Legalize / Česká republika / Zákon

Zákon o platebním styku

Typ Zákon

Publikace 2017-11-13

Naposledy aktualizováno 2025-10-01

Stav Platný

Zdroj e-Sbírka

článků 295

Historie novel JSON API

Udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz

§ 68

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti instituce elektronických peněz žadateli,

a) který je právnickou osobou,

b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,

c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem,

d) v jehož prospěch, má-li se povolení k činnosti instituce elektronických peněz vztahovat na službu nepřímého dání platebního příkazu nebo na službu informování o platebním účtu, je uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění v souladu s tímto zákonem,

e) jehož obchodní plán, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty,

f) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb,

g) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto zákonem,

h) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,

i) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než ve vydávání elektronických peněz a v poskytování platebních služeb nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu instituce elektronických peněz ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz,

j) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz,

k) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz,

l) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb,

m) jehož vedoucí osoby v oblasti vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb a

n) který bude provozovat v České republice alespoň část svého podnikání týkajícího se poskytování platebních služeb.

(2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem ve státě, který není členským státem, vydávat v České republice elektronické peníze za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice a jestliže právní řád státu, v němž má žadatel sídlo, nebrání účinné ochraně peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly žadateli svěřeny k provedení platební transakce. Pro instituci elektronických peněz se sídlem ve státě, který není členským státem, se § 91 až 98 nepoužijí.

(3) Žádost o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k činnosti instituce elektronických peněz, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno.

§ 69

(1) Žádost o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz. K žádosti se připojí doklady prokazující splnění těchto podmínek.

(2) Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.

(3) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz Česká národní banka uvede platební služby, které se netýkají elektronických peněz, na něž se povolení k činnosti vztahuje.

(4) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 70

(1) Instituce elektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

Zánik povolení k činnosti instituce elektronických peněz

§ 71

Povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniká dnem

a) zrušení instituce elektronických peněz,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz,

c) vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila instituci elektronických peněz povolení k činnosti platební instituce, povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo povolení k činnosti správce informací o platebním účtu, nebo

d) nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz.

§ 72

(1) Ode dne zániku povolení k činnosti instituce elektronických peněz nesmí ten, jehož povolení zaniklo, vykonávat činnosti uvedené v § 67. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, musí být držiteli nebo uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku povolení k činnosti instituce elektronických peněz požádá.

(2) Do dne splnění dluhů vůči držitelům a uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo, pro účely ochrany peněžních prostředků a dohledu i nadále považuje za instituci elektronických peněz.

(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.

§ 73

Rozšíření povolení k činnosti instituce elektronických peněz

Podá-li instituce elektronických peněz žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na něž se vztahuje povolení k činnosti, použijí se § 68 odst. 1 písm. d) až k) a m), § 69 a 70 obdobně.

Díl 3

Některé podmínky výkonu činnosti instituce elektronických peněz

§ 74

Kapitál

(1) Počáteční kapitál instituce elektronických peněz musí činit alespoň částku odpovídající 350 000 eur.

(2) Počátečním kapitálem podle odstavce 1 se rozumí součet položek vymezených v čl. 26 odst. 1 písm. a) až e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(3) Instituce elektronických peněz průběžně udržuje kapitálovou přiměřenost. Kapitál instituce elektronických peněz zároveň nesmí klesnout pod výši počátečního kapitálu stanovenou v odstavci 1.

(4) Česká národní banka v rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz určí přístup, který bude instituce elektronických peněz uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz, a který je vhodný z hlediska řádného poskytování těchto platebních služeb nebo vzhledem k poměrům instituce elektronických peněz. Určený přístup může Česká národní banka později změnit, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž byl přístup určen.

(5) Česká národní banka může na základě vyhodnocení řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz rozhodnout, že instituce elektronických peněz je povinna průběžně udržovat kapitálovou přiměřenost ve výši až o 20 % vyšší, nebo až o 20 % nižší, než je stanoveno v odstavci 3 větě první.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu instituce elektronických peněz, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti, včetně jednotlivých přístupů, které instituce elektronických peněz může uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz.

§ 75

Pojištění a zajištění

(1) Instituce elektronických peněz, jejíž povolení k činnosti se vztahuje na službu nepřímého dání platebního příkazu, zajistí, aby byla v její prospěch uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé nebo poskytovatelé, kteří vedou platební účet, právo na plnění vyplývající z povinnosti instituce elektronických peněz napravit neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci.

(2) Instituce elektronických peněz, jejíž povolení k činnosti se vztahuje na službu informování o platebním účtu, zajistí, aby byla v její prospěch uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé nebo poskytovatelé, kteří vedou platební účet, právo na plnění vyplývající z povinnosti instituce elektronických peněz napravit neoprávněné získání nebo užití informací o platebním účtu.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví minimální limit pojistného plnění z pojištění a minimální výši srovnatelného zajištění podle odstavců 1 a 2 s ohledem na

a) rizika, kterým je nebo může být instituce elektronických peněz vystavena,

b) jiné činnosti instituce elektronických peněz,

c) vlastnosti srovnatelného zajištění,

d) objem platebních transakcí, ke kterým má být dán platební příkaz nepřímo prostřednictvím instituce elektronických peněz, a

e) počet uživatelů služby informování o platebním účtu.

§ 76

Kvalifikovaná účast na instituci elektronických peněz a její ovládnutí

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě oznámí předem České národní bance svůj záměr

a) nabýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,

b) pozbýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,

c) zvýšit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %,

d) snížit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %,

e) stát se osobou ovládající instituci elektronických peněz, nebo

f) přestat ovládat instituci elektronických peněz.

(2) Nejsou-li osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e), důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz, vysloví Česká národní banka nesouhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo s ovládnutím instituce elektronických peněz. To platí obdobně i v případě, že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno.

(3) Řízení o vyslovení nesouhlasu lze zahájit do 60 pracovních dnů ode dne, kdy České národní bance oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) došlo nebo kdy se Česká národní banka dozvěděla, že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno.

(4) Shledá-li Česká národní banka před uplynutím lhůty k zahájení řízení o vyslovení nesouhlasu, že osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e), jsou důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz, tuto skutečnost jim sdělí.

