Zákon, kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

§ 131a

Výjimka z vnitřního minimálního požadavku

(1) Česká národní banka může rozhodnout, že ovládané osobě neurčí vnitřní minimální požadavek, jestliže

• a) ovládaná osoba a osoba podléhající řešení krize mají sídlo na území České republiky a patří do stejné skupiny podléhající řešení krize,

• b) osoba podléhající řešení krize udržuje kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši minimálního požadavku,

• c) neexistuje ani se nepředpokládá podstatná faktická nebo právní překážka urychleného převodu kapitálu nebo splacení dluhů nebo pohledávek osobou podléhající řešení krize ovládané osobě, u které jsou splněny podmínky pro odpis a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, zejména pokud by bylo vůči osobě podléhající řešení krize uplatněno opatření k řešení krize,

• d) osoba podléhající řešení krize splňuje požadavky ohledně obezřetného řízení ovládané osoby a se souhlasem České národní banky se zaváže, že ručí za dluhy ovládané osoby, nebo jsou rizika ovládané osoby zanedbatelná,

• e) postupy hodnocení, měření a kontroly rizik používané osobou podléhající řešení krize se vztahují i na ovládanou osobu a

• f) osoba podléhající řešení krize disponuje více než 50 % hlasovacích práv v ovládané osobě nebo má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů vedoucího orgánu ovládané osoby.

(2) Česká národní banka může dále rozhodnout, že ovládané osobě neurčí vnitřní minimální požadavek, jestliže

• a) ovládaná a ovládající osoba mají sídlo na území České republiky a patří do stejné skupiny podléhající řešení krize,

• b) ovládající osoba udržuje kapitál a odepisovatelné závazky na konsolidovaném základě alespoň ve výši vnitřního minimálního požadavku,

• c) neexistuje ani se nepředpokládá podstatná faktická nebo právní překážka urychleného převodu kapitálu nebo splacení dluhů nebo pohledávek ovládající osobou ovládané osobě, u které jsou splněny podmínky pro odpis a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, zejména pokud by bylo vůči ovládající osobě uplatněno opatření k řešení krize nebo odpis a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků,

• d) ovládající osoba splňuje požadavky ohledně obezřetného řízení ovládané osoby a se souhlasem České národní banky se zaváže, že ručí za dluhy ovládané osoby, nebo jsou rizika ovládané osoby zanedbatelná,

• e) postupy hodnocení, měření a kontroly rizik používané ovládající osobou se vztahují i na ovládanou osobu a

• f) ovládající osoba disponuje více než 50 % hlasovacích práv v ovládané osobě nebo má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů vedoucího orgánu ovládané osoby.

§ 131b

Plnění vnitřního minimálního požadavku prostřednictvím závazku k plnění

(1) Česká národní banka může ovládané osobě povolit, aby vnitřní minimální požadavek plnila zcela nebo zčásti prostřednictvím závazku k plnění osoby podléhající řešení krize, pokud

• a) ovládaná osoba a osoba podléhající řešení krize mají sídlo na území České republiky a patří do stejné skupiny podléhající řešení krize,

• b) osoba podléhající řešení krize udržuje kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši minimálního požadavku,

• c) závazek k plnění je poskytnut alespoň ve výši odpovídající části vnitřního minimálního požadavku, který nahrazuje,

• d) právo ovládané osoby na plnění a povinnost osoby podléhající řešení krize plnit vznikne v okamžiku, kdy ovládaná osoba není schopna hradit své splatné dluhy nebo kdy splňuje podmínky pro uplatnění odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, podle toho, která událost nastane dříve,

• e) alespoň do výše 50 % je závazek k plnění zajištěn finančním zajištěním,

• f) finanční kolaterál plní požadavky podle čl. 197 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a je po přiměřeně konzervativní srážce dostatečný k zajištění části závazku podle písmene e),

• g) finanční kolaterál není zatížen právy třetích stran, zejména není použit k zajištění jiných závazků k plnění,

• h) sjednaná doba trvání finančního zajištění, jakož i splatnost předmětu finančního zajištění splňuje podmínky podle čl. 72c odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a

• i) neexistují žádné právní, regulatorní ani provozní překážky, které by ovládané osobě bránily uspokojit se z finančního kolaterálu, včetně situací, kdy by bylo vůči osobě podléhající řešení krize přijato opatření k řešení krize.

(2) Česká národní banka může ovládané osobě povolit, aby vnitřní minimální požadavek plnila zcela nebo zčásti prostřednictvím závazku k plnění ovládající osoby, pokud

• a) ovládaná osoba a ovládající osoba mají sídlo na území České republiky a patří do stejné skupiny podléhající řešení krize,

• b) ovládající osoba udržuje kapitál a odepisovatelné závazky na konsolidovaném základě alespoň ve výši vnitřního minimálního požadavku,

• c) závazek k plnění je poskytnut alespoň ve výši odpovídající části vnitřního minimálního požadavku, který nahrazuje,

• d) právo ovládané osoby na plnění a povinnost ovládající osoby plnit vznikne v okamžiku, kdy ovládaná osoba není schopna hradit své splatné dluhy nebo kdy splňuje podmínky pro uplatnění odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, podle toho, která událost nastane dříve,

• e) alespoň do výše 50 % je závazek k plnění zajištěn finančním zajištěním,

• f) finanční kolaterál plní požadavky podle čl. 197 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a je po přiměřeně konzervativní srážce dostatečný k zajištění části závazku podle písmene e),

• g) finanční kolaterál není zatížen právy třetích stran, zejména není použit k zajištění jiných závazků k plnění,

• h) sjednaná doba trvání finančního zajištění, jakož i splatnost předmětu finančního zajištění splňuje podmínky podle čl. 72c odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a

• i) neexistují žádné právní, regulatorní ani provozní překážky, které by ovládané osobě bránily uspokojit se z finančního kolaterálu, včetně situací, kdy by bylo vůči ovládající osobě přijato opatření k řešení krize nebo uplatněn odpis a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků.

