← Aktuální text · Historie

Zákon, kterým se mění zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů

Aktuální text a fecha 2015-01-12
Čl. I

Změna zákona o auditorech

Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 52/2012 Sb. a zákona č. 167/2012 Sb., se mění takto:

Poznámka pod čarou č. 1 zní:

„^1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/30/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.“.

Dosavadní písmena h) až p) se označují jako písmena j) až r).

Dosavadní písmena n) až r) se označují jako písmena m) až q).

Dosavadní písmena o) až q) se označují jako písmena n) až p).

Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje.

„§ 2a

Subjekty veřejného zájmu

Subjektem veřejného zájmu je

§ 2b

Obecná ustanovení

(1) Kontrolním orgánem se v tomto zákoně rozumí dozorčí rada, správní rada při výkonu kontrolní působnosti, kontrolní komise nebo jiný orgán s obdobnou kontrolní působností, v závislosti na právní formě právnické osoby, o kterou se jedná.

(2) Řídicím orgánem se v tomto zákoně rozumí statutární orgán obchodní korporace, u akciové společnosti s monistickým systémem vnitřní struktury společnosti správní rada při výkonu řídící působnosti, nebo jiný orgán vykonávající řídící funkce, v závislosti na právní formě právnické osoby, o kterou se jedná.

(3) Pokud tento zákon stanoví práva a povinnosti účetní jednotce, která nemá právní osobnost, vykonává tato práva a povinnosti ten, kdo jedná jejím jménem.“.

„§ 3

Výkon auditorské činnosti

(1) Auditorskou činnost podle tohoto zákona jsou oprávněni provádět pouze auditoři.

(2) Auditorská společnost vykonává auditorskou činnost pouze vlastním jménem a na vlastní účet.

(3) Statutární auditor vykonává auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo pro jiného auditora v rámci základního pracovněprávního vztahu nebo jako společník auditorské společnosti.

(4) Statutární auditor, který vykonává auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, nesmí vykonávat auditorskou činnost pro jiného auditora v rámci základního pracovněprávního vztahu nebo jako společník auditorské společnosti. Statutární auditor, který vykonává auditorskou činnost pro jiného auditora v rámci základního pracovněprávního vztahu nebo jako společník auditorské společnosti, nesmí vykonávat auditorskou činnost pro více než jednoho auditora v rámci základního pracovněprávního vztahu nebo jako společník jedné auditorské společnosti.“.

Dosavadní písmena i) až k) se označují jako písmena g) až i).

Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje.

Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h).

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).

„(4) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele podle odstavce 1 písm. c) si Komora vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů.“.

Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje.

„(5) Za účelem doložení bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. c) předloží žadatel, který je státním příslušníkem jiného státu, než je Česká republika, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu nebo státu posledního pobytu; je-li státem posledního pobytu žadatele Česká republika, postupuje se podle odstavce 4. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží žadatel čestné prohlášení o bezúhonnosti. Je-li žadatel státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo má adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie a nepředložil-li výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu, popřípadě státu jeho posledního pobytu, je-li nebo byl-li jím jiný členský stát nebo Švýcarská konfederace, doloží bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsány v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie. Tyto doklady nesmí být ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce.“.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i).

Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h).

„(2) Na žádost Komora udělí auditorské oprávnění právnické osobě před jejím vznikem, pokud je založena jako akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, evropská společnost nebo evropské hospodářské zájmové sdružení, a prokáže-li splnění podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a) až d). Této osobě vzniká auditorské oprávnění dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku. Nepodá-li tato osoba návrh na zápis ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení auditorského oprávnění nebo není-li v této lhůtě návrhu vyhověno, rozhodne Komora o nesplnění podmínek pro vznik auditorského oprávnění.

(3) Komora zapíše auditorskou společnost do rejstříku a přidělí jí evidenční číslo

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6.

„(5) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby podle odstavce 1 písm. h) si Komora vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů.“.

