Vyhláška o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry

• 1. Pokud není pro danou sekuritizaci stanovena hodnota, při které by mělo být nadměrné rozpětí zachyceno, rovná se 4,5 % nad úroveň, při které je spuštěno předčasné splácení.

• 1. Při sekuritizaci s možností předčasného splacení, kdy

• a) jsou sekuritizovány retailové expozice,

• b) tyto expozice jsou nezávazné a bezpodmínečně odvolatelné bez předchozího oznámení a

• c) předčasné splácení je spuštěno kvantitativním ukazatelem, který ale není tříměsíční průměrné nadměrné rozpětí,

Česká národní banka může povinné osobě umožnit obdobný postup jako pro sekuritizaci expozic podle bodů 18 a 19. Pokud Česká národní banka má v úmyslu toto umožnit, informuje o tom všechny příslušné orgány dohledu členských států a jejich názory zohlední. Výsledek takovýchto konzultací a přijaté závěry Česká národní banka uveřejní.

| Tabulka č. 3 | | | | Sekuritizace | s kontrolovanou možností předčasného splacení | s nekontrolovanou možností předčasného splacení | | | konverzní faktor | konverzní faktor | | --- | --- | --- | | revolvingových expozic podle bodu 18 | | | | 3měsíční průměrné excess spread | | | | se rovná nebo je vyšší 133,33 % trapping level of excess spread | 0 % | 0 % | | je menší než 133,33% a vyšší nebo se rovná 100 % trapping level of excess spread | 1 % | 5 % | | je menší než 100 % a vyšší nebo se rovná 75 % trapping level of excess spread | 2 % | 15 % | | je menší než 75 % a vyšší nebo se rovná 50 % trapping level of excess spread | 10 % | 50 % | | je menší než 50 % a vyšší nebo se rovná 25 % trapping level of excess spread | 20 % | 100 % | | je menší než 25 % trapping level of excess spread | 40 % | 100 % | | ostatních revolvingových expozic | 90 % | 100 % |

Techniky snižování úvěrového rizika

• 1. Pokud je majetkové zajištění nebo osobní zajištění poskytnuto přímo pro danou sekuritizovanou pozici, lze toto zajištění zohlednit při výpočtu hodnoty rizikově vážených sekuritizovaných expozic v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle § 102 až 107 a přílohy č. 15 a 16 této vyhlášky.

Snížení hodnoty rizikově vážené expozice

• 1. Povinná osoba může hodnotu sekuritizované expozice, které se přiřazuje riziková váha 1250 %, odečíst od kapitálu, namísto přiřazení této rizikové váhy a výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice. V hodnotě expozice lze zohlednit uznatelné majetkové zajištění.

• 1. Pokud povinná osoba využije alternativní postup podle bodu 22, sníží odpovídajícím způsobem limit stanovený v bodu 3.

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 123/2007 Sb.

Výpočet hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice při používání přístupu IRB

Povinná osoba při výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice při používání přístupu IRB postupuje takto:

• 1. Pro pozice s externím ratingem nebo pro pozice, kterým je možné přiřadit odvozený rating, povinná osoba použije metodu externího ratingu.

• 1. Pro pozice bez externího ratingu povinná osoba použije metodu regulatorního vzorce, ledaže je oprávněna používat pro pozice z ABCP programu metodu interního hodnocení.

• 1. Pokud povinná osoba není původcem nebo sponzorem, může se souhlasem oprávněného orgánu dohledu používat metodu regulatorního vzorce.

• 1. Sekuritizovaným expozicím bez externího ratingu, kterým nelze přiřadit odvozený rating, se přiřazuje riziková váha 1250 %, pokud

• a) původce nebo sponzor není schopen spočítat hodnotu Kirb a není oprávněn používat pro pozice z ABCP programu metodu interního hodnocení, nebo

• b) povinná osoba, která není ani původcem ani sponzorem, nemůže používat metodu regulatorního vzorce ani metodu interního hodnocení;

Hodnota Kirb je rovna podílu, kde

• a) čitatel je roven součtu

• 1. 8 % součtu hodnot rizikově vážených sekuritizovaných expozic stanovených podle přístupu IRB tak, jakoby tyto expozice nebyly sekuritizovány a

• 1. součtu hodnot očekávaných úvěrových ztrát spojených s těmito expozicemi,

• b) jmenovatel je roven součtu hodnot sekuritizovaných expozic.

Hodnota Kirb je vyjádřena v desetinné formě, například Kirb rovnající se 15 % portfolia se vyjádří jako Kirb rovnající se 0,15.

Používání odvozeného ratingu

• 1. Povinná osoba může přiřadit pozici bez externího ratingu odvozený rating, pokud jsou splněny tyto podmínky:

• a) odvozený rating se rovná externímu ratingu referenční pozice, za kterou se považuje nejbližší externě ohodnocená pozice, která je ve všech ohledech podřízena příslušné pozici bez externího ratingu,

• b) splatnost referenční pozice je stejná nebo delší než je splatnost příslušné pozice bez externího ratingu,

• c) odvozený rating je průběžně aktualizován v závislosti na změnách v externím ratingu referenční pozice.

Metoda interního hodnocení pro pozice v ABCP programech

• 1. Povinná osoba může se souhlasem oprávněného orgánu dohledu používat pro pozice bez externího ratingu v ABCP programu metodu interního hodnocení, pokud

• a) pozice v krátkodobém cenném papíru vydaném v rámci ABCP programu mají externí rating,

• b) povinná osoba doložila oprávněnému orgánu dohledu, že její interní hodnocení úvěrové kvality pozice zohledňuje veřejně dostupnou hodnotící metodologii alespoň jedné zapsané ratingové agentury pro externí rating příslušného typu sekuritizace,

• c) mezi zapsanými ratingovými agenturami, jejichž metodologie je předmětem požadavku vymezeného v písmenu b), jsou také zapsané ratingové agentury, které krátkodobému cennému papíru vydanému v rámci programu ABCP stanovily externí rating. Kvantitativní prvky, zejména stresové faktory, které byly povinnou osobou použity při přiřazení úvěrové kvality pozici, musí být konzervativní alespoň ve stejné míře, jako je tomu v případě odpovídající hodnotící metodologie příslušné zapsané ratingové agentury;

• d) povinná osoba zohledňuje při vyvíjení své metodologie interního hodnocení odpovídající veřejně dostupné (publikované) hodnotící metodologie zapsaných ratingových agentur, které stanovují externí rating krátkodobých cenných papírů v ABCP programech. Tato skutečnost musí být zdokumentována a pravidelně aktualizována;

• e) metodologie pro interní hodnocení obsahuje ratingové stupně, které jsou v souladu s úvěrovým hodnocením zapsané ratingové agentury. Tento soulad musí být zdokumentován;

• f) povinná osoba používá metodologii interního hodnocení při řízení rizik, v rozhodovacích procesech, v informačních systémech, v procesech rozložení vnitřně stanoveného kapitálu,

• g) útvar vnitřního auditu, auditor, zapsaná ratingová agentura, nebo útvar řízení rizik pravidelně přezkoumávají proces interního hodnocení a kvalitu interních ratingů. Pokud toto přezkoumávání provádí útvar vnitřního auditu nebo útvar řízení rizik, musí být nezávislý na útvarech, které vytvářejí ABCP program nebo jsou odpovědné za kontakt s klientem;

• h) povinná osoba sleduje a vyhodnocuje výsledky interních hodnocení v průběhu času. Pokud se reálné výsledky expozic běžně odchylují od hodnot, které jsou očekávány na základě výstupů interního hodnocení, povinná osoba upraví svoji metodologii pro interní hodnocení;

• i) ABCP program obsahuje úvěrové a investiční postupy (underwriting standards). Při rozhodování o koupi aktiv administrátor posuzuje typ nakupovaných aktiv, typ a hodnotu expozic vznikajících z poskytování likviditních facilit a úvěrových posílení, rozložení ztrát, právní a ekonomické oddělení převedených expozic od původce. Musí být provedena úvěrová analýza rizikového profilu prodávajícího, která zahrnuje analýzu minulých i budoucích výsledků hospodaření, stávající pozici na trhu, budoucí očekávanou konkurenceschopnost, pákový efekt, peněžní toky, ukazatel úrokového krytí (interest coverage) a externí rating. Ověřují se také úvěrové a investiční postupy prodávajícího a jeho kapacity pro provádění činnosti obsluhovatele;

• j) v úvěrových a investičních postupech pro ABCP program jsou stanovena minimální kritéria uznatelnosti aktiv, zejména

• 1. jsou vyloučeny koupě aktiv v selhání,

• 1. je omezena nadměrná koncentrace vůči jednomu dlužníkovi nebo zeměpisné oblasti,

• 1. je omezena splatnost kupovaných aktiv,

• k) součástí ABCP programu jsou zásady pro shromažďování podkladových expozic a postupy, které zohledňují operační kapacitu a úvěrovou kvalitu obsluhovatele. Program by měl snižovat riziko prodávajícího či obsluhovatele prostřednictvím různých metod, zejména spouštěcími mechanismy založenými na současné úvěrové kvalitě, které zamezují možnému směšování peněžních toků (co-mingling of funds);

• l) agregovaný odhad ztráty z portfolia podkladových expozic, jehož koupě je v rámci ABCP programu zvažována, zohledňuje veškeré zdroje rizik, zejména zdroje úvěrového rizika a rizika rozmělnění. Pokud úvěrové posílení poskytnuté prodávajícím je založené pouze na ztrátách, které se vztahují k úvěrovým událostem, musí být vytvořen samostatný rezervní fond (separate reserve) pro riziko rozmělnění, je-li toto riziko významné pro dané portfolio expozic. Při posuzování požadované úrovně posílení se také přezkoumávají historické informace v délce několika let, včetně ztrát, doby po splatnosti, rozmělnění a míry obratu pohledávek;

• m) do ABCP programu by měly být včleněny strukturální rysy (structual features) pro nákup expozic za účelem omezení rizika možného zhoršení úvěrové kvality portfolia podkladových expozic (například wind-down triggers).

