← Aktuální text · Historie

Vyhláška o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

Aktuální text a fecha 2010-12-07

§ 1

Předmět úpravy

(1) Vyhláška stanoví minimální účinnost užití energie

a) při výrobě tepelné energie v

1. kotlích,

1. solárních kolektorech,

b) při dodávce tepelné energie,

c) při výrobě elektřiny v

1. parním bloku,

1. fotovoltaických článcích,

d) v kombinované výrobě elektřiny a tepla v

1. soustrojí s plynovou turbínou,

1. souboru s plynovou a parní turbínou a spalinovým kotlem (dále jen „paroplynový cyklus“),

1. jednotce s pístovým motorem,

1. palivovém článku a

e) v dalších zdrojích elektřiny a tepelné energie.

(2) Konkrétní způsob stanovení účinnosti užití energie v zařízeních pro výrobu elektřiny a tepelné energie je uveden v přílohách č. 1 až 16 k této vyhlášce.

§ 2

Minimální účinnost užití energie při výrobě tepelné energie

(1) Minimální účinnost výroby tepelné energie v kotlích je účinnost výroby tepelné energie v kotli ηv podle příloh č. 1 a 2 k této vyhlášce a účinnost dodávky tepelné energie z kotelny, respektive ze zdroje tepelné energie ηd podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(2) Minimální účinnost výroby tepelné energie v solárních kolektorech je účinnost výroby tepelné energie ηk podle přílohy č. 15 k této vyhlášce. Při posuzování minimální účinnosti těchto zařízení při jejich montáži do systémů centrálního zásobování teplem se postupuje podle přílohy č. 15 k této vyhlášce.

(3) Minimální účinnost výroby tepelné energie při provozu kotlů v závislosti na druhu spalovaného paliva a jmenovitém výkonu kotle je uvedena v příloze č. 2 k této vyhlášce, při provozu spalinových kotlů za plynovou turbínou v příloze č. 3 k této vyhlášce. Minimální účinnost dodávky tepelné energie z kotelny je uvedena v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(4) Jestliže je v kotelně více kotlů, vztahuje se minimální účinnost výroby tepelné energie ηv na každý kotel, s výjimkou kotle, který by byl v daném roce z vážných provozních důvodů využíván jen v krátkých intervalech, popřípadě s podstatně sníženým výkonem. Tím není dotčeno dodržení minimální účinnosti dodávky tepelné energie ηd uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(5) Není-li v kotelně instalováno měření výroby tepelné energie a spotřeby paliva na všech kotlích, zjišťuje se splnění minimální účinnosti výroby u kotlů, které jsou měřením vybaveny. U ostatních kotlů se splnění minimální účinnosti výroby zjišťuje za část roku, kdy to provozní podmínky umožňují, zejména za dobu, kdy byl kotel v provozu samostatně. Vždy se zjišťuje dodržení minimální účinnosti dodávky z kotelny ηd uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(6) Při rekonstrukci zařízení pro výrobu tepelné energie v kotli nemusí být splněna minimální účinnost výroby tepelné energie podle příloze č. 2 k této vyhlášce nebo příloze č. 3 k této vyhlášce nebo účinnost dodávky tepelné energie podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit, že její splnění není technicky možné nebo je ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie. Takto stanovená hodnota účinnosti se stává závaznou pro dodržování při provozu zařízení.

§ 3

Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny

(1) Účinností užití energie při výrobě elektřiny v parním bloku je účinnost výroby elektřiny ηel podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.

(2) Minimální účinnost výroby elektřiny při provozu parního bloku je uvedena v příloze č. 7 k této vyhlášce.

(3) Minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce se nevztahuje na parní blok s kondenzačním provozem, který odebírá páru z rozvodu o nižším tlaku a slouží zpravidla k regulaci kolísavého odběru páry průmyslového závodu.

(4) Je-li ve výrobně elektřiny více bloků, vztahuje se minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce na průměrnou hodnotu celé výrobny.

(5) Minimální účinnost výroby elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách (článcích) podle přílohy č. 14 k této vyhlášce se nevztahuje na zařízení o výkonu nižším než 30 kW.

(6) Při rekonstrukci zařízení pro výrobu elektřiny v parním kondenzačním bloku nemusí být splněna minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit, že pro její splnění nelze zajistit dostatečný odběr tepelné energie nebo zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky nevhodné nebo ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie.

(7) Tyto účinnosti se nevztahují na výrobu elektřiny a tepelné energie v jaderném zařízení a na soustrojí poskytující pouze podpůrné služby, nebo na náhradní a nouzové zdroje energií, které jsou používány při řešení mimořádných událostí k zabezpečování nouzových dodávek energií.