„(6) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele podle odstavce 1 písm. h) předloží žadatel z jiného státu, než je Česká republika, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží žadatel čestné prohlášení o bezúhonnosti. Tyto doklady nesmí být ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce.

(7) Pro doložení bezúhonnosti člena řídicího orgánu se § 4 odst. 4 a 5 a § 5 odst. 5 a 6 použijí obdobně.

(8) Splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. g) dokládá žadatel příslušnými potvrzeními, která ke dni podání žádosti nejsou starší 30 dnů.

(9) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění také auditorské osobě ze třetí země, pokud splňuje podmínky stanovené mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu České republiky, a tato osoba prokáže, že je oprávněna provádět povinný audit ve státě, který je smluvní stranou této mezinárodní smlouvy, která Českou republiku zavazuje zajistit auditorským osobám ze třetí země tohoto státu přístup k provádění povinného auditu.

(10) Auditorská osoba z jiného členského státu a auditorská osoba ze třetí země, kterým bylo vydáno auditorské oprávnění, se považují za auditorskou společnost podle tohoto zákona.“.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 11.

„§ 6

Pozastavení výkonu auditorské činnosti

(1) Komora pozastaví statutárnímu auditorovi výkon auditorské činnosti, pokud proti němu bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin spáchaný úmyslně, a to do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto trestní stíhání končí.

(2) Komora může pozastavit statutárnímu auditorovi výkon auditorské činnosti, pokud proti němu bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s prováděním auditorské činnosti nebo pokud bylo zahájeno řízení o omezení jeho svéprávnosti. Výkon auditorské činnosti může být z těchto důvodů pozastaven nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto trestní stíhání nebo řízení o omezení svéprávnosti končí.

(3) Komora pozastaví auditorské společnosti výkon auditorské činnosti, pokud proti ní bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin spáchaný úmyslně, a to do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto trestní stíhání končí.

(4) Komora může pozastavit auditorské společnosti výkon auditorské činnosti, pokud proti ní bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s prováděním auditorské činnosti. Výkon auditorské činnosti může být z tohoto důvodu pozastaven nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto trestní stíhání končí.

(5) Po dobu pozastavení výkonu auditorské činnosti

(6) Auditor je povinen Komoře bezodkladně písemně oznámit skutečnosti podle odstavců 1 až 4. K oznámení připojí kopii příslušných rozhodnutí.

§ 7

Zákaz výkonu auditorské činnosti

(1) Statutární auditor nesmí vykonávat auditorskou činnost, pokud

(2) Auditorská společnost nesmí vykonávat auditorskou činnost, pokud

(3) Komora zakáže výkon auditorské činnosti, pokud

„§ 7a

Trvalý zákaz výkonu auditorské činnosti

(1) Auditor nesmí vykonávat auditorskou činnost, pokud mu bylo uloženo opatření trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti podle § 25 odst. 1 písm. e).

(2) Komora trvale zakáže auditorovi výkon auditorské činnosti, pokud vykonával auditorskou činnost v době, kdy měl zakázán výkon auditorské činnosti podle § 7.

§ 7b

Další důvody zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti

(1) Komora rozhodne o zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti, pokud o to auditor písemně požádá, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy byla Komoře doručena žádost, není-li v žádosti uveden den pozdější. Nerozhodne-li Komora v této lhůtě, oprávnění k výkonu auditorské činnosti marným uplynutím lhůty zaniká.

(2) Statutárnímu auditorovi zaniká oprávnění k výkonu auditorské činnosti, pokud zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého, a to dnem smrti nebo dnem, který se pokládá za den jeho smrti.

(3) Auditorské společnosti zaniká oprávnění k výkonu auditorské činnosti, pokud zanikne, a to dnem jejího zániku.

