pracovišť, kde může dojít k významnému zvýšení ozáření z přírodních zdrojů, se zejména sledují

(2) Pro pevné nerozpustné látky nebo látky s nízkou vyluhovatelností, u kterých lze předpokládat, že v rozpadových řadách jsou dlouhodobé radionuklidy přibližně v rovnováze, je uvolňovací úrovní pro uvolňování přírodních radionuklidů do životního prostředí z pracovišť, kde může dojít k významnému zvýšení ozáření z přírodních zdrojů, stanovených v § 87 písm. e), hodnota indexu hmotnostní aktivity rovna 2.

(3) V případě ostatních typů látek, zejména látek rozpustných, u kterých je v rozpadových řadách radioaktivní rovnováha dlouhodobých radionuklidů výrazně narušena, jsou uvolňovací úrovně pro uvolňování přírodních radionuklidů do životního prostředí z pracovišť, kde může dojít k významnému zvýšení ozáření z přírodních zdrojů, stanovených v § 87 písm. e), stanoveny takto

(4) Při uvolňování přírodních radionuklidů do životního prostředí z pracovišť, kde může dojít k významnému zvýšení ozáření z přírodních zdrojů, se postupuje rovněž podle § 56 odst. 1, 2 a 4 a § 57 odst. 3.

^26c) ČSN 75 7611 Jakost vod. Stanovení radionuklidů. Celková objemová aktivita alfa.

^26d) ČSN 75 7612 Jakost vod. Stanovení radionuklidů. Celková objemová aktivita beta.“.

„(1) Stavební materiály, na které se vztahuje požadavek systematického měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů, jsou v tabulce č. 1 přílohy č. 10 uvedené stavební výrobky a suroviny. Mezní hodnoty obsahu přírodních radionuklidů, při jejichž překročení se nesmí stavební materiály uvádět do oběhu, jsou pro jednotlivé stavební materiály stanoveny příslušnými hodnotami hmotnostních aktivit uvedenými v tabulce č. 1 přílohy č. 10.

(2) Směrné hodnoty obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech jsou stanoveny hodnotami indexu hmotnostní aktivity [§ 3 písm. h)], uvedenými podle způsobu použití stavebních materiálů ve stavbách v tabulce č. 2 přílohy č. 10. Při jejich překročení se stavební materiály, které jsou určeny k přímému zabudování do staveb, mohou uvádět do oběhu jen ve zdůvodněných případech, kdy náklady spojené se zásahem ke snížení obsahu radionuklidů, zejména změnou surovin nebo jejich původu, tříděním surovin, změnou technologie nebo jiným vhodným zásahem, by byly prokazatelně vyšší než rizika zdravotní újmy. Pokud jsou stavební materiály s překročenou směrnou hodnotou určeny výhradně k použití jako surovina pro výrobu jiných stavebních materiálů, nevyžaduje se provedení jiných zásahů, než je prokazatelné informování odběratele o obsahu přírodních radionuklidů v předmětném stavebním materiálu. V tomto případě se náklady na zásah nezohledňují.

(3) Za systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech se považuje změření hmotnostních aktivit Ra-226, Th-228 a K-40, provedené při prvním uvedení stavebního materiálu do oběhu, další měření v četnosti podle tabulky č. 3 přílohy č. 10 a porovnání výsledků těchto měření s příslušnými mezními a směrnými hodnotami.“.

Ga-67 106 102

vkládá řádek

Ga-68 105 102

a za řádek

Ga-72 105 10

se vkládá řádek

Ga-68 + 105 10
Sr-90 Y-90

„Tabulka č. 2

Rozdělení radionuklidů do tříd podle radiotoxicity a potenciálního ohrožení zevním ozářením

Pro vybrané radionuklidy, označené značkou + ve druhém sloupci této tabulky a uvedené v tabulce č. 2 přílohy č. 1, se hodnoty uvolňovacích úrovní vztahují nejen na tyto radionuklidy samotné, ale reprezentují také tyto radionuklidy v rovnováze s těmi jejich produkty radioaktivní přeměny, které jsou uvedeny v druhém sloupci tabulky č. 2 přílohy č. 1.

