← Aktuální text · Historie

Zákon, kterým se mění zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Aktuální text a fecha 2007-07-11
Čl. I

Zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 260/2002 Sb. a zákona č. 255/2004 Sb., se mění takto:

„(1) Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství^1) (dále jen „předpisy Evropských společenství“) podmínky, za kterých se provádí opatření celního úřadu proti osobám, které vlastní, drží, skladují nebo prodávají zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví na celním území Evropských společenství, jakož i při ochraně vnitřního trhu^1a).

^1) Nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 ze dne 22. července 2003 o přijímání opatření celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo. Nařízení Komise (ES) č. 1891/2004 ze dne 21. října 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 o zásahu celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení práv k duševnímu vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata vůči zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo.

^1a) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.“.

Poznámka pod čarou č. 3 zní:

„^3) Příloha II-B nařízení Komise (ES) č. 1891/2004 ze dne 31. října 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 o zásahu celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení některých práv k duševnímu vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata vůči zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

„(3) V případech uvedených v předpisu Evropských společenství^4) nebo v odstavci 2 celní ředitelství oznámí

^4) Čl. 6 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.“.

„§ 9

(1) Celní úřad při provádění celního dohledu^6) zadrží zboží podezřelé z porušení práv k duševnímu vlastnictví osobě, u které bylo zboží zjištěno, podle předpisu Evropských společenství^7), a to bez ohledu na práva třetích osob.

(2) Bylo-li zboží podezřelé z porušení práv k duševnímu vlastnictví předáno celnímu úřadu jiným orgánem podle zvláštního právního předpisu^8), postupuje celní úřad podle odstavce 1 obdobně.

(3) Osoba, které bylo oznámeno rozhodnutí o zadržení zboží podezřelého z porušení práv k duševnímu vlastnictví, je povinna toto zboží celnímu úřadu vydat. O vydání tohoto zboží se vyhotoví úřední záznam podepsaný dvěma celníky a osobou, která zboží podezřelé z porušení práv k duševnímu vlastnictví vydala, a uvede se v něm též množství a popis zboží. Osobě, která zboží vydala, předá celní úřad druhopis úředního záznamu.

(4) Zadržené zboží podezřelé z porušení práv k duševnímu vlastnictví může celní úřad ponechat osobě, které bylo zboží rozhodnutím zadrženo, a uložit jí, že zboží nesmí používat, zcizit nebo s ním jiným způsobem nakládat. Právní úkony, kterými byl tento zákaz porušen, jsou neplatné.

(5) Uplynula-li lhůta pro zadržení zboží, nebo nelze-li u zadrženého zboží uložit sankci propadnutí nebo ochranné opatření zabrání zboží podezřelého z porušení práv k duševnímu vlastnictví v řízení o správním deliktu, nebo rozhodnout o jeho zničení podle § 14, vrátí se osobě, které bylo zadrženo.

^6) § 48 a 50 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

^7) Čl. 4 a 9 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.

^8) Například § 23 odst. 8 zákona č. 634/1992 Sb., ve znění zákona č. 145/2000 Sb.“.

„§ 11

(1) Celní úřad, kterému celní ředitelství doručilo rozhodnutí o schválení žádosti a který zadržel zboží, oznámí majiteli práva na jeho žádost jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu, adresu místa pobytu, adresu bydliště v zahraničí příjemce, odesílatele, deklaranta, vlastníka nebo držitele zboží, jde-li o fyzickou osobu, popřípadě název nebo obchodní firmu a sídlo nebo umístění organizační složky, jde-li o právnickou osobu, jakož i údaje o původu a místě odeslání zboží podezřelého z porušení práv k duševnímu vlastnictví^9).

(2) Na písemnou výzvu celního úřadu je majitel práva povinen předložit celnímu úřadu do 15 dnů ode dne doručení výzvy písemné vyjádření, že zadržené zboží je padělkem nebo nedovolenou napodobeninou, a to s doložkou majitele práva potvrzující, že údaje v něm obsažené jsou přesné, úplné, platné a pravdivé.