• n) Česká národní banka může upustit od požadavku, aby hodnotící metodologie zapsané ratingové agentury byla veřejně dostupná, pokud je dostatečně doloženo, že s ohledem na specifické rysy sekuritizované transakce, zejména její výjimečné schéma, dosud neexistuje veřejně dostupná hodnotící metodologie zapsané ratingové agentury.

• 1. Povinná osoba přiřazuje pozici bez externího ratingu interní hodnocení. Tam, kde je tento interní rating na počátku sekuritizované transakce na investičním stupni, povinná osoba s ním může zacházet jako s externím ratingem od zapsané ratingové agentury pro účely výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic.

Maximální hodnoty rizikově vážených expozic

• 1. V případě původce, sponzora nebo jiné povinné osoby, která může provádět výpočet hodnoty Kirb, jsou hodnoty rizikově vážených expozic stanovované pro sekuritizované pozice limitovány ve výši, ke které by vedlo stanovení kapitálového požadavku jako součtu 8 % hodnoty rizikově vážených expozic za situace, pokud by tyto expozice nebyly sekuritizovány, a stanovení očekávaných úvěrových ztrát z těchto expozic.

Metoda externího ratingu

• 1. Při výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované nebo resekuritizované expozice metodou externího ratingu se hodnota sekuritizované expozice násobí rizikovou váhou podle tabulky a koeficientem 1,06.

Tabulka

| Stupeň úvěrové kvality | Sekuritizované expozice | Resekuritizované expozice | | | | | | Rating jiný než 1 krátkodobý | Krátkodobý rating | A | B | C | D | E | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 1 | 1 | 7% | 12% | 20% | 20% | 30% | | 2 | | 8% | 15% | 25% | 25% | 40% | | 3 | | 10% | 18% | 35% | 35% | 50% | | 4 | 2 | 12% | 20% | 40% | 65% | | | 5 | | 20% | 35% | 60% | 100% | | | 6 | | 35% | 50% | 100% | 150% | | | 7 | 3 | 60% | 75% | 150% | 225% | | | 8 | | 100% | 200% | 350% | | | | 9 | | 250% | 300% | 500% | | | | 10 | | 425% | 500% | 650% | | | | 11 | | 650% | 750% | 850% | | | | všechny ostatní expozice a expozice bez ratingu | 1250% | | | | | |

• 1. Rizikové váhy ve sloupci C tabulky se použijí tam, kde sekuritizovaná expozice není resekuritizovanou expozicí a kde efektivní počet sekuritizovaných expozic je menší než 6. Pro ostatní sekuritizované expozice, které nejsou resekuritizovanými expozicemi, se použijí rizikové váhy ve sloupci B, ledaže se jedná o expozici vůči tranši s nejvyšší předností v dané sekuritizační transakci; v takovém případě se použijí rizikové váhy ve sloupci A. Pro resekuritizované expozice se použijí rizikové váhy ve sloupci E, s výjimkou situace, kdy se jedná o expozici vůči tranši s nejvyšší předností v dané resekuritizační transakci a žádná z podkladových expozic není resekuritizovanou expozicí; v takové situaci se použijí rizikové váhy ve sloupci D.

• 1. Při rozhodování, zda na danou tranši lze v této souvislosti nahlížet jako na tranši s nejvyšší předností, se nemusí zohledňovat platby vyplývající z úrokových nebo měnových derivátů, poplatky nebo obdobné platby.

• 1. Při stanovení efektivního počtu expozic se více expozic vůči stejnému dlužníkovi považuje za jednu expozici.

• 1. Efektivní počet expozic se stanovuje podle vztahu

N=∑iEi2∑iEi2,

kde:

N označuje efektivní počet expozic,

Ei označuje součet hodnot expozic pro všechny expozice vůči i-tému dlužníkovi. Je-li znám podíl největší expozice C1 na celém portfoliu, N se může stanovovat jako 1/C1.

• 1. Při výpočtu hodnoty rizikově vážených sekuritizovaných expozic metodou externího ratingu lze zohledňovat majetkové zajištění a osobní zajištění v souladu s body 21 až 23 v této příloze a s technikami snižování úvěrového rizika podle § 102 až 107 a přílohy č. 15 a 16 této vyhlášky.

Metoda regulatorního vzorce

• 1. Při výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice metodou regulatorního vzorce se hodnota sekuritizované expozice, ledaže jde o expozice podle bodů 19 a 20, násobí rizikovou váhou, která je stanovována podle níže uvedeného vztahu; nesmí však být nižší než 20 % v případě resekuritizovaných expozic a 7 % v případě ostatních sekuritizovaných expozic.

r=12,5.SL+T-SLT,

kde: r označuje rizikovou váhu,

T označuje poměrnou velikost (thickness) tranše, ve které je držena pozice. Tato hodnota se stanovuje jako podíl, kde v čitateli je jmenovitá hodnota příslušné tranše a ve jmenovateli je součet hodnot sekuritizovaných expozic;

L označuje úroveň úvěrového posílení (credit enhancement level), která se stanovuje jako podíl, kde v čitateli je jmenovitá hodnota všech tranší podřízených té tranši, ve které je držena pozice, a ve jmenovateli je součet hodnot sekuritizovaných expozic. Kapitalizované budoucí příjmy nejsou do výpočtu hodnoty L zahrnuty. Jde-li o úrokové a měnové deriváty, platby od protistrany, které představují tranše více podřízené (more junior tranche) než daná tranše, mohou být při výpočtu hodnoty L zachyceny pouze ve své reálné hodnotě (bez zahrnutí potenciálních budoucích úvěrových expozic),

S se stanovuje podle vztahu

Sx= x, je –li x≤Kirb,Kirb+Kx-KKirb+d.Kirbω.1-eω.Kirb-xKirb, je –li x>Kirb,

h=1-KirbELGDN,

c=Kirb1-h,

v=ELGD-Kirb.Kirb+0,25.1-ELGD.KirbN,

f=v+Kirb21-h-c2+1-Kirb.Kirb-v1-h.τ,

g=1-c.cf-1,

a=g.c,

b=g.1-c,

d=1-1-h.1-BetaKirb;a,b,

Kx=1-h.1-Betax,a,b.x+Betax;a+1,b.c,

kde: τ se rovná 1000,

ω se rovná 20,

Beta[x;a,b] označuje distribuční funkci rozdělení beta s parametry a, b spočítanou v bodě x,

N označuje efektivní počet expozic stanovený podle bodu 12, v případě resekuritizace použije povinná osoba počet podkladových expozic této resekuritizace a nikoli počet expozic v původním souboru expozic, ze kterého vzešly sekuritizované expozice, ze kterých potom vzešly dané resekuritizované expozice,

ELGD označuje expozičně váženou průměrnou hodnotu LGD, která se stanovuje podle vztahu

ELGD=∑iLGDi.Ei∑iEi

kde: LGDi označuje průměrnou hodnotu LGD vzhledem ke všem expozicím vůči i-tému dlužníkovi. Při resekuritizaci se pro sekuritizované pozice použije LGD ve výši 100 %. Tam, kde je riziko selhání a riziko rozmělnění pro nakoupené pohledávky v rámci sekuritizace agregováno (např. jeden rezervní fond /single reserve/ nebo přezajištění jsou určeny k pokrytí obou zdrojů rizik), hodnota LGDi se stanovuje jako vážený průměr hodnoty LGD pro úvěrové riziko a hodnoty LGD pro riziko rozmělnění ve výši 75 %. Váhami jsou kapitálové požadavky pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění.

Pokud hodnota největší sekuritizované expozice C1 není větší než 3 % součtu hodnot sekuritizovaných expozic, povinná osoba může pro metodu regulatorního vzorce použít hodnotu LGD = 50% a N stanovit podle vztahu

N=1C1.Cm+Cm-C1m-1.max1-m.C1;0

nebo podle vztahu

N=1C1,

kde: Cm označuje podíl, kde v čitateli je součet m největších hodnot expozic a ve jmenovateli je součet hodnot sekuritizovaných expozic. Úroveň m může povinná osoba stanovit,

C1 označuje hodnotu největší sekuritizované expozice.

Se souhlasem oprávněného orgánu dohledu může povinná osoba pro účely sekuritizace zahrnující retailové expozice používat metodu regulatorního vzorce s využitím zjednodušení

h=0 a v=0.

• 1. Při výpočtu hodnoty rizikově vážených sekuritizovaných expozic metodou regulatorního vzorce lze zohledňovat majetkové zajištění a osobní zajištění v souladu s technikami snižování úvěrového rizika.

