Zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí

(3) Institucionální podporu může výzkumná organizace využít i na zřízení právnické osoby zřizované za účelem transferu svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací. V případě, že institucionální podpora nemá charakter veřejné podpory podle zákona o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, je poskytovatel povinen v rozhodnutí o poskytnutí podpory stanovit podmínky tak, aby veškeré plnění, které výzkumná organizace coby zakladatel nebo společník obdrží od právnické osoby zřízené za účelem transferu výsledků výzkumu, vývoje a inovací, bylo použito na provádění výzkumu, vývoje a inovací ze strany výzkumné organizace.

(4) Organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace, která je výzkumnou organizací, je oprávněna za účelem transferu znalostí uzavírat licenční smlouvy a smlouvy o postoupení majetkových práv nebo výkonu majetkových práv k výsledkům vlastního výzkumu, vývoje nebo inovací. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19b odst. 3 až 5 a § 19c a 32 zákona č. 219/2000 Sb. se nepoužijí. Souhlas zřizovatele se nevyžaduje.

(5) Výzkumný pracovník v základním pracovněprávním vztahu k výzkumné organizaci, která je příjemcem institucionální podpory, je povinen tuto výzkumnou organizaci informovat o každém svém dalším současně vykonávaném pracovněprávním vztahu v případech, kdy jde o výkon vědecké nebo pedagogické činnosti. Obdobnou informační povinnost má i uchazeč o zaměstnání, který s danou výzkumnou organizací sjednává pracovněprávní vztah, jehož předmětem je provádění výzkumu. Výzkumná organizace informuje výzkumného pracovníka nebo uchazeče při sjednávání pracovněprávního vztahu, že je příjemcem institucionální podpory.

§ 55

Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory

(1) Poskytovatel stanoví v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory nebo v rozpočtovém opatření účel podpory a podmínky, které musí v souvislosti s použitím podpory příjemce splnit tak, aby odpovídaly koncepci výzkumné organizace, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak^15).

(2) V rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory nebo v rozpočtovém opatření je poskytovatel povinen dále stanovit povinnosti výzkumné organizace podle hlavy druhé části druhé tohoto zákona, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace splnit. Za porušení těchto povinností nebo za selhání vnitřního systému pro ochranu etiky výzkumu, vědecké integrity a dobré vědecké praxe nebo systému řízení rizik může poskytovatel stanovit v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory nižší odvod. Postupuje při tom podle § 14 odst. 4 a 5 rozpočtových pravidel. Poskytovatel není oprávněn označit tyto povinnosti v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory za povinnosti, jejichž nedodržení není neoprávněným použitím institucionální podpory.

(3) Výše institucionální podpory se odvíjí od závěrů hodnocení výzkumné organizace. Poskytovatel může přihlédnout při stanovení výše institucionální podpory i k jiným podkladům a skutečnostem. Své rozhodnutí podle věty druhé musí odůvodnit a na vyžádání předložit Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.

(4) Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory pracovištím Akademie věd České republiky je prvním úkonem poskytovatele v řízení. Ustanovení § 14j až 14l rozpočtových pravidel se nepoužijí.

(5) Kromě důvodů stanovených v rozpočtových pravidlech může poskytovatel zahájit řízení o odnětí institucionální podpory, pokud není naplňována koncepce výzkumné organizace. Ustanovení § 15 odst. 5 rozpočtových pravidel se v takovém případě nepoužije.

HLAVA IV

Systémová podpora

§ 56

Předmět a poskytovatelé systémové podpory

(1) Systémová podpora je poskytována z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí na

• a) mezinárodní spolupráci poskytovatelem, který Českou republiku zastupuje, ve formě úhrady

• 1. za členství České republiky v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a v evropských konsorciích pro výzkum, vývoj a inovace,

• 1. za účast České republiky v mezinárodních programech výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí,

• 1. úhrady peněžních podílů na podporu projektů podporovaných z rozpočtu jiného státu nebo samostatné jurisdikce, která není státem, Evropské unie nebo z rozpočtu jiné mezinárodní organizace, popřípadě z rozpočtu konsorcia evropské výzkumné infrastruktury z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí,

• b) velkou výzkumnou infrastrukturu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,

• c) testovací a experimentální infrastrukturu poskytovatelem,

• d) sdílené činnosti Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem průmyslu a obchodu.

