← Aktuální text · Historie

Zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Aktuální text a fecha 2008-12-31

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky

Čl. I

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb. a zákona č. 170/2007 Sb., se mění takto:

„(1) Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný právní předpis Evropských společenství^1) podmínky vstupu cizince na území České republiky (dále jen „území“) a vycestování cizince z území, stanoví podmínky pobytu cizince na území a vymezuje působnost Policie České republiky (dále jen „policie“), Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy.

^1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex).“.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 1 až 1c se označují jako poznámky pod čarou č. 1a až 1d, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

„(2) Policie potvrdí v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství^1) cizinci vstup na území vyznačením otisku vstupního razítka do jeho cestovního dokladu.“.

„§ 5

(1) Podmínky vstupu na území a provádění hraniční kontroly stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských společenství^1).

(2) Při vstupu na území je cizinec při hraniční kontrole povinen prokázat splnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství^1) a dále je na požádání povinen

(3) Povinnost předložit cestovní doklad se nevztahuje na cizince, který je mladší 15 let a je zapsán do cestovního dokladu jiného cizince.

(4) Splnění podmínek podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. a) se nevztahuje na cizince, který je

(5) Občan Evropské unie a rodinný příslušník občana Evropské unie je povinen při hraniční kontrole předložit policii cestovní doklad. Nemá-li občan Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie, prokázal jiným dokladem. Nemá-li rodinný příslušník občana Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, prokázal jiným dokladem.

(6) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, je dále povinen při hraniční kontrole policii předložit vízum opravňující k pobytu na území, vztahuje-li se na něho vízová povinnost.

^5) Hlava dvacátá pátá trestního řádu.“.

„§ 9

Odepření vstupu na území

(1) Policie odepře cizinci vstup na území, jestliže

(2) Cizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, může policie odepřít vstup na území z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a), b), f) až j).

(3) Policie odepře vstup na území

(4) Policie vydá rozhodnutí o odepření vstupu, jestliže odepře vstup na území občanu Evropské unie^1b) z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. a). Obdobně policie postupuje i v případě rodinného příslušníka občana Evropské unie^1b), pokud rodinný příslušník tohoto občana Evropské unie doprovází nebo pokud rodinný příslušník prokáže, že tento občan Evropské unie pobývá na území. Rozhodnutí o odepření vstupu se nevydá, je-li důvodem odepření vstupu pravomocné rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území nebo pravomocné rozhodnutí o správním vyhoštění.

(5) Cizinec, kterému byl odepřen vstup na území, je povinen bez zbytečného odkladu vycestovat zpět do zahraničí.

^5a) Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsaná v Schengenu v Lucemburském velkovévodství dne 14. června 1985. Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích.“.

„(4) Ustanovení tohoto zákona, týkající se rodinného příslušníka občana Evropské unie, se obdobně použijí i na cizince, který hodnověrným způsobem doloží, že

„(5) Ustanovení tohoto zákona týkající se rodinného příslušníka občana Evropské unie se použijí i na cizince, který je rodinným příslušníkem státního občana České republiky^1a).“.

Dosavadní body 7 a 8 se označují jako body 6 a 7.

„(3) K žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů za účelem výzkumu je cizinec, který je držitelem povolení k pobytu za účelem vědeckého výzkumu na území jiného členského státu Evropské unie^8a), povinen předložit dohodu o hostování uzavřenou s výzkumnou organizací, která má sídlo na území tohoto členského státu, a na požádání náležitosti podle odstavce 1 písm. a), b) a e).

^8a) Směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 8a až 8d se označují jako poznámky pod čarou č. 8b až 8e, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

Poznámka pod čarou č. 8b zní:

„^8b) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 8b až 8e se označují jako poznámky pod čarou č. 8c až 8f, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

„(3) Policie nebo Ministerstvo zahraničních věcí o provedení změny nebo zrušení platnosti jednotného schengenského víza podle odstavce 2 informují orgán smluvního státu, který vízum udělil.“.

„(6) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem výzkumu je na území oprávněn podat cizinec, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu na území jiného členského státu Evropské unie^8a) a víza k pobytu do 90 dnů, pokud plnění účelu tohoto pobytu vyžaduje pobyt cizince na území delší než 3 měsíce.“.

„(3) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem výzkumu je cizinec, který je držitelem povolení k pobytu za účelem vědeckého výzkumu na území jiného členského státu Evropské unie^8a), povinen předložit

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.

„(3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat manžel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě manžela nebo takové dítě cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo již za tímto účelem na území pobývá (dále jen „rodinný příslušník výzkumného pracovníka“). K žádosti je rodinný příslušník výzkumného pracovníka povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), c) až f) a prokázat, že je rodinným příslušníkem výzkumného pracovníka; na požádání je dále povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 5. Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu je rodinný příslušník výzkumného pracovníka povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2.“.

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 9j se označuje jako poznámka pod čarou č. 9e, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou, a dosavadní poznámky pod čarou č. 9e až 9j se označují jako poznámky pod čarou č. 9f až 9k, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

„(2) Cizinec podle odstavce 1 musí být neprodleně v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, poučen orgánem činným v trestním řízení nebo ministerstvem o právu požádat o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území a o podmínkách tohoto pobytu. Cizinci je ode dne, kdy byl poučen podle věty první, poskytnuta lhůta 1 měsíce pro rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení; platnost této lhůty může být ukončena, pokud cizinec přestal splňovat některou z podmínek podle odstavce 1, je-li to nezbytné pro zajištění ochrany veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu anebo cizinec o zrušení platnosti poskytnuté lhůty požádá. V průběhu poskytnuté lhůty nelze cizince vyhostit či jinak ukončit jeho pobyt na území a lze s ním vést řízení o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu^2). Běh lhůty nemá vliv na řízení o správním vyhoštění cizince nebo na řízení o jeho předání podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky.“.

„(5) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území může dále ministerstvo vydat na žádost cizinci, který je

cizince uvedeného v odstavci 1, pokud se v době podání žádosti tento cizinec zdržoval na území a důvodem pobytu je společné soužití rodiny. K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je cizinec povinen prokázat skutečnosti uvedené v písmenu a), b) nebo c), předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a to i tehdy, uplynula-li doba jeho platnosti, a fotografie.

(6) Nemůže-li si cizinec, kterému byla podle odstavce 2 poskytnuta lhůta pro rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení, nebo žadatel o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území zajistit ubytování, zajistí mu ubytování ministerstvo nebo právnická osoba. Ministerstvo může na základě písemně uzavřené smlouvy přispět právnické osobě na úhradu nákladů spojených s ubytováním cizince.“.

„§ 42f

Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu

(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu^8a) je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizinec, který uzavřel s výzkumnou organizací dohodu o hostování^9j) a hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce (dále jen „výzkumný pracovník“). Výzkumnou organizací se pro účely tohoto zákona rozumí veřejná výzkumná instituce, vysoká škola^9k) nebo jiná výzkumná organizace zapsaná do seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu^9j). Výzkumnou činností se rozumí též činnost akademického pracovníka nebo hostujícího profesora u veřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace zapsané do seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí podle zvláštního právního předpisu^9j).