§ 4

Minimální účinnost užití energie při kombinované výrobě elektřiny a tepelné energie

Veškerá zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla musí splňovat parametry vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla stanovené vyhláškou č. 344/2009 Sb., o podrobnostech způsobu určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla založené na poptávce po užitečném teple a určení elektřiny z druhotných energetických zdrojů.

§ 5

Změny hodnot minimálních účinností

(1) Účinnosti pro nové a rekonstruované energetické zdroje musí odpovídat evropským kritériím nejlepší dostupné technologie. Změny referenčních závazných hodnot účinností pro vybraná energetická zařízení pro následující rok mohou být provedeny vždy nejpozději do 31. března roku předcházejícího, a to počínaje rokem 2011.

(2) Přepočty jednotlivých projektovaných účinností v závislosti na rozsahu rekonstrukce, typu zaměněného zařízení či jeho části jsou stanovena v přílohách k této vyhlášce.

(3) Pro zařízení, která současně splňují účinnosti dané touto vyhláškou a platné emisní limity podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, se nevztahují postupy stanovené vyhláškou č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.

§ 6

Stanovení minimální účinnosti užití energie

(1) Stanovené hodnoty minimálních účinností jsou závazné pro projektovou přípravu, povolovací řízení, realizaci projektu a povolení k trvalému provozu.

(2) Nelze-li projektovanou minimální účinnost stanovit způsoby uvedenými v této vyhlášce, může vlastník zařízení nebo jeho provozovatel postupovat způsobem, který předloží k rozhodnutí a odsouhlasení ministerstvu.

§ 7

Přechodná ustanovení

(1) Tato vyhláška se vztahuje na nově zřizovaná zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie a na zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie, u nichž se provádí změna dokončených staveb (dále jen „rekonstrukce zařízení“).

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na

a) zařízení pro výrobu tepelné energie s celkovým tepelným výkonem do 400 kW, jednotek s pístovými motory do celkového elektrického výkonu výrobny 90 kW a kotlů využívajících tepelnou energii odpadních spalin z technologických procesů, a to i v případě, že jsou vybaveny přitápěním,

b) zařízení, k nimž bylo do nabytí účinnosti této vyhlášky vydáno stavební povolení podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a k nimž byla s příslušným provozovatelem přenosové soustavy nebo distribuční soustavy uzavřena smlouva o připojení nebo smlouva o smlouvě budoucí o připojení do doby nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 8

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.

1. Vyhláška č. 478/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.

§ 9

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministr:

Ing. Kocourek v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Stanovení účinnosti výroby tepelné energie v kotlích

(1) Účinnost výroby tepelné energie ηv se stanoví jako poměr tepelné energie vyrobené v kotli Qv a energie paliva spáleného v kotli za stejnou dobu Qpal (GJ), vyjádřený v %:

ηv=Qvx100Qpal=Qvx100MpalxQir (%)

(2) Tepelná energie vyrobená v kotli Qv se stanoví podle druhu teplonosné látky

a) pro teplovodní a horkovodní kotle

Qv=Mvx(ivy-ivs)1000 (GJ)

b) pro parní kotle s výrobou přehřáté páry

Qv=Mpx(ip-inv)1000 (GJ)

c) pro parní kotle s výrobou syté páry

Qv=Mnvx(ip-inv)1000 (GJ)

(3) Není-li možno použít postup podle odstavce 2, protože nejsou pro kotle o jmenovitém výkonu do 2,5 MW či při součtovém výkonu kotelny do 4 MW s automatickými hořáky na plynné nebo kapalné palivo k dispozici spolehlivá, technicky vhodná měřidla nebo by jejich pořízení bylo ekonomicky neefektivní, nebo není instalováno měření výroby tepelné energie na kotlích ani měření dodávky na výstupu z kotelny vzhledem k tomu, že vlastník je jediným konečným spotřebitelem tepelné energie či z jiných závažných důvodů, stanoví se účinnost výroby tepelné energieη v s využitím měření provedeného v příslušném roce např. servisním technikem:

ηv=100-Zk-4 %

(4) Postup podle odstavce 3 lze použít též u teplovodních kotlů do výkonu 400 kW, pokud prokazatelně splňují požadavky na účinnost podle zvláštního právního předpisu (Nařízení vlády č. 180/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na účinnost teplovodních kotlů spalujících kapalná nebo plynná paliva).

(5) U kotlů výkonového rozsahu podle odstavce 3, spalujících tuhá paliva nebo vybavených hořáky na plynné či kapalné palivo bez plně automatické regulace, které nejsou vybaveny měřením z důvodů uvedených v odstavce 3, může Státní energetická inspekce ve zdůvodněných případech požadovat, aby splnění minimální účinnosti výroby nebo dodávky tepelné energie bylo prokázáno topnou zkouškou.