(2) Prostředky systémové podpory lze použít dále na

• a) zabezpečení činností spojených s poskytnutím podpory a hodnocením dopadů, a to až do celkové výše 2,5 % prostředků poskytovatele na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v daném kalendářním roce,

• b) věcné nebo peněžní ocenění mimořádných výsledků výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí nebo peněžní ocenění propagace nebo popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, kde podmínky pro ocenění stanoví vláda nařízením na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí,

• c) úhradu nákladů spojených s činností Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, nebo

• d) náklady spojené s činností Grantové agentury České republiky, Technologické agentury České republiky a Akademie věd České republiky, jakož i náklady bezprostředně spojené s činností Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jako ústředního správního úřadu pro výzkum a vývoj a Ministerstva průmyslu a obchodu jako ústředního správního úřadu pro inovace.

(3) Systémovou podporu na velkou výzkumnou infrastrukturu, systémovou podporu na testovací a experimentální infrastrukturu nebo systémovou podporu na sdílené činnosti poskytne příslušný poskytovatel až po schválení vládou. Návrh podpory velké výzkumné infrastruktury, návrh podpory testovací a experimentální infrastrukturu nebo návrh podpory sdílených činností schvaluje vláda.

(4) Výše systémové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu se odvíjí od závěrů hodnocení velké výzkumné infrastruktury. Poskytovatel může přihlédnout při stanovení výše systémové podpory i k jiným podkladům a skutečnostem. Své rozhodnutí musí odůvodnit a na vyžádání předložit Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.

(5) Při stanovení výše systémové podpory na testovací a experimentální infrastrukturu postupuje poskytovatel podle odstavce 4 obdobně.

§ 57

Poskytnutí systémové podpory

(1) Poskytovatel poskytuje systémovou podporu ve formě dotace nebo ve formě výdaje organizační složky státu na

• a) mezinárodní spolupráci podle § 56 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 způsobem stanoveným v aktech mezinárodního práva nebo předpisech Evropské unie, na jejichž základě se mezinárodní spolupráce realizuje,

• b) mezinárodní spolupráci podle § 56 odst. 1 písm. a) bodu 3 podle rozpočtových pravidel,

• c) velkou výzkumnou infrastrukturu na základě rozhodnutí o poskytnutí podpory, ve kterém stanoví účel podpory a podmínky, které musí v souvislosti s použitím podpory příjemce splnit, po provedeném mezinárodním hodnocení velké výzkumné infrastruktury a po schválení vládou,

• d) testovací a experimentální infrastrukturu na základě rozhodnutí o poskytnutí podpory, ve kterém stanoví účel podpory a podmínky, které musí v souvislosti s použitím podpory příjemce splnit, po provedeném hodnocení testovací a experimentální infrastruktury a po schválení vládou,

• e) sdílené činnosti na základě veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí podpory; pro smlouvu o poskytnutí podpory na sdílené činnosti se obdobně použije § 64,

• f) zabezpečení činností spojených s poskytnutím podpory a hodnocením dopadů a

• g) věcné nebo peněžní ocenění mimořádných výsledků výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí nebo peněžní ocenění propagace nebo popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.

(2) Akademie věd České republiky poskytuje systémovou podporu na náklady spojené s činností Akademie věd České republiky podle zákona o Akademii věd České republiky na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace.

HLAVA V

Účelová podpora

Díl 1

Obecná ustanovení o účelové podpoře

§ 58

Předmět a poskytovatelé účelové podpory

(1) Účelovou podporu lze poskytnout na

• a) projekt v oblasti základního výzkumu z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí Grantové agentury České republiky a jde-li o projekt mezinárodní spolupráce v oblasti základního výzkumu z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,

• b) projekt v oblasti aplikovaného výzkumu, inovací nebo transferu znalostí z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory; řešení projektu v programu aplikovaného výzkumu, inovací nebo transferu znalostí může obsahovat i nezbytné činnosti základního výzkumu, pokud je poskytovatel schválí a pokud na ně navazují činnosti aplikovaného výzkumu nebo inovací a transferu znalostí,