(3) Česká národní banka může požadovat, aby jí osoba podléhající řešení krize, ovládající osoba nebo ovládaná osoba předložila písemné, odůvodněné a nezávislé právní posouzení splnění podmínky podle odstavce 1 písm. i) nebo odstavce 2 písm. i), nebo aby jinak doložila splnění této podmínky.

§ 131c

Určení požadavku významné ovládané osobě, která je povinnou osobou ovládanou globálně systémově významnou institucí se sídlem na území jiného než členského státu

Česká národní banka určí významné ovládané osobě, která je povinnou osobou ovládanou globálně systémově významnou institucí se sídlem na území jiného než členského státu a současně není osobou podléhající řešení krize, vnitřní minimální požadavek odpovídající součtu požadavku podle čl. 92b a 494 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a dodatečného vnitřního minimálního požadavku; § 128 odst. 2 a § 129d odst. 2 se použijí obdobně.

Pododdíl 4

Postup při určování minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku

§ 132

Určení minimálního požadavku

(1) Instituci, která není členem evropské finanční skupiny, určí minimální požadavek Česká národní banka.

(2) Osobě podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupiny, určí minimální požadavek Česká národní banka, je-li orgánem příslušným k řešení krize všech členů této evropské finanční skupiny.

Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize osoby podléhající řešení krize

§ 132a

(1) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize osoby podléhající řešení krize, která je součástí evropské finanční skupiny, vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody mezi ní, orgánem příslušným k řešení krize skupiny a orgány příslušnými k řešení krize ostatních členů skupiny podléhající řešení krize ohledně určení minimálního požadavku osobě podléhající řešení krize a vnitřního minimálního požadavku ostatním členům skupiny podléhající řešení krize.

(2) Česká národní banka určí osobě podléhající řešení krize minimální požadavek a ostatním členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek v souladu s dohodou podle odstavce 1.

(3) Není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě 4 měsíců od sdělení jejího návrhu, Česká národní banka určí osobě podléhající řešení krize minimální požadavek a ostatním členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek samostatně, ledaže Česká národní banka nebo některý z orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1 před uplynutím této lhůty požádá Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví^7). Při samostatném určení minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku přihlédne Česká národní banka ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1.

(4) Požádá-li Česká národní banka nebo některý z orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1 Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu, Česká národní banka přeruší řízení o určení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku do vydání rozhodnutí Evropského orgánu pro bankovnictví. Nevydá-li Evropský orgán pro bankovnictví rozhodnutí do 1 měsíce ode dne, kdy byl o urovnání sporu požádán, Česká národní banka určí osobě podléhající řešení krize minimální požadavek a ostatním členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek samostatně. Přitom přihlédne ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1.

(5) Není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě 4 měsíců od sdělení jejího návrhu, může Česká národní banka před uplynutím této lhůty požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví^7). Česká národní banka nepožádá o urovnání sporu ohledně vnitřního minimálního požadavku člena skupiny podléhající řešení krize, splňuje-li vnitřní minimální požadavek určený dotčeným orgánem příslušným k řešení krize podmínky uvedené v § 131 a neliší se od minimálního požadavku o více než 2 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(6) Česká národní banka oznámí rozhodnutí o minimálním požadavku evropské ovládající osobě.

§ 132b

(1) Je-li Česká národní banka orgánem příslušným k řešení krize osoby podléhající řešení krize, která je členem skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, pro kterou je určena nejméně jedna další osoba podléhající řešení krize, vypočte ve spolupráci s orgánem příslušným k řešení krize evropské finanční skupiny a orgány příslušnými k řešení krize ostatních členů skupiny podléhající řešení krize

• a) součet dodatečných minimálních požadavků podle § 129d určených osobám podléhajícím řešení krize, které jsou členy stejné skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, a

• b) dodatečný minimální požadavek podle § 129d pro evropskou ovládající osobu, jako by evropská ovládající osoba byla určena jedinou osobou podléhající řešení krize ve skupině, která je globální systémově významnou institucí.

(2) Je-li rozdíl mezi součtem minimálních požadavků určených všem osobám podléhajícím řešení krize, které jsou členy stejné skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, a minimálním požadavkem, který by byl určen evropské ovládající osobě, pokud by byla určena jedinou osobou podléhající řešení krize ve skupině, která je globální systémově významnou institucí, způsoben rozdíly ve výpočtu celkového objemu rizikových expozic v členských státech, upraví podle čl. 72e nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 Česká národní banka po dohodě s orgánem příslušným k řešení krize evropské finanční skupiny a orgány příslušnými k řešení krize ostatních členů skupiny pro řešení krize minimální požadavek určený osobě uvedené v odstavci 1. Úpravu minimálního požadavku Česká národní banka neuplatní za účelem odstranění rozdílů vyplývajících ze vzájemných expozic mezi skupinami řešícími krizi v rámci téže skupiny, která je globální systémově významnou institucí.