(2) V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může výzkumný pracovník žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu podat na území policii.

(3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit

(4) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění na dobu pobytu ode dne vstupu na území České republiky do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2.

(5) Po dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu se držitel tohoto povolení pro účely úhrady poskytování zdravotní péče považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem.

^9j) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 379/2007 Sb.

^9k) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 9j a 9k se označují jako poznámky pod čarou č. 9l a 9m, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i).

„(8) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit cestovní doklad a náležitosti uvedené v § 42f odst. 3 písm. a) a c) a na požádání lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. Platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nelze prodloužit, pokud policie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46d). Rodinný příslušník výzkumného pracovníka je povinen k žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a) a c) až f) a prokázat, že je rodinným příslušníkem výzkumného pracovníka.“.

„(2) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného soužití rodiny je oprávněn po 3 letech pobytu na území nebo po dosažení věku 18 let požádat policii o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem.“.

^9n) § 24 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.“.

„(5) Vykonatelností rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydaného cizinci podle § 42e odst. 1 současně zaniká platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydaného cizinci podle § 42e odst. 5; o této skutečnosti ministerstvo cizince informuje.

(6) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; výjezdní příkaz dále ministerstvo udělí cizinci, kterému zanikla platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle odstavce 5. Cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.“.

„§ 46d

Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu

(1) Na žádost výzkumného pracovníka policie platnost jeho povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu zruší.

(2) Policie dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, jestliže

za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života výzkumného pracovníka.

(3) Policie v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a výzkumnému pracovníkovi udělí výjezdní příkaz; výzkumný pracovník je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.“.

„§ 48a

(1) Ministerstvo na žádost cizince podanou ve lhůtě podle § 42e odst. 2, cizince, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, a cizince, kterému bylo toto povolení vydáno, rozhodne o poskytnutí finančního příspěvku až do výše

(2) Výše finančního příspěvku se stanoví s ohledem na majetkové poměry cizince. Finanční příspěvek lze poskytnout ode dne, kdy byl cizinec poučen podle § 42e odst. 2. Finanční příspěvek se na žádost cizince poskytuje za dobu 1 měsíce. Finanční příspěvek lze přiznat a vyplatit nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o jeho poskytnutí. Finanční příspěvek lze přiznat i opakovaně.

(3) Žadatel o finanční příspěvek podle odstavce 1 je povinen uvést své finanční a majetkové poměry, popřípadě finanční a majetkové poměry své rodiny formou čestného prohlášení a doložit je všemi dostupnými doklady.

(4) Po dobu zajištění cizince v zařízení se finanční příspěvek neposkytuje. Finanční příspěvek nelze dále poskytnout, pokud

„§ 48b

(1) Je-li cizinci, kterému byla poskytnuta lhůta na rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení (§ 42e odst. 2), cizinci, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, nebo cizinci, kterému bylo toto povolení vydáno, poskytnuta právnickou osobou zabývající se poskytováním právní pomoci cizincům tato pomoc bezplatně, může ministerstvo právnické osobě přispět na úhradu nákladů spojených s poskytováním právní pomoci na základě písemně uzavřené smlouvy.

(2) Žadatel o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti; to neplatí, pokud orgán činný v trestním řízení nepotvrdil, že žádost o vydání tohoto povolení splňuje podmínky podle § 42e odst. 1.

(3) Po dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území se držitel tohoto povolení pro účely zaměstnání nebo studia považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem.“.

„(3) Zastupitelský úřad je oprávněn v souvislosti s podáním žádosti cizince o udělení víza snímat otisky prstů a pořizovat obrazové záznamy.“.

„(3) Cizinec žádající o udělení víza je povinen na požádání strpět sejmutí otisků prstů a pořízení obrazového záznamu.“.

„(4) Rodinnému příslušníku občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, se vízum k pobytu do 90 dnů nebo průjezdní vízum neudělí z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a), e), l) nebo z důvodů uvedených v § 9 odst. 3 písm. b) bodu 1, 3 nebo 4.

(5) Zastupitelský úřad písemně informuje rodinného příslušníka občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, o důvodech neudělení víza a o jeho oprávnění požádat ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o neudělení víza Ministerstvo zahraničních věcí o nové posouzení důvodů neudělení víza. Podání musí být učiněno v písemné formě, musí obsahovat údaje o cizinci, který je činí, a to v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a stát narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, a údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s důvody neudělení víza.

(6) Ministerstvo zahraničních věcí posuzuje soulad důvodu neudělení víza rodinnému příslušníku občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, s důvody uvedenými v odstavci 4. O výsledku nového posouzení Ministerstvo zahraničních věcí cizince písemně informuje v českém jazyce a dále podle volby cizince v jazyce anglickém, francouzském, německém, ruském nebo španělském ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti; to neplatí, je-li cizinci na základě nového posouzení uděleno vízum.“.

„(4) Stanovisko zastupitelského úřadu nebo policie k žádosti o udělení víza se žadateli o vízum ani jeho zástupci nezpřístupňuje.“.

Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g).

„(4) Platnost letištního víza zaniká udělením výjezdního příkazu; cizinec je povinen po zrušení platnosti letištního víza bez zbytečného odkladu opustit tranzitní prostor mezinárodního letiště a vycestovat zpět do zahraničí.“.

„(1) Studiem se pro účely tohoto zákona rozumí

^10a) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^10b) Například § 114 zákona č. 561/2004 Sb.“.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 10a se označuje jako poznámka pod čarou č. 10c, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

„§ 67

(1) Povolení k trvalému pobytu se po 4 letech nepřetržitého pobytu na území vydá na žádost cizinci, který na území pobývá v rámci přechodného pobytu po ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany za podmínky, že nejméně poslední dva roky probíhalo řízení o udělení mezinárodní ochrany, včetně případného řízení o kasační stížnosti.

(2) Povolení k trvalému pobytu se vydá, je-li žadatelem cizinec, který

(3) Povolení k trvalému pobytu se může při splnění podmínek uvedených v odstavci 1 dále vydat, je-li žadatelem cizinec,

(4) Žádost je při splnění podmínek v odstavci 1 oprávněn podat i cizinec, který o vydání tohoto povolení žádá z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele.

(5) Žádost lze podat ministerstvu nejpozději do 2 měsíců po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany.

(6) Povolení k trvalému pobytu může být vydáno cizinci uvedenému v odstavci 3 pouze bylo-li toto povolení vydáno cizinci uvedenému v odstavci 2.

(7) Splnění podmínky nepřetržitého pobytu na území lze prominout z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména je-li oprávněným cizincem osoba mladší 15 let nebo nepříznivý zdravotní stav žadatele nastal za pobytu na území.

(8) Splnění podmínky podat žádost nejpozději do 2 měsíců po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany lze prominout cizinci uvedenému v odstavci 3, pokud řízení o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany skončilo dříve než řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany cizince uvedeného v odstavci 2.“.

^11) § 12 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb.“.