• c) projekt v oblasti aplikovaného výzkumu, inovací nebo transferu znalostí z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory na základě zadání projektu vlastní organizační jednotce zabývající se výzkumem a vývojem,

• d) veřejnou zakázku z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory, přičemž poskytovatel předává údaje do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací,

• e) projekt kontrolovaného testovacího prostředí (regulatorní sandbox), z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory za podmínek podle § 63,

• f) projekt mezinárodní spolupráce ústředního správního úřadu, které nejsou součástí mezinárodních programů výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí podle § 56 odst. 1 písm. a), z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory, nebo

• g) systémový projekt v oblasti inovací z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory.

(2) Z účelové podpory projektu lze hradit způsobilé náklady na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí prováděný příjemcem, popřípadě partnerem.

(3) Prostředky účelové podpory lze použít dále na operační programy ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí nebo na jejich část zajišťující cíle ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory. Na financování operačních programů se nevztahují ustanovení § 59 až 81.

(4) Finanční spoluúčast na nákladech projektu nelze požadovat po příjemci, který je organizační složkou státu.

(5) Na postup při poskytování účelové podpory na základě veřejnoprávní smlouvy se § 163 odst. 4 správního řádu nepoužije; přiměřené použití § 36 odst. 3, § 37 odst. 3, § 41 a § 45 odst. 2 a 4 správního řádu je vyloučeno.

Díl 2

Program

§ 59

Příprava programu

(1) Návrh programu schvaluje vláda před předložením návrhu výdajů podle § 42 na rok, ve kterém je program zahájen. Návrh programu zpracuje příslušný ústřední správní úřad. Návrh programu předloží zpracovatel ke stanovisku Radě pro výzkum, inovace a transfer znalostí ve lhůtě nejméně 90 dnů před předpokládaným předložením vládě, pokud nejde o postup podle odstavce 6. Vyžaduje-li to zaměření programu, může návrh programu předložit vládě společně více poskytovatelů.

(2) V případě, že Technologickou agenturou České republiky má být realizován program připravený ústředním správním úřadem podle § 11 odst. 2, musí návrh programu obsahovat také její vyjádření.

(3) Ústřední správní úřad v programech

• a) zohledňuje cíle národní politiky a koncepce poskytovatele,

• b) zohledňuje cíle Evropské unie ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí,

• c) zohledňuje cíle a opatření dalších strategických a koncepčních dokumentů ústředních správních orgánů působících v oblasti kybernetické a informační bezpečnosti a kybernetické obrany a

• d) podporuje konkurenceschopnost a udržitelnost.

(4) V případě aktuálních rizik může vláda rozhodnout o

• a) přípravě návrhu programu v oblasti aktuálních rizik; rozhodne-li tak vláda, neuplatní se pro program v oblasti aktuálních rizik odstavec 1 věta první, nebo

• b) navýšení rozpočtu některého z realizovaných programů podpory, spadajícího do působnosti jednoho nebo více poskytovatelů, a o dalších opatřeních k urychlenému poskytnutí účelové podpory.

(5) Pokud nejsou výdaje na program v oblasti aktuálních rizik rozpočtově zajištěny, rozhodne vláda současně o způsobu jeho financování.

(6) Ústřední správní úřad je povinen předložit návrh programu v oblasti aktuálních rizik Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Nestanoví-li ústřední správní úřad pozdější termín, je Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí povinna přijmout stanovisko k návrhu programu ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne, kdy návrh programu obdržela.

(7) Návrh programu se nezpracovává pro výdajové aktivity podle § 58 odst. 1 písm. f) a g).

(8) Na výdaje podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel s výjimkou toho, že na evidování údajů o dotacích a návratných finančních výpomocech podle tohoto zákona se použijí ustanovení o evidování dotačních neinvestičních akcí.

§ 60

Obsahové náležitosti návrhu programu

(1) Návrh programu obsahuje identifikační údaje programu, jeho členění, cíle a informace o zahájení a ukončení, údaje o financování, o výdajích na uskutečnění programu a jejich členění, údaje o právním rámci veřejné podpory, intenzitě podpory a o způsobilých nákladech, informace o přijímání návrhů projektů a způsobu jejich hodnocení a dále údaje a informace potřebné pro monitorování, hodnocení dosažení cílů a hodnocení dopadů, včetně indikátorů, a požadavky na způsobilost žadatelů.