Likviditní facility

• 1. Ustanovení v bodech 18 až 20 se týkají likviditních facilit bez externího ratingu.

• 1. Na jmenovitou hodnotu likviditní facility, která splňuje podmínky pro zálohové facility podle přílohy č. 17 bodu 8 této vyhlášky, lze použít konverzní faktor 0 %.

• 1. Pokud není účelné, aby povinná osoba počítala hodnoty rizikově vážených sekuritizovaných expozic jako by sekuritizovány nebyly, může se souhlasem oprávněného orgánu dohledu ve výjimečných případech použít při výpočtu hodnot rizikově vážených expozic pro sekuritizovanou pozici bez ratingu, která představuje přípustnou likviditní facilitu, nejvyšší riziková váha, která by byla použita na kteroukoliv ze sekuritizovaných expozic za situace, kdyby nebyly sekuritizovány.

• 1. Pokud má facilita podle bodu 19 původní splatnost menší nebo rovnou než 1 rok, vynásobí se její jmenovitá hodnota konverzním faktorem 50 %. V ostatních případech se používá konverzní faktor 100 %.

Techniky snižování úvěrového rizika

• 1. Majetkové zajištění lze u sekuritizovaných pozic zohledňovat, pokud

• a) jde o zajištění uznatelné při používání standardizovaného přístupu a

• b) je v souladu s ustanoveními o technikách snižování úvěrového rizika.

• 1. Osobní zajištění lze u sekuritizovaných pozic zohledňovat, pokud

• a) osobou, která toto zajištění poskytla, je uznatelný poskytovatel zajištění a

• b) je v souladu s ustanoveními o technikách snižování úvěrového rizika.

• 1. Při použití metody externího ratingu lze hodnotu sekuritizované pozice, ke které se vztahuje zajištění, upravit v souladu s ustanoveními o technikách snižování úvěrového rizika.

• 1. Při použití metody regulatorního vzorce, kdy je plné zajištění, se postupuje takto:

• a) stanoví se efektivní riziková váha pozice. Tato váha se stanoví jako podíl, kde v čitateli je hodnota rizikově vážené expozice vyplývající ze sekuritizované pozice a ve jmenovali je hodnota této pozice. Tento podíl se násobí číslem 100;

• b) jde-li o majetkové zajištění, při výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice se hodnota expozice po zohlednění majetkového zajištění v souladu s ustanoveními o technikách snižování úvěrového rizika násobí efektivní rizikovou váhou,

• c) jde-li o osobní zajištění, při výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice se postupuje takto:

• 1. hodnota expozice plně zajištěná osobním zajištěním upravená o nesoulad měn a dále upravená podle vztahu pro nesoulad splatností (Ga) stanovená podle přílohy č. 16 k této vyhlášce se násobí rizikovou váhou poskytovatele zajištění,

• 1. rozdíl hodnoty sekuritizované pozice a hodnoty expozice plně zajištěné osobním zajištěním upravené o nesoulad měn a dále upravné podle vztahu pro nesoulad splatností (Ga) se násobí efektivní rizikovou váhou,

• 1. výsledky výpočtů podle bodu 1 a 2 se sečtou.

• 1. Při použití metody regulatorního vzorce, kdy je částečné zajištění, se postupuje takto:

• a) pokud zajištění pokrývá první ztrátu nebo pokrývá ztráty poměrně, postupuje se podle ustanovení o použití metody regulatorního vzorce při plném zajištění,

• b) v ostatních případech se zachází se sekuritizovanou pozicí jako se dvěma nebo více pozicemi s tím, že za nepokrytou část je považována pozice s nejnižší úvěrovou kvalitou. Při výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice této pozice se postupuje podle ustanovení o metodě regulatorního vzorce v bodech 15 a 16 s touto úpravou:

• 1. T je nahrazeno e*, jde-li o majetkové zajištění,

• 1. T je nahrazeno T-g v případě osobního zajištění,

• 1. e označuje podíl E a celkového pomyslnému objemu portfolia podkladových expozic,

• 1. E* je stanovena v souladu s přílohou č. 16 k této vyhlášce a označuje upravenou hodnotu sekuritizované expozice v sekuritizované pozici,

• 1. E označuje výši sekuritizované pozice,

• 1. g označuje podíl hodnoty zajištěné expozice upravené o nesoulad měn a nesoulad splatností v souladu s přílohou č. 16 k této vyhlášce a součtu hodnot sekuritizovaných expozic.

Jde-li o osobní zajištění, riziková váha poskytovatele zajištění se přiřazuje té části sekuritizované pozice, která nespadá pod upravenou hodnotu T.

Revolvingové expozice s možností předčasného splacení

• 1. Při sekuritizaci revolvingových expozic s možností předčasného splacení původce stanovuje hodnotu rizikově vážené expozice podle bodu 9, 10, 13 až 20 v příloze č. 17 této vyhlášky s tím, že

• a) za podíl původce se považuje součet těchto dvou hodnot:

• 1. hodnoty expozice vyplývající z pomyslného objemu portfolia čerpaných částí expozic prodaných do sekuritizace, jejíž poměr k výši celkového portfolia expozic prodaných do sekuritizace určuje podíl na peněžních tocích generovaných splátkami jistin a úroků a ostatními souvisejícími platbami, které nelze použít pro platby osobám, které mají sekuritizované pozice v sekuritizaci,

• 1. hodnoty expozice vyplývající z té části portfolia nečerpaných částí úvěrových linek (credit lines), jejichž čerpané části byly prodány do sekuritizace, kdy její poměr k celkové výši takto nečerpaných částí je stejný jako poměr hodnoty expozice podle předchozího bodu k hodnotě expozice vyplývající z portfolia čerpaných částí expozic prodaných do sekuritizace

s tím, že podíl původce nesmí být podřízen podílu investora,

• b) za podíl investora se považuje součet těchto dvou hodnot:

• 1. hodnoty expozice vyplývající z pomyslného objemu portfolia čerpaných částí expozic, které nespadá pod písmeno a) bod 1,

• 1. hodnoty expozice vyplývající z té části portfolia nečerpaných částí úvěrových linek, které nespadá pod písmeno a) bod 2, jejichž čerpané části byly prodány do sekuritizace,

• c) expozice původce spojená s nároky na tu část podílu původce, která je vymezena v písmenu a) bodu 1, se nepovažuje za sekuritizovanou pozici. Považuje se za poměrnou expozici vůči sekuritizovaným expozicím z čerpaných částí, které jsou stanoveny tak, jakoby nebyly sekuritizovány, a to ve výši podle písmene a) bodu 1. Původce má zároveň poměrnou expozici vůči nečerpaným částem úvěrových linek, jejichž čerpané části byly prodány do sekuritizace, a to ve výši podle písmene a) bodu 2.

Snížení hodnoty rizikově vážené expozice

• 1. Hodnota rizikově vážených expozic s rizikovou váhou 1250 % se může snížit o 12,5 násobek úprav ocenění těchto expozic. Pokud se hodnota těchto rizikově vážených expozic sníží, nelze úpravy ocenění zohlednit v nedostatku nebo přebytku z výpočtu očekávaných úvěrových ztrát.

• 1. Hodnota rizikově vážených expozic se může snížit o 12,5 násobek úprav ocenění těchto expozic.

• 1. Povinná osoba může hodnotu sekuritizované expozice, které se přiřazuje riziková váha 1250 %, odečíst od kapitálu, namísto přiřazení této rizikové váhy a výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice s tím, že

• a) hodnota expozice může být odvozena z hodnoty rizikově vážených expozic se zohledněním úprav ocenění podle bodů 27 a 28,

• b) v hodnotě expozice lze zohlednit uznatelné majetkové zajištění,

• c) je-li je k výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice použita metoda regulatorního vzorce a L ≤ Kirb a [L+T] > Kirb, s pozicí se zachází jako se dvěma pozicemi, kde L = Kirb pro tu pozici, která má vyšší stupeň seniority.

• 1. Pokud povinná osoba využije alternativní postup podle bodu 29, sníží odpovídajícím způsobem limit stanovený v bodu 8.

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 123/2007 Sb.

Požadavky na externí ratingy a jejich používání v sekuritizaci

• 1. Požadavky na externí ratingy

Externí rating lze používat při výpočtu hodnoty rizikově vážených sekuritizovaných expozic, pokud jsou splněny tyto podmínky:

• a) je soulad mezi typy plateb, které jsou zohledněny v externím ratingu, a typy plateb, které přísluší instituci z dané sekuritizované pozice v rámci smluvních ujednání,

• b) externí rating je veřejně dostupný; externí rating se považuje za veřejně dostupný pouze tehdy, pokud byl zveřejněn v dostupné formě a je zahrnut do přechodové matice (transition matrix) příslušné zapsané ratingové agentury. Externí rating dostupný pouze omezenému okruhu uživatelů se nepovažuje za veřejně dostupný a

• c) externí rating není založen, anebo částečně založen, na osobním zajištění poskytnutém povinnou osobou; pokud by taková skutečnost nastala, povinná osoba zachází s relevantní expozicí tak, jako kdyby externí rating neměla, a použije odpovídající rizikovou váhu pro expozici bez externího ratingu.

• 1. Požadavky na používání externích ratingů

• a) Povinná osoba si může vybrat jednu nebo více zapsaných ratingových agentur, jejichž externí ratingy bude používat pro výpočet hodnoty rizikově vážených expozic.

