← Aktuální text · Historie

Zákon, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Aktuální text a fecha 2019-01-03

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o dluhopisech

Čl. I

Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 137/2014 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

„HLAVA V

AGENT PRO ZAJIŠTĚNÍ

§ 20

Zajištění dluhopisu a agent pro zajištění

(1) Splacení dluhopisu a vyplacení výnosu dluhopisu a jiné dluhy s dluhopisy související lze ve vztahu ke každé emisi dluhopisů zajistit též zřízením zástavního práva nebo jiného zajištění ve prospěch vlastníků dluhopisů a případně též dalších osob uvedených v emisních podmínkách (dále jen „oprávněné osoby“) na základě písemné smlouvy uzavřené mezi agentem pro zajištění jako zástavním věřitelem nebo příjemcem jiného zajištění a emitentem nebo jiným poskytovatelem zajištění. Takto zajištěnými pohledávkami mohou být pohledávky podmíněné nebo pohledávky, které mají vzniknout v budoucnu, jakož i pohledávky určitého druhu vznikající v určité době nebo různé pohledávky vznikající z téhož právního důvodu. Ve vztahu k jedné emisi dluhopisů lze ustanovit jen jednoho agenta pro zajištění.

(2) Agent pro zajištění vykonává práva věřitele, zástavního věřitele nebo jiného příjemce zajištění vlastním jménem ve prospěch oprávněných osob; to platí i pro případ insolvenčního řízení, výkonu rozhodnutí nebo exekuce týkajících se zástavce nebo jiného poskytovatele zajištění nebo jejich majetku. Plnění získané ze zajištění (dále jen „získané plnění“) náleží oprávněným osobám v poměru určeném v emisních podmínkách; je-li agent pro zajištění bankou nebo obchodníkem s cennými papíry, považuje se získané plnění v tomto rozsahu za majetek zákazníka podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

(3) Emisní podmínky dluhopisů zajištěných podle odstavce 1 musí obsahovat údaje nutné k identifikaci agenta pro zajištění a jeho označení jako agenta pro zajištění. Nezpřístupní-li emitent smlouvu podle odstavce 1, nebo alespoň její podstatnou část, investorům stejným způsobem jako emisní podmínky, musí emisní podmínky dluhopisů zajištěných podle odstavce 1 obsahovat alespoň popis práv a povinností agenta pro zajištění.

(4) Vyžaduje-li jiný právní předpis nebo právní jednání údaje o zástavním věřiteli nebo zajištěném dluhu, uvedou se údaje nutné k identifikaci agenta pro zajištění, údaj identifikující dluhopis, a identifikace zajištěného dluhu alespoň odkazem na smlouvu podle odstavce 1 nebo jiný dokument.

(5) Smlouva podle odstavce 1 upraví podmínky a postup při změně v osobě agenta pro zajištění.

(6) Změnou v osobě agenta pro zajištění práva a povinnosti agenta pro zajištění přecházejí v plném rozsahu na nového agenta pro zajištění. Písemnost dokládající právní skutečnost, na jejímž základě ke změně v osobě agenta pro zajištění došlo, je podkladem pro zápis změny v osobě agenta pro zajištění do veřejného seznamu nebo veřejného rejstříku; návrh na zápis je oprávněn podat vždy též nový agent pro zajištění.

§ 20a

Práva a povinnosti agenta pro zajištění

(1) Agent pro zajištění je vždy vázán rozhodnutím vlastníků dluhopisů podle § 20 odst. 1 přijatým na schůzi vlastníků alespoň prostou většinou hlasů ohledně toho, jak má vykonávat práva z příslušné emise dluhopisů ve vztahu k zástavnímu právu nebo jinému zajištění podle § 20 odst. 1.

(2) Rozhodne-li schůze vlastníků o změně v osobě agenta pro zajištění, přechází práva a povinnosti ze smlouvy podle § 20 odst. 1 a emisních podmínek na nového agenta pro zajištění.

(3) Agent pro zajištění zpřístupní oprávněným osobám bez zbytečného odkladu podstatné informace týkající se zástavního práva nebo jiného zajištění podle § 20 odst. 1, zejména informace o případném výkonu zástavního práva nebo jiného zajištění.

(4) Agent pro zajištění vykonává svou činnost s odbornou péčí, zejména jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu vlastníků dluhopisů podle § 20 odst. 1.

(5) Agent pro zajištění je oprávněn

(6) Při výkonu práv podle odstavce 5 se na agenta pro zajištění hledí, jako by byl věřitelem každé zajištěné pohledávky.

(7) V rozsahu, v jakém uplatňuje práva ze zajištění spojená s dluhopisy agent pro zajištění, nemohou vlastníci dluhopisů podle § 20 odst. 1 uplatňovat taková práva samostatně; tím není dotčeno právo těchto vlastníků dluhopisů rozhodnout o změně v osobě agenta pro zajištění.

(8) Ustanovení občanského zákoníku o správě cizího majetku se pro agenta pro zajištění nepoužijí.“.

Dosavadní hlava V se označuje jako hlava VI.

Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno d).

„(2) Nesvolá-li schůzi vlastníků emitent, je v případě podle odstavce 1 písm. b) nebo c), nebo stanoví-li tak emisní podmínky, povinen schůzi vlastníků svolat bez zbytečného odkladu agent pro zajištění. Schůzi vlastníků je oprávněn svolat též vlastník dluhopisu, jde-li o případ, kdy emitent porušil svou povinnost podle odstavce 1, nebo jde-li o jiný případ upravený v emisních podmínkách, ledaže agent pro zajištění svolal schůzi vlastníků podle věty první.“.

„(3) Smlouva podle § 20 odst. 1 upraví postup při změně v osobě agenta pro zajištění v důsledku rozhodnutí schůze vlastníků svolané z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. c).“.

Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8.

Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7.

