Zákon o platebním styku

(2) Poskytovatel bezplatně poskytne informace podle odstavce 1 tomu, kdo o ně požádá.

(3) Poskytovatel oznámí vždy do konce února České národní bance, kolikrát v předchozím kalendářním roce provedl změnu platebního účtu, a uvede, kdy vystupoval jako nový poskytovatel a kdy jako dosavadní poskytovatel. Poskytovatel ve stejné lhůtě oznámí České národní bance počet žádostí o změnu platebního účtu podaných v předchozím kalendářním roce, které odmítl provést, a důvody odmítnutí.

§ 208

Společná ustanovení

(1) Poskytovatel není povinen provést změnu platebního účtu, jestliže platební účet vedený dosavadním poskytovatelem a platební účet vedený novým poskytovatelem jsou vedeny v různé měně.

(2) Ustanovení tohoto dílu se nepoužijí na Českou národní banku.

Díl 2

Součinnost při změně platebního účtu ve vztahu k jinému členskému státu

§ 209

Povinnosti poskytovatele

(1) Poskytovatel, který vede uživateli platební účet a kterého uživatel požádal o součinnost při změně platebního účtu ve vztahu k jinému členskému státu, v rozsahu a v den, které určí uživatel,

• a) poskytne uživateli informace o stávajících trvalých příkazech a souhlasech k inkasu a pravidelně se opakujících příchozích převodech a odchozích inkasech provedených během 13 měsíců přede dnem, kdy ho uživatel požádal o součinnost při změně platebního účtu ve vztahu k jinému členskému státu, a

• b) převede zůstatek peněžních prostředků, s nimiž je uživatel oprávněn nakládat, na platební účet vedený v jiném členském státě.

(2) Nedohodnou-li se strany jinak, poskytovatel provede činnosti podle odstavce 1 nejdříve šestý pracovní den ode dne, kdy ho uživatel požádal o součinnost při změně platebního účtu ve vztahu k jinému členskému státu.

HLAVA III

ZÁKLADNÍ PLATEBNÍ ÚČET

§ 210

Zřízení základního platebního účtu

(1) Poskytovatel bez zbytečného odkladu poté, kdy jej spotřebitel, který je osobou oprávněně pobývající v členském státě, vyzve k uzavření smlouvy o základním platebním účtu a osvědčí splnění zákonem stanovených podmínek, nejpozději však do 10 pracovních dnů,

• a) předloží spotřebiteli v podobě návrhu textu smlouvy návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o základním platebním účtu vedeném v české měně a které umožňují majiteli základního platebního účtu čerpat služby podle § 212, nebo

• b) v souladu s odstavcem 3 nebo 5 návrh smluvních podmínek podle písmene a) předložit odmítne.

(2) Předloží-li poskytovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, nesmí poskytovatel tento návrh během 5 pracovních dnů změnit ani odvolat, ledaže během této doby vyšly najevo okolnosti uvedené v odstavci 3 nebo 5. Sdělí-li spotřebitel poskytovateli do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu byl návrh smluvních podmínek předložen, že tento návrh přijímá, je poskytovatel povinen bez zbytečného odkladu uzavřít se spotřebitelem smlouvu o základním platebním účtu na základě předloženého návrhu smluvních podmínek. Ustanovení § 1787 občanského zákoníku se použije obdobně.

(3) Poskytovatel může spotřebiteli odmítnout předložit návrh smluvních podmínek, jestliže

• a) spotřebitel je majitelem platebního účtu vedeného v České republice poskytovatelem, který je bankou nebo zahraniční bankou vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky, a prostřednictvím tohoto platebního účtu je možné čerpat služby uvedené v § 212 odst. 1; to neplatí, jestliže spotřebitel doloží, že jej poskytovatel vyrozuměl o zamýšleném zrušení tohoto platebního účtu, nebo

• b) v předchozích 12 měsících s tímto spotřebitelem vypověděl závazek ze smlouvy o základním platebním účtu nebo od této smlouvy odstoupil v souladu s § 215 nebo odstoupil pro závažné porušení smlouvy od jiné smlouvy o platebních službách uzavřené s tímto spotřebitelem.

(4) Poskytovatel může k doložení skutečnosti, že spotřebitel není majitelem platebního účtu podle odstavce 3 písm. a), požadovat čestné prohlášení spotřebitele.

(5) Poskytovatel spotřebiteli odmítne předložit návrh smluvních podmínek, jestliže by uzavřením smlouvy o základním platebním účtu porušil ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu.

(6) Odmítne-li poskytovatel předložit návrh smluvních podmínek nebo tento návrh změní nebo odvolá, sdělí bez zbytečného odkladu písemně spotřebiteli důvody odmítnutí, změny nebo odvolání spolu s informací o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi spotřebitelem a poskytovatelem, informací o možnosti podat stížnost orgánu dohledu a informací o případné možnosti podat stížnost přímo poskytovateli. Poskytovatel nesdělí spotřebiteli důvody odmítnutí, změny nebo odvolání, jestliže by sdělením důvodů porušil ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu.

§ 211

Vázaná nabídka

Poskytovatel nesmí vázat uzavření smlouvy o základním platebním účtu úplatným čerpáním služby, která není uvedena v § 212 odst. 1.

§ 212

Poskytované služby

(1) Poskytovatel poskytne majiteli základního platebního účtu alespoň tyto služby:

• a) zřízení a vedení základního platebního účtu,

• b) službu umožňující vložení hotovosti na základní platební účet,

• c) službu umožňující výběr hotovosti ze základního platebního účtu,

• d) úhradu, včetně úhrady, ke které dal uživatel trvalý příkaz,

• e) odchozí inkaso,

• f) převod peněžních prostředků, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím debetní platební karty, a

• g) vydání a správu debetní platební karty a možnost ovládat základní platební účet prostřednictvím internetu.

(2) Poskytovatel poskytne služby podle odstavce 1 v rozsahu a způsobem, jakým je poskytuje uživatelům, kterým vede jiný platební účet než základní platební účet.

§ 213

Úplata

Za služby uvedené v § 212 odst. 1 náleží poskytovateli nejvýše úplata odpovídající obvyklé ceně podle zákona o oceňování majetku.

§ 214

Smluvní pokuta

K ujednání o smluvní pokutě pro porušení povinností ze smlouvy o základním platebním účtu, s výjimkou smluvní pokuty sjednané v souvislosti s překročením a možností přečerpání, se nepřihlíží.

§ 215

Zrušení základního platebního účtu

(1) Poskytovatel může vypovědět závazek ze smlouvy o základním platebním účtu pouze tehdy, jestliže majitel základního platebního účtu

• a) neprovede prostřednictvím tohoto platebního účtu žádnou platební transakci po dobu delší než 24 měsíců,

• b) není osobou oprávněně pobývající v členském státě,

• c) je majitelem jiného platebního účtu vedeného v České republice bankou nebo zahraniční bankou vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky, jehož prostřednictvím je možné čerpat služby uvedené v § 212 odst. 1,

• d) odmítne návrh na změnu závazku ze smlouvy o základním platebním účtu, aniž pro to má spravedlivý důvod, nebo

• e) poruší podstatným způsobem smlouvu o základním platebním účtu.

(2) Poskytovatel může vypovědět závazek ze smlouvy o základním platebním účtu také tehdy, přestane-li splňovat podmínky podle § 217.

(3) Poskytovatel může odstoupit od smlouvy o základním platebním účtu pouze tehdy, jestliže majitel základního platebního účtu

• a) použije základní platební účet v rozporu se zákonem upravujícím opatření proti legalizaci výnosů trestné činnosti a financování terorismu nebo v rozporu s jiným právním předpisem,

• b) dosáhne založení základního platebního účtu úmyslným poskytnutím nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů.

(4) Poskytovatel může od smlouvy o základním platebním účtu odstoupit také tehdy, jestliže by trvání závazku ze smlouvy o základním platebním účtu bylo v rozporu s jiným právním předpisem.

(5) Závazek ze smlouvy o základním platebním účtu lze vypovědět z důvodu podle odstavce 1 nebo od smlouvy o základním platebním účtu odstoupit z důvodu podle odstavce 3 písm. b) nejdéle do 3 měsíců ode dne, kdy se o něm poskytovatel dozvěděl.

(6) Poskytovatel společně s výpovědí závazku ze smlouvy o základním platebním účtu nebo s oznámením o odstoupení od smlouvy o základním platebním účtu sdělí písemně majiteli základního platebního účtu důvod výpovědi nebo odstoupení spolu s informací o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi majitelem základního platebního účtu a jeho poskytovatelem, informací o možnosti majitele podat stížnost orgánu dohledu a informací o případné možnosti podat stížnost přímo poskytovateli. Poskytovatel nesdělí majiteli základního platebního účtu důvod výpovědi nebo odstoupení, jestliže by sdělením důvodu porušil jiný právní předpis.

§ 216

Informace o základním platebním účtu

(1) Poskytovatel bezplatně zpřístupní na svých internetových stránkách a ve svých obchodních prostorách informace o

• a) postupu při zřízení základního platebního účtu,

• b) možnosti uzavřít smlouvu o základním platebním účtu bez úplatného čerpání dodatečných služeb v souladu s § 211,

• c) základním platebním účtu, který nabízí,

• d) úplatě podle § 213 a

• e) způsobu mimosoudního řešení sporů mezi majitelem základního platebního účtu a jeho poskytovatelem.

(2) Poskytovatel bezplatně poskytne informace podle odstavce 1 tomu, kdo o ně požádá, a srozumitelně mu vysvětlí povahu nabízeného základního platebního účtu a postup při jeho zřízení.

(3) Poskytovatel oznámí vždy do konce února České národní bance počet smluv o základním platebním účtu uzavřených v předchozím kalendářním roce. Poskytovatel ve stejné lhůtě oznámí České národní bance, kolikrát za předchozí kalendářní rok odmítl předložit nebo odvolal návrh smluvních podmínek v souladu s § 210 odst. 2, 3 nebo 5 a důvody těchto odmítnutí nebo odvolání.

§ 217

Společné ustanovení

Ustanovení této hlavy se použijí na poskytovatele, který je bankou nebo zahraniční bankou vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky a vede platební účty spotřebitelům.

HLAVA IV

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 218

Má-li poskytovatel vůči uživateli po zániku závazku ze smlouvy o platebním účtu pohledávku, informuje bez zbytečného odkladu po zániku závazku ze smlouvy o platebním účtu o této skutečnosti uživatele.

§ 219

Poskytovatel nesmí při uzavírání smlouvy o platebním účtu a při vedení platebního účtu diskriminovat uživatele, který je osobou oprávněně pobývající v členském státě, a to ani z důvodu jeho státního občanství nebo místa pobytu.

§ 220

Ustanovení této části se použijí na platební účet, jehož majitelem je spotřebitel a ze kterého lze alespoň vybrat hotovost, převést peněžní prostředky, včetně provedení úhrady, ve prospěch třetích osob, a na který lze připsat peněžní prostředky, včetně připsání částky příchozího převodu, od třetích osob.

ČÁST ŠESTÁ

BEZPEČNOST V OBLASTI PLATEBNÍHO STYKU

§ 221

Hlášení bezpečnostních a provozních incidentů

(1) Osoba oprávněná poskytovat platební služby oznámí orgánu dohledu domovského členského státu závažný bezpečnostní nebo provozní incident v oblasti platebního styku bez zbytečného odkladu po jeho zjištění.

(2) Osoba oprávněná poskytovat platební služby informuje uživatele o výskytu závažného bezpečnostního nebo provozního incidentu v oblasti platebního styku, může-li v jeho důsledku vzniknout újma na jmění uživatele. Zároveň informuje uživatele, jakým způsobem může zakročit k odvrácení újmy.

(3) Osoba oprávněná poskytovat platební služby informuje uživatele, pominou-li důvody pro opatření podle odstavce 2.

(4) Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou centrální banku o skutečnostech obsažených v oznámení podle odstavce 1. Česká národní banka využije informace, které obdržela v oznámení podle odstavce 1, k výkonu dohledu.

(5) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty, další technické náležitosti a způsob předání stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Odstavce 1 až 3 se použijí pouze na osoby podle § 5 písm. l).

§ 222

Hlášení bezpečnostních a provozních rizik a podvodných jednání

(1) Osoba oprávněná poskytovat platební služby informuje

• a) orgán dohledu domovského členského státu o bezpečnostních a provozních rizicích, kterým je v souvislosti s poskytováním platebních služeb vystavena, a o opatřeních ke zmírnění těchto rizik, včetně kontrolních mechanismů zavedených v návaznosti na tato rizika, a

• b) Českou národní banku o podvodných jednáních, která v oblasti platebního styku zaznamenala při poskytování platebních služeb v České republice.

(2) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou centrální banku v souhrnné podobě o podvodných jednáních v oblasti platebního styku, o kterých ji osoby oprávněné poskytovat platební služby v souladu s odstavcem 1 informovaly.

(3) Rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací České národní bance podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.

Silné ověření uživatele

§ 223

(1) Osoba oprávněná poskytovat platební služby použije silné ověření uživatele, jestliže plátce

• a) přistupuje ke svému platebnímu účtu prostřednictvím internetu,

• b) dává platební příkaz k elektronické platební transakci,

• c) provádí jiný úkon, který je spojen s rizikem podvodného jednání v oblasti platebního styku, zneužitím platebního prostředku nebo informací o platebním účtu, nebo

• d) požaduje informace o platebním účtu prostřednictvím poskytovatele služby informování o platebním účtu.

(2) Dává-li uživatel platební příkaz prostřednictvím internetu nebo prostřednictvím elektronického zařízení, které lze použít k dálkové komunikaci, nebo dává-li platební příkaz nepřímo, osoba oprávněná poskytovat platební služby použije silné ověření uživatele, které zahrnuje jednorázové prvky propojující platební transakci s přesnou částkou a určitým příjemcem.

(3) Silným ověřením uživatele se pro účely tohoto zákona rozumí ověření, které je založeno na použití alespoň 2 z těchto prvků:

• a) údaje, který je znám pouze uživateli,

• b) věci, kterou má uživatel ve své moci,

• c) biometrických údajů uživatele.

(4) Prvky podle odstavce 3 musí být vzájemně nezávislé a prolomení jednoho prvku nesmí ovlivnit spolehlivost prvků ostatních. Postup ověření musí zabránit zneužití prvků, které jsou k ověření používány.

(5) Způsob silného ověření uživatele podle odstavců 1 a 2 stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 98 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366^13).

(6) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí v případech, které stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 98 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366^13).

§ 224

Osoba oprávněná poskytovat platební služby, která vede uživateli platební účet, umožní tomu, kdo je oprávněn poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazu nebo službu informování o platebním účtu, spoléhat na postupy, které v souladu s § 223 odst. 1 až 3 zavedla.

§ 225

Vztah k některým přímo použitelným předpisům Evropské unie

(1) Osoba oprávněná poskytovat platební služby při poskytování platebních služeb komunikuje s uživateli a osobami oprávněnými poskytovat platební služby podle požadavků upravených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 a upravují se společné a bezpečné otevřené standardy komunikace^8).

(2) Informační povinností podle § 222 nejsou dotčeny povinnosti podle kapitoly II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554^18), které mají osoby podle § 5 písm. a) až k).

ČÁST SEDMÁ

PŘESTUPKY

§ 226

Přestupky platební instituce a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

(1) Platební instituce se dopustí přestupku tím, že

• a) v rozporu s § 13 odst. 1 nevydá peněžní prostředky uživatelům,

• b) nedodrží některý z požadavků na kapitál podle § 16,

• c) nemá uzavřenu pojistnou smlouvu nebo zajištěno srovnatelné zajištění v souladu s § 17,

• d) neuplatňuje řídicí a kontrolní systém v souladu s § 20,

• e) poskytuje platební služby prostřednictvím pověřeného zástupce v rozporu s § 25 odst. 1,

• f) svěří výkon významné provozní činnosti vztahující se k poskytování platebních služeb jiné osobě v rozporu s § 29 odst. 2, nebo

• g) nesplní oznamovací povinnost podle § 11 odst. 1, § 28 odst. 1, § 29 odst. 1, § 34 odst. 1, § 37 nebo § 38 odst. 1.

(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu se dopustí přestupku tím, že

• a) neuplatňuje systém řízení bezpečnostních a provozních rizik podle § 59 odst. 1 písm. d),

• b) neoznámí změnu údajů podle § 61 odst. 1,

• c) v rozporu s § 63 odst. 1 nevydá peněžní prostředky uživatelům,

• d) v rozporu s § 65 odst. 1 větou druhou nedodrží některý z požadavků týkajících se kapitálu podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr,

• e) v rozporu s § 65 odst. 2 poskytne uživateli úrok nebo jinou výhodu závislou na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce, nebo

• f) neuplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle § 65a odst. 1.

(3) Platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu se dopustí přestupku tím, že

• a) nenakládá s peněžními prostředky v souladu s § 22,

• b) nesplní informační povinnost podle § 30, nebo

• c) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 31.

(4) Za přestupek lze uložit pokutu do

• a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f),

• b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo g), odstavce 2 písm. a), b), d) nebo e) nebo odstavce 3 písm. b) nebo c),

• c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d) nebo f), nebo

• d) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 3 písm. a).

§ 227

Přestupky správce informací o platebním účtu

(1) Správce informací o platebním účtu se dopustí přestupku tím, že

• a) nemá uzavřenu pojistnou smlouvu nebo zajištěno srovnatelné zajištění v souladu s § 46 odst. 1,

• b) neuplatňuje řídicí a kontrolní systém v souladu s § 48,

• c) nesplní informační povinnost podle § 30,

• d) neuchovává dokumenty a záznamy podle § 31, nebo

• e) nesplní oznamovací povinnost podle § 44 odst. 1, § 52 odst. 1, § 54 nebo § 55 odst. 1.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu do

• a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až e), nebo

• b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b).

§ 228

Přestupky instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

(1) Instituce elektronických peněz se dopustí přestupku tím, že

• a) v rozporu s § 72 odst. 1 nevydá peněžní prostředky držitelům nebo uživatelům,

• b) nedodrží některý z požadavků na kapitál podle § 74,

• c) nemá uzavřenu pojistnou smlouvu nebo zajištěno srovnatelné zajištění v souladu s § 75,

• d) neuplatňuje řídicí a kontrolní systém v souladu s § 78,

• e) v rozporu s § 84 odst. 1 vydává elektronické peníze prostřednictvím jiné osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jejím jménem,

• f) poskytuje platební služby prostřednictvím pověřeného zástupce v rozporu s § 84 odst. 2,

• g) svěří výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě v rozporu s § 88 odst. 2, nebo

• h) nesplní oznamovací povinnost podle § 70 odst. 1, § 87 odst. 1, § 88 odst. 1, § 93 odst. 1, § 95 nebo § 96 odst. 1.

(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu se dopustí přestupku tím, že

• a) neuplatňuje systém řízení bezpečnostních a provozních rizik podle § 100 odst. 1 písm. d),

• b) neoznámí změnu údajů podle § 102 odst. 1,

• c) v rozporu s § 104 odst. 1 nevydá peněžní prostředky držitelům nebo uživatelům,

• d) v rozporu s § 106 odst. 1 větou druhou nedodrží některý z požadavků týkajících se kapitálu podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr,

• e) v rozporu s § 106 odst. 2 poskytne uživateli úrok nebo jinou výhodu závislou na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce,

• f) v rozporu s § 106 odst. 3 vydává elektronické peníze prostřednictvím jiné osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jeho jménem, nebo

• g) neuplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle § 106a odst. 1.

(3) Instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu se dopustí přestupku tím, že

• a) nenakládá s peněžními prostředky v souladu s § 80,

• b) nesplní informační povinnost podle § 89, nebo

• c) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 90.

(4) Za přestupek lze uložit pokutu do

• a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. g),

• b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo h), odstavce 2 písm. a), b), d) nebo e), nebo odstavce 3 písm. b) nebo c),

• c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až e) nebo g) nebo odstavce 2 písm. f), nebo

• d) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 3 písm. a).

§ 229

Přestupky provozovatele a účastníka platebního systému

(1) Provozovatel nebo účastník platebního systému se dopustí přestupku tím, že váže přístup právnických osob oprávněných poskytovat platební služby na splnění některého z požadavků uvedených v § 107 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo uloží poskytovateli anebo účastníkovi jiného platebního systému, než je platební systém, který sám provozuje nebo kterého se účastní, některý z požadavků uvedených v § 107 odst. 2 písm. a), b) nebo c).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč.

§ 230

Přestupky provozovatele a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování

(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování se dopustí přestupku tím, že

• a) v rozporu s § 114 odst. 1 uveřejní změnu pravidel systému bez souhlasu České národní banky,

• b) neoznámí změnu údajů podle § 119 odst. 3, nebo

• c) nesplní informační povinnost podle § 122 odst. 1 nebo 4.

(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v České republice se dopustí přestupku tím, že

• a) provozuje platební systém s neodvolatelností zúčtování v rozporu s § 117 odst. 2,

• b) nesplní oznamovací povinnost podle § 121, nebo

• c) nesplní informační povinnost podle § 122 odst. 3.

(3) Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování se dopustí přestupku tím, že

• a) neuzavře smlouvu o předávání platebních příkazů prostřednictvím systému s neodvolatelností zúčtování v souladu s § 109 odst. 1,

• b) nesdělí důvody odmítnutí uzavření smlouvy podle § 109 odst. 2, nebo

• c) poruší informační povinnost podle § 122 odst. 2 nebo § 123.

(4) Účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo v České republice, se dopustí přestupku tím, že poruší informační povinnost podle § 124.

(5) Za přestupek lze uložit pokutu do

• a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c), odstavce 2 písm. b) nebo c), odstavce 3 písm. b) nebo c), nebo odstavce 4,

• b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 písm. a), nebo

• c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).

§ 231

Přestupky poskytovatele

(1) Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že

• a) nesplní informační povinnosti podle § 132, 133, 140, 141, 144, § 149, 150, 151, § 152 odst. 2, § 159 odst. 2, § 198, 199, 200, 201, 207, § 210 odst. 6, § 215 odst. 6, § 216 nebo 218,

• b) poruší povinnosti týkající se změny závazku z rámcové smlouvy podle § 152 odst. 1 nebo 5,

• c) blokuje platební prostředky v rozporu s § 164,

• d) nedodrží lhůty pro provádění platebních transakcí podle § 169 až 173,

• e) v rozporu s § 175 odst. 2 nedá peněžní prostředky k dispozici příjemci,

• f) nepoužije jednotné označení podle § 197 odst. 1,

• g) poruší povinnosti týkající se změny platebního účtu podle § 203, 204 nebo 205,

• h) požaduje úplatu za změnu platebního účtu v rozporu s § 206,

• i) neposkytne součinnost při změně platebního účtu podle § 209,

• j) poruší povinnost předložit spotřebiteli návrh smluvních podmínek nebo uzavřít se spotřebitelem smlouvu o základním platebním účtu podle § 210 odst. 1 nebo 2,

• k) v rozporu s § 211 váže uzavření smlouvy o základním platebním účtu úplatným čerpáním služby, která není uvedena v § 212 odst. 1,

• l) požaduje úplatu za služby poskytované v rámci základního platebního účtu v rozporu s § 213,

• m) požaduje smluvní pokutu v rozporu s § 214,

• n) v rozporu s § 219 diskriminuje uživatele při uzavírání smlouvy o platebním účtu,

• o) neposkytne uživateli v rozporu s § 258 odpověď na jeho stížnost nebo reklamaci,

• p) poruší povinnost nebo zákaz týkající se služby nepřímého dání platebního příkazu podle § 161 nebo 162,

• q) poruší povinnost nebo zákaz týkající se potvrzení o zůstatku peněžních prostředků podle § 178 nebo 179, nebo

• r) poruší povinnost nebo zákaz týkající se služby informování o platebním účtu podle § 191 nebo 192.

(2) Poskytovatel plátce se dopustí přestupku tím, že porušuje informační povinnosti podle § 142 odst. 1, § 145 nebo 146.

(3) Poskytovatel příjemce se dopustí přestupku tím, že porušuje informační povinnosti podle § 143 odst. 1 nebo § 147.

(4) Poskytovatel, který vydává platební prostředek, se dopustí přestupku tím, že porušuje povinnosti podle § 166 odst. 1.

(5) Poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce nebo osoba, kterou tito poskytovatelé použili ke splnění svých povinností při provedení platební transakce, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 177 odst. 1 provádí srážky z částky platební transakce.

(6) Za přestupek lze uložit pokutu do

• a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. o),

• b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), f) nebo i), odstavce 2 nebo 3,

• c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), g), h), j) až n) nebo p) až r), nebo

• d) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až e), odstavce 4 nebo 5.

§ 232

Přestupky vydavatele

(1) Vydavatel se dopustí přestupku tím, že

• a) vydává elektronické peníze v rozporu s § 193 odst. 2,

• b) poskytne držiteli úroky nebo jiné výhody v rozporu s § 193 odst. 3,

• c) neprovede zpětnou výměnu podle § 194 odst. 2 nebo 3, nebo

• d) poruší informační povinnost podle § 195 odst. 1.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

§ 233

Přestupky osoby oprávněné poskytovat platební služby

(1) Osoba oprávněná poskytovat platební služby se dopustí přestupku tím, že

• a) nesplní oznamovací povinnost podle § 221 odst. 1,

• b) poruší informační povinnost podle § 221 odst. 2 nebo 3 nebo § 222 odst. 1, nebo

• c) nekomunikuje s uživateli nebo osobami oprávněnými poskytovat platební služby podle § 225.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

§ 233a

Přestupky poskytovatele služby dynamické směny měn

(1) Poskytovatel služby dynamické směny měn se dopustí přestupku tím, že

• a) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 31,

• b) neoznámí změnu údajů podle § 254f odst. 1,

• c) neuplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle § 254h odst. 1, nebo

• d) nesplní informační povinnost podle § 254h odst. 3.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

Další přestupky

§ 234

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

• a) poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze, aniž je k tomu oprávněn,

• b) uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o povolení podle tohoto zákona,

• c) nesplní oznamovací povinnost podle § 18 nebo 76,

• d) neposkytne České národní bance požadované informace nebo vysvětlení podle § 237 odst. 3, nebo

• e) poskytuje službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu, aniž je k tomu oprávněn.

(2) Osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí přestupku tím, že

• a) neposkytne České národní bance při výkonu dohledu potřebné informace nebo požadovaná vysvětlení podle § 237 odst. 3,

• b) neprovede ve stanovené lhůtě některé z opatření k nápravě podle § 242 odst. 1, nebo

• c) nesplní informační povinnost podle § 242 odst. 2.

(3) Provozovatel srovnávacích stránek se dopustí přestupku tím, že

• a) nezajistí splnění požadavků kladených na srovnávací stránky podle § 202 odst. 1,

• b) nezavede postupy k přijímání podnětů podle § 202 odst. 2, nebo

• c) nesplní oznamovací povinnost podle § 202 odst. 3.

(4) Příjemce se dopustí přestupku tím, že požaduje úplatu za použití platebního prostředku v rozporu s § 254 odst. 2 písm. a).

(5) Banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo se dopustí přestupku tím, že

• a) v rozporu s § 255 odst. 1 nebo 5 neuzavře smlouvu o platebním účtu, vypoví závazek ze smlouvy o platebním účtu nebo od této smlouvy odstoupí, nebo

• b) nesplní oznamovací povinnost podle § 255 odst. 4.

(6) Za přestupek lze uložit pokutu do

• a) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,

• b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4,

• c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d), odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 5 písm. b),

• d) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo e), odstavce 2 písm. a) nebo b) nebo odstavce 5 písm. a), nebo

• e) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).

§ 235

(1) Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že

• a) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 8 odst. 2 věty druhé, čl. 8 odst. 6 věty první, čl. 9, čl. 10 odst. 1 nebo 5, čl. 11 nebo čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751,

• b) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 1 nebo čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751,

• c) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230,

• d) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230, nebo

• e) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230.

(2) Provozovatel platebního systému malých plateb se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 4 odst. 2 věty první nebo druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012.

(3) Účastník platebního systému malých plateb, který nemá provozovatele, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 4 odst. 2 věty první nebo druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012.

(4) Provozovatel schématu platebních karet se sídlem v České republice se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 6, čl. 7 odst. 1, 3, 4 nebo 5, čl. 8 odst. 1, 3, 4 nebo 5, čl. 8 odst. 6 věty první, čl. 10 odst. 1 nebo čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751.

(5) Zpracovatel se sídlem v České republice se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 7 odst. 1 nebo 5 nebo čl. 8 odst. 6 věty první nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751.

(6) Příjemce se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 8 odst. 6 věty druhé nebo čl. 10 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751.

(7) Přestupku se dopustí ten, kdo nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle

• a) čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012, nebo

• b) čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230.

(8) Za přestupek lze uložit pokutu do

• a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 nebo odstavce 7 písm. a),

• b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), odstavce 2 nebo 3,

• c) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo e), odstavce 4 nebo 5 nebo odstavce 7 písm. b), nebo

• d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c).

§ 235a

(1) Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že

• a) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 1 nebo 2, čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst. 1 až 3 nebo 6 až 8, čl. 5a odst. 1 prvního pododstavce, čl. 5a odst. 4, 5, 6 nebo 7, čl. 5b odst. 1 nebo 2, čl. 5c odst. 1 až 8 nebo čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012,

• b) nesplní požadavek dosažitelnosti podle čl. 5a odst. 1 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012, nebo

• c) nesplní některou z povinností týkajících se ověření podle čl. 5d odst. 1 nebo 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu do

• a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b),

• b) 126 775 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) a spáchala-li jej fyzická nebo podnikající fyzická osoba, nebo

• c) výše 10 % celkového ročního obratu pachatele přestupku podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnutý, nebo řádné účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) a spáchala-li jej právnická osoba.

(3) Čin jinak trestný jako přestupek podle odstavce 1 písm. b) není přestupkem, jsou-li splněny podmínky podle čl. 11 odst. 1c nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012.

§ 236

Společná ustanovení

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává

• a) Česká obchodní inspekce, jde-li o přestupky podle

• 1. § 234 odst. 4, § 235 odst. 6 a § 235 odst. 7 písm. a),

• 1. § 234 odst. 3, s výjimkou přestupků spáchaných osobami uvedenými v § 5, a

• 1. § 235 odst. 7 písm. b), s výjimkou přestupků spáchaných osobami uvedenými v § 5 nebo poskytovatelem služby dynamické směny měn,

• b) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jde-li o přestupky podle § 235 odst. 4 a 5,

• c) Ministerstvo financí, jde-li o přestupek podle § 231 odst. 1 písm. l),

• d) Česká národní banka, jde-li o ostatní přestupky.

(2) Na řízení o přestupku vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a na jeho postup při výkonu dozoru se zákon o ochraně hospodářské soutěže použije přiměřeně.

(3) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o správním trestu na svých internetových stránkách.

(4) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí podle odstavce 3 bez uvedení identifikačních údajů o osobě uznané vinnou přestupkem, jestliže by uveřejnění

• a) ohrozilo stabilitu finančního trhu,

• b) ohrozilo probíhající trestní řízení, nebo

• c) způsobilo osobě uznané vinnou přestupkem nepřiměřenou újmu.

(5) Rozhodnutí podle odstavce 3 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje osoby uznané vinnou přestupkem se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu osobních údajů^9) a zákonem upravujícím zpracování osobních údajů.

ČÁST OSMÁ

DOHLED A KONTROLA

§ 237

(1) Česká národní banka vykonává dohled nad dodržováním povinností

• a) platební instituce, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz, vydavatele elektronických peněz malého rozsahu a poskytovatele služby dynamické směny měn stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona,

• b) provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v České republice a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

• c) poskytovatele a vydavatele stanovených tímto zákonem, s výjimkou povinnosti podle § 213, nebo obdobnými ustanoveními právních předpisů jiných členských států, jimiž se řídí závazek ze smlouvy o platebních službách nebo ze smlouvy o vydání elektronických peněz, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přeshraniční platby v Evropské unii^2), přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky pro úhrady a inkasa v eurech^2) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím mezibankovní poplatky za karetní platební transakce^2), a

• d) osoby oprávněné poskytovat platební služby stanovených tímto zákonem.

(2) Dohled nad dodržováním povinností podle odstavce 1 písm. c) a d) vykonává Česká národní banka tehdy, jestliže se týkají činnosti, kterou poskytovatel nebo vydavatel se sídlem v

• a) České republice vykonává v České republice,

• b) zahraničí vykonává v České republice prostřednictvím pobočky nebo v rámci jiné trvalé přítomnosti, nebo

• c) České republice vykonává v jiném členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo jinak než v rámci jiné trvalé přítomnosti.

