← Aktuální text · Historie

Zákon, kterým se mění zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

Aktuální text a fecha 2011-08-31

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o vinohradnictví a vinařství

Čl. I

Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 311/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:

„(1) Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie^1) (dále jen „předpisy Evropské unie“) další podmínky a požadavky v oblasti vinohradnictví a vinařství. Tento zákon dále upravuje výkon státní správy, včetně státního dozoru nad dodržováním povinností stanovených předpisy Evropské unie^1) a tímto zákonem, a ukládání sankcí za jejich porušování.

^1) Nařízení Rady (EHS) č. 1601/1991 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů, ve znění nařízení Rady (EHS) č. 3279/1992, nařízení Rady (ES) č. 3378/1994, nařízení Rady (ES) č. 2061/1996 a nařízení Rady (ES) č. 1882/2003. Nařízení Komise (ES) č. 122/1994 ze dne 25. ledna 1994, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1601/1991 pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. Nařízení Komise (ES) č. 555/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína, v platném znění ke dni 28. ledna 2009. Nařízení Komise (ES) č. 436/2009 ze dne 26. května 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o registr vinic, povinná prohlášení a shromažďování údajů pro sledování trhu, průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů a evidenční knihy vedené v odvětví vína. Nařízení Rady (ES) č. 491/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“). Nařízení Komise (ES) č. 606/2009 ze dne 10. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o druhy výrobků z révy vinné, enologické postupy a omezení, která se na ně použijí. Nařízení Komise (ES) č. 607/2009 ze dne 14. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů.“.

Poznámka pod čarou č. 16 zní:

„^16) Příloha I část XII a příloha XIb nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.“.

Dosavadní písmena j) až v) se označují jako písmena i) až u).

Dosavadní písmena p) až u) se označují jako písmena o) až t).

„(3) Pokud bude překročen hektarový výnos podle odstavce 2, lze hrozny révy vinné použít pouze pro výrobu vína bez označení odrůdy, ročníku, bez označení tradičním výrazem^104), bez chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení, nebo uvést do oběhu pouze jako hrozny révy vinné určené pro výrobu vína bez označení odrůdy, ročníku, bez označení tradičním výrazem, chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení.

^104) Čl. 118u nařízení Rady (ES) č. 1234/2007. Čl. 29 až 48 nařízení Komise (ES) č. 607/2009.“.

„(4) Vzor žádosti o povolení nové výsadby zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.“.

Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8.

„(8) Vzor žádosti o udělení práva na opětovnou výsadbu podle odstavce 1 písm. a) a b) a vzor žádosti o převod práva na opětovnou výsadbu zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.“.

„(7) Prováděcí právní předpis stanoví hodnoty přípustných technologických ztrát při výrobě produktů.“.

„(10) Ministerstvo v případě nepříznivých povětrnostních podmínek může vydávat opatření obecné povahy, kterým povolí přikyselování některých produktů vyrobených v České republice z hroznů révy vinné sklizených v České republice^94). Ministerstvo v tomto opatření obecné povahy může povolit i opakované přikyselování^95). Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti před projednáním jeho návrhu s výrobci produktů.

^94) Příloha XVa písmeno C bod 6 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.

^95) Článek 11 nařízení Komise (ES) č. 606/2009.“.

„(4) Přirozený obsah alkoholu u čerstvých hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu a mladého vína lze zvýšit při nepřekročení hodnot stanovených předpisy Evropské unie^96).

^96) Příloha XVa část A bod 2 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.“.

„(5) U červeného vína vyrobeného v České republice z hroznů sklizených v České republice lze zvýšit horní mez celkového obsahu alkoholu v zóně A^97) na 12 % objemových a v zóně B^97) na 12,5 % objemových.

^97) Příloha XVa část B bod 7 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.“.

„(3) Vzor prohlášení o slazení zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.“.

Dosavadní odstavce 4 až 11 se označují jako odstavce 3 až 10.

„(4) Na obalu určeném pro spotřebitele lze uvést získaná ocenění, popřípadě medaile ze soutěží a výstav vín.“.

