← Aktuální text · Historie

Zákon o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem

Aktuální text a fecha 2008-08-31

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky

Čl. I

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákona č. 350/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 219/2002 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 47/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 290/2005 Sb., se mění takto:

Dosavadní body 9 až 12 se označují jako body 8 až 11.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o Komisi pro cenné papíry

Čl. II

Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 381/2005 Sb., se mění takto:

„§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje působnost a pravomoci České národní banky při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem a stanoví některá práva a povinnosti subjektů, které na tomto trhu působí.“.

„§ 2

Česká národní banka při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem posiluje důvěru investorů a emitentů investičních nástrojů v kapitálový trh zejména tím, že přispívá k ochraně investorů a rozvoji kapitálového trhu a podporuje osvětu v této oblasti.“.

„§ 3

Působnost České národní banky v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem

Česká národní banka v oblasti kapitálového trhu

^1) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 377/2005 Sb. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(3) Proti rozhodnutí České národní banky v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem lze podat rozklad. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky, která též rozhoduje o opravném prostředku proti rozhodnutí organizátora regulovaného trhu nebo burzovní komory podle zvláštního právního předpisu^24e).

^24e) § 49 odst. 1 a § 149 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

„(4) V řízení, které se dotýká osob v počtu vyšším, než je 30, lze doručovat písemnosti veřejnou vyhláškou.“.

^9b) § 90, 91 a § 97 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).“.

„(2) Česká národní banka může uplatnit oprávnění podle odstavce 1 písm. b) až e) i v případě šetření skutečnosti jiné než podle odstavce 1 písm. b), je-li to nutné ke zjištění informací, o které žádá zahraniční orgán dohledu nad finančním trhem, za podmínky, že je to nutné pro plnění jeho úkolů v oblasti dohledu nad finančním trhem, že tyto informace mu lze v souladu s § 26 poskytnout a že může uplatnit srovnatelné pravomoci na území svého státu v případě obdobné žádosti České národní banky.

(3) Osoba podléhající dohledu České národní banky nad kapitálovým trhem je povinna v souvislosti s výkonem kontroly na místě poskytnout České národní bance potřebnou součinnost, zejména na žádost neprodleně umožnit vstup do svých prostor. Osoba, od které je Česká národní banka oprávněna vyžadovat informace nebo podklady nebo záznamy a údaje podle odstavce 1 nebo 2, je povinna poskytnout tyto informace nebo podklady nebo záznamy a údaje bez zbytečného odkladu, nestanoví-li Česká národní banka lhůtu delší.

(4) Pokud hrozí nebezpečí z prodlení, může Česká národní banka ve vztahu k osobám podléhajícím dohledu podle § 7 zahájit kontrolu na místě i tím, že při oznámení o zahájení kontroly současně provede první úkon kontroly. Při doručování oznámení o zahájení kontroly lze postupovat obdobně podle § 10 odst. 2 a 3.

(5) Osoby, u kterých je důvodné podezření, že bez příslušného povolení nebo souhlasu České národní banky provádějí činnost, ke které je třeba povolení nebo souhlas České národní banky, je Česká národní banka oprávněna kontrolovat v rozsahu, který je potřebný ke zjištění skutkového stavu týkajícího se takové činnosti, a kontrolovaná osoba je povinna poskytnout součinnost.“.

Odstavec 6 se zrušuje.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 1 a dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 2 a 3.

„§ 9a

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c) a e) lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze uložit pokutu do 50 000 000 Kč.

§ 9b

Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c) a e) se uloží pokuta do 5 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. d) pokuta do 50 000 000 Kč.

§ 9c

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby^10) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty za správní delikty uložené Českou národní bankou podle tohoto zákona vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad. Příjem z pokut uložených obchodníkům s cennými papíry podle tohoto zákona je příjmem Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, příjem z ostatních pokut uložených podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu.

^10) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.

Poznámka pod čarou č. 11 zní:

„^11) § 6 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.“.

Poznámka pod čarou č. 12 zní:

„^12) § 14 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

Poznámka pod čarou č. 13 zní:

„^13) § 74 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

Poznámka pod čarou č. 14 zní:

„^14) § 83 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

Poznámka pod čarou č. 15 zní:

„^15) § 45 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

Poznámka pod čarou č. 16 zní:

„^16) Zákon č. 189/2004 Sb.“.

^18) § 25 zákona č. 189/2004 Sb.

^19) Zákon č. 42/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^20) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(1) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo formou úředních sdělení České národní banky ve Věstníku České národní banky (dále jen „Věstník“)

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. V úvodní části jeho ustanovení se slovo „Komise“ nahrazuje slovy „Česká národní banka“ a slova „Věstníku Komise určí“ se nahrazují slovy „Věstníku oznámí“.

„(1) Zaměstnanci České národní banky vykonávající dohled v oblasti kapitálového trhu a osoby, jejichž služeb Česká národní banka využívá při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem, a jejich zaměstnanci a členové poradních orgánů České národní banky pro oblast kapitálového trhu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech informacích získaných v souvislosti s výkonem své činnosti, funkce nebo svého zaměstnání v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem. Informace podle věty první může osoba, která má povinnost mlčenlivosti, použít jen způsobem a v rozsahu nutném pro plnění úkolů nebo výkon funkce v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem nebo v soudním řízení vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo výkonem dohledu nad kapitálovým trhem nebo v obdobném mezinárodním řízení. Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí informace třetí osobě v souhrnné podobě tak, že nelze identifikovat konkrétní subjekt, kterého se informace týká. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení činnosti, zaměstnání nebo funkce, které tuto povinnost založily.“.

Čl. III

Přechodná ustanovení

Čl. IV

Zmocnění

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o České národní bance

Čl. V

Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto:

„§ 3a

Česká národní banka je povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně jedenkrát ročně k informaci zprávu o finanční stabilitě.“.

^1a) § 18b zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění zákona č. 257/2004 Sb.“.

„§ 29a

Obchody, které Česká národní banka provádí podle části šesté s bankami, může obdobně provádět i s pobočkami zahraničních bank a se spořitelními a úvěrními družstvy.“.

„(2) Česká národní banka spolu s Ministerstvem financí předkládá vládě návrhy zákonných úprav devizového hospodářství a regulace vydávání elektronických peněz.“.

„(3) Česká národní banka spolupracuje s Ministerstvem financí na přípravě návrhů zákonných úprav v oblasti finančního trhu; ustanovení odstavců 1 a 2 tím nejsou dotčena.“.

„(3) Česká národní banka stanoví k zajištění jednotného platebního styku a zúčtování vyhláškou

„(2) Česká národní banka vyžaduje k zabezpečení svých úkolů potřebné informace a podklady od

Právo České národní banky vyžadovat informace podle zvláštních právních předpisů a plnění informační povinnosti těchto osob podle zvláštních právních předpisů tím není dotčeno^8a).

(3) Česká národní banka stanoví opatřením vyhlášeným ve Věstníku České národní banky obsah, formu, termíny a způsob sestavování a předkládání informací a podkladů vyžadovaných od osob uvedených v odstavci 2 písm. a) a organizační a komunikační podmínky pro jejich předávání České národní bance.

(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou okruh osob uvedených v odstavci 2 písm. b) a c) a obsah, formu, termíny a způsob sestavování a předkládání od nich vyžadovaných informací a podkladů.

(5) Pokud předložené informace a podklady neodpovídají požadavkům stanoveným podle odstavce 3 nebo 4 anebo pokud vzniknou důvodné pochybnosti o správnosti nebo úplnosti předložených informací a podkladů, je Česká národní banka oprávněna vyžádat si odpovídající upřesnění nebo vysvětlení.

^8) Nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství.

^8a) Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

Poznámka pod čarou č. 9 zní:

„^9) Zákon č. 15/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

„§ 44

(1) Česká národní banka vykonává dohled nad

(2) Dohled zahrnuje

(3) Česká národní banka vykonává nad osobami uvedenými v odstavci 1 též dohled na konsolidovaném základě nebo ve skupině a doplňkový dohled nad těmito osobami ve finančních konglomerátech v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy^9f).