(6) Účinnost výroby tepelné energie ve spalinovém kotli za plynovou turbinou ηv se stanoví jako poměr rozdílu průměrných ročních teplot spalin na vstupu do kotle a na výstupu z něho a průměrné roční teploty na vstupu, s odečtením ztráty tepla z kotle do okolí:

ηv=(ts-tkts-Zss100)x100 (%)

kde

Mnv	(t)	množství napájecí vody na vstupu do kotle
Mp	(t)	množství páry na výstupu z kotle
Mpal	(t, tis. m3)	množství spáleného paliva
Mv	(t)	množství oběhové vody proteklé kotlem
Qri	(MJ/kg, MJ/m3)	výhřevnost paliva
Qpal	(GJ)	energie paliva spáleného v kotli, resp. v kotelně
Qv	(GJ)	teplo vyrobené v kotli
Zk	(%)	Ztráta citelným teplem spalin (komínová) zjištěná na základě měření teploty a analýzy spalin za kotlem (při větším počtu měření průměrná hodnota v příslušném roce)
Zss	(%)	Ztráta sdílením tepla z kotle do okolí (pokud není známa z dokumentace, dosadí se Zss = 1 %)
inv	(kJ/kg)	průměrná roční entalpie napájecí vody na vstupu do kotle
ip	(kJ/kg)	průměrná roční entalpie páry na výstupu z kotle
ivs	(kJ/kg)	průměrná roční entalpie horké nebo teplé vody na vstupu do kotle
ivy	(kJ/kg)	průměrná roční entalpie horké nebo teplé vody na výstupu z kotle
tk	(st. C)	průměrná roční teplota spalin na výstupu z kotle do komína
ts	(st. C)	průměrná roční teplota spalin z turbiny na vstupu do kotle
ηv	(%)	účinnost výroby tepla v kotli

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Minimální účinnost výroby tepelné energie pro palivové kotle

Minimální účinnost podle této přílohy nemusí splňovat parní kotle, které se podílejí na výrobě elektřiny ve výrobně, jejíž účinnost výroby elektřiny splňuje kritéria podle této vyhlášky.

1. Nové zdroje

ηk ≥ ηref

ηk = ηk* / k0 . k1 . k2

kde

ηref	referenční účinnost 93%, tento údaj může změnit ERÚ podle vývoje technologie
ηk*	hrubá účinnost kotle stanovená projektem nebo garančním měřením
k0	koeficient druhu paliva, určený podle tabulky
druh	palivo
---	---
pevné	černé uhlí/koks
	hnědé uhlí/lignit
	rašelina / rašelinové brikety
	dřevěná paliva
	zemědělská biomasa
	biologicky rozložitelný (komunální) odpad
	neobnovitelný (komunální a průmyslový) odpad
	ropná břidlice
kapalné	olej (plynový olej + zbytkový topný olej), LPG
	Biopaliva
	biologicky rozložitelný odpad
	neobnovitelný odpad
plynné	zemní plyn
	plyn z rafinace / vodík
	Bioplyn
	koksárenský plyn, vysokopecní plyn + jiné odpadní plyny

Hodnoty v tabulce platí pro standardní podmínky: teplota 15°C; tlak 1,013 bar; vlhkost vzduchu 60%.

k1 koeficient výhřevnosti paliva

k1 = ηkskut / ηkstand

kde

ηkskut	účinnost kotle při spalování skutečného paliva, stanovená projektem
ηkstand	účinnost kotle při spalování standardního paliva
	standard černé uhlí: výhřevnost 26 630 kJ/kg; obsah vody 7%; obsah popela 16%
	standard hnědé uhlí: výhřevnost 13 600 kJ/kg; obsah vody 26,5%; obsah popela 21,5%

k2 koeficient tepelného výkonu kotle

výkon MWt	ZP, LTO	černé a hnědé uhlí
≤ 0,5	0,91	0,77
0,51 ≤ 3	0,92	0,80
3,1 ≤ 6	0,94	0,85
6,1 ≤ 20	0,97	0,88
20,1 ≤ 50	0,99	0,94
> 50	1,00	1,00

1. Rekonstruované zdroje

ηk ≥ ηref

ηk = ηk* / k0 . k1 . k2 . k3

kde

ηref	referenční účinnost dle článku 1
ηk*	účinnost kotle dle článku 1
k0-2	koeficienty dle článku 1
k3	koeficient zohledňující stáří kotle
stáří kotle	k3
---	---
0 ≥ 10 let	1
11 ≥ 20 let	0,98
> 20 let	0,95

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Minimální účinnost výroby tepelné energie η pro spalinové kotle za plynovou turbínou

teplota spalin na vstupu do kotle ts	účinnost výroby tepelné energie ηet*)	měrná spotřeba energie v palivu Setpal
°C	%	GJ/GJ
do 400	74	1,35
401 – 450	76	1,32
451 – 500	78	1,28
501 – 550	80	1,25
nad 550	81	1,25

*) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Stanovení účinnosti η dodávky tepelné energie z kotelny, popř. ze zdroje tepelné energie

(1) Účinnost dodávky tepelné energie ηd se stanoví jako poměr tepelné energie dodané z kotelny, popř. ze zdroje tepla Qd (GJ) a energie paliva spáleného ve všech kotlích za stejnou dobu Qpal (GJ), vyjádřený v %:

ηd=Qd×100Qpal=Qd×100Mpal×Qri (%)

(2) Tepelná energie dodaná z kotelny, popř. ze zdroje tepla Qd se stanoví podle druhu teplonosné látky

a) tepelná energie dodávaná v teplé nebo horké vodě

Qd=Mvdx(idv-idz)1000 (GJ)

b) tepelná energie dodávaná v páře

Qd=Mpdx(ipd-ik)1000 (GJ)

c) tepelná energie dodávaná v páře při zahrnutí ztráty kondenzátu v rozvodu tepla a u odběratele (mimo zdroj tepla)

Qd=Mpd×ipd-Mk×ik1000 (GJ)

d) tepelná energie dodávaná v páře několika výstupy s různými parametry je součtem ze součinů měřeného množství a jemu odpovídající entalpie pro jednotlivé parametry páry a vratného kondenzátu

Qd=∑i=1nMpdi×(ipd-ik)i1000resp.Qd=∑i=1nMpdi×ipdi-∑i=1nMki×iki1000 (GJ)

kde

Mki	(t)	množství vratného kondenzátu na vstupu do kotelny, resp. do zdroje tepelné energie
Mnv	(t)	množství napájecí vody na vstupu do kotle
Mpal	(t, tis. m3)	množství spáleného paliva
Mpdi	(t, tis. m3)	množství páry měřené na výstupu z kotelny, resp. na výstupu ze zdroje tepelné energie
Mpdi	(t)	množství páry jednotlivých parametrů na výstupu z kotelny
Mvd	(t)	množství oběhové vody měřené na výstupu z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie
Qd	(GJ)	teplo dodané z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie
Qri	(MJ/kg, MJ/m3)	výhřevnost paliva
Qpal	(GJ)	energie paliva spáleného v kotli, resp. v kotelně
idv	(kJ/kg)	průměrná roční entalpie oběhové vody na výstupu z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie
idz	(kJ/kg)	průměrná roční entalpie oběhové vody na vstupu do kotelny, resp. do zdroje tepelné energie
ik	(kJ/kg)	průměrná roční entalpie vratného kondenzátu
iki	(kJ/kg)	roční entalpie vratného kondenzátu jednotlivých parametrů na vstupu do kotelny, resp. do zdroje tepelné energie
ipdi	(kJ/kg)	průměrná roční entalpie páry v místě měření průtoku
ipdi	(kJ/kg)	roční entalpie páry jednotlivých parametrů na výstupu z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie
ηd	(%)	účinnost dodávky tepelné energie z kotelny, resp. ze zdroje

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Minimální účinnost η dodávky tepla z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie

Minimální účinnost dodávky tepla z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie ηd může být oproti účinnosti výroby tepelné energie ηv podle tabulek v přílohách 2 a 3 nižší až o 2 % u teplovodních kotlů a horkovodních kotlů a až o 4 % nižší u parních kotlů. Snížení kompenzuje vlastní spotřebu a ztráty vznikající při provozu kotlů a jejich příslušenství, s výjimkou stáčení mazutu, ohřevu zásobních nádrží, rozmrazování uhlí v tunelu nebo trvalého provozu parních turbonapáječek.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Stanovení účinnosti η výroby elektřiny v parním bloku

(1) Účinnost výroby elektřiny v parním bloku se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Esv (MWh) k energii paliva připadajícího na její výrobu Qpal (GJ) za stejnou dobu:

ηel=3,6xEsvx100Qpal (%)

(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním bloku

Spalev=QpalEsv=3,6x100ηel (GJ/MWh)

kde

Esv	(MWh)	výroba elektřiny měřená na svorkách generátoru
Qpal	(GJ)	energie paliva spotřebovaného v kotlích ke krytí výroby elektřiny
Sevpal	(GJ/MWh)	měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním bloku
ηel	(%)	účinnost výroby elektřiny v parním bloku

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Minimální účinnost výroby elektřiny v parním bloku

Stanovení referenční hrubé účinnosti pro dané zařízení, odvozené z BAT ηref:

ηref=ηBAT/kvlst %

kde

ηref	referenční hrubá účinnost	(%)
ηBAT	čistá účinnost stanovená BAT pro nová zařízení	(%)
palivo	Technologie	ηBAT *) čistá účinnost stanovená BAT pro nová zařízení (%)
---	---	---
černé a hnědé uhlí	kogenerace	1) vyhl. 344/2009 Sb.
černé uhlí	práškové palivo (výtavný a granulační kotel)	η min ≥ 43
fluidní kotel	η min ≥ 41
tlakový fluid	η min ≥ 42
hnědé uhlí**)	práškové palivo (granulační kotel)	η min ≥ 42
fluidní kotel	η min ≥ 40
tlakový fluid	η min ≥ 42
biomasa	spalování na roštu	η min ≥ 20
pohazovací rošt	η min ≥ 23
fluidní spalování	η min ≥ 28
Zemní plyn	plynový kotel	η min ≥ 44
Koksárenský, vysokopecní plyn	plynový kotel, stávající zdroj	η min ≥ 38
plynový kotel, nový zdroj	η min ≥ 40
Těžký topný olej	olejový kotel	η min ≥ 43

*) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.

**) Srovnávací normál je uvažován blok

Technologie	granulační
Výkon	do 700 MW
Palivo
	obsah vody v původním vzorku	Wtr =0,265
	obsah popele v sušině	Ad = 0,215
Pohon napájecího čerpadla	elektromotor
Chlazení	chladící věž s přirozeným tahem
Teplota okolí	+10°C
kvlst	koeficient vlastní spotřeby
---	---
kvlst = kvlstzak.α.β.γ. δ
kvlstzak	koeficient vlastní spotřeby základní
palivo	hnědé uhlí	černé uhlí
---	---	---
kvlstzak koeficient vlastní spotřeby základní	0,924	0,95

V rámci vlastní spotřeby jsou zahrnuty rozhodující pouze pohony související s přeměnou energie spalováním, vlastním oběhem a ztráty při transformaci elektřiny:

• příprava paliva vč. mlýnů

• vzduchové a spalinové ventilátory

• oběh

• kondenzátní, napájecí a chladící čerpadla

• ztráta vývodových transformátorů

• elektrostatické odlučovače.

α součinitel velikosti zdroje

Jmenovitý výkon TG (MW)	α
Nad 700	0,9848
Do 700	1
Do 300	1,01
Do 200	1,019
Do 100	1,035

Při velikosti zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitel α stanoví lineární aproximací.

β součinitel typu pohonu napájecích čerpadel

Součinitel typu pohonu napájecích čerpadel	elektromotor	parní turbinka s využitím odběrové nebo admisní páry bloku (turbonapáječka)
β	= 1
PSV	svorkový výkon generátoru	(kW)
---	---	---
PTBN	příkon turbonapáječky	(kW)

γ součinitel typu paliva (hnědé uhlí ČR)

| γ | Voda Wtr | | | | | | 0,2 | 0,25 | 0,3 | 0,35 | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | popel Ad | 0,15 | 0,9893 | 0,9988 | 0,9991 | 0,9995 | | 0,2 | 0,9893 | 0,9989 | 0,9993 | 0,9997 | | | 0,25 | 0,9894 | 0,9991 | 0,9995 | 0,9999 | | | 0,3 | 0,9894 | 0,9994 | 0,9998 | 1,0003 | | | 0,35 | 0,9895 | 0,9997 | 1,0001 | 1,0006 | | | 0,4 | 0,9895 | 1,0000 | 1,0005 | 1,0011 | | | 0,45 | 0,9896 | 1,0004 | 1,0010 | 1,0016 | |

δ součinitel typu chladící věže

Součinitel typu chladící věže	přirozený tah	ventilátor
δ	= 1
PVEN	Příkon ventilátorů	(kW)
---	---	---

Stanovení hrubé srovnávací účinnosti zdroje ηtepcel

porovnávacím referenčním zdrojem je blok 700 MW na referenční hnědé uhlí, pro který jsou opravné koeficienty rovny 1

1. Pro nové zdroje

ηtepcel=ηtepcel*.k0.k1.k2 %

ηtepcel*	celková hrubá účinnost zdroje na výrobu elektrické energie stanovená projektem	(%)
ηtepcel	srovnávací účinnost zdroje	(%)

k0 koeficient kvality paliva (hnědé uhlí ČR)

| k0 | Voda Wtr | | | | | | 0,2 | 0,25 | 0,3 | 0,35 | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | popel Ad | 0,15 | 0,9762 | 0,9769 | 0,9797 | 0,9797 | | 0,2 | 0,9793 | 0,9801 | 0,9826 | 0,9826 | | | 0,25 | 0,9825 | 0,9840 | 0,9862 | 0,9862 | | | 0,3 | 0,9857 | 0,9886 | 0,9904 | 0,9904 | | | 0,35 | 0,9906 | 0,9939 | 0,9954 | 0,9954 | | | 0,4 | 0,9955 | 1,0000 | 1,0011 | 1,0011 | | | 0,45 | 1,0010 | 1,0068 | 1,0075 | 1,0075 | |

k1 koeficient pro chladící systém

Typ chlazení	k1
Chladící věž s přirozeným tahem	1,000
Průtočné chlazení	0,974
Suchá kondenzace	1,036
Suché chlazení	1,051

k2 koeficient velikosti zdroje

Jmenovitý výkon TG (MW)	k2
Nad 700	0,98
Do 700	1
Do 300	1,034
Do 200	1,059
Do 100	1,097

Při velikosti zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitel k2 stanoví lineární aproximací.