(2) V programu mezinárodní spolupráce musí být dále uvedeny informace o způsobu spolupráce s orgánem jiného státu nebo samostatné jurisdikce, která není státem, a způsob hodnocení návrhů projektů a rozhodování o návrzích projektů, pokud se liší od podmínek stanovených tímto zákonem.

(3) Poskytovatel může v programu stanovit kritéria hodnocení návrhů projektů, která zohlední například

• a) uplatnění spolupráce mezi veřejnou správou a podnikateli a neziskovými organizacemi při realizaci projektu,

• b) předpokládané zhodnocování dosažených výsledků,

• c) zapojení malých a středních podniků do výzkumu, vývoje a inovací,

• d) rovné příležitosti mužů a žen při uskutečňování výzkumu, vývoje, inovacích a transferu znalostí,

• e) zapojení výzkumných pracovníků v rané fázi kariéry v rámci realizačních týmů projektů,

• f) zapojení výzkumných pracovníků ze zahraničí v rámci realizačních týmů projektů,

• g) vyšší míru spolufinancování ze soukromých zdrojů.

(4) Poskytovatel může v návrhu programu stanovit vícestupňové hodnocení návrhů projektů spojené s jejich upřesňováním a dopracováním v několika kolech tak, aby vybraný návrh co nejlépe splňoval požadované řešení; v takovém případě se každého dalšího stupně může zúčastnit pouze žadatel, který úspěšně prošel předcházejícími stupni.

(5) Podrobnosti o obsahu návrhu programu stanoví vláda nařízením.

§ 61

Změna programu

(1) Návrh na změnu programu se předkládá vládě, pokud poskytovatel hodlá

• a) zvýšit nebo snížit celkové výdaje na uskutečnění programu, podprogramu, dosažení cíle programu nebo dílčího cíle programu o více než 20 %,

• b) změnit nejvyšší povolenou intenzitu podpory,

• c) změnit dobu trvání programu, nebo

• d) změnit cíl programu nebo dílčí cíl programu.

(2) Návrh na změnu programu lze vládě předložit také na základě výsledků průběžného hodnocení programu nebo v případě, že nastala podstatná změna okolností, kterou nemohl poskytovatel předvídat, ani ji nezpůsobil.

(3) Při předložení návrhu na změnu programu se postupuje podle § 59 odst. 1 obdobně.

(4) O ostatních změnách programu rozhoduje poskytovatel.

Díl 3

Poskytování účelové podpory

§ 62

Nástroje účelové podpory a způsob poskytování účelové podpory

(1) Účelová podpora je poskytována formou dotace, návratné finanční výpomoci nebo ve formě úhrady plnění veřejné zakázky. Je-li příjemcem organizační složka státu, je účelová podpora poskytována prostřednictvím zvýšení výdajů v jejím rozpočtu.

(2) Účelovou podporu poskytne poskytovatel na základě výzvy k podávání návrhů projektů, na základě zadání veřejné zakázky nebo na základě zadání projektu vlastní organizační jednotce zabývající se výzkumem a vývojem.

(3) Pokud byl výběr projektu mezinárodní spolupráce proveden na mezinárodní úrovni, poskytne poskytovatel účelovou podporu na základě žádosti, kterou předloží poskytovateli žadatel vybraný v souladu s pravidly příslušného mezinárodního programu výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.

(4) Poskytovatel není povinen vyhlásit výzvu k podávání návrhů projektů v případě poskytnutí podpory na systémový projekt v oblasti inovací.

(5) Poskytovatelé s výjimkou Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky mohou některé činnosti při poskytování účelové podpory přenést na právnickou osobu nebo jinou organizační složku státu. Vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů a uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nelze přenést.

§ 63

Projekt kontrolovaného testovacího prostředí (regulatorní sandbox)

(1) Projekt kontrolovaného testovacího prostředí je časově omezený regulační rámec, který umožňuje testování inovativních technologií, produktů a služeb v reálném prostředí tak, aby se usnadnil vývoj nebo standardizace inovativních technologií, produktů nebo služeb. Projekt kontrolovaného testovacího prostředí se řídí pravidly odchylnými od obecné právní úpravy stanovené jiným právním předpisem.