(5) Vysloví-li Česká národní banka nesouhlas podle odstavce 2, osoba, která učinila oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) nebo která oznámení v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) neučinila, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s účastí na instituci elektronických peněz v rozsahu, v němž byla účast nabyta nebo zvýšena.

(6) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

Řídicí a kontrolní systém

§ 77

(1) Instituce elektronických peněz vykonává činnosti podle § 67 řádně a obezřetně.

(2) K zajištění řádného a obezřetného výkonu činností podle § 67 instituce elektronických peněz uplatňuje řídicí a kontrolní systém.

§ 78

(1) Řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz zahrnuje

a) strategické a operativní řízení,

b) organizační uspořádání, včetně vnitřních předpisů, které jej upravují, s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností, včetně činností orgánů instituce elektronických peněz a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí; v rámci organizačního uspořádání se současně vymezí funkce, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný,

c) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje

1. přistupování instituce elektronických peněz k rizikům, kterým je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnitřního nebo vnějšího prostředí a rizika likvidity, a

1. rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování rizik, včetně přijímání opatření vedoucích k omezení výskytu nebo dopadů výskytu rizik, a zohledňuje oznamovací povinnost podle kapitoly III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554^18),

d) systém vnitřní kontroly, který vždy zahrnuje

1. kontrolu podřízených pracovníků nadřízenými pracovníky,

1. průběžnou kontrolu dodržování právních povinností instituce elektronických peněz a

1. vnitřní audit zajišťující nezávislou a objektivní vnitřní kontrolu výkonu činnosti instituce elektronických peněz a předkládání jasných doporučení k zajištění nápravy takto zjištěných nedostatků příslušné úrovni řízení,

e) řádné administrativní a účetní postupy,

f) mechanismy řízení a kontroly při využívání informačních a komunikačních technologií v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím digitální provozní odolnost finančního sektoru^18),

g) systém vnitřní a vnější komunikace,

h) sledování, vyhodnocování a aktualizaci vnitřních předpisů,

i) řízení střetů zájmů při výkonu činnosti, včetně jejich zjišťování a zamezování,

j) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru, zahrnující kontrolní a bezpečnostní opatření pro zabezpečení a prověření prostředků pro přenos informací, minimalizaci rizika poškození dat a neautorizovaného přístupu a zabránění úniku informací za účelem zachování důvěrnosti dat v každém okamžiku,

k) vyřizování stížností a reklamací,

l) zajišťování plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování instituce elektronických peněz na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti, zahrnující opatření a postupy zajišťující řádné a plynulé poskytování služeb a testování těchto opatření; opatření a postupy zahrnují politiky a plány podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího digitální provozní odolnost finančního sektoru^18),

m) systém výběru pověřených zástupců, jejichž prostřednictvím instituce elektronických peněz poskytuje platební služby, zajišťující plnění požadavků podle § 84 odst. 2 písm. a) a b),

n) kontrolu činnosti pověřených zástupců, jejichž prostřednictvím instituce elektronických peněz poskytuje platební služby, a

o) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce.

(2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností instituce elektronických peněz v jeho celku i částech.

(3) Instituce elektronických peněz ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz.

Ochrana peněžních prostředků

§ 79

(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, nejsou vkladem podle zákona upravujícího činnost bank.

(2) Instituce elektronických peněz vydá elektronické peníze neprodleně poté, co přijala peněžní prostředky, proti jejichž přijetí mají být elektronické peníze vydány.

§ 80

(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, musí být

a) evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředků instituce elektronických peněz a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, a

b) po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je instituce elektronických peněz obdržela, uloženy na samostatném účtu instituce elektronických peněz u banky, centrální banky členského státu, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem, nepředá-li je instituce elektronických peněz příjemci nebo v rámci provedení platební transakce jinému poskytovateli.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže je ve prospěch instituce elektronických peněz uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají držitelé a uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, v případě, že instituce elektronických peněz není schopna toto právo uspokojit sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz.

(3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických peněz.

(4) Poskytnout srovnatelné zajištění podle odstavce 2 může pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických peněz.

§ 81

(1) Z důvodů zvláštního zřetele hodných může Česká národní banka opatřením obecné povahy dočasně zakázat institucím elektronických peněz investovat peněžní prostředky podle § 80 odst. 1 písm. b), proti kterým byly vydány elektronické peníze, do aktiv podle § 22 odst. 5, jejichž druh tímto opatřením současně vymezí. Přitom Česká národní banka přihlédne k bezpečnosti, splatnosti a hodnotě těchto aktiv.

(2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Česká národní banka uveřejní opatření obecné povahy na svých internetových stránkách. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění, není-li určen pozdější okamžik nabytí účinnosti. Uveřejnění na úřední desce se nevyžaduje.

§ 82

(1) Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, je instituce elektronických peněz povinna chránit podle § 80 takovou část těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období.

(2) Přijímá-li instituce elektronických peněz od držitele peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, formou přijetí platebního prostředku, platí, že peněžní prostředky byly přijaty v okamžiku, kdy byl platebním prostředkem dán platební příkaz. V takovém případě chrání instituce elektronických peněz tyto peněžní prostředky podle § 80 teprve poté, co byly připsány na její platební účet nebo jí dány k dispozici, nejpozději však po uplynutí 5 pracovních dnů ode dne vydání elektronických peněz.

§ 83

(1) Nabylo-li právní moci rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, držitelům a uživatelům. Nelze-li spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly instituci elektronických peněz svěřeny a mohly být použity k provedení platební transakce.

(2) Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území instituce elektronických peněz podniká nebo podnikala, výzvu držitelům, kterým instituce elektronických peněz vydala elektronické peníze, a uživatelům, kteří instituci elektronických peněz svěřili peněžní prostředky k provedení platební transakce, aby se o peněžní prostředky přihlásili, včetně lhůt a poučení o následcích jejich marného uplynutí.

(3) Zvláštní insolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, držitelům a uživatelům, kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do

a) 3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na jejich vydání, nebo

b) 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na jejich vydání vyplývá z evidence instituce elektronických peněz.

(4) Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 80 odst. 1 písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze zajištění podle § 80 odst. 2 vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.

(5) Nepostačují-li peněžní prostředky uvedené v § 80 odst. 1, výtěžek zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze zajištění podle § 80 odst. 2 k plnému uspokojení všech držitelů a uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto držitelů a uživatelů poměrně.