„(4) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d) lze podat též policii, pokud cizinec, jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno, pobývá na území v rámci přechodného pobytu.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

„(5) Doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka podle odstavce 2 písm. h) se nevyžaduje od cizince, který

Poznámka pod čarou č. 11a zní:

„^11a) Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech a přečíslování budov a o postupu a oznamování čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb.“.

Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h).

„(4) K důvodu podle odstavce 2 písm. a) se dále nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu z humanitárních nebo jiných důvodů hodných zvláštního zřetele.

(5) Jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu podle odstavce 3 nebo 4, policie nebo ministerstvo projedná vydání tohoto povolení se smluvním státem, který cizince zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k trvalému pobytu policie nebo ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který cizince do informačního systému smluvních států zařadil.“.

„(3) Cizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu po skončení jeho platnosti z důvodu podle § 86 odst. 1 písm. f), je povinen předložit fotografie, cestovní doklad, průkaz, jehož platnost skončila, a doklad o zajištění ubytování (§ 71 odst. 2).“.

„(2) Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie na jeho žádost povolení k trvalému pobytu

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

„§ 90

(1) Postup policie při hraniční kontrole a při vycestování cizince z území stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských společenství^1).

(2) Policie potvrdí v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství^1) cizinci vycestování z území vyznačením otisku výstupního razítka do jeho cestovního dokladu.“.

„§ 98a

Zrušení údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území

(1) Policie zruší údaj o místu hlášeného pobytu na území uvedeného v dokladu cizince, kterému byl povolen trvalý pobyt na území podle § 65 odst. 1 písm. a), nebo v dokladu vydaném podle tohoto zákona občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi,

(2) Policie zruší údaj o místě hlášeného pobytu podle odstavce 1 písm. d) na návrh vlastníka nebo osoby oprávněné k užívání objektu nebo jeho vymezené části; existenci uvedeného důvodu je navrhovatel povinen policii prokázat.

(3) Policie o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území informuje ministerstvo. Místem pobytu cizince je v těchto případech sídlo oddělení cizinecké policie, v jehož místní příslušnosti byl údaj o místu hlášeného pobytu cizinci úředně zrušen.“.

„(4) Oznamuje-li ubytovatel ubytování cizince způsobem stanoveným v odstavci 3 písm. b), přihlašovací tiskopis uschová po dobu 6 let od ubytování cizince.“.

„§ 104

Povinnost dopravce

(1) Letecký dopravce nesmí na území dopravit cizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné nebo je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.

(2) Provozovatel vodní dopravy a provozovatel na pravidelných autobusových linkách nesmí na území dopravit cizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné.

(3) Dopravce^15a) je povinen na základě pokynu policie zajistit v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství^15b) dopravu cizince do zahraničí, pokud byl cizinci odepřen vstup na území. Povinnost dopravit cizince do zahraničí se dále vztahuje na leteckého dopravce, který cizince

Dopravu do zahraničí je dopravce povinen zajistit nejpozději ve lhůtě do 48 hodin od obdržení pokynu policie, jde-li o provozovatele vodní nebo pozemní dopravy, anebo ve lhůtě do 7 dnů, jde-li o leteckého dopravce; běh lhůty se staví po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu^2).

(4) Letecký dopravce, který cizince na území dopravil, je dále povinen na základě pokynu policie zajistit dopravu cizince do zahraničí,

(5) Dopravce je povinen nést náklady^15c) spojené s pobytem cizince na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území do doby, než bude v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství^15b) dopraven do zahraničí.

^15a) Článek 2 bod 14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006.

^15b) Příloha V, část A odstavec 3 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006.

^15c) Článek 3 Směrnice Rady 2001/51/ES ze dne 28. června 2001, kterou se doplňuje článek 26 úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985.“.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 15a a 15b se označují jako poznámky pod čarou č. 15d a 15e, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

„(3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a pověřené obecní úřady jsou povinny neprodleně písemně oznámit policii, že se občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník přechodně pobývající na území stal neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče, systému příspěvku na péči nebo systému pomoci v hmotné nouzi. Působnost stanovená obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadům podle věty první je výkonem přenesené působnosti.“.

„(4) Orgán pomoci v hmotné nouzi^9n) je povinen neprodleně písemně oznámit policii, že úhrnný měsíční příjem rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, a společně s ním posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)], nedosahuje částky živobytí společně posuzovaných osob.“.

„(6) Výzkumná organizace, která s cizincem uzavřela dohodu o hostování^9j), neprodleně písemně oznámí policii ukončení platnosti této dohody nebo sdělí skutečnosti, které brání dalšímu pokračování dohody o hostování.

(7) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy neprodleně písemně oznámí policii vyřazení výzkumné organizace ze seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu^9j).“.

„§ 123a

Dobrovolný návrat

(1) Ministerstvo může nést, je-li to ve veřejném zájmu, náklady spojené s dobrovolným návratem cizince,

do země, jejímž je občanem, nebo do jiného státu, který cizinci umožní vstup na své území.

(2) Cizinec je povinen ministerstvu dodatečně uhradit přepravní náklady v poloviční výši; do doby uhrazení bude cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob [§ 154 odst. 4 písm. b)].

(3) Žádost o dobrovolný návrat je cizinec oprávněn podat policii

(4) O žádosti cizince o dobrovolný návrat ministerstvo rozhodne bez zbytečného odkladu.“.

„(1) Policie je oprávněna zajistit cizince staršího 15 let, jemuž bylo doručeno sdělení o zahájení řízení o správním vyhoštění nebo o jehož správním vyhoštění již bylo pravomocně rozhodnuto, je-li nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo mařit anebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštění, zejména je-li zjištěno, že cizinec

„(3) Policie zajistí cizince staršího 15 let, jemuž bylo doručeno sdělení o zahájení řízení o správním vyhoštění, pokud po předchozím pravomocném rozhodnutí o správním vyhoštění nebo po ukončení poskytování dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu^3a) ve stanovené lhůtě z území nevycestoval; to neplatí, je-li opožděné vycestování cizince zjištěno při hraniční kontrole při jeho vycestování z území.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

„§ 124b

Zajištění cizince za účelem vycestování

(1) Policie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizince staršího 15 let, který nevyužil možnosti dobrovolné repatriace podle zvláštního právního předpisu^2), za účelem jeho vycestování z území, jestliže

(2) O zajištění cizince za účelem vycestování policie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnosti zajištěného cizince, datu, času a místu zajištění.

(3) Nelze-li vycestování cizince uskutečnit ve lhůtě do 48 hodin, policie vydá rozhodnutí o jeho zajištění a cizince umístí do zařízení. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít. Doba zajištění nesmí přesáhnout 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody.

(4) Na zajištění za účelem vycestování se ustanovení § 123, 123a a hlavy XII použijí obdobně.

(5) Odstavec 1 se nepoužije,

„§ 126a

(1) Policie na pokyn ministerstva bezodkladně přeruší zajištění, je-li důvodné nebezpečí, že

by mohl být při dalším pobytu v zařízení ohrožen na životě nebo zdraví v souvislosti se spoluprací s orgánem činným v trestním řízení.