(3) Součet minimálních požadavků určených všem osobám podléhajícím řešení krize, které jsou členy stejné skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, nesmí být nižší než minimální požadavek, který by byl určen evropské ovládající osobě, pokud by byla určena jedinou osobou podléhající řešení krize ve skupině, která je globálně systémově významnou institucí.

§ 133

Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize osoby, která není osobou podléhající řešení krize

(1) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize osoby, která není osobou podléhající řešení krize, vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody mezi ní, orgánem příslušným k řešení krize skupiny, orgánem příslušným k řešení krize osoby podléhající řešení krize a orgány příslušnými k řešení krize ostatních členů skupiny podléhající řešení krize ohledně určení minimálního požadavku osobě podléhající řešení krize a vnitřního minimálního požadavku ostatním členům skupiny podléhající řešení krize.

(2) Česká národní banka určí členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek v souladu s dohodou podle odstavce 1.

(3) Není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě 4 měsíců od sdělení jejího návrhu, Česká národní banka určí členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek samostatně, ledaže Česká národní banka nebo některý z orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1 před uplynutím této lhůty požádá Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví^7). Při samostatném určení vnitřního minimálního požadavku přihlédne Česká národní banka ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1.

(4) Požádá-li Česká národní banka nebo některý z orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1 Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu, Česká národní banka přeruší řízení o určení vnitřního minimálního požadavku do vydání rozhodnutí Evropského orgánu pro bankovnictví. Nevydá-li Evropský orgán pro bankovnictví rozhodnutí do 1 měsíce ode dne, kdy byl o urovnání sporu požádán, Česká národní banka určí členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek samostatně. Přitom přihlédne ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1.

(5) Není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě 4 měsíců od sdělení jejího návrhu, může Česká národní banka před uplynutím této lhůty požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví^7).

§ 134

Rozhodnutí o určení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku

(1) Česká národní banka vydá rozhodnutí o určení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku v souvislosti s přípravou nebo aktualizací plánu řešení krize.

(2) Rozhodnutí o určení minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku Česká národní banka pravidelně přezkoumává a v případě podstatné změny okolností vydá nové rozhodnutí.

§ 135

Určení odepisovatelného závazku z derivátu

(1) Pro účely určení hodnoty odepisovatelného závazku z derivátu se u derivátu, který podléhá dohodě o vzájemném započtení pohledávek smluvních stran, určí odepisovatelné závazky povinné osoby vyplývající z tohoto derivátu, jako by bylo provedeno toto započtení, a takto určený odepisovatelný závazek povinné osoby je pak předmětem určení hodnoty odepisovatelného závazku z takového derivátu.

(2) Česká národní banka nebo oceňovatel při určení hodnoty odepisovatelného závazku vyplývajícího z derivátové smlouvy postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 49 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU^31), a použije vhodné postupy pro

• a) určení hodnoty odepisovatelného závazku vyplývajícího z dané třídy derivátů včetně derivátů podléhajících dohodám o vzájemném započtení pohledávek,

• b) stanovení okamžiku, ke kterému je hodnota odepisovatelného závazku povinné osoby vyplývajícího z derivátu zjišťována,

• c) srovnání poklesu hodnoty pohledávek a dluhů vyplývajících z derivátu, který by nastal v důsledku provedení vzájemného započtení pohledávek smluvních stran v souladu s ujednáním o závěrečném vyrovnání a zahrnutí výsledného odepisovatelného závazku do odpisu nebo konverze, s hodnotou, o kterou by byla snížena ztráta, kdyby odepisovatelný závazek vyplývající z derivátu byl zahrnut do odpisu nebo konverze závazků.

Pododdíl 5

Podávání zpráv a informační povinnost

§ 136

Podávání zpráv pro účely dohledu

(1) Povinná osoba, která má povinnost udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku, podává České národní bance informace o

• a) výši kapitálu a způsobilých závazků vyjádřené v absolutních částkách a o výši kapitálu a způsobilých závazků vyjádřené podle § 127a, po případném uplatnění odpočtů podle čl. 72e až 72j nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a

• b) výši jiných odepisovatelných závazků.

(2) Povinná osoba, která má povinnost udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku, podává České národní bance informace o

• a) výši kapitálu splňujícího podmínky podle § 130a a způsobilých závazků splňujících podmínky podle § 130, vyjádřené v absolutních částkách, a o výši kapitálu a způsobilých závazků vyjádřené podle § 127a, a

• b) výši jiných odepisovatelných závazků.

(3) Povinná osoba uvede u všech položek podle odstavců 1 a 2 jejich složení včetně profilu splatnosti, pořadí v řízení podle insolvenčního zákona a informace, zda se řídí právem jiného než členského státu. Řídí-li se právem jiného než členského státu, uvede také, zda jsou splněny požadavky na obsah smluvní dokumentace podle § 74a, 148 a dále čl. 52 odst. 1 písm. p) a q) a čl. 63 písm. n) a o) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(4) Povinná osoba podává informace uvedené v odstavci 1 písm. a) a odstavci 2 písm. a) nejméně jednou za 6 měsíců a informace uvedené v odstavci 1 písm. b), odstavci 2 písm. b) a odstavci 3 nejméně jednou ročně. Česká národní banka může vyžadovat častější podávání informací.

(5) Informaci o výši jiných odepisovatelných závazků podle odstavce 1 nebo 2 nemusí podat povinná osoba, která ke dni vzniku povinnosti podat informaci udržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši alespoň 150 % minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku vypočítané podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a).

