Vyhláška o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

§ 1

Předmět a rozsah úpravy

(1) Vyhláška stanoví minimální účinnost užití energie pro výstavbu nové výrobny elektřiny nebo tepla nebo pro výrobnu elektřiny nebo tepla, u které se provádí změna dokončené stavby, podle § 6 odst. 1 zákona o hospodaření energií

• a) při výrobě tepelné energie pro

• 1. kotle,

• 1. spalinové kotle a

• 1. solární kolektory,

• b) při výrobě elektřiny pro

• 1. parní turbosoustrojí s kondenzační turbínou,

• 1. plynovou turbínu,

• 1. paroplynové zařízení,

• 1. spalovací motor,

• c) při kombinované výrobě elektřiny a tepla pro

• 1. paroplynové zařízení s dodávkou tepla,

• 1. parní protitlakou turbínu,

• 1. kondenzační odběrovou turbínu,

• 1. plynovou turbínu,

• 1. spalovací motor,

• 1. mikroturbínu,

• 1. Stirlingův motor,

• 1. palivový článek,

• 1. parní stroj,

• 1. organický Rankinův cyklus, nebo

• 1. kombinace technologií uvedených v bodech 1 až 10.

(2) Minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1 zákona o hospodaření energií se nestanoví pro výrobny elektřiny nebo výrobny tepla

• a) se spalovacími motory do celkového elektrického výkonu výrobny energie 90 kW,

• b) využívající jaderné palivo,

• c) využívající odpadní tepelnou energii z chemických procesů, nebo

• d) určené jako náhradní nebo nouzové zdroje provozované pouze při řešení mimořádných událostí k zabezpečování nouzových dodávek energie a zdroje sloužící k uvádění výrobny tepla nebo výrobny elektřiny do provozu, které jsou takto navrženy a specifikovány v dokumentaci pro umístění a povolení stavby.

(3) Vyhláška dále stanoví minimální účinnost užití energie pro splnění nároku na podporu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů podle § 4 odst. 4 zákona o podporovaných zdrojích energie, nároku na podporu elektřiny vyrobené z druhotných zdrojů podle § 5 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie a nároku na podporu tepla z obnovitelných zdrojů podle § 24 odst. 3 a § 25 odst. 1 zákona o podporovaných zdrojích energie

• a) při výrobě tepelné energie pro

• 1. kotle,

• 1. technologie uvedené v odstavci 1 písm. c) do celkového elektrického instalovaného výkonu 7,5 MW, při jejich instalaci do stávající výrobny tepla však jen do výše odpovídající možnému využití jejího dosavadního tepelného výkonu pro výrobu elektřiny,

• 1. výrobny tepla využívající geotermální energii s výkonem nad 200 kW,

• b) při výrobě elektřiny pro technologie uvedené v odstavci 1 písm. c).

(4) Vyhláška stanoví dále

• a) způsob stanovení účinnosti užití energie ve výrobnách elektřiny, výrobnách tepla nebo v kombinované výrobě elektřiny a tepla,

• b) četnost vyhodnocování skutečné účinnosti užití energie a její porovnání s hodnotami minimální účinnosti užití energie.

§ 2

Stanovení účinnosti a minimální účinnost užití energie při výrobě tepelné energie

(1) Ustanovení tohoto paragrafu se vztahují k požadavkům pro výstavbu nové výrobny tepla nebo pro její změnu podle § 6 odst. 1 zákona o hospodaření energií a k požadavkům pro nárok na provozní podporu tepla z podporované biomasy se jmenovitým tepelným výkonem nad 200 kW podle § 24 a investiční podporu tepla z obnovitelných zdrojů podle § 25 zákona o podporovaných zdrojích energie.

(2) Účinnost užití energie při výrobě tepelné energie

• a) v palivovém a spalinovém kotli se účinnost výroby tepelné energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce,

• b) v solárním kolektoru se účinnost výroby tepelné energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(3) Účinnost dodávky tepelné energie z výrobny tepla se stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(4) Minimální účinnost výroby tepla při provozu kotlů v závislosti na druhu spalovaného paliva a jmenovitém výkonu kotle je uvedena v příloze č. 15 k této vyhlášce, při provozu spalinových kotlů za plynovou turbínou je uvedena v příloze č. 16 k této vyhlášce. Minimální účinnost dodávky tepelné energie z výrobny tepla je uvedena v příloze č. 17 k této vyhlášce.

(5) Jestliže je ve výrobně tepla instalováno více kotlů, nevztahuje se minimální účinnost výroby tepelné energie na kotel, který byl v daném roce z provozních důvodů využíván opakovaně jen v časových intervalech kratších než 168 hodin a nepřekračujících celkovou dobu provozu 2 000 hodin/rok nebo jde-li o kotel provozovaný s výkonem sníženým na 60 % jmenovité hodnoty nebo méně. Tím není dotčeno dodržení minimální účinnosti dodávky tepelné energie uvedené v příloze č. 17 k této vyhlášce.

(6) Není-li ve výrobně tepla instalováno měření vyrobené tepelné energie a spotřeby paliva na všech kotlích, zjišťuje se dodržení minimální účinnosti výroby u kotlů, které jsou měřením vybaveny. U ostatních kotlů se dodržení minimální účinnosti výroby zjišťuje za část roku, kdy to provozní podmínky umožňují, zejména za dobu, kdy byl kotel v provozu samostatně. Vždy se zjišťuje dodržení minimální účinnosti dodávky tepelné energie uvedené v příloze č. 17 k této vyhlášce.

(7) Při rekonstrukci kotle nemusí být dodržena minimální účinnost výroby tepelné energie podle přílohy č. 15 k této vyhlášce nebo přílohy č. 16 k této vyhlášce nebo minimální účinnost dodávky tepelné energie podle přílohy č. 17 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit nebo energetický posudek, že její dodržení není technicky možné nebo je ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují veškerá dostupná technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie.

(8) Minimální účinnost podle přílohy č. 15 k této vyhlášce nemusí splňovat za provozu parní kotle, které se podílejí na výrobě elektřiny, jestliže účinnost výroby elektřiny splňuje požadavky přílohy č. 18 k této vyhlášce.

(9) Minimální účinnost výroby tepelné energie ze solárního kolektoru je uvedena v příloze č. 22 k této vyhlášce.

§ 3

Stanovení účinnosti a minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny

(1) Ustanovení tohoto paragrafu se vztahují k požadavkům pro výstavbu nové výrobny elektřiny nebo pro její změnu podle § 6 odst. 1 zákona o hospodaření energií a k požadavkům pro nárok na podporu elektřiny vyrobené z degazačního nebo důlního plynu podle § 5 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie.

(2) Účinnost užití energie při výrobě elektřiny

• a) v parním soustrojí s kondenzační turbínou se účinnost výroby elektřiny stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce,

• b) v soustrojí se spalovacím motorem se účinnost výroby elektřiny stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce,

• c) v plynové turbíně se účinnost výroby elektřiny stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce,

• d) v paroplynovém zařízení se účinnost výroby elektřiny stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(3) Minimální účinnost výroby elektřiny při provozu parního turbosoustrojí je uvedena v příloze č. 18 k této vyhlášce. Je-li ve výrobně elektřiny více parních turbosoustrojí, vztahuje se minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této vyhlášce na průměrnou hodnotu celé výrobny elektřiny.

(4) Minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této vyhlášce se nevztahuje na parní kondenzační soustrojí, které odebírá páru z rozvodu o nižším tlaku, než je na výstupu z kotlů, a slouží zpravidla k regulaci kolísavého odběru páry.

(5) Při rekonstrukci parního kondenzačního turbosoustrojí nemusí být dodržena minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit nebo energetický posudek, že pro její dodržení nelze zajistit dostatečný odběr tepelné energie nebo zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky nevhodné nebo ekonomicky neefektivní.

§ 4

Stanovení účinnosti a minimální účinnost užití energie při kombinované výrobě elektřiny a tepla

(1) Ustanovení tohoto paragrafu se vztahují na výstavbu nové výrobny pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo pro její změnu podle § 6 odst. 1 zákona o hospodaření energií a k požadavkům pro nárok na podporu elektřiny vyrobené z biomasy nebo biokapalin nebo bioplynu podle § 4 odst. 4 zákona o podporovaných zdrojích energie, nárok na podporu elektřiny vyrobené z druhotných zdrojů jiných, než je degazační nebo důlní plyn podle § 5 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie, a nárok na provozní podporu tepla vyrobeného z biomasy s instalovaným elektrickým výkonem do 7,5 MWe podle § 24 odst. 3 a § 25 odst. 1 zákona o podporovaných zdrojích energie.

(2) Účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepla

• a) v paroplynovém zařízení s dodávkou tepla se účinnost výroby energie stanoví postupem podle přílohy č. 6 k této vyhlášce,

• b) v parní protitlaké turbíně nebo v kondenzační odběrové turbíně se účinnost výroby energie stanoví postupem podle přílohy č. 4 k této vyhlášce,

• c) v plynové turbíně se účinnost výroby energie stanoví postupem podle přílohy č. 5 k této vyhlášce,

• d) ve spalovacím motoru se účinnost výroby energie a v kombinaci s kotli stanoví postupem podle přílohy č. 7 k této vyhlášce,

• e) v palivovém článku se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce, a v kombinaci s kotli se stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce,

• f) v organickém Rankinově cyklu se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce, a v kombinaci se spalovacím motorem se stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce,

• g) v mikroturbíně se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 14 k této vyhlášce,

• h) ve Stirlingově motoru se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce,

• i) v parním stroji se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce.