(2) Po dobu přerušení zajištění se staví běh lhůty podle § 125 odst. 1.

(3) Je-li důvodné nebezpečí, že cizinec uprchne, nebo zneužívá-li přerušení zajištění, policie na pokyn ministerstva přerušení zajištění podle odstavce 1 bezodkladně zruší.

§ 126b

(1) Je-li zajištěný cizinec přijat do zdravotnického zařízení poskytujícího ústavní péči k poskytnutí zdravotní péče podle § 176 mimo zařízení, může policie upustit od střežení cizince po dobu umístění cizince do tohoto zdravotnického zařízení.

(2) Jde-li podle vyjádření ošetřujícího lékaře o poškození zdraví zajištěného cizince trvalého charakteru nebo z charakteru onemocnění cizince lze předpokládat, že jeho pobyt ve zdravotnickém zařízení za účelem poskytnutí zdravotní péče bude delší než doba scházející do uplynutí 180 dnů ode dne zajištění, policie zajištění ukončí. Při ukončení zajištění policie cizinci udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu překážky na jeho vůli nezávislé, která brání jeho vycestování; platnost víza stanoví na dobu potřebnou k vycestování cizince z území, nejdéle na dobu 1 roku.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, pokud k poškození zdraví došlo vlastním úmyslným jednáním cizince.“.

„§ 132a

Provozovatel je oprávněn v souladu s účelem zařízení a v zájmu zajištění bezpečnosti zajištěných cizinců a ostatních osob ubytovaných v zařízení instalovat prostředky audiovizuální techniky v prostorách tohoto zařízení, s výjimkou ubytovacích místností, sociálních zařízení a prostor, v nichž probíhají osobní prohlídky cizinců.“.

„(3) Policie sepíše o umístění zajištěného cizince do části s přísným režimem neprodleně záznam a v něm uvede podrobnosti o důvodech tohoto umístění a poučení o možnosti proti umístění do části s přísným režimem podat stížnost ministerstvu (§ 148 odst. 2). Policie zajištěného cizince se záznamem seznámí. Záznam podepsaný zajištěným cizincem, policistou a tlumočníkem, byl-li ustanoven, policie uloží do spisu zajištěného cizince. Odmítne-li cizinec záznam podepsat, policie to do záznamu poznamená.

(4) Je-li zajištěný cizinec umístěn v části s přísným režimem po dobu delší než 48 hodin, policie o tomto umístění vydá rozhodnutí. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít.“.

„(5) Do části s přísným režimem lze cizince umístit na dobu nezbytnou, nejdéle však na 30 dnů. Policie v průběhu umístění zajištěného cizince v části s přísným režimem zkoumá trvání důvodu pro toto umístění. Dopustil-li se cizinec v době podle věty první jednání podle odstavce 1 nebo trvá-li důvod pro zvýšený dohled, policie dobu umístění v části s přísným režimem rozhodnutím prodlouží o 30 dnů, jinak cizince neprodleně umístí do části s mírným režimem. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít.“.

„(3) Na ubytovaného cizince se § 131, § 134 odst. 1, 2 a 4, § 136 odst. 1 písm. a) až c) a f), § 136 odst. 2, § 136 odst. 3 písm. a) až c), § 143, § 144 odst. 1 až 3 a § 145 vztahují obdobně.“.

„(3) Zajištěný cizinec má právo přijímat v zařízení návštěvy advokáta nebo zástupce právnické osoby, který prokáže, že předmětem její činnosti je oprávnění poskytovat právní pomoc cizincům. Za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.“.

„(2) Policie balíčky na žádost provozovatele zkontroluje. Policie vyjme a zadrží věci, jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno. Zadržené věci, s výjimkou věcí^19), jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, spolu s jejich soupisem předá neprodleně provozovateli, který je odešle zpět odesílateli na jeho náklady.“.

„(4) Cizinec, který má u provozovatele uschované peněžní prostředky, je může čerpat na nákup věcí denní potřeby, knih, novin nebo časopisů. Nákup zajistí provozovatel na základě písemné objednávky cizince v intervalech stanovených vnitřním řádem zařízení. Převzetí věcí a jejich vyúčtování cizinec potvrdí svým podpisem; provozovatel vynaloženou částku zaznamená v soupisu uschovaných peněžních prostředků.“.

„(4) Policie dále označí za nežádoucí osobu cizince, v jehož případě

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.

„(3) Výzkumná organizace, která s cizincem uzavřela dohodu o hostování^9j), se dopustí správního deliktu tím, že neprodleně písemně policii neoznámí ukončení platnosti této dohody nebo nesdělí skutečnosti, které brání dalšímu pokračování dohody o hostování.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

„(3) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále provozuje informační systém o cizincích žádajících o vydání cizineckého pasu podle § 113 odst. 1 a 2. Tento informační systém obsahuje údaje v rozsahu žádosti o vydání cizineckého pasu, včetně biometrických údajů.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

„(10) Policie na žádost sdělí vlastníkovi nebo osobě oprávněné k užívání objektu nebo vymezené části objektu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a státní občanství cizince, k němuž vede údaj o místě hlášeného pobytu odpovídající adrese jím vlastněného nebo oprávněně užívaného objektu nebo jeho vymezené části.“.

„(1) Působnost správních orgánů podle tohoto zákona vykonávají v rámci policie

„§ 163

Ředitelství služby cizinecké policie

(1) Ředitelství služby cizinecké policie

(2) Ředitelství služby cizinecké policie dále

(3) Inspektorát cizinecké policie na mezinárodním letišti je příslušný k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a), c), f) bodu 3, h), k) až s), u), v), x) až z) a podle odstavce 2 písm. a) a b). Dále rozhoduje o udělení výjezdního příkazu, o prodloužení platnosti letištního víza, o vydání cestovního průkazu totožnosti, o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a o ukončení pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.“.

Dosavadní písmeno p) se označuje jako písmeno o).

„§ 164

Oblastní ředitelství služby cizinecké policie

(1) Oblastní ředitelství služby cizinecké policie

(2) Oblastní ředitelství služby cizinecké policie dále

(3) Inspektorát cizinecké policie je příslušný k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a) až c), e), g) až z) a podle odstavce 2 písm. a) až c). Inspektorát dále posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.

(4) Odbor specializovaných činností je příslušný k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a) až c), i), l), m), p), s), t), x) a z) a podle odstavce 2 písm. a) až c). Dále odbor rozhoduje o udělení výjezdního příkazu, o vydání cestovního průkazu totožnosti, o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, o zrušení platnosti krátkodobého víza a posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.“.

„(3) Účastník řízení je povinen se na vyzvání účastnit osobně úkonů v řízení. Správní orgán je oprávněn vyslechnout účastníka řízení, je-li to nezbytné pro zjištění skutečného stavu věci, zejména pro posouzení, zda se nejedná o obcházení tohoto zákona cizincem s cílem získat oprávnění k pobytu na území, zejména zda účelově neuzavřel manželství nebo zda jeho účelově prohlášeným souhlasem nebylo určeno otcovství. Účastník řízení je povinen vypovídat pravdivě a nesmí nic zamlčet. Policie účastníka řízení poučí o důsledcích odmítnutí výpovědi a nepravdivé nebo neúplné výpovědi.“.