(4) Řízení o zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti podle odstavce 1 Komora přeruší, pokud není ukončeno kárné řízení, kontrola kvality nebo jiné řízení vedené Komorou nebo Radou, anebo nemá-li auditor splněny veškeré povinnosti vůči Komoře a Radě, a to do ukončení těchto řízení nebo kontroly anebo do splnění těchto povinností.

§ 7c

Společná ustanovení k pozastavení, zákazu nebo trvalému zákazu výkonu auditorské činnosti

(1) Auditorovi, který má zakázán nebo trvale zakázán výkon auditorské činnosti, zaniká oprávnění k výkonu auditorské činnosti.

(2) Zánikem oprávnění k výkonu auditorské činnosti není dotčena povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 15, povinnost uchovávat dokumentaci a spis auditora podle § 20a odst. 2 a povinnost dodržovat zákaz podle § 45 odst. 4.

(3) Žádá-li ten, komu zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti podle odstavce 1, o vydání auditorského oprávnění ve lhůtě, která je kratší než 5 let ode dne zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti, § 4 odst. 1 písm. d), f) a h) se nepoužije.

(4) Ten, komu zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti zákazem podle § 7 odst. 1 písm. a) a b) nebo § 7 odst. 2 písm. a) a c), může žádat o vydání auditorského oprávnění nejdříve po uplynutí doby, na kterou byl zákaz výkonu auditorské činnosti uložen.

(5) Informaci o pozastavení nebo zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti a jejich důvodech zaznamená Komora bezodkladně v rejstříku. O těchto skutečnostech informuje Komora Radu a příslušný orgán členského státu, ve kterém je auditor oprávněn provádět povinný audit.“.

„(7) Žadatel může písemně požádat Komoru o přezkoumání hodnocení, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byl žadatel o výsledku dílčí zkoušky vyrozuměn. Přezkum provádí odvolací zkušební komise složená z členů zkušební komise, kteří nerozhodovali o výsledku dílčí zkoušky. Odvolací zkušební komisi jmenuje Rada.“.

Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9.

„§ 10a

Schvalování auditorů ze třetích zemí

(1) Na základě vzájemnosti se umožní auditorovi ze třetí země provádět auditorskou činnost, pokud doloží, že splňuje požadavky rovnocenné požadavkům uvedeným v § 4 a složí rozdílovou zkoušku, pokud není doklady o dosažené kvalifikaci prokázána znalost všech oblastí uvedených v § 8. Rozdílová zkouška se koná v českém jazyce.

(2) Auditor ze třetí země podle odstavce 1 je považován za auditora podle tohoto zákona. Auditorovi ze třetí země Komora vydá auditorské oprávnění nejpozději do 30 dnů ode dne splnění podmínek podle odstavce 1.“.

„§ 11

(1) Komora vede rejstřík, který obsahuje údaje o

(2) Rejstřík obsahuje také adresu sídla a kontaktní údaje Komory a Rady a jejich orgánů příslušných ke kontrole kvality podle § 24 a řízení podle § 26.

(3) Rejstřík je veden v elektronické podobě.

(4) Údaje jsou v rejstříku vedeny v českém jazyce.

(5) Údaje obsažené v rejstříku jsou, s výjimkou rodného čísla, data narození, adresy bydliště a opatření napomenutí, veřejně přístupné na internetových stránkách Komory.

(6) Údaje o asistentech auditora se nezveřejňují.

(7) Komora může ve statutu Komory stanovit, že se do neveřejné části rejstříku zapisují i další potřebné údaje.

(8) Údaje do rejstříku v českém jazyce a opatřené podpisem předává Komoře bez zbytečného odkladu osoba, jíž se údaje týkají. Jsou-li údaje předávány v elektronické podobě, musí být podepsané uznávaným elektronickým podpisem^15).

(9) Údaje zapisované do rejstříku nebo jejich změny jsou osoby podle odstavce 1 povinny bezodkladně oznámit Komoře. Komora může při neoznámení změn a při závažném dopadu tohoto neoznámení zahájit řízení podle § 26.

^15) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.“.

Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje.

„§ 12

Rejstřík obsahuje tyto údaje o statutárních auditorech:

Poznámka pod čarou č. 15a se zrušuje.

„§ 12a

Rejstřík obsahuje tyto údaje o auditorských společnostech:

§ 12b

V případě osob uvedených v § 11 odst. 1 písm. c) se do rejstříku zapisují údaje uvedené v oznámení podle § 10 odst. 5.

§ 12c

Rejstřík obsahuje tyto údaje o asistentech auditora:

§ 12d

V případě osob registrovaných podle § 47 se do rejstříku zapisují informace podle § 12 a 12a, pokud jsou u těchto osob v zahraničí evidovány.

§ 12e

(1) Pro potřeby vedení rejstříku a zápisu údajů do něj využívá Komora

(2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

(3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

(4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Z využívaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.

„(5) Vykonává-li statutární auditor auditorskou činnost pro auditorskou společnost, nesmějí společníci, vedoucí zaměstnanci nebo členové řídicích a kontrolních orgánů této auditorské společnosti anebo propojené osoby této auditorské společnosti zasahovat do provádění auditorské činnosti způsobem, který ohrožuje nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění této auditorské činnosti.“.

„(6) Vykonává-li statutární auditor auditorskou činnost pro statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, nesmí statutární auditor, pro něhož je auditorská činnost prováděna, a jeho vedoucí zaměstnanci, zasahovat do provádění auditorské činnosti způsobem, který ohrožuje nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění této auditorské činnosti.“.

Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.

Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g).

„(2) Pokud má účetní jednotka, která je zadavatelem veřejné zakázky podle zákona upravujícího veřejné zakázky, povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenu auditorem, postup podle odstavce 1 se nepoužije, jsou-li auditorská společnost nebo statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet určeni postupem podle zákona upravujícího veřejné zakázky za podmínky, že způsob určení auditora je nezávislý na členech řídicího orgánu této auditované účetní jednotky.

(3) Pokud má účetní jednotka bez právní osobnosti povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, určí auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet postupem podle odstavce 1

(4) Pokud má účetní jednotka povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem a nelze-li určit auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet postupem podle odstavců 1 až 3, určí auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet způsobem, který je nezávislý na členech řídicího orgánu této auditované účetní jednotky.

(5) Osoba, která jedná jménem účetní jednotky, je oprávněna uzavřít smlouvu o povinném auditu pouze s auditorem určeným podle odstavců 1, 2, 3 nebo 4.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 6 a 7.

„§ 18

Auditorské standardy

Auditor postupuje při provádění auditorské činnosti v souladu s auditorskými standardy upravenými právem Evropské unie^17) a s auditorskými standardy vydanými Komorou, které stanoví postupy auditora při provádění auditorské činnosti, neupravené auditorskými standardy upravenými právem Evropské unie. Pokud zvláštní povaha ověření jiných ekonomických informací neumožňuje takto postupovat, přihlédne auditor při ověření jiných ekonomických informací k těmto auditorským standardům a přiměřeně je použije. Seznam auditorských standardů upravených právem Evropské unie a auditorských standardů vydávaných Komorou a jejich aktuální znění Komora zveřejňuje na internetových stránkách Komory.

^17) Čl. 26 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/30/ES.“.

„(2) Pokud je u významné části skupiny prováděn povinný audit u subjektu ze třetí země, s jejímiž příslušnými orgány není uzavřeno pracovní ujednání uvedené v § 49 odst. 1 písm. d), je auditor skupiny na žádost Rady povinen zajistit předložení dokumentace o auditu provedeném u tohoto subjektu jedním nebo více auditory, auditory z jiného členského státu nebo auditorskými osobami z jiného členského státu, auditory ze třetí země nebo auditorskými osobami ze třetí země, a to v rozsahu potřebném pro povinný audit konsolidované účetní závěrky.“.

Poznámka pod čarou č. 18 se zrušuje.

„(3) Statutární auditor uvede ve zprávě auditora jméno podnikatele, adresu sídla, evidenční číslo, podpis a datum vyhotovení.“.

„(4) Auditorská společnost ve zprávě auditora uvede název, adresu sídla, evidenční číslo a jména statutárních auditorů, kteří pro auditorskou společnost vyhotovili zprávu auditora, jejich evidenční čísla, jejich podpis a datum vyhotovení.“.

Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8.

„§ 20a

Spis auditora

(1) O průběhu auditorské činnosti vede auditor spis, který obsahuje informace podle auditorských standardů.

(2) Auditorská společnost nebo statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet uchovává spis nejméně po dobu 10 let ode dne vyhotovení zprávy auditora.

(3) Právo nahlížet do spisu mají

Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d).

„(8) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorská společnost jsou povinni provést taková opatření, která po nich lze spravedlivě požadovat, k

Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena b) až f).

„§ 24

Systém kontroly kvality

(1) Auditor podléhá systému kontroly kvality, jehož účelem je především kontrolovat, zda auditor postupuje při provádění auditorské činnosti podle tohoto zákona, zejména pak v souladu s auditorskými standardy podle § 18, etickým kodexem podle § 13 a vnitřními předpisy Komory.

(2) Systém kontroly kvality organizuje a řídí Komora v souladu s dozorčím řádem, plánem kontroly kvality a doporučeními vydanými Radou podle § 38 odst. 2 písm. h).

(3) Systém kontroly kvality musí splňovat tato kritéria:

(4) Komora přijme dozorčí řád, který je vnitřním předpisem Komory a který zároveň stanoví podmínky organizačního a personálního zajištění systému kontroly kvality, podrobnosti provádění kontroly kvality kontrolory kvality a postup projednávání zpráv o kontrole kvality.

(5) Rada schvaluje plán kontroly kvality, který předkládá Komora nejméně jednou v každém kalendářním pololetí. Plán kontroly kvality obsahuje jméno auditora, u něhož je kontrola kvality plánována, jméno kontrolora kvality pověřeného provedením kontroly kvality, termín provedení kontroly kvality a prohlášení kontrolora kvality o splnění požadavků stanovených v § 24b odst. 1.

(6) Jednou ročně vydává Komora souhrnnou zprávu o kontrole kvality, v níž uvádí podstatná zjištění, zejména opakované nedostatky vnitřních systémů řízení kvality u auditorů, které vyplývají z provedených kontrol kvality. Zprávu Komora doručuje Radě a zároveň ji zveřejní na internetových stránkách Komory.“.

„§ 24a

Kontrolor kvality

(1) Kontrolorem kvality může být pouze fyzická osoba, která

(2) Pro účely společné kontroly kvality podle § 24c se kontrolorem kvality rozumí též osoba pověřená příslušným orgánem třetí země k účasti na společné kontrole kvality.

(3) Před provedením kontroly kvality prokáže kontrolor kvality Komoře čestným prohlášením splnění požadavků stanovených v § 24b odst. 1.

§ 24b

Kontrola kvality

(1) Kontrola kvality nesmí být provedena kontrolorem kvality, pokud

(2) Termín kontroly kvality stanoví Komora a oznámí jej auditorovi nejméně 30 dnů přede dnem jejího zahájení. Ode dne oznámení termínu kontroly kvality do dne, kdy je tato kontrola ukončena, nemůže auditor a jeho klíčový auditorský partner požádat o ukončení výkonu auditorské činnosti podle § 7b odst. 1.

(3) Při kontrole kvality kontrolor kvality prověřuje i vybrané spisy auditora a posuzuje zejména, zda auditor postupuje v souladu s auditorskými standardy podle § 18, požadavky na nezávislost, množství a kvalitu vynaložených zdrojů včetně dodržení požadavků na průběžné vzdělávání, výši auditorských odměn a vnitřní systém řízení kvality u auditora.