Třída Radionuklidy
1 Na-22, Na-24, Mg-28, AI-26, AI-28, Cl-38, K-43, Ca-47, Sc-46, Sc-48, V-48, Mn-52, Mn-52m, Mn-54, Mn-56, Fe-52, Fe-59, Co-55, Co-56, Co-58, Co-60, Co-62m, Zn-65, Ga-68, Ga-72, Ge-68, As-74, Br-82, Rb-82m, Sr-82, Sr-85, Sr-92, Y-88, Zr-95, Nb-94, Nb-95, Nb-98, Mo-90, Mo-101, Tc-96, Ru-106+, Ag-108m+, Ag-110m, Sb-124, Te-131m, Te-132, Te-133m, Te-134, I-130, I-132, I-134, I-135, Cs-132, Cs-134, Cs-136, Cs-137+, Ba-140+, La-140, Eu-152, Eu-154, Tb-160, Hf-181, Ta-182, Os-185, Ir-190, Ir-192, TI-200, Bi-206, Bi-207, Po-203, Po-205, Po-207, Ra-223+, Ra-224+, Ra-225, Ra-226+, Ra-228+, Ac-227, Ac-228, Th-228+, Th-229+, Th sek.+, Pa-231, U-230+, U-232+, U-235+, U-236, U sek. +, Np-237+, Pu-236, Pu-238, Pu-239, Pu-240, Pu-242, Pu-244, Am-241, Am-242m+, Am-243+, Cm-243, Cm-244, Cm-245, Cm-246, Cm-247, Cm-248, Cf-248, Cf-252, Cf-254,
2 Be-7, C-11, F-18, K-42, Sc-47, Co-57, Cu-64, Ga-67, As-76, Se-75, Rb-83, Rb-86, Sr-85m, Sr-90+, Y-90, Y-92, Zr-97+, Nb-97, Mo-93, Mo-99, Ru-97, Ru-103, Rh-105, Cd-115, ln-111, In-113m, In-114m, In-115m, Sn-113, Sn-125, Sb-122, Sb-125, Te-123m, Te-133, I-125, I-126, I-129, I-131, Cs-129, Ba-133, Ce-139, Ce-141, Ce-143, Ce-144+, Nd-147, Nd-149, Eu-152m, Eu-155, Gd-153, Er-171, Sm-153, Yb-169, W-187, Ir-194, Pt-191, Au-198, Au-199, Hg-197, Hg-197m, Hg-203, TI-201, TI-202, Pb-203, Pb-210+, Pb-212+, Bi-212+, Po-210, Ra-227, Pa-233, Th-227, Th-230, Th-232, U-231, U-234, U-237, U-238+, Np-239, Cm-242
3 C-14, P-32, Cl-36, Ca-41, Cr-51, As-77, Sr-89, Y-91, Y-93, Zr-93+, Tc-96m, Tc-97m, Tc-99, Tc-99m, Pd-109, Ag-111, Cd-109, Cd-115m, Te-125m, Te-127m, Te-129, I-123, Cs-135, Pr142, Pm-149, Dy-165, Dy-166, Ho-166, Gd-159, Tm-170, Yb-175, Lu-177, W-181, W-188, Re-186, Re-188, Os-191, Os-193, Pt-193, Pt-197, Pt-197m, TI-204, Bi-210, At-211, Th-226, Th-231, Th-234+, U-239, Pu-234, Pu-235, Pu-237, Pu-241, Pu-243, Am-242, Bk-249, Cf-246, Cf-253
4 H-3, Si-31, P-33, S-35, Ca-45, Mn-53, Fe-55, Co-58m, Co-60m, Co-61, Ni-59, Ni-63, Zn-69, Ge-71, As-73, Nb-93m, Tc-97, Rh-103m, Pd-103, Te-127, Cs-131, Cs-134m, Pr-143, Pm-147, Er-169, Tm-171, W-185, Pt-193

„Příloha č. 6 k vyhlášce č. 307/2002 Sb.