(6) V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení.

(7) Byl-li konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor podle odstavců 4 a 5 obdobně.

§ 84

Vydávání a distribuce elektronických peněz a poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce instituce elektronických peněz

(1) Instituce elektronických peněz nesmí vydávat elektronické peníze prostřednictvím osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jejím jménem; to neplatí pro zaměstnance ani prokuristu instituce elektronických peněz.

(2) Instituce elektronických peněz může poskytovat platební služby prostřednictvím pověřeného zástupce, jestliže

a) vnitřní kontrolní mechanismy pověřeného zástupce jsou vhodné z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

b) pověřený zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby pověřeného zástupce jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a

c) pověřený zástupce je u příslušné instituce elektronických peněz zapsán v seznamu institucí elektronických peněz.

(3) Ustanovení § 67 se použije pro poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce obdobně.

§ 85

Zápis pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz

(1) Česká národní banka na základě oznámení podle § 86 podaného institucí elektronických peněz zapíše pověřeného zástupce u příslušné instituce elektronických peněz do seznamu institucí elektronických peněz, jestliže

a) údaje uvedené v oznámení umožňují identifikaci osob uvedených v oznámení a

b) v oznámení jsou uvedeny platební služby, které bude instituce elektronických peněz prostřednictvím pověřeného zástupce poskytovat.

(2) Česká národní banka zapíše pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení.

(3) O zápisu pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz nebo neprovedení zápisu a důvodu takového neprovedení zápisu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje instituci elektronických peněz; části druhá a třetí správního řádu se nepoužijí.

§ 86

(1) Instituce elektronických peněz může oznámit pouze takového pověřeného zástupce, který splňuje podmínky podle § 84 odst. 2 písm. a) a b).

(2) Oznámení pověřeného zástupce může instituce elektronických peněz podat pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.

(3) Oznámení obsahuje, vedle náležitostí podání stanovených správním řádem, též identifikační údaje toho, kdo hodlá provozovat činnost pověřeného zástupce.

(4) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 87

(1) Instituce elektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v oznámení podle § 86.

(2) Oznámení podle odstavce 1 může instituce elektronických peněz podat pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.

(3) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 88

Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby

(1) Instituce elektronických peněz, která hodlá svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě, oznámí tuto skutečnost České národní bance.

(2) Výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb může instituce elektronických peněz svěřit jiné osobě jen tehdy, nedojde-li tím k podstatnému zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz, podstatnému snížení možnosti České národní banky vykonávat dohled nad činností instituce elektronických peněz nebo přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení instituce elektronických peněz na jiné osoby.

(3) Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost, jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo soustavné plnění povinností instituce elektronických peněz stanovených tímto zákonem.

(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 89

Informační povinnost

(1) Instituce elektronických peněz poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o pověřených zástupcích, jejichž prostřednictvím distribuuje elektronické peníze v jiném členském státě nebo poskytuje platební služby.

(2) Instituce elektronických peněz informuje Českou národní banku s dostatečným předstihem o každé podstatné změně opatření týkajících se ochrany peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 1.

§ 90

Uchovávání dokumentů a záznamů

(1) Instituce elektronických peněz uchovává dokumenty a záznamy, které se týkají plnění povinností instituce elektronických peněz podle této hlavy, alespoň po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena.

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce instituce elektronických peněz a ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo.

Díl 4

Výkon činnosti instituce elektronických peněz a zahraniční instituce elektronických peněz v hostitelském členském státě

Výkon činnosti instituce elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce

§ 91

(1) Česká národní banka udělí instituci elektronických peněz souhlas k poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, jestliže

a) obchodní plán týkající se pobočky, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty a

b) součásti řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz uvedené v § 78 odst. 1 písm. b) až d) jsou vhodné z hlediska řádného poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuce elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky.

(2) Česká národní banka udělí instituci elektronických peněz souhlas k poskytování platebních služeb nebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce, jestliže

a) vnitřní kontrolní mechanismy pověřeného zástupce jsou vhodné z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a

b) pověřený zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby pověřeného zástupce jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb nebo distribuce elektronických peněz.

(3) Ustanovení § 67 se použije pro poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce obdobně.

§ 92

(1) Žádost o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení souhlasu k výkonu činností v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce. K žádosti se připojí doklady prokazující splnění těchto podmínek.

(2) Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.

(3) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše pobočku nebo pověřeného zástupce u příslušné instituce elektronických peněz do seznamu institucí elektronických peněz. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz. O zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje instituci elektronických peněz.

(4) V zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz Česká národní banka uvede, které platební služby je instituce elektronických peněz oprávněna prostřednictvím této pobočky nebo tohoto pověřeného zástupce v hostitelském členském státě poskytovat a zda se souhlas vztahuje i na vydávání anebo distribuci elektronických peněz.

(5) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení souhlasu k poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 93

(1) Instituce elektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce nebo v jejích přílohách, na jejichž základě byl souhlas udělen.

§ 93a

Podá-li instituce elektronických peněz žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, na které se vztahuje souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, nebo o rozšíření souhlasu na vydávání anebo distribuci elektronických peněz, použijí se § 91 až 93, 94 a 95 obdobně.

Informování orgánu dohledu hostitelského členského státu

§ 94

(1) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo žádost o udělení souhlasu k distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce došla, sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu jméno instituce elektronických peněz, její sídlo a další údaje obsažené v žádosti, a požádá ho o stanovisko.

(2) Česká národní banka přihlédne ke stanovisku orgánu dohledu hostitelského členského státu podle odstavce 1 v řízení o žádosti o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky a v řízení o žádosti o udělení souhlasu k distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce. Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu orgán dohledu hostitelského členského státu o výsledku nebo o zastavení tohoto řízení. Rozhodne-li Česká národní banka v rozporu se stanoviskem orgánu dohledu hostitelského členského státu, sdělí tomuto orgánu důvody svého rozhodnutí.

(3) Dozví-li se Česká národní banka o změně údajů podle odstavce 1, sdělí to orgánu dohledu hostitelského členského státu postupem podle odstavců 1 a 2.

(4) Česká národní banka poskytuje informace podle odstavců 1 až 3 v rozsahu a způsobem, který stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366^10).