„§ 24

Společný zástupce vlastníků dluhopisů

(1) Ve vztahu ke každé emisi dluhopisů lze ustanovit společného zástupce všech vlastníků dluhopisů této emise (dále jen „společný zástupce“) na základě písemné smlouvy uzavřené nejpozději k datu emise dluhopisů mezi společným zástupcem a emitentem. Pro tyto účely se na společného zástupce hledí, jako by byl věřitelem každé pohledávky každého vlastníka dluhopisu. O jmenování nebo o změně v osobě společného zástupce může kdykoli rozhodnout i schůze vlastníků.

(2) Nestanoví-li smlouva podle odstavce 1 jinak, vykonává společný zástupce vedle práv podle odstavce 8 rovněž veškerá práva agenta pro zajištění podle § 20 a 20a, ledaže je agentem pro zajištění ustanovena osoba odlišná od společného zástupce. Vykonává-li společný zástupce práva agenta pro zajištění, plní i povinnosti agenta pro zajištění podle § 20 a 20a.

(3) Rozhodne-li schůze vlastníků o jmenování nebo o změně v osobě společného zástupce, je emitent tímto rozhodnutím vázán.

(4) Společný zástupce vykonává svou činnost s odbornou péčí, zejména jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu vlastníků dluhopisů. Společný zástupce vykonává veškerá práva věřitele v souladu s emisními podmínkami nebo smlouvou podle odstavce 1 vlastním jménem ve prospěch vlastníků dluhopisů; to platí i po jmenování nuceného správce krytých bloků (§ 32a odst. 1) a pro případ insolvenčního řízení, výkonu rozhodnutí nebo exekuce týkajících se emitenta dluhopisů nebo jeho majetku.

(5) Emisní podmínky nebo rozhodnutí schůze vlastníků musí obsahovat údaje nutné k identifikaci společného zástupce vlastníků dluhopisů a jeho označení jako společného zástupce. Nezpřístupní-li emitent smlouvu podle odstavce 1, nebo alespoň její podstatnou část, investorům stejným způsobem jako emisní podmínky, musí emisní podmínky obsahovat alespoň popis práv a povinností společného zástupce.

(6) Společný zástupce je vždy vázán rozhodnutím vlastníků dluhopisů přijatým na schůzi vlastníků alespoň prostou většinou hlasů ohledně toho, jak má vykonávat práva z příslušné emise dluhopisů.

(7) Smlouva podle odstavce 1 nebo emisní podmínky upraví podmínky a postup při změně v osobě společného zástupce. Dojde-li ke změně v osobě společného zástupce, přecházejí práva a povinnosti ze smlouvy podle odstavce 1 a emisních podmínek v plném rozsahu na nového společného zástupce.

(8) Nestanoví-li emisní podmínky nebo smlouva podle odstavce 1 jinak, je společný zástupce oprávněn

(9) Při výkonu oprávnění podle odstavce 8 se na společného zástupce hledí, jako by byl věřitelem každé pohledávky každého vlastníka dluhopisů. V rozsahu, v jakém uplatňuje práva spojená s dluhopisy společný zástupce, nemohou vlastníci dluhopisů uplatňovat taková práva samostatně; tím není dotčeno právo vlastníků dluhopisů rozhodnout o změně v osobě společného zástupce.“.

„Díl 1

Požadavky na kryté dluhopisy a na jejich emitenta“.

„(1) Krytým dluhopisem je dluhopis nebo obdobný cenný papír představující právo na splacení dlužné částky vydávaný podle práva cizího státu, jehož emitentem je banka a který k datu emise splňuje požadavky podle § 28a odst. 1 a 2.

(2) Krytý dluhopis může být hypotečním zástavním listem (§ 28b odst. 1), veřejnoprávním zástavním listem (§ 28b odst. 2), nebo smíšeným zástavním listem (§ 28b odst. 3).

(3) Hypoteční úvěr je úvěr, který je alespoň částečně zajištěn zástavním právem k nemovité věci, a to ode dne vzniku právních účinků zástavního práva. Pohledávku z hypotečního úvěru lze zapsat do rejstříku krycích aktiv [§ 32 odst. 3 písm. a)] teprve dnem, kdy se emitent krytých dluhopisů dozví o právních účincích vzniku zástavního práva k nemovité věci.“.

„(5) Ve vztahu ke krytým dluhopisům, které jsou vydávány podle práva cizího státu, se v tomto zákoně rozumí

„§ 28a

Pravidla pro krycí portfolio

(1) Souhrnná hodnota všech krycích aktiv (§ 30a) v krycím portfoliu (§ 30c odst. 1) musí být rovna alespoň 102 % souhrnné hodnoty všech dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží (§ 31a odst. 1) a které s ním tvoří krytý blok, nestanoví-li emisní podmínky vyšší limit. Při plnění povinnosti podle věty první se krycí aktiva, s výjimkou derivátů, vyjadřují v jejich jmenovité hodnotě, a deriváty v krytém bloku se vyjadřují v jejich reálné hodnotě podle mezinárodních účetních standardů upravených nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, v platném znění, přičemž

(2) Souhrnná hodnota všech krycích aktiv v krycím portfoliu musí být rovna alespoň 85 % souhrnné hodnoty všech dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, nestanoví-li emisní podmínky vyšší limit. Při plnění povinnosti podle věty první se nepřihlíží ke krycím aktivům podle § 31 odst. 2 písm. d) a e) a podle čl. 129 odst. 1 písm. c) a čl. 129 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(3) Jmenovitá hodnota pohledávky z hypotečního úvěru v krycím portfoliu nesmí přesahovat 100 % zástavní hodnoty zastavené nemovité věci (§ 29), která slouží k zajištění této pohledávky, nestanoví-li emisní podmínky nižší limit. V rozsahu, v jakém pohledávka z hypotečního úvěru přesahuje tento limit, se k ní pro účely odstavců 1 a 2 nepřihlíží.

(4) Pro účely odstavců 1 a 2 se jmenovitá hodnota pohledávky z hypotečního úvěru v krycím portfoliu v případě selhání dlužníka podle čl. 178 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo při splnění přísnější podmínky podle emisních podmínek, sníží o 100 %.