• b) Povinná osoba při využívání externích ratingů postupuje na základě jednotného přístupu.

• c) Povinná osoba by neměla používat v rámci jednoho schématu sekurizitace pro pozici v jedné tranši externí rating od jedné zapsané ratingové agentury a pro pozici v druhé tranši externí rating od jiné zapsané ratingové agentury, bez ohledu na to, zdali tato pozice obdržela externí rating od první zapsané ratingové agentury či nikoliv. Pokud však pro danou pozici existuje externí rating

• 1. od dvou vybraných zapsaných ratingových agentur, povinná osoba použije horší externí rating, nebo

• 1. od více než 2 vybraných zapsaných ratingových agentur, povinná osoba použije druhý nejlepší externí rating.

• d) Pokud je uznatelné zajištění poskytnuto přímo jednotce pro speciální účel a je zohledněno v externím ratingu příslušné pozice, tento externí rating se zohledňuje při stanovení rizikové váhy. Externí rating není možné zohlednit, pokud zajištění

• 1. není uznatelné, nebo

• 1. není poskytnuto jednotce pro speciální účel, ale přímo příslušné sekuritizované pozici.

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 123/2007 Sb.

Konverzní faktory, koeficienty a metody používané při výpočtu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku obchodního portfolia a k tržnímu riziku

A. Vypořádací riziko

Konverzní faktory pro výpočet kapitálového požadavku k vypořádacímu riziku jsou uvedeny v tabulce č. 1 v této příloze.

| Tabulka č. 1 | | | Počet pracovních dnů po stanoveném dni vypořádání | Konverzní faktor | | --- | --- | | 5 až 15 dnů | 8 % | | 16 až 30 dnů | 50 % | | 31 až 45 dnů | 75 % | | 46 a více dnů | 100 % |

B. Specifické úrokové riziko

I. Koeficienty pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku

Koeficienty pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku jsou uvedeny v tabulce č. 2 v této příloze.

Tabulka č. 2

Kategorie	Koeficienty pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku
I. Vládní nástroje Dluhopisy vydané nebo zaručené centrálními vládami, vydané centrálními bankami, mezinárodními organizacemi, mezinárodními rozvojovými bankami nebo orgány regionální nebo místní správy členských států, které by podle standardizovaného přístupu patřily do prvního stupně úvěrové kvality nebo které by obdržely rizikovou váhu 0 %.	0 %
II. Kvalifikované nástroje a) dluhopisy vydané nebo zaručené centrálními vládami, vydané centrálními bankami, mezinárodními organizacemi, mezinárodními rozvojovými bankami nebo orgány regionální nebo místní správy členských států, které patří do druhého nebo třetího stupně úvěrové kvality, b) dluhopisy vydané nebo zaručené institucemi, které patří do prvního, druhého, anebo třetího stupně úvěrové kvality, c) dluhopisy vydané nebo zaručené podnikateli, které patří do prvního, druhého, anebo třetího stupně úvěrové kvality, d) ostatní kvalifikované nástroje: 1. dlouhé a krátké pozice v nástrojích, jejichž stupeň úvěrové kvality odpovídá alespoň investičnímu stupni externího ratingu, 2. dlouhé a krátké pozice v nástrojích, jejichž hodnota PD podle IRB přístupu není vzhledem k solventnosti jejich emitenta větší než hodnota PD nástrojů odpovídajících investičnímu stupni externího ratingu, 3. dlouhé a krátké pozice v nástrojích, které nemají externí rating od zapsané externí ratingové agentury, pokud 3.1. jsou povinnou osobou považovány za dostatečně likvidní, 3.2. povinná osoba považuje finanční a ekonomickou situaci emitenta nástroje za odpovídající investičnímu stupni externího ratingu a 3.3. jsou kótovány na uznané burze, 4. dlouhé a krátké pozice v nástrojích vydaných institucemi podléhajícím požadavkům na kapitálovou přiměřenost podle směrnice 2006/48/ES, které jsou povinnou osobou považovány za dostatečně likvidní a pro které platí, že povinná osoba považuje finanční a ekonomickou situaci jejich emitenta za odpovídající investičnímu stupni externího ratingu, 5. cenné papíry vydané institucemi, pro které platí, že povinná osoba považuje finanční a ekonomikou situaci emitenta za lepší nebo odpovídající druhému stupni úvěrové kvality a emitent podléhá takovému rámci regulace a dohledu, který je srovnatelný s požadavky stanovenými v této vyhlášce. Zařazení nástrojů mezi kvalifikované nástroje může být posouzeno Českou národní bankou a nástroje s významným specifickým úrokovým rizikem mohou být po tomto posouzení vyřazeny z kvalifikovaných nástrojů. Česká národní banka může požadovat, aby povinná soba použila nejvyšší rizikovou váhu podle této tabulky pro nástroje, které vzhledem k solventnosti jejich emitenta vykazují mimořádné riziko.	0,25 % není-li zbytková splatnost delší než 6 měsíců, 1,00 % je-li zbytková splatnost delší než 6 měsíců a není-li delší než 24 měsíců, anebo 1,60 % je-li zbytková splatnost delší než 24 měsíců
III. Ostatní nástroje a) dluhopisy vydané nebo zaručené centrálními vládami, vydané centrálními bankami, mezinárodními organizacemi, mezinárodními rozvojovými bankami nebo orgány regionální nebo místní správy členských států či institucemi, které patří do čtvrtého nebo pátého stupně úvěrové kvality, b) dluhopisy vydané nebo zaručené podnikateli, které patří do čtvrtého stupně úvěrové kvality, c) expozice, u nichž není k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury,	8,00 %
d) dluhopisy vydané nebo zaručené centrálními vládami, vydané centrálními bankami, mezinárodními organizacemi, mezinárodními rozvojovými bankami nebo orgány regionální nebo místní správy členských států či institucemi, které patří do šestého stupně úvěrové kvality, e) dluhopisy vydané nebo zaručené podnikateli, které patří do pátého nebo šestého stupně úvěrové kvality.	12,00 %
Instituce, které používají přístup IRB, mohou pro účely této tabulky přiřadit expozici stupeň úvěrové kvality pouze tehdy, jestliže interní rating dlužníka této expozice odpovídá hodnotě PD, která je ekvivalentní nebo nižší než hodnota PD spojená s příslušným stupněm úvěrové kvality v kategorii podnikových expozic u standardizovaného přístupu.

II. Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku sekuritizovaných expozic

• 1. Povinná osoba stanovuje kapitálový požadavek k čistým pozicím v nástrojích obchodního portfolia, které jsou sekuritizovanými expozicemi, tak, že namísto koeficientu podle tabulky č. 2 použije následující hodnotu:

• a) součin 8 % a příslušné rizikové váhy podle standardizovaného přístupu, pokud by taková sekuritizovaná expozice podléhala v investičním portfoliu standardizovanému přístupu,

• b) součin 8 % a příslušné rizikové váhy podle přístupu IRB, pokud by taková sekuritizovaná expozice podléhala v investičním portfoliu přístupu IRB.

• 1. Metoda regulatorního vzorce smí být pro účely bodu 1 písm. b) použita se souhlasem oprávněného orgánu dohledu pouze povinnou osobou, která tuto metodu smí použít pro stejnou sekuritizovanou expozici v investičním portfoliu. Odhady parametrů PD a LGD jako vstupů do metody regulatorního vzorce jsou stanovovány podle zásad pro přístup IRB přístup, nebo, alternativně se samostatným souhlasem oprávněného orgánu dohledu, mohou být založené na odhadech, které jsou odvozeny prostřednictvím postupu podle přílohy č. 21 bodů IV.3 až IV.18 této vyhlášky a jsou v souladu s kvantitativními standardy pro přístup IRB.

• 1. Kapitálový požadavek k expozici v obchodním portfoliu, která by podléhala rizikové váze 1250 % při jejím zařazení do investičního portfolia, se stanoví ve výši 8 % takto rizikově vážené expozice.

III. Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku úvěrových derivátů n-tého selhání, které mají externí rating

V případě úvěrového derivátu n-tého selhání, který má externí rating, povinná osoba použije místo koeficientu podle tabulky č. 2 v příloze součin 8 % a rizikové váhy, která by pro daný externí rating byla platná pro sekuritizovanou expozici.

IV. Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku nástrojů zařazených do portfolia obchodování s korelací

Pokud si povinná osoba nezvolí pro stanovení kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku nástrojů zařazených do portfolia obchodování s korelací postup podle bodu I, anebo podle přílohy č. 21 této vyhlášky, stanovuje tento kapitálový požadavek jako větší z následujících hodnot: součet kapitálových požadavků k čistým dlouhým pozicím tohoto portfolia a součet kapitálových požadavků k čistým krátkým pozicím tohoto portfolia.

C. Obecné úrokové riziko

I. Metoda splatností

Při měření obecného úrokového rizika metodou splatností se postupuje takto:

• 1. Úrokové pozice se zařadí do schématu splatností dané měny, které obsahuje 13 časových pásem nebo 15 časových pásem v případě nástrojů s kuponovou mírou nižší než 3 %, podle tabulky č. 3 v této příloze. Pokud nástroj neobsahuje kupony, jeho pozice se zařadí do časového pásma, které odpovídá kuponové míře nižší než 3 %.