„(10) Řízení o žádosti podané podle § 42e, která není opatřena potvrzením orgánu činného v trestním řízení, není zahájeno a ministerstvo věc usnesením odloží. Usnesení se pouze poznamená do spisu.“.

„(10) Nemá-li žádost o udělení víza předepsané náležitosti nebo trpí jinými vadami, vyzve policie nebo zastupitelský úřad žadatele o udělení víza k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Do doby odstranění nedostatků žádosti o udělení víza nebo uplynutí lhůty podle předchozí věty neběží lhůta pro vyřízení žádosti o udělení víza.“.

„§ 180d

Dodatečné potvrzení údaje o vstupu do cestovního dokladu cizince

Policie cizinci, který v cestovním dokladu nemá vyznačeno datum a místo vstupu na území, na požádání a za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství^1) tyto údaje dodatečně potvrdí.“.

„§ 180f

Partnerství

(1) Pokud je v tomto zákoně uveden pojem „manžel“, „manželství“ nebo „dítě manžela“, rozumí se tím i partner, partnerství, dítě jednoho z partnerů nebo dítě svěřené do péče partnera.

(2) Za partnera se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která prokáže, že vstoupila do úředně potvrzeného trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví.

(3) Partnerstvím se pro účely tohoto zákona rozumí úředně potvrzené trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví podle odstavce 2.

§ 180g

Úhrada nákladů spojených s výukou českého jazyka a zkouškou znalostí českého jazyka

Cizinec je povinen hradit náklady spojené s výukou českého jazyka a zkouškou znalostí českého jazyka v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem^10a).

§ 180h

Ukončení pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště

(1) Pobyt cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště policie ukončí, jsou-li zjištěny důvody uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h) nebo i).

(2) Cizinec je povinen vycestovat zpět do zahraničí ve lhůtě stanovené výjezdním příkazem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění cizince z území podle tohoto zákona.

§ 180i

Doklad o cestovním zdravotním pojištění

(1) Dokladem o cestovním zdravotním pojištění se pro účely tohoto zákona rozumí doklad, kterým cizinec dokládá zajištění úhrady nákladů léčení v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním na území, včetně nákladů spojených s převozem nemocného do státu, jehož cestovní doklad vlastní, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt, a to do výše minimálně 30 000 EUR, po dobu pobytu na území.

(2) Doklad o cestovním zdravotním pojištění se od cizince nevyžaduje, pokud je zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu^8b), pokud jsou náklady zdravotní péče hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizinec prokáže, že je zdravotní péče hrazena jiným způsobem. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se nevyžaduje od cizince, který si nemohl z důvodů na jeho vůli nezávislých zajistit takové pojištění na území státu svého pobytu nebo od cizince uvedeného v § 42b odst. 2; v takovém případě je cizinec povinen pojištění sjednat bez zbytečného odkladu za pobytu na území, nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se dále nevyžaduje, pokud zastupitelský úřad od jeho vyžádání při udělení diplomatického nebo zvláštního víza upustil, pobývá-li cizinec na území v zájmu České republiky nebo jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka.“.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 26a se označuje jako poznámka pod čarou č. 26b, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

„(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s ministerstvem stanoví pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území podle hlavy IV vyhláškou

Čl. II

Přechodné ustanovení

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o azylu

Čl. III

Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 170/2007 Sb., se mění takto:

^1a) Směrnice Rady 2005/85/ES ze dne 1. prosince 2005 o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka.“.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 1a až 1c se označují jako poznámky pod čarou č. 1b až 1d, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou a dosavadní poznámka pod čarou č. 1d se označuje jako poznámka pod čarou č. 4a, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

„(3) První zemí azylu se rozumí stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství, stát jiný než stát jejího posledního trvalého bydliště, ve kterém cizinec pobýval před vstupem na území, udělil-li mu tento jiný stát postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy^1b), může-li cizinec této ochrany nadále požívat a může-li se cizinec do tohoto jiného státu bezpečně vrátit.“.

Dosavadní odstavce 3 až 11 se označují jako odstavce 4 až 12.

„(13) Za partnera se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která prokáže, že vstoupila do úředně potvrzeného trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví. Partnerstvím se pro účely tohoto zákona rozumí úředně potvrzené trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví podle věty první.“.

„(2) Za prohlášení o mezinárodní ochraně se nepovažuje projev vůle cizince podle odstavce 1 učiněný během jeho vycestování, učinil-li cizinec toto prohlášení po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany, pravomocném ukončení soudního řízení o žalobě nebo kasační stížnosti, po pravomocném ukončení řízení o správním vyhoštění nebo při výkonu trestu vyhoštění uloženého soudem.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

„(2) Policie dopraví cizince, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, na kterém není provozováno přijímací středisko, do ministerstvem určeného jiného přijímacího střediska na mezinárodním letišti nebo jiného azylového zařízení s režimem přijímacího střediska na mezinárodním letišti (§ 73).“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3.

„(4) V případě, že řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo zastaveno podle § 25 písm. a), d) nebo h) nebo byla žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo h) nebo § 16 odst. 2 a Česká republika je příslušná k posuzování nové žádosti o udělení mezinárodní ochrany^4a), provede se nové řízení ve věci^5k).

^5k) § 101 správního řádu.“.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 5k a 5l se označují jako poznámky pod čarou č. 5l a 5m, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

Dosavadní písmena e) až j) se označují jako písmena d) až i).

Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h).

„(3) Při rozhodování o žádosti o udělení mezinárodní ochrany ministerstvo zajistí, aby podklady pro vydání rozhodnutí připravovala kvalifikovaná osoba.“.

„(4) Pohovor s žadatelem o udělení mezinárodní ochrany provádí kvalifikovaná osoba.“.

„(3) Zamítne-li ministerstvo žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou z důvodu, že cizinec přicestoval z bezpečné třetí země, vydá současně s rozhodnutím cizinci doklad informující bezpečnou třetí zemi v jejím úředním jazyce, že v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebylo posuzováno splnění důvodů pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).

Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6.

„§ 46a

(1) Ministerstvo rozhodne o povinnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany, s výjimkou žadatele, kterým je nezletilá osoba bez doprovodu, rodič nebo rodina s nezletilými či zletilými zdravotně postiženými dětmi, osoba s vážným zdravotním postižením, těhotná žena nebo osoba, která byla mučena, znásilněna nebo podrobena jiným vážným formám psychického, fyzického či sexuálního násilí, setrvat v přijímacím středisku až do vycestování, maximálně však po dobu 120 dní, jestliže

není-li takový postup v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.

(2) Rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 nabývá právní moci doručením.

(3) Proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 lze podat ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu; podání žaloby nemá odkladný účinek.

(4) Ministerstvo po dobu platnosti rozhodnutí podle odstavce 1 zkoumá, zda důvody setrvání žadatele v přijímacím středisku trvají. Ministerstvo při vydání rozhodnutí podle odstavce 1 žadatele poučí o jeho právu požádat o přezkoumání důvodů setrvání v přijímacím středisku, a to po uplynutí jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva nebo, podal-li proti tomuto rozhodnutí žalobu, ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o žalobě.