§ 28b

Druhy krytých dluhopisů

(1) Hypotečním zástavním listem je krytý dluhopis, z jehož emisních podmínek plyne, že povinnost podle § 28a odst. 2 má být plněna jen s využitím krycích aktiv podle § 31 odst. 2 písm. a) nebo podle čl. 129 odst. 1 písm. d) až f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012. Pouze hypoteční zástavní listy mohou ve svém názvu obsahovat označení „hypoteční zástavní list“. Hypoteční zástavní listy mohou ve svém názvu obsahovat i svým významem odpovídající označení v cizím jazyce.

(2) Veřejnoprávním zástavním listem je krytý dluhopis, z jehož emisních podmínek plyne, že povinnost podle § 28a odst. 2 má být plněna jen s využitím krycích aktiv podle § 31 odst. 2 písm. b) a c) nebo podle čl. 129 odst. 1 písm. a) a b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(3) Smíšeným zástavním listem je krytý dluhopis, který není hypotečním zástavním listem ani veřejnoprávním zástavním listem.

§ 28c

Povinnost dodržovat pravidla pro krycí portfolio

(1) Emitent krytých dluhopisů zajistí plnění požadavků podle § 28a.

(2) Emitent krytých dluhopisů, které ve svém názvu obsahují označení „CRR“, zajistí ve vztahu k těmto krytým dluhopisům plnění požadavků podle čl. 129 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Pouze kryté dluhopisy, které splňují požadavky podle čl. 129 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, mohou ve svém názvu obsahovat označení „CRR“.

(3) Emitent hypotečních zástavních listů zajistí ve vztahu k těmto krytým dluhopisům plnění požadavku podle § 28b odst. 1.

(4) Emitent veřejnoprávních zástavních listů zajistí ve vztahu k těmto krytým dluhopisům plnění požadavku podle § 28b odst. 2.

(5) Od okamžiku jmenování nuceného správce krytých bloků se požadavky podle § 28a, 28b ani požadavky podle čl. 129 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nepoužijí.

§ 28d

Monitor krytého bloku

(1) Emitent krytých dluhopisů může písemnou smlouvou pověřit jinou osobu jako monitora krytého bloku kontrolou krytého bloku a související části evidence krytých bloků.

(2) Je-li uzavřena smlouva podle odstavce 1, obsahují emisní podmínky nebo prospekt krytých dluhopisů nebo smlouva týkající se krytých dluhopisů, jejíž příslušnou část emitent zpřístupnil investorům stejným způsobem jako emisní podmínky nebo prospekt, údaje nutné k identifikaci monitora krytého bloku.

(3) Dokument podle odstavce 2 může obsahovat popis práv a povinností monitora krytého bloku a předpoklady pro řádný výkon této činnosti.

(4) Smlouva podle odstavce 1 zavazuje monitora krytého bloku zpřístupnit bez zbytečného odkladu vlastníkům krytých dluhopisů podstatné informace o tom, zda a jak emitent krytých dluhopisů plní své povinnosti podle § 28c.

(5) Monitor krytého bloku vykonává svou činnost s odbornou péčí, zejména jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu vlastníků krytých dluhopisů, zejména plní povinnosti stanovené v odstavci 4 a v dokumentu podle odstavce 2.“.

„(1) Na zastavené nemovité věci nesmí váznout zástavní právo třetí osoby, které by bylo ve stejném nebo v přednostním pořadí před zástavním právem zajišťujícím pohledávku z hypotečního úvěru zapsanou do rejstříku krycích aktiv. Převod zastavené nemovité věci nesmí být omezen dříve vzniklým omezením převodu nemovité věci. Tyto podmínky musí být splněny po celou dobu, po kterou je pohledávka z hypotečního úvěru zapsána do rejstříku krycích aktiv; jmenovitá hodnota pohledávky, která nesplňuje tento požadavek, je pro účely § 28a odst. 1 rovna nule.“.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.

„§ 30a

Krycí aktiva

Věc uvedená v § 31 odst. 1 a 2 a zapsaná v rejstříku krycích aktiv je krycím aktivem.

§ 30b

Pravidla pro rejstřík krycích aktiv

(1) Po jmenování nuceného správce krytých bloků lze zapsat věc do rejstříku krycích aktiv jen s předchozím souhlasem vlastníků krytých dluhopisů. K zápisu provedenému bez tohoto předchozího souhlasu se nepřihlíží.

(2) Emitent krytých dluhopisů musí vymazat z rejstříku krycích aktiv věc, která po svém zápisu přestala být věcí uvedenou v § 31 odst. 1 nebo 2. Nucený správce krytých bloků tuto povinnost nemá.

(3) Emitent krytých dluhopisů ani nucený správce krytých bloků nemusí vymazat z rejstříku krycích aktiv žádnou věc, ani když souhrnná hodnota všech krycích aktiv v rámci jednoho krycího portfolia přesahuje limit 102 % souhrnné hodnoty všech dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.

(4) Přesahuje-li souhrnná hodnota všech krycích aktiv v rámci jednoho krycího portfolia po jmenování nuceného správce krytých bloků limit 102 % souhrnné hodnoty všech dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, může nucený správce krytých bloků se souhlasem vlastníků krytých dluhopisů vymazat některou z věcí z rejstříku krycích aktiv.

(5) Dojde-li po jmenování nuceného správce krytých bloků ke splacení všech dluhů, k jejichž krytí krycí portfolio slouží, přestane nucený správce krytých bloků bez zbytečného odkladu vykonávat plnou správu tohoto krytého bloku a zajistí, aby věci, které v krycím portfoliu zůstaly, přestaly být evidovány jako součást tohoto krycího portfolia.

§ 30c

Krycí portfolio

(1) Krycím portfoliem je evidenčně oddělená část majetku emitenta krytých dluhopisů tvořená věcmi zapsanými do rejstříku krycích aktiv a věcmi uvedenými v § 31 odst. 4, která slouží ke krytí dluhů podle § 31a.