(6) Informaci podle odstavce 1 nebo 2 nemusí podat povinná osoba, u které plán řešení krize stanoví, že její selhání bude řešeno likvidací nebo postupem podle insolvenčního zákona.

§ 136b

Informační povinnost

Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o minimálním požadavku nebo vnitřním minimálním požadavku, které určila pro jednotlivé povinné osoby.

Pododdíl 6

Následky porušení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku

§ 137

(1) Pokud povinná osoba neudržuje kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku nebo vnitřnímu minimálnímu požadavku, Česká národní banka uplatní

• a) opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize podle § 23 až 26,

• b) pravomoc uložit omezení podle § 26a,

• c) opatření k nápravě podle jiného právního předpisu^6),

• d) pravomoc uložit povinnost udržovat kapitál nad rámec požadavku podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

• e) opatření včasného zásahu podle § 37, nebo

• f) sankce nebo opatření k nápravě podle části jedenácté.

(2) Při porušení povinnosti podle odstavce 1 může Česká národní banka rovněž provést posouzení, zda povinná osoba selhává podle § 4.

Pododdíl 7

Přechodné období pro splnění minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku

§ 137a

(1) Významná osoba podléhající řešení krize nemusí splňovat požadavek na podřízenost podle § 129c po dobu 2 let ode dne, kdy byl vůči ní uplatněn odpis nebo konverze odepisovatelných závazků nebo odpis a konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků.

(2) Povinná osoba nemusí plnit požadavky podle § 128c a 129c po dobu 3 let ode dne, kdy povinná osoba nebo skupina, jejíž je povinná osoba členem, byla určena globálně systémově významnou institucí nebo se stala nebo byla určena významnou osobou.

(3) Česká národní banka stanoví povinné osobě, vůči které bylo uplatněno opatření k řešení krize nebo pravomoc k odpisu a konverzi podle § 60, vhodné přechodné období pro splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku a požadavku na podřízenost.

(4) Česká národní banka sdělí povinné osobě očekávání ohledně výše kapitálu a způsobilých závazků pro každé období v délce 1 roku v rámci přechodného období s cílem usnadnit postupné navyšování její schopnosti absorbovat ztráty a rekapitalizace.

(5) Při určení přechodného období podle odstavce 3 Česká národní banka zohlední

• a) převahu vkladů a neexistenci dluhových nástrojů v modelu financování,

• b) přístup na kapitálové trhy se způsobilými závazky a

• c) rozsah, v jakém osoba podléhající řešení krize závisí na kmenovém kapitálu tier 1 při plnění minimálního požadavku.

(6) Pravomoc České národní banky následně přezkoumat délku přechodného období nebo očekávání ohledně výše kapitálu a způsobilých závazků ani pravomoc vydat v této věci nové rozhodnutí není odstavci 1 až 5 dotčena.

^31) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1401 ze dne 23. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, pokud jde o regulační technické normy pro metodiky a zásady týkající se ocenění závazků vzniklých z derivátů, v platném znění.“.

• 1. V § 148 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Česká národní banka může rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy určit, že odstavec 1 se neuplatní vůči povinným osobám, u nichž je minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek roven částce pro úhradu ztráty. Odepisovatelné závazky, na jejichž smluvní dokumentaci by se jinak vztahovala povinnost podle odstavce 1, nelze použít pro plnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

• 1. Za § 149 se vkládá nový § 149a, který zní:

㤠149a

(1) Zjistí-li povinná osoba, že splnění požadavku podle § 148 odst. 1 je právně nebo fakticky neuskutečnitelné, oznámí tuto skutečnost České národní bance včetně kategorie příslušného odepisovatelného závazku a odůvodnění neproveditelnosti; to neplatí, jedná-li se o závazek, který vyplývá z dluhového nástroje nebo kterému odpovídá pohledávka, která je v řízení podle insolvenčního zákona uspokojována v pozdějším pořadí, než v jakém jsou uspokojovány pohledávky ostatních nezajištěných věřitelů. Povinná osoba poskytne bez zbytečného odkladu na žádost České národní banky veškeré informace potřebné k posouzení dopadů tohoto zjištění na způsobilost k řešení krize podle § 22. Od okamžiku obdržení oznámení o neuskutečnitelnosti požadavku podle § 148 odst. 1 Českou národní bankou se § 148 odst. 1 nepoužije ve vztahu k odepisovatelnému závazku, ohledně kterého bylo oznámení učiněno.

(2) Česká národní banka oznámení podle odstavce 1 posoudí bez zbytečného odkladu. Dojde-li Česká národní banka k závěru, že splnění požadavku podle § 148 odst. 1 je proveditelné, uloží povinné osobě smluvní dokumentaci v přiměřené lhůtě doplnit o uznání skutečností podle § 148 odst. 1. Česká národní banka může povinné osobě uložit změnu postupů týkajících se uplatňování výjimek z požadavků podle § 148 odst. 1.

(3) Česká národní banka může opatřením obecné povahy v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 55 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU upřesnit kategorie závazků, u kterých může povinná osoba rozhodnout, že splnění požadavku podle § 148 odst. 1 je neuskutečnitelné.

(4) Pokud Česká národní banka při posuzování způsobilosti k řešení krize povinné osoby zjistí, že skupina odepisovatelných závazků povinné osoby je tvořena v souhrnu z více než z 10 % závazky, které nezahrnují smluvní podmínku podle § 148 odst. 1 nebo jsou vyloučeny z uplatnění pravomoci k odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků podle § 122 nebo 123, vyhodnotí dopad této skutečnosti na způsobilost k řešení krize povinné osoby včetně posouzení možného dopadu na věřitele.