^9a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů, část třetí zákona č. 124/2002 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů.

^9b) § 3 písm. a) zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^9c) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí.

^9d) Část čtvrtá zákona č. 124/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^9e) Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů.

^9f) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).“.

„(2) Zaměstnanec České národní banky nesmí vykonávat dohled formou kontroly na místě v případech, kdy je osobou blízkou^11a) vůči kontrolované osobě nebo osobě, která má v kontrolované osobě postavení, které by mohlo ovlivnit jeho činnost.

^11a) § 116 občanského zákoníku.“.

„§ 45a

Výbor pro finanční trh

(1) Zřizuje se výbor pro finanční trh (dále jen „výbor“) jako poradní orgán bankovní rady pro oblast dohledu nad finančním trhem.

(2) Výbor má 7 členů, kterými jsou:

(3) Funkční období člena výboru voleného rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny je 3 roky. Může být zvolen i opakovaně. Rozpočtový výbor je povinen zvolit člena výboru nejpozději do 3 měsíců od uplynutí funkčního období, smrti, vzdání se funkce nebo odvolání předchozího člena výboru rozpočtovým výborem z důvodu ztráty důvěryhodnosti.

(4) Členové výboru vykonávají svoji funkci nestranně a za výkon funkce jim nepřísluší odměna.

§ 45b

(1) Výbor se schází pravidelně alespoň dvakrát ročně.

(2) Jednání výboru řídí předseda a v jeho nepřítomnosti místopředseda.

(3) Guvernér České národní banky a ministr financí mají právo účastnit se jednání výboru.

(4) Výbor přijme svůj jednací řád, kterým upraví podrobnější pravidla svého jednání.

(5) Zaměstnanec České národní banky určený bankovní radou plní funkci tajemníka výboru.

§ 45c

(1) Výbor sleduje a projednává

a to vnitrostátní i mezinárodní povahy.

(2) Výbor je oprávněn předkládat bankovní radě stanoviska a doporučení v oblastech uvedených v odstavci 1 a v těchto případech je předseda výboru a v jeho nepřítomnosti místopředseda výboru oprávněn účastnit se projednávání stanoviska nebo doporučení výboru v bankovní radě. Obdobná stanoviska a doporučení je výbor oprávněn předkládat i Ministerstvu financí.

(3) Česká národní banka informuje výbor alespoň dvakrát ročně o hlavních aktivitách v oblasti dohledu nad finančním trhem v uplynulém období včetně vydaných rozhodnutí. Učiní tak i na žádost výboru; stejnou informační povinnost má na žádost výboru i Ministerstvo financí a finanční arbitr.

§ 45d

Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem

(1) Česká národní banka každoročně vypracovává a nejpozději do 30. června následujícího roku předkládá Poslanecké sněmovně, Senátu a vládě k informaci zprávu o výkonu dohledu nad finančním trhem.

(2) Před předložením zprávy o výkonu dohledu musí její návrh projednat výbor, který má právo připojit k ní své vyjádření.“.

„§ 46

Opatření k nápravě

(1) Pokud Česká národní banka zjistí, že osoba uvedená v § 24 písm. b) porušila tento zákon, jiný právní předpis nebo opatření vydané Českou národní bankou, požaduje, aby tato osoba upustila od nesprávného postupu nebo ukončila činnost.

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 informuje Českou národní banku o odstranění nedostatku bez zbytečného odkladu poté, kdy byl nedostatek odstraněn, nebo neprodleně poté, kdy byla činnost ukončena.

(3) Na postup podle odstavce 1 se nevztahují předpisy o správním řízení.“.

„§ 46a

Správní delikty při podnikání a obchodování na peněžním trhu

(1) Právnická osoba, která není bankou, nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší pravidlo obezřetného podnikání nebo podmínky, za kterých lze obchodovat na peněžním trhu, stanovené podle § 24 písm. b).

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

§ 46b

Správní delikty při plnění informační povinnosti

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 41 odst. 2 se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost předložit informaci nebo podklad podle § 41, anebo tím, že tato informace nebo podklad je opakovaně neúplná nebo nesprávná.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

§ 46c

Správní delikty při reprodukci symbolů peněz a jejich napodobenin

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že při reprodukci symbolů peněz a jejich napodobenin zhotoví reprodukci bankovky, mince, platebního prostředku nebo cenného papíru, znějících na koruny české nebo cizí měnu anebo zhotoví, prodá, doveze nebo rozšiřuje za účelem prodeje nebo pro jiné obchodní účely předmět úpravou je napodobující v rozporu s § 20 nebo přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství^11b).

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 500 000 Kč.

(3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že při reprodukci symbolů peněz a jejich napodobenin zhotoví reprodukci bankovky, mince, platebního prostředku nebo cenného papíru, znějících na koruny české nebo cizí měnu anebo zhotoví, prodá, doveze nebo rozšiřuje za účelem prodeje nebo pro jiné obchodní účely předmět úpravou je napodobující v rozporu s § 20 nebo přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství^11b).

(4) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.

§ 46d

Správní delikty proti peněžnímu oběhu

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že neodebere padělanou bankovku nebo minci, ač je povinna tak učinit podle § 21 nebo přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství^11c) a nepředá je České národní bance.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

§ 46e

Správní delikty v platebním styku

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství^11d)

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do výše 5 000 000 Kč.

(3) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) a d) se uloží pokuta do výše 1 000 000 Kč.

§ 46f

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila správní řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle § 46a až 46e projednává Česká národní banka.

(5) O rozkladu proti rozhodnutí o správním deliktu rozhoduje bankovní rada.

(6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby^11f) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(7) Pokuty za správní delikty uložené Českou národní bankou vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

^11b) Nařízení Rady (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím. Nařízení Rady (ES) č. 2183/2004, kterým se na nezúčastněné členské státy rozšiřuje použitelnost nařízení (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím. ^

^11c) Nařízení Rady (ES) 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání a nařízení Rady (ES) 1339/2001, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu. ^

^11d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001 ze dne 19. prosince 2001 o přeshraničních platbách v eurech, Úřední věstník, L 344, 28/12/2001 P. 0013 - 0016. ^

^11e) Čl. 4 a 6 nařízení č. 2560/2001. ^

^11f) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“.

„§ 49a

Správní poplatky za úkony České národní banky podle zvláštního právního předpisu^12b) jsou příjmem České národní banky.

^12b) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(6) Česká národní banka vydává úřední sdělení České národní banky, kterými informuje například o rozhodnutích bankovní rady o úrokových sazbách, o výkladových stanoviscích České národní banky, o podmínkách pro provádění obchodů České národní banky a o skutečnostech důležitých pro osoby, které působí na finančním trhu. Úřední sdělení České národní banky podepisuje člen bankovní rady a jsou vyhlašována ve Věstníku.“.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.

„(8) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup stejnopis Věstníku, který se však nepovažuje za Věstník podle odstavce 3 a na jehož znění se nelze ve správním řízení ani v jiném řízení odvolat.“.

„(3) Zaměstnanci České národní banky nemohou bez předchozího souhlasu bankovní rady vykonávat podnikatelskou činnost, podílet se na podnikatelské činnosti jiných osob nebo zastávat funkce ve statutárních a jiných orgánech jakékoli obchodní společnosti. Toto ustanovení se nevztahuje na správu vlastního majetku a činnost vědeckou, literární, publicistickou, uměleckou a pedagogickou. Při těchto všech činnostech jsou zaměstnanci České národní banky povinni dbát, aby nedocházelo ke střetu zájmů nebo zneužití informací získaných při výkonu jejich funkce v České národní bance.“.

„(4) Zaměstnanci České národní banky jsou povinni dodržovat pravidla profesionální etiky stanovená etickým kodexem České národní banky, který schvaluje bankovní rada.“.