Podmínky pro řádné a kvalifikované provádění zkoušek v oblasti radiační ochrany

Všeobecné požadavky:

V metodice a v protokolech musí být používány názvy veličin a jejich jednotek podle platných norem; stejně tak i pojmy používané ve statistickém hodnocení výsledků měření.

Vzorová metodika

Vzorový protokol měření

„Příloha č. 9 k vyhlášce č. 307/2002 Sb.

Diagnostické referenční úrovně

Tabulka č. 1

Diagnostické referenční úrovně pro skiagrafická vyšetření

Vyšetření Projekce Vstupní povrchová kerma Ke *) (vztažena na 1 snímek) [mGy]
Bederní páteř AP - projekce předozadní 10
LAT - projekce boční 30
LSJ - projekce na lumbosakrální přechod 40
Břicho, intravenosní urografie a cholecystografie AP - projekce předozadní 10
Pánev AP - projekce předozadní 10
Kyčelní kloub AP - projekce předozadní 10
Hrudník PA - projekce zadopřední 0,4
LAT - projekce boční 1,5
Hrudní páteř AP - projekce předozadní 7
LAT - projekce boční 20
Lebka PA - projekce zadopřední 5
LAT - projekce boční 3
Zuby intraorální snímek 5
radioviziografie 1

*) Kerma ve vzduchu v místě vstupu svazku do pacienta se započtením zpětného rozptylu. Hodnoty se tam, kde je používána zesilovací fólie, vztahují na kombinaci film – zesilující fólie s relativním zesílením 200. Pro kombinace s vyšším zesílením (400, popř. 600) by hodnoty měly být redukovány 2-krát, popř. 3-krát.

Tabulka č. 2

Diagnostické referenční úrovně pro vyšetření výpočetní tomografií

Vyšetření Vážený kermový index výpočetní tomografie Cwa) (na jedno tomografické vyšetření) [mGy]
Hlava 60
Bederní páteř 35
Břicho 35

^a)Cw=1/3C100,c+2/3C100,p, kde

C100,c je CTDI100 podle harmonizované technické normy^31) stanovený ve středu standardního hlavového nebo tělového fantomu s výškou cca 15 cm a průměrem 16 cm (hlava) a 32 cm (bederní páteř a břicho), ale při použití veličiny kerma místo veličiny dávka, a

C100,p je CTDI100 podle harmonizované technické normy^31) stanovený jako průměr čtyř podpovrchových měření dávky po obvodu téhož fantomu, ale při použití veličiny kerma místo veličiny dávka.

Pro spirální CT vyšetření by hodnoty měly být redukovány vynásobením koeficientem 1/p, kde p = CT pitch faktor podle harmonizované technické normy^31) (poměr posuvu stolu pacienta na jednu otáčku a N-násobku tloušťky řezu, kde N je počet tomografických řezů vytvořených jednou otáčkou zdroje záření).

Tabulka č. 3

Diagnostické referenční úrovně pro mamografická vyšetření

Tloušťka PMMA [cm] Ekvivalentní tloušťka prsu [cm] Střední dávka v mléčné žláze b) při kranio-kaudální projekci [mGy]
3.0 3.2 1.3
4.0 4.5 2.0
4.5 5.3 2.5
5.0 6.0 3.3
6.0 7.5 5.0
7.0 9.0 7.3

^b) Stanoveno ve fantomu prsu při použití filmu a fólie standardní citlivosti.

Tabulka č. 4

Diagnostické referenční úrovně pro skiaskopická vyšetření

Pracovní režim Vstupní kermový příkon c) [mGy/min]
Normální 25
Vysoký výkon d) 100

^c) Kermový příkon ve vzduchu v místě vstupu svazku do pacienta se započtením zpětného rozptylu.