(3) Minimální účinnost výroby elektřiny a tepla

• a) v paroplynovém zařízení s dodávkou tepla je uvedena v příloze č. 19 k této vyhlášce,

• b) v parní protitlaké turbíně a v kondenzační odběrové turbíně je uvedena v příloze č. 18 k této vyhlášce,

• c) v plynové turbíně je uvedena v příloze č. 19 k této vyhlášce,

• d) ve spalovacím motoru je uvedena v příloze č. 20 k této vyhlášce a v kombinaci s kotli v příloze č. 21 k této vyhlášce,

• e) v palivovém článku, v mikroturbíně, ve Stirlingově motoru, v parním stroji a v kombinaci spalovacího motoru s palivovým článkem nebo s ORC cyklem navrhuje na základě výpočtu podle odstavce 2 písm. e), g), h) a i) stavebník nebo vlastník uvedené výrobny elektřiny nebo výrobny tepla. Navržené hodnoty minimální účinnosti odsouhlasuje ministerstvo,

• f) v organickém Rankinově cyklu je uvedena v příloze č. 18 k této vyhlášce.

(4) Je-li ve výrobně energie více stejných technologií uvedených v odstavci 1, vztahuje se minimální účinnost výroby elektřiny a tepelné energie na průměrnou hodnotu celé výrobny energie.

(5) Při rekonstrukci parní kondenzační odběrové turbíny nemusí být dodržena minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit nebo energetický posudek, že pro její dodržení nelze zajistit dostatečný odběr tepelné energie nebo zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky nevhodné nebo ekonomicky neefektivní.

§ 5

Referenční parametry vztahující se ke kvalitě paliv

(1) Při stanovení minimální účinnosti jednotlivých typů technologií na výrobu energie se vychází z výhřevnosti jednotlivých druhů paliv uvedené v příloze č. 23 k této vyhlášce a v případě biomasy také z obsahu vody v palivu.

(2) Výhřevnosti jednotlivých druhů paliv jiné, než jsou uvedeny v příloze č. 23 k této vyhlášce, doloží vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie protokolem vystaveným akreditovanou laboratoří nebo jinou oprávněnou osobou.

(3) Výrobce energie ověřuje výhřevnost paliva alespoň jednou za 6 měsíců a při každé změně dodavatele paliva.

§ 6

Četnost vyhodnocování minimální účinnosti užití energie

(1) Účinnost výroby tepelné energie, účinnost výroby elektřiny včetně účinnosti výroby elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla se vyjma případů uvedených v odstavci 2 vyhodnocuje minimálně jednou ročně.

(2) V případě uplatňování nároku na podporu podle § 4, 5, 24 a 25 zákona o podporovaných zdrojích energie se vyhodnocuje účinnost jednou měsíčně.

(3) Výsledky porovnání vypočtené účinnosti užití energie s minimální účinností užití energie se použijí

• a) ve zprávě o pravidelné kontrole kotle a tepelných rozvodů podle zákona o hospodaření energií,

• b) ve výkazu o výrobě elektřiny z podporovaných zdrojů a ve výkazu o výrobě tepla z obnovitelných zdrojů podle zákona o podporovaných zdrojích energie.

(4) Na vyžádání se předkládá výpočet, vyhodnocení účinnosti užití energie a porovnání s minimální účinností užití energie za požadovaná období ministerstvu nebo Státní energetické inspekci.

§ 7

Zrušovací ustanovení

Vyhláška č. 349/2010 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie, se zrušuje.

§ 8

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.

Ministr:

MUDr. Kuba v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby tepelné energie v kotlích

(1) Účinnost výroby tepelné energie ηv ve všech typech kotlů se všemi druhy paliv se stanoví jako poměr tepelné energie vyrobené v kotli Qv [GJ] a energie paliva spáleného v kotli Qpal [GJ] za stejnou dobu vyjádřený

ηv=Qv×100Qpal=Qv×100Mpal×Qir %

(2) Tepelná energie vyrobená v kotli Qv se stanoví podle druhu teplonosné látky

• a) pro teplovodní a horkovodní kotle

Qv=Mv×ivy-ivs1000 GJ

• b) pro parní kotle s výrobou přehřáté páry

Qv=Mp×ip-inv1000 GJ

• c) pro parní kotle s výrobou syté páry

Qv=Mnv×ip-inv1000 GJ

(3) Není-li možno použít postup podle odstavce 2, protože nejsou pro kotle o jmenovitém výkonu do 2,5 MW na plynné nebo kapalné palivo k dispozici spolehlivá, technicky vhodná měřidla nebo by jejich pořízení bylo ekonomicky neefektivní, stanoví se účinnost výroby tepelné energie ηv prostřednictvím provedeného měření v příslušném roce podle vztahu

ηv = 100 - ξk - 4 [%]

(4) U kotlů o jmenovitém výkonu nad 2,5 MW se účinnost výroby tepelné energie ηv stanoví podle normy ČSN 07 0305 - Hodnocení kotlových ztrát.

(5) U kotlů instalovaných ve spalovnách komunálního nebo průmyslového odpadu se účinnost výroby tepelné energie ηv stanoví prostřednictvím kontinuálně nebo pravidelně prováděného měření v příslušném roce podle vztahu:

ηv = 100 - ξk − 8 [%]

(6) U spalinových kotlů za plynovou turbínou se účinnost výroby tepelné energie ηv stanoví jako poměr rozdílu průměrných ročních teplot spalin na vstupu do kotle a na výstupu z něho a průměrné roční teploty na vstupu, s odečtením ztráty tepla z kotle do okolí podle vztahu:

ηv=ts-tkts-ξss100×100 %

(7) Ztrátu citelným teplem spalin ξk pro případ podle odst. 3 a odst. 5 je možno stanovit pomocí změření obsahu CO2 ( ωCO2 ) ve spalinách za kotlem, tzn. ztrátu citelným teplem spalin ξk - podle ČSN 07 0305 - Hodnocení kotlových ztrát

ξk=K1.tk-tvzωCO2 %

Hodnota ωCO2 se stanoví bud přímým měřením nebo přepočtem z naměřeného obsahu O2 ve spalinách za kotlem a přebytku vzduchu α

ωCO2=ωCO2maxα

α=2121-ωO2

kde

K1 [-] Koeficient pro uhlí podle ČSN 070305; pro LTO = 0,58; pro TTO = 0,6; pro ZP = 0,48; pro komunální odpad = 0,7;

Mnv [t] množství napájecí vody na vstupu do kotle

Mp [t] množství páry na výstupu z kotle

Mpal [t, tis.m^3] množství spáleného paliva

Mv [t] množství oběhové vody proteklé kotlem

Qi^r [MJ/kg, MJ/m^3] výhřevnost paliva

Qpal [GJ] energie paliva spáleného v kotli, resp. ve výrobně tepla

Qv [GJ] teplo vyrobené v kotli

ξss [%] Ztráta sdílením tepla z kotle do okolí (pokud není známa z dokumentace, dosadí se ξss = 1 %)

ξk [%] Ztráta citelným teplem spalin (komínová) zjištěná na základě měření teploty a analýzy spalin za kotlem (při větším počtu měření průměrná hodnota v příslušném roce)

inv [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie napájecí vody na vstupu do kotle

ip [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry na výstupu z kotle

ivs [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie horké nebo teplé vody na vstupu do kotle

ivy [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie horké nebo teplé vody na výstupu z kotle

tk [°C] průměrná roční nebo měsíční teplota spalin (resp. teplota spalin při stanovení ztráty citelným teplem spalin) na výstupu z kotle do komína

ts [°C] průměrná roční nebo měsíční teplota spalin z turbíny na vstupu do kotle

ηv [%] účinnost výroby tepla v kotli

tvz [°C] teplota vzduchu vstupujícího do kotle

α [-] přebytek vzduchu ve spalinách za kotlem

ωCO2 [obj.% ] naměřený obsah CO2 ve spalinách za kotlem

ωCO2¨max [obj.% ] obsah CO2 ve spalinách při teoretickém spalování (závisí na druhu paliva) pro černé uhlí = 18,7; pro hnědé uhlí = 19; pro LTO = 15,6; pro TTO =16; pro ZP = 11,9; pro komunální odpad =17;

ωCO2 [obj.% ] naměřený obsah O2 ve spalinách za kotlem

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti dodávky tepelné energie z výrobny tepla

(1) Účinnost dodávky tepelné energie ηd se stanoví jako poměr tepelné energie dodané z výrobny tepla Qd [GJ] a energie paliva spáleného ve všech kotlích Qpal [GJ] za stejnou dobu vyjádřený

ηd=Qd×100Qpal=Qd×100Mpal×Qir %

(2) Tepelná energie dodaná z výrobny tepla Qd se stanoví podle druhu teplonosné látky

• a) tepelná energie dodávaná v teplé nebo horké vodě

Qd=Mvd×idv-idz1000 GJ

• b) tepelná energie dodávaná v páře

Qd=Mpd×ipd-ik1000 GJ

• c) tepelná energie dodávaná v páře při zahrnutí ztráty kondenzátu v rozvodu tepla a u odběratele (mimo zdroj tepla)