(5) Dojde-li Česká národní banka k závěru, že závazky, které nezahrnují smluvní uznání skutečnosti podle § 148 odst. 1, tvoří podstatnou překážku způsobilosti instituce k řešení krize, zahájí řízení o opatřeních k odstranění překážek podle § 23.

(6) Závazky instituce, které nezahrnují smluvní podmínku podle § 148 odst. 1 nebo na které se podle tohoto ustanovení tato podmínka nevztahuje, se nezapočítávají do minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku.“.

• 1. V § 152 se na začátek odstavce 1 vkládá věta „Česká národní banka plán reorganizace podnikatelské činnosti posoudí ve lhůtě 1 měsíce ode dne jeho obdržení.“.

• 1. V § 164 písm. b) se slova „nebo oficiálním trhu“ zrušují.

• 1. Za § 164 se vkládá nový § 164a, který zní:

㤠164a

Česká národní banka může odložit nejdéle o 18 měsíců, a to i opakovaně, splatnost odepisovatelných kapitálových nástrojů vydaných povinnou osobou nebo odepisovatelných závazků povinné osoby podle § 122, včetně splatnosti úroku sjednaného v souvislosti s takovým nástrojem nebo závazkem, nebo změnit výši úroku sjednaného v souvislosti s takovými nástroji nebo závazky, je-li to nezbytné k uplatnění opatření k řešení krize podle ustanovení tohoto zákona o přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, přechodu činnosti na překlenovací instituci, osobě pro správu aktiv nebo o odpisu a konverzi odepisovatelných závazků.“.

• 1. V § 165 písm. b) se text „§ 82a“ nahrazuje textem „§ 83“.

• 1. V § 166 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize jiného členského státu o uložení povinnosti poskytnout provozní služby nebo zařízení nezbytné k provádění činnosti v souvislosti s předmětem přechodu povinné osobě nebo členovi skupiny povinné osoby včetně těch, u kterých bylo uplatněno opatření k řešení krize nebo jejichž úpadek je řešen v řízení podle insolvenčního zákona, je v České republice vykonatelné, je-li vykonatelné podle práva tohoto jiného členského státu.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

• 1. V § 166 odst. 4 větě první se slova „nebo 2“ nahrazují slovy „ , 2 nebo 3“ a ve větě druhé se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“.

• 1. V § 167 odst. 1 písm. c) se číslo „165“ nahrazuje číslem „178“.

• 1. V § 168 odst. 1 a v § 168 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „krize“ vkládají slova „ , opatření podle § 81a a 81b“.

• 1. V § 168 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „tohoto zákona“ nahrazují slovy „právních předpisů“ a za slovo „krizím“ se vkládají slova „ , opatření podle § 81a a 81b“.

• 1. V § 168 odst. 5 se slovo „zákona“ nahrazuje slovy „jiných právních předpisů“ a za slovo „krizím“ se vkládají slova „ , opatření podle § 81a a 81b“.

• 1. V § 169 odst. 1 se za slovo „ujednání“ vkládají slova „ani ustanovení jiných právních předpisů“ a za slovo „krizím“ se vkládají slova „ , opatření podle § 81a a 81b“.

• 1. V § 169 odst. 2 se text „§ 82a“ nahrazuje slovy „§ 81a, 81b a 83“.

• 1. V § 171 odst. 4 se slovo „zajištěné“ nahrazuje slovem „zajištění“.

• 1. V § 171 odst. 7 úvodní části ustanovení a v § 171 odst. 7 písm. a) se text „až 3“ nahrazuje textem „až 6“.

• 1. V § 172 písm. a) se číslo „68“ nahrazuje číslem „115“.

• 1. V § 176 odst. 6 se číslo „136“ nahrazuje číslem „127“.

• 1. V § 177 odst. 1 a 2 písm. b) se za slova „kapitálových nástrojů“ vkládají slova „a vnitroskupinových způsobilých závazků,“.

• 1. V § 180 odst. 3 písm. i) se slova „minimálních požadavků na individuální a skupinové úrovni“ nahrazují slovy „minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku“.

• 1. V § 183 odst. 1 větě první se za slova „Mají-li instituce“ vkládají slova „nebo evropské ovládající osoby“.

• 1. V § 183 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí:

„(2) Při stanovení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku zohledňují členové evropského kolegia případnou globální strategii řešení krize přijatou orgány jiného než členského státu.

(3) Pokud členové evropského kolegia souhlasí s globální strategií řešení krize, podle které ovládaná osoba se sídlem v členském státě nebo evropská ovládající osoba a jí ovládané osoby nejsou osobami podléhajícími řešení krize, splní ovládaná osoba se sídlem v členském státě nebo na konsolidovaném základě evropská ovládající osoba ovládaná osobou se sídlem na území jiného než členského státu vnitřní minimální požadavek tím, že své ovládající osobě se sídlem na území jiného než členského státu nebo jí ovládaným osobám se sídlem na území stejného státu nebo jiným osobám za podmínek stanovených v § 130 odst. 1 a v § 130a písm. b) vydají kapitálové nástroje a způsobilé závazky ke splnění vnitřního minimálního požadavku.

(4) Česká národní banka předsedá evropskému kolegiu, pokud všechny ovládané osoby se sídlem v členském státě ovládané osobou se sídlem v jiném než členském státě ovládá evropská ovládající osoba se sídlem na území České republiky. Česká národní banka předsedá evropskému kolegiu i tehdy, pokud ovládané osoby se sídlem v členském státě ovládané osobou se sídlem v jiném než členském státě ovládá více než jedna evropská ovládající instituce a Česká národní banka je orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby s nejvyšší bilanční sumou.“.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 5 až 7.