(5) K řízení o žalobě je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) v den podání žaloby hlášen k pobytu. Soud vyřizuje žalobu přednostně^9b).

(6) Na žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle odstavce 1 se § 46 odst. 5 použije obdobně.

(7) Cizinec, povinně setrvávající v přijímacím středisku podle odstavce 1, v době nabytí právní moci rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva, jímž se

má právo, nezrušil-li soud rozhodnutí ministerstva, do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu podat kasační stížnost. Ustanovení § 32 odst. 5 v tomto případě neplatí.

(8) Cizinec, který nepodal nebo se výslovně zřekl práva podat kasační stížnost podle odstavce 7 nebo kasační stížnosti nebyl soudem přiznán odkladný účinek, je povinen z území vycestovat neprodleně, nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí krajského soudu o žalobě nebo ode dne právní moci rozhodnutí, jímž se kasační stížnosti nepřiznává odkladný účinek.

(9) Podal-li cizinec ve lhůtě podle odstavce 7 kasační stížnost a požádal-li současně o přiznání odkladného účinku této stížnosti, není povinen vycestovat z území do rozhodnutí soudu o odkladném účinku kasační stížnosti.

^9b) § 56 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění zákona č. 165/2002 Sb.“.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 9b až 9d se označují jako poznámky pod čarou č. 9c až 9e, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

„§ 54

(1) Nepodal-li cizinec žádost o udělení mezinárodní ochrany podle § 10, ačkoliv byl k tomu ministerstvem vyzván, bude policií zajištěn za účelem jeho vycestování z území.

(2) Cizinec je povinen z území vycestovat ve lhůtě stanovené ve výjezdním příkazu podle zvláštního právního předpisu^9d); nebyl-li mu výjezdní příkaz udělen, do 30 dnů ode dne pravomocného ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany.

(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, je-li cizinec oprávněn k pobytu na území podle zvláštního právního předpisu.

^9d) § 50 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.“.

Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c).

„§ 73

Řízení v přijímacím středisku na mezinárodním letišti

(1) Cizince, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, policie předá, nejsou-li splněny důvody pro zajištění cizince podle zvláštního právního předpisu^4), do přijímacího střediska na mezinárodním letišti.

(2) Za přijímací středisko na mezinárodním letišti se považuje i středisko na jiném mezinárodním letišti nebo jiné azylové zařízení určené ministerstvem, nelze-li z důvodů bezpečnostních, hygienických, kapacitních či jiných obdobně závažných důvodů cizince umístit do přijímacího střediska na mezinárodním letišti, v jehož tranzitním prostoru učinil prohlášení o mezinárodní ochraně.

(3) Předává-li policie cizince do přijímacího střediska podle odstavce 2, je oprávněna po dobu přepravy omezit osobní svobodu a svobodu pohybu cizince,

(4) Ministerstvo o žádosti o udělení mezinárodní ochrany vydá rozhodnutí nejpozději do 4 týdnů ode dne učinění prohlášení o mezinárodní ochraně cizincem. Nerozhodne-li ministerstvo v uvedené lhůtě, umožní cizinci vstup na území bez rozhodnutí a dopraví jej do azylového zařízení na území. Do pěti dnů ode dne učinění prohlášení o mezinárodní ochraně cizincem ministerstvo rozhodne, zda cizinci povolí vstup na území. Vstup na území nepovolí cizinci,

(5) Proti rozhodnutí ministerstva o nepovolení vstupu na území lze podat žalobu do 7 dnů ode dne doručení rozhodnutí; podání žaloby nemá odkladný účinek. Soud vyřizuje žalobu přednostně^9b).

(6) Cizinec je oprávněn požádat o povolení vstupu na území po uplynutí 1 měsíce od nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva vydaného v téže věci podle odstavce 4 nebo rozhodnutí soudu o žalobě podané proti takovému rozhodnutí.

(7) Ministerstvo rozhodne o povolení vstupu na území cizinci, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, a dopraví jej do přijímacího střediska na území, jedná-li se o nezletilou osobu bez doprovodu, o rodiče nebo rodinu s nezletilými či zletilými zdravotně postiženými dětmi nebo o cizince s vážným zdravotním postižením, o těhotnou ženu, o osobu, která byla mučena, znásilněna nebo podrobena jiným formám psychického, fyzického či sexuálního násilí.

(8) Cizinec, který je umístěn v přijímacím středisku na mezinárodním letišti v době nabytí právní moci rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva, jímž se

je povinen, nezrušil-li soud rozhodnutí ministerstva, nejpozději do 30 dnů vycestovat mimo území. Ustanovení § 32 odst. 5 pro řízení v přijímacím středisku na mezinárodním letišti neplatí.

(9) Doba pobytu cizince v přijímacím středisku na mezinárodním letišti nesmí být delší než 120 dnů ode dne učinění prohlášení o mezinárodní ochraně cizincem. Nerozhodne-li soud o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany v této lhůtě, umožní ministerstvo cizinci vstup na území bez rozhodnutí a dopraví jej do azylového zařízení na území. Uvedená lhůta může být prodloužena jen z důvodu vycestování cizince podle odstavce 8.

(10) Ministerstvo poučí cizince při přijetí do přijímacího střediska na letišti o skutečnosti, že podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany mu nevzniká právo na vstup na území a pokud trvá na podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany, bude povinen, nerozhodne-li ministerstvo jinak, po dobu řízení o jeho žádosti, nejdéle však po dobu 120 dnů ode dne učinění prohlášení o mezinárodní ochraně, setrvat v přijímacím středisku na mezinárodním letišti. Současně ministerstvo cizince poučí o právu proti rozhodnutí o nevpuštění na území podat žalobu a případně požádat podle odstavce 6 o povolení vstupu na území.

(11) Pobyt cizince v přijímacím středisku na mezinárodním letišti, jeho přemístění do jiného přijímacího střediska na mezinárodním letišti nebo jeho přemístění do jiného azylového zařízení podle odstavce 2 a pobyt v něm se nepovažují za vstup a pobyt na území. Na pobyt cizince v azylových zařízeních podle věty první se § 46 odst. 2 a 5 vztahuje obdobně.

(12) Vnější ostrahu jiného azylového zařízení určeného ministerstvem podle odstavce 2 provádí policie.

(13) Cizince, který požádal o dobrovolnou repatriaci (§ 54a) v přijímacím středisku na mezinárodním letišti, nebo který je z tohoto střediska povinen vycestovat, policie dopraví na hraniční přechod.“.

„(3) Osoba ubytovaná v přijímacím středisku nesmí do tohoto střediska vnášet, ani v tomto středisku přechovávat elektronické komunikační zařízení. Ministerstvo může elektronické komunikační zařízení odebrat a uložit je do úschovy. Osobě se elektronické komunikační zařízení navrátí po nabytí právní moci rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nebo při jejím odchodu do pobytového střediska nebo na adresu místa hlášeného pobytu mimo azylové zařízení, nebo jde-li o cizince umístěného v přijímacím středisku na mezinárodním letišti, při opuštění tohoto střediska. Stejně postupuje ministerstvo, jedná-li se o elektronické komunikační zařízení odebrané policií osobám při osobní prohlídce a předané ministerstvu k úschově.“.

