LegalizeVyhláška o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu
§ 1
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
- a) referenčním číslem číslo přiřazené nebezpečné látce, nebo zdrojům rizika za účelem zjištění parametru R,
- b) parametrem R minimální poloměr pro stanovení výchozí hranice (§ 2 odst. 3).
Zásady pro vymezení zóny havarijního plánování
§ 2
(1) Zóna havarijního plánování^1) se vymezuje jako plocha ohraničená vnější hranicí zóny havarijního plánování (dále jen „vnější hranice“) s výjimkou území, pro které se zpracovává vnitřní havarijní plán.
(2) Vnější hranice se stanovuje z výchozí hranice jako výsledná hranice zóny havarijního plánování stanovená v § 4.
(3) Výchozí hranicí se rozumí hranice pro stanovení vnější hranice zóny havarijního plánování podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.
§ 3
(1) Výchozí hranice se určí
- a) jako kružnice soustředná s nejmenší kružnicí opsanou kolem půdorysného průmětu objektu nebo zařízení^2), jejíž vzor je uveden na obrázcích č. 1 a 2 v příloze č. 1 k této vyhlášce, přičemž podkladem pro její určení je parametr R stanovený podle přílohy č. 1 k této vyhlášce,
- b) s použitím nejvyššího parametru R, zahrnuje-li zdroj rizika různé nebezpečné látky^3),
- c) zvětšením parametru R o poloměr nejmenší kružnice opsané kolem půdorysného průmětu zdroje rizika, pokud je tento poloměr větší nebo roven 1/5 parametru R; vzor je uveden na obrázku č. 3 v příloze č. 1 k této vyhlášce, nebo
- d) jako hranice sjednocení více půdorysných ploch určených podle písmen a) až c), nachází-li se na území objektu nebo zařízení, pro které provozovatel^4) zpracovává vnitřní havarijní plán, více zdrojů rizik jednoho nebo více provozovatelů; vzor je uveden na obrázku č. 4 v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(2) Je-li výchozí hranice shodná nebo menší než plocha území objektu nebo zařízení, pro které provozovatel zpracovává vnitřní havarijní plán, zóna havarijního plánování se nestanovuje.
(3) Nelze-li vzhledem k vlastnostem, množství a působení nebezpečné látky, které neodpovídají údajům uvedeným v tabulkové části přílohy č. 1 k této vyhlášce, určit výchozí hranici postupem podle odstavce 2, lze stanovit tuto výchozí hranici jiným stejně spolehlivým způsobem.
§ 4
(1) Vnější hranice se upravuje na výslednou hranici podle místních urbanistických, terénních, demografických nebo klimatických poměrů, případně dalších faktorů hodných zřetele, s tím, že se přihlíží k možnosti vzniku domino efektu^5).
(2) Zóna havarijního plánování se vyznačuje do mapového podkladu v měřítku přiměřeném účelu využití mapového podkladu.
Rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu
§ 5
(1) Rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(2) Podkladem pro vypracování vnějšího havarijního plánu jsou zejména
- a) vymezená zóna havarijního plánování,
- b) podklady vypracované provozovatelem objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny B, zejména bezpečnostní zpráva^6) a písemné podklady provozovatele^7),
- c) dílčí podklady poskytnuté dotčenými orgány veřejné správy a
- d) vyjádření veřejnosti, dotčených orgánů veřejné správy a dotčených obcí k jeho návrhu.
§ 6
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2006.
Ministr:
Mgr. Bublan v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 103/2006 Sb.
Způsob stanovení parametru R a vzory způsobů stanovení výchozí hranice pomocí parametru R
I. Způsob stanovení parametru R
- a) Soupis činností a přehled o druzích nebezpečných chemických látek, jejich množství a umístění
Shromáždí se informace o všech zařízeních s výskytem nebezpečných látek^8), o trasách a způsobech dopravy nebezpečných látek. O činnostech představujících zvýšení rizika pro obyvatelstvo (příklady v tabulce č. 2) se zjistí další informace potřebné pro jejich klasifikaci podle fyzikálních, chemických, technických a technologických vlastností a podmínek; po jejich klasifikaci se zpracuje seznam nebezpečných látek a nebezpečných činností (dále jen „seznam“). Při tom se vychází z dokumentace provozovatele - podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro zpracování vnějšího havarijního plánu, bezpečnostní zprávy (zejména analýzy rizika) a vnitřního havarijního plánu.
- b) Posouzení množství látek
U jednotlivých zařízení se provede odhad maximálního množství nebezpečné látky nebo nebezpečných látek, které se může v reálných podmínkách zúčastnit závažné havárie. Vychází se z projektovaných rozměrů jednotlivých částí technologických uzlů a největší nosnosti nebo objemu obslužných nákladních automobilů, cisteren, železničních vozů apod. Pokud má zařízení dostatečnou fyzickou nebo účinnou separaci mezi skladovacími nádržemi nebezpečných látek, je při odhadu unikajícího množství uvažováno jen maximální množství v největší nádrži. Za fyzickou separaci se považuje vzdálenost mezi nádržemi zamezující domino efektům způsobených požárem, výbuchem nebo zhroucením kterékoliv části z posuzovaných zařízení. Za účinnou separaci se považuje existence separovaných jímek u jednotlivých nádrží s dostatečnou vzdáleností mezi okrajem jímky a další nádrží nebo používání automatických bezpečnostních armatur u potrubím spojených nádrží nebo mechanická překážka mezi nádržemi. Za dostatečnou fyzickou nebo účinnou separaci není považováno použití otevřeného propojení mezi nádržemi nebo použití ručně ovládaných armatur. Odhadnutá maximální množství se přiřadí do seznamu k jednotlivým příslušným nebezpečným látkám.
- c) Přiřazení referenčních čísel nebezpečným látkám, zdrojům rizika
V seznamu podle písmene b) se všem nebezpečným látkám s přihlédnutím k jejich typu a známým fyzikálním podmínkám přiřadí referenční číslo podle tabulky č. 1 a ověří se, zda souhlasí s referenčním číslem stejné látky posuzované současně s druhem činnosti a charakterem technologie podle tabulky č. 2 a případně i s referenčním číslem získaným s přihlédnutím k typu a popisu látky v souvislosti s druhem činnosti podle tabulky č. 4. V případě, že z tabulek č. 1, 2 a 4 nelze jednoznačně přiřadit posuzovanému zdroji rizika nebo činnosti nebo nebezpečné látce jediné referenční číslo, zapíší se do seznamu dvě nebo více možných referenčních čísel a další postup se provádí podle všech těchto čísel.
- d) Třída toxicity a její náhradní stanovení
Třídou toxicity se rozumí vlastnost nebezpečné látky definovaná výpočtem kalkulačního čísla (a) uvedeného v tabulce 1a a kalkulačního čísla (b) uvedeného v tabulce 1b přílohy č. 1 k této vyhlášce. Posuzuje-li se toxicita nebezpečné látky, která není uvedena v tabulce č. 1, lze její třídu toxicity pro potřeby tohoto postupu určit podle následujících pomocných pravidel a s využitím tabulek č. 1a až 1c:
-
- Pokud je tlak nasycených par menší než 0,1 MPa při 20 °C, je látka považována za kapalinu.
-
- Pokud je tlak nasycených par větší než 0,1 MPa při 20 °C, je látka považována za plyn.
-
- Ze součtu kalkulačního čísla (a) odvozeného od LC50 podle tabulky č. 1 a kalkulačního čísla (b) odvozeného z fyzikálních vlastností podle tabulky č. 1b se získá pomocí tabulky č. 1c hledaná třída toxicity.
- e) Redukce seznamu
Ze seznamu lze vyloučit nebezpečné činnosti, které nepředstavují přímou hrozbu poškození obyvatel z důvodu vzdálenosti obydlených oblastí. Při redukci seznamu se postupuje v souladu s kritérii uvedenými v tabulce č.3
- f) Opakování nebo zastavení způsobu stanovení
Je-li po redukci seznamu zřejmé, že v posuzované oblasti je zdroj rizika s jediným izolovaným zařízením bez návaznosti na další nebezpečné činnosti, zvětší se plocha posuzovaného území dvojnásobně a vytvoří se nový seznam; není-li to účelné, protože v takto zvětšeném posuzovaném území se nenachází žádný další zdroj rizika, zastaví se další postup. Dále se postupuje podle § 3.
- g) Přiřazení parametrů R položkám seznamu
K jednotlivým referenčním číslům obsaženým v seznamu se za použití tabulek č. 4 a č. 4a nebo tabulky č. 4b a známého množství látek v tunách odhadnutých podle písm. b) přiřadí odpovídající parametry R. Pokud tabulka č. 4a obsahuje místo číselné hodnoty parametru velké písmeno X, míní se taková kombinace látky a jejího množství, která se v praxi obvykle nevyskytuje nebo nemůže prakticky existovat. Dojde-li přesto k dosažení takové hodnoty, použije se parametr R odpovídající dvojnásobku nejbližší vyčíslené hodnoty parametru R téže látky nebo odborný odhad. Obsahuje-li tabulka symbol (-), jsou účinky daného množství látky zanedbatelné.
- h) Stanovení parametru R
Pokud položce v seznamu byla přiřazena jediná hodnota R, považuje se za stanovenou hodnotu parametru R podle § 3 odst. 1 písm. a). V případě, že jedné látce nebo nebezpečné činnosti bylo podle písmena c) tohoto postupu přiřazeno více referenčních čísel a tím bylo získáno pro jednu položku seznamu více hodnot R, stanoví se pro účely § 3 odst. 1 písm. a) této vyhlášky největší z těchto hodnot jako parametr R.
II. Vzory způsobů stanovení výchozí hranice
Legenda:
| půdorysný průmět zdroje nebezpečí | ||
|---|---|---|
| zóna havarijního plánování | ||
| --- | --- | --- |
| hranice plochy, pro kterou provozovatel zpracovává vnitřní havarijní plán, | ||
| --- | --- | --- |
| výchozí hranice | ||
| --- | --- | --- |
| nejmenší kružnice opsaná kolem půdorysného průmětu zdroje nebezpečí se středem S a poloměrem r | ||
| --- | --- | --- |
| parametr stanovený podle přílohy 1 | ||
| --- | --- | --- |
Obrázek č. 1
Vzor stanovení výchozí hranice podle § 3 odst. 1 písm. a)
r < 1/5 R, H = kružnice se středem v S a poloměrem R
[image omitted]
Obrázek č. 2
Vzor stanovení výchozí hranice podle § 3 odst. 1 písm. a)
[image omitted]
Popis: r < 1/5 R (parametr R je sice výrazně větší, než rozměry zařízení, ale rozměry území, pro které se zpracovává vnitřní havarijní plán, nejsou zanedbatelné)
Obrázek č. 3
Vzor stanovení výchozí hranice podle § 3 odst. 1 písm. c)
[image omitted]
Popis: r ≥ 1/5 R (vypočítaný parametr R je ve zřejmém nepoměru k rozměrům zařízení).
Obrázek č. 4
Vzor stanovení výchozí hranice podle § 3 odst. 1 písm. d)
[image omitted]
Tabulka č. 1 SEZNAM VYBRANÝCH LÁTEK
| Referenční číslo | Typ látky | Látky (příklady) |
|---|---|---|
| 1-3 | Hořlavá látka kapalná Tlak nasycených par < 0,03 MPa při 20 °C (teplota vzplanutí > 20 °C) | Allylalkohol (2-propen-1-ol) |
| Anilin | ||
| Benzaldehyd | ||
| Benzylchlorid (alfa-chlortoluen) | ||
| Butanol (1-butanol, 2-butanol) | ||
| Butyldiglykol | ||
| Dichlorbenzen | ||
| Dichlorpropen | ||
| Motorová nafta | ||
| Diethylkarbonát (uhličitan ethylnatý) | ||
| Dimethylformamid | ||
| Ethanolamin (2-aminoethanol) | ||
| Ethylformiát (mravenčan ethylnatý) | ||
| Ethylglykolacetát | ||
| Ethylsilikát | ||
| Ethylenchlorhydrin (2-chlorethanol) | ||
| Ethylenglykol (1,2-ethandiol) | ||
| Topný olej | ||
| Furfural | ||
| Furfurylalkohol (2-furylmethanol) | ||
| Isoamylalkohol (3-methyl-1-butanol) | ||
| Isobutanol (2-ethyl-1-propanol) | ||
| Isopropanol (2-propanol) | ||
| Methylbutylketon | ||
| Methylglykol | ||
| Methylglykolacetát | ||
| Naftalen | ||
| Nitrobenzen | ||
| Ropa | ||
| Fenol | ||
| Styren (vinylbenzen) | ||
| Trioxan (1,3,5-trioxan) | ||
| Xylen (o-, m-, p-) | ||
| 1-3 | Hořlavá látka kapalná Tlak nasycených par < 0,03 MPa při 20 °C (teplota vzplanutí ≤ 20 °C) | Acetaly (1,1-diethoxyethan; 1,1-dimethoxyethan; 1,1 dibutooxyethan) |
| Aceton (2-propanon) | ||
| Acetonitril (methylkyanid) | ||
| Benzen | ||
| Butandion | ||
| Butanol (1-butanol, 2-butanol) | ||
| Butanon | ||
| Butylchlorid | ||
| Butylformiát (mravenčan butylnatý) | ||
| Cyklohexen | ||
| Dichlorethan | ||
| Dichlorpropan | ||
| Diethylamin | ||
| Diethylketon (3-pentanon) | ||
| Dimethylkarbonát (uhličitan methylnatý) | ||
| Dimethylcyklohexan | ||
| Dioxan | ||
| Ethanol | ||
| Ethylacetát (octan ethylnatý) | ||
| Ethylakrylát | ||
| Ethylbenzen | ||
| Ethylformiát (mravenčan ethylnatý) | ||
| Heptan | ||
| Hexan | ||
| Isobutylacetát | ||
| Isopropylalkohol (2-propanol) | ||
| Isopropylether | ||
| Methanol (methylalkohol) | ||
| Methylacetát (octan methylnatý) | ||
| Methylcyklohexan | ||
| Methylisobutylketon | ||
| Methylmetakrylát (metakrylan methylnatý) | ||
| Methylpropionát (propionan methylnatý) | ||
| Methylvinylketon (3-buten-2-on) | ||
| Oktan | ||
| Piperidin | ||
| Propylacetát | ||
| Propylalkohol (1-propanol) | ||