(2) Emitent krytých dluhopisů vytvoří podle svého uvážení jedno nebo více krycích portfolií.

(3) K vytvoření krycího portfolia dochází zápisem alespoň jedné věci do rejstříku krycích aktiv odděleně od ostatních věcí již zapsaných v rejstříku krycích aktiv a určením dluhů, k jejichž krytí má toto krycí portfolio sloužit, alespoň v evidenci podle § 32 odst. 3 písm. c). Určení dluhů se nevyžaduje, vytvořil-li emitent krytých dluhopisů jen jedno krycí portfolio; v takovém případě slouží krycí portfolio ke krytí dluhů ze všech krytých dluhopisů vydaných tímto emitentem v oběhu.

(4) Každá věc zapsaná v rejstříku krycích aktiv musí být zapsána jako součást právě jednoho krycího portfolia.

(5) Věci zapsané do rejstříku krycích aktiv nelze převést, zastavit ani jinak použít jako zajištění. To platí i po uplatnění některého z opatření k předcházení krizím nebo opatření k řešení krize podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu vůči emitentovi krytých dluhopisů Českou národní bankou.

§ 30d

Krytý blok

(1) Krytým blokem je evidenčně oddělená část jmění emitenta krytých dluhopisů tvořená krycím portfoliem a dluhy, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.

(2) Likvidace, opatření České národní banky podle zákona o bankách ani opatření k předcházení krizím nebo opatření k řešení krize podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ani jmenování nuceného správce krytých bloků ohledně emitenta krytých dluhopisů nemají vliv na práva a povinnosti plynoucí z věcí a dluhů, které tvoří kryté bloky tohoto emitenta.“.

„§ 31

Způsobilá krycí aktiva a související věci

(1) Do rejstříku krycích aktiv lze zapsat věc uvedenou v čl. 129 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, přičemž derivát musí splňovat podmínky podle odstavce 2 písm. e) a odstavce 3.

(2) Do rejstříku krycích aktiv lze zapsat i tyto věci, i když nesplňují požadavek podle odstavce 1:

(3) Derivát uvedený v odstavci 2 písm. e) lze zapsat do rejstříku krycích aktiv nebo jej z rejstříku krycích aktiv vymazat pouze s předchozím souhlasem druhé smluvní strany.

(4) Do krycího portfolia bez nutnosti zápisu do rejstříku krycích aktiv náleží tyto věci:

(5) O věcech podle odstavce 4 vede emitent krytých dluhopisů nebo nucený správce krytých bloků evidenci podle § 32 odst. 3 písm. b).“.

„§ 31a

Způsobilé dluhy a související dluhy

(1) Emitent krytých dluhopisů nebo nucený správce krytých bloků vede ke každému krycímu portfoliu evidenci dluhů podle § 32 odst. 3 písm. c) a d), k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.

(2) Do evidence podle § 32 odst. 3 písm. c) se zapisují dluhy z krytých dluhopisů v oběhu, zejména povinnost splatit krytý dluhopis a vyplatit naběhlý výnos krytého dluhopisu. Dluhy podle věty první mohou být v evidenci podle § 32 odst. 3 písm. c) vymezeny zejména určením jedné nebo více emisí krytých dluhopisů. Za kryté dluhopisy v oběhu se považují kryté dluhopisy ve vlastnictví osob odlišných od emitenta nebo kryté dluhopisy ve vlastnictví emitenta, které byly emitentem poskytnuty jiné osobě jako zajištění. Dluhy lze vymezit i určením emisí krytých dluhopisů, které ještě nebyly vydány.

(3) Do evidence podle § 32 odst. 3 písm. d) se zapisují dluhy související s dluhy podle odstavce 2, které jsou určené v emisních podmínkách nebo v prospektu těchto krytých dluhopisů nebo ve smlouvě týkající se krytých dluhopisů, jejíž příslušnou část emitent krytých dluhopisů zpřístupnil investorům stejným způsobem jako emisní podmínky nebo prospekt krytých dluhopisů.

(4) Souvisejícím dluhem podle odstavce 3 může být zejména dluh odpovídající pohledávce

„§ 32

Evidence krytých bloků a informační povinnosti emitenta

(1) Emitent krytých dluhopisů vede ke všem svým emisím krytých dluhopisů v oběhu a ke všem svým krycím portfoliím evidenci krytých bloků poskytující úplné podklady pro posouzení, zda a jak plní své povinnosti podle § 28a.

(2) Od okamžiku jmenování nuceného správce krytých bloků vede evidenci krytých bloků nucený správce krytých bloků, a to ve stejném rozsahu jako emitent krytých dluhopisů.

(3) Evidencí krytých bloků jsou tyto seznamy věcí a dluhů vedené emitentem krytých dluhopisů nebo nuceným správcem krytých bloků:

(4) Seznamy podle odstavce 3 nejsou veřejným seznamem. Na údaje v těchto seznamech se vztahuje bankovní tajemství. Pro poskytování údajů z těchto seznamů se § 38 zákona o bankách použije obdobně.

(5) Emitent krytých dluhopisů pravidelně informuje Českou národní banku o tom, zda a jak plní své povinnosti podle § 28c.

(6) Náležitosti a způsob vedení evidence krytých bloků podle odstavce 1 a způsob plnění informačních povinností emitenta krytých dluhopisů podle odstavce 5, včetně periodicity, stanoví Česká národní banka vyhláškou.“.

„Díl 2

Nucený správce krytých bloků

§ 32a

Jmenování nuceného správce krytých bloků

(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu jmenuje nuceného správce krytých bloků pro všechny kryté bloky emitenta krytých dluhopisů, jestliže

(2) Nuceným správcem krytých bloků může být pouze

(3) Nuceným správcem krytých bloků nesmí být insolvenční správce, dočasný správce ani likvidátor emitenta krytých dluhopisů ani jiná osoba, u které hrozí střet zájmů.