(4) Auditor předloží kontrolorovi kvality seznam auditovaných osob a na požádání zpřístupní spisy a další související dokumentaci nutnou k provedení kontroly kvality, které si kontrolor kvality vyžádá, a poskytne mu potřebnou součinnost.

(5) O kontrole kvality vyhotoví kontrolor kvality zprávu, ve které uvede zjištěné nedostatky, a tuto zprávu s auditorem projedná. Ve zprávě o kontrole kvality uvede kontrolor kvality i případná doporučení ke zjištěním z kontroly kvality a lhůtu pro jejich uskutečnění, která nesmí být delší než 12 měsíců. Zprávu o kontrole kvality předává kontrolor kvality Komoře, která uchová zprávu o kontrole kvality nejméně po dobu 7 let ode dne ukončení kontroly kvality.

(6) Auditor je povinen uskutečnit doporučení uvedená ve zprávě o kontrole kvality ve stanovené lhůtě.

§ 24c

Společná kontrola kvality

Za podmínek stanovených pracovními ujednáními podle § 49 odst. 1 písm. d) může Rada umožnit provedení společné kontroly kvality za účasti osob pověřených dotyčnými příslušnými orgány třetí země. Společná kontrola kvality probíhá pod vedením Rady. Rada stanoví termín provedení a rozsah společné kontroly kvality v souladu s pracovními ujednáními.“.

„Za zaviněné porušení povinnosti stanovené tímto zákonem, jiným právním předpisem upravujícím výkon auditorské činnosti, etickým kodexem, vnitřními předpisy Komory nebo auditorskými standardy podle § 18 (dále jen „kárné provinění“) může Komora statutárnímu auditorovi uložit některé z těchto opatření“.

„(3) Za porušení povinnosti stanovené v § 21 odst. 8 může Komora auditorské společnosti uložit opatření podle odstavce 1 s tím, že pokuta podle odstavce 1 písm. c) se uloží až do výše 5 000 000 Kč.“.

„(4) Za porušení povinnosti stanovené v § 21 odst. 8 může Komora statutárnímu auditorovi vykonávajícímu auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet uložit opatření podle odstavce 1.

(5) Za porušení povinnosti stanovené tímto zákonem, jiným právním předpisem upravujícím výkon auditorské činnosti, etickým kodexem, vnitřními předpisy Komory nebo auditorskými standardy podle § 18 učiněném při činnosti auditorské společnosti, které není kárným proviněním statutárního auditora, uloží Komora této auditorské společnosti opatření podle odstavce 1 s tím, že pokuta podle odstavce 1 písm. c) se uloží až do výše 5 000 000 Kč.“.

Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 6 až 10.

„(10) Rozhodnutí o uložení opatření veřejného napomenutí vykoná Komora uveřejněním. Toto rozhodnutí je vykonáno dnem, kdy bylo uveřejněno. Obsah a formu veřejného napomenutí a způsob uveřejnění určí kárná komise tímto rozhodnutím.“.

Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 11.

„§ 25a

Zavinění

(1) Za zaviněné kárné provinění se považuje kárné provinění spáchané úmyslně nebo z nedbalosti.

(2) Kárné provinění je spácháno úmyslně, jestliže statutární auditor

(3) Kárné provinění je spácháno z nedbalosti, jestliže statutární auditor

(4) Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl statutární auditor podle okolností a svých osobních poměrů povinen.“.

„(2) Návrh musí obsahovat jméno auditora, proti němuž návrh směřuje, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení řízení, označení důkazů, o které se návrh opírá, a návrh na uložení konkrétního opatření. K návrhu se připojí důkazy, které má navrhovatel k dispozici. Kárná komise není návrhem na uložení opatření vázána.

(3) Účastníky řízení zahájeného na návrh jsou navrhovatel a auditor, proti němuž návrh směřuje.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.