^d) Pro rentgenové skiaskopické přístroje, které mají volitelný pracovní režim „vysokého výkonu“.

Tabulka č. 5

Diagnostická referenční úroveň pro digitálně zpracovaný snímek pro DSA systém

Pro vyšetření v oblasti břicha e) Projekce Vstupní povrchová kerma Ke f) (vztažena na 1 snímek) [mGy]
digitálné zpracovaný snímek pro oblast břicha AP – projekce předozadní 1

^e) Předvolba expozičního automatu pro vyšetření v oblasti břicha; měřeno na vodním fantomu o tloušťce 20 cm, největší velikost pole (bez zoom), 3 snímky za sekundu. V případě manuálního nastavení při napětí 70 kV, největší velikost pole (bez zoom), 3 snímky za sekundu.

^f) Ve vzduchu se započtením zpětného rozptylu v těle pacienta.

Tabulka č. 6

Diagnostické referenční úrovně pro radiodiagnostická vyšetření s indikátorem plošné kermy

Vyšetření Projekce Součin kermy a plochy PKA [Gy.cm2]
Hrudník PA/LAT – projekce zadopřední a boční 1
Pánev AP – projekce předozadní 5
Břicho AP – projekce předozadní 8
Bederní páteř AP – projekce předozadní 10
Urografie 40
Žaludek 25
Irigiskopie 60