^47a) Nařízení Komise (ES) č. 607/2009.“.

Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 8 a 9.

„(9) Prováděcí právní předpis stanoví údaje, které mohou být uvedeny na etiketě produktu, a požadavky, za nichž lze tyto údaje na etiketě uvádět.“.

„(10) Ministerstvo rozhoduje o přidělení kódu podle předpisů Evropské unie^98), splňuje-li žadatel tyto podmínky

(11) Ministerstvo rozhodne o odebrání kódu podle předpisů Evropské unie^98) tomu, kdo jej užívá, pokud poruší některou z podmínek, za kterých mu byl kód přidělen.

(12) Pokud se název nebo adresa stáčírny, výrobce, dovozce nebo prodejce skládá z chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení či je obsahuje, jsou na etiketě uvedeny pomocí kódu přiděleného podle odstavce 10^99).

^98) Čl. 56 odst. 5 druhý pododstavec nařízení Komise (ES) č. 607/2009.

^99) Čl. 56 odst. 6 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 607/2009.“.

„§ 16a

Na etiketě je možné uvést označení „Chateau“ nebo „Château“. „Chateau“ nebo „Château“ je historický výraz spojený s typem oblasti a druhem vína vyhrazený pro vína pocházející z podniku, který skutečně existuje pod tímto názvem, nebo který je nazýván přesně tímto slovem. Takový podnik musí být tímto názvem nebo slovem nepřetržitě označován nejméně 15 let a hrozny pocházejí výhradně z tohoto podniku nebo výroba vína se provádí v tomto podniku.“.

„§ 17

Zemské víno

(1) Víno se může označit názvem „zemské víno“, jestliže

(2) Etiketa zemského vína musí obsahovat vedle povinných údajů stanovených předpisy Evropské unie také zeměpisné označení „české“ nebo „moravské“, podle vinařské oblasti, v níž bylo zemské víno vyrobeno, a označení „zemské víno“.

(3) Etiketa zemského vína může kromě údajů podle odstavce 2 obsahovat tyto nepovinné údaje

„§ 17a

(1) Víno bez chráněného označení původu, chráněného zeměpisného označení nebo tradičního výrazu, s názvem odrůdy nebo označením ročníku musí být vyrobeno z hroznů révy vinné, jejichž výnos nepřekročil 14 tun na 1 ha a musí pocházet z odrůd podle § 17 odst. 1 písm. a). Na etiketě tohoto vína nebo v obchodním označení tohoto vína podle § 16 odst. 7 písm. a) nemohou být uvedeny odrůdy révy vinné uvedené ve Státní odrůdové knize^105). Na etiketě tohoto vína nebo v obchodním označení tohoto vína podle § 16 odst. 7 písm. a) nesmí být použit výraz „odrůdové víno“.

(2) Víno bez chráněného označení původu, chráněného zeměpisného označení nebo tradičního výrazu s názvem odrůdy nebo označením ročníku podléhá certifikaci. Výrobce tohoto vína je povinen uhradit náklady spojené s certifikací podle předpisu Evropské unie^103). Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů na certifikaci. O náhradě nákladů na certifikaci rozhodne Inspekce. Certifikace se provádí zejména kontrolou evidenčních knih.

^105) Zákon č. 218/2003 Sb.“.

„(8) Označení „víno s chráněným označením původu“ nebo „víno CHOP“ nemusí být na etiketě jakostního vína uváděno^100).

(9) Pokud bude v případě jakostního vína zvyšována cukernatost moštu produktem, musí být tento produkt vyroben v České republice a pocházet z hroznů révy vinné sklizených v České republice. To neplatí, jde-li o rektifikovaný moštový koncentrát.

^100) Článek 59 nařízení Komise (ES) č. 607/2009.“.

„(16) Označení „víno s chráněným označením původu“ nebo „víno CHOP“ nemusí být na etiketě jakostního vína s přívlastkem uváděno^100).“.