| Pyridin | ||
| Toluen | ||
| Triethylamin | ||
| Vinylacetát | ||
| 4-6 | Hořlavá látka kapalná tlak nasycených par ≥ 0,03 MPa při 20 °C | Sirouhlík |
| Kolodium, roztok | ||
| Cyklopentan | ||
| Diethylether | ||
| Ethylbromid (Bromethan) | ||
| Isopropen | ||
| Methylformiát (mravenčan methylnatý) | ||
| Solventní nafta (lakový benzín) | ||
| Kondenzát ze zemního plynu | ||
| Pentan | ||
| Benzín | ||
| Acetaldehyd (ethanal) | ||
| Propylenoxid (1,2-propylenoxid) | ||
| 7-9 | Zkapalněná hořlavá látka plynná (tlakem) | 1,3-butadien |
| Butan | ||
| Buten (1-buten, 2-buten) | ||
| Cyklobutan | ||
| Cyklopropan | ||
| Difluorethan | ||
| Dimethylether | ||
| Ethan | ||
| Ethylchlorid (chlorethan) | ||
| Ethylenoxid (oxiran) | ||
| Ethylfluorid (fluorethan) | ||
| Isobutan (2-methylpropan) | ||
| Isobuten (2-methylpropen) | ||
| zkapalněné uhlovodíkové plyny | ||
| Methylether | ||
| Methylfluorid (fluormethan) | ||
| Propadien | ||
| Propan | ||
| Propen (propylen) | ||
| Vinylchlorid (chlorethylen) | ||
| Vinylmethylether | ||
| Vinylfluorid (fluorethylen) | ||
| 10,11 | Zkapalněná hořlavá látka plynná - chlazením | Ethen (ethylen) |
| Methan | ||
| Methylacetylen | ||
| Zemní plyn a seznam zkapalněných hořlavých látek plynných, s referenčními čísly 7-9 | ||
| 12 | Stlačené hořlavé látky - plynné | Ethen (ethylen) |
| Vodík | ||
| Methan | ||
| Methylacetylen (propin) | ||
| Zemní plyn | ||
| 13 | Hořlavé látky plynné v tlakových lahvích | Acetylen (ethin) |
| Butan | ||
| Vodík | ||
| zkapalněné uhlovodíkové plyny | ||
| Propan | ||
| 14,15 | Látky a výrobky výbušné | Dusičnan amonný (hnojivo typu A1) |
| Munice (Střelivo) | ||
| Nitroglycerin | ||
| Organické peroxidy (typ B) | ||
| Trinitrotoluen | ||
| 16,17 | Toxické látky kapalné, Třída toxicity - nízká | Acetylchlorid |
| Allylamin | ||
| Allylbromid (3-brom-1-propen) | ||
| Allylchlorid (3-chlor-1-propen) | ||
| Chlorpikrin (trichlornitromethan) | ||
| Dichlordiethylether | ||
| Dimethylhydrazin | ||
| Dimethylsulfát | ||
| Dimethylsulfid | ||
| Epichlorhydrin(1-chlor-2, 3-epoxypropan) | ||
| Ethanthiol | ||
| Ethylisokyanát | ||
| Ethyltrichlorsilan | ||
| Pentakarbonyl železa | ||
| Isopropylamin (2-propanamin) | ||
| Methakrolein | ||
| Methylhydrazin | ||
| Perchlormethylthiol | ||
| Perchlormethylmerkaptan | ||
| Fenylkarbylaminchlorid | ||
| Oxychlorid fosforečný | ||
| Chlorid fosforitý | ||
| Sulfurylchlorid | ||
| Tetraethylolovo | ||
| Tetramethylolovo | ||
| Trichlorsilan | ||
| Vinylidenchlorid (1,1 -dichlorethylen) | ||
| 18-21 | Toxické látky kapalné, Třída toxicity - střední | Akrolein |
| Akrylonitril | ||
| Brom | ||
| Sirouhlík | ||
| Chloracetaldehyd | ||
| Chlormethylether | ||
| Bromkyan | ||
| Dimethyldichlorsilan | ||
| Ethylchloroformiát (chloromravenčan ethylnatý) | ||
| Ethylenimin (aziran) | ||
| Formaldehyd (roztoky) | ||
| Kyselina fluorovodíková (roztoky) | ||
| Isobutylamin | ||
| Methylchlorformiát (chloromravenčan methylnatý) | ||
| Methyldichlorsilan | ||
| Methyljodid (jodmethan) | ||
| Methyltrichlorsilan | ||
| Kyselina dusičná (dýmavá) | ||
| Oleum (dýmavá kyselina sírová) | ||
| Propylenimin | ||
| Propylenoxid | ||
| Chlorid cíničitý | ||
| 22,25 | Vysoce toxické látky kapalné | Kyanovodík |
| Oxid dusičitý | ||
| Oxid sírový | ||
| Tetrabutylamin | ||
| Oxid osmičelý | ||
| 26,29 | Vysoké toxické látky kapalné Třída toxicity – velmi vysoká | Methylisokyanát |
| Karbonyl niklu (tetrakarbonyl niklu) | ||
| Pentaboran | ||
| Pentafluorid síry | ||
| 30,35 | Toxické látky plynné, Třída toxicity – nízká | Ethylamin |
| Vinylchlorid (chlorethylen) | ||
| 31,36,40 | Toxické látky plynné, Třída toxicity - střední | Amoniak (čpavek) |
| Fluorid boritý | ||
| Oxid uhelnatý | ||
| Fluorid chloritý | ||
| Dimethylamin | ||
| Fluorovodík | ||
| Methylbromid (brommethan) | ||
| Fluorodusík (fluorid dusitý) | ||
| Perchlorylfluorid (fluorid kysel. chloristé) | ||
| Silan | ||
| Fluorid křemičitý | ||
| Oxid siřičitý | ||
| Trimethylamin | ||
| Vinylbromid (bromethylen) | ||
| 32,37,41,42 | Vysoce toxické látky plynné | Chlorid boritý |
| Karbonylsulfid | ||
| Chlor | ||
| Dioxid chloru (oxid chloričitý) | ||
| Dichloracetylen | ||
| Oxid dusičitý (dimer) | ||
| Formaldehyd | ||
| German (germanovodík) | ||
| Hexafluoraceton | ||
| Bromovodík | ||
| Chlorovodík | ||
| Sulfan (sirovodík) | ||
| Methylchlorid (Chlormethan) | ||
| Oxid dusnatý | ||
| Sulfurylfluorid | ||
| Stannan | ||
| 33,38 | Vysoce toxické látky plynné, Třída toxicity - vysoká | Borethan |
| Fosgen (karbonylchlorid) | ||
| Karbonylfluorid | ||
| Dikyan | ||
| Fluor | ||
| Keten | ||
| Selan | ||
| Nitrosylchlorid | ||
| Difluorid kyslíku | ||
| Fosfan (fosfin, fosforovodík) | ||
| Stiban (antimonovodík) | ||
| Tetrafluorid síry (fluorid siřičitý) | ||
| Hexafluorid telluru (fluorid tellurový) | ||
| 34,39 | Toxické látky plynné, Třída toxicity - extrémní | Arsan (arsin, arsenovodík) |
| Selan (selenovodík) | ||
| Ozon | ||
| Hexafluorid selenu (fluorid selenový) |
Tabulka 1a
| LC50, krysa, 4 hod. v ppm | Kalkulační číslo (a) |
|---|---|
| 0,01 - 0,1 | 8 |
| 0,1 - 1 | 7 |
| 1 - 10 | 6 |
| 10 - 100 | 5 |
| 100 - 1000 | 4 |
| 1000 - 10 000 | 3 |
| 10 000 - 100 000 | 2 |
Poznámka: LC50 – statisticky vypočítaná koncentrace látky, která pravděpodobně způsobí za určitou dobu po expozici smrt 50% jedinců exponovaných po definovanou dobu (vyhláška č. 427/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení rizika chemických látek pro zdraví člověka).