Čl. VI

Přechodná ustanovení

Čl. VII

Zmocnění

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, jak vyplývá z pozdějších zákonů a nálezu Ústavního soudu.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o pojišťovnictví

Čl. VIII

Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 316/2001 Sb., zákona č. 12/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 39/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:

Poznámka pod čarou č. 2a zní:

„^2a) Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí).“.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 2a se označuje jako poznámka pod čarou č. 2b, a to včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou.

„(2) Před udělením povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovně, která je

si Česká národní banka vyžádá stanovisko příslušného orgánu dohledu, který vykonává dohled nad činností takové banky nebo obchodníka s cennými papíry.“.

„(6) V případě pochybností o rozsahu osvědčení vydaného zahraniční společností pojistných matematiků rozhodne Česká národní banka o zápisu do seznamu odpovědných pojistných matematiků po konzultaci s organizací pojistných matematiků se sídlem v České republice akreditovanou u Mezinárodní aktuárské asociace.“.

Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 7 až 10.

„(5) V případech, kdy pojišťovna a zahraniční banka nebo zahraniční obchodník s cennými papíry nebo zahraniční banka nebo zahraniční obchodník s cennými papíry současně jsou úzce propojeni, nebo mají téhož společníka, je dohled nad činností pojišťovny ve skupině vykonáván v úzké spolupráci České národní banky s příslušným zahraničním orgánem dohledu. Kontrolní skupiny mohou být vytvořeny ze zástupců jednotlivých orgánů dohledu. Tyto orgány si navzájem poskytují informace související s výkonem dohledu nad činností pojišťovny ve skupině, aniž by tím byla dotčena jejich vlastní odpovědnost. Výměna těchto informací podléhá povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 39.“.

„§ 26e

Pořádková pokuta

(1) Pojišťovně nebo zajišťovně, která znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu zejména tím, že neposkytne potřebnou součinnost nebo nevyhoví výzvě dané podle tohoto zákona, může Česká národní banka uložit pořádkovou pokutu do 5 000 000 Kč.

(2) Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit opakovaně. Úhrn uložených pokut nesmí převyšovat 20 000 000 Kč.

(3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 6 měsíců ode dne, kdy k protiprávnímu jednání došlo.

(4) Pokuty uložené Českou národní bankou vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“.

„Správní delikty

§ 35

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 500 000 Kč.

§ 35a

Správní delikty právnických osob

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že uvede nesprávné údaje v žádosti nebo informaci podané podle tohoto zákona.

(2) Pojišťovna nebo zajišťovna se dopustí správního deliktu tím, že

(3) Pojišťovna se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu se zvláštním právním předpisem^12a) neukončí šetření do 3 měsíců ode dne, kdy jí byla oznámena pojistná událost nebo v této lhůtě neoznámí důvody, pro které nebylo šetření ukončeno.

(4) Kancelář se dopustí správního deliktu, jestliže nesplní povinnost poskytnout náhradní plnění podle zvláštního právního předpisu^12b).

(5) Za správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2 písm. c), odstavce 3 nebo 4 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 2 písm. a) a b) se uloží pokuta do 50 000 000 Kč.

^12a) § 16 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě). § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 47/2004 Sb.

^12b) § 24a a 24b zákona č. 168/1999 Sb., ve znění zákona č. 47/2004 Sb.“.

„§ 35b

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle § 35 a 35a projednává Česká národní banka.

(5) Pokuty za správní delikty uložené Českou národní bankou vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“.

^13a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

Čl. IX

Přechodná ustanovení

Čl. X

Zmocnění

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), jak vyplývá z pozdějších zákonů.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem

Čl. XI

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 36/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto:

„(2) Účastníkem může být dále fyzická osoba starší 18 let s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, pokud je účastna důchodového pojištění nebo je poživatelem důchodu z českého důchodového pojištění nebo je účastna veřejného zdravotního pojištění v České republice, která uzavře s penzijním fondem smlouvu.“.

„(1) Ke vzniku a činnosti penzijního fondu je třeba povolení. O udělení povolení rozhoduje na základě písemné žádosti zakladatelů penzijního fondu Česká národní banka. Před vydáním rozhodnutí o žádosti o povolení požádá Česká národní banka o stanovisko Ministerstvo práce a sociálních věcí.“.

Poznámky pod čarou č. 3 a 3a znějí:

„^3) § 4 a 5 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování.

^3a) § 14 až 19 zákona č. 189/2004 Sb.“.

Poznámka pod čarou č. 7 zní:

„^7) Zákon č. 189/2004 Sb.“.

Poznámka pod čarou č. 8 zní:

„^8) Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).“.

„(1) Penzijní fond podává čtvrtletně žádost o poskytnutí státního příspěvku souhrnně za všechny účastníky, kterým náleží státní příspěvek podle § 29. Součástí žádosti jsou údaje na technickém nosiči dat. Žádost se podává ministerstvu v kalendářním měsíci následujícím po skončení kalendářního čtvrtletí. Žádost se zpracovává za použití informačního systému ministerstva, provozovaného za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^8d). V případě neúplné žádosti nebo nesprávných údajů provede penzijní fond opravu žádosti. Oprava žádosti se podává zároveň se žádostí o státní příspěvek za kterékoliv následující kalendářní čtvrtletí. Po dobu, než je žádost doplněna nebo opravena, lhůta uvedená v odstavci 2 ve vztahu k účastníkům, jichž se oprava žádosti týká, neběží.

^8d) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb.“.

„(5) O vrácení částek státního příspěvku vyhotoví penzijní fond protokol, jehož součástí jsou údaje na technickém nosiči dat. Vracení částek státního příspěvku se provádí za použití informačního systému ministerstva do desátého dne každého kalendářního měsíce. Při vracení částek státního příspěvku ministerstvo prověří, zda vracená částka není vyšší, než částka poukázaná na účastníka.“.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.

„(6) Jestliže penzijní fond čerpal státní příspěvek ve vyšší částce, než náležel, a je v prodlení s plněním povinnosti vrátit státní příspěvek ve lhůtách uvedených v odstavci 3, je povinen platit penále ve výši 1 promile z neprávem čerpané částky státního příspěvku za každý den prodlení. Penále se počítá ode dne následujícího po uplynutí těchto lhůt až do dne, kdy byly neprávem čerpané částky státního příspěvku vráceny ministerstvu. Penále ve výši 1 promile z částek státního příspěvku, které nebyly použity na uspokojení nároků, je penzijní fond povinen platit za každý den prodlení, jestliže tyto částky státního příspěvku nebyly vráceny ministerstvu ve lhůtách uvedených v odstavci 4. Penále se počítá ode dne následujícího po uplynutí těchto lhůt až do dne, kdy byly částky státního příspěvku vráceny ministerstvu. Penále stanoví ministerstvo rozhodnutím; penále vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad podle zákona upravujícího správu daní a poplatků^9).

(7) Ministerstvo může vyhláškou stanovit způsob podání a náležitosti žádosti o poskytnutí státního příspěvku podle odstavce 1 a způsob podání a náležitosti protokolu o vracení státního příspěvku podle odstavce 5, jestliže by byl dosavadní způsob penzijním fondem zpochybněn.

^9) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(5) Penzijní fond může obhospodařování svého majetku svěřit třetí osobě; pravidla o podmínkách pro svěření majetku fondu kolektivního investování k obhospodařování podle zvláštního právního předpisu o kolektivním investování platí obdobně^9a).

^9a) § 78 zákona č. 189/2004 Sb.“.

Poznámka pod čarou č. 11c zní:

„^11c) Vyhláška č. 270/2004 Sb., o způsobu stanovení reálné hodnoty majetku a závazků fondu kolektivního investování a o způsobu stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování.“.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.

„§ 42

(1) Činnost penzijního fondu a činnost depozitáře podle tohoto zákona podléhají dohledu, který vykonává Česká národní banka. Státní dozor v rozsahu stanoveném v § 45a vykonává ministerstvo. Kontrolní oprávnění finančních a jiných orgánů podle zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena.

(2) Při výkonu dohledu Česká národní banka dohlíží na dodržování tohoto zákona, zvláštních právních předpisů, statutu a penzijního plánu, jakož i rozhodnutí vydaných Českou národní bankou a dbá na ochranu účastníků.

(3) Při výkonu dohledu a státního dozoru si Česká národní banka a ministerstvo vzájemně poskytují všechny informace a zjištění, které mohou být významné pro výkon jejich působnosti. Na plnění vzájemné informační povinnosti se nevztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost.

(4) Při výkonu dohledu může Česká národní banka požadovat od penzijního fondu informace o jeho činnosti, a to v rozsahu potřebném pro výkon dohledu. Pověření zaměstnanci České národní banky jsou při výkonu dohledu oprávněni účastnit se jednání orgánů penzijního fondu a vstupovat do prostorů penzijního fondu.

(5) Orgány, jejich členové a zaměstnanci penzijního fondu jsou povinni předložit České národní bance jí vyžádané doklady a písemnosti potřebné pro výkon dohledu nad penzijními fondy a poskytnout k tomu všechny potřebné informace v písemné nebo ústní formě.

(6) Penzijní fond je povinen

(7) Česká národní banka vede seznam všech penzijních fondů a uveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

„§ 43a

Přestupky

(1) Člen orgánu penzijního fondu se dopustí přestupku tím, že z majetku penzijního fondu koupí věc, jejíž hodnota přesahuje částku 5 000 Kč, anebo penzijnímu fondu věc, jejíž hodnota přesahuje částku 5 000 Kč, prodá.

(2) Člen orgánu penzijního fondu nebo zaměstnanec penzijního fondu se dopustí přestupku tím, že

(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.

§ 43b

Správní delikty právnických osob

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že provozuje penzijní připojištění bez povolení podle § 5.

(2) Penzijní fond se dopustí správního deliktu tím, že

(3) Depozitář se dopustí správního deliktu tím, že

(4) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavců 2 a 3 pokuta do 5 000 000 Kč.

§ 43c

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. O výši pokuty, uložené penzijnímu fondu, se sníží část zisku, která se rozděluje podle § 35 na základě rozhodnutí valné hromady.

(3) Při určení hodnoty věci uvedené v § 43a odst. 1 se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla koupena nebo prodána, v době a místě uskutečnění koupě nebo prodeje prodává, a nelze-li takto hodnotu věci zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci.

(4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(5) Správní delikty projednává v prvním stupni

(6) Ze správních orgánů uvedených v odstavci 5 písm. b) projedná správní delikt uvedený v § 43b odst. 2 písm. a) ten správní orgán, který zahájí správní řízení jako první. Je-li správní řízení zahájeno u každého z těchto orgánů v tentýž den, správní delikt projedná Česká národní banka.

(7) Pokuty za správní delikty vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“.

„45a

(1) Činnost penzijního fondu a depozitáře podle tohoto zákona podléhá státnímu dozoru ministerstva v rozsahu povinností stanovených tímto zákonem penzijnímu fondu v souvislosti s poskytováním a vracením státního příspěvku.

(2) Při výkonu státního dozoru ministerstvo dohlíží na dodržování tohoto zákona a penzijního plánu a dbá na ochranu účastníků.

(3) Při výkonu státního dozoru ministerstvo prověřuje seznamy účastníků všech penzijních fondů tak, aby státní příspěvek byl poskytnut za každého účastníka pouze jednou.

(4) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo povinno prověřit, zda fyzická osoba, která je účastníkem, splňuje podmínky stanovené v § 2 odst. 1 a zda penzijní připojištění nezaniklo úmrtím účastníka. Ke splnění uvedené povinnosti je ministerstvo oprávněno požadovat, aby Ministerstvo vnitra prověřilo v informačním systému evidence obyvatel

(5) Prověření údajů uvedených v odstavci 4 písm. a), b) je ministerstvo oprávněno požadovat čtyřikrát za kalendářní rok, prověření údaje uvedeného v odstavci 4 písm. c) dvakrát za kalendářní rok. Údaje uvedené v odstavci 4 poskytuje Ministerstvo vnitra na základě žádosti ministerstva v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči dat. Pro prověření aktuálního stavu údajů v rozsahu uvedeném v odstavci 4 je ministerstvo oprávněno získávat údaje z informačního systému evidence obyvatel též způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Za účelem ověření splnění podmínek fyzické osoby být účastníkem podle § 2 odst. 2 je ministerstvo povinno dále prověřit, zda fyzická osoba je účastna veřejného zdravotního pojištění v České republice. Ke splnění uvedené povinnosti je ministerstvo oprávněno požadovat čtyřikrát za kalendářní rok prověření údajů o jménu, případně jménech, příjmení, číslu pojištěnce a o datu zániku účasti pojištěnce na veřejném zdravotním pojištění v České republice z registru pojištěnců, vedeného Ústředím Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky podle zvláštního právního předpisu^1ac). Údaje uvedené v tomto odstavci poskytuje Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky na základě žádosti ministerstva v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči dat.

(7) Při výkonu státního dozoru ministerstvo prověřuje vznik nároku účastníka na dávku penzijního připojištění a na její výplatu a vznik nároku na převedení příspěvků včetně státního příspěvku podle § 24.

(8) Při výkonu státního dozoru ministerstvo uloží, aby penzijní fond nebo depozitář odstranily zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě a aby informovaly ministerstvo o plnění přijatých opatření.

(9) Zaměstnanci ministerstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu státního dozoru; ustanovení § 7 odst. 7 věty třetí platí zde obdobně.

(10) Při výkonu státního dozoru ministerstva nad penzijním fondem a depozitářem se obdobně použijí ustanovení § 42 odst. 4 a 5.

^13f) § 8 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).“.

„(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro rozhodování České národní banky a ministerstva ustanovení správního řádu^14). O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky v prvním stupni rozhoduje bankovní rada České národní banky. Nejde-li o rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta, podaný rozklad nemá odkladný účinek.

^14) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.“.

„(4) Česká národní banka informuje ministerstvo o svých pravomocných rozhodnutích podle § 5 odst. 1, § 9 odst. 3 a § 43 odst. 1 písm. d) tohoto zákona.“.

Čl. XII

Přechodná ustanovení

Čl. XIII

Zmocnění

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech

Čl. XIV

Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).

„(4) O žádosti o udělení nebo změně povolení rozhodne Česká národní banka po posouzení podmínek pro udělení povolení nebo změnu povolení do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a v této lhůtě rozhodnutí doručí. Nebyla-li žádost úplná a Česká národní banka si vyžádala její doplnění, rozhodne Česká národní banka do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí v této lhůtě doručí. Bylo-li Českou národní bankou vyžádáno doplnění žádosti, přičemž doplněná žádost není úplná, nebo není-li dodržena ze strany žadatele lhůta stanovená Českou národní bankou na její doplnění, je Česká národní banka oprávněna správní řízení o udělení povolení zastavit. Česká národní banka si před vydáním rozhodnutí o udělení nebo změně povolení vyžádá stanovisko Ministerstva financí. Před vydáním rozhodnutí o žádosti o povolení konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem dohledu nad družstevními záložnami příslušného státu, pokud to vyžaduje mezinárodní smlouva.“.

^3c) § 31a odst. 4 písm. b) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.“.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 3c se označuje jako poznámka pod čarou č. 3d, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

„(11) Česká národní banka stanoví vyhláškou seznam listin a jejich náležitosti k prokázání

Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 12.

„(13) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli družstevní záložny, členy orgánu družstevní záložny nebo jsou navrhovány jako řídící osoby.“.

