LegalizeVyhláška o používání sedimentů na zemědělské půdě
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě, způsob vedení evidence o použití sedimentů, způsob hlášení o používání sedimentů, limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, požadavky na další fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti sedimentu a postupy rozboru sedimentů a půdy, včetně metod odběru vzorků.
§ 2
Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, a biologické vlastnosti sedimentu
(1) Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. Limitní hodnoty jsou stanoveny při použití postupů podle určených norem (§ 4 odst. 1 a 2) publikovaných ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Určenou normou se rozumí česká technická norma, další technická norma nebo technický dokument mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací nebo jiný technický dokument obsahující podrobnější technické požadavky, určené a oznámené k této vyhlášce podle zákona o technických požadavcích na výrobky^1) (dále jen „určená norma“). Dodržení limitních hodnot se prokazuje protokolem o výsledcích analýz vzorků sedimentu odebraných před a po jeho vytěžení a průvodním listem odběru vzorků sedimentu. Vzor formuláře průvodního listu odběru vzorků sedimentu je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(2) Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v půdě, na kterou má být sediment použit, jsou stanoveny v příloze č. 3 k této vyhlášce. Limitní hodnoty jsou stanoveny při použití postupů podle určených norem (§ 4 odst. 1 a 2) publikovaných ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Dodržení limitních hodnot se prokazuje protokolem o výsledcích analýz vzorků půd a průvodním listem odběru vzorků půdy. Vzor formuláře průvodního listu odběru vzorků půdy je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(3) Limitní hodnoty rizikových prvků v půdě nejsou stanoveny pro půdy na substrátech s geogenně podmíněnými extrémními obsahy některých rizikových prvků. Sediment na tyto půdy lze použít pouze v případě, že obsahy rizikových prvků v sedimentu nepřekračují obsahy rizikových prvků v těchto půdách, přičemž ustanovení § 3 písm. a) a b) se nepoužijí.
(4) V případech, kdy je vzhledem k specifickým místním podmínkám podezření z kontaminace sedimentu jinými rizikovými prvky nebo rizikovými látkami, než které jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce, a to v koncentracích, které by mohly vést k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy [§ 9 odst. 2 písm. c) zákona o hnojivech], se postupuje podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu^2). Biologické vlastnosti sedimentu a půdy a kontaminace sedimentu patogenními činiteli se zjišťují ekotoxikologickými testy a sledováním indikátorových mikroorganismů podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.
§ 3
Podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě
Na zemědělské půdě lze používat sedimenty, pokud
- a) hodnoty koncentrací rizikových prvků a rizikových látek v nich obsažených nepřesahují limitní hodnoty stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce,
- b) koncentrace vybraných rizikových prvků a rizikových látek v půdě nepřekračují limitní hodnoty stanovené v příloze č. 3 k této vyhlášce; koncentrace vybraných rizikových prvků a rizikových látek v půdě se nezjišťují v případě, nepřekračují-li zjištěné obsahy rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu limitní hodnoty stanovené v příloze č. 3 k této vyhlášce,
- c) nedojde ke zhoršení fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností půdy, na kterou jsou vytěžené sedimenty použity, a výše obsahu skeletu v sedimentu splňuje limitní hodnoty uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce,
- d) je dodržena maximální aplikační dávka sedimentu, stanovená v příloze č. 5 k této vyhlášce, při dodržení podmínky, že sediment je odvodněný a jeho použití nezhorší vodní režim půdy,
- e) stanovená dávka sedimentu je na pozemek používána v jedné agrotechnické operaci a v souvislém časovém období za příznivých fyzikálních a vlhkostních podmínek, rovnoměrně po ploše pozemku, v maximální výšce vrstvy použitého sedimentu do 10 cm; v případě menší hloubky orničního profilu než 30 cm musí být dodržen poměr použitého sedimentu k ornici 1 : 3; hloubka ornice se hodnotí podle pátého číselného znaku bonitovaných půdně ekologických jednotek,
- f) jsou zapraveny do půdy do deseti dnů od jejich rozprostření,
- g) doba od posledního použití sedimentu na daný pozemek je delší než 10 let,
- h) doba od posledního použití upraveného kalu na daný pozemek je delší než 1 rok,
- i) ekotoxikologické testy uložené podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu^2) neprokáží kontaminaci sedimentu, pokud byly tyto testy uloženy,
- j) sledování indikátorových mikroorganismů uložené podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu^2) neprokáže kontaminaci sedimentu patogenními činiteli, pokud bylo toto sledování uloženo.
§ 4
Postupy rozboru sedimentů a půdy a metody odběru vzorků sedimentu a půdy
(1) Analytické rozbory sedimentů a půdy se provádějí v akreditovaných laboratořích nebo jiných odborných pracovištích, které mají posouzený systém kvality podle určené normy^3) pro stanovené ukazatele. Použijí se postupy rozboru a testování sedimentů a půdy podle určených norem nebo jiné ověřené a validované postupy.