Tabulka č. 7

Diagnostické referenční úrovně pro vyšetření v nukleární medicíně

Orgán, systém, onemocnění Druh vyšetření, skupina Radionuklid Látka, chemická forma Aktivita aplikovaná při jednom vyšetření [MBq]
kosti scintigrafie (celotělová, třífázová, SPECT) Tc-99m fosfáty, fosfonáty 800
kostní dřeň scintigrafie (celotělová, SPECT) Tc-99m nanokoloidy 550
mozek scintigrafie dynamická Tc-99m TcO4, DTPA 600
statická, planární Tc-99m TcO4, DTPA 600
SPECT Tc-99m TcO4, DTPA, HMPAO, ECD 800
receptory I-123 Ioflupan, IBZM 200
akumulace glukózy F-18 FDG 400
cisternografie In-111 DTPA 40
Yb-169 EDTA 40
Orgán, systém, onemocnění Druh vyšetření, skupina Radio- nuklid Látka, chemická forma Aktivita aplikovaná při jednom vyšetření [MBq]
--- --- --- --- --- ---
štítná žláza akumulační test I-131 jodid 0,5
scintigrafie planární Tc-99m TcO4 200
Tc-99m MIBI, DMSA (V) 400
I-123 jodid 20
I-131 jodid 7*)
TI-201 chlorid 80
celotělová Tc-99m MIBI, DMSA (V) 800
při karcinomu štítné žlázy I-131 TI-201 jodid 185
chlorid 100
příštítná tělíska scintigrafie planární Tc-99m TcO4 200
Tc-99m MIBI 800
TI-201 chlorid 80
plíce scintigrafie ventilační planární Tc-99m aerosol, technegas 1000**)
Kr-81m plyn 6000***)
scintigrafie planární Tc-99m MAA, mikrosféry 200
perfuzní SPECT Tc-99m MAA, mikrosféry 3000
srdce perfuze myokardu SPECT Tc-99m MIBI, tetrofosmin 900*) 1400**)
SPECT TI-201 chlorid 110
SPECT (reinjekce) TI-201 chlorid 40
metabol. zobrazování PET (viabilita) F-18 FDG 500
radionuklidová ventrikulografie Tc-99m erytrocyty 800
scintigrafie prvního průtoku Tc-99m TcO4, Tc-99m DTPA 900
adrenergní inervace I-123 MIBG 400
lymfatický systém radionuklidová lymfografie Tc-99m nanokoloid 150
detekce sentinel. uzlin Tc-99m nanokoloid 150
cévy radionuklidová venografie (jedna končetina) Tc-99m MAA 200
Tc-99m DTPA 300
radionuklidová angiografie Tc-99m erytrocyty, TcO4, DTPA, HSA 800
scintigrafická detekce trombu Tc-99m trombocyty 500
krev objem krve a složek Tc-99m HSA 80
I-131 HSA 6
Cr-51 erytrocytyO4 6
přežívání a lokalizace destrukce krevních elementů Cr-51 erytrocyty, trombocyty 6
In-111 trombocyty 10
ferokinetika Fe-59 Fe(III) citrát 3
slezina scintigrafie planární Tc-99m aIterované erytrocyty 100
SPECT Tc-99m alterované erytrocyty 200
hepatobiliární systém scintigrafie planární Tc-99m koloidy 150
SPECT Tc-99m koloidy 300
dynamická Tc-99m IDA deriváty 250
gastrointestinální trakt scintigrafie slinných žláz Tc-99m TcO4 100
motilita jícnu Tc-99m koloidy 70
gastroesofageální reflux Tc-99m kotoidy 50
evakuace žaludku Tc-99m koloidy 60
scintigrafie div. Meckeli Tc-99m TcO4 500
scintigrafie krvácení do GIT Tc-99m erytrocyty 700
stanovení ztrát krve a bílkovin v GIT Cr-51 erytrocyty 4
I-125 HSA 6
I-131 HSA 6
Schillingův test Co-57 monocyanocobalamin 1
Co-58 monocyanocobalamin 1
ledviny renografie prostá I-131 hippuran 1
scintigrafie planární Tc-99m DMSA (III), glukonát 150
SPECT Tc-99m DMSA (III), glukonát 250
dynamická Tc-99m DTPA, MAG3, EC 250
s hodnocením perfuze Tc-99m DTPA, MAG3, EC 500
stanovení EPPL, GFR Tc-99m MAG3, DTPA 20
I-131 hippuran 0,5
Cr-51 EDTA 3
močový měchýř radionuklidová cystografie přímá Tc-99m DTPA, TcO4 50
nepřímá Tc-99m MAG3 200
varlata, šourek scintigrafie Tc-99m TcO4 600
nádory scintigrafie (planární, SPECT) Tc-99m MIBI, depreotid, protilátky 800
In-111 protilátky, pentetreotid 190
Ga-67 citrát 300
Tl-201 chlorid 100
I-123 MIBG 400
F-18 FDG 750
scintimamografie (planární, SPECT) Tc-99m MIBI, tetrofosmin, fosfonáty 800
záněty scintigrafie (planární, SPECT) Tc-99m leukocyty, HIG 600
Tc-99m protilátky 800
In-111 leukocyty 30
Ga-67 citrát 150

*) jen před terapií I-131

**) aktivita v nebulizátoru; předpokládá se, že méně než 1/10 se deponuje v plicích

***) pro jednu aplikaci

****) aktivita pro jednu aplikaci v rámci dvoudenního protokolu

*) sumární aktivita pro jednodenní protokol.

^31) ČSN EN 60601-2-44 Zdravotnické elektrické přístroje - Část 2-44: Zvláštní požadavky na bezpečnost rentgenových zařízení pro výpočetní tomografii.“.

„Příloha č. 10 k vyhlášce č. 307/2002 Sb.

Podklady k omezování ozáření z přírodních radionuklidů

Tabulka č. 1

Stavební materiály a mezní hodnoty hmotnostní aktivity, při jejichž překročení se nesmí stavební materiál uvádět do oběhu