„(6) Vyslovila-li kárná komise Komory v rozhodnutí, kterým se řízení končí, že auditor porušil povinnost stanovenou tímto zákonem, jiným právním předpisem upravujícím výkon auditorské činnosti, etickým kodexem, vnitřními předpisy Komory nebo auditorskými standardy podle § 18, uloží současně v rozhodnutí auditorovi náhradu nákladů řízení, které nese Komora. Náklady řízení stanoví kárný řád, a to částkou, která nesmí být vyšší než 6 000 Kč.

(7) O zahájení řízení a jeho výsledku kárná komise Komory informuje dozorčí komisi a Radu.“.

„§ 27

Zahlazení kárného a jiného opatření

(1) Komora zahladí opatření, uplynula-li

(2) Bylo-li opatření zahlazeno, nelze na auditora pohlížet, jako by se dopustil provinění.

(3) Zahlazené opatření nesmí být zveřejňováno v rejstříku.“.

„(4) Komora vyškrtne z rejstříku asistenta auditora, pokud

„(4) Výkon funkce člena orgánu uvedeného v odstavci 1 písm. b) až d) končí

Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).

Dosavadní písmena h) až k) se označují jako písmena i) až l).

Dosavadní písmena k) a l) se označují jako písmena l) a m).

„§ 38a

Orgány Rady

(1) Orgány Rady jsou

(2) Rada může zřizovat poradní orgány.

(3) Podrobnosti o činnosti, vnitřní organizaci Rady, jejích orgánů a jejího sekretariátu stanoví statut Rady.“.

„§ 39a

Disciplinární výbor

(1) Disciplinární výbor má nejméně 3 členy.

(2) Členem disciplinárního výboru může být jmenován občan České republiky, který byl činný v oblasti auditu nebo je nebo byl činný v oboru účetnictví anebo v oborech s nimi souvisejícími nebo v oblasti práva a ekonomie. Členem disciplinárního výboru nemůže být jmenován člen Prezidia, statutární auditor nebo osoba, která je finančně nebo jiným způsobem propojena s auditorem.

(3) Členové disciplinárního výboru jsou jmenováni Prezidentem Rady na návrh Prezidia. Funkční období členů disciplinárního výboru, způsob jejich odvolání a odměňování stanoví statut Rady.

(4) Disciplinární výbor vykonává v prvním stupni působnost Rady v řízení o sankcích podle hlavy X. Odvolacím orgánem je Prezidium.

(5) Za výkon funkce člena disciplinárního výboru náleží členu orgánu pouze náhrada výdajů.“.

Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6.

„(4) U subjektu veřejného zájmu navrhuje auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet orgánu příslušnému určit auditora kontrolní orgán; přitom zohlední doporučení výboru pro audit. Navrhne-li kontrolní orgán jinou auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet než navrhovaného v doporučení výboru pro audit, je takový návrh povinen orgánu příslušnému určit auditora řádně odůvodnit, zejména uvede, z jakých důvodů se odchýlil od doporučení výboru pro audit.“.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).

„(7) Pokud subjekt veřejného zájmu uvedený v odstavci 6 nezřídí výbor pro audit, vykonává činnosti výboru pro audit jeho kontrolní orgán.“.

„(8) Subjekt veřejného zájmu zveřejní na svých internetových stránkách seznam členů výboru pro audit; u těchto osob uvede údaje, které se zapisují u členů kontrolního orgánu do obchodního rejstříku. Pokud subjekt veřejného zájmu uvedený v odstavci 6 nemá zřízen výbor pro audit, zveřejní na svých internetových stránkách, který orgán plní funkce výboru pro audit, a jména osob, které jsou jeho členy.“.