§ 95

Instituce elektronických peněz oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu ode dne, kdy ji Česká národní banka informovala o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb nebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, den, kdy hodlá začít vykonávat uvedené činnosti v hostitelském členském státě. Česká národní banka o tomto dni informuje orgán dohledu hostitelského členského státu.

Výkon činnosti instituce elektronických peněz jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce

§ 96

(1) Instituce elektronických peněz, která hodlá vykonávat činnosti uvedené v § 67 nebo distribuovat elektronické peníze v hostitelském členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, oznámí tuto skutečnost České národní bance.

(2) Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 97

(1) Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle § 96 odst. 1 došlo, jméno instituce elektronických peněz, její sídlo a další údaje obsažené v oznámení, požádá tento orgán o stanovisko a k tomuto stanovisku přihlédne.

(2) Česká národní banka poskytuje informace podle odstavce 1 v rozsahu a způsobem, které stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366^10).

§ 98

Výkon činnosti zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě v České republice

(1) Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě může v České republice vykonávat činnosti uvedené v § 67, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení, které jí bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státu. Tyto činnosti může vykonávat prostřednictvím pobočky, jestliže je tato pobočka zapsána do seznamu zahraničních institucí elektronických peněz vedeného orgánem dohledu domovského členského státu.

(2) Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě může v České republice prostřednictvím pověřeného zástupce vykonávat činnosti uvedené v odstavci 1, s výjimkou vydávání elektronických peněz, nebo distribuovat elektronické peníze, jestliže je tento pověřený zástupce zapsán do seznamu zahraničních institucí elektronických peněz vedeného orgánem dohledu domovského členského státu.

(3) Je-li Česká národní banka informována orgánem dohledu domovského členského státu o úmyslu zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě vykonávat činnosti uvedené v § 67 v České republice, sdělí Česká národní banka do 1 měsíce tomuto orgánu své stanovisko k úmyslu zahraniční instituce elektronických peněz.

HLAVA VI

VYDAVATEL ELEKTRONICKÝCH PENĚZ MALÉHO ROZSAHU

Díl 1

Základní ustanovení

§ 99

(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je právnická osoba, která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, které jí udělila Česká národní banka. Ustanovení § 67 se použije obdobně. Poskytovat spotřebitelský úvěr, k jehož poskytování jsou podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr oprávněny pouze určité osoby, je však vydavatel elektronických peněz malého rozsahu oprávněn pouze tehdy, jestliže se jeho povolení k činnosti vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru.

(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn vydávat elektronické peníze a poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže průměr jím vydaných elektronických peněz v oběhu v České republice nepřekročí částku odpovídající 5 000 000 eur. Je-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu členem skupiny, započítávají se do této částky i elektronické peníze, které vydali ostatní vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, kteří jsou členy téže skupiny. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, které se týkají elektronických peněz, vychází se při určení průměru elektronických peněz v oběhu z takové části těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období. Vydává-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu elektronické peníze kratší dobu než 6 měsíců, vychází se při určení průměru jím vydaných elektronických peněz v oběhu z jeho obchodního plánu.

(3) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí, které se netýkají elektronických peněz, v České republice, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho pověřených zástupců, za posledních 12 měsíců nepřekročí částku odpovídající 3 000 000 eur. Je-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu členem skupiny, započítávají se do tohoto průměru měsíčních částek i platební transakce, které za posledních 12 měsíců v České republice provedli poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a ostatní vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, kteří jsou členy téže skupiny, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jejich pověřených zástupců.

(4) Poskytuje-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu platební služby, které se netýkají elektronických peněz, kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky provedených platebních transakcí podle odstavce 3 z jeho obchodního plánu.

(5) Průměrem elektronických peněz v oběhu se pro účely tohoto zákona rozumí aritmetický průměr výše závazků vydavatele vyplývajících z elektronických peněz na konci kalendářního dne za posledních 6 kalendářních měsíců.

Díl 2

Povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

Udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

§ 100

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu žadateli,

a) který je právnickou osobou,

b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice nebo sídlo i skutečné sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice,

c) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 99 odst. 2 a 3,

d) který má zaveden systém řízení bezpečnostních a provozních rizik,

e) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu byly svěřeny k provedení platební transakce,

f) který má zaveden systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených zákonem upravujícím opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a

g) který je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i vedoucí osoby žadatele a osoby, které na něm mají kvalifikovanou účast.

(2) Žádost o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno.

(3) Má-li se povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu vztahovat na poskytování spotřebitelského úvěru, udělí Česká národní banka povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu žadateli, který

a) je evropskou společností, akciovou společností, společností s ručením omezeným nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným,

b) má počáteční kapitál, jehož původ je průhledný a nezávadný, alespoň ve výši 20 000 000 Kč a

c) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik podle odstavce 1 písm. d).

§ 101

(1) Žádost o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek.

(2) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše žadatele do seznamu vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu žadatele do seznamu vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. O zápisu do seznamu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje žadatele.

(3) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 102

(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady prokazující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

Zánik povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

§ 103

Povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zaniká dnem

a) zrušení vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,

c) vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila vydavateli elektronických peněz malého rozsahu povolení k činnosti platební instituce, povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, nebo

d) nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

§ 104

(1) Ode dne zániku povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nesmí ten, jehož povolení k činnosti zaniklo, vykonávat činnosti uvedené v § 67. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, musí být držiteli nebo uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu požádá.

(2) Do dne splnění dluhů vůči držitelům a uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zaniklo, pro účely ochrany peněžních prostředků a dohledu i nadále považuje za vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zaniklo, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.

§ 105

Rozšíření povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

Podá-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na něž se vztahuje povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, použijí se § 100 odst. 1 písm. c) a e), § 101 a 102 obdobně. Podá-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu žádost o rozšíření povolení k činnosti o poskytování spotřebitelského úvěru, použijí se § 100 odst. 1 písm. c) a odst. 3 písm. a) a b), § 101 a 102 obdobně.

Díl 3

Některé podmínky výkonu činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

§ 106

(1) Pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu se použijí § 79 až 83, 89 a 90 obdobně. Pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jehož povolení k činnosti se vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru, se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího spotřebitelský úvěr o kapitálu nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru.

(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí uživateli poskytovat úroky nebo jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.