„(4) Žádost o povolení může ministerstvu podat sdružení založené podle zvláštního právního předpisu^64), jehož členy jsou pěstitelé, kteří mají zaregistrovány vinice na území, pro které sdružení žádá povolení, nebo výrobci, kteří budou víno originální certifikace podle povolení vyrábět na území oblasti, ve kterém se nacházejí vinice členů sdružení. Členem sdružení může být i výrobce nakupující vinné hrozny z vinic registrovaných na území uvedeném v žádosti a uvedeném v povolení.“.

Dosavadní odstavce 8 až 15 se označují jako odstavce 7 až 14.

„(7) Ministerstvo vydá rozhodnutí o žádosti o povolení nejpozději do 1 roku od jejího podání. Každá registrovaná vinice může být uvedena pouze v jediném rozhodnutí o povolení.“.

„(14) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah charakteristiky vlastností vína uváděné v žádosti. Vzor žádosti o povolení zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.“.

„§ 25

Odalkoholizované víno a nízkoalkoholické víno

(1) Odalkoholizované víno, odalkoholizované šumivé víno nebo odalkoholizované perlivé víno je nápoj z vína, u něhož obsah alkoholu byl destilací nebo jinou technologií snížen na 0,5 % objemových^65) nebo méně. Při výrobě je možné přidat hroznový mošt, zahuštěný hroznový mošt nebo cukr v takovém množství, aby obsah zbytkového cukru v konečném produktu byl nejvýše 75 g na 1 litr. Dále je dovoleno přidávat oxid uhličitý a přírodní aromatické látky a přírodně identické aromatické látky^66).

(2) Nízkoalkoholické víno, nízkoalkoholické šumivé víno nebo nízkoalkoholické perlivé víno je nápoj, který byl vyroben jako odalkoholizované víno, odalkoholizované šumivé víno nebo odalkoholizované perlivé víno, nebo mísením odalkoholizovaného vína s vínem a jehož obsah alkoholu je vyšší než 0,5 % objemových^65), nejvýše však 5 % objemových. Při výrobě je možné přidat hroznový mošt, zahuštěný hroznový mošt nebo cukr v takovém množství, aby obsah zbytkového cukru v konečném produktu byl nejvýše 75 g na 1 litr. Dále je dovoleno přidávat oxid uhličitý a přírodní aromatické látky a přírodně identické aromatické látky^66).

(3) Odalkoholizované víno se označí názvem „odalkoholizované víno“. Odalkoholizované šumivé víno se označí názvem „odalkoholizované šumivé víno“. Odalkoholizované perlivé víno se označí názvem „odalkoholizované perlivé víno“. Odalkoholizované víno, odalkoholizované šumivé víno nebo odalkoholizované perlivé víno lze též označit jako nealkoholické víno, nealkoholické šumivé víno nebo nealkoholické perlivé víno. Nízkoalkoholické víno se označí názvem „nízkoalkoholické víno“. Nízkoalkoholické šumivé víno se označí názvem „nízkoalkoholické šumivé víno“. Nízkoalkoholické perlivé víno se označí názvem „nízkoalkoholické perlivé víno“. V případě užití aromatických látek u produktů podle odstavce 1 nebo 2 se název odalkoholizovaného vína, odalkoholizovaného šumivého vína, odalkoholizovaného perlivého vína, nízkoalkoholického vína, nízkoalkoholického šumivého vína nebo nízkoalkoholického perlivého vína doplní slovem „aromatizováno“.

Dosavadní písmena b) až i) se označují jako písmena a) až h).

„(4) Před podáním žádosti o zatřídění vína výrobce

(5) Seznam laboratoří zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.

^68) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008.“.

„(7) Žádost o zatřídění vína spolu s přílohami a vzorky vína doručí výrobce Inspekci. Žádost se podává inspektorátu Inspekce v Brně. Vzor žádosti zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.“.