^9) Čl. 9 odst. 3, čl. 10 a 11 a čl. 13 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.“.

„(1) Jestliže bylo zadrženo zboží podezřelé z porušení práv majitele práva, celní úřad na žádost majitele práva rozhodne o zničení zboží, aniž by bylo třeba dále ověřovat, zda byla práva k duševnímu vlastnictví porušena, za předpokladu, že

^16) Čl. 11 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.

^17) Čl. 4 bod 18 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.“.

„(2) Zničení se provede na náklady dovozce, při vývozu nebo zpětném vývozu na náklady vývozce; není-li dovozce a při vývozu nebo zpětném vývozu vývozce znám, zničení se provede na náklady majitele práva. Celní úřad zajistí zničení pod dohledem 3 celníků. O zničení se vyhotoví úřední záznam, v němž se uvede též množství a popis zboží. Úřední záznam podepíší všichni 3 celníci.“.

Dosavadní odstavce 2 až 10 se označují jako odstavce 3 až 11.

„(3) Celní úřad zajistí zničení zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví^18),

Dovozce a při vývozu a zpětném vývozu vývozce a majitel práva mohou zajistit zničení^19) zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, pod dohledem celního úřadu.

^18) Čl. 17 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.

^19) Čl. 182 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.“.

„(5) Celní úřad na náklady pachatele správního deliktu zajistí

„(7) V případech uvedených v odstavcích 2, 3, 4, 5 nebo 6 celní úřad rozhodnutím stanoví částku odpovídající nákladům spojeným se zničením, a číslo účtu, na který má být tato částka uhrazena.“.

Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 8 až 12.

„§ 14a

(1) Celní ředitelství podle údajů celního úřadu, na základě pravomocného rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání padělků a za předpokladu, že majitel práva vysloví souhlas s využitím padělků upravených podle § 14 odst. 5 pro humanitární účely písemně nebo elektronicky, rozhodne, které pravomocně propadlé nebo zabrané padělky jsou vhodné pro humanitární účely a které lze za podmínek stanovených tímto zákonem a zvláštním právním předpisem bezúplatně převést^22) k humanitárním účelům na přejímající organizaci uvedenou v odstavci 2. K těmto účelům nelze převést padělky, které jsou zdravotně závadné a nejsou bezpečné. Padělky se bezúplatně převádějí podle účelu i využití nebo naléhavosti potřeb žadatelů podle pořadí došlých žádostí.

(2) Přejímajícími organizacemi mohou být

(3) Přejímající organizace je povinna

(4) O bezúplatném převodu padělků k humanitárním účelům uzavře Generální ředitelství cel s přejímající organizací podle odstavce 2 nebo s jejím zřizovatelem, jde-li o organizační složku územního samosprávného celku, písemnou smlouvu, která musí obsahovat vždy druh a množství bezúplatně převedených padělků a konkrétní účel, k jakému přejímající organizace padělky použije.

(5) Celní úřad je oprávněn kontrolovat u přejímající organizace plnění povinností, k nimž se přejímající organizace smluvně zavázala. O výsledku kontroly informuje celní ředitelství.

(6) Humanitárními účely podle odstavců 1 a 4 se rozumí zajišťování základních potřeb obyvatelstva, které se ocitlo v tíživé životní situaci nebo bylo postiženo mimořádnou událostí, kdy je opodstatněno využití mimořádných materiálních zdrojů.

^22) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

^23) Například zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění zákona č. 190/2005 Sb.

^24) Například zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

^25) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

^26) § 20a zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^27) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).

Poznámka pod čarou č. 37 zní:

„^37) Čl. 9 nařízení Komise (ES) č. 1917/2000 ze dne 7. září 2000, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1172/95, pokud se jedná o statistiku zahraničního obchodu, v platném znění.“.

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).

„§ 24

(1) Za správní delikt podle § 23 písm. a), b) a e) se uloží pokuta do 100 000 Kč. Za správní delikt podle § 23 písm. d) se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

(2) Za správní delikt podle § 23 odst. 1 písm. c) se uloží pokuta

(3) O porušení povinností ve větším rozsahu se jedná v případě, kdy celní hodnota zboží, kterým byla porušena práva k duševnímu vlastnictví, přesahuje částku 1 000 000 Kč, a jde-li o zboží vyvážené nebo zpět vyvážené, přesahuje-li statistická hodnota uplatněná podle předpisu Evropských společenství^37) částku 1 000 000 Kč. O porušení povinnosti ve značném rozsahu se jedná v případě, že celní hodnota zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, přesahuje částku 5 000 000 Kč, a jde-li o zboží vyvážené nebo zpět vyvážené, přesahuje-li statistická hodnota uplatněná podle předpisu Evropských společenství^37) částku 5 000 000 Kč.“.

„§ 28a

Propadnutí zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví

(1) Propadnutí zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, se uloží, jestliže takové zboží náleží pachateli správního deliktu a

(2) Vlastníkem propadlého zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, se stává stát^37a).

^37a) § 316 celního zákona.“.

„§ 28b

Zabrání zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví

(1) Nebylo-li uloženo propadnutí zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, uvedeného v § 28a odst. 1 písm. a) nebo b), rozhodne se, že se takové zboží zabírá, jestliže

a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný zájem.

(2) Vlastníkem zabraného zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, se stává stát.

§ 28c

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 6 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává celní úřad, v jehož územním obvodu bylo zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, zadrženo.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání^37b) fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení § 14b až 23.

(6) Pokuta uložená za správní delikt je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.

(7) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.

^37b) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“.

„(1) Náklady podle § 4 odst. 3 jsou splatné do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí celního ředitelství o jejich výši majiteli práva.

(2) Náklady podle § 14 odst. 7 jsou splatné do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí celního ředitelství osobám tam uvedeným.“.

„(1) Příjem z prodeje propadlého nebo zabraného zboží je příjmem státního rozpočtu.“.

„Opatření celního úřadu při ochraně vnitřního trhu před výrobky a zbožím, které není pod celním dohledem a kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví

§ 32

(1) Při výkonu dozoru nad dodržováním povinností stanovených ve zvláštním právním předpise^41) je celní úřad při kontrole oprávněn

(2) Kontrolované osoby jsou povinny umožnit celníkům plnit jejich úkoly související s výkonem kontroly a poskytnout jim potřebnou součinnost.

§ 33

(1) Celní úřad je oprávněn uskladnit zadržené výrobky a zboží na náklady kontrolované osoby, včetně nákladů na zadržení a přepravu v souvislosti se skladováním.

(2) Celní úřad uloží rozhodnutím kromě pokuty^42) i propadnutí nebo zabrání výrobků nebo zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví.

(3) Celní úřad zajistí zničení propadlých nebo zabraných výrobků, anebo jsou-li využitelné pro humanitární účely, může ředitel celního úřadu určit, že budou poskytnuty k těmto účelům, a to bezplatně.

(4) Zničení se provede na náklad kontrolované osoby, která výrobky nebo zboží nabízela, prodávala nebo skladovala.

(5) Celní úřad uloží povinnost uhradit náklady podle odstavců 1 a 4 rozhodnutím s lhůtou splatnosti do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Nejsou-li náklady ve lhůtě splatnosti zaplaceny, celní úřad postupuje při jejich vymáhání podle zvláštních právních předpisů^43).

(6) Pro zadržení zboží, ničení padělků a nedovolených napodobenin, poskytnutí upravených padělků k humanitárním účelům, propadnutí a zabrání zboží a pro odvolání proti rozhodnutí celních orgánů platí obdobně ustanovení § 9, 14, 14a, 28a, 28b a 31a.

^41) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

^42) § 24 a 24a zákona č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^43) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.

Čl. II

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

Čl. III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Vlček v. r.

Klaus v. r.

Topolánek v. r.