§ 32b

Práva a povinnosti nuceného správce krytých bloků

(1) Nucený správce krytých bloků vykonává plnou správu všech krytých bloků příslušného emitenta krytých dluhopisů. Správa krytých bloků nuceným správcem krytých bloků končí, byly-li všechny kryté bloky převedeny podle § 32d, nebo zanikly-li postupem podle § 32e.

(2) Nucený správce krytých bloků vykonává svou činnost s odbornou péčí. Výkon činnosti nuceného správce krytých bloků s odbornou péčí zejména znamená, že nucený správce krytých bloků jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu vlastníků krytých dluhopisů, zejména plní povinnosti stanovené v této hlavě a v emisních podmínkách nebo v prospektu příslušných krytých dluhopisů.

(3) K právnímu jednání, které se týká věci zapsané v rejstříku krycích portfolií, které není plněním dluhu a které učinila po jmenování nuceného správce krytých bloků osoba odlišná od tohoto správce bez souhlasu tohoto správce, se nepřihlíží.

(4) Nucený správce krytých bloků vykonává práva a plní povinnosti vždy ve prospěch příslušného krytého bloku.

(5) Nucený správce krytých bloků může sjednat závazek ve prospěch nebo k tíži krytého bloku pouze za účelem zlepšení likvidity nebo zajištění proti riziku.

(6) Emitent krytých dluhopisů, insolvenční správce, likvidátor nebo dočasný správce emitenta krytých dluhopisů poskytují nucenému správci krytých bloků součinnost, aby mohl plnit své povinnosti.

(7) Nucený správce krytých bloků poskytuje emitentovi krytých dluhopisů, insolvenčnímu správci, likvidátorovi nebo dočasnému správci emitenta krytých dluhopisů součinnost, aby mohly tyto osoby plnit své povinnosti.

(8) Je-li po zahájení insolvenčního řízení vůči emitentovi krytých dluhopisů souhrnná hodnota krycích aktiv v krycím portfoliu nižší než souhrnná hodnota dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, jsou vlastníci krytých dluhopisů oprávněni přihlásit své pohledávky v rozsahu, v jakém nejsou kryty krycím portfoliem. Nucený správce krytých bloků vyčíslí pohledávky vlastníků krytých dluhopisů v rozsahu, v jakém nejsou kryty krycím portfoliem, a toto vyčíslení zašle bez zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu ve lhůtě stanovené pro přihlašování pohledávek v insolvenčním řízení.

§ 32c

Účty ve prospěch krycího portfolia

(1) Nucený správce krytých bloků zřídí bez zbytečného odkladu po svém jmenování účet u osoby uvedené v § 72 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech k přijímání plateb podle § 31 odst. 4 písm. e) nebo plateb podle odstavce 2 a informuje osoby, kterých by se toto mohlo týkat, o jednoznačném identifikátoru tohoto účtu a sdělí jim též další informace, které jsou podstatné.

(2) Osoba, která obdrží platbu ve prospěch krycího portfolia, ji převede bez zbytečného odkladu na účet podle odstavce 1, nebo, není-li jí znám jednoznačný identifikátor tohoto účtu, ji převede jiným způsobem nucenému správci krytých bloků ve prospěch příslušného krycího portfolia; to platí i po zahájení insolvenčního řízení vůči emitentovi krytých dluhopisů.

§ 32d

Převod krytého bloku nuceným správcem krytých bloků

(1) Se souhlasem České národní banky může nucený správce krytých bloků převést krytý blok na osobu podle § 32a odst. 2; k převodu krytého bloku bez tohoto souhlasu se nepřihlíží. Nucený správce krytých bloků nesmí takto krytý blok převést na sebe; k převodu krytého bloku na nuceného správce krytých bloků se nepřihlíží. Je-li krytý blok převeden za úplatu, převede tuto úplatu nucený správce bez zbytečného odkladu, po započtení své odměny za správu a převod krytého bloku, do majetku nebo do majetkové podstaty emitenta krytých dluhopisů, jehož krytý blok byl takto převeden.

(2) Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 na žádost nuceného správce krytých bloků, je-li to v zájmu vlastníků příslušných krytých dluhopisů.

(3) K převodu krytého bloku podle odstavce 1 ani jeho účinnosti vůči třetím osobám není kromě souhlasu České národní banky potřeba žádný jiný veřejnoprávní ani soukromoprávní souhlas ani žádné oznámení. K platnosti takového převodu ani jeho účinnosti vůči třetím osobám se nevyžaduje ani jiné právní jednání než smlouva mezi nuceným správcem krytého bloku a osobou podle § 32a odst. 2.

(4) Je-li souhrnná hodnota krycích aktiv v krycím portfoliu po jmenování nuceného správce krytých bloků nižší než souhrnná hodnota dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, může k převodu podle odstavce 1 dojít až po poměrném snížení dluhů z krytých dluhopisů podle § 32e odst. 1.

(5) Rozhodnou-li o tom vlastníci krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, které jsou součástí krytého bloku podle odstavce 1, alespoň prostou většinou hlasů ve vztahu ke každé dotčené emisi krytých dluhopisů, musí nucený správce krytých bloků požádat Českou národní bankou o souhlas podle odstavce 1 a, je-li tento souhlas udělen, převést krytý blok podle odstavce 1.

(6) Nucený správce krytých bloků je vždy vázán rozhodnutím vlastníků krytých dluhopisů ohledně převodu krytého bloku.

(7) Dojde-li k převodu krytého bloku podle odstavce 1, může Česká národní banka uložit

§ 32e

Poměrné snížení dluhů, zpeněžení krycího portfolia a předčasné splacení krytých dluhopisů

(1) Je-li souhrnná hodnota krycích aktiv v krycím portfoliu po jmenování nuceného správce krytých bloků nižší než souhrnná hodnota dluhů z krytých dluhopisů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, může nucený správce krytých bloků se souhlasem České národní banky rozhodnout, že se tyto dluhy poměrně snižují. Poměrným snížením dluhů dochází v rozsahu tohoto snížení k trvalému snížení jmenovité hodnoty krytých dluhopisů, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny. Zároveň dochází k snížení nebo zániku pohledávek z těchto krytých dluhopisů v rozsahu snížení jejich jmenovité hodnoty.