1. Pro rekonstruované zdroje

ηtepcel=ηtepcel*.k0.k1.k2.k3 %

ηtepcel*	celková tepelná hrubá účinnost zdroje na výrobu elektrické energie stanovená projektem	(%)
k0	koeficient kvality paliva
k1	koeficient pro chladící systém
k2	koeficient velikosti zdroje
k3	koeficient stáří zdroje

k3=1/ (a.b.c)

a	koeficient stáří kotelního zařízení nedotčeného rekonstrukcí
b	koeficient stáří turbinového zařízení nedotčeného rekonstrukcí
c	koeficient stáří chladícího okruhu a pomocných zařízení nedotčeného rekonstrukcí

Stanovení koeficientů a, b,c

| Stáří zařízení | Kotel | Turbogenerátor | Chladící okruhy a pomocná zařízení | | roky | a | b | c | | --- | --- | --- | --- | | 0 | 1 | 1 | 1 | | 10 | 0,99 | 0,97 | 0,98 | | 20 a více | 0,96 | 0,94 | 0,95 |

Při stáří zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitelé a, b, c stanoví lineární aproximací.

Porovnání srovnávací účinnosti zdroje ηtepcel s referenční účinností pro dané zařízení, odvozenou z BAT ηref

ηtepcel≥ηref %

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Stanovení účinnosti výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou

(1) Účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru k celkové energii paliva spáleného v plynové turbíně, vyjádřený v %:

ηet=3,6xEsvoQpalox100 %

(2) Měrná spotřeba energie v palivu k výrobě elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou

Spalet=QpaloEsvo=3,6x100ηet GJ/MWh

kde

Eosv	(MWh)	elektrická energie vyrobená v soustrojí s plynovou turbínou při provozu do obchozu (bez využití odpadního tepla)
Qopal	(GJ)	energie paliva spáleného v soustrojí s plynovou turbínou při provozu do obchozu (bez využití tepla)
Setpal	(GJ/MWh)	měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny na svorkách generátoru
ηet	(%)	účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Stanovení účinnosti výroby elektřiny v paroplynovém cyklu

(1) Účinnost výroby elektřiny v paroplynovém cyklu se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách generátorů dodané z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové turbině a ve spalinovém kotli vyjádřený v %:

ηet=3,6x(Esvs+Esv)(Qpals+QpalSK)x100 (%)

(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v paroplynovém cyklu

Spalet=Qpals+QpalSK(Esvs+Esv)=3,6x100ηet (GJ/MWh)

kde

Esv	(MWh)	elektřina vyrobená v parním soustrojí
Essv	(MWh)	elektrická energie vyrobená v soustrojí s plynovou turbínou při provozu se spalinovým kotlem
Qspal	(GJ)	energie paliva spáleného v plynové turbině při provozu se spalinovým kotlem
Setpal	(GJ/MWh)	měrná spotřeba energie v palivu vztažená na výrobu elektřiny na svorkách všech generátorů
ηet	(%)	účinnost výroby energie v paroplynovém cyklu vztažená na výrobu elektřiny na svorkách všech generátorů
QpalSK	(GJ)	energie paliva spáleného ve spalinovém kotli

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Minimální účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbinou a v paroplynovém cyklu

Stanovení referenční účinnosti pro dané zařízení, odvozené z nejlepší dostupně techniky ηref

ηref=ηBAT/kvlst %

kde

ηref	referenční hrubá účinnost	(%)
ηBAT	čistá účinnost stanovená BAT	(%)
kvlst	koeficient vlastní spotřeby
	Nová zařízení	Stávající zařízení**
	ηBAT (%)
---	---	---
Plynová turbina *)	≥36	≥32
Paroplynový cyklus k výrobě elektřiny	≥54	≥50

*) Platí pro špičkový provoz

**) Výchozí údaj při rekonstrukci zařízení

kvlst = kvlstzak.β.γ. δ

kvlstzak	koeficient vlastní spotřeby základní = 0,98

Do vlastní spotřeby není zahrnut kompresor plynu.