| Stavební materiál | Hmotnostní aktivita Ra-226 [Bq/kg] | | | použití pro stavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi | použití výhradně pro stavby jiné než s obytnými nebo pobytovými místnostmi | | | --- | --- | --- | | Cihly a jiné stavební výrobky z pálené hlíny | 150 | 500 | | Stavební výrobky z betonu, sádry, cementu a vápna | | | | Stavební výrobky z pórobetonu a škvárobetonu | | | | Stavební kámen | 300 | 1000 | | Stavební výrobky z přírodního a umělého kamene, umělé kamenivo | | | | Keramické obkladačky a dlaždice | | | | Písek, štěrk, kamenivo a jíly | | | | Popílek, škvára, struska, sádrovec vznikající v průmyslových procesech, hlušina a kaly pro stavební účely, stavební výrobky z nich jinde neuvedené | | | | Materiály z odvalů, výsypek a odkališť pro stavební účely kromě radiačních činností | | | | Cement, vápno, sádra | | |

Tabulka č. 2

Směrné hodnoty obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu

Stavební materiál Index hmotnostní aktivity I
Stavební materiály určené ke stavbě zdí, stropů a podlah ve stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi zejména zdící prvky, prefabrikované výrobky, tvárnice, cihly, beton, sádrokarton 0,5
Ostatní stavební materiály určené k použití ve stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi 1
Stavební materiály určené k použití jinému než ve stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi, veškeré stavební materiály určené výhradně k použití jako surovina pro výrobu stavebních materiálů 2

Tabulka č. 3

Rozsah rozborů obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu

Stavební materiál Rozsah rozborů
Stavební materiály určené ke stavbě stěn, stropů a podlah ve stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi (zejména zdící prvky, prefabrikované výrobky, tvárnice, cihly, beton, sádrokarton) jednou za rok
Ostatní stavební materiály určené k použití ve stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi jednou za dva roky
Stavební materiály určené k použití jinému než ve stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi jednou za pět let

Tabulka č. 4

Směrné hodnoty objemových aktivit v dodávané vodě

| Ukazatel obsahu radionuklidů | Směrná hodnota objemové aktivity | | | | balená kojenecká voda | pitná voda pro veřejné zásobování, balená pramenitá voda a balená pitná voda | balená přírodní minerální voda | | | --- | --- | --- | --- | | objemová aktivita radonu 222 | 20 Bq/l | 50 Bq/l | 100 Bq/l | | celková objemová aktivita alfa | 0,1 Bq/l | 0,2 Bq/l | 0,5 Bq/l | | objemová aktivita tritia | | 100 Bq/l | | | celková indikativní dávka *) | | 0,1 mSv/rok | | | celková objemová aktivita beta po odečtení příspěvku draslíku 40 | 0,1 Bq/l | 0,5 Bq/l | 1,0 Bq/l |

*) celková indikativní dávka je roční úvazek efektivní dávky z příjmu všech radionuklidů přítomných ve vodě s výjimkou tritia, draslíku 40, radonu 222 a produktů jeho přeměny; hodnota celkové indikativní dávky se pokládá za nepřekročenou, pokud celková objemová aktivita alfa a současně celková objemová aktivita beta nepřevyšují směrné hodnoty.

Tabulka č. 5

Mezní hodnoty objemových aktivit, při jejichž překročení se nesmí voda dodávat

V tabulce uvedené mezní hodnoty nezohledňují chemickou toxicitu uranu, která se posuzuje zvlášť.

| Radionuklid | Mezní hodnoty objemové aktivity [Bq/l] | | | | balená kojenecká voda) | pitná voda pro veřejné zásobování, balená pramenitá voda, balená pitná voda) | balená přírodní minerální voda*) | | | --- | --- | --- | --- | | Pb-210 | 0,2 | 0,7 | 1,4 | | Po-210 | 0,1 | 0,4 | 0,8 | | Rn-222 | 100 | 300 | 600 | | Ra-224 | 0,7 | 6 | 12 | | Ra-226 | 0,4 | 1,5 | 3 | | Ra-228 | 0,1 | 0,5 | 1 | | Th-228 | 0,5 | 6 | 12 | | Th-230 | 0,4 | 3 | 6 | | Th-232 | 0,4 | 3 | 6 | | U-234 | 5 | 12 | 24 | | U-238 | 5 | 12 | 24 |

*) Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a způsobu jejich úpravy.