(3) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí vydávat elektronické peníze prostřednictvím osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jeho jménem; to neplatí pro zaměstnance ani prokuristu vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

(4) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazu ani službu informování o platebním účtu.

§ 106a

(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu uplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle odstavce 1.

ČÁST TŘETÍ

PLATEBNÍ SYSTÉMY

HLAVA I

PŘÍSTUP K PLATEBNÍM SYSTÉMŮM

§ 107

(1) Provozovatel nebo účastník platebního systému nesmí bránit právnickým osobám oprávněným poskytovat platební služby v přístupu k platebnímu systému tím, že přístup těchto osob váže na splnění požadavků, které

a) jsou diskriminační nebo nepřiměřené, nebo

b) omezují přístup těchto osob k platebnímu systému více, než je nezbytně nutné pro zabezpečení proti specifickým rizikům a pro ochranu finanční a provozní stability platebního systému.

(2) Provozovatel nebo účastník platebního systému nesmí poskytovatelům, uživatelům ani jiným platebním systémům, jejich provozovatelům ani účastníkům ukládat

a) omezení týkající se jejich účasti v jiných platebních systémech,

b) požadavky, které diskriminují některé účastníky platebního systému, nebo

c) omezení založená na rozlišování mezi kategoriemi osob oprávněných poskytovat platební služby podle § 5.

§ 108

Podmínky přístupu k platebním systémům uvedené v § 107 se nepoužijí pro platební systém, jehož účastníky jsou pouze poskytovatelé, kteří jsou členy téže skupiny.

§ 109

(1) Uzavřel-li účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování smlouvu o předávání platebních příkazů prostřednictvím tohoto systému s osobou oprávněnou poskytovat platební služby, která není účastníkem daného systému, uzavře za stejných podmínek takovou smlouvu i s jinou osobou oprávněnou poskytovat platební služby. Podmínky uzavření smlouvy musí být objektivní a přiměřené povaze platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

(2) Odmítne-li účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování uzavřít s osobou oprávněnou poskytovat platební služby smlouvu podle odstavce 1, sdělí jí důvody tohoto odmítnutí. Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování nesdělí osobě oprávněné poskytovat platební služby důvody odmítnutí, jestliže by sdělením důvodů porušil ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu.

HLAVA II

PLATEBNÍ SYSTÉM S NEODVOLATELNOSTÍ ZÚČTOVÁNÍ

Díl 1

Základní ustanovení

§ 110

(1) Platební systém s neodvolatelností zúčtování je systém,

a) který má alespoň 3 účastníky uvedené v § 111 odst. 1 písm. a) až h),

b) který provádí zúčtování na základě stanovených pravidel,

c) jehož účastníci, z nichž alespoň jeden má sídlo a skutečné sídlo v České republice, se dohodnou, že závazky mezi nimi se při provádění zúčtování řídí českým právem a

d) jehož existenci Česká národní banka oznámila Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy)^5) (dále jen „Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“) podle § 126 odst. 1 nebo 3.

(2) Zahraničním platebním systémem s neodvolatelností zúčtování je platební systém, jehož existenci oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy orgán dohledu jiného členského státu podle předpisu Evropské unie upravujícího neodvolatelnost zúčtování v platebních systémech^1).

(3) Platební systém s neodvolatelností zúčtování a účast v tomto systému se zakládají smlouvou.

§ 111

Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování

(1) Účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování může být pouze

a) banka,

b) zahraniční banka,

c) spořitelní a úvěrní družstvo,

d) obchodník s cennými papíry,

e) zahraniční osoba oprávněná poskytovat hlavní investiční služby,

f) právnická osoba veřejného práva nebo právnická osoba, za jejíž veškeré závazky ručí osoba veřejného práva,

g) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka,

h) právnická osoba se zvláštním postavením, která je uvedena v čl. 2 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU^6),

i) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

j) ústřední protistrana podle čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012^16),

k) zúčtovatel,

l) clearingová instituce,

m) člen ústřední protistrany, která získala povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012,

n) ten, kdo vykonává obdobnou činnost jako některá z osob uvedených v písmenech i) až l) ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání, v zahraničním platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v zahraničním vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání,

o) platební instituce,

p) zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě,

q) instituce elektronických peněz,

r) zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě.

(2) Činnost ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové instituce může být vykonávána i několika účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

§ 111a

Žádost platební instituce o účast v platebním systému s neodvolatelností zúčtování

(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování může podmiňovat účast platební instituce v tomto systému předložením informací o opatřeních přijatých touto platební institucí ke splnění požadavků podle § 20 nebo 22. Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování může požadovat

a) popis opatření přijatých ke kontrole výkonu některých provozních činností vztahujících se k poskytování platebních služeb jinou osobou, nebo

b) popis správy a řízení skupiny, je-li platební instituce dceřiným podnikem osoby se sídlem v jiném členském státě.

(2) Informace o opatřeních přijatých ke splnění požadavků podle § 20 obsahují zejména

a) popis opatření přijatých podle § 20 odst. 1 písm. b), c), d), e), f) nebo n),

b) totožnost osob odpovědných za řádné provádění vnitřní kontroly podle § 20 odst. 1 písm. d), nebo

c) totožnost auditora, není-li auditorem podle zákona upravujícího auditorskou činnost.

(3) Informace o opatřeních přijatých ke splnění požadavků podle § 22 odst. 1 obsahují zejména

a) popis investiční politiky zajišťující, že jsou peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, investovány pouze do aktiv s nízkým rizikem,

b) počet zaměstnanců platební instituce, kteří mají přístup k samostatnému účtu platební instituce podle § 22 odst. 1 písm. b) a vymezení jejich funkcí,

c) popis pravidel podle § 20 odst. 1 písm. o),

d) obsah smlouvy o samostatném účtu platební instituce vedeném podle § 22 odst. 1 písm. b), nebo

e) prohlášení platební instituce, že přijala opatření ke splnění požadavků podle § 22 odst. 1.

(4) Informace o opatřeních přijatých ke splnění požadavků podle § 22 odst. 2 obsahují zejména

a) obsah pojistné smlouvy, včetně informace o trvání závazku z této smlouvy a údajů dokládajících, že pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, která s platební institucí smlouvu uzavřela, není členem stejné skupiny jako platební instituce,

b) obsah smlouvy o poskytnutí srovnatelného zajištění, včetně informace o trvání závazku z této smlouvy a údajů dokládajících, že banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, která s platební institucí smlouvu uzavřela, není členem stejné skupiny jako platební instituce, nebo

c) popis pravidel podle § 20 odst. 1 písm. o).