Tabulka 1b
| Fyzikální vlastnosti | Kalkulační číslo (b) | |
|---|---|---|
| Kapaliny (tlak při 20 °C) | < 0,005 MPa | 1 |
| 0,005 - 0,03 MPa | 2 | |
| 0,03 - 0,1 MPa | 3 | |
| tlakem zkapalněný plyn, | ||
| bod varu | > 265K | 3 |
| bod varu | < 265 K | 4 |
| chladem zkapalněný plyn, | ||
| bod varu | > 245 K | 3 |
| bod varu | < 245 K | 4 |
Tabulka 1c
| Kalkulační číslo a + kalkulační číslo b | Třída toxicity |
|---|---|
| 6 | Nízká |
| 7 | Střední |
| 8 | Vysoká |
| 9 | Velmi vysoká |
| 10 | Extrémní |
Tabulka č. 2 - KONTROLNÍ SEZNAM (Druh činnosti a charakter technologie)
| Činnost | Nejdůležitější nebezpečné látky | Referenční čísla pro tabulky č. 4 a č. 4a | |
|---|---|---|---|
| Skladování paliv | Čerpací stanice | Benzín a motorová nafta | 6 |
| Benzín a zkapalněné uhlovodíkové plyny | 7 | ||
| Mezisklady | Benzín | 6 | |
| Zkapalněné uhlovodíkové plyny | 7,9 | ||
| Hlavní sklady | Ropa a topné oleje | 1,3 | |
| Benzín | 4,6 | ||
| Zkapalněné uhlovodíkové plyny | 7,9,10,11 | ||
| Zemní plyn | 10,11 | ||
| Skladování plynu v tlakových lahvích | Různé plyny | 13 | |
| Zpracování a skladování paliv | Rafinerie | Zkapalněné uhlovodíkové plyny, propan, benzin, | 6,7,9 |
| Alkylační procesy | Fluorovodík | 31 | |
| Krakování (hluboké zpracování) ropy | Buten (butylen) | 7,9 | |
| Ethen (ethylen) | 12 | ||
| Ethylenoxid (oxiran) | 30 | ||
| Propen (propylen) | 7,9 | ||
| Vinylchlorid | 7,9 | ||
| Benzin, C4 frakce | 6,7,9,10,11 | ||
| Benzen, aromatické uhlovodíky | 3 | ||
| Doprava paliv v zóně havarijního plánování | Potrubí - produktovody | Zkapalněné uhlovodíkové plyny, propan | 8 |
| Zemní plyn | 12 | ||
| Benzín | 5 | ||
| Ropa | 2 | ||
| Voda (vnitrozemské vodní cesty) | Zkapalněné uhlovodíkové plyny (stlačený) | 9 | |
| Zkapalněné uhlovodíkové plyny (zkapalněný chlazením) | 11 | ||
| Benzín | 6 | ||
| Ropa | 3 | ||
| Po železnici/silnici | Zkapalněné uhlovodíkové plyny | 7 | |
| Benzín | 6 | ||
| Ropa | 4 | ||
| Rozsáhlá chladicí zařízení | Jatka, mlékárny, pivovary, tukové závody, výrobny zmrzliny, čokoládový průmysl, sklady masa, ryb, ovoce, květin, kluziště (zimní stadiony) | Čpavek | 31 |
| Potraviny a pochutiny | Cukrovarnický průmysl | Oxid siřičitý | 31 |
| Průmysl mouky - mlýny | Methylbromid | 32 | |
| Extrakce olejů/tuků | Hexan | 1,3 | |
| Drožďárny Lihovary, destilace alkoholu | Hořlavé kapaliny | 4,6 | |
| Průmysl kakaa | Hexan | 1,3 | |
| Specifické výrobky | Kožedělný průmysl | Kyseliny akroleinové | 18,21 |
| Dřevařský průmysl | Formaldehyd | 32 | |
| Papírenský průmysl | Ethylenoxid | 30 | |
| Epichlorhydrin | 16,17 | ||
| Gumárenský průmysl | Styren | 4,6 | |
| Akrylonitril | 18,21 | ||
| Pomocné textilní provozy | Ethylenoxid | 30 | |
| Formaldehyd | 32 | ||
| Alkylfenoly | |||
| Metalurgický, elektronický průmysl | Vysoké pece | Oxid uhelnatý | 31 |
| Amoniak | 31 | ||
| Povrchové úpravy | Arsan | 34 | |
| Specifické chemikálie | Hnojiva | Amoniak | 31,36 |
| Spaliny | 43 | ||
| Kyselina sírová | Oxidy síry | 45 | |
| Syntetické pryskyřice | Ethylenoxid | 30 | |
| Chlor | 32 | ||
| Akrylonitril | 18,21 | ||
| Fosgen | 33 | ||
| Formaldehyd | 32 | ||
| Plasty/syntetika | Vinylchlorid | 7,9 | |
| Akrylonitril | 18,21 | ||
| Chlor | 32 | ||
| Spaliny | 46 | ||
| Barvy/barviva | Fosfín | 33 | |
| Rozpouštědla | 4,6 | ||
| Spaliny | 46 | ||
| Chloro-fluoro uhlovodíky (CFC) | Chlorovodík | 40,42 | |
| Chlor | 32 | ||
| Fluorovodík | 31 | ||
| Chlor | Chlor | 32,37 | |
| Vinylchlorid | Chlor | 32 | |
| Vinylchlorid | 7,9 | ||
| Chlorovodík | 40,42 | ||
| Amoniak | Amoniak | 31,36 | |
| Chlorovodík | Chlorovodík | 40,42 | |
| Chlor | 32 | ||
| Vlákna | Sirouhlík | 18 | |
| Sulfan (Sirovodík) | 32 | ||
| Léky/léčiva | Chlor | 32 | |
| Rozpouštědla | 4,6 | ||
| Polymerace | Buten | 7,9 | |
| Ethen | 12 | ||
| Propan | 7,9 | ||
| Vinylacetát | 1,3 | ||
| Syntetická vlákna | Methanol | 1,3 | |
| Chlornany | Chlor | 32 | |
| Vodík | 12 | ||
| Pesticidy | Výroba surovin | Fosgen | 33 |
| Isokyanáty | 26,29 | ||
| Chlor | 32 | ||
| Hořlavé produkty-spaliny | 43 | ||