• 1. Vážená úroková pozice v každém časovém pásmu se rovná součinu součtu úrokových pozic a příslušného koeficientu podle tabulky č. 3 v této příloze.

| Tabulka č. 3 | | | | | | | Časové pásmo | Koeficient | Předpokládaná změna úrokových měr v % | | | Kuponová míra 3 % a vyšší | Kuponová míra nižší než 3 % | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | | zóna 1 | do 1 měsíce včetně | do 1 měsíce včetně | 0 | 1,00 | | 1 až 3 měsíce včetně | 1 až 3 měsíce včetně | 0,002 | 1,00 | | | 3 až 6 měsíců včetně | 3 až 6 měsíců včetně | 0,004 | 1,00 | | | 6 až 12 měsíců včetně | 6 až 12 měsíců včetně | 0,007 | 1,00 | | | zóna 2 | 1 až 2 roky včetně | 1,0 až 1,9 let včetně | 0,0125 | 0,90 | | 2 až 3 roky včetně | 1,9 až 2,8 let včetně | 0,0175 | 0,80 | | | 3 až 4 roky včetně | 2,8 až 3,6 let včetně | 0,0225 | 0,75 | | | zóna 3 | 4 až 5 let včetně | 3,6 až 4,3 let včetně | 0,0275 | 0,75 | | 5 až 7 let včetně | 4,3 až 5,7 let včetně | 0,0325 | 0,70 | | | 7 až 10 let včetně | 5,7 až 7,3 let včetně | 0,0375 | 0,65 | | | 10 až 15 let včetně | 7,3 až 9,3 let včetně | 0,045 | 0,60 | | | 15 až 20 let včetně | 9,3 až 10,6 let včetně | 0,0525 | 0,60 | | | nad 20 let | 10,6 až 12 let včetně | 0,06 | 0,60 | | | 12 až 20 let včetně | 0,08 | 0,60 | | | | nad 20 let | 0,125 | 0,60 | | |

• 1. Vážené úrokové pozice v jednotlivých časových pásmech se kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice a jedna zbytková úroková pozice v každém časovém pásmu.

• 1. Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových pásmech se dále kompenzují v časových zónách 1, 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice v každé časové zóně a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.

• 1. Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových zónách se kompenzují mezi sousedními časovými zónami 1 a 2 a zónami 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 2, jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 2 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.

• 1. Zbytkové úrokové pozice v časových zónách 1 a 3 se dále kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.

• 1. Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku dané měny se rovná součtu

• a) 10 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém časovém pásmu

• b) 40 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 1,

• c) 30 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 2,

• d) 30 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 3,

• e) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 1 a 2,

• f) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 2 a 3,

• g) 150 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 1 a 3,

• h) 100 % součtu absolutních hodnot úrokových pozic v jednotlivých časových zónách zbývajících po všech kompenzacích, kterými jsou zbytková úroková pozice v časové zóně 2 po provedení kompenzací podle bodu 5 a zbytkové úrokové pozice v časových zónách 1 a 3 po provedení kompenzací podle bodu 6.

II. Metoda durací

Při měření obecného úrokového rizika metodou durací se postupuje takto:

• 1. Úrokové pozice se zařadí do schématu durací (durační pásma) dané měny, které obsahuje 15 pásem modifikovaných durací, podle tabulky č. 4 v této příloze.

• 1. Vážená úroková pozice v každém duračním pásmu se rovná součtu součinů úrokových pozic, příslušných modifikovaných durací těchto úrokových pozic a předpokládaných změn úrokových měr. Změny úrokových měr pro každé durační pásmo jsou stanoveny v tabulce č. 4 v této příloze.

| Tabulka č. 4 | | | | | Modifikované durace | Předpokládaná změna úrokových měr v % | Modifikované durace | Předpokládaná změna úrokových měr v % | | --- | --- | --- | --- | | zóna 1 | | zóna 3 | | | do 1 měsíce včetně | 1,00 | 3,3 až 4,0 roky včetně | 0,75 | | 1 až 3 měsíce včetně | 1,00 | 4,0 až 5,2 let včetně | 0,70 | | 3 až 6 měsíců včetně | 1,00 | 5,2 až 6,8 let včetně | 0,65 | | 6 až 12 měsíců včetně | 1,00 | 6,8 až 8,6 let včetně | 0,60 | | | | 8,6 až 9,9 let včetně | 0,60 | | zóna 2 | | 9,9 až 11,3 let včetně | 0,60 | | 1,0 až 1,8 let včetně | 0,90 | 11,3 až 16,6 let včetně | 0,60 | | 1,8 až 2,6 let včetně | 0,80 | nad 16,6 let | 0,60 | | 2,6 až 3,3 let včetně | 0,75 | | |

• 1. Vážené úrokové pozice se kompenzují v jednotlivých duračních pásmech. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice a jedna zbytková úroková pozice v každém duračním pásmu.

• 1. Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých duračních pásmech se dále kompenzují v zónách 1, 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice v každé zóně a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.

• 1. Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých zónách se kompenzují mezi sousedními zónami 1 a 2 a zónami 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 1 a 2, jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 2 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.

• 1. Zbytkové úrokové pozice v zónách 1 a 3 se dále kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 1 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.

• 1. Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku dané měny stanovený s použitím metody durací se rovná součtu

• a) 5 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém duračním pásmu,

• b) 40 % kompenzované úrokové pozice v zóně 1,

• c) 30 % kompenzované úrokové pozice v zóně 2,

• d) 30 % kompenzované úrokové pozice v zóně 3,

• e) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 1 a 2,

• f) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 2 a 3,

• g) 150 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 1 a 3,

• h) 100 % součtu absolutních hodnot úrokových pozic v jednotlivých zónách zbývajících po všech kompenzacích, kterými jsou zbytková úroková pozice v zóně 2 po provedení kompenzací podle bodu 5 a zbytkové úrokové pozice v zónách 1 a 3 po provedení kompenzací podle bodu 6.

III. Metoda marží

Při měření obecného úrokového rizika metodou marží se postupuje takto:

• 1. Kapitálový požadavek k úrokovým futures obchodovaným na uznaných burzách je roven součtu marží odpovídajících těmto úrokovým futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s úrokovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle metody splatností nebo metody durací nebo pomocí vlastního VaR modelu.

• 1. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku se úrokové pozice v cizích měnách úrokových futures do měnových pozic nezařazují.

D. Akciové riziko

Přehled akciových indexů je uveden v tabulce č. 5.

Tabulka č. 5

Akciové indexy
Austrálie	All Ords	Polsko	WIG
Belgie	BEL 20	Portugalsko	BVL General Index
Česká republika	PX	Rakousko	ATX
Francie	CAC 40	Řecko	General Price Index
Hong Kong	Hang Seng	Singapore	Straits Times Index
Irsko	ISEQ Index	Spojené státy americké	S&P 500
Japonsko	Nikkei 225	Španělsko	IBEX 35
Německo	DAX	Švédsko	OMX
Nizozemí	AEX	Švýcarsko	SMI
Maďarsko	BUX	Velká Británie	FTSE 100
		neuvedené státy OECD	oficiální akciové indexy organizovaných trhů

E. Komoditní riziko

I. Zjednodušená metoda

Při měření komoditního rizika zjednodušenou metodou se kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku dané komodity rovná součtu 15 % absolutní hodnoty součtu dlouhých a krátkých komoditních pozic dané komodity a 3 % součtu absolutních hodnot krátkých a dlouhých komoditních pozic dané komodity.

II. Metoda splatností

Při měření komoditního rizika metodou splatností se postupuje takto:

• 1. Pro každou komoditu se sestaví schéma splatností s časovými pásmy 0 až 1 měsíc včetně, 1 až 3 měsíce včetně, 3 až 6 měsíců včetně, 6 až 12 měsíců včetně, 1 až 2 roky včetně, 2 až 3 roky včetně a nad 3 roky, ve kterém existuje alespoň jedna komoditní pozice. Každá komoditní pozice se zařadí do příslušného časového pásma. Fyzické zásoby komodity se zařadí do prvního časového pásma.

• 1. Postupně se kompenzují dlouhé a krátké komoditní pozice v jednotlivých časových pásmech od nejnižšího časového pásma s tím, že zbytková pozice z nižšího časového pásma se postupně přenáší do nejbližšího vyššího časového pásma. V každém vyšším časovém pásmu se opět provádí kompenzace dlouhých a krátkých komoditních pozic včetně přenesené zbytkové pozice. Výsledkem postupných kompenzací je výsledná dlouhá nebo krátká komoditní pozice.

• 1. Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku dané komodity je dán součtem

• a) 1,5 % součtu dvojnásobku kompenzovaných pozic v každém časovém pásmu,

• b) 0,6 % součtu absolutních hodnot zbytkových pozic přenášených mezi sousedními časovými pásmy a

• c) 15 % absolutní hodnoty výsledné komoditní pozice.

III. Metoda marží

Při měření komoditního rizika metodou marží se postupuje takto:

• 1. Kapitálový požadavek ke komoditním futures obchodovaným na uznaných burzách se rovná součtu marží odpovídajících těmto komoditním futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s těmito futures a zároveň tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle zjednodušené metody nebo vlastního VaR modelu.

• 1. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku se komoditní pozice v cizích měnách komoditních futures nezařazují do měnových pozic.