„(13) Zatříděné víno s přívlastkem v rámci druhů přívlastkového vína podle § 19 odst. 2, s výjimkou slámového a ledového vína, nebo jakostní víno si může jeho výrobce sám sestupnit, splňuje-li víno analytické požadavky daného druhu stanovené prováděcím právním předpisem. Tuto skutečnost musí výrobce nejpozději následující pracovní den sdělit v elektronické podobě Ústavu s uvedením údajů podle odstavce 3. Tyto údaje Ústav zapíše do Registru. Sestupnění zveřejní ministerstvo podle odstavce 10 věty druhé.“.

„§ 26a

Výrobce vína, u něhož bylo provedeno orgánem dozoru ověření souladu se specifikací chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení podle předpisu Evropské unie^67), je povinen uhradit náklady spojené s ověřením souladu se specifikacemi. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů na ověření souladu se specifikacemi. O náhradě nákladů na ověření souladu se specifikacemi rozhodne Inspekce.

^67) Čl. 118p nařízení (ES) č. 1234/2007.“.

„(2) Ten, kdo uvádí produkt do oběhu, je povinen zajistit dodržení podmínky stanovené v § 12 odst. 2.“.

„(10) Ustanoveními odstavce 1 až 9 nejsou dotčeny podmínky a zákazy uvádění produktu do oběhu stanovené předpisy Evropské unie.“.

Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 11.

„(4) V případě, že při řízení podle odstavce 3 pěstitel Ústavu prokáže, že vlastník pozemku nebo jeho pobyt není znám, postupuje se obdobně, jak je uvedeno v § 9 odst. 5 a doložení vlastnického práva nebo nájemního vztahu se nevyžaduje.

(5) V případě, že orgán dozoru zjistí nesoulad mezi údaji vedenými v Registru a skutečností, je oprávněn zahájit řízení z moci úřední.“.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 6 až 8.

„(8) Prováděcí právní předpis stanoví způsob vedení Registru, způsob poskytování údajů Ústavu podle tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie^75). Vzor žádosti o registraci vinice a oznámení o provedení změny ve vinici a oznámení změny pěstitele zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.

^75) Nařízení Komise (ES) č. 555/2008. Nařízení Komise (ES) č. 436/2009.“.

„§ 29

Prohlášení o sklizni, prohlášení o produkci, prohlášení o nákupu a prohlášení o zásobách

(1) Prohlášení o sklizni obsahuje údaje o výsledcích sklizně ke dni 31. prosince téhož vinařského roku a podává se do 15. ledna vinařského roku.

(2) Prohlášení o sklizni podává rovněž obchodník s moštovými hrozny^76).

(3) Prohlášení o sklizni nemusí podávat osoba, která veškerou svou produkci zpracovává na víno nebo si ji nechává zpracovat na víno^77).

(4) Prohlášení o produkci obsahuje údaje o produkci ke dni 31. prosince téhož vinařského roku a podává se do 15. ledna vinařského roku.

(5) Každý, kdo v kalendářním roce nakoupil rmut, mošt nebo víno, je povinen odevzdat do 15. ledna následujícího roku prohlášení o nákupu ke dni 31. prosince za celý předcházející kalendářní rok.

(6) Ministerstvo zveřejní vzor prohlášení o sklizni, vzor prohlášení o produkci, vzor prohlášení o nákupu a vzor prohlášení o zásobách na svých internetových stránkách.

^76) Čl. 185b odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.

^77) Čl. 8 odst. 3 písm. a) nařízení Komise (ES) č. 436/2009.“.

„(2) Evidenční knihy předkládá osoba uvedená v odstavci 1 orgánu dozoru na jeho žádost bez zbytečného odkladu.“.

„(2) U odvodů podle odstavce 1 písm. a) je dnem splatnosti dvacátý pátý den měsíce po skončení čtvrtletí. Základem pro stanovení výše odvodu podle odstavce 1 písm. a) za příslušný kalendářní rok je objem vyrobeného vína celkem vykázaný v Prohlášení o produkci podle § 29 odst. 4 ke dni 31. prosince předchozího kalendářního roku. Odvod podle odstavce 1 písm. a) se provede na účet Fondu čtvrtletně ve výši jedné čtvrtiny. V případě, že výrobce uvedl v roce, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém má odvodovou povinnost, do oběhu méně jak 20 000 litrů vína, provede se odvod jednorázově, dnem splatnosti je 25. ledna následujícího kalendářního roku.“.