(2) Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 na žádost nuceného správce krytých bloků, je-li to v zájmu vlastníků krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio podle odstavce 1 slouží.

(3) Rozhodnou-li o tom vlastníci krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio podle odstavce 1 slouží, alespoň prostou většinou hlasů ve vztahu ke každé dotčené emisi krytých dluhopisů, musí nucený správce krytých bloků požádat Českou národní bankou o souhlas podle odstavce 1 a, je-li tento souhlas udělen, rozhodnout podle odstavce 1.

(4) Po poměrném snížení dluhů podle odstavce 1 může nucený správce krytých bloků se souhlasem České národní banky rozhodnout o tom, že se krycí portfolio podle odstavce 1 zpeněží a že kryté dluhopisy, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio podle odstavce 1 slouží, budou předčasně splaceny. Odstavce 2 a 3 se použijí obdobně.

(5) K poměrnému snížení dluhů podle odstavce 1 ani ke zpeněžení a předčasnému splacení podle odstavce 4 ani k jejich účinnosti vůči třetím osobám není kromě souhlasu České národní banky potřeba žádný jiný veřejnoprávní ani soukromoprávní souhlas ani žádné oznámení. K platnosti poměrného snížení dluhů nebo předčasného splacení ani k jejich účinnosti vůči třetím osobám se nevyžaduje jiné právní jednání než rozhodnutí nuceného správce krytého bloku podle odstavce 1 nebo 4.

(6) Nucený správce krytých bloků je vždy vázán rozhodnutím vlastníků krytých dluhopisů ohledně poměrného snížení dluhů nebo zpeněžení krycího portfolia a předčasného splacení krytých dluhopisů.

(7) Dojde-li k poměrnému snížení dluhů podle odstavce 1 nebo ke zpeněžení a předčasnému splacení podle odstavce 4, může Česká národní banka uložit

„ČÁST ČTVRTÁ

PŘESTUPKY VE VZTAHU KE KRYTÝM DLUHOPISŮM

§ 40

(1) Emitent krytých dluhopisů se dopustí přestupku tím, že

(2) Nucený správce krytých bloků se dopustí přestupku tím, že

(3) Insolvenční správce, likvidátor nebo dočasný správce emitenta krytých dluhopisů se dopustí přestupku tím, že neposkytne součinnost nucenému správci krytých bloků podle § 32b odst. 6.

(4) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do výše 20 000 000 Kč.

(5) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč.

§ 41

Příslušnost k projednání přestupků

Přestupky podle § 40 projednává Česká národní banka.“.

Dosavadní část čtvrtá se označuje jako část pátá.

„§ 45

Je-li ustanoven agent pro zajištění k zajištění dluhů nesouvisejících s vydáváním dluhopisů, použijí se § 20 a 20a obdobně.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

ČÁST DRUHÁ

Změna občanského soudního řádu

Čl. III

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb. a zákona č. 365/2017 Sb., se mění takto:

„(3) Výkonu rozhodnutí nepodléhá majetek, který je součástí krycího portfolia emitenta krytých dluhopisů, jestliže se stal součástí krycího portfolia před podáním návrhu na výkon rozhodnutí. To neplatí, jde-li o výkon rozhodnutí k uspokojení pohledávek, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.“.

Čl. IV

Přechodná ustanovení

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření

Čl. V

V § 9 odst. 1 písm. d) zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění zákona č. 423/2003 Sb., se slova „hypotečními zástavními listy a s obdobnými produkty, vydávanými členskými státy“ nahrazují slovy „krytými dluhopisy a s obdobnými investičními nástroji, jejichž emitent má sídlo v členském státě“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o Státním fondu rozvoje bydlení

Čl. VI

Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona č. 391/2002 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 61/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 71/2010 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 276/2012 Sb. a zákona č. 111/2018 Sb., se mění takto:

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu

Čl. VII

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 204/2017 Sb., se mění takto:

^63) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402.“.

Poznámka pod čarou č. 19 se zrušuje.

„§ 161a

Přestupky fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o sekuritizaci

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím obecný rámec pro sekuritizaci a vytvářející zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci^63).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do

„§ 182

Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o sekuritizaci

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím obecný rámec pro sekuritizaci a vytvářející zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci^63).

(2) Institucionální investor, který obdržel pokyn k plnění povinností od jiného institucionálního investora podle čl. 5 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z těchto povinností.

(3) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do

(4) Za přestupek podnikající osoby podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do

Čl. VIII

Přechodná ustanovení

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o správních poplatcích

Čl. IX

Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb. a zákona č. 171/2018 Sb., se mění takto:

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o podpoře výstavby družstevních bytů ze Státního fondu rozvoje bydlení

Čl. X

V § 14 odst. 1 zákona č. 378/2005 Sb., o podpoře výstavby družstevních bytů ze Státního fondu rozvoje bydlení, a o změně zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, písmeno b) zní:

ČÁST OSMÁ

Změna insolvenčního zákona

Čl. XI

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona 64/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb. a zákona č. 182/2018 Sb., se mění takto:

„^51) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2399 ze dne 12. prosince 2017, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o pořadí nezajištěných dluhových nástrojů v insolvenční hierarchii.“

„§ 374b

Pohledávky z nepreferovaných dluhových nástrojů

(1) Po pohledávkách ostatních nezajištěných věřitelů jsou uspokojovány pohledávky z dluhového nástroje, pokud takový dluhový nástroj

(2) Dluhový nástroj se pro účely odstavce 1 nepovažuje za derivát ani za dluhový nástroj obsahující vložený derivát jen proto, že jako základ pro výpočet úroku je použita široce používaná referenční úroková sazba, nebo jen proto, že dluhový nástroj je vydán v jiné než domácí měně emitenta a zároveň jsou jmenovitá hodnota nebo jistina, splátka a úrok určeny ve stejné měně.