„(3) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá nabýt kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo tuto účast zvýšit tak, že dosáhne alespoň 20 %, 33 % nebo 50 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, nebo se jinak stát osobou ovládající družstevní záložnu, je povinna požádat o předchozí souhlas Českou národní banku. K dosažení vyššího limitu, než pro který byl dříve udělen souhlas, je třeba udělení nového souhlasu. Stejnou povinnost má i osoba jednající ve shodě. Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá nabýt kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo tuto účast zvýšit, nebo osoby jednající ve shodě (dále jen „dotčená osoba“) jsou zároveň povinny prokázat způsobilost podle § 2a odst. 6 písm. d). Listiny prokazující tuto způsobilost musí být přiloženy k žádosti. Rozhodnutí o žádosti vydá Česká národní banka do 90 dnů ode dne doručení úplné žádosti. Nevydá-li Česká národní banka v této lhůtě alespoň rozhodnutí v prvním stupni, platí, že souhlas byl udělen. V rozhodnutí o předchozím souhlasu může Česká národní banka stanovit lhůtu, ve které je dotčená osoba oprávněna nabýt kvalifikovanou účast. Česká národní banka souhlas neudělí též v případě, když by kvalifikovaná účast dotčené osoby byla v rozporu s ustanovením § 1 odst. 6 písm. b). Účastníky řízení jsou všechny dotčené osoby. Osoba, která hodlá snížit svou kvalifikovanou účast na družstevní záložně, která představuje alespoň 50 %, 33 %, 20 % nebo 10 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, pod tyto limity, nebo jinak pozbýt postavení osoby ovládající družstevní záložnu, je povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit České národní bance. Stejnou povinnost mají i osoby jednající ve shodě.“.

„§ 2f

Má-li družstevní záložna v úmyslu provozovat činnosti na území hostitelského státu v rozsahu povolení uděleného jí Českou národní bankou bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti, oznámí písemně svůj záměr se specifikací vykonávané činnosti alespoň 60 dní před zahájením této činnosti České národní bance. Česká národní banka oznámí orgánu dohledu hostitelského státu záměr družstevní záložny provozovat činnost na jeho území do 30 dnů ode dne obdržení úplného oznámení družstevní záložny.“.

„(5) Výkon činnosti družstevní záložny podle odstavce 1 pro stát a jeho organizační složky, vyšší územní samosprávné celky a obce, právnické osoby jimi zřízené, nebo ve kterých jsou stát, vyšší územní samosprávné celky nebo obce výlučnými podílníky, a pro další veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky není podmíněn jejich členstvím.“.

„(11) Členové volených orgánů družstevní záložny, kteří porušili své povinnosti z titulu člena voleného orgánu družstevní záložny vyplývající pro ně z právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikne věřitelům družstevní záložny tím, že v důsledku tohoto porušení povinností těmito členy volených orgánů není družstevní záložna schopna plnit své splatné závazky.“.

Dosavadní písmena f) až j) se označují jako písmena e) až i).

„(3) Pro účely tohoto zákona se podřízeným dluhem rozumí úvěr, půjčka nebo vklad jednorázově splacený fyzickou či právnickou osobou družstevní záložně; smlouva o podřízeném dluhu musí splňovat náležitosti uvedené v odstavci 4.“.

„(4) Pro účely započítávání podřízeného dluhu do kapitálu musí být splněna tato kritéria:

^10a) § 34 odst. 1 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech.“.

„(7) Pokud smlouva o podřízeném dluhu obsahuje kupní opci, podřízený dluh se snižuje pro účely stanovení kapitálu během posledních 5 let před dohodnutým termínem splatnosti pouze v tom případě, jestliže navýšení úrokové sazby podřízeného dluhu v případě nevyužití kupní opce je nejvýše 1,5 % p. a. Je-li dohodnuto navýšení úrokové sazby vyšší než 1,5 % p. a., částka podřízeného dluhu se pro účely stanovení kapitálu snižuje během posledních 5 let přede dnem, kdy lze poprvé kupní opci využít. Podřízený dluh se v obou případech snižuje podle odstavce 6.“.

Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 8 až 10.

„(6) Likvidátora družstevní záložny jmenuje a odvolává na návrh České národní banky soud. Likvidátorem může být pouze osoba splňující podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti podle § 2a odst. 7 až 10 a která nemá nebo neměla zvláštní vztah k družstevní záložně. V případě odnětí povolení podle § 28g a 28h nemůže být likvidátorem jmenována osoba, která v posledních 5 letech prováděla audit nebo se jinak podílela na zpracování a vedení účetnictví družstevní záložny.“.

„(7) Soud rozhodne o návrhu České národní banky na jmenování a na odvolání likvidátora do 24 hodin od podání návrhu. Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, na úřední desce soudu. Účinky jmenování likvidátora a odvolání likvidátora nastanou vyvěšením usnesení na úřední desce soudu, který usnesení vydal. Tímto okamžikem je toto usnesení účinné vůči každému. Usnesení se doručí České národní bance, jmenovanému nebo odvolanému likvidátorovi a družstevní záložně. Proti usnesení se může odvolat pouze účastník podle předchozí věty.

(8) Výši odměny likvidátora a její splatnost stanoví Česká národní banka s přihlédnutím k rozsahu činnosti likvidátora. Stanovení výše odměny likvidátora a její splatnosti není rozhodnutím ve správním řízení. Při stanovení odměny likvidátora se vyhláška Ministerstva spravedlnosti vydaná podle § 71 odst. 9 obchodního zákoníku nepoužije. Náhrada hotových výdajů likvidátora a jeho odměna jsou placeny z majetku družstevní záložny. V případě, že majetek družstevní záložny nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora, vyplatí částky připadající na odměnu likvidátora a na jeho hotové výdaje Česká národní banka, které tím vznikne pohledávka za družstevní záložnou ve výši vyplacených částek.

(9) Likvidátor předkládá České národní bance bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu s obchodním zákoníkem, a na základě výzvy podle § 27 odst. 2 další vyžádané údaje, doklady a informace.“.

„§ 13a

(1) Družstevní záložny, které jsou účastníky platebních systémů provozovaných v souladu se zvláštním zákonem nebo platebních systémů, které provozuje Česká národní banka, si na území České republiky převádějí s ostatními účastníky těchto platebních systémů peněžní prostředky v české měně podle jednotlivých položek vytvořených na základě vlastních příkazů nebo příkazů svých klientů.

(2) Je-li družstevní záložna účastníkem platebního systému provozovaného Českou národní bankou, vede jí Česká národní banka na základě smlouvy účet mezibankovního platebního styku v české měně. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření.“.

„§ 13b

(1) Jestliže družstevní záložna na území České republiky nezúčtovala částku v české měně nebo nepoužila bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobila tím chybu v zúčtování, je povinna ji opravit opravným zúčtováním. Tato družstevní záložna je povinna bez odkladu převést na účet oprávněného příjemce peněžní prostředky ve správné výši a úrok vyplývající ze smlouvy za období, kdy s nimi nemohl nakládat. Úrok se nepřevádí, nepřesahuje-li částku 10 Kč, ledaže by jeho vrácení oprávněný příjemce výslovně požadoval. Opravné zúčtování odepsáním částky z účtu neoprávněného příjemce lze provést do 3 měsíců ode dne vzniku chyby v zúčtování. Vede-li účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby jiná družstevní záložna, banka nebo pobočka zahraniční banky, je družstevní záložna, která chybu způsobila, oprávněna dát této družstevní záložně, bance nebo pobočce zahraniční banky podnět k odepsání částky z jeho účtu.

(2) Družstevní záložna, která vede účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby, je při dodržení zásad stanovených v odstavci 1 oprávněna odepsat z jeho účtu částku ve výši opravného zúčtování a přepočítat úroky z peněžních prostředků tak, aby byl na účtu zachycen stav, jako by chybně zúčtovanou platbu neobdržel; pokud byla chyba v zúčtování způsobena jinou družstevní záložnou, bankou nebo pobočkou zahraniční banky, je povinna odepsat peněžní prostředky z jeho účtu na podnět této družstevní záložny, banky nebo pobočky zahraniční banky a vydat je této družstevní záložně, bance nebo pobočce zahraniční banky.

(3) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; družstevní záložna, která chybu v zúčtování způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně.

(4) Technické postupy družstevních záložen při opravném zúčtování stanoví Česká národní banka vyhláškou.“.

„§ 14

Všechny družstevní záložny jsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů podle části třinácté zákona o bankách^17). Ustanovení zákona o bankách, která upravují práva a povinnosti bank vyplývající z účasti v systému pojištění pohledávek z vkladů, se vztahují na družstevní záložny obdobně. Osoba, které svědčí pojištěná pohledávka z vkladu vedeného u družstevní záložny, je oprávněnou osobou ve smyslu části třinácté zákona o bankách.

^17) § 41a a následující zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(1) Dohled nad činností družstevních záložen vykonává Česká národní banka.

(2) Předmětem dohledu České národní banky podle odstavce 1 je dodržování tohoto zákona, zvláštních zákonů, vyhlášek Ministerstva financí vydaných podle tohoto zákona a právních předpisů a opatření České národní banky vydaných podle tohoto zákona, jakož i rozhodnutí vydaných Českou národní bankou.“.

„§ 25b

(1) Družstevní záložna je povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím údaje o svém členovi a o jeho obchodech s družstevní záložnou.

(2) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, je družstevní záložna povinna podat osobám pověřeným výkonem dohledu. Za porušení ustanovení odstavce 1 se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány dohledu a obdobných institucí jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti stanovené v odstavci 1 rovněž není sdělení údajů o členovi družstevní záložny a jeho obchodech při podání trestního oznámení nebo při plnění oznamovací povinnosti podle zvláštního zákona^19).

(3) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, podá družstevní záložna bez souhlasu člena jen na písemné vyžádání

Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může družstevní záložna příslušnou záležitost identifikovat.

(4) Družstevní záložna je povinna sdělit i bez souhlasu člena na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení nebo okresních úřadů ve věci řízení o vrácení dávky poukázané na účet po úmrtí příjemce dávky včetně jejího vymáhání identifikační údaje o svém členovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících se tohoto účtu. Družstevní záložna je rovněž povinna po úmrtí člena sdělit tyto údaje na písemné vyžádání úřadu práce.

(5) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a g) náleží družstevní záložně úhrada věcných nákladů.

(6) Družstevní záložna je povinna i bez souhlasu svého člena sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí nebo daňové exekuce číslo účtu svého člena včetně identifikačního kódu družstevní záložny a identifikační údaje o svém členovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost družstevní záložny platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice družstevní záložně utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží družstevní záložně úhrada věcných nákladů.

(7) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, podá družstevní záložna v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez souhlasu člena, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká. Ustanovení zvláštního zákona^23) tím nejsou dotčena.

(8) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo doplňkového dohledu^3b) orgánu, který tento dohled vykonává.

(9) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li je potřebné poskytnout, ovládající osobě za účelem přípravy výkazů na konsolidovaném základě.

§ 25c

(1) Zaměstnanci a členové orgánů družstevní záložny jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů družstevní záložny a jejích členů. Z důvodů uvedených v § 25b odst. 2, 3, 4 a 6 je představenstvo této povinnosti zprostí.

(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu.

^19) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^20) Občanský soudní řád.

^21) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

^22) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^23) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní § 25b, 25c a 25d se označují jako § 25d, 25e a 25f.

„(3) Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu nad úvěrovými nebo finančními institucemi v zahraničí a má právo si s těmito orgány vyměňovat informace. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.“.

„(1) Česká národní banka nevykonává dohled na konsolidovaném základě podle tohoto zákona nad konsolidačním celkem, nad nímž vykonává dohled na konsolidovaném základě podle zvláštních právních předpisů^24).

^24) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.“.

„§ 27

(1) Česká národní banka stanoví opatřením obsah, formu, členění, termíny a způsob předkládání informací a podkladů vyžadovaných od družstevních záložen.

(2) Mimo informace a podklady podle odstavce 1 je Česká národní banka oprávněna vyzvat družstevní záložnu k předložení dalších údajů, dokladů nebo informací. Družstevní záložna je povinna předložit vyžádané údaje, doklady nebo informace do 3 dnů od doručení výzvy, není-li ve výzvě stanovena lhůta pozdější. Výzva není rozhodnutím ve správním řízení a nejsou proti ní přípustné žádné opravné prostředky. Pro doručování výzvy platí přiměřeně předpisy o doručování rozhodnutí.

(3) Družstevní záložna je povinna informovat Českou národní banku o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve stanovách uvedeny na základě požadavku obchodního zákoníku nebo tohoto zákona. Ověřené stanovy a jejich změny musí být uloženy u České národní banky.

§ 27a

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

(2) Zaměstnanec nebo člen voleného orgánu družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů družstevní záložny a jejích členů (§ 25c).

(3) Člen voleného orgánu družstevní záložny nebo řídící osoba se dopustí přestupku tím, že neinformuje neprodleně Českou národní banku o skutečnostech uvedených v § 6 odst. 10.

(4) Člen úvěrové komise nebo člen družstevní záložny, jemuž byla podle stanov svěřena pravomoc rozhodovat o poskytnutí úvěru, se dopustí přestupku tím, že se stane ručitelem úvěru, o jehož poskytnutí rozhoduje.

(5) Fyzická osoba se jako člen družstevní záložny dopustí přestupku tím, že bez předchozího souhlasu České národní banky vloží další členský vklad tak, že její podíl na základním kapitálu družstevní záložny převýší 5 % v rozporu s § 4b odst. 3.

(6) Správce konkursní podstaty družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že na žádost České národní banky nesvolá do 30 dnů od doručení žádosti členskou schůzi družstevní záložny výhradně za účelem schválení řádné účetní závěrky (§ 5a odst. 4).

(7) Za přestupek podle odstavce 4 lze uložit pokutu do 200 000 Kč, za přestupek podle odstavce 6 pokutu do 500 000 Kč a za přestupek podle odstavců 1, 2, 3 a 5 pokutu do 1 000 000 Kč.

§ 27b

Správní delikty právnických osob

(1) Družstevní záložna se dopustí správního deliktu tím, že

(2) Družstevní záložna se dopustí správního deliktu tím, že

(3) Za správní delikt podle odstavce 2 písm. g) a j) se uloží pokuta do 2 000 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 2 písm. a) a c) se uloží pokuta do 5 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a b), písm. d) až m) a podle odstavce 2 písm. b), d), e), f), h), i), k), l) a m) se uloží pokuta do 20 000 000 Kč.

§ 27c

(1) Právnické osobě, která

se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

(2) Právnické osobě, která se jako správce konkursní podstaty družstevní záložny dopustí správního deliktu tím, že na žádost České národní banky nesvolá do 30 dnů od doručení žádosti členskou schůzi družstevní záložny výhradně za účelem schválení řádné účetní závěrky (§ 5a odst. 4), se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.“.

„(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Česká národní banka. Proti rozhodnutí České národní banky o správním deliktu lze podat rozklad, o kterém rozhoduje bankovní rada České národní banky.

(5) Pokuty uložené Českou národní bankou vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad.“.

Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f).

„(5) Na řízení podle odstavce 1 písm. b) až f) a na jiná rozhodování České národní banky se vztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak. Na postup podle odstavce 1 písm. a) se správní řád nevztahuje.“.

Dosavadní odstavec 14 se označuje jako odstavec 13.

„(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v podnikání družstevní záložny Česká národní banka povolení odejme.“.

„(3) Česká národní banka odejme též povolení, jestliže zjistí, že kapitálová přiměřenost družstevní záložny je menší než jedna třetina poměru stanoveného Českou národní bankou.“.

„§ 28i

Česká národní banka stanoví opatřením vyhlášeným ve Věstníku

Čl. XV

Přechodná ustanovení

Čl. XVI

Zmocnění

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o daních z příjmů

Čl. XVIII

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb. a zákona č. 357/2005 Sb., se mění takto:

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

Čl. XIX

Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 307/1999 Sb., zákona č. 56/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 47/2004 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto:

„Správní delikty

§ 16

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 20 000 Kč nebo zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel až na dobu jednoho roku, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 1 000 Kč. V blokovém řízení lze za přestupek podle odstavce 1 písm. c) uložit pokutu do 500 Kč.

§ 16a

Správní delikty právnických osob

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 20 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta do 10 000 Kč.“.

