← Aktuální text · Historie

Zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Aktuální text a fecha 2025-08-31

ČÁST PRVNÍ

Změna školského zákona

Čl. I

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 178/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 101/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 167/2018 Sb., zákona č. 46/2019 Sb., zákona č. 284/2020 Sb., zákona č. 349/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 94/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 183/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 421/2023 Sb., zákona č. 35/2025 Sb., zákona č. 52/2025 Sb. a zákona č. 152/2025 Sb., se mění takto:

„(3) Školní vzdělávací program vydává ředitel školy nebo školského zařízení. Školní vzdělávací program ředitel školy nebo školského zařízení zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup; do školního vzdělávacího programu může každý nahlížet také ve škole nebo školském zařízení a pořizovat si z něj opisy, výpisy a kopie, anebo za cenu obvyklou může obdržet jeho kopii.“.

„(2) Ředitel školy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vzdělávací program akreditovaný podle § 104 až 106; do vzdělávacího programu může každý nahlížet také ve škole a pořizovat si z něj opisy, výpisy a kopie, anebo za cenu obvyklou může obdržet jeho kopii.“.

„(3) Ministerstva a ostatní organizační složky státu zřizují školy a školská zařízení jako organizační složky státu nebo jejich součásti nebo státní příspěvkové organizace; § 169 odst. 5 až 10 se u státních příspěvkových organizací použije obdobně.“.

Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje.

Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje.

„(3) Má-li školská právnická osoba zřízeny organizační jednotky k zabezpečení výkonu činnosti podle § 8 odst. 7 (dále jen „organizační jednotka“), platí pro označení příslušné organizační jednotky odstavce 1 a 2 obdobně, přičemž z označení musí být zjevné, že jde o organizační jednotku školské právnické osoby. Pro název školské právnické osoby, která má zřízeny organizační jednotky, se odstavce 1 a 2 nepoužijí; z jejího názvu musí být zřejmé, že poskytuje vzdělávání a školské služby.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

„(3) Ředitel základní, střední a vyšší odborné školy zpracovává každoročně výroční zprávu o činnosti školy za školní rok, zasílá ji zřizovateli a zveřejňuje ji způsobem umožňujícím dálkový přístup. Do výroční zprávy může každý nahlížet také ve škole a pořizovat si z ní opisy, výpisy a kopie, anebo za cenu obvyklou může obdržet její kopii.“.

„(11) Podpůrné opatření podle odstavce 2 písm. h) spočívající ve využití psychologa nebo speciálního pedagoga nelze poskytovat žákovi základní školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí, která má nárok na financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga ze státního rozpočtu na základě nařízení vlády vydaného podle § 161 odst. 3 nebo 4, a žákovi srovnatelné základní školy, která není zřizována krajem, obcí nebo svazkem obcí. Srovnatelnou základní školou podle věty první se rozumí základní škola, která by jinak splňovala podmínky, za kterých přísluší financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga stanovené podle § 161 odst. 3; k navýšení podle § 161 odst. 4 se nepřihlíží.

(12) Ředitel základní školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí podle odstavce 11 má povinnost zajistit práci psychologa nebo speciálního pedagoga až do výše maximálního týdenního počtu hodin přímé pedagogické činnosti odpovídající nároku na financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga ze státního rozpočtu na základě nařízení vlády vydaného podle § 161 odst. 3, je-li to vzhledem k vzdělávacím potřebám žáka nebo žáků nezbytné; k navýšení podle § 161 odst. 4 se nepřihlíží. Pro ředitele srovnatelné základní školy, která není zřizována krajem, obcí nebo svazkem obcí, platí povinnost podle věty první obdobně.“.

„(4) Přijímací zkoušku ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura při přijímacím řízení ke vzdělávání ve střední a vyšší odborné škole, pokud je jeho součástí, promine ředitel školy na žádost osobě, která se

„(5) Podmínky a způsob konání přijímací zkoušky při přijímacím řízení ke vzdělávání ve střední a vyšší odborné škole upraví ředitel školy na žádost osobě podle odstavce 4. Osoba, které byla prominuta přijímací zkouška podle odstavce 4, musí mít znalost českého jazyka nezbytnou pro vzdělávání v daném oboru vzdělání, kterou škola ověří rozhovorem.

(6) Podmínky a způsob konání maturitní zkoušky upraví ředitel školy na žádost osobě, která se

(7) Žádost podle odstavce 4 nebo 5 je součástí přihlášky ke vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole, žádost podle odstavce 6 je součástí přihlášky k maturitní zkoušce, opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce.

(8) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem úpravu podmínek a způsobu konání zkoušky podle odstavce 5 nebo 6 a způsob hodnocení osob podle odstavce 4, odstavce 5 věty první a odstavce 6.“.

Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 9 až 12.

„(6) Krajský úřad vykonává činnosti podle odstavce 5 písm. a) i pro ostatní cizince a pro občany České republiky, kteří mají obdobné potřeby k začlenění jako cizinci.“.

„§ 25a

Kombinovaná výuka

(1) Střední škola, konzervatoř nebo vyšší odborná škola s denní formou vzdělávání může uskutečňovat výuku kombinací prezenční a distanční výuky (dále jen „kombinovaná výuka“).

(2) Kombinovanou výuku nelze uskutečňovat ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9.

(3) Ředitel školy před začátkem školního roku zveřejní informaci o podmínkách a organizaci kombinované výuky ve škole.

(4) Rozsah distančních prvků ve výuce nepřesahuje 40 % vyučovacích hodin ve školním roce.

(5) Kombinovanou výukou lze uskutečňovat praktické vyučování, pouze pokud tak stanoví rámcový vzdělávací program daného oboru středního vzdělání.

(6) Právnická osoba vykonávající činnost školy zajistí na žádost zákonného zástupce nezletilého žáka, zletilého žáka nebo studenta bez zbytečného odkladu, nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti řediteli školy, ve škole vhodné místo pro účast žáka nebo studenta na kombinované výuce, výpočetní techniku a dohled nad žákem nebo studentem.

(7) Podpůrná opatření podle § 16 odst. 2 písm. g) a h) se neposkytují při distančních prvcích výuky žákům a studentům, kteří se vzdělávají mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, s výjimkou tlumočníka českého znakového jazyka a přepisovatele pro neslyšící; jejich činnost lze zajistit distančním způsobem.