(3) Osoby podléhající dohledu České národní banky jsou povinny poskytnout České národní bance při výkonu dohledu požadované informace a potřebná vysvětlení; to platí obdobně pro provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v jiném členském státě při posuzování plnění podmínek výkonu jeho činnosti. Česká národní banka je oprávněna požadovat od každého informace a vysvětlení potřebná k objasnění skutečností nasvědčujících neoprávněnému poskytování platebních služeb nebo neoprávněnému vydávání elektronických peněz a každý je povinen tyto informace a vysvětlení poskytnout; ustanovení správního řádu upravující předvolání, předvedení a výslech svědka se použijí obdobně.

(4) Ministerstvo financí vykonává cenovou kontrolu dodržování povinnosti poskytovatele stanovené v § 213 postupem podle zákona o cenách.

(5) Dozor nad dodržováním povinností provozovatelů srovnávacích stránek, s výjimkou osob podle § 5, provádí Česká obchodní inspekce.

§ 238

(1) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přeshraniční platby v Evropské unii^2) je

• a) Česká obchodní inspekce pro účel zajištění dodržování povinností osob poskytujících služby směny měn v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230, s výjimkou povinností osob uvedených v § 5 a poskytovatelů služby dynamické směny měn,

• b) Česká národní banka pro účel zajištění dodržování povinností ostatních osob.

(2) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky pro úhrady a inkasa v eurech^2) je pro účel zajištění dodržování povinností plátce a příjemce Česká obchodní inspekce a pro účel zajištění dodržování povinností ostatních osob Česká národní banka.

(3) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího mezibankovní poplatky za karetní platební transakce je pro účel zajištění dodržování povinností

• a) poskytovatele Česká národní banka,

• b) příjemce Česká obchodní inspekce,

• c) provozovatele schématu platebních karet a zpracovatele, kteří mají sídlo v České republice, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

§ 239

(1) Pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu podle tohoto zákona se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího činnost bank o povinnosti mlčenlivosti při výkonu dohledu.

(2) Česká národní banka spolupracuje s orgány jiných členských států vykonávajícími dohled nad osobami oprávněnými poskytovat platební služby nebo vydávat elektronické peníze, s Evropským orgánem pro bankovnictví, centrálními bankami jiných členských států, popřípadě s Evropskou centrální bankou. Česká národní banka zejména informuje orgán dohledu hostitelského členského státu a orgány dohledu ostatních dotčených členských států o opatřeních, která přijala na základě informací od tohoto orgánu o porušování právních předpisů osobou podléhající dohledu České národní banky.

(3) Česká národní banka předává orgánům jiných členských států vykonávajícím dohled nad zahraničními platebními institucemi, zahraničními správci informací o platebním účtu nebo zahraničními institucemi elektronických peněz všechny podstatné informace, zejména informace o tom, že osoby podléhající dohledu těchto orgánů porušily povinnost týkající se výkonu činností, které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona.

(4) Poskytne-li orgán dohledu jiného členského státu České národní bance informaci za podmínky, že informace nesmí být dále poskytnuta bez jeho předchozího souhlasu, může Česká národní banka tuto informaci předat jinému orgánu dohledu výhradně pro účely, k nimž byla informace poskytnuta. Jiným orgánům nebo osobám předá Česká národní banka poskytnutou informaci pouze s výslovným souhlasem orgánu dohledu, který informaci poskytl, a výhradně za účelem stanoveným tímto orgánem.

(5) Česká národní banka může odmítnout žádost o spolupráci nebo předání informací, jestliže

• a) by takové poskytnutí mohlo nepříznivě ovlivnit suverenitu nebo bezpečnost České republiky nebo veřejný pořádek v České republice, nebo

• b) se žádost týká téže věci a téže osoby, ohledně nichž bylo v České republice zahájeno soudní řízení nebo o nichž bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem.

(6) Při odmítnutí žádosti podle odstavce 5 informuje Česká národní banka žádající orgán o důvodech odmítnutí.

§ 240

Probíhá-li mezi Českou národní bankou a orgánem dohledu jiného členského státu proces urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví)^7) (dále jen „Evropský orgán pro bankovnictví“), který se týká výkonu činnosti platební instituce nebo zahraniční platební instituce v hostitelském členském státě nebo spolupráce mezi těmito orgány v oblasti dohledu, nevydá Česká národní banka ve věci, které se urovnání sporu týká, do doby urovnání sporu rozhodnutí.

§ 241

Kontrola na místě

(1) Česká národní banka může vykonat kontrolu na místě u osoby podléhající jejímu dohledu, u jejího pověřeného zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona.

(2) Česká národní banka může v jiném členském státě provést kontrolu na místě u osoby podléhající jejímu dohledu, u jejího pověřeného zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, jestliže to oznámí orgánu dohledu tohoto jiného členského státu. Na žádost České národní banky může tuto kontrolu na místě provést rovněž tento orgán dohledu jiného členského státu.

(3) Orgán dohledu jiného členského státu může v České republice provést kontrolu na místě u osoby podléhající jeho dohledu, u jejího pověřeného zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, jestliže to oznámí České národní bance. Na žádost orgánu dohledu jiného členského státu může tuto kontrolu na místě provést Česká národní banka.

(4) U toho, kdo je důvodně podezřelý, že neoprávněně poskytuje platební služby nebo neoprávněně vydává elektronické peníze, může Česká národní banka provést kontrolu na místě v rozsahu, který je nezbytný ke zjištění skutkového stavu týkajícího se činnosti, která toto podezření zakládá.

§ 242

Opatření k nápravě

(1) Poruší-li osoba podléhající dohledu České národní banky povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které je tato osoba oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, může Česká národní banka podle závažnosti a následků zjištěného nedostatku uložit této osobě, aby

• a) ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,

• b) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, nebo některé z nich, dokud nezjedná nápravu,

• c) nechala na své náklady provést mimořádný audit,

• d) vyměnila auditora,

• e) vyměnila svoji vedoucí osobu,

• f) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím pověřeného zástupce,

• g) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím pobočky v hostitelském členském státě,

• h) omezila výkon některých provozních činností vztahujících se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím jiné osoby, nebo aby tyto činnosti prostřednictvím jiné osoby nevykonávala, nebo

• i) nakládala s peněžními prostředky, které jí byly svěřeny k provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, pouze stanoveným způsobem.

(2) Osoba podléhající dohledu České národní banky, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o odstranění nedostatku a o způsobu zjednání nápravy.

§ 243

Opatření k nápravě uložené zahraniční osobě při poskytování platebních služeb v České republice

(1) Ohrožuje-li zahraniční platební instituce, zahraniční správce informací o platebním účtu nebo zahraniční instituce elektronických peněz, kteří mají sídlo v jiném členském státě a poskytují platební služby v České republice prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky, závažným způsobem zájmy uživatelů v České republice a toto ohrožení není možné odvrátit postupem podle § 239 odst. 3, může Česká národní banka uložit této osobě vzhledem k činnostem vykonávaným v České republice prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, aby

• a) ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,

• b) tyto platební služby nebo některé z nich nevykonávala, dokud nezjedná nápravu,

• c) tyto platební služby nevykonávala prostřednictvím pověřeného zástupce,

• d) omezila výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby, nebo aby tyto činnosti prostřednictvím jiné osoby nevykonávala, nebo

• e) nakládala s peněžními prostředky, které jí byly svěřeny k provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, pouze stanoveným způsobem.

(2) Má-li Česká národní banka v úmyslu uložit opatření podle odstavce 1, informuje o tom orgán dohledu domovského členského státu, orgány dohledu ostatních dotčených členských států, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou komisi; není-li to možné, informuje Česká národní banka uvedené orgány bez zbytečného odkladu po uložení tohoto opatření. Česká národní banka zároveň sdělí uvedeným orgánům důvody pro uložení opatření podle odstavce 1.

(3) Opatření uložené podle odstavce 1 musí být přiměřené povaze ohrožení, nesmí znevýhodňovat uživatele v jiných členských státech a musí směřovat k ochraně zájmů uživatelů v České republice.

(4) Česká národní banka opatření podle odstavce 1 zruší, pominou-li podmínky pro jeho uložení.