„§ 47

Registrace pro účely povinného auditu společnosti se sídlem ve třetí zemi

(1) Komora zaregistruje v rejstříku auditora ze třetí země, auditorskou osobu ze třetí země, auditora z jiného členského státu, auditorskou osobu z jiného členského státu a auditora, kteří předloží zprávu auditora týkající se účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky společnosti se sídlem ve třetí zemi, jejíž cenné papíry jsou k rozvahovému dni přijaty k obchodování na regulovaném trhu, s výjimkou případu, kdy společnost vydává pouze dluhopisy nebo jim obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky přijaté k obchodování na regulovaném trhu a je-li jmenovitá hodnota takového cenného papíru nejméně 50 000 EUR nebo v případě dluhopisů se jmenovitou hodnotou vyjádřenou v jiné měně, která se ke dni jejich vydání rovná nejméně částce odpovídající 50 000 EUR (dále jen „společnost ze třetí země“). Pro přepočet jiné měny se použije kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k rozvahovému dni.

(2) Komora na žádost zaregistruje auditora ze třetí země, pokud

(3) Komora na žádost zaregistruje auditorskou osobu ze třetí země, pokud

(4) Komora na žádost zaregistruje auditora z jiného členského státu, splňuje-li požadavky uvedené v odstavci 2 písm. b) až d) a auditorskou osobu z jiného členského státu, splňuje-li požadavky uvedené v odstavci 3 písm. b) až e).

(5) Na zaregistrované osoby podle odstavců 2 až 4 se vztahují ustanovení tohoto zákona upravující veřejný dohled, kontrolu kvality a kárná a jiná opatření. Pokud tyto osoby podléhají systému kontroly kvality jiného členského státu nebo pokud tyto osoby podléhají systému kontroly kvality ve třetí zemi, který byl vyhodnocen jako rovnocenný v souladu s § 24, a kontrola kvality byla u této osoby provedena v průběhu předcházejících 3 let, kontrola kvality se nemusí provést.

(6) Předkládá-li zprávu auditora, týkající se účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky společnosti ze třetí země, auditor, písemně oznámí Komoře splnění požadavků podle odstavce 2 písm. b) a c), jde-li o statutárního auditora, nebo podle odstavce 3 písm. c) a d), jde-li o auditorskou společnost, a zveřejní na svých internetových stránkách výroční zprávu o průhlednosti, která obsahuje informace uvedené v § 43 nebo která splňuje rovnocenné požadavky na zveřejnění.

(7) Pokud byla zpráva auditora týkající se účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky podle odstavce 1 vyhotovena osobou, která není zaregistrována u Komory podle odstavců 2 až 4 nebo auditorem, který nesplnil požadavky podle odstavce 6, nelze tuto zprávu považovat za zprávu auditora podle tohoto zákona.

(8) Rada hodnotí rovnocennost uvedenou v odstavci 2 písm. c) a v odstavci 3 písm. d), pokud Evropská komise v této věci nerozhodla dříve. Rada v této věci případně může spolupracovat s Komorou.“.

„HLAVA X

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 49a

Přestupky

(1) Fyzická osoba se jako osoba, které zaniklo auditorské oprávnění, dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 45 odst. 4 přijme v auditovaném subjektu veřejného zájmu řídicí funkci před uplynutím 2 let poté, co provedla povinný audit nebo přestala pracovat, byla odvolána nebo odstoupila jako statutární auditor nebo klíčový auditorský partner z provádění auditorské zakázky.

(2) Kontrolor kvality se dopustí přestupku tím, že v prohlášení o splnění požadavků stanovených v § 24b odst. 1 uvede nepravdivé informace.

(3) Za přestupek lze uložit pokutu do

§ 49b

Správní delikty Komory

(1) Komora se dopustí správního deliktu tím, že

(2) Za správní delikt se uloží pokuta do 300 000 Kč.

§ 49c

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Komora za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže o něm správní orgán nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Rada.

(5) Příjem z pokut je příjmem Rady.“.

Dosavadní hlava X se označuje jako hlava XI.

Čl. II

Přechodná ustanovení

Čl. III

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.

Hamáček v. r.

Zeman v. r.

Sobotka v. r.