(3) Pro účely tohoto paragrafu se dluhovým nástrojem rozumí dluhopis a jiná forma převoditelného dluhu a nástroj vytvářející nebo uznávající dluh.

„§ 375

Kryté dluhopisy a hypoteční úvěry

(1) Krycí portfolio podle zákona o dluhopisech není součástí majetkové podstaty dlužníka, který je emitentem krytých dluhopisů. Tím není dotčena možnost, aby věci nebo jiné majetkové hodnoty, které jsou součástí krycího portfolia, přestaly být součástí tohoto krycího portfolia postupem podle § 30b odst. 4 nebo 5 zákona o dluhopisech.

(2) Ustanovení § 250 se nepoužije pro dluhy z krytých dluhopisů vydaných dlužníkem, ani pro související dluhy, k jejichž krytí slouží krycí portfolio podle zákona o dluhopisech.

(3) Zahájení insolvenčního řízení vůči emitentovi krytých dluhopisů, vydání rozhodnutí o úpadku emitenta krytých dluhopisů ani prohlášení konkursu na majetek emitenta krytých dluhopisů nemají vliv na kryté bloky tohoto emitenta podle zákona o dluhopisech, zejména na plnění a splatnost dluhů, které jsou součástí tohoto krytého bloku. K smluvnímu ujednání, které je s tím v rozporu, se nepřihlíží.

(4) Doručí-li nucený správce krytých bloků insolvenčnímu soudu vyčíslení pohledávek vlastníků krytých dluhopisů podle § 32b odst. 8 zákona o dluhopisech, pohlíží se tímto doručením na tyto pohledávky jako na přihlášené. K jiným pohledávkám vlastníků krytých dluhopisů se v rámci insolvenčního řízení nepřihlíží, ledaže je ve lhůtě stanovené pro přihlašování pohledávek přihlásí vlastníci krytých dluhopisů.

(5) Insolvenční správce nesmí zasahovat do správy krytých bloků a je povinen poskytnout součinnost nucenému správci krytých bloků podle zákona o dluhopisech, aby mohl tento nucený správce plnit své povinnosti.“.

„§ 375a

Majetek zákazníka

Majetek zákazníka podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu není součástí majetkové podstaty dlužníka.“.

Čl. XII

Přechodná ustanovení

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu

Čl. XIII

Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

„§ 250a

(1) Valná hromada povinné osoby, která je akciovou společností nebo společností s ručením omezeným (dále jen „emitent“), se může usnést dvoutřetinovou většinou přítomných společníků na vydání cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů se jmenovitou hodnotou, které se konvertují na podíl v této obchodní společnosti (dále jen „konvertibilní nástroj“), nastane-li některá z právních skutečností určených v tomto usnesení nebo právní skutečnost podle čl. 54 odst. 1 písm. a) bodu i) nebo ii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Usnese-li se valná hromada podle odstavce 1, přijme současně rozhodnutí o podmíněném zvýšení základního kapitálu v rozsahu, který se rovná celkové jmenovité hodnotě emise konvertibilních nástrojů.

(3) Usnesení valné hromady podle odstavce 1 obsahuje

(4) Rozhodnutí valné hromady o skutečnostech podle odstavců 1 až 3 se osvědčuje veřejnou listinou a zapisuje se do obchodního rejstříku.

(5) Zvýšení základního kapitálu je účinné okamžikem, v němž nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl. Emitent podá bez zbytečného odkladu po účinnosti zvýšení základního kapitálu návrh na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. K návrhu na zápis přiloží emitent své prohlášení, kdy nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl; plyne-li tato právní skutečnost z účetnictví emitenta, musí být toto prohlášení potvrzeno auditorem.

(6) Na podmíněné zvýšení základního kapitálu podle odstavce 2 se nepoužijí ustanovení zákona o obchodních korporacích týkající se postupu při zvyšování základního kapitálu.

§ 250b

(1) Společníci mají přednostní právo na upsání konvertibilních nástrojů.

(2) Na přednostní právo akcionářů podle odstavce 1 se použijí obdobně ustanovení zákona o obchodních korporacích o přednostním právu akcionářů na získání vyměnitelných dluhopisů.

(3) Na přednostní právo společníků společnosti s ručením omezeným podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení zákona o obchodních korporacích o přednostním právu společníků k účasti na zvýšení základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak.

§ 250c

(1) Vlastník listinných konvertibilních nástrojů se zapisuje do seznamu vlastníků, který vede jejich emitent. Do seznamu se zapisují údaje identifikující listinný konvertibilní nástroj, jeho jmenovitá hodnota, jméno a příjmení nebo firma a bydliště nebo sídlo vlastníka a změny zapisovaných údajů.

(2) Má se za to, že ve vztahu k emitentovi je vlastníkem listinného konvertibilního nástroje ten, kdo je zapsán v seznamu podle odstavce 1.

(3) Emitent zapíše změnu vlastníka do seznamu podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu poté, kdy mu byla taková změna osoby vlastníka prokázána.

§ 250d

(1) Emitent může vydat konvertibilní nástroje jen tehdy, byly-li nejpozději k datu jejich emise společníkům zpřístupněny emisní podmínky těchto konvertibilních nástrojů na nosiči informací, který společníkům umožňuje reprodukci emisních podmínek v nezměněné podobě a uchování emisních podmínek tak, aby mohly být využívány alespoň do té doby, než nastane právní skutečnost, na jejímž základě dojde ke konverzi.

(2) Požádá-li o to vlastník konvertibilního nástroje, poskytne mu emitent bezúplatně jeden výtisk aktuálních emisních podmínek těchto konvertibilních nástrojů.