(2) Odběry vzorků sedimentu se provádějí ze dna rybníků, vodních nádrží, vodních toků a meziskládek sedimentů podle určených norem nebo jiných ověřených a validovaných postupů. Odběry provádějí akreditovaná pracoviště nebo jiná odborná pracoviště, která mají posouzený systém kvality zahrnující vzorkování podle určené normy^3).
(3) Odběry vzorků a zjišťování agrochemických vlastností půdy, na kterou má být sediment použit, se provádějí postupem stanoveným vyhláškou o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků^4) nebo jinými ověřenými a validovanými postupy. Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd nesmí být starší 6 let.
§ 5
Evidence o použití sedimentů
Formulář evidenčního listu o použití sedimentu na zemědělské půdě je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. Evidenci o množství, druhu a době použití sedimentů podle jednotlivých pozemků, plodin a let tvoří evidenční list, průvodní list odběru sedimentu, průvodní list odběru půdy a protokoly o provedených odběrech a analýzách vzorků.
§ 5a
Způsob hlášení o používání sedimentů
Vzor formuláře pro hlášení o používání sedimentů na zemědělské půdě je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce.
§ 6
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2009.
Ministr zemědělství:
Ing. Šebesta v. r.
Ministr životního prostředí:
RNDr. Miko, Ph.D. v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 257/2009 Sb.
Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu v mg.kg^-1 sušiny
| Pořad. číslo | Ukazatel | Limitní hodnoty |
|---|---|---|
| 1 | As | 30 |
| 2 | Be | 5 |
| 3 | Cd | 1 |
| 4 | Co | 30 |
| 5 | Cr | 200 |
| 6 | Cu | 100 |
| 7 | Hg1) | 0,8 |
| 8 | Ni | 80 |
| 9 | Pb | 100 |
| 10 | V | 180 |
| 11 | Zn | 300 |
| 12 | BTEX2) | 0,4 |
| 13 | PAU3) | 6 |
| 14 | PCB4) | 0,2 |
| 15 | uhlovodíky C10-C40 | 300 |
| 16 | DDT (včetně metabolitů) | 0,1 |
Vysvětlivky:
^1^) Obsah Hg se stanoví jako celkový obsah; obsahy ostatních prvků, tj. As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Ni, Pb, V, Zn se stanoví extrakcí lučavkou královskou.
^2^) BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů.
^3^) PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(ghi)perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu, indeno (1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu).
^4^) PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180).
Limitní hodnoty obsahu skeletu v sedimentu
| Ukazatel | Limitní hodnoty |
|---|---|
| Obsah skeletu 2 – 4mm | max. 30 % |
| Obsah skeletu nad 4mm | max. 2 % |
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 257/2009 Sb.
[image omitted]
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 257/2009 Sb.
Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v půdě, na kterou má být sediment použit, v mg.kg^-1 sušiny
| | Ukazatel | | | | | | | | | | | | | | Textura půdy | As | Be | Cd | Co | Cr | Cu | Hg1) | Ni | Pb | V | Zn | PCB2) | PAU3) | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Běžné půdy4) | 20 | 2 | 0,5 | 30 | 90 | 60 | 0,3 | 50 | 60 | 130 | 120 | 0,02 | 1,0 | | Lehké půdy5) (písky, hlinité písky, štěrkopísky) | 15 | 1,5 | 0,4 | 20 | 55 | 45 | 0,3 | 45 | 55 | 120 | 105 | 0,02 | 1,0 |
Vysvětlivky:
^1^) Obsah Hg se stanoví jako celkový obsah; obsahy ostatních prvků, tj. As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Ni, Pb, V, Zn se stanoví extrakcí lučavkou královskou.
^2^) PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180).
^3^) PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(ghi)perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu).
^4^) Běžné půdy: písčito-hlinité, hlinité, jílovitohlinité a jílovité půdy, které zaujímají převážnou část zemědělsky využívaných půd. Jedná se o půdy s normální variabilitou prvků, s normálním půdním vývojem v různých geomorfologických podmínkách, v tomto pojetí včetně půd na karbonátových horninách.
^5^) Lehké půdy: půdy vzniklé na velmi lehkých a chudých matečních horninách jako jsou písky a štěrkopísky. Při vymezení těchto půd se vychází ze zastoupení jemných částic (do 0,01 mm), které tvoří maximálně 20 %. Tyto půdy se vyznačují velmi nízkou absorpční kapacitou.
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 257/2009 Sb.