F. Opce

I. Zjednodušená metoda

Při výpočtu kapitálového požadavku k opcím zjednodušenou metodou se postupuje takto:

• 1. Zjednodušená metoda se použije pouze v případě, že v portfoliu jsou jen koupené opce nebo pokud všechny prodané opce jsou dokonale kompenzovány stejnými koupenými opcemi.

• 1. Při použití zjednodušené metody se nezahrnují pozice nástrojů zajištěné opcí a pozice podkladových nástrojů opcí do úrokových, akciových, měnových a komoditních pozic pro účely stanovení kapitálových požadavků k úrokovému, akciovému, měnovému a komoditnímu riziku.

• 1. Kapitálový požadavek k opci se rovná rozdílu součinu reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu podle následujícího bodu a vnitřní hodnoty opce, pokud je kladný a pokud je v portfoliu zajištěný nástroj a zajišťovací opce. Pokud v portfoliu není zajištěný nástroj, avšak je v portfoliu koupená opce, kapitálový požadavek k opci je roven menší z hodnot

• a) reálná hodnota podkladového kupovaného nebo prodávaného nástroje násobená koeficientem podle následujícího bodu, nebo

• b) reálná hodnota opce.

• 1. Koeficient se zvolí v závislosti na druhu opce. V případě

• a) úrokových opcí se koeficient rovná součtu koeficientu, který odpovídá koeficientu specifického úrokového rizika podle tabulky č. 2 v této příloze a koeficientu 0,08,

• b) akciových opcí se koeficient rovná součtu koeficientu specifického akciového rizika a koeficientu 0,08,

• c) měnových opcí je koeficient roven 0,08,

• d) komoditních opcí je koeficient roven 0,15.

• 1. Kapitálový požadavek k opcím se rovná součtu kapitálových požadavků k jednotlivým opcím.

• 1. Kapitálový požadavek k opcím podle předchozího bodu se přičítá podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) k odpovídajícím kapitálovým požadavkům k úrokovému, akciovému, měnovému a komoditnímu riziku.

II. Metoda delta plus

Při výpočtu kapitálového požadavku k opcím metodou delta plus se postupuje takto:

• 1. Delta ekvivalenty opcí se zařadí do úrokových, akciových a komoditních pozic, které jsou základem pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku a obecnému úrokovému riziku, kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku a obecnému akciovému riziku a kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku.

• 1. Delta ekvivalenty v cizích měnách opcí se zařadí do měnových pozic, které jsou základem pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

• 1. Při použití metody delta plus se dále stanoví kapitálový požadavek k riziku gamma a vega.

• 1. Kladné a záporné hodnoty gamma se sečtou pro jednotlivé opce, jejichž podkladový nástroj je stejný. Pokud je tento součet záporný, počítá se kapitálový požadavek k riziku gamma, který je roven součinu jedné poloviny absolutní hodnoty gamma a druhé mocniny změny reálné hodnoty podkladového nástroje. Pro účely tohoto ustanovení se rozumí

• a) stejnými podkladovými nástroji v případě

• 1. úrokových měr nástroje, úrokové pozice, které jsou zařazeny do jednoho časového pásma podle tabulky č. 3 v této příloze nebo tabulky č. 4 v této příloze v závislosti na tom, jaká metoda stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku byla zvolena,

• 1. akcií a akciových indexů nástroje, akciové pozice, které jsou zařazeny do jednoho národního trhu,

• 1. cizích měn a zlata jednotlivé měny a zlato,

• 1. komodit jednotlivé komodity,

• b) změnou reálné hodnoty podkladového nástroje v případě

• 1. úrokových opcí, pokud je podkladovým nástrojem dluhopis, součin reálné hodnoty tohoto dluhopisu a koeficientu podle tabulky č. 3 v této příloze. Pokud je podkladovým nástrojem úroková míra, hodnota podkladového aktiva se násobí předpokládanou změnou úrokové míry podle této tabulky;

• 1. akciových a měnových opcí součin reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu 0,08,

• 1. komoditních opcí součin reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu 0,15.

• 1. Kapitálový požadavek k riziku gamma se stanoví jako součet kapitálových požadavků k riziku gamma spočtených pro opce se stejnými podkladovými nástroji.

• 1. Kapitálový požadavek k riziku vega se počítá pro každou opci a je roven součinu hodnoty vega, volatility reálné hodnoty podkladového nástroje (druh volatility, například denní, měsíční, implikovaná, se zvolí v závislosti na charakteru opce) a koeficientu 0,25. Kapitálový požadavek k riziku vega se rovná součtu kapitálových požadavků k riziku vega spočtených pro každou opci.

• 1. Kapitálové požadavky k riziku gamma a vega se přičítají podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku, kapitálovému požadavku k měnovému riziku nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku.

III. Metoda analýzy situací

Při výpočtu kapitálového požadavku k opcím metodou analýzy situací se postupuje takto:

• 1. Situační síť se sestaví odděleně pro každý podkladový nástroj opcí. První dimenzí situační sítě je reálná hodnota podkladového nástroje a druhou dimenzí je volatilita reálné hodnoty podkladového nástroje. Pro vymezení první dimenze situační sítě se považuje za dostatečný rozsah intervalu + 8 % a v případě komodit + 15 % aktuální reálné hodnoty podkladového nástroje od aktuální reálné hodnoty podkladového nástroje, pro vymezení druhé dimenze rozsah intervalu + 25 % aktuální volatility reálné hodnoty podkladového nástroje od aktuální volatility reálné hodnoty podkladového nástroje. Každý interval se rozdělí na nejméně šest stejně velkých částí s tím, že aktuální reálná hodnota a aktuální volatilita reálné hodnoty podkladového nástroje tvoří středy obou intervalů. Situační síť obsahuje nejméně 49 bodů.

• 1. Pro každý bod situační sítě se vypočte očekávaná ztráta odpovídajícího portfolia opcí a vybere se maximální očekávaná ztráta. Očekávanou ztrátou portfolia opcí se rozumí rozdíl mezi aktuální hodnotou portfolia opcí a hodnotou portfolia opcí v každém z bodů situační sítě.

• 1. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí se počítá, pokud podkladovými nástroji těchto opcí jsou úrokové nebo akciové nástroje. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku takových opcí je roven součtu součinů absolutních hodnot delta ekvivalentů úrokových nebo akciových podkladových nástrojů opcí a koeficientů specifického úrokového rizika podle tabulky č. 2 v této příloze nebo koeficientů specifického akciového rizika. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku úrokových opcí se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku akciových opcí se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku.

• 1. Nejvyšší očekávané ztráty podle bodu 2 vypočtené pro jednotlivé podkladové nástroje se přičítají podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku, kapitálovému požadavku k měnovému riziku nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku.

• 1. Při použití metody analýzy situací se delta ekvivalenty opcí nezařazují do úrokových, akciových, měnových a komoditních pozic pro účely stanovování kapitálových požadavků k obecnému úrokovému, obecnému akciovému, měnovému a komoditnímu riziku.

IV. Metoda marží

Při výpočtu kapitálového požadavku k opcím metodou marží se postupuje takto:

• 1. Metodu marží lze použít pouze pro stanovení kapitálového požadavku k opcím obchodovaným na uznaných burzách. Kapitálový požadavek takové opce se rovná marži. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s opcemi. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle zjednodušené metody, metody delta plus, metody analýzy situací nebo interního VaR modelu.

• 1. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí se počítá, pokud podkladovými nástroji jsou úrokové nebo akciové nástroje. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku takových opcí je roven součtu součinů absolutních hodnot delta ekvivalentů úrokových nebo akciových opcí a koeficientů specifického rizika podle tabulky č. 2 v této příloze nebo koeficientů podle § 143. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku nebo ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku v závislosti na podkladovém nástroji.

• 1. Marže se přičítají podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku, kapitálovému požadavku k měnovému riziku nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku.

• 1. Při použití metody marží se delta ekvivalenty opcí nezařazují do úrokových, akciových, měnových a komoditních pozic pro účely stanovování kapitálových požadavků k obecnému úrokovému, obecnému akciovému, měnovému a komoditnímu riziku.

Příloha č. 21 k vyhlášce č. 123/2007 Sb.

Požadavky na používání vlastních modelů

I. Kvalitativní požadavky

• 1. Předpokladem pro používání vlastního VaR modelu při výpočtu kapitálového požadavku k tržnímu riziku nebo specifickému úrokovému či akciovému riziku pro účely této vyhlášky je splnění těchto kvalitativních požadavků:

• a) model je nedílnou součástí denního procesu měření rizik povinné osoby a výstupy z něj slouží pro informování vrcholného vedení o míře podstupovaných rizik,

• b) povinná osoba má útvar řízení rizik nezávislý na útvaru obchodování. Útvar řízení rizik podává hlášení přímo vrcholnému vedení, je odpovědný za vytvoření a implementaci systému řízení rizik povinné osoby, denně zpracovává a analyzuje výstupy modelu, navrhuje odpovídající opatření k úpravě vnitřních limitů;

• c) vrcholné vedení se aktivně zúčastňuje procesu řízení rizik. Denní hlášení připravovaná útvarem řízení rizik jsou posuzována vedoucími zaměstnanci, kteří mají pravomoc snížit limity jednotlivým obchodníkům včetně pravomoci snížit limity celkových pozic povinné osoby;

• d) povinná osoba má dostatečný počet zaměstnanců, kteří byli vyškoleni v oblasti používání modelů pro obchodování, řízení rizik, vypořádání obchodů a v oblasti vnitřního auditu se zaměřením na modely stanovení kapitálových požadavků,

• e) povinná osoba stanovila postupy pro monitorování vnitřních procedur a vnitřních kontrolních mechanizmů a zajištění jejich souladu s fungováním systému řízení rizik,

• f) historická data o modelu dokazují, že model je při měření rizik dostatečně přesný,

• g) povinná osoba pravidelně provádí dostatečně náročné stresové testování modelu, jehož výsledky jsou posuzovány vrcholným vedením a následně promítány do vnitřních postupů a procesu řízení rizik včetně stanovování limitů,

• h) povinná osoba zajistí, aby součástí pravidelného provádění vnitřního auditu bylo nezávislé prověření celkového systému řízení rizik povinné osoby.

• 1. Vnitřní audit musí zahrnovat posouzení činnosti obchodních útvarů a posouzení činnosti útvaru řízení rizik. Posouzení celkového procesu řízení rizik prováděné alespoň jednou za rok musí zahrnovat

• a) prověření dostatečnosti dokumentace systému řízení rizik, organizace útvaru řízení rizik a jeho činností,

• b) způsob začlenění výstupů měření tržního a specifického rizika do denního procesu řízení povinné osoby a do informačního systému povinné osoby,

• c) prověření procesu schvalování systémů pro měření rizik a systémů stanovování reálných hodnot, které jsou využívány obchodním útvarem a útvarem vypořádání obchodů,

• d) posouzení míry zahrnutí tržního a specifického rizika pokrývaných modelem a způsob schvalování změn v procesu řízení rizik,

• e) posouzení přesnosti a úplnosti dat používaných modelem, přesnosti a vhodnosti používaných volatilit a korelací, přesnosti a citlivosti algoritmů výpočtu rizik podstupovaných povinnou osobou,

• f) posouzení postupu hodnocení jednotnosti, ucelenosti, včasnosti a spolehlivosti zdrojových dat používaných modelem včetně nezávislosti těchto dat,

• g) posouzení procesu, který povinná osoba používá k hodnocení zpětného testování.

II. Specifikace faktorů tržního rizika

Povinná osoba zabezpečí, aby vlastní VaR model používaný při výpočtu kapitálového požadavku k tržnímu riziku nebo specifickému úrokovému či akciovému riziku zohledňoval dostatečné množství rizikových faktorů tržního rizika nebo specifického rizika v závislosti na rozsahu aktivit povinné osoby na jednotlivých trzích a charakteru těchto trhů;. Tam, kde rizikový faktor je zahrnut do oceňovacího modelu používaného povinnou osobou, avšak nikoli do modelu pro měření rizika, musí povinná osoba nezahrnutí tohoto faktoru do modelu pro měření rizika náležitě oprávněnému orgánu dohledu odůvodnit. Model pro měření rizika musí také podchytit riziko nelinearity, korelační riziko a bazické riziko. Při použití zástupných indikátorů musí být doloženo, že představují blízkou aproximaci povinnou osobou skutečně držené pozice. Pro jednotlivé konkrétní typy rizik musí být přitom splněny alespoň tyto podmínky:

• a) v případě úrokového rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající úrokovým mírám v každé měně, ve které má povinná osoba významné úrokové pozice. Konstrukce výnosové křivky vychází z některé všeobecně používané metody. Pro významné úrokové pozice v hlavních měnách a na významných trzích musí být výnosová křivka dělena na nejméně šest časových segmentů, aby postihla změny volatility úrokových měr podél výnosové křivky. Model musí zohledňovat bázické riziko, nebo-li riziko vyplývající z neparalelních pohybů různých výnosových křivek;

• b) v případě měnového rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající pozicím povinné osoby v jednotlivých cizích měnách a ve zlatě,

• c) v případě akciového rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající alespoň každému trhu s akciemi, na kterém má povinná osoba významné pozice,

• d) v případě komoditního rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající alespoň každé komoditě, ve které má povinná osoba významné pozice, a současně zohledňuje riziko vyplývající z neparalelních pohybů příbuzných, nikoliv však identických, komodit a riziko změn forwardových cen vyplývajících z nesouladu ve splatnostech s tím, že model musí vždy rovněž zohledňovat charakteristiku jednotlivých komoditních trhů, zvláště termíny dodávek a možnosti obchodníků uzavírat pozice.

III. Kvantitativní požadavky

• 1. Povinná osoba zabezpečí, aby vlastní VaR model používaný při výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu nebo specifickému úrokovému či akciovému riziku splňoval alespoň tyto kvantitativní požadavky:

• a) riziková hodnota je počítána denně,

• b) pro výpočet rizikové hodnoty je používán jednostranný konfidenční interval na hladině spolehlivosti 99 %,

• c) pro výpočet rizikové hodnoty je 10 pracovních dnů nejkratším obdobím držení nástrojů. Povinná osoba může použít rizikovou hodnotu vypočítanou za kratší období držení s tím, že takovou rizikovou hodnotu koriguje na ekvivalent 10 dnů, například pomocí druhé odmocniny poměru období, a v takovém případě musí být schopna pravidelně oprávněnému orgánu dohledu doložit oprávněnost tohoto přístupu;

• d) historické období pozorování (období vzorku) pro výpočet rizikové hodnoty je alespoň 1 rok. Jsou-li používány systémy vážení nebo jiné metody pro historické období pozorování, efektivní období pozorování je alespoň 1 rok, což znamená, že vážený průměr časového zpoždění jednotlivých pozorování je alespoň 6 měsíců. Povinná osoba může počítat rizikovou hodnotu za použití údajů kratšího efektivního období, pokud je tento postup zdůvodnitelný, například značnou změnou cenové volatility;

• e) datové soubory se obnovují alespoň jednou za měsíc, případně častěji, pokud dochází ke značným změnám tržních podmínek,

• f) jsou používány modely založené na maticích variance-kovariance, na historických simulacích nebo na simulacích Monte Carlo,

• g) model přesně podchycuje rizika spojená s opcemi. Pro stanovení opčních rizik model splňuje nejméně tyto podmínky:

• 1. podchycuje nelineární cenové charakteristiky opčních pozic, alespoň riziko gamma a vega,

• 1. pracuje s opčními pozicemi nebo pozicemi, které vykazují charakteristiku podobnou opcím, jako by je povinná osoba držela nejméně po dobu 10 pracovních dnů,

• 1. bere v úvahu soubor rizikových faktorů, které podchycují volatility úrokových měr a cen podkladových nástrojů opcí.

• 1. Povinná osoba též stanovuje stresovou rizikovou hodnotu (stress value-at-risk) s použitím jednostranného konfidenčního intervalu na hladině spolehlivosti 99 % a období držení 10 pracovních dní. Stresová riziková hodnota je stanovována pro aktuální portfolio, avšak s parametry VaR modelu stanovenými za historické období v délce souvislých 12 měsíců, které bylo charakterizováno významně stresovými podmínkami na trhu vzhledem ke složení portfolia. Volba tohoto období podléhá souhlasu oprávněného orgánu dohledu a je povinnou osobou ročně přezkoumávána. Stresová riziková hodnota je stanovována s minimálně týdenní periodicitou.

• 1. Stanovuje-li povinná osoba alespoň část kapitálového požadavku k tržnímu riziku a specifickému riziku prostřednictvím vlastního modelu, je celkový kapitálový požadavek stanovený vlastním modelem roven součtu hodnoty A, hodnoty B, hodnoty C a hodnoty D. Stanovuje-li povinná osoba alespoň část kapitálového požadavku k tržnímu riziku prostřednictvím vlastního modelu, je celkový kapitálový požadavek stanovený vlastním modelem roven součtu hodnoty A a hodnoty B.

• 1. Hodnota A je rovna vyšší hodnotě z

• a) rizikové hodnoty předchozího dne, zvýšené o dodatečnou přirážku pro specifické úrokové či akciové riziko, pokud je aplikována, nebo

• b) součinu multiplikačního faktoru MC a průměrné denní rizikové hodnoty za předchozích 60 pracovních dnů.

• 1. Hodnota B je rovna vyšší hodnotě z

• a) naposledy stanovené stresové rizikové hodnoty, nebo

• b) součinu multiplikačního faktoru MS a průměrné stresové rizikové hodnoty za předchozích 60 pracovních dnů.

• 1. Hodnota C je rovna vyšší hodnotě z

• a) naposledy stanovené rizikové hodnoty podle bodů IV.3 až IV.18, nebo

• b) součinu multiplikačního faktoru MIRC a průměrné rizikové hodnoty stanovené podle bodů IV.3 až IV.18 za posledních 12 týdnů.

• 1. Hodnota D je rovna nejvyšší hodnotě z

• a) naposledy stanovené rizikové hodnoty podle bodů IV.19 až IV.24,

• b) součinu multiplikačního faktoru MCOR a průměrné rizikové hodnoty stanovené podle bodů IV.19 až IV.24 za posledních 12 týdnů, nebo

• c) 8 % kapitálového požadavku vypočteného podle přílohy č. 20 písm. B. bodu IV této vyhlášky pro tytéž pozice, pro které je stanovována riziková hodnota podle bodů IV.19 až IV.24.