(5) Zahraniční platební instituce, zahraniční správce informací o platebním účtu nebo zahraniční instituce elektronických peněz, kteří mají sídlo v jiném členském státě a kterým Česká národní banka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informují Českou národní banku bez zbytečného odkladu o odstranění nedostatku a o způsobu zjednání nápravy.

§ 244

Odnětí povolení

(1) Česká národní banka odejme povolení udělené podle tohoto zákona, jestliže

• a) o to osoba, jíž bylo povolení uděleno, požádá, nebo

• b) osoba, jíž bylo povolení uděleno, závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které lze vykonávat na základě uděleného povolení.

(2) Česká národní banka může odejmout povolení udělené podle tohoto zákona, jestliže

• a) osoba, jíž bylo povolení uděleno, nesplňuje podmínky pro jeho udělení,

• b) platební systém s neodvolatelností zúčtování nesplňuje podmínky uvedené v § 110 odst. 1 písm. a), b) nebo c),

• c) platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nezačali do 12 měsíců ode dne udělení povolení k činnosti poskytovat platební služby,

• d) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu osoby, jíž bylo povolení uděleno,

• e) instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nezačali do 12 měsíců ode dne udělení povolení k činnosti vydávat elektronické peníze ani poskytovat služby týkající se elektronických peněz,

• f) správce informací o platebním účtu nezačal do 12 měsíců ode dne udělení povolení k činnosti poskytovat službu informování o platebním účtu,

• g) platební instituce neposkytovala platební služby po dobu delší než 6 měsíců,

• h) instituce elektronických peněz nevydávala elektronické peníze ani neposkytovala platební služby týkající se elektronických peněz po dobu delší než 6 měsíců,

• i) správce informací o platebním účtu neposkytoval službu informování o platebním účtu po dobu delší než 6 měsíců,

• j) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu neposkytoval platební služby v České republice po dobu delší než 6 měsíců,

• k) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nevydával elektronické peníze ani neposkytoval platební služby týkající se elektronických peněz v České republice po dobu delší než 6 měsíců, nebo

• l) osoba, jíž bylo povolení uděleno, opakovaně porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které lze vykonávat na základě uděleného povolení.

(3) Česká národní banka informuje o důvodech odnětí povolení Evropský orgán pro bankovnictví.

§ 245

Zúžení povolení

(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, na které se povolení k činnosti vztahuje, jestliže o to osoba, jíž bylo povolení k činnosti uděleno, požádá.

(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, na které se povolení vztahuje, jestliže

• a) osoba, jíž bylo povolení k činnosti uděleno, nesplňuje podmínky pro udělení povolení k poskytování některé platební služby, nebo

• b) povolení k činnosti bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu osoby, jíž bylo povolení k činnosti uděleno.

(3) Na zúžení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo vydavatele elektronických peněz malého rozsahu o poskytování spotřebitelského úvěru se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.

§ 246

Zrušení zápisu pověřeného zástupce

(1) Česká národní banka zruší zápis pověřeného zástupce v seznamu platebních institucí nebo institucí elektronických peněz na základě oznámení platební instituce, instituce elektronických peněz nebo pověřeného zástupce.

(2) Česká národní banka může platební instituci nebo instituci elektronických peněz zakázat poskytovat platební služby prostřednictvím pověřeného zástupce, jestliže platební instituce nebo instituce elektronických peněz při poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činnosti, které je platební instituce nebo instituce elektronických peněz oprávněna vykonávat podle tohoto zákona.

(3) Česká národní banka společně se zákazem podle odstavce 2 zruší zápis pověřeného zástupce u příslušné platební instituce nebo instituce elektronických peněz v seznamu platebních institucí nebo institucí elektronických peněz.

§ 247

Odnětí souhlasu k poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky v hostitelském členském státě

(1) Česká národní banka poskytovateli nebo vydavateli, jemuž byl udělen souhlas k poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky, odejme tento souhlas, jestliže o to poskytovatel nebo vydavatel, jemuž byl souhlas udělen, nebo pověřený zástupce požádá.

(2) Česká národní banka může osobě, jíž byl udělen souhlas k poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky, odejmout tento souhlas, jestliže

• a) osoba, jíž byl souhlas udělen, při výkonu činností, které lze na základě uděleného souhlasu vykonávat prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky, opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které je osoba, jíž byl souhlas udělen, oprávněna vykonávat podle tohoto zákona,

• b) osoba, jíž byl souhlas udělen, nesplňuje podmínky pro udělení tohoto souhlasu, nebo

• c) souhlas byl udělen na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu osoby, jíž byl souhlas udělen.

§ 248

Přijímání podnětů

Přijme-li Česká národní banka podnět k zahájení řízení z moci úřední ve věci porušení povinnosti poskytovatele nebo vydavatele stanovené tímto zákonem, obdobnými ustanoveními právních předpisů jiného členského státu, jimiž se řídí závazek ze smlouvy o platebních službách nebo ze smlouvy o vydání elektronických peněz, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přeshraniční platby v Evropské unii^2) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky pro úhrady a inkasa v eurech^2), odpoví na něj do 60 dnů ode dne, kdy podnět přijala, i když o to ten, kdo podnět podal, nepožádal. Připadá-li to v úvahu, informuje jej Česká národní banka zároveň o možnosti mimosoudního řešení sporů mezi uživateli a poskytovateli nebo mezi držiteli a vydavateli podle jiného právního předpisu.

ČÁST DEVÁTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

HLAVA I

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ

Seznamy

§ 249

(1) Česká národní banka vede v elektronické podobě tyto seznamy:

• a) platebních institucí,

• b) poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu,

• c) institucí elektronických peněz,

• d) vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu,

• e) správců informací o platebním účtu,

• f) platebních systémů s neodvolatelností zúčtování,

• g) účastníků zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, kteří mají sídlo v České republice,

• h) poskytovatelů služby dynamické směny měn.

(2) Česká národní banka seznamy podle odstavce 1 uveřejňuje na svých internetových stránkách. V případě změn zůstávají trvale uveřejněny i předchozí údaje.

(3) Dozví-li se Česká národní banka o změně údajů zapsaných v seznamech podle odstavce 1, tyto seznamy bez zbytečného odkladu aktualizuje.

(4) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do seznamu podle odstavce 1, nemůže zapsaná osoba namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.

§ 250

(1) Do seznamů podle § 249 odst. 1 se u právnické a fyzické osoby zapisuje alespoň jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.

(2) Do seznamů podle § 249 odst. 1 písm. a) až e) se zapisuje také

• a) datum vzniku oprávnění k činnosti,

• b) datum zániku oprávnění k činnosti a jeho důvod,

• c) přehled o pravomocně uložených pokutách a vykonatelných opatřeních k nápravě uložených Českou národní bankou,

• d) údaj o pojišťovně nebo třetí osobě, se kterou poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu sjednal pojistnou smlouvu nebo srovnatelné zajištění podle § 17 odst. 1, pokud je příslušná osoba zapsaná na seznamu oprávněna k poskytování služby nepřímého dání platebního příkazu.

(3) Do seznamů podle § 249 odst. 1 písm. a) až d) se zapisují také údaje o platebních službách, k jejichž poskytování je zapsaná osoba oprávněna. Do seznamů podle § 249 odst. 1 písm. b) a d) se zapisuje také údaj o tom, zda se povolení k činnosti vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru souvisejícího s poskytováním platebních služeb.

(4) Do seznamů podle § 249 odst. 1 písm. a) až e) se u příslušné osoby zapisují také údaje o pověřených zástupcích, jejichž prostřednictvím zapsaná osoba poskytuje platební služby.

(5) Do seznamů podle § 249 odst. 1 písm. a), c) a e) se u příslušné osoby zapisují také údaje o pověřených zástupcích a pobočkách, jejichž prostřednictvím zapsaná osoba poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze v hostitelském členském státě.

(6) Do seznamu podle § 249 odst. 1 písm. f) se zapisují také údaje o provozovateli a účastnících platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Do seznamu podle § 249 odst. 1 písm. g) se zapisuje také údaj o provozovateli systému, jehož je zapsaná osoba účastníkem, a o právním řádu, jímž se řídí závazek mezi účastníky tohoto systému při provádění zúčtování.