„(3) Na cizince umístěného v azylovém zařízení uvedeném v § 73 odst. 1 nebo 2 se hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany pro účely poskytování zdravotní péče a služeb podle § 42, s výjimkou kapesného. Finanční příspěvek (§ 43) poskytnout nelze.“.

„(4) Je-li to nezbytné pro zabezpečení zdravotní péče o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, jeho dítě narozené na území, cizince, jemuž bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu, nebo jeho dítě narozené na území, může ministerstvo obci, na jejímž území se nachází azylové zařízení v majetku ministerstva, nebo jiné osobě přenechat do bezplatného užívání prostory v azylovém zařízení za účelem provozování zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu^12f).

^12f) Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(3) Je-li žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nezletilá osoba bez doprovodu a jsou-li důvodné pochybnosti o jí udávaném věku, provede se za účelem zjištění jejího věku lékařské vyšetření. Výsledek lékařského vyšetření předloží ministerstvo soudu jako důkaz k řízení o ustanovení opatrovníka podle odstavce 1. Odmítne-li nezletilá osoba bez doprovodu provedení lékařského vyšetření, bude na ni ministerstvo pohlížet jako na zletilého žadatele o udělení mezinárodní ochrany.

(4) O možnosti určení věku pomocí lékařského vyšetření podle odstavce 3 informuje ministerstvo nezletilou osobu bez doprovodu v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopna se dorozumět, ve výzvě k podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany nebo nejpozději do 15 dnů od prohlášení o mezinárodní ochraně. V informaci ministerstvo uvede též způsob, jakým se vyšetření provádí, informuje nezletilou osobu bez doprovodu o jeho možných důsledcích a rovněž ji poučí o důsledcích odmítnutí lékařského vyšetření na posuzování její žádosti o udělení mezinárodní ochrany.“.

Čl. IV

Přechodné ustanovení

Řízení, která nebyla pravomocně skončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o veřejných výzkumných institucích

Čl. V

V zákoně č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 533/2006 Sb., se za část sedmou vkládá nová část osmá, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 31 až 39 zní:

„ČÁST OSMÁ

PODMÍNKY PRO PŘIJÍMÁNÍ VÝZKUMNÝCH PRACOVNÍKŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ

§ 30a

(1) Veřejná výzkumná instituce může přijmout výzkumného pracovníka ze třetí země na dobu delší než 3 měsíce k účasti na řešení výzkumného projektu^31), jestliže

(2) Za výzkumného pracovníka ze třetí země se pro účely tohoto zákona považuje občan státu, který není členským státem Evropské unie, má vysokoškolské vzdělání umožňující přístup ke studiu v doktorském studijním programu a byl veřejnou výzkumnou institucí vybrán k účasti na řešení výzkumného projektu, pro který se daná kvalifikace vyžaduje.

(3) Závazku vyplývajícího z odstavce 1 písm. c) se veřejná výzkumná instituce zprostí, prokáže-li, že vynaložila veškeré úsilí, aby zabránila neoprávněnému setrvání výzkumného pracovníka ze třetí země na území České republiky.

§ 30b

Seznam výzkumných organizací

(1) Veřejná výzkumná instituce je oprávněna podat žádost o schválení pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí (dále jen „žádost o schválení“) Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. V žádosti o schválení veřejná výzkumná instituce uvede svůj název, identifikační číslo a své sídlo.

(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o žádosti o schválení a zapíše veřejnou výzkumnou instituci do zvláštního seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí (dále jen „seznam výzkumných organizací“). Rozhodnutí o schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí se vydá s platností nejméně na 5 let.

(3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zamítne žádost o schválení nebo rozhodne o odnětí schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, pokud veřejná výzkumná instituce nesplňuje nebo přestane splňovat podmínky stanovené v § 30a odst. 1. Je-li žádost o schválení zamítnuta nebo schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí odňato, může Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rozhodnutí stanovit podmínku, že veřejná výzkumná instituce může novou žádost o schválení podat až po uplynutí doby stanovené v rozhodnutí; doba stanovená pro podání nové žádosti však nesmí být delší než 5 let.

(4) Do seznamu výzkumných organizací, který vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se zapisuje

(5) Seznam výzkumných organizací je veřejně přístupný, a to i prostřednictvím veřejné informační sítě. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů v souladu s předpisem Evropských společenství^31) seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí a bez zbytečného prodlení jeho změny. Na požádání vydá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy výpis ze seznamu výzkumných organizací.

(6) Veřejná výzkumná instituce je povinna oznámit změnu údajů zapsaných do seznamu výzkumných organizací Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy do 30 dnů ode dne jejich vzniku. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bez zbytečného odkladu provede změnu údajů v seznamu výzkumných organizací.

(7) Dozví-li se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, že došlo ke vzniku skutečnosti, která má nebo může mít vliv na zamítnutí žádosti o schválení, odnětí schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí nebo na zápis veřejné výzkumné instituce do seznamu výzkumných organizací, informuje o tom bezodkladně Policii České republiky a další orgány státní správy České republiky, týká-li se tato skutečnost jejich působnosti.

§ 30c

Dohoda o hostování

(1) Dohodou o hostování se veřejná výzkumná instituce zavazuje přijmout výzkumného pracovníka ze třetí země za účelem jeho účasti na řešení výzkumného projektu a výzkumný pracovník se zavazuje výzkumný projekt provést. Dohoda o hostování stanoví právní vztah a pracovní podmínky výzkumného pracovníka. Ustanovení zvláštního právního předpisu^32) týkající se vstupu, pobytu a vycestování cizince z území České republiky nejsou dohodou o hostování dotčena.

(2) Veřejná výzkumná instituce může dohodu o hostování s výzkumným pracovníkem ze třetí země uzavřít, jestliže

(3) Po uzavření dohody o hostování předá veřejná výzkumná instituce výzkumnému pracovníkovi ze třetí země písemný závazek uvedený v § 30a odst. 1 písm. c).

(4) Dohoda o hostování zaniká, jestliže

(5) Ve věcech v tomto zákoně neupravených se dohoda o hostování řídí občanským zákoníkem.

(6) Dojde-li ke vzniku skutečnosti, která brání nebo by mohla zabránit uzavření nebo dalšímu pokračování dohody o hostování, je veřejná výzkumná instituce povinna o této skutečnosti neprodleně informovat Policii České republiky a další orgány státní správy České republiky, týká-li se tato skutečnost jejich působnosti.

§ 30d

Podmínky pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí stanovené tímto zákonem se nevztahují na

§ 30e

Přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí jinými výzkumnými organizacemi

(1) Úprava podmínek pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí stanovená tímto zákonem pro veřejnou výzkumnou instituci platí s odchylkou podle odstavců 2 a 3 obdobně i pro jinou výzkumnou organizaci, za kterou se považuje

provádí-li na území České republiky výzkum vymezený zákonem o podpoře výzkumu a vývoje^1). Podmínky pro přijetí rozhodnutí o uskutečnění výzkumného projektu pro účely sjednání dohody o hostování se přitom řídí vnitřním předpisem veřejné výzkumné instituce.