(5) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování může podmiňovat účast platební instituce a zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě v tomto systému předložením jejich plánu pro případ, že přestanou poskytovat platební služby. Plán musí být přiměřený velikosti a obchodnímu modelu platební instituce nebo zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě a musí obsahovat alespoň popis postupů směřujících k provedení platební transakce, ke které dal uživatel příkaz, a k ukončení závazků ze smlouvy o platebních službách.

(6) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování může podmiňovat účast zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě v tomto systému předložením informací o opatřeních přijatých zahraniční platební institucí ke splnění požadavků právních předpisů domovského členského státu zahraniční platební instituce obdobných požadavkům podle § 20 a 22. Odstavce 1 až 4 se použijí obdobně s ohledem na splnění požadavků právních předpisů domovského členského státu zahraniční platební instituce.

(7) Platební instituce může namísto předložení informací podle odstavců 1 až 4 předložit provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování zprávu auditora podle zákona upravujícího auditorskou činnost, která ověřuje splnění požadavků podle § 20 a 22. Zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě může namísto předložení informací podle odstavců 1 až 4 předložit provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování zprávu, která ověřuje splnění požadavků ustanovení právních předpisů domovského členského státu zahraniční platební instituce obdobných požadavkům podle § 20 a 22; zpráva musí být vyhotovena osobou, která je oprávněna v jiném členském státě k provádění povinného auditu podle právních předpisů domovského členského státu.

§ 111b

Žádost instituce elektronických peněz o účast v platebním systému s neodvolatelností zúčtování

(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování může podmiňovat účast instituce elektronických peněz v tomto systému předložením informací o opatřeních přijatých touto institucí elektronických peněz ke splnění požadavků podle § 78 nebo 80. Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování může požadovat

a) popis opatření přijatých ke kontrole výkonu některých provozních činností vztahujících se k vydávání elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb jinou osobou, nebo

b) popis správy a řízení skupiny, je-li instituce elektronických peněz dceřiným podnikem osoby se sídlem v jiném členském státě.

(2) Informace o opatřeních přijatých ke splnění požadavků podle § 78 obsahují zejména

a) popis opatření přijatých podle § 78 odst. 1 písm. b), c), d), e), f) nebo n),

b) totožnost osob odpovědných za řádné provádění vnitřní kontroly podle § 78 odst. 1 písm. d), nebo

c) totožnost auditora, není-li auditorem podle zákona upravujícího auditorskou činnost.

(3) Informace o opatřeních přijatých ke splnění požadavků podle § 80 odst. 1 obsahují zejména

a) popis investiční politiky zajišťující, že jsou peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, investovány pouze do aktiv s nízkým rizikem,

b) počet zaměstnanců instituce elektronických peněz, kteří mají přístup k samostatnému účtu instituce elektronických peněz podle § 80 odst. 1 písm. b) a vymezení jejich funkcí,

c) popis pravidel podle § 78 odst. 1 písm. o),

d) obsah smlouvy o samostatném účtu instituce elektronických peněz vedeném podle § 80 odst. 1 písm. b), nebo

e) prohlášení instituce elektronických peněz, že přijala opatření ke splnění požadavků podle § 80 odst. 1.

(4) Informace o opatřeních přijatých ke splnění požadavků stanovených v § 80 odst. 2 obsahují zejména

a) obsah pojistné smlouvy, včetně informace o trvání závazku z této smlouvy a údajů dokládajících, že pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, která s institucí elektronických peněz smlouvu uzavřela, není členem stejné skupiny jako instituce elektronických peněz,

b) obsah smlouvy o poskytnutí srovnatelného zajištění, včetně informace o trvání závazku z této smlouvy a údajů dokládajících, že banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, která s institucí elektronických peněz smlouvu uzavřela, není členem stejné skupiny jako instituce elektronických peněz, nebo

c) popis pravidel podle § 78 odst. 1 písm. o).

(5) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování může podmiňovat účast instituce elektronických peněz a zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě v tomto systému předložením jejich plánu pro případ, že přestanou poskytovat platební služby a vydávat elektronické peníze. Plán musí být přiměřený velikosti a obchodnímu modelu instituce elektronických peněz nebo zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě a musí obsahovat alespoň popis postupů směřujících k provedení platební transakce, ke které dal uživatel příkaz, a k ukončení závazků ze smlouvy o platebních službách a smlouvy o vydání elektronických peněz, včetně postupu k provedení zpětné výměny elektronických peněz.

(6) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování může podmiňovat účast zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě v tomto systému předložením informací o opatřeních přijatých zahraniční institucí elektronických peněz ke splnění požadavků právních předpisů domovského členského státu zahraniční instituce elektronických peněz obdobných požadavkům podle § 78 a 80. Odstavce 1 až 4 se použijí obdobně s ohledem na splnění požadavků právních předpisů domovského členského státu zahraniční instituce elektronických peněz.

(7) Instituce elektronických peněz může namísto předložení informací podle odstavců 1 až 4 předložit provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování zprávu auditora podle zákona upravujícího auditorskou činnost, která ověřuje splnění požadavků podle § 78 a 80. Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě může namísto předložení informací podle odstavců 1 až 4 předložit provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování zprávu, která ověřuje splnění požadavků ustanovení právních předpisů domovského členského státu zahraniční instituce elektronických peněz obdobných požadavkům podle § 78 a 80; zpráva musí být vyhotovena osobou, která je oprávněna v jiném členském státě k provádění povinného auditu podle právních předpisů domovského členského státu.

§ 111c

Česká národní banka může při posouzení splnění podmínek účasti v jí provozovaném platebním systému s neodvolatelností zúčtování platební institucí nebo institucí elektronických peněz využít znalosti skutečností známých jí z její dohledové činnosti nad danou platební institucí nebo institucí elektronických peněz. Česká národní banka může požadovat informace podle § 111a odst. 1 až 4 a § 111b odst. 1 až 4 pouze tehdy, nejsou-li jí tyto informace známy z dohledové činnosti nad platební institucí nebo institucí elektronických peněz.