Tabulka č. 6

Rozsah rozborů obsahu přírodních radionuklidů v dodávané vodě

Druh dodávané vody Pitná voda pro veřejné zásobování Balená kojenecká voda Balená voda jiná než kojenecká
Základní rozbor objemová aktivita Rn-222, pokud se jedná o vodu z podzemního zdroje
celková objemová aktivita alfa*)
celková objemová aktivita beta**)
Doplňující rozbor analýza zastoupení jednotlivých přírodních radionuklidů ve vodě, v níž bylo zjištěno překročení směrné hodnoty, podle následujícího postupu
obsah uranu, pokud celková objemová aktivita alfa převýší směrnou hodnotu
objemová aktivita Ra-226, pokud celková objemová aktivita alfa po odečtení příspěvku uranu převýší směrnou hodnotu
objemová aktivita Ra-228, pokud objemová aktivita Ra-226 převýší směrnou hodnotu celkové aktivity alfa
stanovení dalších v tabulce č. 5 uvedených radionuklidů emitujících záření alfa, pokud celková objemová aktivita alfa po odečtení příspěvku Ra-226 a uranu převýší směrnou hodnotu
obsah draslíku, pokud celková objemová aktivita beta převýší směrnou hodnotu
stanovení dalších v tabulce č. 5 uvedených radionuklidů emitujících záření beta, pokud celková objemová aktivita beta po odečtení příspěvku K-40 převýší směrnou hodnotu
četnost sledování jednou za rok jednou za rok jednou za rok

*) ČSN 75 7611 Jakost vod. Stanovení radionuklidů. Celková objemová aktivita alfa.

**) ČSN 75 7612 Jakost vod. Stanovení radionuklidů. Celková objemová aktivita beta.“.

„Příloha č. 14 k vyhlášce č. 307/2002 Sb.

Vysokoaktivní zářiče

Tabulka č. 1

Úrovně aktivity vymezující vysokoaktivní zářiče. U radionuklidů, které nejsou v tabulce uvedeny, ale které jsou uvedeny v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky, odpovídá příslušná úroveň aktivity vymezující vysokoaktivní zářič jedné setině hodnoty A1 udané v tabulce 1 přílohy č. 3 vyhlášky č. 317/2002 Sb.

Prvek (atomové číslo) Radionuklid Úroveň aktivity vymezující vysokoaktivní zářič [Bq]
Železo (26) Fe-55 4×1011
Kobalt (27) Co-60 4×109
Selen (34) Se-75 3×1010
Krypton (36) Kr-85 1×1011
Stroncium (38) Sr-90 a) 3×109
Paladium (46) Pd-103 a) 4×1011
Jod (53) I-125 2×1011
Cesium (55) Cs-137 a) 2×1010
Prometheum (61) Pm-147 4×1011
Gadolinium (64) Gd-153 1×1011
Thulium (69) Tm-170 3×1010
Iridium (77) Ir-192 1×1010
Thalium (81) Tl-204 1×1011
Radium (88) Ra-226 b) 2×109
Plutonium (94) Pu-238 a) 1×1011
Americium (95) Am-241 b) 1×1011
Kalifornium (98) Cf-252 5×108
a)

Úroveň aktivity zahrnuje příspěvky dceřiných radionuklidů s poločasem rozpadu kratším než 10 dnů.

b)

Zahrnuje neutronové zdroje s beryliem.

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 307/2002 Sb.

Podmínky pro řádné a kvalifikované vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany

Všeobecné požadavky:

V metodice a v protokolech se použijí názvy veličin a jejich jednotek podle platných norem stejně tak i pojmy používané ve statistickém hodnocení výsledků měření.

Náležitosti vzorové metodiky

Náležitosti vzorového protokolu měření

Čl. II

Přechodná ustanovení

Čl. III

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.

Předsedkyně:

Ing. Drábová v. r.