§ 25b

Ukončení účasti na kombinované výuce

(1) Účast žáka nebo studenta na kombinované výuce je ukončena třetím pracovním dnem ode dne, kdy zákonný zástupce nezletilého žáka, zletilý žák nebo student oznámí toto ukončení řediteli školy, nedohodne-li se ředitel se zákonným zástupcem nezletilého žáka nebo se zletilým žákem nebo studentem jinak.

(2) Ředitel školy může rozhodnout o ukončení kombinované výuky žáka nebo studenta

(3) Žák nebo student, jehož kombinovaná výuka byla ukončena podle odstavce 1 nebo 2, pokračuje v prezenční výuce.

§ 25c

Zmocňovací ustanovení

Ministerstvo stanoví vyhláškou

„(6) Ministerstvo, popřípadě jím zřízená právnická osoba sdružuje pro statistické účely a pro účely plnění dalších povinností stanovených ministerstvu tímto zákonem v anonymizované podobě údaje ze zpráv a doporučení, doporučujících posouzení k odkladu povinné školní docházky a vyjádření k individuálnímu vzdělávání žáka vydávaných školskými poradenskými zařízeními. Právnické osoby vykonávající činnost školských poradenských zařízení předávají údaje podle věty první ministerstvu, popřípadě jím zřízené právnické osobě.“.

Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 7 až 11.

Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje.

„(6) Pokud ředitel školy, která není spádovou školou dítěte, rozhodne o odkladu povinné školní docházky podle odstavce 1, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu řediteli spádové školy.“.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).

„(4) Vzít zpět přihlášku nebo její část lze pouze do dne stanoveného vyhláškou.“.

„§ 60fa

Předávání doporučení k uzpůsobení podmínek přijímacího řízení

Školské poradenské zařízení vloží do informačního systému o přijímacím řízení údaje z platného doporučení pro úpravu podmínek přijímání ke vzdělávání.“.

„§ 60ha

Úprava jednotné zkoušky

(1) Úprava jednotné zkoušky spočívající v jejím konání v jiném jazyce, uzpůsobení nebo prominutí je pro všechny termíny jejího konání jednotná.

(2) Ředitel školy, jejíž obor vzdělání, kde se koná jednotná zkouška, je uvedený v přihlášce na přednostnějším pořadí, posuzuje nárok na úpravy, pokud je nárok uchazeče posouzen rozdílně různými řediteli školy, a zadá výsledek posouzení do informačního systému o přijímacím řízení. Toto posouzení je pro ostatní ředitele škol závazné.“.

Dosavadní písmena l) až o) se označují jako písmena m) až p).

Dosavadní písmeno p) se označuje jako písmeno q).

„(4) Podmínka věku nebo plné svéprávnosti se pro výkon činnosti při praktickém vyučování neuplatní, pokud škola zajistí, že je činnost vykonávána pod přímým dohledem instruktora na pracovišti právnických nebo fyzických osob, kde žáci vykonávají praktické vyučování, nebo učitele. Ustanovení § 29 odst. 4 a 5 nejsou dotčena.“.

Poznámka pod čarou č. 61 ve znění „61) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“ se zrušuje.

„Duální praktické vyučování

§ 65a

(1) Praktické vyučování se může uskutečňovat na pracovišti osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a způsobilost k poskytování duálního praktického vyučování (dále jen „duální poskytovatel“) ověřenou organizací zaměstnavatelů s celostátní působností (dále jen „organizace duálních poskytovatelů“).

(2) Způsobilost duálního poskytovatele se prokazuje certifikátem vydaným organizací duálních poskytovatelů (dále jen „certifikát poskytovatele“).

(3) Organizace duálních poskytovatelů vydá certifikát poskytovatele osobě, která prokáže, že

(4) Splnění podmínek podle odstavce 3 posoudí alespoň tříčlenná komise ustavená organizací duálních poskytovatelů; členem komise může být pouze fyzická osoba, která získala alespoň střední vzdělání s výučním listem a praxi v oboru činnosti související s daným oborem vzdělání v délce alespoň 5 let.

(5) Platnost certifikátu poskytovatele je 6 let. Certifikát poskytovatele je nepřevoditelný a oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a způsobilost k poskytování duálního praktického vyučování nepřechází na právní nástupce.

(6) Certifikát poskytovatele lze vydat také právnické osobě sdružující více osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem nebo danými obory vzdělání (dále jen „sdružení duálních poskytovatelů“). Každá osoba ve sdružení duálních poskytovatelů musí splnit podmínky podle odstavce 3 písm. d). Ustanovení o duálním poskytovateli se na sdružení duálních poskytovatelů použijí obdobně.

§ 65b

Pokud organizace duálních poskytovatelů zjistí, že duální poskytovatel nesplňuje podmínky podle § 65a odst. 1 a 3, certifikát poskytovatele tomuto duálnímu poskytovateli odejme; o odnětí tento duální poskytovatel informuje neprodleně ředitele školy, se kterým uzavřel smlouvu o obsahu a rozsahu duálního praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání. Ředitel školy podle věty první informuje neprodleně o odnětí certifikátu poskytovatele zákonné zástupce dotčených žáků a dotčené zletilé žáky. Příslušná organizace duálních poskytovatelů poskytne řediteli školy podle věty první součinnost pro zajištění jiného duálního poskytovatele.

§ 65c

(1) Organizace duálních poskytovatelů může vydávat certifikáty poskytovatele po zveřejnění standardu kvality duálního praktického vyučování pro daný obor vzdělání. Organizace duálních poskytovatelů zveřejní standard kvality duálního praktického vyučování způsobem umožňujícím dálkový přístup po jeho projednání s ministerstvem.

(2) Ministerstvo zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam zveřejněných standardů kvality duálního praktického vyučování s uvedením oborů vzdělání a organizací duálních poskytovatelů, které tyto standardy zveřejnily.

(3) Organizace duálních poskytovatelů předávají ministerstvu bez zbytečného odkladu údaje o vydání a zániku platnosti certifikátu poskytovatele. Ministerstvo zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam platných certifikátů poskytovatele.

§ 65d

(1) Škola a školské zařízení uzavře s duálním poskytovatelem smlouvu o obsahu a rozsahu duálního praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání. Smlouva se uzavírá alespoň na dobu školního roku a obsahuje zejména

(2) Duální poskytovatel může uzavřít se zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem zařazeným do duálního praktického vyučování smlouvu o poskytování duálního praktického vyučování upravující práva a povinnosti smluvních stran po dobu poskytování duálního praktického vyučování. Uzavření této smlouvy není podmínkou poskytování duálního praktického vyučování.

(3) Součástí smlouvy podle odstavce 2 může být také sjednání

(4) Smlouvu podle odstavce 1 lze vypovědět bez udání důvodu; výpovědní doba uplyne dnem 30. června školního roku, ve kterém byla výpověď doručena druhé straně.

(5) Poruší-li strana povinnost vyplývající ze smlouvy podle odstavce 1 nebo 2, může druhá strana smlouvu vypovědět. Nedohodnou-li se strany smlouvy jinak, činí výpovědní doba 30 dnů ode dne doručení výpovědi.

§ 65e

(1) Duální praktické vyučování na pracovišti duálního poskytovatele se uskutečňuje pod vedením a dohledem osob, které získaly profesní kvalifikaci instruktora podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání nebo odbornou kvalifikaci učitele praktického vyučování nebo odborného výcviku.

(2) Osoby s profesní nebo odbornou kvalifikací podle odstavce 1 písemně zaznamenávají údaje o průběhu duálního praktického vyučování a o práci žáků v něm; tyto údaje předávají škole a školskému zařízení jako podklad pro hodnocení žáků.

(3) Zástupce duálního poskytovatele se může jako přísedící s hlasem poradním účastnit praktické části závěrečné zkoušky a profilové části maturitní zkoušky žáka, který se u tohoto duálního poskytovatele účastnil duálního praktického vyučování.

§ 65f

Ministerstvo stanoví vyhláškou

„(2) Ministerstvo může pověřit jím zřízenou právnickou osobu

(3) Ministerstvo je správcem registru pedagogických pracovníků oprávněných k výkonu funkce komisaře a zadavatele. Registr je neveřejným seznamem a obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum a místo narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, adresu elektronické pošty pedagogického pracovníka, jím vykonávanou funkci a číslo a datum vydání osvědčení o způsobilosti k výkonu této funkce a název a resortní identifikátor školy, v níž pedagogický pracovník koná přímou pedagogickou činnost.“.

Poznámka pod čarou č. 25a se zrušuje.

„(6) Učitel zajišťující řádný průběh praktické zkoušky, písemné zkoušky nebo písemné práce je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky, a to v případě, že žák vážně nebo opakovaně porušil pravidla pro konání těchto zkoušek nebo jiným způsobem vážně narušil průběh zkoušek; o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne učitel bezprostředně. Důvody vyloučení žáka zaznamená učitel v protokolu o maturitní zkoušce.“.

„(4) Každý, kdo přijde do styku s informacemi veřejně nepřístupnými, je povinen zachovat mlčenlivost o těchto informacích a neumožnit přístup k těmto informacím neoprávněným osobám.

(5) Povinnosti mlčenlivosti může zaměstnance ministerstvem zřízené a pověřené právnické osoby zprostit její statutární orgán. Povinnosti mlčenlivosti může statutární orgán ministerstvem zřízené a pověřené právnické osoby a další fyzické osoby zprostit ministr školství, mládeže a tělovýchovy.“.

„§ 80c

Přihláška k maturitní zkoušce

(1) Žák koná maturitní zkoušku ve škole, jíž je žákem, na základě přihlášky podané řediteli školy. Žák, který po podání přihlášky k maturitní zkoušce přestoupí na jinou střední školu, koná společnou část maturitní zkoušky ve škole stanovené ministerstvem nebo jím zřízenou a pověřenou právnickou osobou. Koná-li žák zkoušku po skončení školního roku, v němž měl řádně ukončit střední vzdělávání, koná ji na základě přihlášky podané řediteli školy, ve které úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání, přičemž zkoušky společné části maturitní zkoušky koná ve škole stanovené ministerstvem nebo jím zřízenou a pověřenou právnickou osobou.

(2) Žák je povinen se přihlásit k maturitní zkoušce na termín nejblíže následující po úspěšném ukončení posledního ročníku středního vzdělávání. Pokud se žák nepřihlásí, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně. Věta druhá se nepoužije, pokud žák do 3 pracovních dnů od pominutí překážky prokáže řediteli školy, že přihlášku nepodal ze závažných důvodů, které nastaly bez jeho zavinění.

§ 80d

Komplexní profilová práce

(1) Ředitel školy může umožnit konání profilové části maturitní zkoušky vedle způsobu podle § 79 také zpracováním komplexní profilové práce za podmínky, že jde o obor středního vzdělávání, o kterém tak stanoví nařízení vlády.

(2) Součástí komplexní profilové práce je její obhajoba.

(3) Žák zvolí způsob konání profilové části maturitní zkoušky podle odstavce 1.

(4) Ředitel školy zajistí, aby komplexní profilová práce žáka byla zpracována ve spolupráci s pracovištěm osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřela se školou smlouvu o obsahu a rozsahu zpracovávání komplexní profilové práce. Zpracovávání komplexní profilové práce může být součástí smlouvy podle § 65 odst. 2. Ustanovení § 65 odst. 3 se použije obdobně.

(5) Smlouva o obsahu a rozsahu zpracovávání komplexní profilové práce obsahuje

(6) Na komplexní profilovou práci se vztahují ustanovení upravující konání profilové části maturitní zkoušky, nestanoví-li zákon jinak.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou

Dosavadní odstavce 8 až 12 se označují jako odstavce 7 až 11.

„§ 81a

Nahrazení profilové části maturitní zkoušky

(1) Ředitel školy může umožnit nahrazení celé nebo části

(2) Žák může podle odstavce 1 písm. c) nahradit nejvýše 1 zkoušku, a to pokud koná vedle profilové zkoušky z českého jazyka a literatury a případně povinné profilové zkoušky z cizího jazyka další alespoň 2 povinné zkoušky.

(3) Pokud žák standardizovanou zkouškou nebo zkouškami nahrazuje část zkoušky profilové části maturitní zkoušky, ze zbývajícího rozsahu koná zkoušku profilové části maturitní zkoušky.

(4) Ředitel školy zveřejní spolu s nabídkou zkoušek profilové části maturitní zkoušky ve lhůtě podle § 79 odst. 3 na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam standardizovaných zkoušek, informaci o konání zkoušky ze zbývajícího rozsahu podle odstavce 3 a požadovanou potřebnou dosaženou úroveň pro nahrazení celé nebo části zkoušky podle odstavce 1. U zkoušky z cizího jazyka zveřejní dále úroveň stanovenou rámcovým vzdělávacím programem daného oboru vzdělání nebo vyšší, nejméně však úroveň B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

§ 81b

Podmínky pro nahrazení standardizovanou zkouškou

(1) Ředitel školy může umožnit nahrazení celé nebo části profilové zkoušky ve vybraném oboru vzdělání, pokud

(2) Podmínka podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na standardizovanou zkoušku z cizího jazyka.“.

„§ 88a

Zvláštní pravidla pro první kolo přijímacího řízení ke vzdělávání v konzervatoři

(1) Ke vzdělávání v konzervatoři uchazeč podává v prvním kole přijímacího řízení samostatnou přihlášku.

(2) Přihláška do oboru vzdělání v konzervatoři se v prvním kole přijímacího řízení započítává do počtu 2 oborů středního vzdělání s talentovou zkouškou pro účely § 60a odst. 1.

(3) Termín pro podání přihlášky do oboru vzdělání v konzervatoři v prvním kole přijímacího řízení předchází termínu pro podání přihlášky do oboru středního vzdělání.

(4) Přijímací zkoušky do oboru vzdělání v konzervatoři v prvním kole přijímacího řízení probíhají v období předcházejícímu období pro konání přijímacích zkoušek do oboru středního vzdělání.

(5) Výsledky prvního kola přijímacího řízení zveřejní konzervatoř přede dnem pro zpětvzetí přihlášky nebo její části v prvním kole přijímacího řízení do oboru středního vzdělání.

(6) Přijetím uchazeče do jiného oboru středního vzdělání v prvním kole přijímacího řízení zanikají právní účinky přijetí uchazeče ke vzdělávání v konzervatoři; ustanovení § 60l odst. 2 se použije obdobně.“.

„(4) Délka vyššího odborného vzdělávání podle akreditovaného vzdělávacího programu v oboru vzdělání navazujícím na obor vzdělání s maturitní zkouškou činí v denní formě 2 roky včetně odborné praxe, u zdravotnických oborů vzdělání až 2,5 roku. Návaznost oborů vzdělání vyššího odborného vzdělávání na obory vzdělání středního vzdělávání s maturitní zkouškou podle věty první stanoví vláda nařízením.

(5) Vyšší odborná škola s platnou akreditací vzdělávacího programu je oprávněna uskutečňovat autorizované vzdělávací programy vycházející obsahově z akreditovaného vzdělávacího programu této vyšší odborné školy; jejich délka včetně praxe činí v denní formě 1 rok, nebo 2 roky. Autorizací vzdělávacího programu se rozumí schválení vzdělávacího programu vyšší odbornou školou. Vzdělávací program je autorizovaný vždy ve stejném oboru vzdělání jako je akreditován vzdělávací program, ze kterého obsahově vychází.

(6) Vzdělávací program zdravotnického zaměření lze autorizovat pouze s předchozím souhlasným stanoviskem Ministerstva zdravotnictví, vzdělávací program z oblasti bezpečnostních služeb pouze s předchozím souhlasným stanoviskem Ministerstva vnitra a vzdělávací program zaměřený na přípravu k výkonu regulovaného povolání pouze s předchozím souhlasným stanoviskem příslušného uznávacího orgánu, že absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání. Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra nebo příslušný uznávací orgán vydávají stanoviska podle věty první do 90 dnů ode dne, kdy jim byla žádost vyšší odborné školy o stanovisko doručena.

(7) Autorizaci vzdělávacího programu a ukončení jeho uskutečňování vyšší odborná škola oznamuje do 5 pracovních dnů orgánu, který vede rejstřík škol a školských zařízení; ten údaje o daném programu bezodkladně bez řízení zapíše do školského rejstříku.“.

„(4) Ke vzdělávání do prvního ročníku navazujícího akreditovaného vzdělávacího programu podle § 92 odst. 4 může být přijat jen ten, kdo

Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10.

„(9) Ředitel školy může mimo rámec příslušného kola přijímacího řízení přijmout k vyššímu odbornému vzdělávání ve vyšší odborné škole a zařadit do probíhajícího prvního ročníku uchazeče, který je studentem bakalářského studijního programu nebo magisterského studijního programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program, nebo uchazeče, který v době daného probíhajícího prvního ročníku studium takového studijního programu ukončil jinak než řádně. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy po posouzení dokladů uchazeče o předchozím vzdělávání stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky a určit její obsah, termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání.“.

„§ 101

(1) Vyšší odborné vzdělávání podle akreditovaného vzdělávacího programu se řádně ukončuje absolutoriem. Dokladem o dosažení vyššího odborného vzdělání je vysvědčení o absolutoriu a diplom absolventa vyšší odborné školy. Označení absolventa vyšší odborné školy, které se uvádí za jménem, je „diplomovaný specialista“ (zkráceně „DiS.“).

(2) Vzdělávání podle autorizovaného vzdělávacího programu se řádně ukončuje u jednoletého programu obhajobou prakticky zaměřené závěrečné práce a u dvouletého programu obhajobou prakticky zaměřené závěrečné práce a odbornou zkouškou; absolventi obdrží doklad o úspěšném absolvování vzdělávání, jímž je osvědčení profesního specialisty.“.

„(4) Udělení, prodloužení platnosti i omezení nebo odnětí akreditace vzdělávacího programu Akreditační úřad bezodkladně oznamuje orgánu, který vede rejstřík škol a školských zařízení; ten údaje o programu bezodkladně bez řízení zapíše do školského rejstříku. Akreditační úřad uvedenému orgánu bezodkladně oznamuje i rozhodnutí ve věci omezení či zániku oprávnění uskutečňovat autorizovaný vzdělávací program a zrušení autorizace; část věty první za středníkem se použije obdobně.“.

„(2) Základní umělecká škola organizuje základní studium I. a II. stupně a studium pro dospělé. Součástí studia I. a II. stupně podle věty první je i přípravné studium a studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin.“.

„ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ, ŠKOLSKÉ SLUŽBY A PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLÁCH“.

„(2) Typy školských poradenských zařízení jsou

(3) Poradna poskytuje služby pedagogicko-psychologického a speciálně pedagogického poradenství a pedagogicko-psychologickou a speciálně pedagogickou pomoc při vzdělávání.

(4) Poradna zřizovaná krajem, obcí nebo svazkem obcí zajišťuje metodické vedení při poskytování poradenských služeb mateřským, základním a středním školám ve svém spádovém obvodu s výjimkou škol zřizovaných podle § 16 odst. 9, základních škol speciálních a škol zřizovaných při zdravotnickém zařízení.

(5) Poradna, která není zřizována krajem, obcí nebo svazkem obcí, může zajišťovat metodické vedení při poskytování poradenských služeb mateřským, základním a středním školám s výjimkou škol zřizovaných podle § 16 odst. 9, základních škol speciálních a škol zřizovaných při zdravotnickém zařízení.

(6) Speciálně pedagogické centrum poskytuje poradenské služby zejména při vzdělávání dětí, žáků a studentů s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, vadami řeči, souběžným postižením více vadami, autismem nebo jiným obdobným znevýhodněním. Speciálně pedagogické centrum může poskytovat poradenské služby i jen pro jeden druh znevýhodnění nebo jen některá znevýhodnění podle věty první.

(7) Dětem, žákům a studentům škol zřizovaných podle § 16 odst. 9 a školských zařízení jsou poradenské služby speciálně pedagogického centra poskytovány pouze v rámci diagnostické péče. Speciálně pedagogické centrum může zajišťovat metodické vedení při poskytování poradenských služeb mateřským, základním a středním školám zřizovaným podle § 16 odst. 9 a základním školám speciálním. Speciálně pedagogické centrum poskytuje dětem, žákům a studentům podle věty první přímé speciálně pedagogické, logopedické a psychologické intervence, nemůže-li tyto služby zajistit škola nebo školské zařízení dítěte, žáka nebo studenta.“.

„§ 120a

Poradenské služby ve školách

(1) Ředitel mateřské, základní nebo střední školy zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole. Poradenskými službami poskytovanými ve škole jsou zejména

(2) Složení pedagogických pracovníků školy, kteří se podílejí na poskytování poradenských služeb ve škole, stanoví vnitřním předpisem ředitel školy po projednání v pedagogické radě.

(3) V základní škole zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí, s výjimkou základních škol zřizovaných podle § 16 odst. 9, základních škol speciálních a základních škol zřizovaných při zdravotnickém zařízení, která má na základě nařízení vlády vydaného podle § 161 odst. 3 nebo 4 nárok na financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga ze státního rozpočtu, zajišťuje poradenské služby vždy též psycholog nebo speciální pedagog. Věta první se použije obdobně na srovnatelnou základní školu podle § 16 odst. 11.“.

„§ 121a

Ministerstvo stanoví vyhláškou

„(4) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na školské právnické osoby ustanovení občanského zákoníku o právnických osobách.“.

Dosavadní písmena e) až i) se označují jako písmena h) až l).

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.

„(6) Má-li školská právnická osoba více zřizovatelů, rozhodují o výkonu působnosti zřizovatele nadpoloviční většinou hlasů, přičemž každý zřizovatel má 1 hlas. Zřizovací listina může stanovit odlišný způsob rozhodování.“.

„(3) Na radu školské právnické osoby, která je zřízena více zřizovateli podle § 124 odst. 2 písm. a), se odstavec 1 písm. d) a i) nepoužijí; rada projednává návrh rozpočtu školské právnické osoby a jeho změny, střednědobý výhled jejího financování a roční účetní závěrku a návrh na vytvoření dalších peněžních fondů školské právnické osoby neuvedených v § 137 odst. 2 a způsob hospodaření s nimi.“.

Dosavadní odstavce 3 až 15 se označují jako odstavce 4 až 16.

Poznámka pod čarou č. 32 se zrušuje.

„(2) Pokud právnická osoba, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, dosud nevznikla, je žadatelem její zřizovatel, zakladatel nebo jiná osoba, která je v souladu s právními předpisy oprávněna jednat za právnickou osobu do jejího vzniku.“.

„(3) Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, dále provede výmaz školy nebo škol z rejstříku škol a školských zařízení u právnické osoby, u které nejsou splněny podmínky podle § 179a. Nesplňuje-li tyto podmínky ani jedna z obcí zřizovaných právnických osob vykonávajících činnost mateřské, základní nebo střední školy, neprovede orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, výmaz školy nebo škol u jedné z těchto právnických osob, kterou určí zřizovatel. Pokud ji zřizovatel neurčí, určí školu nebo školy jedné právnické osoby tento orgán.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

„§ 152a

Údaje vedené o organizační složce státu

(1) V rejstříku se ohledně školy nebo školského zařízení, zřízené jako organizační složka státu nebo jako její součást, zapisují obdobně údaje podle § 144 odst. 1.

(2) Žádost o zápis školy nebo školského zařízení, zřízené jako organizační složka státu nebo jako její součást, obsahuje obdobně údaje podle § 147 odst. 1.“.

Dosavadní písmena c) až l) se označují jako písmena e) až n).

„(2) Ze státního rozpočtu lze na činnost škol uvedených v odstavci 1 písm. c) a d) poskytnout finanční prostředky také na výdaje spojené se zajištěním výuky plavání nebo odborné přípravy k získání řidičského nebo svářečského oprávnění, jestliže povinnost toto zajistit je stanovena rámcovým vzdělávacím programem.“.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.

Dosavadní body 4 a 5 se označují jako body 3 a 4.

Dosavadní body 3 až 5 se označují jako body 2 až 4.

Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 3.

„(3) Vláda stanoví nařízením pro základní školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí, s výjimkou základních škol zřizovaných podle § 16 odst. 9, základních škol speciálních a základních škol zřizovaných při zdravotnickém zařízení, maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti financovaný ze státního rozpočtu určený pro psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga, a to v závislosti na struktuře základní školy. Vláda dále stanoví nařízením podmínky, za kterých financování ze státního rozpočtu podle věty první přísluší, a to v závislosti na struktuře základní školy.

(4) Vláda může nařízením pro základní školy, střední školy a konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí navýšit maximální počet hodin výuky podle odstavce 2 nebo přímé pedagogické činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga financovaný ze státního rozpočtu na školu v závislosti na náročnosti poskytování vzdělávání.

(5) Vláda může nařízením pro základní školy, střední školy a konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí na příslušný kalendářní rok nebo kalendářní roky stanovit počet hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga financovaný ze státního rozpočtu v dané škole ve stejné výši jako při rozpisu finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu na činnost těchto škol na předcházející kalendářní rok. Vláda tímto nařízením zároveň stanoví podmínky, za jakých lze takto stanovený počet hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga financovaný ze státního rozpočtu snížit nebo zvýšit, a to až do maximálního počtu hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga financovaného ze státního rozpočtu stanoveného nařízením vlády podle odstavce 2 nebo 3.“.

Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 6 až 10.

Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena e) až g).

Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f).

„(7) Výše finančních prostředků podle odstavce 6 písm. a) a b) se stanoví do výše odpovídající maximálním počtům hodin stanoveným podle odstavců 2 až 4, popřípadě podle odstavců 4 a 5, a podle § 161c odst. 2 písm. c) a § 161c odst. 3.“.

„(3) Ministerstvo může prováděcím právním předpisem navýšit maximální počty hodin přímé pedagogické činnosti v mateřské škole zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí v závislosti na náročnosti poskytování vzdělávání.“.

Dosavadní odstavce 3 až 12 se označují jako odstavce 4 až 13.

„(4) Zmeškání lhůty pro podání žádosti o poskytnutí finančních prostředků podle odstavce 1 lze prominout za stejných podmínek, jako lze prominout zmeškání úkonu podle § 41 správního řádu. Zmeškání lhůty nelze prominout, jestliže ode dne, kdy lhůta uběhla, uplynul jeden měsíc. Proti usnesení není možné podat odvolání.“.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

„(3) V období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 (dále jen „šestileté období“) může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs; zřizovatel vyhlásí konkurs vždy, jde-li o školské poradenské zařízení nebo obdrží-li před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Vyhlášením konkursu se považuje ředitel za odvolaného k poslednímu dni šestiletého období; to neplatí, pokud zřizovatel na základě konkursu rozhodne před koncem jeho šestiletého období, že dosavadní ředitel zůstává na pracovním místě ředitele; v takovém případě začíná dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další šestileté období.“.

„(10) Pokud škola nebo školské zařízení uvedené v odstavci 2 nemají ředitele, zřizovatel může bez konkursního řízení na vedoucí pracovní místo jmenovat

„§ 169a

Státní příspěvková organizace

(1) Ministerstvo může k plnění úkolů v oblasti přijímání, ukončování a ověřování výsledků vzdělávání zřídit státní příspěvkovou organizaci. Ministerstvo vydá zřizovací listinu. Zřizovací listina obsahuje zejména

(2) Ve zřizovací listině může ministerstvo stanovit také předmět jiné činnosti, má-li ji státní příspěvková organizace v souladu s rozpočtovými pravidly vykonávat.“.

„§ 171a

(1) Ministerstvo stanoví opatřením obecné povahy poradnám, jejichž činnost vykonává právnická osoba zřizovaná krajem, obcí nebo svazkem obcí, která má sídlo na území kraje, spádové obvody pro účely metodického vedení škol na území kraje podle § 116 odst. 4; v odůvodněných případech zahrne ministerstvo do spádového obvodu poradny i školu z území jiného kraje.

(2) Návrh opatření obecné povahy pro území kraje na následující školní rok s odůvodněním ministerstvo po projednání s krajským úřadem do 30. dubna vyvěsí na své úřední desce a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Námitky proti návrhu opatření obecné povahy pro území kraje může podat poradna, jíž je vytvořen, měněn, nebo rušen spádový obvod nebo jíž se s ohledem na kritéria podle odstavce 4 spádový obvod nestanoví, nebo její zřizovatel do 30 dnů ode dne vyvěšení na úřední desce ministerstva.

(3) Ministerstvo do 30. června opatření obecné povahy pro území kraje oznámí vyvěšením na své úřední desce a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy pro území kraje nabývá účinnosti dne 1. září.

(4) Spádový obvod se stanoví s ohledem na územní blízkost a kapacitní, personální a materiální možnosti poradny.

(5) Při změnách opatření obecné povahy pro území kraje se odstavce 1 až 4 použijí obdobně, nejde-li o postup podle odstavce 6. Jestliže nejsou důvody pro změnu nebo vydání nového opatření obecné povahy pro území kraje, odstavce 2 a 3 se nepoužijí.

(6) Ve výjimečných případech, kdy je ohroženo zajišťování metodického vedení škol podle § 116 odst. 4, může ministerstvo opatření obecné povahy pro území kraje v mimořádném termínu změnit nebo vydat nové opatření obecné povahy pro území kraje. Na vydání opatření obecné povahy v mimořádném termínu se odstavec 2 věta první a odstavec 3 použijí přiměřeně; odstavce 1 a 4 a odstavec 2 věta poslední se použijí obdobně. Takto vydané opatření obecné povahy nabude účinnosti dnem, který v něm ministerstvo určí, nejdříve však patnáctým dnem po dni vyvěšení na úřední desce ministerstva.“.

„§ 178

Školské obvody

(1) Obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu, v případě cizinců s místem pobytu, na jejím území a dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, které se v souladu se zvláštním právním předpisem^47) nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních. Obec

(2) Obec je povinna zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání dětí přednostně přijímaných podle § 34 odst. 3. Obec

(3) Na území obce, části území obce nebo na území více obcí se vymezují školské obvody spádové mateřské nebo základní školy, a to zvlášť pro mateřskou školu, pro první stupeň základní školy a pro druhý stupeň základní školy tak, že

(4) Školský obvod podle odstavce 3 písm. b) až d) nebo jeho část vymezí zastupitelstvo obce v samostatné působnosti opatřením obecné povahy. Toto opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy obec oznámí vyvěšením na své úřední desce a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup na dobu nejméně 15 dnů. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti zápisem školského obvodu do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí podle § 179 odst. 1.

(5) Školský obvod, jeho část nebo více školských obvodů musí pokrýt území obce beze zbytku.

(6) Pokud území obce nebo jeho část nespadá pod školský obvod ani společný školský obvod a je ohroženo plnění povinné školní docházky dítěte podle odstavce 1 nebo povinné předškolní vzdělávání dítěte podle odstavce 2, krajský úřad opatřením obecné povahy pro toto území vytvoří nebo na ně rozšíří školský obvod nebo společný školský obvod mateřské nebo základní školy zřizované touto nebo jinou obcí nebo svazkem obcí, a to s platností nejdéle na 24 měsíců. Námitky proti návrhu opatření obecné povahy podle věty první může podat obec, pro jejíž území nebo jeho část je vytvořen nebo na ně rozšířen školský obvod nebo společný školský obvod mateřské nebo základní školy, a dále obec, která zřizuje danou mateřskou nebo základní školu nebo je členem svazku obcí, který zřizuje danou mateřskou nebo základní školu. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti zápisem školského obvodu do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí podle § 179 odst. 1. Bude-li některým ze způsobů podle odstavce 3 vymezen školský obvod pro území obce nebo jeho část, pozbývá opatření obecné povahy v odpovídajícím rozsahu účinnosti.

(7) Školský obvod se nestanoví škole zřízené v souladu s § 16 odst. 9, škole při zdravotnickém zařízení a školám zřizovaným jinými zřizovateli než obcí nebo svazkem obcí. Spádovou mateřskou školou nemůže být lesní mateřská škola podle § 34 odst. 9.

(8) V rámci dopravní obslužnosti^48) území kraje je kraj povinen zajistit dopravu do spádové mateřské nebo základní školy a ze spádové mateřské nebo základní školy, pokud vzdálenost spádové mateřské nebo základní školy od místa trvalého pobytu dítěte nebo žáka přesáhne 4 km.

(9) Obec nebo svazek obcí dále zřizuje a zrušuje

(10) Obec nebo svazek obcí může dále zřizovat a zrušovat

§ 179

Zápis školského obvodu do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí

(1) Školské obvody jsou účelovými územními prvky vedenými v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí; vznikají zápisem do tohoto registru.

(2) Editorem údajů o školském obvodu v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí je

(3) Je-li vymezen školský obvod spádové mateřské nebo základní školy podle § 178 odst. 3 písm. c) nebo d), musí se zápisem školského obvodu do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí před zápisem souhlasit také všechny obce, pro jejichž území je školský obvod vymezen a které nejsou editorem údajů podle odstavce 2.

(4) Vymazat školský obvod vymezený podle § 178 odst. 3 nebo 6 nebo jeho část může ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí pouze editor údajů. Výmazem ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí školský obvod nebo jeho část zaniká.

(5) O školském obvodu se v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí vedou

(6) Údaje vedené o školském obvodu v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí jsou referenční.

(7) Základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí zprostředkovává z rejstříku škol a školských zařízení údaje o škole, které je školský obvod vymezen, o právnické osobě vykonávající činnost školy a o jejím zřizovateli.“.

„(4) Má-li školská právnická osoba zřízeny organizační jednotky zabezpečující činnost mateřské nebo základní školy, mohou jim být stanoveny školské obvody samostatně. Na vymezení školského obvodu takové organizační jednotky se použije odstavec 3 obdobně.“.

Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 5 až 11.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).

„§ 179a

(1) Každá obcí zřizovaná právnická osoba vykonávající činnost mateřské, základní nebo střední školy, případně více těchto škol, musí mít k 30. září alespoň jednou v posledních 3 letech nejméně 180 dětí nebo žáků.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, je-li obcí zřizována pouze jedna právnická osoba vykonávající činnost mateřské, základní nebo střední školy, případně více těchto škol. Rovněž se nepoužije na mateřské, základní nebo střední školy zřízené podle § 16 odst. 9, na základní školy speciální a na mateřské, základní nebo střední školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny.

(3) V případě hlavního města Prahy se pro účely odstavců 1 a 2 za právnickou osobu zřizovanou obcí považuje právnická osoba zřizovaná městskou částí.“.

„(2) Obec nebo svazek obcí zajišťuje podle odstavce 1 zejména výdaje vyplývající z naplňování rámcového vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu pro vyšší odborné vzdělávání, výdaje na učebnice, učební pomůcky, kompenzační pomůcky a školní potřeby, na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a školských zařízení a kvalitou vzdělávání a školských služeb, a na obnovu materiálně technického zabezpečení školy nebo školského zařízení.

(3) Obec nebo svazek obcí dále zajišťuje v případě středních škol, které uskutečňují praktické vyučování podle § 65, výdaje na zajištění nezbytných potřeb vyplývajících z tohoto zákona a rámcových vzdělávacích programů příslušných oborů vzdělání.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.

Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno l).

„(2) Kraj zajišťuje podle odstavce 1 zejména výdaje vyplývající z naplňování rámcového vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu pro vyšší odborné vzdělávání, výdaje na učebnice, učební pomůcky, kompenzační pomůcky a školní potřeby, na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a školských zařízení a kvalitou vzdělávání a školských služeb, a na obnovu materiálně technického zabezpečení školy nebo školského zařízení.

(3) Kraj dále zajišťuje v případě středních škol, které uskutečňují praktické vyučování podle § 65, výdaje na zajištění nezbytných potřeb vyplývajících z tohoto zákona a rámcových vzdělávacích programů příslušných oborů vzdělání.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.

„§ 184b

Pokud vysoká škola, vyšší odborná škola, střední škola nebo zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků zajišťuje v mateřské škole, základní škole nebo střední škole zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí provázejícími učiteli praxi, praktickou přípravu nebo praktické vyučování svých studentů nebo žáků připravujících se na výkon povolání učitele nebo svých účastníků dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona o pedagogických pracovnících, uzavře do 30. září daného školního roku s touto školou dohodu o zajištění praxí, praktické přípravy nebo praktického vyučování obsahující také údaj o celkovém rozsahu práce provázejících učitelů nad rámec přímé pedagogické činnosti v hodinách a počtu studentů, žáků nebo účastníků, kteří budou praxi, praktickou přípravu nebo praktické vyučování v daném školním roce v této škole konat.“.

„§ 186a

(1) Za osoby, které dosáhly stupně vyššího odborného vzdělání v konzervatoři, se považují absolventi konzervatoří, kteří v období od 27. července 1995 do 31. prosince 2004 úspěšně ukončili vzdělávání v konzervatoři absolutoriem; tito absolventi mohou používat označení absolventa konzervatoře podle § 89 odst. 1.

(2) Za osoby, které dosáhly stupně vyššího odborného vzdělání, se považují absolventi vyšších škol organizujících vyšší studium na základě rozhodnutí ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. j. 13 726/92-14, kteří úspěšně vykonali diplomovou zkoušku a obhájili diplomovou práci; tito absolventi mohou používat označení absolventa vyšší odborné školy podle § 101.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o vysokých školách

Čl. III

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 495/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 153/2021 Sb., zákona č. 349/2023 Sb. a zákona č. 230/2024 Sb., se mění takto:

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením

Čl. IV

Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 255/2001 Sb., zákona č. 16/2002 Sb., zákona č. 284/2002 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 82/2015 Sb., se mění takto:

„(3) Zmeškání lhůt podle § 2 odst. 1 a podle odstavce 2 lze prominout za stejných podmínek, jako lze prominout zmeškání úkonu podle § 41 správního řádu. Zmeškání lhůty nelze prominout, jestliže ode dne, kdy lhůta uběhla, uplynul jeden měsíc. Proti usnesení není možné podat odvolání.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

„(3) Dotace podle odstavce 1 nebo 2 se zvýší o procentní podíl z normativu na školní stravování v případě dětí, žáků nebo studentů právnické osoby vykonávající činnost školy, která školní stravování v rámci hmotného zabezpečení podle zvláštního právního předpisu^11) zajišťuje v zařízení školního stravování zřizovaném krajem, obcí nebo svazkem obcí.“.

Poznámka pod čarou č. 11 zní:

„^11) § 122 zákona č. 561/2004 Sb.“.

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.

„(4) Dotace podle odstavce 1 se právnickým osobám vykonávajícím činnost základní školy, která je srovnatelná se základní školou zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí mající nárok na financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga ze státního rozpočtu na základě nařízení vlády vydaného podle školského zákona^12), s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost základní školy zřizované podle § 16 odst. 9 školského zákona, základní školy speciální nebo základní školy zřizované při zdravotnickém zařízení, zvýší o procentní podíl z normativu jako ročního objemu mzdových prostředků a zákonných odvodů určených na činnost psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga, připadajících na jednoho žáka ve srovnatelné základní škole zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí.

^12) § 161 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb.“.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o rozpočtovém určení daní

Čl. V

Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 295/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 391/2015 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 260/2017 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., se mění takto:

„(2) Kraj se na části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. g) podílí procentem, které se vypočte jako součet

„(3) Při stanovení počtu dětí, žáků a studentů se pro účely propočtů podle odstavce 2 vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. V případě vyšších odborných škol, dětských domovů a školských výchovných a ubytovacích zařízení a středisek volného času se vychází ze stavu k 31. říjnu roku, který bezprostředně předchází běžnému roku.

(4) Pro účely propočtů podle odstavce 2 se počty dětí, žáků a studentů násobí koeficienty, které stanoví vláda svým nařízením.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.

„(6) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou vydanou na základě údajů zpracovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vždy s účinností od 1. září běžného roku procento, kterým se jednotlivé kraje podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. g).“.

„(2) Procento, kterým se obce s výjimkou hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy a Brna (dále jen „ostatní obce“) podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i), se vypočte jako součet

„(5) Procento, kterým se hlavní město Praha, Plzeň, Ostrava a Brno podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i), se vypočte jako součet

„(8) Při stanovení počtu dětí, žáků a studentů se pro účely propočtů podle odstavců 2 a 5 vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. V případě vyšších odborných škol, dětských domovů, školských výchovných a ubytovacích zařízení a středisek volného času se vychází ze stavu k 31. říjnu roku, který bezprostředně předchází běžnému roku.

(9) V případě školy, školského výchovného a ubytovacího zařízení zajišťujícího celodenní výchovu, ubytování a stravování, střediska volného času a dětského domova zřizovaného dobrovolným svazkem obcí se pro účely propočtů podle odstavců 2 a 5 počty dětí, žáků a studentů této školy, školského výchovného a ubytovacího zařízení zajišťujícího celodenní výchovu, ubytování a stravování, střediska volného času a dětského domova přiřadí obci, v níž má právnická osoba vykonávající činnost školy, školského výchovného a ubytovacího zařízení zajišťujícího celodenní výchovu, ubytování a stravování, střediska volného času nebo dětského domova sídlo.“.

„(10) Pro účely propočtů podle odstavců 2 a 5 se počty dětí, žáků a studentů, násobí koeficienty, které stanoví vláda svým nařízením.“.

Dosavadní odstavce 10 a 11 se označují jako odstavce 11 a 12.

Čl. VI

Přechodná ustanovení

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o pedagogických pracovnících

Čl. VII

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 422/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 198/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 197/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 379/2015 Sb., zákona č. 183/2023 Sb. a zákona č. 196/2024 Sb., se mění takto:

Dosavadní písmena e) až k) se označují jako písmena f) až l).

„§ 19b

Sociální pedagog

Sociální pedagog získává odbornou kvalifikaci

„(5) Studiem pro přípravu sociálních pedagogů se rozumí vzdělání získané studiem ve vzdělávacím programu akreditovaném pro další vzdělávání pedagogických pracovníků s obsahovým zaměřením na sociální pedagogiku.“.

Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 6 až 11.

„(3) Jde-li o výkon jiné práce než podle odstavce 2, vykonává pedagogický pracovník sjednanou práci

„(4) Ředitel školy může určit, že distanční prvky výuky v závislosti na jejich podobě vykonává pedagogický pracovník v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, nebo na místě, které si sám určí.

(5) Náklady, které pedagogickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele podle odstavců 3 a 4, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je pedagogický pracovník.

(6) Při distančních prvcích výuky se za počet vykonaných hodin přímé pedagogické činnosti považuje počet hodin prezenční výuky, které nahrazují.“.

Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje.

Čl. VIII

Přechodná ustanovení

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákoníku práce

Čl. IX

V § 391 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb. a zákona č. 366/2019 Sb., se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Odstavce 1 až 3 se nevztahují na distanční prvky výuky podle § 25a školského zákona.“.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o specifických zdravotních službách

Čl. X

V § 44 odst. 5 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 202/2017 Sb., se na konci odstavce doplňuje věta „Věty první a druhá se nepoužijí, jde-li o posudek o zdravotní způsobilosti posuzované osoby pro účely přijímacího řízení na střední školu; tento posudek lze uplatnit pro účel, pro který byl vydán, do 1 roku ode dne jeho vydání.“.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona č. 284/2020 Sb.

Čl. XI

V čl. V zákona č. 284/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 178/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, se bod 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení bodu 1.

ČÁST DEVÁTÁ

ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

Čl. XII

Vyhláška č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání, se zrušuje.

ČÁST DESÁTÁ

ÚČINNOST

Čl. XIII

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2025, s výjimkou

Pekarová Adamová v. r.

Pavel v. r.

Fiala v. r.