„§ 16b

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle § 16a v prvním stupni projednávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřady městských částí vymezených Statutem hlavního města Prahy. Přestupky podle odstavce 1 písm. c) může projednávat Policie České republiky v blokovém řízení.

(5) Místní příslušnost správního orgánu k projednání správních deliktů podle § 16 a 16a se řídí trvalým pobytem fyzické osoby nebo sídlem právnické osoby podezřelé ze spáchání správního deliktu.

(6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil. Pokuty uložené v blokovém řízení Policií České republiky jsou příjmem státního rozpočtu.“.

Čl. XX

Přechodná ustanovení

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí

Čl. XXI

Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, se mění takto:

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).

„§ 6a

Výhradní pojišťovací agent

(1) Výhradní pojišťovací agent vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě písemné smlouvy jménem a na účet jedné pojišťovny.

(2) Výhradní pojišťovací agent je ve své činnosti vázán vnitřními předpisy pojišťovny, jejímž jménem a na jejíž účet jedná; bylo-li tak dohodnuto, je oprávněn vybírat pojistné nebo zprostředkovávat plnění z pojistných smluv. Pojišťovací agent je odměňován pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedná.

(3) Výhradní pojišťovací agent musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Osoba zapsaná do registru jako výhradní pojišťovací agent a současně jako vázaný pojišťovací zprostředkovatel, podřízený pojišťovací zprostředkovatel, pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř může zprostředkovávat uzavírání pojistných smluv spadajících do pojistných odvětví, která jsou předmětem smlouvy podle odstavce 1, pouze jako výhradní pojišťovací agent.

(4) Pojišťovna, jejímž jménem a na jejíž účet výhradní pojišťovací agent jedná, odpovídá za škody způsobené touto jeho činností.

(5) Byl-li výhradní pojišťovací agent zmocněn vybírat od pojistníka pojistné nebo zprostředkovávat výplaty pojistného plnění, je povinen

(6) Pro činnost výhradního pojišťovacího agenta jinak platí obdobná úprava týkající se vázaného pojišťovacího zprostředkovatele stanovená v tomto zákoně a ve zvláštních právních předpisech.“.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.

Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).

„(7) Česká národní banka zveřejňuje formou úředních sdělení seznamy registrovaných pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí ve Věstníku České národní banky (dále jen „Věstník“). Tuto povinnost lze splnit uveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tyto seznamy Česká národní banka aktualizuje nejméně jednou za 2 týdny.“.

„§ 22a

Pořádková pokuta

(1) Pojišťovacímu zprostředkovateli nebo samostatnému likvidátoru pojistných událostí, který znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu zejména tím, že neposkytne potřebnou součinnost nebo nevyhoví výzvě dané podle tohoto zákona, může Česká národní banka uložit pořádkovou pokutu do 5 000 000 Kč.

(2) Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit opakovaně. Úhrn uložených pokut nesmí převyšovat 20 000 000 Kč.

(3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 6 měsíců ode dne, kdy k protiprávnímu jednání došlo.

(4) Pokuty uložené Českou národní bankou podle odstavců 1 a 2 vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“.

„Správní delikty

§ 25

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

§ 26

Správní delikty právnických osob

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí dopustí správního deliktu tím, že

(3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 2 pokuta do 10 000 000 Kč.“.

„§ 26a

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle § 25 a 26 projednává Česká národní banka.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby^12) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty za správní delikty uložené Českou národní bankou podle tohoto zákona vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad; pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.

^12) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“.

„(3) Podmínka pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti pojišťovacího zprostředkovatele, který provozuje zprostředkovatelskou činnost současně jako pojišťovací agent i jako pojišťovací makléř, stanovená podle tohoto zákona, je splněna, pokud pojistná smlouva zahrnuje odpovědnost za škodu způsobenou výkonem obou činností s celkovým limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 000 000 EUR na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 500 000 EUR.“.

Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9.

Čl. XXII

Přechodná ustanovení

Čl. XXIII

Zmocnění

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o pojistné smlouvě

Čl. XXIV

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto:

„(7) S výjimkou pojištění velkých rizik podle zvláštního právního předpisu upravujícího pojišťovnictví se od ustanovení tohoto paragrafu nelze v pojistné smlouvě odchýlit ani v případě, kdy se některý z pojistitelů účastní soupojištění prostřednictvím obchodní sítě založené v místě sídla pojistitele nebo prostřednictvím jeho pobočky, které se nacházejí v jiném členském státě než členském státě sídla pojistitele, nebo nachází-li se pojistné riziko v jiném členském státě nebo v České republice.“.

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu

Čl. XXV

V § 8 odst. 1 větě druhé zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 37/2004 Sb. a zákona č. 39/2004 Sb., se slova „Ministerstvu financí na jeho“ nahrazují slovy „České národní bance na její“ a ve větě třetí se slova „Ministerstvo financí“ nahrazují slovy „Česká národní banka“.

ČÁST TŘINÁCTÁ

Změna zákona o přestupcích

Čl. XXVI

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 312/2001 Sb., zákona č. 52/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb. a zákona č. 411/2005 Sb., se mění takto:

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Změna zákona o finančním arbitrovi

Čl. XXVII

Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004 Sb., se mění takto:

Poznámka pod čarou č. 1b zní:

„^1b) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“.

„^1) Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (ES) 2560/2001 o přeshraničních platbách v eurech.“.

„(2) Podání návrhu má na promlčení tytéž právní účinky, jako kdyby byla v téže věci podána žaloba u soudu.“.

„§ 17a

V nálezu, jímž arbitr vyhovuje, byť i jen zčásti, návrhu navrhovatele, uloží současně instituci povinnost zaplatit sankci ve výši 10 % z částky, kterou je instituce podle nálezu povinna zaplatit navrhovateli, nejméně však 10 000 Kč. Zaplacení 10 000 Kč uloží i v případech, kdy předmětem sporu není peněžitá částka. Sankce je příjmem České národní banky, která ji vybírá a vymáhá a postupuje při tom podle zvláštního právního předpisu^3).

^3) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavce 3 až 10 se označují jako odstavce 2 až 9.

ČÁST PATNÁCTÁ

Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu

Čl. XXVIII

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto:

„(1) Vedoucí osoba obchodníka s cennými papíry musí mít k výkonu své funkce předchozí souhlas České národní banky; u obchodníka s cennými papíry, který je bankou, se vyžaduje tento souhlas pouze k výkonu funkce vedoucí osoby odpovědné za činnost banky jako obchodníka s cennými papíry.“.

Dosavadní písmena d) až f) se označují jako c) až e).

„(12) Ustanovení odstavců 1 až 11 se nepoužijí u obchodníka s cennými papíry, který je bankou. V jeho případě se postupuje podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost bank^1a).

^1a) § 20 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(4) Obchodník s cennými papíry, který má povinnost udržovat vlastní kapitál podle § 6 odst. 3, informuje Českou národní banku do 20 dnů od konce každého kalendářního měsíce o dodržování pravidel kapitálové přiměřenosti. Ostatní obchodníci s cennými papíry plní tuto povinnost do 1 měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí.“.

„(8) Ustanovení odstavců 1, 4 a 5 se nepoužijí u obchodníka s cennými papíry, který je bankou. V jeho případě se postupuje podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost bank.“.

„(2) Žádost o povolení k fúzi obchodníka s cennými papíry s jiným obchodníkem s cennými papíry, žádost o povolení rozdělení obchodníka s cennými papíry, žádost o povolení převodu obchodního jmění obchodníka s cennými papíry na jeho akcionáře nebo žádost o povolení převodu obchodního jmění jiné osoby na obchodníka s cennými papíry obsahují údaje a doklady nezbytné pro posouzení důvodů fúze, rozdělení nebo převodu obchodního jmění. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.“.

„(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí u obchodníka s cennými papíry, který je bankou. V jeho případě se postupuje podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost bank.“.

„(1) K uzavření smlouvy o převodu podniku nebo části podniku obchodníka s cennými papíry, smlouvy o zastavení podniku nebo části podniku obchodníka s cennými papíry nebo smlouvy o nájmu podniku nebo části podniku obchodníka s cennými papíry je třeba povolení České národní banky.“.