• 1. V § 183 se odstavce 6 a 7 včetně poznámky pod čarou č. 19 zrušují.

• 1. V § 188 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Není-li dosaženo dohody všemi dotčenými orgány příslušnými k řešení krize, může Česká národní banka uzavřít dohodu jen s orgány příslušnými k řešení krize, které s dohodou souhlasí.“.

• 1. V § 189 se za slova „skupinové řešení krize“ vkládají slova „nebo není-li dosaženo dohody podle § 188 odst. 2“.

• 1. V § 196 odst. 2 se text „82a“ nahrazuje číslem „83“.

• 1. V § 197 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Rozhodne-li Česká národní banka o uplatnění opatření k řešení krize ve vztahu k pobočce instituce se sídlem na území jiného než členského státu, jejímž prostřednictvím instituce působí na území České republiky, přihlédne k účelu řešení krize a postupuje přiměřeně podle zásad řešení krize.“.

• 1. V § 214 odst. 6 větě druhé se slova „a jiným účelům použití majetku Fondu pro řešení krize“ zrušují.

• 1. V § 221 odst. 3 se za slovo „vkladů“ vkládají slova „je placena v peněžních prostředcích a“ a za slovo „nelze“ se vkládá slovo „ji“.

• 1. V § 222 odst. 1 větě první se za slovo „krize,“ vkládají slova „pozastavení plnění ze smlouvy podle § 81a, pozastavení výkonu práva na zajištění podle § 81b odst. 1, pozastavení práva na ukončení závazku podle § 81b odst. 2,“.

• 1. V § 223 odst. 1 a 2 se text „82a“ nahrazuje textem „81a“.

• 1. V § 223 odst. 1 větě první se slova „a 164“ nahrazují slovy „ , 164 a 164a“.

• 1. V § 224 odst. 2 větě první se text „§ 131 odst. 1, § 132 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 132a odst. 2, § 133 odst. 2“.

• 1. V § 227 odst. 2 se text „§ 131 odst. 1, § 132 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 132a odst. 1, § 133 odst. 1“.

• 1. V § 231 odst. 3 části věty za středníkem se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou, slova „ , a to až na dobu 5 let“ se nahrazují slovy „nebo jakékoli jiné fyzické osobě, která neplní uvedené povinnosti “a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , a to až na dobu 5 let“.

• 1. V § 233 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b) které zní:

• „b) v rozporu s § 127c odst. 2 prodává podřízené způsobilé závazky neprofesionálním zákazníkům,“.

Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f).

• 1. V § 233 odst. 8 písm. b) se slova „odstavce 1 písm. a) až e)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. a) až f)“.

• 1. V § 235 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

• „b) v rozporu s § 127c odst. 2 prodává podřízené způsobilé závazky neprofesionálním zákazníkům,“.

Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f).

• 1. V § 235 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:

„(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která může být prodávajícím podřízeného způsobilého závazku neprofesionálnímu zákazníkovi, se dopustí přestupku tím, že nesplní v souvislosti s prodejem podřízeného způsobilého závazku neprofesionálnímu zákazníkovi některou z povinností stanovených v § 127c odst. 3.“.

Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.

• 1. V § 235 odst. 9 písm. b) se slova „odstavce 1 písm. a) až e)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. a) až f)“, slovo „nebo“ se nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „ , nebo odstavce 8“.

• 1. V § 237 odst. 1 písm. a) se za číslo „3,“ vkládá text „§ 26a odst. 1, § 136,“.

• 1. V § 237 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

• „b) neuveřejní údaje podle § 136a,“.

Dosavadní písmena b) až v) se označují jako písmena c) až w).

• 1. V § 237 odst. 1 se písmeno o) zrušuje.

Dosavadní písmena p) až w) se označují jako písmena o) až v).

• 1. V § 237 odst. 1 písmeno o) zní:

• „o) nesplní v souvislosti s prodejem podřízeného způsobilého závazku neprofesionálnímu zákazníkovi některou z povinností stanovených v § 127c odst. 3,“.

• 1. V § 237 odst. 2 se za písmeno h) vkládají nová písmena i) až k), která znějí:

• „i) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost navrhnout České národní bance opatření k odstranění překážek způsobilosti podle § 23 odst. 1,

• j) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost navrhnout České národní bance opatření, která povedou ke splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku a kombinované kapitálové rezervy, a časový harmonogram pro jejich uplatnění podle § 23 odst. 2,

• k) neuplatní opatření uložená Českou národní bankou podle § 23 odst. 4,“.

Dosavadní písmena i) až o) se označují jako písmena l) až r).

• 1. V § 237 odst. 2 písm. l) se text „23 odst. 3“ nahrazuje textem „23 odst. 5“.

• 1. V § 237 odst. 2 písm. m) se text „23 odst. 5“ nahrazuje textem „23 odst. 7“.

• 1. V § 237 odst. 2 se písmeno o) zrušuje.

Dosavadní písmena p) až r) se označují jako písmena o) až q).

• 1. V § 237 odst. 5 písmeno e) zní:

• „e) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost navrhnout České národní bance opatření zajišťující splnění minimálního požadavku, vnitřního minimálního požadavku nebo kombinované kapitálové rezervy podle § 24a odst. 2, nebo“.