Kontaminace sedimentu jinými rizikovými prvky nebo rizikovými látkami, než které jsou uvedeny v příloze č. 1
Tabulka č. 1
Ekotoxikologické testy pro testování sedimentů
| Metoda | Kritérium toxicity |
|---|---|
| Test toxicity půd a půdních materiálů na roupici Enchytraeus crypticus | Sediment je ekotoxický pokud počet juvenilů ve směsném vzorku je významně nižší minimálně o 50% v porovnání s kontrolou. |
| Test toxicity půd a půdních materiálů na chvostoskoka Folsomia candida | Sediment je ekotoxický pokud počet juvenilů ve směsném vzorku je významně nižší minimálně o 50% v porovnání s kontrolou. |
| Stanovení inhibice nitrifikace v půdách a půdních materiálech | Sediment je ekotoxický pokud nitrifikační aktivita směsi je významně nižší minimálně o 25% než vypočítaná aditivní aktivita sedimentu a referenční půdy: Am + SDm < 0,75.Acalc, kde Am – průměrná hodnota nitrifikační aktivity ve směsném vzorku SDm – směrodatná odchylka nitrifikační aktivity směsného vzorku Acalc – vypočítaná aditivní nitrifikační aktivita směsi 1:3 sedimentu a referenční půdy dle vztahu: 0,25.As + 0,75.Ar, kde As – průměrná hodnota nitrifikační aktivity sedimentu Ar – průměrná hodnota nitrifikační aktivity referenční půdy |
| Test inhibice růstu vyšších rostlin | Sediment je ekotoxický pokud je průměrná délka kořene rostlin ve směsném vzorku významně nižší minimálně o 30% v porovnání s kontrolou. |
Postup:
Reprezentativní vzorek sedimentu je před testy vysušen při laboratorní teplotě, zhomogenizován a přesát v souladu s jednotlivými metodami podle určených norem. Referenční půdou používaná pro test s roupicemi, chvostoskokem a kořenem vyšších rostlin je reprezentativní vzorek půdy, na kterou má být sediment použit. Pro testy inhibice nitrifikace je referenční půdou nekontaminovaná půda splňující požadavky určené normy a jak sediment, tak referenční půda jsou vzorkovány, zpracovány a skladovány v souladu s určenou normou. Všechny testy ekotoxicity se provádí ve směsném vzorku sedimentu s referenční půdou v poměru 1 : 3 (obj).
Tabulka č. 2
Sledování indikátorových mikroorganismů
| Indikátorový mikroorganismus | Jednotky | Počet zkoušených vzorků při kontrole sedimentu | Limit (nález v KTJ*) | |
|---|---|---|---|---|
| Salmonella sp. | nález v 50 g | 5 | negativní | |
| Termotolerantní kolif. bakterie | KTJ1) v 1 g | 5 | 2 | <103 |
| 3 | <50 | |||
| Enterokoky2) | KTJ v 1 g | 5 | 2 | <103 |
| 3 | <50 |
Vysvětlivky:
^1^) KTJ- kolonie tvořící jednotku
^2^) Z odebraných 5 vzorků musí minimálně stanovený počet vyhovět předepsaným limitům.
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 257/2009 Sb.
Maximální aplikační dávka sedimentu na 1 ha zemědělské půdy v tunách sušiny
| | Textura sedimentu1) | | | | | Textura půdy | písčitohlinitý | hlinitý | jílovitohlinitý | jílovitý | | --- | --- | --- | --- | --- | | Běžné půdy2) | 600 | 750 | 450 | 300 | | Lehké půdy3) (písky, hlinité písky, štěrkopísky) | 450 | 600 | 750 | 750 |
Poznámka: Maximální aplikační dávka sedimentu v sušině je stanovena tak, aby nedošlo k překročení maximálně přípustných hodnot rizikových prvků v půdě podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.
Vysvětlivky:
^1^) Textura sedimentu se stanoví formou stanovení zrnitostního složení. Postup je uveden v určené normě.
^2^) Běžné půdy: písčito-hlinité, hlinité, jílovitohlinité a jílovité půdy, které zaujímají převážnou část zemědělsky využívaných půd. Jedná se o půdy s normální variabilitou prvků, s normálním půdním vývojem v různých geomorfologických podmínkách, v tomto pojetí včetně půd na karbonátových horninách.
^3^) Lehké půdy: půdy vzniklé na velmi lehkých a chudých matečních horninách jako jsou písky a štěrkopísky. Při vymezení těchto půd se vychází ze zastoupení jemných částic (do 0,01 mm), které tvoří maximálně 20 %. Tyto půdy se vyznačují velmi nízkou absorpční kapacitou.
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 257/2009 Sb.
[image omitted]
Příloha č. 7 k vyhlášce č. 257/2009 Sb.
[image omitted]
^1) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 205/2002 Sb.
^2) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
^3) ČSN EN ISO/IEC 17025.
^4) Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů.