Nařízení vlády o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům

Podmínky poskytnutí doplňkové podpory příjmu pro mladé zemědělce

(1) Fond poskytne doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce žadateli v případě fyzické osoby, pokud

• a) splňuje podmínky pro poskytnutí základní podpory příjmu pro udržitelnost podle § 7,

• b) v kalendářním roce podání své první žádosti dosáhla věku nejvýše 40 let,

• c) zahájila zemědělské podnikání nejvýše 5 let před podáním žádosti o poskytnutí doplňkové podpory příjmu pro mladé zemědělce a

• d) splňuje minimální zemědělskou kvalifikaci tím, že má zemědělské nebo veterinární vzdělání získané studiem na střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole nebo rekvalifikačním kurzem nebo zkouškou o získání nebo uznání profesní kvalifikace; doklad prokazující splnění minimální zemědělské kvalifikace připojí žadatel k první žádosti o poskytnutí doplňkové podpory příjmu pro mladé zemědělce jako její součást.

(2) Fond poskytne doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce žadateli v případě obchodní korporace, pokud podmínky stanovené v odstavci 1 pro fyzickou osobu splňují všichni společníci, popřípadě jediný společník obchodní korporace, přičemž společníci musí být zároveň statutárním orgánem obchodní korporace. Podmínka podle odstavce 1 písm. c) se považuje za splněnou, pokud jediný společník nebo všichni společníci obchodní korporace nebyli společníky a nevykonávali funkci statutárního orgánu v jiné obchodní korporaci evidované v evidenci zemědělského podnikatele podle § 2f zákona o zemědělství dříve než 5 let před podáním žádosti.

(3) V případě, že o doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce požádá Fond fyzická osoba, která je zároveň společníkem v obchodní korporaci žádající rovněž o doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce, Fond poskytne doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce pouze fyzické osobě.

(4) V případě snížení nebo neposkytnutí základní podpory příjmu pro udržitelnost se stejným způsobem sníží nebo neposkytne doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce.

(5) Maximální výměra, na kterou lze poskytnout doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce ve formě roční platby, činí 90 hektarů plochy zemědělské půdy, na kterou lze poskytnout základní podporu příjmu pro udržitelnost.

(6) Platba se poskytuje po dobu nejvýše 5 po sobě jdoucích let, počínaje prvním rokem podání žádosti o doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce.

ČÁST SEDMÁ

PODPORA PŘÍJMU VÁZANÁ NA PRODUKCI

§ 27

Druhy podpor příjmu vázaných na produkci

Podporou příjmu vázanou na produkci je podpora na

• a) produkci brambor určených pro výrobu škrobu,

• b) produkci chmele,

• c) produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností,

• d) produkci ovocných druhů s vysokou pracností,

• e) produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností,

• f) produkci zeleninových druhů s vysokou pracností,

• g) produkci cukrové řepy,

• h) produkci bílkovinných plodin,

• i) chov telete masného typu,

• j) chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka a

• k) chov bahnice nebo na chov kozy.

§ 28

Podpora na produkci brambor určených pro výrobu škrobu

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu může být osoba, která obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na ni v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda.

(2) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu kromě náležitostí stanovených v § 5 je smlouva o pěstování brambor určených pro výrobu škrobu uzavřená žadatelem o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu s výrobcem bramborového škrobu pro příslušný hospodářský rok nejméně na výměru deklarovanou v žádosti o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu.

(3) Minimální výměra pro podporu na produkci brambor určených pro výrobu škrobu činí 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu.

(4) Žadatel o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu nejpozději do 31. ledna roku následujícího podání žádosti podá Fondu

• a) účetní doklad za sadbu vystavený v kalendářním roce předcházejícím roku podání žádosti nebo v roce podání žádosti a uznávací list prokazující použití uznané sadby v množství nejméně 2 tuny sadby na hektar; v případě použití dodané sadby z členského státu Evropské unie je možné nahradit uznávací list úřední návěskou, popřípadě oznámením dovozu^7), a

• b) potvrzení výrobce bramborového škrobu o skutečně nakoupeném množství škrobu ze sklizně pro příslušný hospodářský rok, které prokazuje dodávku brambor pro výrobu škrobu výrobci bramborového škrobu v množství odpovídajícím celkově v průměru nejméně 6 tun škrobu na hektar.

(5) Fond poskytne žadateli o podporu na produkci brambor určených pro výrobu škrobu platbu této podpory na výměru standardní orné půdy,

• a) na které jsou pěstovány brambory určené pro výrobu škrobu,

• b) která splňuje podmínky minimálního množství použité uznané sadby na hektar podle odstavce 4 písm. a) a minimálního množství 6 tun škrobu na hektar podle odstavce 4 písm. b),

• c) která je evidována v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne podání žádosti Fondu do 31. října roku podání žádosti,

• d) která je žadatelem zemědělsky obhospodařována po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene c),

• e) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům po celý kalendářní rok a

• f) pokud během kontroly na místě žadatel předloží dokumenty podle odstavce 4 písm. a).

(6) Pokud žadatel o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu pěstuje na dílu půdního bloku brambory určené pro výrobu škrobu a zároveň brambory, na které o tuto podporu nežádá, označí viditelně v terénu na příslušném dílu půdního bloku plochy určené k pěstování brambor určených pro výrobu škrobu a k pěstování brambor, na které o podporu nežádá.

§ 29

Podpora na produkci chmele

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci chmele může být osoba, která obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na ni v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury chmelnice a současně evidovanou v evidenci chmelnic podle § 4 odst. 1 zákona o ochraně chmele.

(2) Minimální výměra pro podporu na produkci chmele činí 1 hektar zemědělské půdy s kulturou chmelnice, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci chmele.

(3) Fond poskytne žadateli o podporu na produkci chmele platbu této podpory na výměru chmelnice,

• a) na které je pěstován chmel,

• b) která je evidována v evidenci využití půdy na žadatele a současně v evidenci chmelnic podle § 4 odst. 1 zákona o ochraně chmele nejméně ode dne podání žádosti Fondu do 31. srpna roku podání žádosti,

• c) která je žadatelem zemědělsky obhospodařována po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele a v evidenci chmelnic podle písmene b), a

• d) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům po celý kalendářní rok.

§ 30

Podpora na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností může být osoba, která obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na ni v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury ovocný sad a současně evidovanou v evidenci ovocných sadů podle § 3q zákona o zemědělství.

(2) Ovocným druhem s velmi vysokou pracností je

• a) jabloň,

• b) meruňka,

• c) hrušeň a

• d) třešeň.

(3) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností je kromě náležitostí stanovených v § 5 uvedení ovocného druhu podle odstavce 2 a označení způsobilé dílčí plochy ovocného sadu evidované v evidenci ovocných sadů podle § 3q zákona o zemědělství s uvedením ovocného druhu a výměry (dále jen „pěstební plocha“).

(4) Minimální výměra pro podporu na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností činí 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností.

(5) Žadatel o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností prokáže minimální výnosy vlastní produkce na hektar plochy ve výši referenční hodnoty uvedené v příloze č. 13 k tomuto nařízení. Za tímto účelem nejpozději do 31. ledna roku následujícího podání žádosti Fondu doloží objem vlastní produkce v členění na jednotlivé ovocné druhy podle odstavce 2 spolu s

• a) účetními a daňovými doklady nebo soupisem účetních a daňových dokladů za období od 1. ledna do 31. prosince roku podání žádosti za uskutečněný prodej vlastní produkce a

• b) doklady za období od 1. ledna do 31. prosince roku podání žádosti prokazující objem vlastní produkce využitý při dalším zpracování, včetně výrobních kalkulací pro jednotlivé plodiny ovocných druhů podle odstavce 2.

(6) Fond poskytne žadateli o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností platbu této podpory na výměru ovocného sadu odpovídající součtu dílčích pěstebních ploch příslušného ovocného druhu evidovaných v evidenci ovocných sadů podle § 3q zákona o zemědělství nejméně ode dne podání žádosti Fondu do 31. srpna roku podání žádosti, jestliže

• a) součet výměry všech dílčích pěstebních ploch v rámci ovocného sadu je shodný s výměrou odpovídajícího dílu půdního bloku evidovaného v evidenci využití půdy na žadatele v období od podání žádosti nejméně do 31. srpna roku podání žádosti,

• b) ovocný sad na pěstební ploše, na kterou žadatel žádá o platbu této podpory, byl vysázen v kalendářním roce 2000 nebo později,

• c) splňuje požadavky minimálních výnosů vlastní produkce podle přílohy č. 13 k tomuto nařízení,

• d) minimální počet životaschopných jedinců ovocného druhu na hektar součtu způsobilých dílčích pěstebních ploch daného ovocného druhu, na které žadatel žádá o platbu této podpory, činí, jde-li o plodiny ovocných druhů podle

• 1. odstavce 2 písm. a) nebo c), nejméně 500 kusů na hektar, nebo

• 1. odstavce 2 písm. b) nebo d), nejméně 200 kusů na hektar,

• e) je celý díl půdního bloku udržován v souladu s pravidly podmíněnosti podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům po celý kalendářní rok a

• f) způsobilí jedinci nebo skupiny jedinců jsou na dílčích pěstebních plochách viditelně odlišeni v terénu od nezpůsobilých.

§ 31

Podpora na produkci ovocných druhů s vysokou pracností

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s vysokou pracností může být osoba, která obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na ni v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury ovocný sad a současně evidovanou v evidenci ovocných sadů podle § 3q zákona o zemědělství. V případě ovocného druhu s vysokou pracností podle odstavce 2 písm. f) je evidovaným druhem zemědělské kultury standardní orná půda.

(2) Ovocným druhem s vysokou pracností je

• a) slivoň švestka, s výjimkou myrobalánu,

• b) broskvoň,

• c) višeň,

• d) rybíz černý, rybíz červený, rybíz bílý,

• e) maliník,

• f) jahodník,

• g) angrešt a

• h) brusnice chocholičnatá (kanadská borůvka).

(3) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s vysokou pracností je kromě náležitostí stanovených v § 5 uvedení ovocného druhu podle odstavce 2 a, nejde-li o ovocný druh podle odstavce 2 písm. f), označení způsobilé dílčí pěstební plochy s uvedením plodiny a výměry.

(4) Minimální výměra pro podporu na produkci ovocných druhů s vysokou pracností činí 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci ovocných druhů s vysokou pracností.

(5) Žadatel o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s vysokou pracností prokáže minimální výnosy vlastní produkce na hektar plochy ve výši referenční hodnoty uvedené v příloze č. 14 k tomuto nařízení. Za tímto účelem nejpozději do 31. ledna roku následujícího podání žádosti Fondu doloží objem vlastní produkce v členění na jednotlivé plodiny ovocných druhů podle odstavce 2 spolu s

• a) účetními a daňovými doklady nebo soupisem účetních a daňových dokladů za období od 1. ledna do 31. prosince roku podání žádosti za uskutečněný prodej vlastní produkce a

• b) doklady za období od 1. ledna do 31. prosince roku podání žádosti prokazující objem vlastní produkce využitý při dalším zpracování, včetně výrobních kalkulací pro jednotlivé plodiny ovocných druhů podle odstavce 2.

(6) Fond poskytne žadateli o poskytnutí podpory ovocných druhů s vysokou pracností, nejde-li o ovocný druh podle odstavce 2 písm. f), platbu této podpory na výměru ovocného sadu odpovídající součtu dílčích pěstebních ploch příslušného ovocného druhu evidovaných v evidenci ovocných sadů podle § 3q zákona o zemědělství nejméně ode dne podání žádosti Fondu do 31. srpna roku podání žádosti, jestliže

• a) součet výměry všech dílčích pěstebních ploch v rámci ovocného sadu je shodný s výměrou odpovídajícího dílu půdního bloku evidovaného v evidenci využití půdy na žadatele v období od podání žádosti nejméně do 31. srpna roku podání žádosti,

• b) ovocný sad na příslušné pěstební ploše, na kterou žadatel žádá o platbu této podpory, byl vysázen v kalendářním roce 2000 nebo později,

• c) splňuje požadavky minimálních výnosů vlastní produkce podle přílohy č. 14 k tomuto nařízení,

• d) minimální počet životaschopných jedinců ovocného druhu na hektar součtu způsobilých dílčích pěstebních ploch daného ovocného druhu, na které žadatel žádá o platbu této podpory, činí, jde-li o plodiny ovocných druhů podle

• 1. odstavce 2 písm. a) až c), nejméně 200 kusů na hektar, nebo

• 1. odstavce 2 písm. d), e), g) a h), nejméně 2 000 kusů na hektar,

• e) je celý díl půdního bloku udržován v souladu s pravidly podmíněnosti podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům po celý kalendářní rok a

• f) jsou způsobilí jedinci nebo skupiny jedinců na dílčích pěstebních plochách viditelně odlišeni v terénu od nezpůsobilých.

(7) Jde-li o ovocný druh podle odstavce 2 písm. f), Fond poskytne žadateli o podporu na produkci ovocných druhů s vysokou pracností platbu této podpory na výměru standardní orné půdy, která

• a) je osázena jahodníkem,

• b) vyhovuje kritériu minimálního počtu životaschopných jedinců na hektar příslušného dílu půdního bloku 20 000 kusů na hektar, a to nejméně v období ode dne podání žádosti o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s vysokou pracností do 30. června roku podání žádosti,

• c) splňuje požadavky minimálních výnosů vlastní produkce podle přílohy č. 14 k tomuto nařízení,

• d) je evidována v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne podání žádosti Fondu do 31. srpna roku podání žádosti,

• e) je žadatelem zemědělsky obhospodařována po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene d), a

• f) je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům po celý kalendářní rok.

§ 32

Podpora na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností může být osoba, která obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na ni v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda. V případě zeleninových druhů podle odstavce 2 písm. w) až z) je evidovaným druhem zemědělské kultury plocha s víceletými produkčními plodinami.

(2) Zeleninovým druhem s velmi vysokou pracností je

• a) zelí hlávkové, zelí pekingské, zelí čínské,

• b) kapusta hlávková, kapusta růžičková,

• c) květák,

• d) brokolice,

• e) kedluben,

• f) mrkev,

• g) petržel kořenová,

• h) pastinák,

• i) celer bulvový, celer řapíkatý,

• j) ředkev,

• k) ředkvička,

• l) řepa salátová,

• m) rajče,

• n) paprika,

• o) okurka nakládačka, okurka salátová,

• p) cibule,

• q) šalotka,

• r) česnek,

• s) pór,

• t) salát,

• u) čekanka,

• v) pažitka jednoletá,

• w) pažitka víceletá,

• x) chřest,

• y) reveň,

• z) křen selský víceletý,

• za) křen selský jednoletý,

• zb) roketa setá,

• zc) batát a

• zd) kozlíček polníček.

(3) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností kromě náležitostí stanovených v § 5 je

• a) uvedení zeleninového druhu podle odstavce 2 pěstovaného v době podání žádosti nebo následně na dílu půdního bloku nebo jeho části a uvedení termínu výsevu nebo výsadby a

• b) účetní nebo daňový doklad prokazující nákup osiva nebo sadby v množství odpovídajícím požadavkům minimálního výsevu nebo výsadby daného zeleninového druhu na 1 hektar dílu půdního bloku, které jsou stanoveny v příloze č. 15 k tomuto nařízení.

(4) Minimální výměra pro podporu na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností činí 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností.

(5) Fond poskytne žadateli o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností platbu této podpory na výměru standardní orné půdy nebo na výměru plochy s víceletými produkčními plodinami,

• a) na které se pěstuje zeleninový druh podle odstavce 2, jehož část pěstování probíhá v období po 1. červnu roku podání žádosti, přičemž minimální doba pěstování nebo prokazatelného výskytu posklizňových zbytků v tomto období je 10 kalendářních dnů,

• b) která vyhovuje požadavkům minimálního výsevu nebo výsadby daného zeleninového druhu na 1 hektar dílu půdního bloku a minimální délce vegetační doby od výsadby nebo výsevu podle přílohy č. 15 k tomuto nařízení, přičemž pokud je osivo prodáváno na kilogramy, bude přepočet na kusy proveden podle uvedené minimální hmotnosti tisíce semen; v případě výsadby cibule, šalotky a pažitky může být v každém balíčku více než 1 kus rostliny,

• c) která je evidována v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne podání žádosti Fondu do 31. srpna roku podání žádosti,

• d) která je žadatelem zemědělsky obhospodařována po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene c),

• e) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům po celý kalendářní rok a

• f) která splňuje v případě zeleninového druhu podle odstavce 2 písm. j) požadavky minimálního výnosu vlastní produkce za období od 1. ledna do 31. prosince roku podání žádosti podle přílohy č. 17 k tomuto nařízení.

(6) Žadatel o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností prokáže minimální výnosy vlastní produkce na hektar plochy ve výši referenční hodnoty uvedené v příloze č. 17 k tomuto nařízení. Za tímto účelem nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku Fondu doloží objem vlastní produkce v členění na jednotlivé plodiny zeleninových druhů podle odstavce 2 spolu s účetními a daňovými doklady nebo soupisem účetních a daňových dokladů za období od 1. ledna do 31. prosince roku podání žádosti za uskutečněný prodej vlastní produkce.

(7) Na plochu uvedenou v žádosti o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností lze poskytnout pouze 1 platbu této podpory. Poskytnutí platby je podmíněno tím, že na stejnou plochu dílu půdního bloku nebyla požadována podpora na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností podle § 33.

§ 33

Podpora na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností může být osoba, která obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na ni v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda.

(2) Zeleninovým druhem s vysokou pracností je

• a) kukuřice cukrová,

• b) tykev, s výjimkou tykve fíkolisté, tykve olejné a tykve pomíchané,

• c) hrách zahradní,

• d) fazol zahradní,

• e) celer naťový,

• f) špenát a

• g) petržel naťová.

(3) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností kromě náležitostí stanovených v § 5 je

• a) uvedení zeleninového druhu podle odstavce 2 pěstovaného v době podání žádosti nebo následně na dílu půdního bloku nebo jeho části a uvedení termínu výsevu nebo výsadby a

• b) účetní nebo daňový doklad prokazující nákup osiva nebo sadby v množství odpovídajícím požadavkům minimálního výsevu nebo výsadby daného zeleninového druhu na 1 hektar dílu půdního bloku, které jsou stanoveny v příloze č. 16 k tomuto nařízení.

(4) Minimální výměra pro podporu na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností činí 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností.

(5) Fond poskytne žadateli o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností platbu této podpory na výměru standardní orné půdy,

• a) na které se pěstuje zeleninový druh podle odstavce 2, jehož část pěstování probíhá v období po 1. červnu roku podání žádosti, přičemž minimální doba pěstování nebo prokazatelného výskytu posklizňových zbytků v tomto období je 10 kalendářních dnů,

• b) která vyhovuje požadavkům minimálního výsevu nebo výsadby daného zeleninového druhu na 1 hektar dílu půdního bloku a minimální délce vegetační doby od výsadby nebo výsevu podle přílohy č. 16 k tomuto nařízení, přičemž pokud je osivo prodáváno na kilogramy, bude přepočet na kusy proveden podle uvedené minimální hmotnosti tisíce semen,

• c) která je evidována v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne podání žádosti Fondu do 31. srpna roku podání žádosti,

• d) která je žadatelem zemědělsky obhospodařována po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene c),

• e) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům po celý kalendářní rok a

• f) která splňuje v případě zeleninových druhů podle odstavce 2 písm. a) a c) požadavky minimálního výnosu vlastní produkce za období od 1. ledna do 31. prosince roku podání žádosti podle přílohy č. 17 k tomuto nařízení.

(6) Žadatel o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností prokáže minimální výnosy vlastní produkce na hektar plochy ve výši referenční hodnoty uvedené v příloze č. 17 k tomuto nařízení. Za tímto účelem nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku Fondu doloží objem vlastní produkce v členění na jednotlivé plodiny zeleninových druhů podle odstavce 2 spolu s účetními a daňovými doklady nebo soupisem účetních a daňových dokladů za období od 1. ledna do 31. prosince roku podání žádosti za uskutečněný prodej vlastní produkce.

(7) Na plochu uvedenou v žádosti o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností lze poskytnout pouze 1 platbu této podpory. Poskytnutí platby je podmíněno tím, že na stejnou plochu dílu půdního bloku nebyla požadována podpora na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností podle § 32. Pokud byla požadována podpora na plodinu hrách zahradní podle § 35 odst. 3 písm. a), nelze poskytnout podporu na plodinu uvedenou v odstavci 2 písm. c).

§ 34

Podpora na produkci cukrové řepy

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci cukrové řepy může být osoba, která obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na ni v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda.

(2) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci cukrové řepy kromě náležitostí stanovených v § 5 je

• a) účetní doklad vystavený v kalendářním roce předcházejícím roku podání žádosti nebo v roce podání žádosti prokazující nákup osiva v množství odpovídajícím minimálnímu výsevu 0,8 výsevní jednotky na hektar dílu půdního bloku a

• b) smlouva pro příslušný hospodářský rok na dodávku cukrové řepy ke zpracování na cukr nebo kvasný líh.

(3) Minimální výměra pro podporu na produkci cukrové řepy činí 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci cukrové řepy.

(4) Fond poskytne žadateli o podporu na produkci cukrové řepy platbu této podpory na výměru standardní orné půdy,

• a) na které je pěstována cukrová řepa,

• b) která vyhovuje kritériu minimálního výsevu 0,8 výsevní jednotky na hektar dílu půdního bloku,

• c) která je evidována v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne podání žádosti Fondu do 31. srpna roku podání žádosti,

• d) která je žadatelem zemědělsky obhospodařována po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene c), a

• e) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům po celý kalendářní rok.

§ 35

Podpora na produkci bílkovinných plodin

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci bílkovinných plodin může být osoba, která obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na ni v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda.

(2) Plochou s bílkovinnými plodinami, kterou lze vyhradit jako plochu pro poskytnutí podpory na produkci bílkovinných plodin, se rozumí plocha založená výsevem bílkovinné plodiny nebo směsi plodin různých rodů uvedených v odstavci 3 za předpokladu, že je zajištěn pokryv půdy nebo prokazatelný výskyt posklizňových zbytků v období minimálně od 1. června do 15. července roku podání žádosti.

(3) Bílkovinnou plodinou je

• a) hrách, a to včetně pelušky,

• b) bob,

• c) lupina,

• d) sója,

• e) vojtěška,

• f) jetel,

• g) štírovník,

• h) vičenec,

• i) tolice,

• j) komonice,

• k) vikev a

• l) směs plodin podle písmen a) až k) nebo směs plodin podle písmen a) až k) s obilovinami nebo travami čeledi lipnicovité, přičemž poměr plodin uvedených v písmenech a) až k) v této směsi činí v porostu více než 50 %.

(4) Fond poskytne žadateli o podporu na produkci bílkovinných plodin platbu této podpory na výměru standardní orné půdy,

• a) na které jsou pěstovány bílkovinné plodiny podle odstavce 3,

• b) která je evidována v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne podání žádosti Fondu do 31. srpna roku podání žádosti,

• c) která je žadatelem obhospodařována po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene b), a

• d) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům po celý kalendářní rok.

(5) Minimální výměra pro podporu na produkci bílkovinných plodin činí 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci bílkovinných plodin. Pokud byla požadována podpora podle § 33 odst. 2 písm. c), nelze poskytnout podporu na plodinu hrách zahradní podle odstavce 3 písm. a).

§ 36

Podpora na chov telete masného typu

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na chov telete masného typu může být osoba, která na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci vykázala narození masného telete v období od 1. března roku předcházejícího podání žádosti do posledního kalendářního dne měsíce února roku podání žádosti.

(2) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na chov telete masného typu je seznam telat podle odstavce 1 včetně jejich identifikačních čísel a dat narození, identifikačních čísel matek s označením jejich systému chovu z hlediska tržní produkce mléka a označení otce podle ústředního registru plemeníků^8).

(3) Matkou telete, na které je podávána žádost podle odstavce 1, je kráva chovaná v systému chovu bez tržní produkce mléka ode dne narození telete podle odstavce 1 minimálně do dne podání žádosti s minimálně 50% podílem krve masného plemene skotu nebo jejich kombinace podle přílohy č. 18 k tomuto nařízení.

(4) Otcem telete, na které je podávána žádost podle odstavce 1, je býk masného plemene skotu podle přílohy č. 19 k tomuto nařízení evidovaný v ústředním registru plemeníků.

(5) Fond poskytne žadateli platbu na chov telete masného typu na celkový počet telat narozených v období podle odstavce 1, která žadatel chová na svém hospodářství registrovaném v ústřední evidenci minimálně po dobu 1 měsíce od jejich narození, stanovený na základě údajů v ústřední evidenci.

§ 37

Podpora na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka může být osoba, která na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci ke dni 31. března roku podání žádosti chová krávy v systému chovu s tržní produkcí mléka.

(2) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka je seznam dojnic chovaných žadatelem k 31. březnu roku podání žádosti, včetně identifikačních čísel a dat narození, popřípadě datum zaevidování do ústřední evidence, a údaje o systému chovu z hlediska tržní produkce mléka.

(3) Fond poskytne platbu podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka na celkový počet krav chovaných žadatelem v systému chovu s tržní produkcí mléka ke dni 31. března roku podání žádosti, splňující podmínku podle odstavce 2, stanovený na základě údajů v ústřední evidenci.

(4) Fond poskytne platbu podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka, jestliže celkový počet krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka, které jsou předmětem žádosti, je

• a) nejméně 2 kusy a nejvýše 10 kusů, nebo

• b) více než 10 kusů chovaných žadatelem, jehož hospodářství bylo k 31. březnu příslušného kalendářního roku zapojeno do alespoň jednoho ze schémat kvality k podpoře na chov krávy chované v systému s tržní produkcí mléka podle přílohy č. 21 k tomuto nařízení.

§ 38

Podpora na chov bahnice nebo na chov kozy

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na chov bahnice nebo na chov kozy může být osoba, která nejméně od 15. května do 11. září roku podání žádosti chová bahnici nebo kozu na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci.

(2) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na chov bahnice nebo na chov kozy je seznam bahnic nebo koz podle odstavce 1, včetně jejich identifikačních čísel a dat narození. V případě, že datum narození není uvedeno, je za něj považováno datum zaevidování do ústřední evidence.

(3) Fond poskytne podporu na chov bahnice nebo na chov kozy starší 1 roku, která se nejméně v období podle odstavce 1 pase na trvalých travních porostech, travních porostech, úhoru, ovocném sadu, jiné trvalé kultuře nebo jiné kultuře evidované v evidenci využití půdy na žadatele.

(4) Žadatel o poskytnutí podpory na chov bahnice nebo na chov kozy vede průběžně, nejpozději následující den po zahájení a den po ukončení pastvy, v období stanoveném v odstavci 1 záznam o pastvě obsahující informace, ze kterých vyplývá

• a) identifikační číslo pasené bahnice nebo kozy; pokud žadatel pase bahnici nebo kozu ze stáje nebo hospodářství evidovaného v ústřední evidenci, postačí do záznamu o pastvě místo identifikačního čísla bahnice nebo kozy uvést registrační číslo hospodářství nebo registrační číslo stáje,

• b) identifikační číslo dílu půdního bloku využívaného v příslušný kalendářní den k pastvě, přičemž je-li bahnice nebo koza pasena v 1 kalendářním dnu na více dílech půdních bloků, uvedou se identifikační čísla všech těchto dílů půdních bloků, a

• c) datum zahájení a ukončení pastvy bahnice nebo kozy pasené na příslušných dílech půdních bloků evidovaných v evidenci využití půdy.

(5) Fond poskytne podporu na chov bahnice nebo na chov kozy na celkový počet chovaných a pasených bahnic nebo koz, jestliže celkový počet bahnic nebo koz, na které lze poskytnout platbu, je nejméně 14 kusů bahnic nebo koz.

(6) Pro účely platby podpory na chov bahnice nebo chov kozy se za zjištěné zvíře považuje zvíře, jehož záznam o pastvě podle odstavce 4 je úplný.

ČÁST OSMÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 38a

Vrácení výše zálohy na přímou platbu

Je-li vyplacená záloha vyšší než přímá platba, která má být poskytnuta, Fond rozhodne o vrácení části vyplacené zálohy, která ji převyšuje^11).

§ 39

Přechodná ustanovení

(1) Žadatel, který získal podporu v rámci platby pro mladé zemědělce podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009, může obdržet doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce na základě žádosti na zbývající část období uvedeného v § 26 odst. 6, a to podle podmínek čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 a nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů. Pokud doba uvedená v § 26 odst. 6 přesáhne rok 2027, poskytne se platba na základě podmínek stanovených právním rámcem Společné zemědělské politiky Evropské unie použitelným pro období po roce 2027^9).

(2) Pro žádosti podané v roce 2023 se použijí podmínky diverzifikace plodin podle § 9 odst. 1 a 2 nařízení vlády č. 50/2015 Sb.; snížení základní celofaremní ekoplatby na standardní ornou půdu se stanoví podle § 13 odst. 17 písm. a) a § 13 odst. 18 písm. a).

(3) Pro rok 2023 začíná počátek období stanoveného v

• a) § 11 odst. 2 písm. b) až d) a § 12 odst. 3 písm. b) a c) dnem podání jednotné žádosti za předchozí kalendářní rok běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení,

• b) § 14 odst. 1 dnem podání jednotné žádosti.

(4) Pro rok 2023 platí, že pokud je díl půdního bloku zařazen do podopatření integrovaná produkce zeleniny nebo jahodníku podle nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, považuje se podmínka vyčlenit ochranný pás podél vody podle § 13 odst. 10 nebo 11 za splněnou.

(5) Pro rok 2023 se v případě podmínky podle § 36 odst. 1 jedná o období od 1. dubna 2022 do 28. února 2023.

§ 40

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2023, s výjimkou ustanovení § 13 odst. 2 a 3, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024.

Předseda vlády:

prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.

Ministr zemědělství:

Ing. Nekula v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

Přepočítávací koeficienty hospodářských zvířat na velké dobytčí jednotky

Druh a kategorie hospodářských zvířat	Koeficient přepočtu na velké dobytčí jednotky (VDJ)
Skot ve věku nad 2 roky	1,00
Skot ve věku nad 6 měsíců do 2 let včetně	0,60
Skot ve věku do 6 měsíců včetně	0,40
Koně ve věku nad 6 měsíců	1,00
Koně ve věku do 6 měsíců včetně	0,40
Jelenovití ve farmovém chovu ve věku nad 1 rok	0,30
Ovce ve věku nad 1 rok	0,15
Kozy ve věku nad 1 rok	0,15

Poznámka: 1 rokem se rozumí 365 dnů, 1 měsícem se rozumí 30 dnů. U skotu a koní ve věku do 6 měsíců včetně se počítá stáří ode dne následujícího po dni narození.

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

Druhy rychle rostoucích dřevin a jejich kříženců pěstovaných ve výmladkových plantážích v České republice s uvedením maximální délky jejich sklizňového cyklu

	Rychle rostoucí dřevina	Maximální délka sklizňového cyklu
1.	topol Maximovičův a jeho kříženci (P. maximowiczii Henry)	8 let
2.	topol chlupatoplodý a jeho kříženci (P. trichocarpa Torr. et A. Gray)	8 let
3.	topol vznešený a jeho kříženci (P. x generosa Henry)	8 let
4.	topol kanadský (P. x canadensis Moench)	5 let
5.	topol Simonův a jeho kříženci (P. simonii Carriere; P. x xianhoei)	8 let
6.	topol balzámový a jeho kříženci (P. balsamifera L.)	8 let
7.	topol černý (P. nigra L)	10 let
8.	topol osika (P. tremula L)	10 let
9.	vrba bílá a její kříženci (S. alba L, S. x rubens Schrank)	10 let
10.	vrba košíkářská a její kříženci (S. viminalis L)	10 let
11.	vrba jíva a její kříženci (S. caprea L hybrids, S. x smithiana Willd)	10 let
12.	vrba lýkovcová (S. daphnoides L)	10 let
13.	jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L)	10 let
14.	olše lepkavá (Alnus glutinosa (L) Geartn.)	10 let
15.	olše šedá (Alnus incana (L) Moench)	10 let
16.	líska obecná (Corylus avellana L)	10 let

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

Váhové koeficienty pro hodnocení hospodaření s organickou hmotou na standardní orné půdě

Tabulka č. 1: Váhové koeficienty vybraných plodin

Hlavní plodiny	Váhový koeficient (na 1 ha)
Brambory, cukrová řepa, řepa krmná, brokolice, celer, cuketa, meloun, okurka, pór, rajče, tykev, zelí	0,45
Kukuřice, česnek, křen selský jednoletý, květák, mrkev, paprika, pastinák	0,25
Jetel nebo vojtěška, včetně semenářských porostů	-0,90
Ostatní víceleté pícniny na standardní orné půdě, trávy na semeno, travní porost	-0,70

Tabulka č. 2: Váhové koeficienty pro přepočet aplikovaných hnojiv a upravených kalů nebo ploch jednotlivých opatření

Opatření	Směrná dávka*) (t/ha)	Váhový koeficient (na 1 ha)
Hnůj, separát kejdy	30	1,00
Separát digestátu, tuhý digestát	25	0,75
Kompost s poměrem C:N 10 a vyšším	15	1,00
Kompost s poměrem C:N nižším než 10	15	0,65
Upravený kal (ve 100% sušině)	5	0,40
Kejda skotu	20	0,18
Fugát kejdy skotu	20	0,15
Kejda prasat	20	0,10
Fugát kejdy prasat	20	0,07
Digestát	20	0,15
Fugát digestátu	20	0,10
Výpalky melasové zahuštěné	5	0,15
Výpalky lihovarnické	20	0,10
Drůbeží trus sušený	5	0,30
Drůbeží trus s podestýlkou	5	0,17
Drůbeží trus uleželý	5	0,13
Zapravení do půdy, případně ponechání na povrchu slámy obilnin (včetně kukuřice sklizené děleným způsobem), olejnin, luskovin (pěstovaných i jako zelenina) a ostatních plodin pěstovaných na zrno či semeno nebo rostlinných zbytků po sklizni jetelovin a trav na semeno	0,50
	z toho zapravení slámy obilnin v kombinaci se souběžnou nebo následnou aplikací kejdy, digestátu nebo výpalků	0,10
Zapravení chrástu, případně nesklizených hlavních plodin	0,25
Zapravení nesklizeného posledního obrostu víceletých pícnin	0,20
Meziplodiny (nad 8 týdnů, bez odvozu zelené hmoty), po kterých následuje ozimá plodina	0,20
Meziplodiny (nad 8 týdnů, bez odvozu zelené hmoty), po kterých následuje jarní plodina	0,35
Meziplodiny (nad 8 týdnů) pěstované současně s hlavní plodinou	0,20
Plodiny na úhoru, bez odvozu zelené hmoty	0,45
Meziplodiny (nad 8 týdnů) nebo plodiny na úhoru, s odvozem zelené hmoty	0,10
Strip-till	0,20
Přímé setí do nezpracované půdy, meziplodin nebo rostlinných zbytků	0,20

Vysvětlivka:

^*) Při používání odlišných dávek hnojiv nebo upravených kalů se váhový koeficient poměrně upraví nebo se při stanovení přepočtené plochy vychází přímo z celkové spotřeby hnojiv, případně upravených kalů v hospodářském roce.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

Výpočet pro vyhodnocení hospodaření s organickou hmotou na standardní orné půdě

Tabulka č. 1 Základní údaje

Obchodní závod
Hospodářský rok

Tabulka č. 2 Výměra půdy a rozdělení podle půdního druhu

Obhospodařovaná plocha	Výměra (ha)	Rozsah potřebných opatření (%, ha)
Standardní orná půda (R), travní porost (G), úhor (U)
z toho:	lehká půda		30,0 %
	střední půda		35,0 %
	těžká půda		30,0 %
Základní rozsah potřebných opatření (vážený průměr, %)
Základní rozsah potřebných opatření (přepočet na hektary)

Tabulka č. 3 Upřesnění rozsahu potřebných opatření podle výměry vybraných plodin

Hlavní plodiny	Váhový koeficient (na 1 ha)	Výměra (ha)	Přepočtená plocha (ha)
Brambory, cukrová řepa, řepa krmná, brokolice, celer, cuketa, meloun, okurka, pór, rajče, tykev, zelí	0,45
Kukuřice, česnek, křen selský jednoletý, květák, mrkev, paprika, pastinák	0,25
Jetel nebo vojtěška, včetně semenářských porostů	-0,90
Ostatní víceleté pícniny na standardní orné půdě, trávy na semeno, travní porost	-0,70
Vliv plodin na rozsah potřebných opatření, celkem
Základní rozsah potřebných opatření podle půdního druhu (výsledná hodnota z tabulky č. 2)
Výsledný rozsah potřebných opatření po upřesnění podle půdního druhu a plodin

Tabulka č. 4 Dodání organické hmoty do půdy

Použití hnojiv a upravených kalů	Směrná dávka (t/ha)	Váhový koeficient (na 1 ha)	Celková spotřeba (t)	Přepočtená plocha*) (ha)
Hnůj, separát kejdy	30	1,00
Separát digestátu, tuhý digestát	25	0,75
Kompost s poměrem C:N 10 a vyšším	15	1,00
Kompost s poměrem C:N nižším než 10	15	0,65
Upravený kal (ve 100% sušině)	5	0,40
Kejda skotu	20	0,18
Fugát kejdy skotu	20	0,15
Kejda prasat	20	0,10
Fugát kejdy prasat	20	0,07
Digestát	20	0,15
Fugát digestátu	20	0,10
Výpalky melasové zahuštěné	5	0,15
Výpalky lihovarnické	20	0,10
Drůbeží trus sušený	5	0,30
Drůbeží trus s podestýlkou	5	0,17
Drůbeží trus uleželý	5	0,13
Celkem

Tabulka č. 5 Dodání organické hmoty do půdy a další opatření

Použití statkových hnojiv rostlinného původu a půdoochranných technologií	Váhový koeficient (na 1 ha)	Výměra (ha)	Přepočtená plocha (ha)
Zapravení do půdy, případně ponechání na povrchu slámy obilnin (včetně kukuřice sklizené děleným způsobem), olejnin, luskovin (pěstovaných i jako zelenina) a ostatních plodin pěstovaných na zrno či semeno nebo rostlinných zbytků po sklizni jetelovin a trav na semeno	0,50
	z toho zapravení slámy obilnin v kombinaci se souběžnou nebo následnou aplikací kejdy, digestátu nebo výpalků	0,10
Zapravení chrástu, případně nesklizených hlavních plodin	0,25
Zapravení nesklizeného posledního obrostu víceletých pícnin	0,20
Meziplodiny (nad 8 týdnů, bez odvozu zelené hmoty), po kterých následuje ozimá plodina	0,20
Meziplodiny (nad 8 týdnů, bez odvozu zelené hmoty), po kterých následuje jarní plodina	0,35
Meziplodiny (nad 8 týdnů) pěstované současně s hlavní plodinou	0,20
Plodiny na úhoru, bez odvozu zelené hmoty	0,45
Meziplodiny (nad 8 týdnů) nebo plodiny na úhoru, s odvozem zelené hmoty	0,10
Strip-till	0,20
Přímé setí do nezpracované půdy, meziplodin nebo rostlinných zbytků	0,20
Celkem

Tabulka č. 6 Vyhodnocení hospodaření s organickou hmotou na standardní orné půdě

Položka	Přepočtená plocha (ha)	Podíl z rozsahu potřebných opatření (%)
Rozsah provedených opatření (součet celkových hodnot z tabulek č. 4 a 5 )
Rozsah potřebných opatření (závěrečná hodnota z tabulky č. 3 )
Rozdíl (od rozsahu provedených opatření se odečte rozsah potřebných opatření a případná záporná hodnota se převede na % z rozsahu potřebných opatření)

Tabulka č. 7 Seznam dílů půdních bloků, na kterých byly použity půdoochranné technologie

Číslo čtverce	Zkrácený kód DPB	Výměra DPB (ha)	Datum operace	Strip-till (ha)	Přímé setí, do	Předplodina, včetně meziplodin	Cílová plodina
nezpracované půdy (ha)	meziplodin (ha)	rostlinných zbytků (ha)
Celkem

Vysvětlivka:

^*)^ Pro zjištění přepočtené plochy se celková spotřeba vydělí směrnou dávkou a vynásobí váhovým koeficientem.

Příloha č. 5

Druhy plodin pro doplnění travní směsi na pásech podél vody

1.	čičorka
2.	jestřabina
3.	jetel plazivý
4.	kmín
5.	štírovník
6.	tolice dětelová
7.	úročník
8.	vičenec
9.	vikev

Příloha č. 6

Druhy plodin pro směs pro nektarodárný úhor

1.	aksamitník
2.	bér vlašský
3.	hořčice
4.	kapusta krmná
5.	kmín
6.	kopr
7.	koriandr
8.	krambe
9.	laskavec
10.	len
11.	lesknice kanárská
12.	lnička
13.	mastňák
14.	mrkev
15.	oves hřebílkatý
16.	pastinák
17.	pískavice
18.	pohanka
19.	proso seté
20.	ptačí noha
21.	ředkev
22.	řepice
23.	řeřicha
24.	sléz
25.	slunečnice (s výjimkou slunečnice hlíznaté)
26.	svazenka
27.	světlice
28.	šalvěj hispánská
29.	šťovík
30.	trávy čeledi lipnicovité a jejich směsi
31.	vodnice
32.	žito trsnaté (lesní)

Příloha č. 7 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

Druhy plodin vázajících dusík

1.	bob
2.	cizrna
3.	čičorka
4.	čočka
5.	fazol
6.	hrách
7.	hrachor
8.	jestřabina
9.	jetel
10.	komonice
11.	kozinec
12.	lupina
13.	peluška
14.	pískavice
15.	ptačí noha
16.	sója
17.	štírovník
18.	tolice
19.	úročník
20.	vičenec
21.	vikev
22.	vojtěška

Příloha č. 8 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

Váhové koeficienty pro přepočet aplikovaných hnojiv nebo ploch jednotlivých opatření ve chmelnicích

Opatření	Směrná dávka (t/ha)	Váhový koeficient (na 1 ha)
Hnůj, separát kejdy	30	1,00
Separát digestátu, tuhý digestát	25	0,75
Kompost s poměrem C:N 10 a vyšším	15	1,00
Kompost s poměrem C:N nižším než 10	15	0,65
Kejda skotu	20	0,18
Kejda prasat	20	0,10
Digestát	20	0,15
Drůbeží trus sušený	5	0,30
Drůbeží trus s podestýlkou	5	0,17
Zapravení rostlinného zbytku po sklizni chmele vzniklého na výměře chmelnic*)	0,30
Meziplodiny (nad 8 týdnů bez odvozu zelené hmoty) na výměře chmelnic	0,35
Meziplodiny (nad 8 týdnů s odvozem zelené hmoty) na výměře chmelnic	0,10

Vysvětlivka:

^*)^ Nehodnotí se výměra zapravení, ale výměra (příp. vynásobená počtem let), kde a kdy rostlinný zbytek po sklizni chmele, zapravený ve sledovaném hospodářském roce, vznikl.

Příloha č. 9 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

Výpočet pro vyhodnocení hospodaření s organickou hmotou ve chmelnicích

Tabulka č. 1 Základní údaje

Obchodní závod
Hospodářský rok

Tabulka č. 2 Výměra chmelnic

Obhospodařovaná plocha	Výměra (ha)	Rozsah potřebných opatření (%, ha)
Chmelnice		30,0 %
Základní rozsah potřebných opatření (přepočet na hektary)

Tabulka č. 3 Dodání organické hmoty do půdy

Použití hnojiv	Směrná dávka (t/ha)	Váhový koeficient (na 1 ha)	Celková spotřeba (t)	Přepočtená plocha*) (ha)
Hnůj, separát kejdy	30	1,00
Separát digestátu, tuhý digestát	25	0,75
Kompost s poměrem C:N 10 a vyšším	15	1,00
Kompost s poměrem C:N nižším než 10	15	0,65
Kejda skotu	20	0,18
Kejda prasat	20	0,10
Digestát	20	0,15
Drůbeží trus sušený	5	0,30
Drůbeží trus s podestýlkou	5	0,17
Celkem

Tabulka č. 4 Dodání organické hmoty do půdy a další opatření

Použití statkových hnojiv rostlinného původu a půdoochranných technologií	Váhový koeficient (na 1 ha)	Výměra (ha)	Přepočtená plocha (ha)
Zapravení rostlinného zbytku po sklizni chmele, vzniklého na výměře chmelnic**)	0,30
Meziplodiny (nad 8 týdnů bez odvozu zelené hmoty), na výměře chmelnic	0,35
Meziplodiny (nad 8 týdnů s odvozem zelené hmoty), na výměře chmelnic	0,10
Celkem

Tabulka č. 5 Vyhodnocení hospodaření s organickou hmotou ve chmelnicích

Položka	Přepočtená plocha (ha)	Podíl z výměry chmelnic (%)
Rozsah provedených opatření (součet celkových hodnot z tabulek č. 3 a 4 a převod na %)
Rozsah potřebných opatření (hodnoty z tabulky č. 2)		30%
Rozdíl (od rozsahu provedených opatření se odečte rozsah potřebných opatření)

Vysvětlivky:

^*) Pro zjištění přepočtené plochy se celková spotřeba vydělí směrnou dávkou a vynásobí váhovým koeficientem.

^**) Neuvádí se hektary zapravení, ale hektary (příp. vynásobené počtem let), kde a kdy rostlinný zbytek po sklizni chmele (zapravený ve sledovaném hospodářském roce) vznikl.

Příloha č. 10 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

Váhové koeficienty pro přepočet aplikovaných hnojiv na plochách s víceletými produkčními plodinami

Použití hnojiv	Směrná dávka (t/ha)	Váhový koeficient (na 1 ha)
Hnůj, separát kejdy	30	1,00
Kompost s poměrem C:N 10 a vyšším	15	1,00
Kompost s poměrem C:N nižším než 10	15	0,65

Příloha č. 11 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

Výpočet pro vyhodnocení hospodaření s organickou hmotou na plochách s víceletými produkčními plodinami

Tabulka č. 1 Základní údaje

Obchodní závod
Hospodářský rok

Tabulka č. 2 Výměra víceletých produkčních plodin

Obhospodařovaná plocha	Výměra (ha)	Rozsah potřebných opatření (%, ha)
Nově založené víceleté produkční plodiny		30,0 %
Základní rozsah potřebných opatření (přepočet na hektary)

Tabulka č. 3 Dodání organické hmoty do půdy

Použití hnojiv	Směrná dávka (t/ha)	Váhový koeficient (na 1 ha)	Celková spotřeba (t)	Přepočtená plocha*) (ha)
Hnůj, separát kejdy	30	1,00
Kompost s poměrem C:N 10 a vyšším	15	1,00
Kompost s poměrem C:N nižším než 10	15	0,65
Celkem

Tabulka č. 4 Vyhodnocení hospodaření s organickou hmotou na plochách s víceletými produkčními plodinami

Položka	Přepočtená plocha (ha)	Podíl z výměry nově založených ploch víceletých produkčních plodin (%)
Rozsah provedených opatření (celková hodnota z tabulky č. 3 a převod na %)
Rozsah potřebných opatření (závěrečná hodnota z tabulky č. 2)		30%
Rozdíl (od rozsahu provedených opatření se odečte rozsah potřebných opatření)

Vysvětlivka:

^*) Pro zjištění přepočtené plochy se celková spotřeba vydělí směrnou dávkou a vynásobí váhovým koeficientem.

Příloha č. 12

Váhové koeficienty pro neprodukční plochy

Váhové koeficienty pro neprodukční plochy mimo krajinné prvky

Neprodukční plocha	Váhový koeficient
meziplodiny včetně meziplodin podle podopatření pěstování meziplodin podle nařízení vlády upravujícího agroenvironmentálně-klimatická opatření	0,3
ochranný pás kolem krajinného prvku podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům	1
ochranný pás – ozeleněný kolejový řádek podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům
ochranný pás podle nařízení vlády o stanovení podmínek provádění opatření agrolesnictví
ochranný pás typu souvrať podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům
ochranný pás – biopás podle podopatření biopásy podle nařízení vlády upravujícího agroenvironmentálně-klimatická opatření
ochranný pás podél vody typu základní a typu prémiový podle tohoto nařízení
ochranný pás založený v rámci půdoochranných technologií č. 5 a 6 podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům nebo půdoochranné technologie č. 7 a 8 podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům s výjimkou plodin ječmen, oves, proso seté, pšenice, triticale, žito a jejich směsí a řepky
ochranný pás podle standardu 7b. nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům
plodiny vázající dusík	0,5
plocha zařazená v podopatření na ochranu čejky chocholaté podle nařízení vlády upravujícího agroenvironmentálně-klimatická opatření	1
úhor zelený	1
úhor nektarodárný	1,5
plocha zařazená v podopatření druhově bohaté pokrytí orné půdy podle nařízení vlády upravujícího agroenviromentálně-klimatická opatření	1

Váhové koeficienty pro krajinné prvky

Neprodukční plocha	Váhový koeficient v případě zápisu v evidenci využití půdy bez uvedení roku založení	Váhový koeficient v případě zápisu v evidenci využití půdy s uvedením roku založení od 1. ledna 2025
krajinný prvek – příkop	2	3
krajinný prvek – mez	1,5	3
krajinný prvek – mokřad	2	3
krajinný prvek – skalka	1,5	3
krajinný prvek – skupina dřevin	1,5	3
krajinný prvek – solitérní dřevina	1,5	3
krajinný prvek – stromořadí	2	3
krajinný prvek – terasa	1	3
krajinný prvek – travnatá údolnice	1,5	3

Příloha č. 13 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

Minimální výnosy vlastní produkce pro ovocné druhy s velmi vysokou pracností

Ovocný druh	Minimální výnos t/ha
jabloň	10,0
meruňka	1,5
hrušeň	5,0
třešeň	1,0

Příloha č. 14 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

Minimální výnosy vlastní produkce pro ovocné druhy s vysokou pracností

Ovocný druh	Minimální výnos t/ha
slivoň švestka (s výjimkou myrobalánu)	3,0
broskvoň	2,0
višeň	3,0
rybíz černý	1,0
rybíz červený	1,5
rybíz bílý	1,5
maliník	0,5
jahodník	3,5
angrešt	0,5
brusnice chocholičnatá (kanadská borůvka)	0,5

Příloha č. 15

Minimální počty vysázených nebo vysetých jedinců, minimální hmotnost tisíce semen a minimální délka vegetační doby pro podporu na zeleninové druhy s velmi vysokou pracností

| Druh zeleniny | Minimální počet vysázených ks/ha | Minimální počet vysetých ks/ha | Minimální hmotnost tisíce semen (g) | Minimální délka vegetační doby ve dnech | | | od výsadby (den) | od výsevu (den) | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | zelí hlávkové | 25 000 | 35 000 | 2,00 | 57 | 87 | | zelí pekingské | 40 000 | 60 000 | 2,00 | 50 | 55 | | zelí čínské | 100 000 | 200 000 | 2,00 | 40 | 50 | | kapusta hlávková | 20 000 | 45 000 | 2,20 | 62 | 92 | | kapusta růžičková | 25 000 | 50 000 | 2,90 | 120 | 150 | | květák | 20 000 | 30 000 | 2,30 | 66 | 96 | | brokolice | 20 000 | 30 000 | 2,65 | 65 | 95 | | kedluben | 65 000 | 100 000 | 3,00 | 40 | 75 | | mrkev | x | 800 000 | 0,65 | x | 83 | | petržel kořenová | x | 800 000 | 0,90 | x | 95 | | pastinák | x | 250 000 | 2,30 | x | 140 | | celer bulvový | 50 000 | x | x | 70 | x | | celer řapíkatý | 50 000 | x | x | 78 | x | | ředkev | x | 120 000 | 8,00 | x | 55 | | ředkvička | x | 1 000 000 | 5,60 | x | 26 | | řepa salátová | 65 000 | 120 000 | 11,00 | 60 | 106 | | rajče | 8 000 | 16 000 | 2,20 | 70 | 100 | | paprika | 20 000 | x | x | 90 | x | | okurka nakládačka | 15 000 | 25 000 | 16,00 | 50 | 62 | | okurka salátová | 15 000 | 25 000 | 16,00 | 76 | 100 | | cibule | 110 000)/500) | 625 000 | 2,70 | 30 | 55 | | šalotka | 110 000) | 500 000 | 3,20 | 75 | 90 | | česnek | 800) | x | x | 70 | x | | pór | 120 000 | 150 000 | 2,30 | 75 | 150 | | salát | 50 000 | 55 000 | 0,70 | 30 | 50 | | čekanka | 50 000 | 50 000 | 1,10 | 75 | 105 | | pažitka jednoletá | 50 000) | 3 500 000 | 0,65 | 70 | 100 | | pažitka víceletá | 50 000*) | 3 500 000 | 0,65 | 70 | 100 | | chřest | 15 000 | x | x | celoročně | x | | reveň | 4 000 | X | x | celoročně | x | | křen selský víceletý | 18 000 | X | x | 120 | x | | křen selský jednoletý | 18 000 | X | x | 120 | x | | roketa setá | 100 000 | 10 000 000 | 0,25 | 21 | 28 | | batát | 30 000 | x | x | 90 | x | | kozlíček polníček | 70 000) | 4 000 | 0,9 | 25 | 35 |

Vysvětlivky:

^*) V případě cibule, šalotky a pažitky se jedná o počet balíčků na 1 ha.

^**) V případě cibule a česneku jde o údaj v kg na 1 hektar.

^***) V případě kozlíčku polníčku se jedná o 70 tis. balíčků/ha po 4 semenech.

Příloha č. 16 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

Minimální počty vysázených nebo vysetých jedinců, včetně minimální hmotnosti tisíce semen a minimální délka vegetační doby pro podporu na zeleninové druhy s vysokou pracností

| Druh zeleniny | Minimální počet vysázených ks/ha | Minimální počet vysetých ks/ha | Minimální hmotnost tisíce semen (g) | Minimální délka vegetační doby ve dnech | | | od výsadby (den) | od výsevu (den) | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | kukuřice cukrová | x | 50000 | 150,00 | x | 72 | | tykev (kromě tykve fíkolisté, olejné a pomíchané) | 5000 | 5000 | 75,00 | 60 | 90 | | hrách zahradní | x | 900000 | 110,00 | x | 60 | | fazol zahradní | x | 200000 | 150,00 | x | 65 | | celer naťový | 50000 | x | x | 70 | x | | špenát | x | 900000 | 8,00 | x | 38 | | petržel naťová | 65000*) | 1000000 | 1,00 | 60 | 87 |

Vysvětlivka:

^*) V případě petržele naťové se jedná o počet balíčků na 1 ha; u této plodiny může být v každém balíčku více než 1 ks rostlin.

Příloha č. 17

Minimální výnosy vlastní produkce pro zeleninové druhy s vysokou a velmi vysokou pracností

Zeleninový druh	Minimální výnos t/ha	Minimální výnos ks/ha
hrách zahradní	0,90	-
kukuřice cukrová	1,3	4 333
ředkev	1,43	-

Příloha č. 18 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

Seznam masných plemen skotu k podpoře na chov telete masného typu podle § 36 odst. 3

1.	Aberdeen angus (G)
2.	Andorrský hnědý skot (DD)
3.	Aubrac (UU)
4.	Bazadaise (BB)
5.	Belgické modrobílé (B)
6.	Blonde ď aquitaine (Q)
7.	Brahman (F)
8.	Česká červinka (CL)
9.	Český strakatý skot (C)
10.	Dexter (EE)
11.	Galloway (W)
12.	Gasconne (S)
13.	Hereford (U)
14.	Highland (E)
15.	Charolais (T)
16.	Chianina (CHIANI)
17.	Limousine (Y)
18.	Masný simentál (SM)
19.	Montbéliarde (Cl)
20.	Normandský skot (N)
21.	Parthenaise (PP)
22.	Piemontese (P)
23.	Pinzgavský skot (PINCGAV)
24.	Rouge des prés (MM)
25.	Salers (D)
26.	Shorthorn (SS)
27.	Texas Longhorn (TT)
28.	Uckermärker (UCKERM)
29.	Vosgienne (VV)
30.	Wagyu (WW)
31.	Tyrolský šedý skot
32.	Ostatní masná plemena (Z)

Příloha č. 19 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

Seznam masných plemen skotu k podpoře na chov telete masného typu podle § 36 odst. 4

1.	Aberdeen angus (G)
2.	Andorrský hnědý skot (DD)
3.	Aubrac (UU)
4.	Bazadaise (BB)
5.	Belgické modrobílé (B)
6.	Blonde ď aquitaine (Q)
7.	Brahman (F)
8.	Česká červinka (CL) - býk plemene česká červinka masného typu zapsaný do plemenné knihy oddílu A, oddělení M
9.	Český strakatý skot (C) - býk plemene českého strakatého skotu masného typu nebo fylogeneticky příbuzných plemen zapsaný do plemenné knihy oddílu A, oddělení M
10.	Dexter (EE)
11.	Galloway (W)
12.	Gasconne (S)
13.	Hereford (U)
14.	Highland (E)
15.	Charolais (T)
16.	Chianina (CHIANI)
17.	Limousine (Y)
18.	Masný simentál (SM)
19.	Montbéliarde (CI) - býk plemene montbéliarde masného typu zapsaný do plemenné knihy oddílu A, oddělení M
20.	Normandský skot (N) - býk plemene normandského skotu masného typu zapsaný do plemenné knihy oddílu A, oddělení M
21.	Parthenaise (PP)
22.	Piemontese (P)
23.	Pinzgavský skot (PINCGAV)
24.	Rouge des prés (MM)
25.	Salers (D)
26.	Shorthorn (SS)
27.	Texas Longhorn (TT)
28.	Uckermärker (UCKERM)
29.	Vosgienne (VV)
30.	Wagyu (WW)
31.	Tyrolský šedý skot - býk plemene tyrolského šedého skotu masného typu zapsaný do plemenné knihy oddílu A, oddělení M
32.	Ostatní masná plemena (Z)

Příloha č. 20

Postup výpočtu bilance fosforu a dusíku na orné půdě

Tabulka č. 1 Základní údaje

Obchodní závod
Rok podání žádosti
Hospodářský rok

Tabulka č. 2 Výměra orné půdy^1) k datu podání žádosti

Obhospodařovaná plocha	ha
Orná půda (zemědělské kultury standardní orná půda, travní porost a úhor)

Tabulka č. 3 Výpočet výstupů fosforu^1) v kalendářním roce předcházejícím roku podání žádosti a výstupů dusíku^1) v kalendářním roce podání žádosti

Rok
Položka	t P	t N
Sklizené hlavní produkty2)
Sklizené vedlejší produkty2)
Výstupy celkem

Tabulka č. 4 Výpočet průměrného koeficientu pro stanovení potřeby dodání fosforu

Obsah přístupného fosforu v půdě3)	Výměra orné půdy k datu podání žádosti	Koeficient
Nízký		1,50
Vyhovující		1,00
Dobrý		0,50
Vysoký		0,00
Velmi vysoký		0,00
Nezjištěný		1,00
Výměra celkem a průměrný koeficient (vážený průměr)
---	---	---

Tabulka č. 5 Dodání fosforu a dusíku do orné půdy^1)^ v hospodářském roce končícím v roce podání žádosti

Hospodářský rok
Položka	t P2O5	t P4)	t N
Minerální hnojiva
Statková hnojiva5)
Organická hnojiva5)
Organominerální hnojiva5)
Upravené kaly6)
Přívod dusíku symbiotickou fixací N7)	xxx	xxx
Vstupy celkem

Tabulka č. 6 Výpočet bilance fosforu na orné půdě

Položka	Hodnota
Výstupy fosforu, celkem (t P), z tabulky č. 3
Průměrný koeficient pro stanovení potřeby dodání fosforu, z tabulky č. 4
Potřeba dodání fosforu (t P), hodnota výstupů fosforu se vynásobí průměrným koeficientem
Dodání fosforu, celkem (t P), z tabulky č. 5
Celková bilance (t P), od hodnoty dodání fosforu se odečte hodnota potřeby dodání fosforu
Výměra orné půdy (ha), z tabulky č. 2
Průměrná bilance fosforu (kg P/ha orné půdy), hodnota celkové bilance (t P) se vydělí hodnotou výměry orné půdy a převede na kg (x 1 000)

Tabulka č. 7 Výpočet bilance dusíku na orné půdě

Položka	Hodnota
Výstupy dusíku, celkem (t N), z tabulky č. 3
Dodání dusíku, celkem (t N), z tabulky č. 5
Celková bilance (t N), od hodnoty dodání dusíku se odečte hodnota výstupů dusíku
Neovlivnitelné ztráty dusíku (t N)8)
Celková bilance (t N), po odpočtu neovlivnitelných ztrát dusíku
Výměra orné půdy (ha), z tabulky č. 2
Průměrná bilance dusíku (kg N/ha orné půdy), hodnota celkové bilance (t N) po odpočtu neovlivnitelných ztrát dusíku se vydělí hodnotou výměry orné půdy a převede na kg (x 1 000)

Vysvětlivky:

Hodnoty v tabulkách č. 2 až 7 se uvádějí zaokrouhlené na 2 desetinná místa.

^1) Odběr fosforu a dusíku ve sklizených a z orné půdy odvezených rostlinných produktech i dodání těchto živin se vztahuje k výměře orné půdy obhospodařované žadatelem k datu podání žádosti.

^2) Výstupy fosforu a dusíku se stanoví na základě údajů o sklizených produktech a údajů o průměrném odběru živin v rostlinných produktech podle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.

^3) Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů; Zpráva o výsledcích Agrochemického zkoušení zemědělských půd (AZZP k datu podání žádosti), kapitola Základní statistické zpracování (po přihlášení žadatele je zpráva ke stažení na Portálu farmáře – Registr půdy LPIS).

^4)^ Přepočet z oxidové formy na formu prvků podle vzorce: P = P2O5 x 0,436.

^5) Statková hnojiva s výjimkou rostlinných zbytků použitých ke hnojení. Pro určení přívodu fosforu a dusíku se použijí hodnoty získané vlastním rozborem ne starším než 1 rok, údaje z označení hnojiva, případně údaje uvedené v příloze č. 3 k vyhlášce č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.

^6) Aplikace upravených kalů se podle vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů, uvádí v přepočtu na 100% sušinu, obsah živin se uvádí v kg/t sušiny.

^7) Průměrný roční přívod dusíku symbiotickou fixací vzdušného dusíku u plodin vázajících vzdušný dusík podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení pěstovaných jako hlavní plodina, a to ve výši 180 kg N/ha jetele nebo vojtěšky, 120 kg N/ha hrachu, bobu a sóji pěstovaných na semeno nebo 80 kg N/ha ostatních plodin vázajících vzdušný dusík nebo směsí plodin vázajících vzdušný dusík s jinými plodinami.

^8) V případě nezaviněného snížení výnosů plodin se uplatní neovlivnitelné ztráty ve výši rozdílu výstupu dusíku v průměrném výnosu plodin v obchodním závodu za poslední pětileté období a výstupu dusíku ve výnosu plodin v nepříznivých podmínkách konkrétního hospodářského roku, pokud je nejméně o 30 % nižší. Při pěstování polní zeleniny se na každý hektar zeleniny odečtou roční ztráty ve výši 60 kg N/ha.

Příloha č. 21

Schémata kvality k podpoře na chov krávy chované v systému s tržní produkcí mléka podle § 37 odst. 4 písm. b)

Schéma kvality	Definice žadatele splňující podmínky pro podporu dle § 37 odst. 4 písm. b)
1.	Registrace v systému ekologického zemědělství podle § 6 a 8 zákona o ekologickém zemědělství	Žadatel, který má k 31. březnu v informačním systému ústřední evidence hospodářských zvířat na alespoň jednom svém hospodářství ekologický statut.
2.	Zapojení do kontroly mléčné užitkovosti	Žadatel, který má k 31. březnu na alespoň jednom svém hospodářství platný záznam v kontrole mléčné užitkovosti.
3.	Hospodářství s mléčnou produkcí s krajskou veterinární správou schváleným a registrovaným nebo jen registrovaným zařízením podle § 22 odst. 1 písm. a) nebo s uděleným souhlasem od krajské veterinární správy podle § 27a odst. 1 písm. e) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.	Žadatel, který má k 31. březnu na alespoň jednom svém hospodářství krajskou veterinární správou schválené a registrované, případně jen registrované zařízení podle § 22 odst. 1 písm. a) nebo udělený souhlas krajské veterinární správy podle § 27a odst. 1 písm. e) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4.	Účast v režimu jakosti Q CZ produktů M1 nebo M2	Žadatel, který má k 31. březnu na alespoň jednom svém hospodářství platnou certifikaci Q CZ pro produkty M1 (syrové kravské mléko) nebo M2 (mlékárenský výrobek).

Příloha č. 22

Seznam invazních druhů dřevin a bylin

1.	ambrozie peřenolistá (Ambrosia artemisiifolia)
2.	astřičky (Symphotrichium spp.)
3.	bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)
4.	klejicha hedvábná (Asclepias syriaca)
5.	křídlatky (Reynoutria spp.)
6.	mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium)
7.	netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera)
8.	pajasan žláznatý (Ailanthus altissima)
9.	střemcha pozdní (Prunus serotina)
10.	trnovník akát (Robinia pseudoacacia)
11.	zlatobýly (Solidago spp.)

Příloha č. 23

Seznam druhů pro doplnění odumírajícího stromu nebo neživotaschopné sazenice

A. Seznam druhů lesních dřevin pro doplnění odumírajícího stromu nebo neživotaschopné sazenice

1.	borovice lesní (Pinus sylvestris L.)
2.	buk lesní (Fagus sylvatica L.)
3.	dub balkánský (Quercus frainetto Ten.)1)
4.	dub cer (Quercus cerris L.)
5.	dub jadranský (Quercus virgiliana Ten.)1)
6.	dub letní (Quercus robur L.)
7.	dub mnohoplodý (Quercus polycarpa Schur)1)
8.	dub pýřitý (Quercus pubescens Willd.)
9.	dub zimní (Quercus petraea (Mart.) Liebl.)
10.	dub žlutavý (Quercus daleschampii Ten.)1)
11.	habr obecný (Carpinus betulus L.)
12.	hrušeň polnička (Pyrus pyraster (L.) Burgsd.)
13.	jabloň lesní (Malus sylvestris (L.) Mill.)
14.	jasan zimnář (Fraxinus ornus, L.)1)
15.	jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia Huds.)1)
16.	jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)
17.	javor babyka (Acer campestre, L.)
18.	javor klen (Acer pseudoplatanus L.)
19.	javor mléč (Acer patanoides L.)
20.	jeřáb břek (Sorbus torminalis (L.) Crantz)
21.	jeřáb muk (Sorbus aria (L.) Crantz)
22.	jeřáb oskeruše (Sorbus domestica L.)
23.	jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia L.)
24.	jilm drsný (Ulmus glabra Huds.)
25.	jilm vaz (Ulmus laevis Pall.)
26.	jírovec maďal (Aesculus Hippocastanum L.)
27.	kaštanovník jedlý (Castanea sativa Mill.)
28.	lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.)
29.	lípa velkolistá (Tilia platyphyllos Scop.)
30.	líska turecká (Corylus colurna L.)1)
31.	mahalebka obecná (Prunus mahaleb L.)1)
32.	olše lepkavá (Alnus glutinosa (L.) Gaertn.)
33.	ořešák (kříženec) (Juglans nigra x Juglans regia)1)
34.	ořešák černý (Juglans nigra L.)
35.	střemcha obecná (Prunus padus L.)1)
36.	topol bílý (Populus alba L.)
37.	topol černý (Populus nigra L.)
38.	topol osika (Populus tremula L.)
39.	topol šedý (Populus x canescens (Aiton) Sm.)
40.	třešeň ptačí (Prunus avium L.)
41.	vrba bílá (Salix alba L.)1)
42.	vrba košíkářská (Salix viminalis L.)1)
43.	vrba křehká (Salix euxina L.V.Belyaeva)1)
44.	vrba načervenalá (Salix x fragilis L. (S. alba x S. euxina L.)1)
45.	vrba Smithova Salix x smithiana Willd. L. (S. caprea x S. viminalis)1)

B. Seznam druhů ovocných dřevin pro doplnění odumírajícího stromu nebo neživotaschopné sazenice

1.	broskvoň obecná (Persica vulgaris Mill.)
2.	hrušeň obecná (Pyrus communis L.)
3.	hruškojeřáb (xSorbopyrus)
4.	jabloň domácí (Malus domestica (Suckow) Borkh.)
5.	jeřáb oskeruše (Sorbus domestica L.)
6.	jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia L.)
7.	kaštanovník jedlý (Castanea sativa Mill.)
8.	mandloň obecná (Prunus dulcis (Mill.) D.A. Webb)
9.	meruňka obecná (Prunus armeniaca L.)
10.	morušovník bílý (Morus alba L.)
11.	morušovník černý (Morus nigra L.)
12.	ořešák černý (Juglans nigra L.)
13.	ořešák královský (Juglans regia L.)
14.	slivoň obecná (Prunus insititia L.)
15.	slivoň švestka (Prunus domestica L.)
16.	třešeň ptačí (Prunus avium L.)
17.	višeň obecná (Prunus cerasus L.)

^1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1173 ze dne 31. května 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém v oblasti společné zemědělské politiky.

^2) Čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115.

^3) Čl. 4 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115.

^4) Čl. 69 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116.

^5) Například § 6 odst. 4 a 5 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů.

^6) Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.

^7) § 18 odst. 11 zákona č. 219/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^8) § 15 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^9) Čl. 30 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115.

^10) § 4c odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

^11) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/2434 ze dne 11. září 2024, kterým se pro rok 2024 stanoví odchylka od čl. 44 odst. 2 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o výši záloh na intervence formou přímých plateb a na intervence pro rozvoj venkova podle plochy a zvířat.