^103) Čl. 63 nařízení Komise (ES) č. 607/2009.“.

„(10) Prováděcí právní předpis stanoví postup certifikace vína, paušální částky nákladů na certifikaci a paušální částky nákladů na ověření souladu se specifikacemi.“.

„§ 38

Generální ředitelství cel

(1) Příslušným orgánem pro vydávání průvodních dokladů^70) je Generální ředitelství cel.

(2) Celní orgány předávají dálkovým způsobem do Registru veškeré údaje z průvodních dokladů pro přepravu vinařských produktů, které se uskutečnily na území České republiky.

^70) Kapitola II nařízení Komise (ES) č. 436/2009.“.

Dosavadní písmena e) až kk) se označují jako písmena d) až jj).

Dosavadní písmena l) až jj) se označují jako písmena i) až gg).

„ee) neodevzdá prohlášení o zásobách hroznového moštu, zahuštěného hroznového moštu, rektifikovaného moštového koncentrátu a vína, nebo neodevzdá prohlášení o nákupu rmutu, moštu nebo vína,“.

Dosavadní písmena h) až m) se označují jako písmena g) až l).

Dosavadní písmena s) až y) se označují jako písmena t) až z).

„aa) uvede nepravdivé údaje v žádosti o zatřídění vína podle § 26 odst. 3,

bb) po provedení odběru vzorků vína za účelem provedení rozboru vína postupuje v rozporu s požadavky uvedenými v ustanovení § 26 odst. 4 písm. a).“.

„(1) Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 4 odst. 4, § 6 odst. 4, § 11 odst. 3, § 12 odst. 7, § 16 odst. 9, § 23 odst. 14, § 26 odst. 12, § 28 odst. 8, § 30 odst. 6 a § 37 odst. 10.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o ochraně označení původu a zeměpisných označení

Čl. III

Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 221/2006 Sb. a zákona č. 375/2007 Sb., se mění takto:

„(2) Zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující ochranu zeměpisných označení a označení původu^1)

^1) Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89. Nařízení Rady (ES) č. 491/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“). Nařízení Komise (ES) č. 607/2009 ze dne 14. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů.“.

Poznámka pod čarou č. 3 zní:

„^3) Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.

„(5) V případě, že se námitky týkají specifikace výrobku, například souvislosti mezi výrobkem a zeměpisným prostředím, v němž má výrobek původ, požádá Úřad kontrolní orgán o vydání závazného nálezu pro účely postoupení žádosti o komunitární zápis.“.

„(1) Žádost o změnu specifikace výrobku s původem v České republice, popřípadě v přeshraniční zeměpisné oblasti, se podává Úřadu.“.

Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7.

„(1) Žádost o zrušení zápisu označení výrobku s původem v České republice, popřípadě v přeshraniční zeměpisné oblasti, se podává Úřadu.“.

„(5) Nepodaří-li se jednáním podle odstavce 4 rozpor odstranit a důvod zrušení komunitárního zápisu spočívá ve specifikaci výrobku, například souvislosti mezi výrobkem a zeměpisným prostředím, v němž má výrobek původ, požádá Úřad kontrolní orgán o vydání závazného nálezu o splnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.“.

„§ 22c

Námitky proti žádosti o komunitární zápis, jeho zrušení nebo změnu specifikace označení pocházejícího z jiného státu

Pokud námitky proti žádosti o komunitární zápis, proti žádosti o jeho zrušení nebo proti žádosti o změnu specifikace označení pocházejí z jiného státu a mají být uplatněny v řízení před Komisí prostřednictvím Úřadu, podávají se Úřadu nejpozději 1 měsíc před skončením lhůty^8) stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie.

^8) Čl. 7 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin. Čl. 118h nařízení Rady (ES) č. 491/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“). Čl. 17 odst. 7 nařízení Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89.“.

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 76, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.

Němcová v. r.

Klaus v. r.

Nečas v. r.