• 1. V § 237 odst. 6 písmena a) a b) znějí:

• „a) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 5 a spáchala-li ho ovládaná osoba; pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu ovládající osoby vyplývajícího z její konsolidované účetní závěrky za bezprostředně předcházející účetní období, nebo

• b) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 5 a spáchala-li ho osoba neuvedená v písmeni a); pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého danou osobou za bezprostředně předcházející účetní období.“.

• 1. Za § 237 se vkládají nové § 237a a 237b, které včetně nadpisů znějí:

㤠237a

Přestupky povinné osoby související s porušením minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku

(1) Instituce se sídlem v České republice, která není členem evropské finanční skupiny, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní banky neudržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši odpovídající minimálnímu požadavku podle § 127 odst. 1.

(2) Osoba podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupiny, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní banky neudržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši odpovídající minimálnímu požadavku na konsolidované úrovni podle § 127 odst. 2.

(3) Instituce se sídlem v České republice, která je členem evropské finanční skupiny a není osobou podléhající řešení krize, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní banky neudržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku

• a) podle § 127 odst. 3, nebo

• b) na konsolidovaném základě podle § 127 odst. 6.

(4) Povinná osoba, která není osobou podléhající řešení krize ani institucí a je ovládána osobou podléhající řešení krize, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní banky neudržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku

• a) podle § 127 odst. 4, nebo

• b) na konsolidovaném základě podle § 127 odst. 6.

(5) Evropská ovládající osoba, která není osobou podléhající řešení krize a jejíž ovládající osoba má sídlo na území jiného než členského státu, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní banky neudržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku na konsolidované úrovni podle § 127 odst. 5.

(6) Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu do

• a) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 5 a spáchala-li ho ovládaná osoba; pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu ovládající osoby vyplývajícího z její konsolidované účetní závěrky za bezprostředně předcházející účetní období, nebo

• b) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 5 a spáchala-li ho osoba neuvedená v písmeni a); pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého danou osobou za bezprostředně předcházející účetní období.

§ 237b

Přestupky osoby podléhající řešení krize související s porušením požadavku na podřízenost

(1) Osoba podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí, členem skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, nebo významnou osobou podléhající řešení krize, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 128c odst. 1 nebo s rozhodnutím České národní banky podle § 128c odst. 2, 3 nebo 4 neplní požadavek na podřízenost.

(2) Osoba podléhající řešení krize neuvedená v odstavci 1 se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní banky podle § 128b odst. 1 neplní požadavek na podřízenost.

(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu; pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého osobou podléhající řešení krize za bezprostředně předcházející účetní období.“.

• 1. V § 241 větě první se slova „povinným osobám“ zrušují, text „§ 237“ se nahrazuje slovy „§ 233 až 237b“ a ve větě druhé se slova „povinným osobám“ zrušují a text „§ 233“ se nahrazuje slovy „tohoto zákona“.

• 1. V § 244 odst. 1 písm. h) se za slovo „nabyvatelé,“ vkládají slova „které oslovila instituce za účelem řešení krize podle § 5 odst. 6 nebo“.

• 1. V § 250 odst. 1 se slova „změnách výše “nahrazují slovem „výši“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a jejích změnách“.

• 1. V příloze č. 1 se v písmeni e) slovo „odepisovatelných“ nahrazuje slovem „způsobilých“.

• 1. V příloze č. 2 se v bodě 1 písm. q) slovo „odepisovatelných“ nahrazuje slovem „způsobilých“.

• 1. Doplňují se přílohy č. 3 a 4, které znějí:

„Příloha č. 3 k zákonu č. 374/2015 Sb.

Výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení

Povinná osoba vypočte poměrnou část zisku po zdanění podle vztahu

MDA = (A+B−C) * D,

kde

A označuje zisk za běžné účetní období nezahrnutý do kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který byl vytvořen od posledního rozhodnutí o rozdělení zisku nebo přijetí kteréhokoli z opatření podle § 26a odst. 1 písm. a), b) nebo c),

B označuje zisk za předchozí účetní období nezahrnutý do kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který byl vytvořen od posledního rozhodnutí o rozdělení zisku nebo přijetí kteréhokoli z opatření podle § 26a odst. 1 písm. a), b) nebo c),

C označuje daň, která by byla splatná, pokud by zisky A a B nebyly rozděleny, a

D označuje multiplikační faktor.

Multiplikační faktor D se stanoví tak, že pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný povinnou osobou nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92a odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu, vyjádřeným v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nachází

• a) v prvním (nejnižším) intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak D = 0,

• b) ve druhém intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak D = 0,2,

• c) ve třetím intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak D = 0,4, nebo

• d) ve čtvrtém intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice, pak D = 0,6.

Dolní hranice a horní hranice každého intervalu se vypočte podle vztahů

Dh Q=kombinovaná kapitálová rezerva4×Qn–1

Hh Q=kombinovaná kapitálová rezerva4×Qn

kde

Dh Q označuje dolní hranici každého intervalu,

Hh Q označuje horní hranici každého intervalu,

kombinovaná kapitálová rezerva označuje celkovou kombinovanou kapitálovou rezervu, kterou má povinná osoba udržovat, vyjádřenou v českých korunách, a

Qn označuje pořadové číslo příslušného intervalu a nabývá hodnot 1, 2, 3, nebo 4.

Příloha č. 4 k zákonu č. 374/2015 Sb.