β součinitel typu pohonu napájecích čerpadel

Součinitel typu pohonu napájecích čerpadel	elektromotor	parní turbinka s využitím odběrové nebo admisní páry bloku (turbonapáječka)
β	= 1
PSV	svorkový výkon generátoru	(kW)
---	---	---
PTBN	příkon turbonapáječky	(kW)

γ součinitel paliva

Palivo	Zemní plyn	Lehký topný olej
γ	= 1	1,01

δ součinitel typu chladící věže

Součinitel typu chladící věže	přirozený tah	ventilátor
δ	= 1
PVEN	Příkon ventilátorů	(kW)
---	---	---

Stanovení srovnávací účinnosti zdroje ηtepcel

ηtepcel*	celková hrubá účinnost zdroje na výrobu elektrické energie stanovená projektem	(%)
ηtepcel	srovnávací účinnost zdroje	(%)

ηtepcel= ηtepcel*.k0.k1.k2

kde

k0 koeficient kvality paliva

Palivo	Zemní plyn	Lehký topný olej
k0	= 1	1,01

k1 koeficient pro chladící systém

Typ chlazení	k1
Chladící věž s přirozeným tahem	1,000
Průtočné chlazení	0,9866
Suchá kondenzace	1,0170
Suché chlazení	1,0249

k2 koeficient velikosti paroplynového zdroje

Instalovaný výkon paroplynového zdroje PelPPC((MW)	≤ 200	200≤ 300	300 ≤ 500	> 500
k2	1,1	1,04	1,01	1

Při velikosti zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitel k2 stanoví lineární aproximací.

Porovnání srovnávací účinnosti zdroje ηtepcel s referenční účinností pro dané zařízení, odvozenou z BAT ηref

ηtepcel≥ηref %

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Stanovení účinnosti výroby elektřiny v jednotce s pístovým motorem

(1) Účinnost výroby elektřiny v soustrojí s pístovým motorem ηkj se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektrické energie měřené na svorkách generátoru Ekj (MWh) dodané z jednotky Qkj(GJ) k energii paliva spáleného v této jednotce Q^kjpal (GJ), vyjádřený v %:

ηkj=3,6xEkjQpalkjx100 (%)

(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické energie

Spalev=QpalkjEkj=3,6x100ηkj (GJ/MWh)

kde

Ekj	(MWh)	elektřina vyrobená v jednotce, měřená na svorkách generátoru
Qkjpal	(GJ)	energie paliva spáleného v jednotce
Sevpal	(GJ/MWh)	měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v jednotce
ηkj	(%)	účinnost výroby elektřiny v jednotce

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Minimální účinnost výroby elektřiny v jednotce s pístovým motorem

jmenovitý elektrický výkon jednotky Pelkj	účinnost výroby elektřiny ηkj*)	měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny Sevpal
kW	%	GJ/MWh
≤ 30	26	13,85
30≤ 100	30	12,0
100≤ 500	32	11,25
> 500	38	9,47

*) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.

Minimální účinnost výroby elektřiny v jednotce se Stirlingovým motorem

jmenovitý elektrický výkon jednotky	účinnost výroby elektřiny ηkj*)	měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny Sevpal
kW	%	GJ/MWh
do 30	15	24,00
nad 30 kW	20	18,00

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Účinnost výroby energie v palivovém článku Epc se stanoví

(1) Účinnost výroby energie v palivovém článku ηpc se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách palivového článku Epc (MWh) k energii paliva (nosiče energie) spáleného v této jednotce, vyjádřený v %:

ηpc=3,6xEpcQpalpcx100 (%)

(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v palivovém článku

Spalev=QpalpcEpc=3,6x100ηpc (GJ/MWh)

kde

Epc	(MWh)	elektřina vyrobená v palivovém článku, měřená na jeho svorkách
Qpcpal	(GJ)	energie paliva (nosiče energie) spáleného v palivovém článku
Sevpal	(GJ/MWh)	měrná energie paliva (nosiče energie) v palivovém článku na výrobu elektřiny
ηpc	(%)	účinnost výroby elektřiny v palivovém článku

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Stanovení účinnosti výroby elektrické energie fotovoltaického článku

(1) Účinnost výroby energie fotovoltaického článku se testuje za pomocí testeru se solárním simulátorem dle technických norem *) za standardních testovacích podmínek - intenzita 1000 W/m^2, spektrum záření AM 1,5 a teplota 25°C. Ze změřené voltampérové charakteristiky je stanoven maximální výkon solárního článku a to jako bod na změřené charakteristice s nejvyšší hodnotou součinu proudu a napětí.

Účinnost daného článku vyjádřená v procentech je potom dána vztahem:

η=AcPmppEx100

kde

η	Účinnost daného článku v %
Pmpp	Maximální výkon v jednotce Wp (watt - peak).
Ac	plocha článku (m2)
E	intenzita záření při testování 1000 W/m2

(2) Minimální referenční závazná hodnota účinnosti fotovoltaického článku je:

Typ fotovoltaického článku	Minimální účinnost článku v %
Polykrystalický *)	16
Monokrystalický	18

*) pro instalaci těchto druhů fotovotaických panelů, které použijí tento druh článků, musí být zpracován posudek od energetického auditora (technicky nebo ekonomicky vylučující montáž více účinného zařízení).

Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Minimální účinnost η solárního kolektoru

(1) Minimální účinnost solárního kolektoru

Závislost účinnosti kapalinového kolektoru na definovaných okrajových podmínkách, se stanovuje zkouškou podle zvláštního předpisu *) a výstupem zkoušky je křivka účinnosti (při kolmém úhlu dopadu slunečního záření) ve tvaru

ηk=η0-a1(tm-te)G-a2tm-te2G

η0	účinnost solárního kolektoru při nulovém teplotním spádu mezi střední teplotou teplonosné kapaliny tm a okolím te (nulové tepelné ztráty), zjednodušeně označována jako optická účinnost;
a1	lineární součinitel tepelné ztráty kolektoru, v W/(m2·K);
a2	kvadratický součinitel tepelné ztráty kolektoru (vyjadřuje zvýšení tepelných ztrát vlivem sálání, závislé na rozdílu 4. mocnin teplot), ve W/(m2·K2).

Tři konstanty křivky účinnosti η 0, a1, a2 vztažené k ploše apertury zcela charakterizují účinnost kolektoru v celém rozsahu provozních podmínek.

(2) Výkon kolektoru

Z plochy apertury se stanoví jako

Qk=0,7GAk kW

Ak	plocha apertury v m2 (plocha, kterou kolektor přijímá nekoncentrované sluneční záření)
G	sluneční ozáření, ve 1000W/m2.

(3) Účinnost kolektoru pro výkony nad 200 kWt

Z křivky účinnosti je možné stanovit pro referenční podmínky:

• sluneční ozáření G = 1000 W/m^2 - je to tady podruhé

• zvolený rozdíl teplot mezi střední teplotou teplonosné kapaliny v kolektoru tm a venkovním prostředím te

podle typu kolektoru minimální účinnost kolektoru ηr pro instalace větších výkonů.

Hodnoty η 0, a1, a2 jsou stanoveny zkouškou tepelného výkonu kolektoru dle zvláštního předpisu *)

Typ solárního kolektoru	Rozdíl teplot tm - te [°C]	Minimální účinnost η r *)
Nezasklený kolektor (absorbér)	10	0,70
Plochý zasklený kolektor	30	0,60
Trubkový vakuový kolektor	50	0,55

*) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.

(4) Základní podmínkou splnění minimální účinnosti solárních kolektorů při jejich vkládání do systémů centrálního zásobování teplem (dále „systému“) je nezhoršování energetické bilance systému a nesníží celkovou účinnost systému. K posouzení sporných případů je nutno provést energetický audit.

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Základní postupy stanovení minimální účinnosti

1. stanovení účinnosti výroby elektřiny v parním turbosoustrojí v případě s odběrem tepla

ηel=3,6xEsvx100Qpalc=3,6xEsvx100QelxQel+QtepQpal (%)

Spalev=QpaleEsv=QpalEsvxQelQel+Qtep=3,6x100ηel (GJ/MWh)

1. Stanovení účinnosti výroby energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem

ηet=3,6xEsvs+Esvo+Qtep+QvovQpals+Qpalo+Qpald %

Spalet=Qpals+Qpalo+Qpald3,6xEsvs+Esvo+Qtep+Qvov GJ/GJ

1. Stanovení účinnosti výroby energie v paroplynovém cyklu

ηet=3,6xEsvs+Esvo+Esv+Qtep+QvovQpals+Qpalo+Qpald+Qpalk %

Spalet=Qpals+Qpalo+Qpald+Qpalk3,6xEsvs+Esvo+Esv+Qtep+Qvov GJ/GJ

1. Stanovení účinnosti výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem

ηkj=3,6xEkj+QkjQpalkjx100 %

Spalev=3,6xQpalkj3,6xEkj+Qkj GJ/MWh

1. Stanovení účinnosti výroby energie ve výrobně (kotelně) s kogeneračními jednotkami

ηkj=3,6xEkj+QvytQpalkj+Qpalkox100 %

Spalet=Qpalkj+Qpalko3,6xEkj+Qvyt GJ/GJ

1. Stanovení účinnosti výroby energie (elektrické a tepelné) v palivovém článku

ηpc=3,6xEpc+QpcQpalpcx100 %

Spalev=3,6xQpalpc3,6xEpc+Qpc GJ/MWh

Definice jednotlivých položek je obsažena v přílohách č. 1 až 13 této vyhlášky.

*) ČSN EN 60904. ČSN EN 61215 a ČSN EN 61730.

*) ČSN EN 12975-2.