| Stáčení a skladování | Hořlavé produkty-spaliny | 43 | |
| Maloobchod a skladování | Hořlavé produkty - spaliny | 43 | |
| Methylbromid | 32 | ||
| Výbušniny | Výroba a skladování | Různé | 14 |
| Skladování munice | Různé | 14,15 | |
| Veřejná a užitná místa | Vodárny (úpravny vody) | Chlor | 32 |
| Skladování pesticidů | Hořlavé produkty - spaliny | 43 | |
| Přístavní zařízení v zóně havarijního plánování | Kontejnery | Různé | a |
| Nádrže (skladovací zařízení) | Různé | a | |
| Doprava v zóně havarijního plánování | Potrubí - produktovody | Chlor | 41 |
| Amoniak | 40 | ||
| Ethylenoxid | 40 | ||
| Chlorovodík | 41,42 | ||
| Silnice a železnice (včetně vleček a seřadišť) | Hořlavé plyny b: 23,236,239 | 7 | |
| Hořlavé kapaliny b: 33,336,338,339,333,x338,x323, x423,446,539 | 6 | ||
| Vysoce toxické plyny b: 26,265,266 | 32 | ||
| Středně toxické plyny b: 236,268,286 | 31 | ||
| Toxické kapaliny b: 336,66,663 | 19 | ||
| Po vodě | Výbušniny b: 1.1,1.5 | 14 | |
| Hořlavé plyny b: 23,236,239 | 9c,11d | ||
| Hořlavé kapaliny b: 33,336,338,339,333,x338,x323, x423,446,539 | 6 | ||
| Vysoce toxické plyny b: 26,265,266 | 32c,37d | ||
| Středně toxické plyny b: 236,268,286 | 31c,36d | ||
| Toxické kapaliny b,e: 336,66,663 | 20 |
^a viz tabulka č. 1
^b číslo Kemler kódu pro transport
^c stlačeno
^d chlazeno
^e nerozpustný, hustota <= 1 kg dm^-3
Tabulka č. 3 - KRITÉRIUM VZDÁLENOSTI OD OBYDLENÝCH OBLASTÍ
| Průmyslová činnost | Vzdálenost od obydlených oblastí [m] | |
|---|---|---|
| Stabilní zařízení včetně různých druhů skladů ropných paliv | Hořlavé látky a/nebo výbušniny | <1000 |
| zvláštní zřetel na: | ||
| benzínové stanice (čerpací stanice) | <50 | |
| čerpací stanice LPG | <100 | |
| potrubí s hořlavými kapalinami | <50 | |
| skladování v tlakových lahvích (25 - 100 kg) | <100 | |
| Toxické látky | <10 000 | |
| zvláštní zřetel na: | ||
| chladicí zařízení | <100 | |
| skladování pesticidů | <50 |
Poznámka: Ze seznamu jsou vynechány položky, u nichž je vzdálenost od obytných oblastí větší než hodnota vzdálenosti v metrech ve třetím sloupci tabulky.
Tabulka č. 4 - PŘEDPOKLÁDANÝ DOSAH HAVÁRIE OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ S NEBEZPEČNOU LÁTKOU
| Refer. číslo | Typ látky | Popis látky | Činnost |
|---|---|---|---|
| 1 | Hořlavá kapalina | Tlak nasycených par < 0,03 MPa při 20 °C | Skladování v zásobníku s jímkou |
| 2a | Potrubí | ||
| 3 | Ostatní | ||
| 4 | Tlak nasycených par ≥ 0,03 MPa při 20 °C | Skladování v zásobníku s jímkou | |
| 5a | Potrubí | ||
| 6 | Ostatní | ||
| 7 | Hořlavý plyn | Zkapalněný tlakem | Železnice, silnice, nadzemní zásobníky |
| 8a | Potrubí | ||
| 9 | Ostatní | ||
| 10 | Zkapalněný chlazením | Skladování v zásobníku s jímkou | |
| 11 | Ostatní | ||
| 12a | Stlačený | Potrubí | |
| 13 | Sklad tlakových láhví (25 - 100 kg) | ||
| 14 | Výbušné | V celku (jedna exploze) | |
| 15 | V obalech (munice) | ||
| 16 | Toxická kapalina | Nízká toxicita | Skladování v zásobníku s jímkou |
| 17 | Ostatní | ||
| 18 | Střední toxicita | Skladování v zásobníku s jímkou | |
| 19 | Silnice/železnice | ||
| 20 | Voda | ||
| 21 | Ostatní | ||
| 22 | Vysoká toxicita | Skladování v zásobníku s jímkou | |
| 23 | Silnice/železnice | ||
| 24 | Voda | ||
| 25 | Ostatní | ||
| 26 | Velmi vysoká toxicita | Skladování v zásobníku s jímkou | |
| 27 | Silnice/železnice | ||
| 28 | Voda | ||
| 29 | Ostatní | ||
| Toxický plyn | Zkapalněný tlakem: | V případě činností na vodě užij 30-34 místo 35-39 | |
| 30 | Nízká toxicita | ||
| 31 | Střední toxicita | ||
| 32 | Vysoká toxicita | ||
| 33 | Velmi vysoká toxicita | ||
| 34 | Extrémní toxicita | ||
| Zkapalněný chlazením: | |||
| 35 | Nízká toxicita | ||
| 36 | Střední toxicita | ||
| 37 | Vysoká toxicita | ||
| 38 | Velmi vysoká toxicita | ||
| 39 | Extrémní toxicita | ||
| V potrubí: | |||
| 40a | Střední toxicita | ||
| 41a | Vysoká toxicita | ||
| 42a | Pod tlakem >2,5 MPa vysoká toxicita | ||
| 43 | Z pesticidů | ||
| 44 | Toxické spaliny při hoření | Z hnojiv | |
| 45 | Z kyseliny sírové | ||
| 46 | Z plastů (s chlorem) |
^a Kategorie pro potrubí jsou v tabulce 4b).
Tabulka č. 4a - HODNOTY PARAMETRU R [m]
| Referenční číslo | Množství (v tunách) | | | | | | | | | | 0,2 - 1 | 1 - 5 | 5 - 10 | 10 - 50 | 50 - 200 | 200 - 1000 | 1000 - 5000 | 5000 - 10000 | >10000 | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 1 | - | - | - | - | - | 50 | 100 | 100 | 200 | | 2a | - | - | - | - | - | - | - | - | - | | 3 | - | - | - | 50 | 100 | 200 | 400 | X | X | | 4 | - | - | - | - | - | 100 | 200 | 200 | 400 | | 5a | - | - | - | - | - | - | - | - | - | | 6 | - | - | - | 100 | 200 | 400 | 1000 | X | X | | 7 | - | 50 | 100 | 200 | 400 | 1000 | X | X | X | | 8a | - | - | - | - | - | - | - | - | - | | 9 | | 100 | 200 | 200 | 400 | 1000 | X | X | X | | 10 | - | - | - | - | - | 100 | 200 | 200 | 400 | | 11 | - | - | - | 100 | 200 | 400 | 1000 | X | X | | 12a | - | - | - | - | - | - | - | - | - | | 13 | - | - | 200 | 200 | 200 | 200 | X | X | X | | 14 | 50 | 100 | 100 | 200 | 200 | 400 | X | X | X | | 15 | 100 | 100 | 200 | 200 | 200 | 400 | X | X | X | | 16 | - | - | - | - | - | 50 | 50 | 100 | 200 | | 17 | - | - | - | 50 | 50 | 100 | 200 | 200 | 200 | | 18 | - | - | - | 50 | 100 | 400 | 1000 | 2000 | 2000 | | 19 | - | 50 | 200 | 400 | X | X | X | X | X | | 20 | - | 100 | 400 | 1000 | 2000 | 6000 | X | X | X | | 21 | - | 100 | 200 | 400 | 1000 | 2000 | 2000 | X | X | | 22 | - | - | 50 | 100 | 200 | 1000 | 2000 | 6000 | 6000 | | 23 | 100 | 200 | 400 | 1000 | X | X | X | X | X | | 24 | 200 | 400 | 1000 | 2000 | 6000 | 6000 | X | X | X | | 25 | 100 | 200 | 400 | 1000 | 2000 | 2000 | 6000 | X | X | | 26 | 50 | 100 | 200 | 1000 | 2000 | 6000 | 6000 | 20000 | 20000 | | 27 | 200 | 400 | 1000 | 2000 | X | X | X | X | X | | 28 | 400 | 1000 | 2000 | 6000 | 20000 | 20000 | X | X | X | | 29 | 200 | 400 | 1000 | 2000 | 6000 | 20000 | 20000 | X | | | 30 | 50 | 100 | 100 | 200 | 200 | 400 | 400 | 400 | 1000 | | 31 | 100 | 200 | 200 | 400 | 1000 | 2000 | 2000 | 6000 | 20000 | | 32 | 200 | 400 | 1000 | 1000 | 2000 | 6000 | 6000 | X | X | | 33 | 400 | 1000 | 2000 | 6000 | 6000 | 20000 | X | X | X | | 34 | 1000 | 2000 | 6000 | 20000 | 20000 | X | X | X | X | | 35 | - | - | - | 50 | 50 | 100 | 100 | 200 | 400 | | 36 | - | 50 | 100 | 200 | 400 | 400 | 1000 | 2000 | 6000 | | 37 | 100 | 200 | 400 | 1000 | 1000 | 2000 | 2000 | 6000 | 20000 | | 38 | 400 | 1000 | 2000 | 2000 | 6000 | 6000 | X | X | X | | 39 | 1000 | 2000 | 6000 | 20000 | 20000 | X | X | X | X | | 40a | - | - | - | - | - | - | - | - | - | | 41a | - | - | - | - | - | - | - | - | - | | 42a | - | - | - | - | - | - | - | - | - | | 43 | - | - | - | 100 | 400 | 1000 | 1000 | X | X | | 44 | - | 50 | 50 | 200 | 1000 | 2000 | 2000 | X | X | | 45 | - | - | 50 | 100 | 200 | 400 | 400 | X | X | | 46 | - | - | - | 50 | 200 | 400 | 400 | X | X |
Poznámka: Hodnoty parametru R jsou uváděny v metrech; symbol: X znamená kombinace těch látek a těch množství, které prakticky neexistují; symbol: (-) míní se zanedbatelné dopady.
^a Kategorie pro potrubí jsou v tabulce č. 4b.
Tabulka č. 4b) - PŘEDPOKLÁDANÝ DOSAH SMRTELNÝCH DOPADŮ HAVÁRIE DOPRAVY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK PROTÉKAJÍCÍCH PODZEMNÍMI POTRUBÍMI
| Ref. Číslo | Typ látky | Údaje k látce | Průměra (m) | Parametr R (m) |
|---|---|---|---|---|
| 2 | Hořlavá Kapalina | Tlak nasycených par (20 °C) < 0,03 MPa | >0,2 | 50 50 100 |
| 5 | Tlak nasycených par (20 °C) >= 0,03 MPa | 0,2-0,4 >0,4 | 50 100 | |
| 8 | Hořlavý Plyn | Zkapalněný (tlakem) | < 0,1 0,1-0,2 >0,2 | 200 400 1000 |
| 12 | Stlačený | 0,2-1 >1 | 50 100 | |
| 40 | Toxický plyn | Nízká toxicita | < 0,1 0,1-0,2 | 1000 2000 |
| 41 | Vysoká toxicita | < 0,1 0,1-0,2 | 2000 6000 | |
| 42 | Tlak >2,5 MPa, vysoká toxicita | < 0,02 0,02-0,04 0,04-0,1 | 400 1000 2000 |
^a Průměr největšího potrubí
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 103/2006 Sb.
Rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu
Vnější havarijní plán obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje údaje informačního a operativního charakteru a plány konkrétních činností. Grafická část slouží pro názorné zobrazení základních informací textové části a obsahuje mapy^9), grafy, schémata, rozmístění sil a prostředků, způsoby nasazení a podobně.
Pro potřeby řešení závažné havárie zdroje rizika může být území zóny havarijního plánování členěno na dva nebo více sektorů a jejich úseky. V závislosti na směru nebo způsobu šíření dopadů unikající nebezpečné látky a výsledcích monitorování se v těchto sektorech (jejich úsecích) uplatní ochranná opatření stanovená vnějším havarijním plánem. Příslušná opatření se zpracují podle specifických vlastností nebezpečné látky a podle scénářů jejího působení mimo zdroj rizika při havárii pro jednotlivé sektory. V bezprostředním okolí zdroje rizika nebo v blízkosti místa průniku látky do vodního toku a podobně budou zpravidla uplatňována příslušná a předem stanovená opatření bez ohledu na rozsah šíření nebezpečných látek při havárii a bez ohledu na výsledky monitorování situace (dále jen “neodkladná opatření“). Přesný průběh hranic sektorů se přizpůsobí místním urbanistickým, terénním, demografickým a klimatickým poměrům, případně dalším faktorům hodných zřetele.
Ochranná opatření se formou plánů konkrétních činností plánují pro příslušné části zóny havarijního plánování, jejich výběr a způsob zpracování se volí přiměřeně k velikosti zóny a charakteru ohrožení.
Vnější havarijní plán se člení na:
A. Informační část
Informační část obsahuje
- a) identifikaci provozovatele, popis objektů nebo zařízení, určení zdroje rizika,
- b) charakteristiku území zóny havarijního plánování, zejména geografickou, demografickou, klimatickou, hydrogeologickou a popis infrastruktury,
- c) vymezení zóny havarijního plánování,
- d) sídelní celky v zóně havarijního plánování včetně přehledu počtu obyvatel,
- e) popis struktury organizace havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování včetně uvedení kompetencí jejích složek,
- f) podklady předané krajskému úřadu provozovatelem zpracované stanoveným způsobem,
- g) výčet a charakteristiky uvažovaných účinků závažné havárie podle zpracované analýzy rizik včetně popisu jejich očekávaných dopadů (například domino efekt),
- h) základní informace o působení nebezpečné látky na lidský organismus a prvotní jednoduchou diagnostickou metodu zjištění zasažení,
- i) seznam všech vnitřních havarijních plánů provozovatelů zdrojů rizik.
Ke zpracování částí uvedených pod písmeny b) až d) se využije havarijní plán kraje^10).
B. Operativní část
Operativní část udává přehled připravených opatření, která jsou prováděna po vyrozumění o podezření na vznik nebo o vzniku havárie provozovatelem. Rozpracovává řešení jednotlivých opatření v závislosti na předpokládané situaci a její očekávané časové posloupnosti, včetně dohodami zabezpečených úkolů jednotlivých správních úřadů při realizaci neodkladných opatření. Provedení jednotlivých opatření se zajišťuje podle plánů konkrétních činností v závislosti na charakteru havárie.
Operativní část obsahuje
- a) úkoly příslušných správních úřadů, složek integrovaného záchranného systému, případně i dalších dotčených správních úřadů, včetně úkolů, sil a prostředků jiných fyzických a právnických osob při havárii,
- b) způsob koordinace řešení závažné havárie,
- c) kritéria pro možné vyhlášení odpovídajících krizových stavů, jestliže vnější havarijní plán k řešení mimořádné události zjevně nepostačuje,
- d) způsob zabezpečení informačních toků při řízení záchranných a likvidačních prací,
- e) zásady činnosti při rozšíření nebo možnosti rozšíření dopadů havárie mimo zónu havarijního plánování a systém napojení a spolupráce dotčených správních úřadů.
C. Plány konkrétních činností
Za účelem konkrétních činností pro provádění záchranných a likvidačních prací v zóně havarijního plánování se zpracuje zejména plán:
- a) vyrozumění,
- b) varování obyvatelstva,
- c) ukrytí obyvatelstva,
- d) záchranných a likvidačních prací,
- e) evakuace osob,
- f) individuální ochrany obyvatelstva,
- g) dekontaminace,
- h) monitorování,
- i) regulace pohybu osob a vozidel
- j) traumatologický,
- k) veterinárních opatření,
- l) zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody kontaminovaných nebezpečnou látkou,
- m) preventivní opatření k zabránění nebo omezení domino efektu havárie,
- n) opatření při hromadném úmrtí osob,
- o) opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí,
- p) zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti,
- q) komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky,
- r) nakládání s odpady vzniklými při závažné havárii.
Vyrozumění
Pro potřeby vyrozumění se zpracuje plán vyrozumění, který obsahuje:
- a) jména a názvy dotčených složek, adresy a způsoby kontaktního spojení na
-
- operační střediska působící na území kraje,
-
- příslušné pověřené zaměstnance krajského úřadu, dotčeného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a dotčeného obecního úřadu, v jejichž správních obvodech se nachází objekt provozovatele,
-
- příslušné zaměstnance ostatních složek integrovaného záchranného systému,
-
- další krajské nebo obecní úřady s působností v zóně havarijního plánování a dotčená operační střediska na jejich území, případně další krajské nebo obecní úřady dotčené plánovanými opatřeními,
-
- další dotčené územní správní úřady,
-
- dotčené ústřední správní úřady a operační střediska s celostátní působností,
-
- právnické osoby a podnikající fyzické osoby v zóně havarijního plánování
- b) potřebný výpis ze systému vyrozumění zabezpečovaného provozovatelem nebo popis způsobu vyrozumění, který provozovatel zabezpečuje.
V plánu vyrozumění se u každé zasahující složky integrovaného záchranného systému a pověřených zaměstnanců krajských a jiných územních správních úřadů uvede základní činnost prováděná po vyrozumění (např. vyhlášení poplachu, zabezpečení svozu).
Varování obyvatelstva
Pro potřeby varování obyvatelstva se zpracuje plán varování obyvatelstva, který vychází z podkladů o varování zabezpečovaného provozovatelem a dále obsahuje:
- a) zvolený způsob varování obyvatelstva, včetně poskytnutí tísňové informace,
- b) zabezpečení realizace zvoleného způsobu organizačními a technickými mechanismy,
- c) náhradní způsob varování obyvatelstva.
Ukrytí obyvatelstva
Pro potřeby ukrytí se zpracují zásady pro ukrytí, které obsahují:
- a) způsoby využití ochranných vlastností staveb v zóně havarijního plánování,
- b) zásady pro chování obyvatelstva při ukrytí.
Záchranné a likvidační práce
Pro potřebu povolání předurčených sil a prostředků se využívá poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje^11).
Pro potřeby nasazení předurčených sil a prostředků se zpracuje plán jejich nasazení, který obsahuje zejména:
- a) konkrétní možné nasazení,
- b) plněné úkoly,
- c) způsob řízení zásahu,
- d) materiální, technické a zdravotnické zabezpečení složek integrovaného záchranného systému.
Evakuace osob
Pro potřeby evakuace osob v případě závažné havárie se zpracuje evakuační plán. Evakuační plán obsahuje zejména:
- a) seznam sil a prostředků, které zabezpečí evakuaci,
- b) způsob jejich vyrozumění, vybavení, přípravy a povolání,
- c) počty osob k evakuaci a místa odkud a kam budou evakuovány,
- d) počty osob vyžadujících zvláštní péči,
- e) systém řízení hromadné evakuace a samovolné evakuace,
- f) popis doporučeného evakuačního zavazadla,
- g) systém evidence evakuovaných osob,
- h) evakuační trasy a jejich zabezpečení,
- i) přehled nouzového ubytování evakuovaných a způsoby jejich zásobování.
Individuální ochrana obyvatelstva
Pro potřeby ochrany dýchacích cest, očí a povrchu těla se zpracují zásady, které obsahují možnosti a způsob použití prostředků improvizované ochrany.
Dekontaminace
Pro potřeby dekontaminace se zpracuje plán dekontaminace, který obsahuje:
- a) seznamy stanovišť a objektů pro provedení dekontaminace,
- b) možné způsoby provedení dekontaminace osob, objektů, dopravních a jiných prostředků a území v zóně havarijního plánování,
- c) způsoby likvidace dekontaminačních prostředků včetně zacházení s oplachovou vodou,
- d) síly a prostředky pro dekontaminaci, způsob jejich vyrozumění a nasazení,
- e) způsob zajištění náhradního oblečení pro dekontaminované osoby.
Monitorování
Pro potřeby monitorování se zpracuje plán monitorování, který obsahuje:
- a) rozsah a způsob zapojení subjektů zajišťujících monitorování,
- b) způsob předávání zjištěných údajů,
- c) sledované veličiny pro monitorování, stanovení limitů pro realizaci a odvolání opatření ve vztahu k ochraně obyvatelstva a ochraně složek životního prostředí.
Regulace pohybu osob a vozidel
Pro potřeby regulace pohybu osob a vozidel se zpracuje plán, který obsahuje:
- a) stanovení hranic uzavřeného prostoru,
- b) určení vstupních a výstupních míst,
- c) možné způsoby regulace pohybu osob,
- d) síly a prostředky pro zabezpečení regulace pohybu osob a vozidel, jejich vyrozumění, nasazení a odpovědnost za provedení úkolů,
- e) úkoly při regulaci pohybu osob a vozidel.
Traumatologický plán
Pro potřeby zabezpečení odborné neodkladné zdravotní péče a odborného lékařského vyšetření se zpracuje traumatologický plán, který je členěný na plány dotčených zdravotnických zařízení a územně příslušného kraje, kterým se stanovuje způsob organizace zabezpečení zdravotní péče při mimořádné události. Traumatologický plán je sestaven z dílčích plánů v působnosti zpracovatelů a obsahuje:
- a) postupy a organizace dotčených zdravotnických zařízení a správních úřadů při zajištění neodkladné zdravotnické péče a zdravotní pomoci obyvatelstvu nebo jednotlivým osobám postiženým mimořádnou událostí nebo osobám, které provádějí záchranné a likvidační práce (včetně případných profylaktik) a byly v souvislosti s mimořádnou události zdravotně postiženy;
- b) způsob zabezpečení zdravotnické pomoci evakuovanému a nebo ukrývanému obyvatelstvu;
- c) zásady ochrany veřejného zdraví v prostorech i mimo prostory mimořádné události, režimy ochrany zdraví zasahujících složek integrovaného záchranného systému a dotčených zdravotnických zařízení.
Veterinární opatření
Pro potřebu ochrany hospodářských zvířat při havárii se zpracuje v souladu se zvláštním právním předpisem^12) plán veterinárních opatření.
Plán veterinárních opatření obsahuje:
- a) stavy a umístění hospodářských zvířat,
- b) opatření připravená pro jejich přežití a způsob jejich zabezpečení,
- c) hospodářská zvířata určená k evakuaci před intoxikací, jeho počty, trasy přesunu, způsoby ošetřování a místa jeho následného umístění a způsoby veterinárního třídění,
- d) opatření vůči intoxikovaným hospodářským zvířatům při havárii, včetně likvidace uhynulých zvířat.
Zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou
Pro zamezení distribuce a požívání se zpracuje plán zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou, který obsahuje:
- a) způsoby kontroly znečištění potravin, krmiv a vody,
- b) způsob vydání pokynu k zamezení distribuce a požívání,
- c) varianty možných opatření,
- d) způsob likvidace potravin a krmiv kontaminovaných nebezpečnou látkou,
- e) způsob zajištění a distribuce nezávadných potravin, vody a krmiv,
- f) stanovení zodpovědnosti za zamezení distribuce, kontroly a likvidace potravin, vody a krmiv.
Preventivní opatření k zabránění nebo omezení domino efektu havárie
Pro zabránění nebo omezení dopadů havárie se zpracuje plán preventivních opatření k zabránění nebo omezení domino efektů havárie, který obsahuje:
- a) seznam a dislokace objektů nebo zařízení, které mohou být při havárii ohroženy domino efektem,
- b) organizační, technická nebo jiná opatření, která mohou zabránit nebo omezit možnost vzniku domino efektu havárie, včetně uvedení právnických osob a fyzických osob zodpovědných za realizaci těchto opatření.
Opatření při hromadném úmrtí osob v oblasti zasažené havárií
Pro potřeby realizace opatření vůči zemřelým osobám v zasažené oblasti se zpracuje, v souladu se zvláštním právním předpisem^13), plán zacházení se zemřelými osobami v zasažené oblasti. Tento plán obsahuje:
- a) způsob vyhledání zemřelých osob a jejich identifikace,
- b) způsob zacházení s tělesnými pozůstatky a ostatky zemřelých osob,
- c) stanovení způsobu pohřbení.
Opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí
Pro minimalizaci dopadů havárie na vodu, půdu, rozsáhlé ekosystémy a další složky tvořící životní prostředí v zóně havarijního plánování a pro minimalizaci šíření poškození životního prostředí mimo zónu havarijního plánování (vodní toky, podzemní prameny, ovzduší, migrace kontaminovaných živočichů apod.) se zpracuje plán opatření k zabránění nebo omezení dopadů havárie na složky životního prostředí, který obsahuje:
- a) přehled dopadů působení nebezpečné látky na jednotlivé složky životního prostředí,
- b) přehled organizačních, technických, likvidačních a jiných opatření k zamezení dopadů nebezpečné látky na životní prostředí (instalace norných stěn, čerpání podzemní vody, vytváření vodních clon, skrývka a kompostování kontaminované zeminy, likvidace uhynulých a kontaminovaných živočichů apod.),
- c) přehled správních úřadů^14) a právnických osob a podnikajících fyzických osob odpovědných ze zákona za provedení těchto opatření.
Zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti
Pro potřebu udržení veřejného pořádku a bezpečnosti se zpracuje plán zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, který obsahuje:
- a) způsoby zabezpečení,
- b) opatření zaměřená na omezení rabování a projevů hyenismu v evakuovaných nebo vylidněných oblastech,
- c) činnost příslušných orgánů.
Komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky
Pro zabezpečení informovanosti a komunikace s veřejností se zpracuje plán komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky, který obsahuje:
- a) přehled spojení na hromadné informační prostředky,
- b) texty nebo nahrávky televizních a rozhlasových tísňových informací,
- c) frekvence vysílání rozhlasových stanic,
- d) způsob ověření průniku tísňových informací,
- e) náhradní způsoby pro informování veřejnosti,
- f) formy, způsoby a postupy při poskytování informací obyvatelstvu o skutečném ohrožení a následně přijímaných opatřeních k ochraně obyvatelstva,
- g) organizační a materiální zabezpečení
- h) rozdělení odpovědnosti za komunikaci s veřejností a hromadnými informačními prostředky.
Nakládání s odpady vzniklými při závažné havárii
Pro účely nakládání s odpady se zpracuje, v souladu se zvláštním právním předpisem^15), plán nakládání s odpady vzniklými při závažné havárii. Tento plán obsahuje:
- a) způsob nakládání s odpady a seznam právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k nakládání s odpady,
- b) přehled skládek odpadů a ostatních zařízení, která jsou určena k nakládání s odpady,
- c) rozdělení odpovědnosti za provedení odstranění odpadů,
- d) stanovení dozoru při odstranění odpadů.
^1) § 2 písm. k) zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).
^2) § 2 písm. a) a b) zákona č. 59/2006 Sb.
^3) § 2 písm. d) zákona č. 59/2006 Sb.
^4) § 2 písm. c) zákona č. 59/2006 Sb.
^5) § 2 písm. i) zákona č. 59/2006 Sb.
^6) § 10 zákona č. 59/2006 Sb.
^7) § 18 odst. 1 písm. a) zákona č. 59/2006 Sb.
^8) § 44a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
^9) Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání.
^10) Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb.
^11) § 4 odst. 7 zákona č. 239/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
^12) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
^13) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
^14) Například § 27 zákona č.59/2006 Sb.
^15) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.