(2) Jiná výzkumná organizace k žádosti o schválení přiloží

Povinnost přiložit k žádosti o schválení tyto listiny se nevztahuje na jinou výzkumnou organizaci, která provádí výzkum na základě zvláštního právního předpisu^38). Tato povinnost se dále nevztahuje na jinou výzkumnou organizaci se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, prokáže-li, že její výzkumná činnost vyplývá z právního předpisu či správního aktu jiného členského státu Evropské unie v obdobném rozsahu jako v případě věty první, a dále na jinou výzkumnou organizaci schválenou v souladu s právním předpisem Evropských společenství^31) v jiném členském státě Evropské unie, prokáže-li se výpisem ze seznamu výzkumných institucí tohoto členského státu ne starším než 90 kalendářních dnů.

(3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy posoudí žádost o schválení předloženou jinou výzkumnou organizací z hlediska její úplnosti, souladu údajů uvedených v žádosti o schválení nebo v přiložených listinách s veřejně přístupnými rejstříky a s podmínkami stanovenými v § 30a odst. 1 a dále postupuje obdobně jako v § 30b odst. 2 a 3.

(4) Jiná výzkumná organizace se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která byla schválena v tomto státě nebo v České republice, může přijímat za podmínek stanovených tímto zákonem výzkumné pracovníky ze třetích zemí po zřízení své organizační složky nebo pracoviště v České republice.

§ 30f

Správní delikty

(1) Veřejná výzkumná instituce nebo jiná výzkumná organizace se dopustí správního deliktu tím, že

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) se uloží pokuta do 100 000 Kč.

§ 30g

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby^39) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty vybírá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

^31) Směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu.

^32) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^33) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

^34) § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb.

^35) Směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby.

^36) § 179 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 165/2006 Sb.

^37) § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 545/2005 Sb. a zákona č. 56/2006 Sb.

^38) Například zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

^39) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“.

Dosavadní části osmá a devátá se označují jako části devátá a desátá.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi

Čl. VI

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 585/2006 Sb., se mění takto:

Poznámky pod čarou č. 7 a 7a znějí:

„^7) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

^7a) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

^11a) § 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb.“.

^49a) § 106 odst. 4 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb.“.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o zaměstnanosti

Čl. VII

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb., se mění takto:

„(3) Rodinní příslušníci občana České republiky, kteří nejsou státními příslušníky České republiky ani jiného členského státu Evropské unie, mají v právních vztazích upravených tímto zákonem stejné právní postavení jako občan České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak.“.

Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena a) až f).

^52c) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.“.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o státní sociální podpoře

Čl. VIII

V § 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb. a zákona č. 134/2006 Sb., odstavce 1 a 2 včetně poznámek pod čarou č. 1c až 1h znějí:

„(1) Dávky státní sociální podpory náleží při splnění dále stanovených podmínek pouze fyzické osobě (dále jen „osoba“), jestliže osoba a osoby společně s ní posuzované

(2) Dávky státní sociální podpory dále náleží podle odstavce 1 i v případě, kdy osoba a osoby společně s ní posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu^1d), pokud jsou

^1c) § 10 a 10a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 68/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb.

^1d) § 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. § 66 až 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. § 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.

^1e) § 77 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona č. 350/2005 Sb. § 93 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb. a zákona č. 61/2006 Sb.

^1f) § 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.

^1g) § 42f zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb.

^1h) § 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb.“.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o správních poplatcích

Čl. IX

Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb., se mění takto:

„g) Vydání cizineckého pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat Kč 600
– cizincům starším 5 let a mladším 15 let Kč 100“.
„h) Vydání cizineckého pasu bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat Kč 1 500
– cizincům mladším 5 let Kč 50
– cizincům starším 5 let a mladším 15 let Kč 1 000“.
„k) Vydání průkazu o povolení k pobytu Kč 500“.

^66a) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

„Položka 117A
a) Přijetí žádosti o udělení víza na území České republiky
– vízum k pobytu nad 90 dnů – vízum typu D nebo D+C Kč 1 000
– vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu – vízum typu D nebo D+C Kč 300
b) Přijetí žádosti o udělení víza udělovaného na hraničním přechodu České republiky EUR 60
c) Přijetí žádosti o prodloužení platnosti krátkodobého víza a doby pobytu na toto vízum Kč 300
d) Přijetí žádosti o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů Kč 1 000
e) Přijetí žádosti o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území včetně prodloužení platnosti víza Kč 300
f) Ověření pozvání cizince do České republiky Kč 300

Osvobození

Od poplatků podle této položky je osvobozeno

Zmocnění

Předmětem poplatku není

Úkon uvedený v této položce provedený správním úřadem z moci úřední.

Poznámky

„Položka 144A
1. Přijetí žádosti o udělení
a) letištního víza – vízum typu A EUR 60
b) průjezdního víza – vízum typu B EUR 60
c) víza k pobytu do 90 dnů – vízum typu C (s dobou pobytu do 3 měsíců) EUR 60
d) víza k pobytu nad 90 dnů – vízum typu D Kč 2 500
e) víza k pobytu nad 90 dnů – vízum typu D+C Kč 2 800
2. Přijetí žádosti o udělení víza s omezenou územní platností – vízum typu B a C EUR 60

Osvobození

Zmocnění

Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena a) až d).

„b) Vydání ověřeného výstupu z informačního systému veřejné správy Kč 300 za první stránku
Kč 150 za každou další i započatou stránku“.
„a) Vydání cestovního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat Kč 1 200
– občanům starším 5 let a mladším 15 let Kč 400“.
„d) Vydání cestovního pasu bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat Kč 1 600
– občanům mladším 5 let Kč 100
– občanům starším 5 let a mladším 15 let Kč 1 100“.

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).

„e) Změna údajů o občanu, zapsaném do cestovního dokladu jeho rodiče Kč 150“.
„f) Změna údaje o časové platnosti cestovního průkazu Kč 150“.

Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).

„Předmětem poplatku není

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o cestovních dokladech

Čl. X

V § 20 odst. 9 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění zákona č. 136/2006 Sb., se slova „v dohodě“ nahrazují slovy „po projednání“.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o dočasné ochraně cizinců

Čl. XII

Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění zákona č. 112/2006 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb., se mění takto:

„(3) Za partnera se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která prokáže, že vstoupila do úředně potvrzeného trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví. Partnerstvím se pro účely tohoto zákona rozumí úředně potvrzené trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví podle věty první.“.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o ochraně státních hranic

Čl. XIII

Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic), ve znění zákona č. 481/2004 Sb., se mění takto:

^8a) § 73 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.“.

ČÁST DVANÁCTÁ

ÚČINNOST

Čl. XIV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení

Vlček v. r.

Klaus v. r.

Topolánek v. r.