Díl 2

Provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

Pravidla systému

§ 112

(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování stanoví pravidla systému.

(2) Pravidla systému upravují alespoň

a) jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

b) podmínky účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování, které musí být transparentní a musí obsahovat objektivní kritéria pro přístup k platebnímu systému s neodvolatelností zúčtování,

c) práva a povinnosti účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování vyplývající z jejich účasti v tomto systému,

d) způsob a podmínky zajištění závazků vyplývajících z účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování,

e) způsob a podmínky zúčtování včetně stanovení postupu při opravě chyb vzniklých během zúčtování,

f) náležitosti příkazu k zúčtování, způsob a podmínky jeho zadávání do platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

g) údaje, které účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování poskytuje provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování k plnění jeho povinností, a způsob jejich poskytování,

h) opatření, která může provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování uplatnit vůči účastníkovi platebního systému s neodvolatelností zúčtování, a postup při jejich uplatňování,

i) časový harmonogram provádění zúčtování, včetně rozvrhu jednotlivých fází, v nichž zúčtování probíhá,

j) vymezení provozního dne,

k) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za přijatý platebním systémem s neodvolatelností zúčtování,

l) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování zadaný do platebního systému s neodvolatelností zúčtování považuje za jednostranně neodvolatelný, a technické podmínky pro zabezpečení jeho neodvolatelnosti,

m) měnu, v níž se zúčtování provádí, a

n) pravidla přístupu k rizikům, která zahrnují alespoň

1. rizika, kterým platební systém s neodvolatelností zúčtování je nebo může být vystaven, včetně systémového rizika, operačního rizika, rizika likvidity a úvěrového rizika,

1. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a

1. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik včetně stanovení vhodných podmínek pro účast v platebním systému s neodvolatelností zúčtování.

§ 113

(1) Provozovatel a účastníci platebního systému s neodvolatelností zúčtování dodržují pravidla systému.

(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování uveřejňuje pravidla systému na svých internetových stránkách. V sídle a v provozovnách provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování do nich může každý nahlížet.

§ 114

Změna pravidel systému

(1) Změna pravidel systému nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění, nestanoví-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování pozdější okamžik účinnosti. Změnu pravidel systému nelze uveřejnit, dokud Česká národní banka k této změně neudělí souhlas.

(2) Účastníkem řízení o udělení souhlasu ke změně pravidel systému je pouze provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Nevydá-li Česká národní banka rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu ke změně pravidel systému do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, platí, že souhlas byl udělen.

§ 115

Neodvolatelnost příkazu k zúčtování

(1) Od okamžiku stanoveného v pravidlech systému nelze příkaz k zúčtování jednostranně odvolat.

(2) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné moci směřující k zastavení nebo omezení zúčtování, k vyloučení nebo omezení použití peněžních prostředků na účtu, na němž se provádí zúčtování, nebo k vyloučení nebo omezení uplatnění práva na uspokojení ze zajištění nemají vliv na

a) platnost, účinnost či vymahatelnost příkazu k zúčtování, jestliže byl tento příkaz přijat platebním systémem s neodvolatelností zúčtování před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu,

b) možnost použít peněžní prostředky na účtu účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování, na němž se provádí zúčtování, ke splnění závazků, které mu vznikly v platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v systému propojeném podle § 116, jestliže peněžní prostředky jsou takto použity během provozního dne, v jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a

c) platnost, účinnost či vymahatelnost práva na uspokojení ze zajištění poskytnuté účastníkovi nebo provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo systému propojeného podle § 116.

(3) K vyloučení účinků rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiného zásahu orgánu veřejné moci podle odstavce 2 písm. a) dojde i v případě, že byl příkaz k zúčtování přijat platebním systémem s neodvolatelností zúčtování po vydání tohoto rozhodnutí nebo po provedení tohoto zásahu, jestliže

a) zúčtování je provedeno během provozního dne, v jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a

b) provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebylo k okamžiku, kdy se příkaz k zúčtování stal neodvolatelným podle odstavce 1, vydání tohoto rozhodnutí nebo provedení tohoto zásahu oznámeno ani mu nebylo ani nemělo být jinak známo; skutečnost, že rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku, sama o sobě neznamená, že toto rozhodnutí bylo provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování známo nebo mu mělo být známo.

(4) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí anebo jiný zásah orgánu veřejné moci podle odstavce 2 nemá zpětné účinky na práva a povinnosti, které vznikly v platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v systému propojeném podle § 116 před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu.

§ 116

Propojení systémů

(1) Uzavře-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování smlouvu o propojení systémů s jiným provozovatelem platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání umožňující vzájemné provádění příkazů k zúčtování, nezakládá se tím nový platební systém s neodvolatelností zúčtování.

(2) Je-li to možné, provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování zajistí, aby pravidla systému a pravidla systému propojeného podle odstavce 1 byla koordinována, pokud jde o okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za jednostranně neodvolatelný, a okamžik, ke kterému se takový příkaz považuje za přijatý systémem. Nedohodnou-li se strany ve smlouvě podle odstavce 1 jinak, použijí se pravidla propojených systémů, pokud jde o tyto okamžiky, nezávisle na sobě.

Díl 3

Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování

§ 117

Základní ustanovení

(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je právnická osoba, která je oprávněna provozovat tento platební systém na základě povolení k jeho provozování, které jí udělila Česká národní banka.

(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je povinen provozovat tento platební systém s odbornou péčí.

Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

§ 118

(1) Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování žadateli,

a) který je akciovou společností nebo společností s ručením omezeným,

b) který má sídlo a skutečné sídlo v České republice,

c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši odpovídající částce 730 000 eur,

d) jehož obchodní plán, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty,

e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

f) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu tohoto provozovatele a ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností tohoto provozovatele,

g) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

h) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

i) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné,

j) jehož vedoucí osoby v oblasti provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a

k) který stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a z hlediska systémového rizika.

(2) Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování i žadateli, který

a) je právnickou osobou,

b) má sídlo a skutečné sídlo v jiném členském státě,

c) je oprávněn provozovat systém obdobný platebnímu systému s neodvolatelností zúčtování, v němž se závazky mezi účastníky systému při provádění zúčtování řídí právem jiného členského státu, a

d) stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a z hlediska systémového rizika.