(7) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti o udělení povolení k činnosti platební instituce, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz, vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo poskytovatele služby dynamické směny měn podané podle § 9 odst. 3, § 42 odst. 3, § 59 odst. 2, § 68 odst. 3, § 100 odst. 2, § 118 odst. 3 nebo § 254d odst. 2, uvede v seznamu podle § 249 odst. 1 údaj o tom, že právnická osoba dosud nevznikla. Tento údaj Česká národní banka ze seznamu vymaže bez zbytečného odkladu po vzniku právnické osoby.

§ 251

Česká národní banka o provedení zápisu do seznamů podle § 249 odst. 1 písm. a), b), c), d) nebo e) nebo jeho změně informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí čl. 15 odst. 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366.^14)^,^15)

Oznámení o provádění plateb v rámci omezené sítě nebo prostřednictvím elektronických komunikací

§ 252

(1) Osoba, která provádí platby prostřednictvím nástrojů uvedených v § 3 odst. 3 písm. c) bodu 4, oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance způsob, jakým tyto platby provádí, jestliže objem těchto plateb za posledních 12 měsíců poprvé přesáhne částku odpovídající 1 000 000 eur.

(2) Osoba, která začne provádět platby uvedené v § 3 odst. 3 písm. e), oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance způsob, jakým tyto platby provádí.

(3) Česká národní banka na základě oznámení podle odstavců 1 a 2 uveřejní na svých internetových stránkách seznam popisu činností vykonávaných v souladu s § 3 odst. 3 písm. c) bodem 4 a § 3 odst. 3 písm. e).

(4) Česká národní banka na základě oznámení podle odstavců 1 a 2 informuje Evropský orgán pro bankovnictví o činnostech vykonávaných v souladu s § 3 odst. 3 písm. c) bodem 4 a § 3 odst. 3 písm. e).

§ 253

Osoba, která vykonává činnosti uvedené v § 3 odst. 3 písm. e), předloží do konce šestého měsíce od uplynutí předcházejícího účetního období České národní bance zprávu auditora, která ověřuje dodržení limitů podle § 3 odst. 3 písm. e).

§ 254

Úplata za použití platebního prostředku

(1) Příjemci náleží úplata za použití platebního prostředku nejvýše do částky odpovídající přímým nákladům, které mu v souvislosti s použitím daného platebního prostředku vznikají.

(2) Příjemci nenáleží úplata za použití platebního prostředku,

• a) u něhož je mezibankovní poplatek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího mezibankovní poplatky za karetní platební transakce^2) upraven v kapitole II tohoto nařízení, a za platební služby, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující požadavky pro úhrady a inkasa v eurech, nebo

• b) která převyšuje přímé náklady, které mu v souvislosti s použitím daného platebního prostředku vznikají.

(3) Požaduje-li příjemce, poskytovatel nebo jiná osoba za použití určitého platebního prostředku úplatu, nebo nabízí-li slevu, informuje o tom uživatele před zahájením platební transakce, jinak mu úplata za použití platebního prostředku nenáleží.

Služba dynamické směny měn

§ 254a

(1) Nabízí-li před zahájením platební transakce příjemce nebo jiná osoba prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb plátci směnu měn, informuje ten, kdo tuto službu nabízí, plátce před zahájením platební transakce o úplatě a o směnném kurzu, který má být při směně měn použit, jinak mu nenáleží úplata ani rozdíl mezi zaplacenou částkou a částkou, kterou by plátce zaplatil při použití posledního dostupného referenčního směnného kurzu Evropské centrální banky.

(2) Způsob informování o úplatě podle odstavce 1 stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující přeshraniční platby v Unii^17).

§ 254b

Poskytovat službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu, jako podnikání mohou pouze osoby podle § 5 a poskytovatel služby dynamické směny měn.

§ 254c

Poskytovatel služby dynamické směny měn je ten, kdo je oprávněn poskytovat službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu, na základě povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn, které mu udělila Česká národní banka.

§ 254d

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn žadateli,

• a) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice nebo sídlo i skutečné sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice a

• b) který je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i vedoucí osoby žadatele a osoby, které na něm mají kvalifikovanou účast.

(2) Žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku.

§ 254e

(1) Žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek.

(2) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše žadatele do seznamu poskytovatelů služby dynamické směny měn. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu žadatele do seznamu poskytovatelů služby dynamické směny měn. O zápisu do seznamu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje žadatele.

(3) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 254f

(1) Poskytovatel služby dynamické směny měn oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn nebo v jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 254g

Povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn zaniká dnem

• a) smrti nebo zrušení poskytovatele služby dynamické směny měn,

• b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku poskytovatele služby dynamické směny měn,

• c) vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila poskytovateli služby dynamické směny měn povolení k činnosti platební instituce, povolení k činnosti instituce elektronických peněz, povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, nebo

• d) nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn.

§ 254h

(1) Poskytovatel služby dynamické směny měn uplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů.

(2) Pro poskytovatele služby dynamické směny měn se použije § 31 obdobně.

(3) Poskytovatel služby dynamické směny měn poskytuje České národní bance informace o místě, rozsahu a objemu poskytnutých služeb.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle odstavce 1. Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 3.

§ 255

Přístup k platebním účtům

(1) Banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo uzavře s platební institucí, institucí elektronických peněz, správcem informací o platebním účtu, poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu, vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební institucí, zahraniční institucí elektronických peněz, zahraničním správcem informací o platebním účtu, poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy podle čl. 59 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114^19), vydavatelem tokenu vázaného na aktiva podle čl. 16 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 nebo držitelem povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu na jejich žádost smlouvu o platebním účtu, která umožňuje jeho majiteli vykonávat činnost efektivně a bez překážek, a to za objektivních, nediskriminačních a přiměřených podmínek. Banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo nemusí takovou smlouvu uzavřít, může závazek z této smlouvy vypovědět nebo od této smlouvy odstoupit pouze z důvodů, které jsou objektivní, nediskriminační a přiměřené.

(2) Za objektivní, nediskriminační a přiměřené důvody k neuzavření smlouvy o platebním účtu podle odstavce 1 se považuje zejména, jestliže banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo

• a) neposkytuje služby vhodné pro obchodní model žadatele o uzavření smlouvy o platebním účtu,

• b) s žadatelem o smlouvu o platebním účtu v přechozích 12 měsících ukončila závazek ze smlouvy o platebním účtu pro závažné porušení smlouvy nebo pro porušení ustanovení jiného právního předpisu, nebo

• c) by uzavřením smlouvy o platebním účtu porušila ustanovení jiného právního předpisu.

(3) Za objektivní, nediskriminační a přiměřené důvody k ukončení závazku ze smlouvy o platebním účtu podle odstavce 1 se považují zejména tyto důvody:

• a) majitel účtu neprovede žádnou platební transakci prostřednictvím platebního účtu po dobu delší než 24 měsíců,

• b) majitel účtu odmítne návrh na změnu závazku ze smlouvy o platebním účtu, aniž pro to má spravedlivý důvod,

• c) majitel účtu poruší podstatným způsobem smlouvu o platebním účtu,

• d) pominou důvody pro vedení platebního účtu podle tohoto zákona,

• e) banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo přestane poskytovat služby vhodné pro obchodní model majitele účtu, nebo

• f) banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo by trváním závazku ze smlouvy porušila ustanovení jiného právního předpisu.

(4) Odmítne-li banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo uzavřít smlouvu o platebním účtu podle odstavce 1, vypoví-li závazek z této smlouvy nebo odstoupí-li od této smlouvy, bez zbytečného odkladu

• a) to spolu s odůvodněním oznámí České národní bance a

• b) sdělí přiměřené vysvětlení dotčené platební instituci, instituci elektronických peněz, správci informací o platebním účtu, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, vydavateli elektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební instituci, zahraniční instituci elektronických peněz, zahraničnímu správci informací o platebním účtu, poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy podle čl. 59 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114, vydavateli tokenu vázaného na aktiva podle čl. 16 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 nebo držiteli povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to v rozsahu, v jakém tomu nebrání jiný právní předpis.