Qd=Mpd×ipd-Mk×ik1000 GJ

• d) tepelná energie dodávaná v páře několika výstupy s různými parametry je součtem ze součinů měřeného množství a jemu odpovídající entalpie pro jednotlivé parametry páry a vratného kondenzátu

Qd=∑i=1nMpdi×ipd-iki1000 resp. Qd=∑i=1nMpdi×ipdi-∑i=1nMki×iki1000 GJ

kde

Mk [t] množství vratného kondenzátu na vstupu do výrobny tepla,

Mki [t] množství vratného kondenzátu jednotlivých parametrů na vstupu do výrobny tepla

Mpal [t, tis.m^3] množství spáleného paliva

Mpd [t, tis.m^3] množství páry měřené na výstupu z výrobny tepla

Mpdi [t] množství páry jednotlivých parametrů na výstupu z výrobny tepla

Mvd [t] množství oběhové vody měřené na výstupu z výrobny tepla

Qd [GJ] teplo dodané z výrobny tepla

Qi^r [MJ/kg, MJ/m^3] výhřevnost paliva

Qpal [GJ] energie paliva spáleného v kotli, resp. ve výrobně tepla

idv [kJ/kg] průměrná roční entalpie oběhové vody na výstupu z výrobny tepla

idz [kJ/kg] průměrná roční entalpie oběhové vody na vstupu do výrobny tepla

ik [kJ/kg] průměrná roční entalpie vratného kondenzátu

iki [kJ/kg] roční entalpie vratného kondenzátu jednotlivých parametrů na vstupu do výrobny tepla

ipd [kJ/kg] průměrná roční entalpie páry v místě měření průtoku

ipdi [kJ/kg] roční entalpie páry jednotlivých parametrů na výstupu z výrobny tepla

ηd [%] účinnost dodávky tepelné energie z výrobny tepla

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby tepelné energie v solárním kolektoru

(1) Účinnost solárního kolektoru

Závislost účinnosti kapalinového solárního kolektoru na definovaných okrajových podmínkách se stanovuje z křivky účinnosti (při kolmém úhlu dopadu slunečního záření) ve tvaru

ηsk=ηo-a1.tm-teG-a2.tm-te2G %

kde

ηo [-] účinnost solárního kolektoru při nulovém teplotním spádu mezi střední teplotou teplonosné kapaliny tm a okolím te (nulové tepelné ztráty), zjednodušeně označovaná jako optická účinnost

a1 [W/m^2K] lineární součinitel tepelné ztráty kolektoru

a2 [W/m^2K] kvadratický součinitel tepelné ztráty kolektoru

G [W/m^2] sluneční ozáření

Tři konstanty křivky účinnosti ηo, a1, a2 vztažené k ploše apertury zcela charakterizují účinnost kolektoru v celém rozsahu provozních podmínek.

(2) Účinnost kolektoru

Z křivky účinnosti je možné stanovit pro referenční podmínky:

• a) sluneční ozáření G = W/m^2

• b) zvolený rozdíl teplot mezi střední teplotou teplonosné kapaliny v kolektoru tm a venkovním prostředím te podle typu kolektoru

• c) minimální účinnost kolektoru ηr pro instalace větších výkonů

Hodnoty ηo, a1, a2 jsou stanoveny zkouškou tepelného výkonu kolektoru.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie v parním turbosoustrojí

Vzorce uvedené v části a) této přílohy platí pro výpočet a porovnání účinnosti a měrné spotřeby energie v palivu u zařízení ve výrobnách elektřiny a ve výrobnách elektřiny a tepla bez rozdílu výkonu. Podle Směrnice LCP^1) pro velká spalovací zařízení je porovnávací hodnotou čistá účinnost (netto účinnost), jejíž výpočet je uveden v části b). Pro tato zařízení mohou vzorce v části a) sloužit k výpočtu dílčích účinností, popř. k porovnání se zařízením menšího výkonu.

• a) při výrobě elektřiny a při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve výrobně s jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW

(1) Účinnost výroby elektřiny ηel v parním turbosoustrojí bez dodávky tepla se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Esv [MWh] k energii paliva spotřebovaného na její výrobu Q^epal [GJ] za stejnou dobu:

ηel=3,6×Esv×100Qpale %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním turbosoustrojí bez využití tepla

Spalev=QpaleEsv=3,6×100ηel GJ/MWh

(2) Účinnost výroby elektřiny ηel v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Esv [MWh] k energii paliva připadajícího na její výrobu Q^epal [GJ] za stejnou dobu:

ηel=3,6×Esv×100Qpale=3,6×Esv×100Qel×Qel+QtepQpal %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou

Spalev=QpaleEsv=QpalEsv×QelQel+Qtep=3,6×100ηel GJ/MWh

Tepelná energie v páře spotřebovaná k výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí bez mezipřehřátí páry

Qel=Mad×iad-Me×ie-Mu×iu-∑i=1nMoi×ioi1000 GJ

(3) Účinnost výroby energie ηet v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Esv [MWh] a užitečného tepla dodaného z výrobny Qtep [GJ] k energii paliva spotřebovaného na jejich výrobu Qpal [GJ] za stejnou dobu:

ηet=3,6×Esv+QtepQpal×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou

Spalet==Qpal3,6×Esv+Qtep=100ηel GJ/GJ

kde

Esv [MWh] výroba elektřiny měřená na svorkách generátoru

Evs [MWh] část vlastní spotřeby elektřiny ve výrobně připadající na výrobu elektřiny včetně transformačních ztrát

Mad [t] celkové množství páry na vstupu do turbíny (admisní)

Me [t] množství páry do protitlaku nebo množství turbinového kondenzátu (podle druhu turbíny)

Moi [t] množství páry do jednotlivých odběrů

Mu [t] množství ucpávkové páry, pokud je její teplo využíváno (není-li využíváno, člen Mu x iu odpadá)

Qel [GJ] tepelná energie v páře spotřebovaná k výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí

Qpal [GJ] energie paliva spotřebovaného v kotlích ke krytí výroby elektřiny a tepla

Q^epal [GJ] energie paliva spotřebovaného v kotlích připadajícího na výrobu elektřiny

Qtep [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo)

S^evpal [GJ/MWh] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním turbosoustrojí

S^etpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie (elektřiny a tepla) v parním turbosoustrojí

iad [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry na vstupu do turbíny (admisní)

ie [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry vystupující z turbíny do protitlaku nebo entalpie kondenzátu (podle druhu turbíny)

ioi [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry na výstupu z turbíny do jednotlivých odběrů

iu [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie ucpávkové páry (pokud je využívána)

ηel [%] účinnost výroby elektřiny v parním turbosoustrojí

ηet [%] účinnost výroby energie (elektrické a tepelné) v parním turbosoustrojí

• b) při výrobě elektřiny a při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve výrobně se jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MW

(1) Účinnost (čistá, netto) výroby elektřiny η^netel v parním turbosoustrojí bez dodávky tepla se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Esv [MWh] - po odečtení vlastní spotřeby elektřiny ve výrobně Evs [MWh] k energii paliva spotřebovaného na její výrobu Q^epal [GJ] za stejnou dobu:

ηelnet=3,6×Esv-Evs×100Qpale=ηel×Esv-EvsEsv %

Měrná spotřeba energie v palivu na dodávku elektřiny (na netto elektřinu) v parním turbosoustrojí bez využití tepla

Spaled=QpalEsv-Evs=3,6×100ηelnet=3,6×100ηel×EsvEsv-Evs=Spalev×EsvEsv-Evs GJ/MWh

(2) Účinnost (čistá, netto) výroby elektřiny η^netel v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Esv [MWh] - po odečtení vlastní spotřeby elektřiny ve výrobně Evs [MWh] k energii paliva připadajícího na její výrobu Q^epal [GJ] za stejnou dobu:

ηelnet=3,6×Esv-EvsQpale×100=3,6×Esv×100Qel×Qel+QtepQpal×Esv-EvsEsv=ηel×Esv-EvsEsv %

Měrná spotřeba energie v palivu na dodávku elektřiny (netto elektřinu) v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou

Spaled=QpaleEsv-Evs=QpalEsv-Evs×QelQel+Qtep=3,6×100ηelnet=3,6×100ηel×EsvEsv-Evs=Spalev×EsvEsv-Evs GJ/MWh

Tepelná energie v páře spotřebovaná k výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí s jedním mezipřehřátím

Qel=Mad×iad-Me×ie-Mu×iu-∑i=1nMoi×ioi+Mvtint-ivt+Mv1×int1000 GJ

Tepelná energie v páře spotřebovaná k výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí s dvojnásobným mezipřehřátím

Qel=Mad×iad-Me×ie-Mu×iu-∑i=1nMoi×ioi+Mvtist-ivt+Mstint-isn+Mv1×ist+Mv2×int1000 GJ

(3) Čistá účinnost výroby elektrické a tepelné energie η^netel v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Esv [MWh] - po odečtení vlastní spotřeby elektřiny ve výrobně Evs [MWh] a užitečného tepla dodaného z výrobny k energii paliva připadajícího na jejich výrobu Qpal [GJ] za stejnou dobu:

ηetnet=3,6×Esv-Evs+QtepQpal×100=ηet-3,6×100×EvsQpal %

Měrná spotřeba energie v palivu na dodávku elektřiny (netto elektřinu) a dodávku užitečného tepla z výrobny v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou

Spaledt=Qpal3,6×Esv-Evs+Qtep=100ηelnet GJ/GJ

kde

Mvt [t] množství páry na výstupu z vysokotlakého dílu turbíny do 1. mezipřehříváku

Mst [t] množství páry ze středotlakého dílu turbíny do 2. mezipřehříváku

Mv [t] množ.vody (vstřiku) pro regulaci teploty páry v 1. mezipřehříváku

Mv2[t] množ. vody (vstřiku) pro regulaci teploty páry v 2. mezipřehříváku

S^edtpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny a tepla zvýšená o vlastní spotřebu elektřiny ve výrobně

ist [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry na vstupu do středního dílu turbíny

int [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry na vstupu do nízkotlakého dílu turbíny

ivt [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry na výstupu z vysokotlakého dílu turbíny do 1. mezipřehříváku

isn [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry na výstupu ze středotlakého dílu turbíny do 2. mezipřehříváku

η^netel [%] účinnost výroby elektřiny a tepla snížená o vlastní spotřebu elektřiny ve výrobně

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem

• a) při výrobě elektřiny a při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve výrobně se jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW

(1) Účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou při provozu do obchozu (bez využití tepla) se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru k celkové energii paliva spáleného v plynové turbíně, vyjádřený:

ηel=3,6×EsvoQpalo %

Měrná spotřeba energie v palivu k výrobě elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou při provozu do obchozu (bez využití odpadního tepla), např. při poruše kotle nebo při nutnosti špičkové výroby elektřiny bez možnosti odběru tepla

Spalev=QpaloEsvo=3,6×100ηet GJ/MWh

(2) Účinnost výroby energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem (včetně příp. přitápění) se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru a užitečného tepla dodaného z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové turbíně a ve spalinovém kotli (popř. také v palivovém kotli, je-li instalován), vyjádřený:

ηet=3,6×Esvs+Esvo+Qtep+QvovQpals+Qpalo+Qpald×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu, které bylo spáleno v plynové turbíně a v kotli a využito k výrobě elektrické a tepelné energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem

Spalet=Qpals+Qpalo+Qpald3,6×Esvs+esvo+Qtep+Qvov=100ηet GJ/GJ

• b) při výrobě elektřiny a při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve výrobně se jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MW

(1) Čistá (netto) účinnost výroby energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem (včetně přitápění) se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru, snížené o vlastní spotřebu elektřiny ve výrobně, a užitečného tepla dodaného z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové turbíně a ve spalinovém kotli, vyjádřený v %:

ηetnet=3,6×Esvs+Esvo-Evs+Qtep+QvovQpals+Qpalo+Qpald×100=ηet-3,6×100×EvsQpals+Qpalo+Qpald×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu na dodávku elektřiny (netto elektřinu) a dodávku užitečného tepla v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem

Spaledt=Qpals+Qpalo+Qpald3,6×Esvs+Esvo-Evs+Qtep+Qvov=100ηetnet GJ/GJ

kde

E^0sv [MWh] elektrická energie vyrobená v plynovém turbosoustrojí při provozu do u (bez využití odpadního tepla)

E^ssv [MWh] elektrická energie vyrobená v plynovém turbo soustrojí při provozu se spalinovým kotlem

Evs [MWh] část vlastní spotřeby elektřiny ve výrobně připadající na výrobu elektřiny včetně transformačních ztrát (do vlastní spotřeby není zahrnut kompresor plynu)

Q^dpal [GJ] energie paliva spáleného v kotli pomocí přitápěcího hořáku

Q^opal [GJ] energie paliva spáleného v plynové turbíně při provozu do obchozu (bez využití tepla)

Q^spal [GJ] energie paliva spáleného v plynové turbíně při provozu s kotlem

Qtep [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo)

Qv^ov [GJ] tepelná energie dodaná vodě v nízkoteplotním ohříváku spalinového kotle (ve vychlazovací smyčce) pro vytápění nebo jiné účely, nikoliv pro napájení spalinového kotle

S^etpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny a tepla

S^edtpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny a tepla zvýšená o vlastní spotřebu elektřiny ve výrobně

ηet [%] účinnost výroby energie (elektřiny a tepelné energie) v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem

η^netet [%] účinnost (čistá, netto) výroby energie (elektřiny a tepelné energie) v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem snížená o vlastní spotřebu elektřiny ve výrobně

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie v paroplynovém cyklu

• a) při výrobě elektřiny a při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve výrobně se jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW

Účinnost výroby energie v paroplynovém cyklu se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách generátorů a užitečné tepelné energie dodané z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové turbíně a ve spalinovém kotli (popř. také v palivovém kotli, je-li instalován) vyjádřený:

ηet=3,6×Esvs+Esvo+Esv+Qtep+QvovQpals+Qpalo+Qpald+Qpalk×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie v paroplynovém cyklu

Spalet=Qpals+Qpalo+Qpald+Qpalk3,6×Esvs+Esvo+Esv+Qtep+Qvov=100ηetnet GJ/GJ

• b) při výrobě elektřiny a při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve výrobně se jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MW

Účinnost výroby energie v paroplynovém cyklu se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách generátorů, snížené o vlastní spotřebu elektřiny ve výrobně, a užitečné tepelné energie dodané z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové turbíně a ve spalinovém kotli (popř. také v palivovém kotli, je-li instalován) vyjádřený:

ηet=3,6xEsvs+Esvo+Esv+Qtep+QvovQpals+Qpalo+Qpald+Qpalkx100 %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu netto energie v paroplynovém cyklu

Spalet=Qpals+Qpalo+Qpald+Qpalk3,6xEsvs+Esvo+Esv+Qtep+Qvov=100ηetnet GJ/GJ

kde

Esv [MWh] elektřina vyrobená v parním turbosoustrojí

E^osv [MWh] elektrická energie vyrobená v plynovém turbo soustrojí při provozu do obchozu (bez využití odpadního tepla)

E^ssv [MWh] elektrická energie vyrobená v plynovém turbo soustrojí při provozu se spalinovým kotlem

Evs [MWh] část vlastní spotřeby elektřiny ve výrobně připadající na výrobu elektřiny včetně transformačních ztrát (do vlastní spotřeby není zahrnut kompresor plynu)

Q^dpal [GJ] energie paliva spáleného v kotli pomocí přitápěcího hořáku

Q^kpal [GJ] energie paliva spáleného v palivovém kotli, který dodává další páru do parního turbo soustrojí, pokud je ve výrobně instalován

Q^opal [GJ] elektrická energie vyrobená v plynovém turbosoustrojí při provozu do obchozu

Q^spal [GJ] energie paliva spáleného v plynové turbíně při provozu s kotlem

Qtep [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo)

Qv^ov [GJ] tepelná energie dodaná vodě v nízkoteplotním ohříváku spalinového kotle (ve vychlazovací smyčce) pro vytápění nebo jiné účely, nikoliv pro napájení spalinového kotle

S^etpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny a dodávku užitečného tepla z výrobny

S^edtpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu vztažená na vyrobenou elektřinu, sníženou o vlastní spotřebu elektřiny ve výrobně, a na dodávku tepelné energie z výrobny

ηet [%] účinnost výroby energie v paroplynovém cyklu vztažená na výrobu elektřiny a na dodávku tepelné energie z výrobny

η^netet [%] čistá (netto) účinnost výroby energie v paroplynovém cyklu vztažená na výrobu elektřiny, sníženou o vlastní spotřebu elektřiny ve výrobně, a na dodávku tepelné energie z výrobny

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie v kogenerační jednotce se spalovacím motorem a ve výrobně s více kogeneračními jednotkami

(1) Účinnost výroby elektřiny v jednom soustrojí se spalovacím motorem η^ekj při provozu bez využití tepla se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektrické energie měřené na svorkách generátoru Ekj [MWh] k energii paliva spáleného v této jednotce Q^kjpal [GJ] vyjádřený

ηkje=3,6xEkjQpalkjx100 %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické energie v jedné kogenerační jednotce se spalovacím motorem při provozu bez využití tepla

Spalev=QpalkjEkj=3,6x100ηkje GJ/MWh

(2) Účinnost výroby elektrické a tepelné energie v jednom soustrojí se spalovacím motorem ηkj se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektrické energie měřené na svorkách generátoru Ekj [MWh] a tepelné energie dodané z kogenerační jednotky Qkj [GJ]k energii paliva spáleného v této jednotce Q^kjpal [GJ], vyjádřený

ηkj=3,6×Ekj+QkjQpalkj×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie v jedné kogenerační jednotce se spalovacím motorem

Spalet=Qpalkj3,6×Ekj+Qkj=100ηkj GJ/GJ

kde

Ekj [MWh] elektřina vyrobená v kogenerační jednotce, měřená na svorkách generátoru

Qkj [GJ] tepelná energie dodaná z kogenerační jednotky

Q^kjpal [GJ] energie paliva spáleného v kogenerační jednotce

S^evpal [GJ/MWh] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v kogenerační jednotce při provozu bez využití tepla

S^etpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny a tepla v kogenerační jednotce

η^ekj [%] účinnost výroby elektřiny v kogenerační jednotce při provozu bez využití tepla