• 1. Nejnižší hodnota multiplikačních faktorů MC a MS podle bodů 4 a 5 je 3. Povinná osoba zvýší hodnotu faktorů MC a MS o plus faktor nabývající hodnot 0 až 1 podle tabulky v této příloze v závislosti na počtu převýšení během posledních 250 pracovních dnů. Převýšení představuje jednodenní změnu hodnoty portfolia, která je vyšší než hodnota vypočtená na základě modelu. Oprávněný orgán dohledu vyžaduje po povinné osobě stanovování počtu převýšení konzistentně na základě zpětného testování hypotetických změn hodnoty portfolia.

• 1. Povinná osoba oznámí oprávněnému orgánu dohledu jakákoliv zvýšení počtu převýšení při počtu převýšení 5 a více do 5 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.

Tabulka

| Hodnoty plus faktoru | | | Počet překročení | Plus faktor | | --- | --- | | méně než 5 | 0,00 | | 5 | 0,40 | | 6 | 0,50 | | 7 | 0,65 | | 8 | 0,75 | | 9 | 0,85 | | 10 a více | 1,00 |

• 1. Hodnota multiplikačního faktoru MIRC je rovna 1. Hodnota multiplikačního faktoru MCOR je rovna 1.

IV. Dodatečná kritéria pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku na základě vlastního modelu

• 1. Povinná osoba zabezpečí, aby vlastní VaR model používaný při výpočtu kapitálových požadavků k specifickému úrokovému či akciovému riziku splňoval alespoň tato dodatečná kritéria:

• a) model objasňuje historické cenové pohyby v portfoliu, zejména pomocí testů dobré shody (goodness of fit),

• b) model je citlivý na změny ve struktuře portfolia a stanovuje vyšší kapitálové požadavky pro portfolio se zvýšenou koncentrací,

• c) model zohledňuje změny během celého úvěrového cyklu, aby v případě sestupné fáze cyklu nebyla podceňována velikost rizika. Lze použít simulaci nejhorších událostí,

• d) pomocí zpětného testování se ověřuje, zda je specifické riziko správně odhadováno. Pokud oprávněný orgán dohledu umožní, aby toto zpětné testování bylo uskutečňováno na základě jednotlivých dílčích portfolií, tato dílčí portfolia musí být volena konzistentně,

• e) model je schopen zachytit idiosynkratické riziko, neboli je citlivý na rozdíly mezi obdobnými, ne však plně identickými pozicemi a

• f) model je schopen zachytit riziko události (event risk), nebo-li riziko, že dojde k významné změně reálné hodnoty dluhopisu či akcie v důsledku neočekávané události.

• 1. Vlastní VaR model by měl konzervativně hodnotit riziko vznikající z méně likvidních pozic anebo pozic s omezenou cenovou transparentností. Kromě toho jsou dodrženy požadavky na data. Pokud jsou používány odhady nebo zástupné indikátory, musí se používat s náležitou opatrností a pouze v případech, kdy dostupná data nepostačují nebo neodrážejí skutečnou volatilitu pozice nebo portfolia.

• 1. Při stanovování celkového kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku pozic v obchodním portfoliu povinná osoba navíc zohledňuje riziko vyplývající ze změny interního či externího ratingu (dále jen „riziko migrace“) a riziko selhání, resp. ty části obou kategorií rizika, které nejsou podchyceny samotným VaR modelem. Ta část rizika migrace, která není podchycena samotným VaR modelem, se nazývá dodatečné riziko migrace. Ta část rizika selhání, která není podchycena samotným VaR modelem, se nazývá dodatečné riziko selhání. Pokud riziko migrace a riziko selhání jsou u dluhových nástrojů podchyceny v plné míře postupem podle tohoto bodu a bodů 4 až 18, nemusí je podchycovat samotný VaR model.

• 1. Povinná osoba doloží oprávněnému orgánu dohledu, že při stanovování kapitálového požadavku k dodatečnému riziku selhání a migrace dosahuje standardu srovnatelného s IRB přístupem za předpokladu stejné úrovně rizika, a případně zohledňuje vliv likvidity, koncentrace, zajištění a nelinearity.

• 1. Povinná osoba stanovuje kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku sekuritizovaných expozic a úvěrových derivátů n-tého selhání postupem podle přílohy č. 20 této vyhlášky bez ohledu na to, zda tyto nástroje zařadí do výpočtu kapitálového požadavku k dodatečnému riziku selhání a migrace. Výjimku z této zásady představují pozice, pro které povinná osoba postupuje podle bodů 19 až 24. Dále má povinná osoba možnost si se souhlasem oprávněného orgánu dohledu zvolit, že do propočtu bude konzistentně zahrnovat také veškeré kótované akciové pozice a deriváty založené na kótovaných akciích, kde toto zahrnutí je v souladu s postupy, kterými povinná osoba vnitřně měří a řídí riziko.

• 1. Propočet kapitálového požadavku k dodatečnému riziku selhání a migrace zohlední vliv korelací mezi událostmi selhání a událostmi změn interního či externího ratingu. Nesmí však být zohledněn vliv korelací mezi událostmi selhání a událostmi změn interního či externího ratingu na straně jedné a ostatními faktory specifického rizika a faktory tržního rizika na straně druhé. Předpoklady týkající se korelací musí být podložené analýzou objektivních dat v koncepčně správném rámci. Propočet kapitálového požadavku náležitě zohledňuje otázku koncentrace emitentů nástrojů. Koncentrace, které vznikají uvnitř a napříč třídami produktů za stresových podmínek, musí být též náležitě zohledněny.

• 1. Propočet kapitálového propočtu k dodatečnému riziku selhání a migrace kvantifikuje ztráty vyplývající ze selhání nebo změny interního či externího ratingu s použitím jednostranného konfidenčního intervalu na hladině spolehlivosti 99,9 % za kapitálový horizont jednoho roku. Vychází z předpokladu stejné úrovně rizika za kapitálový horizont jednoho roku, to znamená, že jednotlivé pozice nebo skupiny pozic v obchodním portfoliu, u kterých došlo během jejich horizontu likvidity k události selhání nebo změny interního či externího ratingu, jsou na konci horizontu likvidity přeskládány tak, aby bylo dosaženo počáteční úrovně rizika. Povinná osoba si však alternativně může zvolit, že bude konzistentně používat předpoklad nezměněných pozic za kapitálový horizont jednoho roku.

• 1. Horizontem likvidity se rozumí časové období potřebné k prodeji pozice nebo k zajištění všech významnějších relevantních cenových rizik za stresových podmínek na trhu, přičemž je speciálně nutno zohlednit velikosti pozic. Stanovení horizontů likvidity odráží skutečnou praxi a zkušenosti shromážděné za období stresových podmínek na trhu jak systémové, tak idiosynkratické povahy. Horizont likvidity je měřen za konzervativních předpokladů a je dostatečně dlouhý tak, aby samotný akt prodeje či získání zajištění významnějším způsobem negativně neovlivnil cenu, za kterou bude uskutečněn prodej či získáno zajištění. Nejnižší přípustná délka horizontu likvidity jsou 3 měsíce.

• 1. Stanovení horizontu likvidity pro pozici či skupinu pozic zohledňuje vnitřní postupy povinné osoby pro řízení nehybných pozic a pro obezřetnostní úpravy při tržním oceňování nebo oceňování modelem. Tam, kde povinná osoba stanovuje horizont likvidity spíše pro skupiny pozic než pro jednotlivé pozice, kriteria pro definování skupin pozic jsou stanovena tak, aby smysluplně odrážela rozdíly v úrovni likvidity. Povinná osoba stanovuje horizonty likvidity pro koncentrované pozice jako delší než pro nekoncentrované pozice a zohledňuje tím větší délku období potřebného k uzavření takových pozic. Horizont likvidity pro uskladněná aktiva k sekuritizaci (securitisation warehouse) reflektuje čas potřebný pro vytvoření, prodej a sekuritizaci aktiv, nebo k zajištění všech významnějších rizikových faktorů za stresových podmínek na trhu.

• 1. Při propočtu kapitálového požadavku k dodatečnému riziku selhání a migrace lze zohlednit zajištění. Dlouhé a krátké pozice lze kompenzovat pouze tehdy, vztahují-li se k témuž finančnímu nástroji. Zajišťovací strategie nebo diverzifikační efekty, které jsou spojené s dlouhými a krátkými pozicemi se zahrnutím různých nástrojů nebo různých cenných papírů emitovaných týmž dlužníkem, nebo které jsou spojené s dlouhými a krátkými pozicemi v nástrojích různých emitentů, lze zohlednit pouze explicitním modelováním hrubých dlouhých a krátkých pozic v různých nástrojích. Povinná osoba zohlední vliv významnějších rizik týkajících se časového intervalu mezi okamžikem splatnosti zajištění a horizontem likvidity, a také možnou přítomnost významného bazického rizika v zajišťovacích strategiích podle produktu, seniority v kapitálové struktuře, interního či externího ratingu, splatnosti, roku původu sekuritizace a ostatních odlišností v nástrojích. Povinná osoba zohlední zajištění pouze v té míře, jaká může být udržena i v situaci, kdy z celkového stavu dlužníka je patrná zvyšující se pravděpodobnost úvěrové či jiné události.