(5) Odstavce 1 až 4 se použijí obdobně pro přístup k platebnímu účtu toho, kdo podal žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce, instituce elektronických peněz, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební instituce, zahraniční instituce elektronických peněz, zahraničního správce informací o platebním účtu, poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy podle čl. 59 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 nebo vydavatele tokenu vázaného na aktiva podle čl. 16 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 nebo žádost o udělení povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Účinnost smlouvy o platebním účtu lze vázat na udělení příslušného povolení jeho držiteli.

§ 256

Rozhodčí smlouva

Poskytovatel je povinen uzavřít s příjemcem, který není spotřebitelem a se kterým uzavřel smlouvu o platebních službách spočívajících v předávání platebního příkazu a zpracování platebních transakcí, rozhodčí smlouvu pro řešení sporů vyplývajících z porušení přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího mezibankovní poplatky za karetní platební transakce, jestliže o to příjemce požádá. Na právo domáhat se uzavření rozhodčí smlouvy musí být příjemce ve smlouvě o platebních službách upozorněn.

§ 257

Nakládání s osobními údaji

Osoby oprávněné poskytovat platební služby a účastníci nebo provozovatelé platebního systému mohou zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektů těchto údajů, jedná-li se o zpracování výlučně pro účely předcházení podvodným jednáním v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování. Při tom postupují podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů^9) a zákona upravujícího zpracování osobních údajů.

§ 258

Vyřizování stížností a reklamací

(1) Poskytovatel vyřídí stížnost nebo reklamaci uživatele týkající se poskytování platebních služeb do 15 pracovních dnů po dni jejich obdržení. Na žádost uživatele poskytovatel poskytne odpověď v listinné podobě.

(2) Brání-li poskytovateli překážka nezávislá na jeho vůli vyřídit stížnost nebo reklamaci ve lhůtě podle odstavce 1, sdělí uživateli v této lhůtě překážky, které mu ve včasném vyřízení brání, a stížnost nebo reklamaci vyřídí nejpozději do 35 pracovních dnů po dni jejich obdržení.

(3) Na vyřizování stížností a reklamací poskytovatelem služby dynamické směny měn se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.

§ 259

Informace o mimosoudním řešení sporů

Má-li poskytovatel zřízeny internetové stránky, zpřístupní na nich bezplatně informace o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi ním a uživatelem.

§ 260

Práva uživatele

Poskytovatel zpřístupní v listinné podobě ve svých obchodních prostorách, a má-li zřízeny internetové stránky, tak také na nich informační dokument Evropské komise týkající se práv spotřebitele. Osobám se zdravotním postižením poskytovatel zpřístupní tento dokument v přístupném formátu.

§ 261

Důvěryhodnost

Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou považuje osoba, jejíž dosavadní činnost dává předpoklad řádného výkonu činnosti podle tohoto zákona.

§ 262

Pojištění

Ukládá-li tento zákon uzavřít pojistnou smlouvu a řídí-li se pojištění občanským zákoníkem, může pojistitel toto pojištění vypovědět podle § 2805 písm. b) nebo podle § 2807 občanského zákoníku. Pojistitel nebo pojistník může toto pojištění vypovědět také s osmidenní výpovědní dobou do 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o odnětí povolení k činnosti pojištěného uděleného podle tohoto zákona.

§ 263

Zmocnění

Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 10 odst. 4, § 11 odst. 2, § 16 odst. 5, § 17 odst. 3, § 18 odst. 6, § 20 odst. 4, § 27 odst. 4, § 28 odst. 3, § 29 odst. 4, § 30 odst. 2, § 33 odst. 5, § 34 odst. 2, § 38 odst. 2, § 43 odst. 3, § 44 odst. 2, § 46 odst. 2, § 48 odst. 4, § 51 odst. 4, § 52 odst. 2, § 55 odst. 2, § 59 odst. 4, § 60 odst. 3, § 61 odst. 2, § 65a odst. 2, § 69 odst. 4, § 70 odst. 2, § 74 odst. 6, § 75 odst. 3, § 76 odst. 6, § 78 odst. 4, § 86 odst. 4, § 87 odst. 3, § 88 odst. 4, § 89 odst. 3, § 92 odst. 5, § 93 odst. 2, § 96 odst. 2, § 100 odst. 4, § 101 odst. 3, § 102 odst. 2, § 106a odst. 2, § 118 odst. 5, § 119 odst. 4, § 122 odst. 5, § 197 odst. 3, § 221 odst. 5, § 222 odst. 3, § 254e odst. 3, § 254f odst. 2 a § 254h odst. 4.

HLAVA II

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Díl 1

Přechodná ustanovení

§ 264

Povolení k činnosti platební instituce

(1) Platební instituce může poskytovat platební služby na základě oprávnění uděleného podle zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Postupuje při tom podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; § 275 a 276 tím nejsou dotčeny.

(2) Po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se povolení k činnosti platební instituce udělené podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za povolení k činnosti platební instituce udělené podle tohoto zákona.

(3) Nedoloží-li platební instituce České národní bance do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že splňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti platební instituce podle tohoto zákona, Česká národní banka jí povolení k činnosti platební instituce odejme. Toto rozhodnutí je vykonatelné nejdříve po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 větě první.

§ 265

Registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

(1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu může poskytovat platební služby na základě registrace podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Postupuje při tom podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; § 275 a 276 tím nejsou dotčeny.

(2) Po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu udělené podle tohoto zákona.

(3) Nedoloží-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu České národní bance do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že splňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle tohoto zákona, Česká národní banka mu povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu odejme. Toto rozhodnutí je vykonatelné nejdříve po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 větě první.

§ 266

Povolení k činnosti instituce elektronických peněz

(1) Instituce elektronických peněz může vydávat elektronické peníze a poskytovat platební služby na základě oprávnění uděleného podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Postupuje při tom podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; § 275 a 276 tím nejsou dotčeny.

(2) Po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se povolení k činnosti instituce elektronických peněz udělené podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za povolení k činnosti instituce elektronických peněz udělené podle tohoto zákona.

(3) Nedoloží-li instituce elektronických peněz České národní bance do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že splňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz podle tohoto zákona, Česká národní banka jí povolení k činnosti instituce elektronických peněz odejme. Toto rozhodnutí je vykonatelné nejdříve po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 větě první.

§ 267

Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu může vydávat elektronické peníze a poskytovat platební služby na základě registrace podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Postupuje při tom podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; § 275 a 276 tím nejsou dotčeny.

(2) Po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu udělené podle tohoto zákona.

(3) Nedoloží-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu České národní bance do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že splňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu podle tohoto zákona, Česká národní banka mu povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu odejme. Toto rozhodnutí je vykonatelné nejdříve po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 větě první.

§ 268

Poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce

Česká národní banka zapíše u příslušné platební instituce nebo instituce elektronických peněz do seznamu podle § 249 odst. 1 písm. a) a c) také údaje o obchodních zástupcích, kteří byli u příslušné osoby zapsáni v seznamu platebních institucí nebo institucí elektronických peněz podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 269

Poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce

Platební instituce a instituce elektronických peněz se po 6 měsících ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za držitele souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce uděleného podle tohoto zákona; tento souhlas se vztahuje na obchodní zástupce, kteří byli v souvislosti s výkonem činnosti v hostitelském členském státě oznámeni České národní bance podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 270

Poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky

Platební instituce a instituce elektronických peněz se po 6 měsících ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za držitele souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky uděleného podle tohoto zákona; tento souhlas se vztahuje na pobočky, které byly v souvislosti s výkonem činnosti v hostitelském členském státě oznámeny České národní bance podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 271

Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování udělené podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování udělené podle tohoto zákona.

§ 272

Poskytovatelé elektronických komunikací

(1) Povolení k činnosti nebo registrace podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se vztahují na provádění platebních transakcí poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za povolení k činnosti, které se vztahuje na poskytování platební služby podle § 3 odst. 1 písm. c), d) a f).

(2) Platební instituce, které bylo podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uděleno povolení k provádění platebních transakcí poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení, udržuje vzhledem k těmto platebním transakcím kapitálovou přiměřenost a minimální výši kapitálu podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Po uplynutí lhůty 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona udržuje platební instituce kapitálovou přiměřenost a minimální výši kapitálu podle tohoto zákona.

§ 273

Povolení k činnosti nebo registrace podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se vztahují na vydávání a správu platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za povolení k činnosti, které se vztahuje na poskytování platební služby podle § 3 odst. 1 písm. e).

§ 274