ηkj [%] účinnost výroby elektrické a tepelné energie v kogenerační jednotce

(3) Účinnost výroby energie ve výrobně zahrnující jednu nebo více kogeneračních jednotek se spalovacím motorem a jeden nebo více kotlů, obvykle teplovodních, se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektrické energie měřené na svorkách generátorů ∑ Ekj a tepelné energie dodané celkem z kogeneračních jednotek a z kotlů Qvyt [GJ] k celkové energii paliva spáleného v kogeneračních jednotkách a v kotlích, vyjádřený v %:

ηet=3,6×∑Ekj+QvytQpalkj+Qpalko×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie ve výrobně s více kogeneračními jednotkami se spalovacím motorem a s kotli

Spalet=Qpalkj+Qpalko3,6×Ekj+Qvyt=100ηet GJ/GJ

kde

∑Ekj [MWh] součet elektřiny vyrobené v kogeneračních jednotkách, měřené na svorkách generátorů, popř. součtovým elektroměrem

Q^kopal [GJ] energie paliva spáleného v kotlích

Qvyt [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny celkem (z kogeneračních jednotek a kotlů)

S^etpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie ve výrobně

ηet [%] účinnost výroby elektrické a tepelné energie ve výrobně

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie v palivovém článku

Účinnost výroby energie v palivovém článku ηpc se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách palivového článku Epc [MWh] a tepelné energie dodané z palivového článku Qpc [GJ] k energii paliva (nosiče energie) spáleného v této jednotce vyjádřený:

ηpc=3,6×Epc+QpcQpalpc×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie v palivovém článku

Spalet=Qpalpc3,6×Epc+Qpc=100ηpc GJ/GJ

kde

Epc [MWh] elektřina vyrobená v palivovém článku, měřená na jeho svorkách

Qpc [GJ] tepelná energie vyrobená v palivovém článku

Q^pcpal [GJ] energie paliva (nosiče energie) spáleného v palivovém článku

S^evpal [GJ/MWh] měrná spotřeba energie paliva (nosiče energie) spotřebovaného v palivovém článku na výrobu elektrické a tepelné energie

ηpc [%] účinnost výroby elektrické a tepelné energie v palivovém článku

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie ve výrobně s palivovými články a kotli

Účinnost výroby energie ve výrobně ηet zahrnující jeden nebo více palivových článků a jeden nebo více kotlů (obvykle teplovodních) se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektrické energie měřené na svorkách palivových článků a tepelné energie dodané celkem z palivových článků a z kotlů k celkové energii paliva spáleného v palivových článcích a v kotlích vyjádřený:

ηet=3,6×Epc+QvytQpalpc+Qpalko×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie ve výrobně

Spalet=Qpalpc+Qpalko3,6×Epc+Qvyt=100ηet GJ/GJ

kde

Epc [MW] elektřina vyrobená v palivových článcích, měřená na jejich svorkách

Q^kopal [GJ] energie paliva spáleného v kotlích

Q^pcpal [GJ] energie paliva (nosiče energie) spáleného v palivových článcích

Qvyt [GJ] tepelná energie dodaná celkem z výrobny (z palivových článků a z kotlů)

S^etpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie ve výrobně (v palivových článcích a v kotlích)

ηet [%] účinnost výroby elektrické a tepelné energie ve výrobně

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie v ORC turbosoustrojí

(1) Účinnost výroby elektřiny v ORC turbosoustrojí η^eORC se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru EORC [MWh] k energii paliva spáleného v kotlích připadajícího na její výrobu Q^epal [GJ] vyjádřený:

ηORCe=3,6×EORCQpale×100=3,6×EORCQelORC×QelORC+QORCQpalORC×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické energie

Spalev=QpaleEORC=QpalORCEORC×QelORCQelORC+QORC=3,6×100ηORCe GJ/MWh

(2) Účinnost výroby elektrické a tepelné energie v soustrojí s ORC turbínou ηORC se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru EORC [MWh] a tepelné energie dodané z výrobny (užitečného tepla) QORC [GJ] k energii paliva spáleného v kotlích zásobujících jednotku Q^ORCpal [GJ] vyjádřený:

ηORC=3,6×EORC+QORCQpalORC×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie v soustrojí s ORC parní turbínou

Spalet=QpalORC3,6×EORC+QORC=100ηORC GJ/GJ

kde

EORC [MWh] elektřina vyrobená v ORC turbosoustrojí měřená na svorkách generátoru

QORC [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo)

Q^ORCpal [GJ] energie paliva spotřebovaného v kotlích ke krytí výroby elektřiny a tepla

Q^epal [GJ] energie paliva spotřebovaného v kotlích, připadajícího na výrobu elektřiny

Q^ORCel [GJ] tepelná energie v páře spotřebovaná k výrobě elektřiny v ORC turbosoustrojí

S^evpal [GJ/MWh] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v ORC

[GJ/GJ] turbosoustrojí

S^etpal měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie v soustrojí s ORC turbínou

η^eORC [%] účinnost výroby elektřiny v ORC turbosoustrojí

ηORC [%] účinnost výroby elektrické a tepelné energie v soustrojí s ORC turbínou

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie v kombinovaném cyklu se spalovacím motorem a ORC turbínou

Účinnost výroby energie v kombinovaném cyklu se spalovacím motorem a ORC turbínou ηet se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátorů (motoru a ORC turbíny) Ekj, EORC [MWh]) a užitečného tepla dodaného z výrobny Qtep k energii paliva spáleného ve spalovacím motoru Q^kjpal [GJ] vyjádřený:

ηet=3,6Ekj+EORC+QtepQpalkj %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie v kombinovaném cyklu se spalovacím motorem a ORC turbínou

Spalet=Qpalkj3,6×Ekj+EORC+Qtep GJ/GJ

kde

Ekj [MWh] elektřina měřená na svorkách generátoru spalovacího motoru

EORC [MWh] elektřina měřená na svorkách generátoru turbíny ORC

Qtep [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo)

Q^kjpal [GJ] energie paliva spotřebovaného ve spalovacím motoru ke krytí výroby elektřiny a tepla

S^etpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie (elektřiny a tepla) v spalovacím motoru a ORC turbosoustrojí

ηet [%] účinnost výroby energie v kombinovaném cyklu vztažená na výrobu elektřiny na svorkách všech generátorů a na dodávku tepelné energie z výrobny

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie ve Stirlingově motoru

Účinnost výroby energie v soustrojí se Stirlingovým motorem se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Est [MWh] a užitečného tepla Qst [GJ] dodaného z výrobny k celkové energii paliva spáleného ve Stirlingově motoru (resp. jiné energie dodané motoru) Q^stpal, vyjádřený:

ηst=3,6×Est+QstQpalst×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu k výrobě energie ve Stirlingově motoru

Spalet=Qpalst3,6×Est+Qst=100ηst GJ/GJ

kde

Est [MWh] elektrická energie vyrobená ve Stirlingově motoru

Q^stpal [GJ] energie paliva spáleného ve Stirlingově motoru (resp. jiné energie dodané do motoru)

Qst [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo)

S^etpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie vztažená na výrobu elektřiny na svorkách generátoru a na dodávku tepelné energie z výrobny

ηst [%] účinnost výroby elektrické a tepelné energie v soustrojí se Stirlingovým motorem

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby elektřiny v kombinovaném cyklu s parním strojem

Účinnost výroby elektrické a tepelné energie v parním soustrojí se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Eps [MWh] a užitečného tepla dodaného z výrobny Qtep [GJ] k energii paliva připadajícího na její výrobu Q^epal [GJ] za stejnou dobu:

ηet=3,6×Eps+QtepQpal×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním soustrojí

Spalet=Qpal3,6×Eps+Qtep=100ηet GJ/GJ

kde

Eps [MWh] výroba elektřiny měřená na svorkách generátoru parního stroje

Qpal [GJ] energie paliva spotřebovaného v kotlích ke krytí výroby elektřiny a tepla

Qtep [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo)

S^etpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny a tepla v parním soustrojí

ηet [%] účinnost výroby energie (elektřiny a tepla) v parním soustrojí

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie v plynové mikroturbíně

Účinnost výroby energie v soustrojí s plynovou mikroturbínou se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny Emt [MWh] měřené na svorkách generátoru a užitečného tepla Qtep [GJ] dodaného z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové mikroturbíně Q^mtpal [GJ] vyjádřený:

ηet=3,6×Emt+QtepQpalmt×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu k výrobě elektrické a tepelné energie v plynové mikroturbíně

Spalet=Qpalmt3,6×Emt+Qtep=100ηet GJ/GJ

kde

Emt [MWh] elektrická energie vyrobená v plynové mikroturbíně

Q^mtpal [GJ] energie paliva spáleného v plynové mikroturbíně

Qtep [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo)

S^etpal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie vztažená na výrobu elektřiny na svorkách generátoru a na dodávku tepelné energie z výrobny

ηet [%] účinnost výroby elektrické a tepelné energie v soustrojí s plynovou mikroturbínou

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Minimální účinnost výroby tepelné energie pro palivové kotle

• a) neobnovitelné zdroje energie

| Palivo | účel | účinnost ηv [%] | | | | | | | | | | | výrobna se jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW | výrobna se jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MW | | | | | | | | | | | | výkon kotle | | do 0,5 MW | 0,51- 3 MW | 3,1- 6 MW | 6,1- 20 MW | nad 20 MW | hořák | rošty | prášk. | fluidní | | | spal. zař. | | roštové | prášk. | | | | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | koks | výstavba * | 69 | - | - | - | - | - | - | - | - | - | | změna * | 69 | - | - | - | - | - | - | - | - | - | | | černé uhlí ** | výstavba * | 68 | 70 | 75 | 81 | 82 | 86 | - | 83 | 87 | 84 | | změna * | 68 | 70 | 75 | 79 | 80 | 84 | - | 81 | 85 | 84 | | | brikety | výstavba * | 67 | 69 | - | - | - | - | - | - | - | - | | změna * | 67 | 69 | - | - | - | - | - | - | - | - | | | hnědé uhlí *** | výstavba * | 66 | 68 | 72 | 78 | 79 | 85 | - | - | 86 | 84 | | změna * | 66 | 67 | 70 | 76 | 77 | 83 | - | - | 84 | 83 | | | spal.zař. | → | hořáky | - | - | - | - | | | | | | | LTO | výstavba * | 80 | 83 | 84 | 85 | 87 | 89 | - | - | - | | | změna * | 80 | 83 | 84 | 85 | 86 | 88 | - | - | - | | | | TTO | výstavba * | - | - | 82 | 83 | 85 | 87 | - | - | - | | | změna * | - | - | 82 | 82 | 84 | 86 | - | - | - | | | | zemní plyn | výstavba * | 85 | 86 | 87 | 90 | 92 | 93 | - | - | - | | | změna * | 85 | 86 | 87 | 89 | 91 | 92 | - | - | - | | | | spol. spal. * | 82 | 83 | 84 | 87 | 89 | 90 | - | - | - | | |

Poznámky:

• výstavba značí hodnotu min. účinnosti pro novou výstavbu kotle, změna značí hodnotu min. účinnosti pro změnu (rekonstrukci) kotle spol.spal. značí hodnotu min. účinnosti pro společné spalování s jiným palivem

** a *** platí pro standardní uhlí podle přílohy č. 23 této vyhlášky, kde je uveden také způsob přepočtu účinnosti pro uhlí jiných parametrů

• b) obnovitelné zdroje energie

| Palivo | účel | účinnost ηv [%] | | | | | | | výrobna se jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW | výrobna se jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MW | | | | | | | | výkon kotle | do 0,5 MW | 0,51 - 3 MW | 3,1 - 6 MW | 6,1 - 20 MW | nad 20 MW | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | dřevěná paliva** | výstavba * | 65 | 67 | 72 | 74 | 76 | 79 | | změna * | 65 | 67 | 70 | 72 | 74 | 77 | | | podpora * | 64 | 66 | 69 | 71 | 73 | 76 | | | zemědělská biomasa | výstavba * | 64 | 66 | 71 | 73 | 76 | 78 | | změna * | 64 | 65 | 70 | 72 | 74 | 76 | | | podpora * | 63 | 64 | 69 | 71 | 73 | 75 | | | biologicky rozložitelná složka komunálního a průmyslového odpadu | výstavba * | 65 | 67 | 72 | 74 | 75 | 79 | | změna * | 64 | 66 | 70 | 72 | 74 | 77 | | | podpora * | 63 | 65 | 69 | 71 | 73 | 76 | | | ostatní biomasa jinde neuvedená | výstavba * | 60 | 59 | - | - | - | - | | změna * | 60 | 59 | - | - | - | - | | | podpora * | 59 | 58 | - | - | - | - | | | biokapaliny (rostlinné oleje, alkoholy) | výstavba * | 80 | 83 | - | - | - | - | | změna * | 80 | 82 | - | - | - | - | | | podpora * | 78 | 80 | - | - | - | - | | | bioplyn, kalový plyn | výstavba * | 80 | 83 | 85 | 88 | - | - | | změna * | 79 | 82 | 84 | 87 | - | - | | | podpora * | 78 | 81 | 83 | 86 | - | - | | | skládkový plyn | výstavba * | 80 | 82 | 84 | 87 | - | - | | změna * | 79 | 81 | 83 | 85 | - | - | | | podpora * | 78 | 80 | 82 | 84 | - | - | |

Poznámky:

• výstavba značí hodnotu min. účinnosti pro novou výstavbu kotle, změna značí hodnotu min. účinnosti pro změnu (rekonstrukci) kotle, podpora značí hodnotu min. účinnosti pro přiznání podpory podle zákona o podporovaných zdrojích energie

** dřevní hmota s relativní vlhkostí do 30 % a ušlechtilá paliva s převažujícím podílem dřevní hmoty

• c) druhotné zdroje energie

| Palivo | účel | účinnost ηv [%] | | | | | | | výrobny se jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW | výrobna se jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MW | | | | | | | | výkon kotle → | do 0,5 MW | 0,51 - 3 MW | 3,1 - 6 MW | 6,1 - 20 MW | nad 20 MW | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | biologicky nerozložitelná složka komunálního a průmyslového odpadu | výstavba * | 65 | 67 | 72 | 74 | 75 | 79 | | změna * | 64 | 66 | 70 | 72 | 74 | 77 | | | podpora * | 63 | 65 | 69 | 71 | 73 | 76 | | | koksárenský plyn | výstavba * | - | - | 84 | 87 | 89 | 90 | | změna * | - | - | 84 | 86 | 88 | 89 | | | podpora * | - | - | 83 | 86 | 87 | 88 | | | vysokopecní plyn | výstavba * | - | - | - | - | 83 | 85 | | změna * | - | - | - | - | 82 | 84 | | | podpora * | - | - | - | - | 81 | 83 | | | důlní a degazační plyn** | výstavba * | 80/79/78 | 82/81/80 | 84/8382 | - | - | - | | změna * | 79/78/77 | 81/80/79 | 82/81/80 | - | - | - | | | podpora * | 77 | 79 | 80 | - | - | - | |

Poznámky:

• výstavba značí hodnotu min. účinnosti pro novou výstavbu kotle, změna značí hodnotu min. účinnosti pro změnu (rekonstrukci) kotle, podpora značí hodnotu min. účinnosti pro přiznání podpory podle zákona o podporovaných zdrojích energie

** nejvyšší hodnota na každém řádku platí pro plyn s obsahem metanunad 40 %, prostřední s obsahem 25 až 40 %, nejnižší s obsahem metanu pod 25 %

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Minimální účinnost výroby tepelné energie pro spalinové kotle za plynovou turbínou

| teplota spalin na vstupu do kotle ts | účinnost výroby tepelné energie ηv | měrná spotřeba energie v palivu Stvpal | | [°C] | [%] | [GJ/GJ] | | --- | --- | --- | | do 400 | 74 | 1,35 | | 401 - 450 | 76 | 1,32 | | 451 - 500 | 78 | 1,28 | | 501 - 550 | 80 | 1,25 | | nad 550 | 81 | 1,24 |

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Minimální účinnost dodávky tepla z výrobny tepla

Minimální účinnost dodávky tepla z výrobny tepla ηd může být oproti účinnosti výroby tepelné energie ηv podle tabulek v přílohách 2 a 3 nižší až o 2 % u teplovodních kotlů a horkovodních kotlů a až o 3 % nižší u parních kotlů při blokovém uspořádání a 8 % při neblokovém uspořádání. Snížení kompenzuje vlastní spotřebu a ztráty vznikající při provozu kotlů a jejich příslušenství, s výjimkou stáčení mazutu, ohřevu zásobních nádrží, rozmrazování uhlí v tunelu nebo trvalého provozu parních turbonapáječek.

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Minimální účinnost výroby energie v parním turbosoustrojí a v soustrojí ORC

• a) pro výrobu elektřiny

| Palivo | účel | výrobna se jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW | výrobna se jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MW | | | | | ηel | Sevpal | spalovací zařízení | ηnetel | Sedpal | | | | [%] | [GJ/MWh] | [%] | [GJ/MWh] | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | černé uhlí | výstavba * | 28 | 12,86 | práškové | 43 | 8,37 | | fluidní | 41 | 8,78 | | | | | | změna * | 24 | 15,0 | - | 36 | 10,0 | | | hnědé uhlí | výstavba * | 28 | 12,86 | práškové | 42 | 8,57 | | fluidní | 40 | 9,0 | | | | | | změna * | 23 | 15,65 | - | 36 | 10,0 | | | TTO (mazut) | výstavba * | 28 | 12,86 | hořáky | 40 | 9,0 | | změna * | 24 | 15,0 | 36 | 10,0 | | | | zemní plyn | výstavba * | 30 | 12,0 | hořáky | 40 | 9,0 | | změna * | 28 | 12,86 | 36 | 10,0 | | | | biomasa** | změna * | 19 | 18,95 | rošty | 20 | 18,0 | | důlní a degazační plyn, koksárenský plyn | výstavba * | 20 | 18,0 | - | 35 | 10,28 | | změna * | 19 | 18,95 | - | 33 | 10,91 | | | podpora * | 18 | 20,0 | - | 32 | 11,25 | | | biologicky rozložitelná i nerozložitelná složka komunálního a průmyslového odpadu | změna * | 24 | 15,0 | - | 24 | 15,0 |

Poznámky:

• výstavba značí hodnotu minimální účinnosti pro novou výstavbu výrobny elektřiny změna značí hodnotu minimální účinnosti pro změnu (rekonstrukci) výrobny elektřiny podpora značí hodnotu minimální účinnosti pro přiznání podpory podle zákona o podporovaných zdrojích energie

** biomasa = dřevěná paliva (dřevní hmota s relativní vlhkostí do 30 % a ušlechtilá paliva s převažujícím podílem dřevní hmoty), zemědělská biomasa a ostatní biomasa jinde neuvedená

Hodnoty uvedené v tabulce platí i pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla Esv [MWh]/Qtep [MWh] rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tepla).