(3) Žádost o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno.

(4) Žádost o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

(5) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 119

(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k provozování platebního systému Česká národní banka vydá do 6 měsíců ode dne zahájení řízení.

(2) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování Česká národní banka schválí pravidla systému.

(3) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k provozování uděleno.

(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

Zánik povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

§ 120

Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování zaniká dnem

a) zrušení provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování, nebo

c) odnětí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

§ 121

Ten, jehož povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování zaniklo, to bez zbytečného odkladu oznámí účastníkům tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Do dokončení zúčtování na základě příkazů k zúčtování přijatých přede dnem zániku povolení se i nadále považuje za provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

Díl 4

Informační povinnosti provozovatele a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování

§ 122

(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o

a) jménu účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování, o jejich sídle, o jejich identifikačním čísle osoby, bylo-li přiděleno, a o změně těchto údajů a v případě fyzických osob o datu a místě jejich narození a

b) návrhu rozhodnutí o jeho zrušení s likvidací nebo bez likvidace anebo o změně jeho předmětu podnikání; stejně informuje o přijetí takového rozhodnutí příslušným orgánem provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

(2) Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování bez zbytečného odkladu informuje provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování o údajích v rozsahu odstavce 1 písm. a).

(3) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování neprodleně informuje účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování a provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování propojeného podle § 116 o oznámení podle § 126 odst. 5.

(4) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření a o plnění podmínek výkonu své činnosti.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 4.

§ 123

Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o platebním systému s neodvolatelností zúčtování, jehož se účastní, a o jeho pravidlech.

§ 124

Účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo v České republice,

a) na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o tomto systému a o jeho pravidlech a

b) bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku o své účasti v tomto systému, o členském státě, který existenci tohoto systému oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, o adrese svého sídla a o změně těchto skutečností.

Díl 5

Oznamovací povinnosti

§ 125

Oznamovací povinnost provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování

Dozví-li se provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo v České republice, o rozhodnutí či jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 115 odst. 2, vyrozumí o této skutečnosti bez zbytečného odkladu Českou národní banku; to neplatí, je-li rozhodnutí vydáno nebo zásah proveden podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení.

§ 126

Oznamovací povinnosti České národní banky

(1) Česká národní banka oznámí bez zbytečného odkladu Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy existenci platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jehož provozovateli udělila povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování. V oznámení Česká národní banka uvede provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Dojde-li ke změnám uvedeným v tomto oznámení, informuje o tom Česká národní banka bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.

(2) Zaniklo-li povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, Česká národní banka oznámí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy zánik tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování bez zbytečného odkladu poté, co bylo dokončeno zúčtování na základě příkazů přijatých přede dnem zániku povolení.

(3) Česká národní banka může oznámit Evropské komisi existenci platebního systému, který provozuje podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky, jestliže tento systém splňuje podmínky uvedené v § 110 odst. 1 písm. a) až c). V oznámení Česká národní banka uvede, že je provozovatelem tohoto systému. Pro tento systém a pro Českou národní banku při výkonu činnosti jeho provozovatele se § 114 odst. 1 věta druhá, § 114 odst. 2, § 118, 119, § 122 odst. 1 a odst. 4 nepoužijí. Česká národní banka oznámení podle věty první bez zbytečného odkladu odvolá, jestliže systém přestane splňovat podmínky uvedené v § 110 odst. 1 písm. a), b) nebo c).

(4) Obdrží-li Česká národní banka oznámení o rozhodnutí nebo jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 115 odst. 2, které se týká účastníka zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo v České republice, oznámí to neprodleně Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, Evropské radě pro systémová rizika a orgánu dohledu členského státu, který existenci tohoto systému oznámil Evropské komisi.

(5) Obdrží-li Česká národní banka oznámení o rozhodnutí nebo jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 115 odst. 2 nebo obdobné oznámení od orgánu jiného členského státu, které se týká účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování, oznámí to neprodleně provozovateli tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

ČÁST ČTVRTÁ

PRÁVA A POVINNOSTI PŘI POSKYTOVÁNÍ PLATEBNÍCH SLUŽEB A VYDÁVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

HLAVA I

PRÁVA A POVINNOSTI PŘI POSKYTOVÁNÍ PLATEBNÍCH SLUŽEB

Díl 1

Základní ustanovení

§ 127

Smlouva o platebních službách

Smlouvou o platebních službách se poskytovatel zavazuje uživateli alespoň

a) provádět pro něho platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené (dále jen „rámcová smlouva“),

b) provést pro něho jednotlivou platební transakci neupravenou rámcovou smlouvou (dále jen „smlouva o jednorázové platební transakci“),

c) poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazu, nebo

d) poskytovat službu informování o platebním účtu.

§ 128

(1) Poskytovatel a uživatel se nemohou dohodou odchýlit od ustanovení této hlavy v neprospěch uživatele, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Poskytují-li poskytovatel plátce i poskytovatel příjemce platební službu v členském státě a platební transakce je prováděna v měně, která není měnou členského státu, § 132 odst. 2 písm. b), § 135 písm. e) a § 145 písm. a) se nepoužijí.

(3) Poskytují-li poskytovatel plátce i poskytovatel příjemce platební službu v členském státě a platební transakce je prováděna v měně, která není měnou členského státu, mohou se poskytovatel a uživatel dohodou odchýlit od § 169, 173 a 177.

(4) Poskytuje-li platební službu v členském státě pouze poskytovatel plátce, anebo pouze poskytovatel příjemce, § 130 odst. 2, § 132 odst. 2 písm. b), § 135 písm. e), § 139 písm. f) a § 145 písm. a) se nepoužijí.

(5) Poskytuje-li platební službu v členském státě pouze poskytovatel plátce, anebo pouze poskytovatel příjemce, mohou se poskytovatel a uživatel dohodou odchýlit od § 169, 176, 177, § 184 odst. 1 až 4 a § 185.

(6) Poskytovatel a uživatel, který není spotřebitelem, se mohou dohodou odchýlit od § 130 odst. 1, § 132 až 155, 160, 176, 182 až 185 a § 187 odst. 1 a od lhůt uvedených v § 188 odst. 1 a 2.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.

Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla. e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)