Vzorec pro výpočet požadavku na podřízenost

Část minimálního požadavku, který je osoba podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí nebo významnou osobou podléhající řešení krize, povinna plnit prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých závazků nebo závazků vydaných ovládanou osobou podle § 128a, se vypočte podle vzorce

MP=1–x1x2*8%

kde

MP označuje část minimálního požadavku, který je osoba podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí nebo významnou osobou podléhající řešení krize, povinna plnit prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých závazků nebo závazků vydaných ovládanou osobou podle § 128a,

X1 představuje 3,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a

X2 představuje součet 18 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a kombinované kapitálové rezervy.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

• 1. Ustanovení § 81c zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na finanční smlouvu uzavřenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud po tomto dni došlo k její podstatné změně.

• 1. Ustanovení § 127c zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije na prodej podřízených způsobilých závazků vydaných před 28. prosincem 2020.

• 1. Česká národní banka stanoví povinné osobě vhodné přechodné období pro splnění minimálního požadavku podle § 127a odst. 1 zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vnitřního minimálního požadavku podle § 127a odst. 2 zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a požadavku na podřízenost podle § 128b nebo 128c zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to tak, aby skončilo nejpozději 31. prosince 2023.

• 1. Delší přechodné období pro splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku a požadavku na podřízenost, než je uvedeno v bodě 3, může Česká národní banka povinné osobě stanovit, je-li to vhodné s ohledem na převahu vkladů a neexistenci dluhových nástrojů v modelu financování povinné osoby, její přístup na kapitálové trhy se způsobilými závazky a rozsah, v jakém osoba podléhající řešení krize závisí na kmenovém kapitálu tier 1 při plnění minimálního požadavku; přitom vezme v úvahu

• a) vývoj finanční situace povinné osoby,

• b) pravděpodobnost, že povinná osoba bude v přiměřené lhůtě schopna plnit minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek a požadavek na podřízenost, a

• c) skutečnost, zda je povinná osoba schopna nahradit závazky, které přestaly splňovat kritéria způsobilosti nebo splatnosti stanovená v čl. 72b a 72c nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a § 128 nebo 130 zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a pokud není, zda je tato okolnost individuální povahy nebo je způsobena narušením na úrovni celého trhu.

• 1. Česká národní banka stanoví mezitímní cílovou úroveň pro splnění minimálního požadavku podle § 127a odst. 1 zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vnitřního minimálního požadavku podle § 127a odst. 2 zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a požadavku na podřízenost podle § 128b nebo 128c zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které musí povinná osoba splnit do 1. ledna 2022.

• 1. Stanoví-li Česká národní banka povinné osobě přechodné období podle bodu 4, které končí po 1. lednu 2024, nemusí povinná osoba do konce přechodného období uveřejňovat informace podle § 136a zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Česká národní banka sdělí povinné osobě plánovaný minimální požadavek podle § 127a odst. 1 zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vnitřní minimální požadavek podle § 127a odst. 2 zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro každé období 1 roku v rámci přechodného období stanoveného podle bodu 3 nebo 4 s cílem usnadnit postupné navyšování její schopnosti absorbovat ztráty a schopnosti rekapitalizace.

• 1. Při určení přechodného období podle bodu 3 nebo 4 Česká národní banka zohlední

• a) převahu vkladů a neexistenci dluhových nástrojů v modelu financování,

• b) přístup na kapitálové trhy se způsobilými závazky a

• c) rozsah, v jakém osoba podléhající řešení krize závisí na kmenovém kapitálu tier 1 při plnění minimálního požadavku.

• 1. Česká národní banka může kdykoli následně přezkoumat přechodné období stanovené podle bodu 3 nebo 4, jakož i jakýkoli plánovaný minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek, který povinné osobě sdělila podle bodu 7.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu

Čl. III

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 204/2019 Sb. a zákona č. 119/2020 Sb., se mění takto:

• 1. V § 83 písmeno c) zní:

• „c) ústřední protistranou ústřední protistrana podle čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012,“.

• 1. V § 83 písm. d) a e) se text „m“ nahrazuje textem „n“.

• 1. V § 84 odst. 1 se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní:

• „l) člen ústřední protistrany, která získala povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012,“.

Dosavadní písmena l) a m) se označují jako písmena m) a n).

• 1. V § 84 odst. 1 písm. n) se text „l)“ nahrazuje textem „m)“.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o platebním styku

Čl. IV

Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 5/2019 Sb., se mění takto:

• 1. V § 2 odst. 4 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e).

• 1. V § 111 odst. 1 písm. j) se za slovo „protistrana“ vkládají slova „podle čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012^16)“.

Poznámka pod čarou č. 16 zní:

„^16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, v platném znění.“.

• 1. V § 111 odst. 1 se za písmeno l) vkládá nové písmeno m), které zní:

• „m) člen ústřední protistrany, která získala povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012,“.

Dosavadní písmeno m) se označuje jako písmeno n).

ČÁST ČTVRTÁ

Změna insolvenčního zákona

Čl. V

Za § 374b zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 307/2018 Sb., se vkládá nový § 374c, který včetně nadpisu zní:

㤠374c

Pohledávky z odepisovatelných kapitálových nástrojů

Pohledávky z odepisovatelných kapitálových nástrojů podle § 2 odst. 2 písm. l) zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu jsou uspokojovány po ostatních podřízených pohledávkách.“.

ČÁST PÁTÁ

ÚČINNOST

Čl. VI

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodu 135, pokud jde o § 136a, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024.

Vondráček v. r.

Zeman v. r.

Babiš v. r.