• b) pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v parním turbosoustrojí

| Turbosoustrojí | účel | výrobna se jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW | výrobna se jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MW | | | | | | | | parní turbína | - | kondenzační odběrová | protitlaká | kondenzační odběrová | protitlaká | | | | | | - | - | ηel | Sevpal | ηel | Sevpal | ηnetel | Sedpal | ηnetel | Sedpal | | - | - | [%] | [GJ/MWh] | [%] | [GJ/MWh] | [%] | [GJ/MWh] | [%] | [GJ/MWh] | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | fosilní paliva | výstavba | 49/48 | 7,35/7,5 | 67/64 | 5,35/5,6 | 49 | 7,35 | 68 | 5,29 | | změna | 49/48 | 7,35/7,5 | 65/62 | 5,55/5,8 | 49 | 7,35 | 66 | 5,45 | | | podpora | 48/47 | 7,5/7,65 | 64/61 | 5,6/5,9 | 48 | 7,5 | 65 | 5,54 | | | druhotný zdroj | výstavba | 49/48 | 7,35/7,5 | 65/64 | 5,55/5,6 | 47 | 7,65 | 65 | 5,55 | | změna | 47/46 | 7,65/7,8 | 63/62 | 5,7/5,8 | 46 | 7,8 | 64 | 5,6 | | | podpora* | 46/45 | 7,8/8,0 | 62/61 | 5,8/5,9 | 45 | 8,0 | 63 | 5,7 | | | biomasa | výstavba | 49/48 | 7,35/7,5 | 65/64 | 5,55/5,6 | 47 | 7,65 | 65 | 5,55 | | změna | 46/45 | 7,8/8,0 | 63/62 | 5,7/5,8 | 46 | 7,8 | 64 | 5,6 | | | podpora* | 45/44 | 8,0/8,2 | 62/61 | 5,8/5,9 | 45 | 8,0 | 63 | 5,7 | |

Poznámky:

• výstavba značí hodnotu minimální účinnosti pro novou výstavbu výrobny změna značí hodnotu minimální účinnosti pro změnu (rekonstrukci) výrobny podpora značí hodnotu minimální účinnosti pro přiznání podpory podle zákona o podporovaných zdrojích energie

** nižší hodnoty platí pro turbínu o elektrickým výkonem menším než 6 MW

*** biomasa = dřevní paliva (dřevní hmota s relativní vlhkostí do 30 % a ušlechtilá paliva s převažujícím podílem dřevní hmoty), zemědělská biomasa a ostatní biomasa jinde neuvedená

• c) pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v soustrojí ORC

| Palivo | účel | výrobna se jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW | | | | | | | Výkon kotle | - | do 0,5 MW | 0,5 – 3MW | od 3,1MW | | | | | | - | ηORC | Sevpal | ηORC | ηel | ηORC | ηel | | - | - | [%] | [GJ/MWh] | [%] | [GJ/MWh] | [%] | [GJ/MWh] | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | dřevěná paliva | výstavba | 64 | 5,6 | 66 | 5,45 | 71 | 5,05 | | změna | 64 | 5,6 | 66 | 5,45 | 69 | 5,2 | | | podpora | 63 | 5,7 | 65 | 5,55 | 68 | 5,3 | | | zemědělská biomasa | výstavba | 63 | 5,7 | 65 | 5,55 | 70 | 5,15 | | změna | 63 | 5,7 | 64 | 5,6 | 69 | 5,2 | | | podpora | 62 | 5,8 | 63 | 5,7 | 68 | 5,3 | | | ostatní biomasa jinde neuvedená | výstavba | 63 | 5,7 | 65 | 5,55 | 70 | 5,15 | | změna | 63 | 5,7 | 64 | 5,6 | 69 | 5,2 | | | podpora* | 62 | 5,8 | 63 | 5,7 | 68 | 5,3 | |

Poznámky:

• výstavba značí hodnotu minimální účinnosti pro novou výstavbu výrobny změna značí hodnotu minimální účinnosti pro změnu (rekonstrukci) výrobny podpora značí hodnotu minimální účinnosti pro přiznání podpory podle zákona o podporovaných zdrojích energie

** dřevní paliva - dřevní hmota s relativní vlhkostí do 30 % a ušlechtilá paliva s převažujícím podílem dřevní hmoty

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Minimální účinnost výroby elektřiny a výroby elektřiny a tepla v kombinovaném cyklu s plynovou turbínou a spalinovým kotlem a v paroplynovém cyklu

| Provozní soubor | účel | výrobna se jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW | výrobna se jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MW | | | | | | - | ηel | Sevpal | ηet | Setpal | ηnetel | Sevpal | | | - | [%] | [GJ/MWh] | [%] | [GJ/GJ] | [%] | [GJ/MWh] | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | plynová turbína | výstavba | 32 | 11,25 | - | - | 36 | 10,0 | | změna * | 32 | 11,25 | - | - | 36 | 10,0 | | | paroplynové zařízení s kondenzací | výstavba | - | - | - | - | 54 | 1,85 | | změna * | - | - | - | - | 54 | 1,85 | | | plynová turbína se spalinovým kotlem | výstavba | - | - | 81 | 1,23 | 84 | 1,19 | | změna * | - | - | 80 | 1,25 | 83 | 1,20 | | | podpora * | - | - | 79 | 1,26 | 82 | 1,22 | | | paroplynové zařízení s dodávkou tepla | výstavba | - | - | 75 | 1,33 | 75 | 1,33 | | změna * | - | - | 75 | 1,33 | 75 | 1,33 | | | podpora | - | - | 75 | 1,33 | 75 | 1,33 | |

Poznámky:

• výstavba značí hodnotu minimální účinnosti pro novou výstavbu výrobny změna značí hodnotu minimální účinnosti pro změnu (rekonstrukci) výrobny podpora značí hodnotu minimální účinnosti pro přiznání podpory podle zákona o podporovaných zdrojích energie

** plynová turbína + spalinový kotel + parní kondenzační turbína

*** plynová turbína + spalinový kotel + parní protitlaká turbína

Do vlastní spotřeby není zahrnuta spotřeba kompresoru plynu.

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Minimální účinnost výroby elektřiny v kogenerační jednotce se spalovacím motorem

Jedná se o výrobu elektřiny v kogenerační jednotce, kde není k dispozici odběr tepelné energie Qtep (např. zdroje elektřiny na degazační plyn). Uvedené účinnosti kogenerační jednotky platí jak pro její výstavbu, tak pro provoz. Hodnoty pro degazační plyn platí i pro jiný odpadní plyn s obsahem metanu nad 40 %.

| Jmenovitý elektrický výkon kogenerační jednotky | účinnost výroby elektrické energie | měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny | | | | | | | | ηekj | Sevpal | | | | | | | [kW] | [%] | [GJ/MWh] | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | | | zemní plyn, nafta | bioplyn | degazační, kalový, skládkový plyn | zemní plyn, nafta | bioplyn | degazační, kalový skládkový plyn | | do 30 | výstavba | 26 | 26 | - | 13,85 | 13,85 | - | | změna | 26 | 25 | - | 13,85 | 14,4 | - | | | podpora | - | 25 | - | - | 14,4 | - | | | 31 -100 | výstavba | 30 | 30 | - | 12,0 | 12,0 | - | | změna | 30 | 29 | - | 12,0 | 12,4 | - | | | podpora | - | 29 | - | - | 12,4 | - | | | 101 - 300 | výstavbav | 32 | 31 | 29 | 11,25 | 11,6 | 12,4 | | změna | 32 | 30 | 28 | 11,25 | 12,0 | 12,85 | | | podpora | - | 30 | 28 | - | 12,0 | - | | | 301 - 700 | výstavba | 36 | 35 | 32 | 10,0 | 10,3 | 11,25 | | změna | 36 | 34 | 31 | 10,0 | 10,6 | 11,6 | | | podpora | - | 34 | 31 | - | 10,6 | 11,6 | | | 701 -1100 | výstavba | 41 | 40 | 37 | 8,78 | 9,0 | 9,7 | | změna | 41 | 39 | 36 | 8,78 | 9,2 | 10,0 | | | podpora | - | 39 | 36 | - | 9,2 | 10,0 | | | nad 1100 | výstavba | 42 | 41 | 38 | 8,57 | 8,8 | 9,45 | | změna | 42 | 40 | 37 | 8,57 | 9,0 | 9,7 | | | podpora* | - | 40 | 37 | 8,57 | 9,0 | 9,7 | |

Poznámky:

• výstavba značí hodnotu minimální účinnosti pro novou výstavbu výrobny změna značí hodnotu minimální účinnosti pro změnu (rekonstrukci) výrobny podpora značí hodnotu minimální účinnosti pro přiznání podpory podle zákona o podporovaných zdrojích energie