(3) Emisní podmínky podle odstavce 1 musí obsahovat také

(4) Emitent zašle aktuální emisní podmínky podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu po jejich přijetí České národní bance; to platí i v případech po přijetí jejich změn.

§ 250e

(1) Nastala-li právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi, emitent tuto informaci také uveřejnění na svých internetových stránkách a oznámí České národní bance.

(2) Česká národní banka informaci podle odstavce 1 uveřejnění na svých internetových stránkách bez zbytečného odkladu poté, co jí byla oznámena.

(3) Vlastníci konvertibilních nástrojů poskytnou emitentovi veškerou součinnost potřebnou k tomu, aby mohl konverzi fakticky a v souladu s usnesením valné hromady provést.

§ 250f

Postup při konverzi zaknihovaných konvertibilních nástrojů na listinné akcie nebo kmenové listy

Pro postup při konverzi zaknihovaných konvertibilních nástrojů na listinné akcie nebo kmenové listy se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o přeměně zaknihovaného cenného papíru na cenný papír; délku lhůty pro odevzdání listinné akcie nebo kmenového listu však může emitent přiměřeně zkrátit, a to až na délku lhůty uvedené v emisních podmínkách.

§ 250g

Postup při konverzi zaknihovaných konvertibilních nástrojů na podíl v případech neuvedených v § 250f

(1) Bez zbytečného odkladu poté, kdy nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl a nejde o případ uvedený v § 250f, centrální depozitář nebo jiná osoba vedoucí evidenci těchto konvertibilních nástrojů jejich evidenci na příkaz emitenta zruší a současně, dochází-li ke konverzi na zaknihované akcie, zřídí na základě smlouvy s emitentem evidenci emise těchto zaknihovaných akcií.

(2) Zrušení evidence konvertibilních nástrojů, jakož i zřízení evidence emise zaknihovaných akcií, oznámí centrální depozitář nebo jiná osoba vedoucí evidenci zaknihovaných cenných papírů organizátorovi evropského regulovaného trhu, na kterém jsou tyto konvertibilní nástroje přijaty k obchodování, svým účastníkům, kteří tuto skutečnost oznámí vlastníkům konvertibilních nástrojů a majiteli účtu zákazníků.

(3) Majitel účtu zákazníků zruší evidenci zaknihovaných konvertibilních nástrojů, a popřípadě také zřídí evidenci zaknihovaných akcií, na které byly konvertibilní nástroje konvertovány, k témuž dni jako centrální depozitář nebo jiná osoba vedoucí jejich evidenci.

§ 250h

Postup při konverzi listinných konvertibilních nástrojů na zaknihované akcie

Pro postup při konverzi listinných konvertibilních nástrojů na zaknihované akcie se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o přeměně cenného papíru na zaknihovaný cenný papír; délku lhůty pro odevzdání listinného konvertibilního nástroje však může emitent přiměřeně zkrátit, a to až na délku lhůty uvedené v emisních podmínkách.

§ 250i

Postup při konverzi listinných konvertibilních nástrojů na listinné akcie nebo podíl na společnosti s ručením omezeným

(1) Bez zbytečného odkladu poté, kdy nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl a dochází ke konverzi listinných konvertibilních nástrojů na listinné akcie nebo podíl na emitentovi, který je společností s ručením omezeným,

(2) Výzva podle odstavce 1 písm. b) obsahuje upozornění, že v případě prodlení bude nevrácený listinný konvertibilní nástroj prohlášen za neplatný, jestliže tuto možnost emisní podmínky těchto konvertibilních nástrojů připouští.

(3) Odevzdaný konvertibilní nástroj emitent neprodleně zničí.

(4) Je-li listinný konvertibilní nástroj konvertován na listinné akcie nebo kmenové listy, předá emitent listinné akcie nebo kmenové listy při odevzdání konvertibilního nástroje jeho vlastníkovi.

(5) Nebude-li listinný konvertibilní nástroj odevzdán ve lhůtě uvedené ve výzvě a připouštějí-li to emisní podmínky, emitent prohlásí listinný konvertibilní nástroj za neplatný a toto prohlášení zpřístupní způsobem, jakým byly zpřístupněny emisní podmínky těchto konvertibilních nástrojů a zašle jej tomu, jehož konvertibilní nástroj byl prohlášen za neplatný.

(6) Po prohlášení listinného konvertibilního nástroje za neplatný zcizí emitent listinné akcie nebo podíly na společnosti s ručením omezeným na evropském regulovaném trhu, ve veřejné dražbě nebo jiným vhodným způsobem uvedeným v emisních podmínkách. Výtěžek zcizení po odečtení účelně vynaložených nákladů vyplatí emitent bez zbytečného odkladu oprávněné osobě.“.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o pojišťovnictví

Čl. XIV

Za § 95b zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 304/2016 Sb., se vkládá nový § 95c, který včetně nadpisu zní:

„§ 95c

Dodatečný kapitálový požadavek

Zjistí-li Česká národní banka, že tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu jako institucionální investor neplní požadavky týkající se obchodovatelných cenných papírů a jiných finančních nástrojů, které vznikly sekuritizací, může uložit této pojišťovně nebo zajišťovně přiměřený dodatečný kapitálový požadavek, a to za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropské unie. Tím není dotčeno ustanovení § 74 odst. 2.“.

Čl. XV

Přechodné ustanovení

Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu postupuje podle čl. II bodu 14 zákona č. 304/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, do 31. prosince 2018.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o spotřebitelském úvěru

Čl. XVI

Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 303/2017 Sb., se mění takto:

Poznámka pod čarou č. 5 zní:

„^5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014.“.

„(3) Má-li být výše zápůjční úrokové sazby spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení závislá na referenční hodnotě^5), musí být spotřebiteli poskytnuty též informace o jejím názvu a jménu jejího administrátora a o souvisejících důsledcích pro spotřebitele.“.

ČÁST DVANÁCTÁ

ÚČINNOST

Čl. XVII

Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.

v z. Filip v. r.

Zeman v. r.

Babiš v. r.