„(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí u obchodníka s cennými papíry, který je bankou. V jeho případě se postupuje podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost bank.“.

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).

Dosavadní písmena j) až m) se označují jako písmena i) až l).

Dosavadní odstavce 3 až 12 se označují jako odstavce 2 až 11.

„(2) Na nucenou správu obchodníka s cennými papíry, který je bankou, nebo provozovatele vypořádacího systému, který je bankou, se použijí ustanovení zvláštního zákona, který upravuje činnost bank.“.

„(6) Rozklad podaný proti rozhodnutí o odnětí povolení, souhlasu nebo registrace udělených podle tohoto zákona nemá odkladný účinek, ledaže jde o odnětí povolení, souhlasu nebo registrace na vlastní žádost.“.

„(1) Dohledem na konsolidovaném základě podle tohoto zákona se rozumí sledování a regulace rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je obchodník s cennými papíry, který není bankou, za účelem omezení rizik, kterým je tento obchodník s cennými papíry vystaven na základě své účasti v konsolidačním celku.“.

Písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e), písmena h) až j) jako písmena f) až h) a písmeno l) jako písmeno i).

„(3) Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje se zahraničními orgány dohledu nad bankami, osobami s povolením k poskytování investičních služeb nebo finančními institucemi a vyměňuje si s těmito orgány informace.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.

Čl. XXIX

Přechodná ustanovení

Čl. XXX

Zmocnění

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Změna zákona o dluhopisech

Čl. XXXI

Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., se mění takto:

„(3) Informace o schválení emisních podmínek Česká národní banka uveřejňuje ve Věstníku České národní banky.“.

„(4) Porušení povinností stanovených emitentům hypotečních zástavních listů v § 28 odst. 3 až 5, § 29 až 32 a porušení opatření České národní banky vydaného na základě § 32 odst. 2 a § 45 odst. 2 je nedostatkem v činnosti banky, za který Česká národní banka ukládá emitentovi hypotečních zástavních listů opatření k nápravě a pokuty podle zvláštního zákona upravujícího činnost bank.“.

Čl. XXXII

Zmocnění

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

ČÁST SEDMNÁCTÁ

Změna zákona o kolektivním investování

Čl. XXXIII

Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto:

„(2) K činnosti investičního fondu je třeba povolení České národní banky.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2, který zní:

„(2) Česká národní banka postupuje obdobně podle odstavce 1, jestliže se investiční společnost má stát osobou ovládanou.“.

„(7) Pokuty za správní delikty uložené Českou národní bankou podle tohoto zákona vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad. Příjem z pokut uložených obchodníkům s cennými papíry podle tohoto zákona je příjmem Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, příjem z ostatních pokut uložených podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu.“.

Čl. XXXIV

Přechodná ustanovení

Vyhlášky vydané Komisí na základě zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za vyhlášky vydané Českou národní bankou na základě zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tam, kde tyto vyhlášky hovoří o Komisi, rozumí se tím Česká národní banka a tam, kde tyto vyhlášky hovoří o dozoru nebo státním dozoru, rozumí se tím dohled.

Čl. XXXV

Zmocnění

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

ČÁST OSMNÁCTÁ

Změna zákona o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce

Čl. XXXVI

V § 5 odst. 1 zákona č. 48/2004 Sb., o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce, se slova „předsedou nebo členem prezidia Komise pro cenné papíry“ nahrazují slovy „členem bankovní rady České národní banky“.

ČÁST DEVATENÁCTÁ

Změna služebního zákona

Čl. XXXVII

Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 281/2003 Sb., zákona č. 426/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:

„(9) Představeným může být jmenován jen státní zaměstnanec, s výjimkou představeného vykonávajícího v zahraničí službu na dobu určitou a představeného vykonávajícího službu na dobu určitou jako člen Rady Českého telekomunikačního úřadu. Na jmenování představeným není nárok.“.

ČÁST DVACÁTÁ

Změna zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových

Čl. XXXVIII

V § 11 odst. 2 zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se slova „Komise pro cenné papíry“ nahrazují slovy „České národní banky“.

ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o bankách

Čl. XXXIX

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:

Poznámka pod čarou č. 6e zní:

„^6e) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů.“.

^9c) Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004 Sb.“.

„(8) Česká národní banka informuje Ministerstvo financí o svých pravomocných rozhodnutích podle § 4 odst. 2, § 5 odst. 3, § 16 odst. 1 písm. b) a c), § 27 odst. 1, § 29 odst. 3, § 34 odst. 1 a § 40 odst. 2.“.

Čl. XL

Zmocnění

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o účetnictví

Čl. XLI

V § 21a odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., se na obou místech slova „Komisi pro cenné papíry“ nahrazují slovy „České národní bance“ a slova „Komise pro cenné papíry“ se nahrazují slovy „České národní banky“.

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ

Změna obchodního zákoníku

Čl. XLII

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 87/2003 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:

ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ

Změna zákona o konkursu a vyrovnání

Čl. XLIII

Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 12/1998 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 214/2000 Sb., zákona č. 368/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 403/2002 Sb., zákona č. 101/2003 Sb., zákona č. 210/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto:

V poznámce pod čarou č. 1f se za slova „č. 308/2002 Sb.“ vkládají slova „a zákona č. 57/2006 Sb.“.

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ

Změna občanského soudního řádu

Čl. XLIV

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., zákona č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:

ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ

Změna zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním

Čl. XLV

V § 11a odst. 2 písm. b) a v § 11b zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění zákona č. 125/2002 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., se slova „Komise pro cenné papíry“ nahrazují slovy „České národní banky“.

ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ

Změna zákona o auditorech

Čl. XLVI

V § 15 odst. 1 zákona č. 254/2000 Sb., ve znění zákona č. 284/2004 Sb. a zákona č. 56/2006 Sb., poslední věta včetně poznámky pod čarou č. 7a zní: „Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí a České národní bance podle zvláštních právních předpisů^7a).

^7a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ

Změna zákona o územních finančních orgánech

Čl. XLVII

Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 325/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 311/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 253/2000 Sb., zákona č. 58/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb., se mění takto:

ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ

Změna zákona o správních poplatcích

Čl. XLVIII

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb. a zákona č. 361/2005 Sb., se mění takto:

ČÁST TŘICÁTÁ

Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)

Čl. XLIX

V zákoně č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 123/2003 Sb., zákona č. 281/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb., se část osmnáctá zrušuje.

ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o finančních konglomerátech

Čl. L

Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), se mění takto:

„§ 19a

Povinnost obezřetného výkonu činnosti

Osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny provádět svou činnost obezřetně tak, aby svým jednáním nebo v jeho důsledku

Osoby ve finančním konglomerátu zejména nesmí jednat způsobem, v jehož důsledku by regulované osobě ve finančním konglomerátu vznikal závazek k plnění, jež není úměrné poskytované protihodnotě či zajištění, nebo k jinému hospodářsky neodůvodněnému plnění.“.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).

Čl. LI

Přechodná ustanovení

ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ

Změna exekučního řádu

Čl. LII

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto:

Za § 33a se vkládají nové § 33b a 33c, které včetně poznámek pod čarou č. 7f až 7j znějí:

„§ 33b

V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro potřeby provedení exekuce exekutorům prostřednictvím Komory Ministerstvo financí údaje z informačního systému^7f) o

§ 33c

V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro potřeby provedení exekuce exekutorům prostřednictvím Komory Ministerstvo financí údaje z informačního systému^7h) o účastnících^7i) v rozsahu

^7f) § 9a zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů.

^7g) § 1 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

^7h) § 42 odst. 3 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

^7i) § 2 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

^7j) § 27 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“.

ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ

Změna občanského zákoníku

Čl. LIII

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb., zákona č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1994 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 135/2002 Sb., zákona č. 136/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 278/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb. a zákona č. 359/2005 Sb., se mění takto:

ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ

ÚČINNOST

Čl. LIV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2006.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Paroubek v. r.