Příloha č. 21 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Minimální účinnost výroby energie v kogenerační jednotce se spalovacím motorem a minimální účinnost výroby energie ve výrobně s kogeneračními jednotkami a kotli

| Jmenovitý elektrický výkon kogenerační jednotky | teplota vody na výstupu z kogenerační jednotky | účinnost výroby energie v kogenerační jednotce | měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny | účinnost výroby energie (elektr.+tepel.) ve výrobně s kogeneračními jednotkami a kotli | | | | | | | t | ηkj | Sevpal | ηet* | | | | | | [kW] | [°c] | [%] | [GJ/MWh] | [%] | | | | | | | | zemní plyn, nafta | bioplyn | degazační plyn | zemní plyn, nafta | bioplyn | degazační plyn | zemní plyn, nafta | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | do 100 | do 90 | 75 | 74 | - | 4,8 | 4,85 | - | 75 + 9 x K/(1+K) | | 101 - 1100 | do 90 | 80 | 79 | 72 | 4,5 | 5,0 | 5,0 | 80 + 5 x K/(1+K) | | nad 1100 | do 90 | 85 | 84 | 76 | 4,2 | 4,3 | 4,75 | 85 | | nad 100 | 91 - 100 | 75 | 74 | 67 | 4,8 | 4,85 | 5,35 | 75 + 10 x K/(1+K) | | nad 100 | 101 - 110 | 69 | 68 | 62 | 5,2 | 5,3 | 5,8 | 69 + 16 x K/(1+K) | | nad 100 | 111 - 120 | 64 | 63 | 57 | 5,6 | 5,7 | 6,3 | 64 + 21 x K/(1+K) | | nad 100 | 121 - 130 | 59 | 58 | 53 | 6,1 | 6,2 | 6,8 | 59 + 26 x K/(1+K) | | nad 100 | nad 130 | 54 | 53 | 48 | 6,65 | 6,8 | 7,5 | 54 + 31 x K/(1+K) |

Poznámky:

*K=QpalkoQpalkj

kde

Q^kjpal [GJ] energie paliva spáleného v kogenerační jednotce

Q^kopal [GJ] energie paliva spáleného v kotlích

Příloha č. 22 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Minimální účinnost výroby tepelné energie v solárním kolektoru

Hodnoty minimální účinnosti

| Typ solárního kolektoru | rozdíl teplot tm - te | minimální účinnost ηr | | [°C] | [%] | | | --- | --- | --- | | nezasklený kolektor (absorbér) | 10 | 70 | | plochý zasklený kolektor | 30 | 60 | | trubkový vakuový kolektor | 50 | 55 |

Příloha č. 23 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Referenční parametry vztahující se ke kvalitě paliv

• 1. Způsoby prokazování kvality paliv

• a) Obecné zásady

1) U fosilních a uhlovodíkových paliv výhřevnost nebo spalné teplo stanovuje, pokud není dohodnuto jinak, dodavatel paliva. Odběratel paliva (výrobce energie) může dodatečně laboratorně stanovit obsah tepla v palivu.

2) U obnovitelných zdrojů energie a druhotných zdrojů energie stanovuje, pokud není stanoveno jinak, obsah tepla v palivu odběratel paliva (výrobce energie).

• b) Analýza paliva

1) Provádí se podle pravidel uvedených v technické normě ČSN EN 15234-1 - Tuhá biopaliva - Prokazování kvality paliv - Část 1: Obecné požadavky (v bodu 6.6.1)

2) Použití typických hodnot, např. uvedených v technické normě ČSN EN 14961-1 - Tuhá biopaliva - Specifikace a třídy paliv - Část 1: Obecné požadavky (příloha B), nebo získaných praktickými zkušenostmi.

3) Výpočet vlastností, např. použitím typických hodnot a s ohledem na dokumentované specifické hodnoty.

4) Provedení fyzikálních a chemických analýz způsobem používaným v akreditovaných laboratořích s použitím příslušných technických norem.

5) V případě, že vlastnosti paliva jsou dostatečně známy z hlediska získaných informací o původu, pak nemusí být prováděn fyzikální a chemický rozbor paliva.

• c) Vzorkování a manipulace se vzorky

Provádí podle norem ČSN EN 15234-1 - Tuhá biopaliva - Prokazování kvality paliv - Část 1: Obecné požadavky, ČSN EN 14961-1 - Tuhá biopaliva - Specifikace a třídy paliv - Část 1: Obecné požadavky.

• d) Výhřevnost tuhých paliv pro malé a střední stacionární výrobny^1

1) Výhřevnost tuhých fosilních paliv ke spalování v malých stacionárních výrobnách do výkonu 0,2 MW nesmí být u hnědého uhlí nižší než 10 MJ/kg a u černého uhlí nižší než 15 MJ/kg.

2) Výhřevnost tuhých fosilních paliv ke spalování ve středních stacionárních výrobnách do výkonu 5 MW nesmí být u hnědého uhlí nižší než 9,2 MJ/kg a u černého uhlí 14,2 MJ/kg.

3) Výhřevnost tuhých paliv vyrobených z obnovitelných zdrojů energie ke spalování biomasy ve stacionárních výrobnách s uvedeným obsahem vody:

| Obsah vody | Výhřevnost | Spalné teplo | | W | Qir | Qnr | | [%] | [MJ/kg] | [MJ/kg] | | --- | --- | --- | | 0 | 18,5 | 19,858 | | 5 | 17,452 | 18,865 | | 10 | 16,405 | 17,872 | | 15 | 15,357 | 16,879 | | 20 | 14,309 | 15,886 | | 25 | 13,262 | 14,894 | | 30 | 12,214 | 13,901 | | 35 | 11,166 | 12,908 | | 40 | 10,119 | 11,915 | | 45 | 9,071 | 10,922 | | 50 | 8,023 | 9,929 | | 55 | 6,976 | 8,936 | | 60 | 5,928 | 7,943 | | 65 | 4,880 | 6,950 | | 70 | 3,833 | 5,957 | | 75 | 2,785 | 4,965 | | 80 | 1,737 | 3,972 |

Výhřevnost ostatních paliv vyrobených z obnovitelných zdrojů ke spalování v malých a středních stacionárních výrobnách se stanovuje individuálně na základě měření a dokládá se protokolem.

• e) Výhřevnost kapalných paliv pro malé a střední stacionární výrobny

1) Výhřevnost kapalných uhlovodíkových paliv ke spalování v malých a středních stacionárních výrobnách do výkonu 5 MW nesmí být u topné nafty nižší než 41,5 MJ/kg, u lehkého topného oleje 41,9 MJ/kg a u mazutu 40,8 MJ/kg.

2) Výhřevnost kapalných paliv vyrobených z obnovitelných zdrojů energie ke spalování v malých a středních stacionárních výrobnách do výkonu 5 MW se stanovuje individuálně na základě měření a dokládá se protokolem.

• f) Výhřevnost plynných paliv pro malé a střední stacionární výrobny

1) Přepočet ze spalného tepla na výhřevnost zemního plynu

Qir=3600×QpalVp×ks MJ/m3

Qi^r - výhřevnost ZP [MJ/m^3]

Qpal - množství dodané energie plynu [MWh]

Vp - množství dodaného plynu [m^3]

ks - přepočítávací koeficient spalného tepla na výhřevnost - 0,901

2) Výhřevnost plynných paliv vyrobených z obnovitelných nebo druhotných zdrojů energie se stanovuje individuálně na základě měření a dokládá se protokolem.

• g) Výhřevnost tuhých, kapalných a plynných paliv pro velké výrobny do výkonu 50 MW a zvlášť velké o výkonu nad 50 MW je předmětem dodavatelsko - odběratelských vztahů.

• 1. Referenční parametry pro stanovení minimální účinnosti výroby tepla pro palivové kotle

Černé uhlí:

• a) Hodnoty uvedené v tabulce a) v příloze 15 a v tabulkách a) a b) v příloze 18 platí pro standardní uhlí, které je definované parametry: voda Wst^r=7 %, popel v sušině Ast^d=16 %, výhřevnost Qist^r=26630 kJ/kg.

• b) Pro uhlí s vyšším obsahem vody W^r a popela A^d při výpočtové hodnotě (projektové nebo naměřené) ηk [%] platí:

• roštových kotlů ηk + 0,04 × (W^r - 7) + 0,33 × (A^d - 16) ≥ ηv [%]

• granulačních kotlů ηk + 0,04 × (W^r-7) + 0,22 × (A^d-16) ≥ ηv [%]

Hnědé uhlí:

• a) Hodnoty uvedené v tabulce a) v příloze 15 a v tabulkách a) a b) v příloze 18 platí pro standardní uhlí, které je definované parametry: voda Wst^r=26,5 %, popel v sušině Ast^d=21,5 %, výhřevnost Qist^r=13600 kJ/kg.

• b) Pro uhlí s vyšším obsahem vody W^r a popela A^d při výpočtové hodnotě (projektové nebo naměřené) ηk [%] platí:

• roštových kotlů ηk + 0,01 × (W^r - 26,5) + 0,5 × (A^d - 21,5) ≥ ηv [%]

• granulačních kotlů ηk + 0,01 × (W^r-26,5) + 0,35 × (A^d-21,5) ≥ ηv [%]

^1) Směrnice 2001/80/ES z 23.10.2001 o omezování emisí určitých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení

^1 Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 13/2008 Sb.