(2) Ústřední správní úřady mohou na základě jiného právního předpisu zřizovat projekty kontrolovaného testovacího prostředí. Ústřední správní úřady mohou zřizovat společné projekty kontrolovaného testovacího prostředí.

(3) Před zřízením projektu kontrolovaného testovacího prostředí příslušný ústřední správní úřad na základě jiného právního předpisu stanoví alespoň

• a) délku trvání projektu kontrolovaného testovacího období,

• b) cíle projektu kontrolovaného testovacího období,

• c) indikátory ověření naplnění cílů inovace,

• d) rozsah a způsob dozoru příslušného ústředního správního úřadu,

• e) pravidla, kterými se projekt kontrolovaného testovacího prostředí řídí odchylně od právní úpravy stanovené jiným právním předpisem.

§ 64

Smlouva o poskytnutí podpory

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, uzavře poskytovatel s příjemcem na řešení projektu veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí podpory. Smlouva o poskytnutí podpory se uzavírá na dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení projektu, včetně finančního vypořádání poskytnuté podpory podle rozpočtových pravidel.

(2) Smlouva o poskytnutí podpory musí obsahovat

• a) označení smluvních stran,

• b) název, identifikační údaje projektu a předmět jeho řešení,

• c) cíle projektu a jeho předpokládané výsledky,

• d) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, která je odpovědná za odbornou úroveň projektu, (dále jen „řešitel“),

• e) datum zahájení a datum ukončení řešení projektu,

• f) výše uznaných nákladů projektu a jejich členění, výše a forma podpory a její rozdělení v jednotlivých letech, pokud poskytovatel nestanoví jiné členění, včetně termínů a způsobu jejího poskytování,

• g) úpravu práv k výsledkům,

• h) smluvní podmínky pro účast partnerů, případnou výši jejich podpory s uvedením výše výdajů státního rozpočtu a její rozdělení v jednotlivých letech, pokud poskytovatel nestanoví jiné členění, včetně termínů a způsobu jejího poskytování a kontroly,

• i) způsob vykazování uznaných nákladů projektu, přičemž se postupuje obdobně podle § 14 odst. 6 rozpočtových pravidel, a to i v případě podpor, které nejsou spolufinancovány z rozpočtu Evropské unie nebo finančních mechanismů,

• j) způsob vyhodnocení výsledků řešení projektu včetně finančního vypořádání poskytnuté podpory a

• k) informace o dostupnosti a způsobu šíření výsledků výzkumu a údajů z výzkumu podle § 82 a 83, pokud byly vytvořeny za podpory z veřejných prostředků podle tohoto zákona, v souladu se zásadou tak otevřeného přístupu k výsledkům, jak je jen možné.

(3) Poskytovatel může ve smlouvě o poskytnutí podpory stanovit další

• a) podmínky, které musí žadatel v souvislosti s použitím podpory splnit, přičemž může být sjednáno, že jejich nesplnění bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka podpory, a

• b) povinnosti, které je příjemce v souvislosti s poskytnutím podpory povinen splnit a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím podpory.

(4) Při sjednání nižšího odvodu musí smlouva o poskytnutí podpory obsahovat procentní rozmezí nebo pevný procentní podíl vztahující se buď k celkové částce podpory, nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, nebo obsahovat pevnou částku odvodu.

(5) Je-li příjemcem organizační složka státu zabývající se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí nebo její organizační jednotka, poskytovatel stanoví přiměřeně podle odstavců 1 až 3 podmínky, za kterých mají být prostředky použity.

§ 65

Změna projektu

(1) Výše uznaných nákladů a s tím související výše podpory poskytnuté na řešení projektu, který není veřejnou zakázkou, na celou dobu řešení nesmí být v průběhu řešení změněna o více než 50 % výše podpory z veřejných prostředků uvedené ve smlouvě o poskytnutí podpory, jak o nich poskytovatel rozhodl při vyhodnocení výzvy k podávání návrhů projektů. U projektu realizovaného na základě veřejné zakázky se postupuje podle zákona o zadávání veřejných zakázek.

(2) Změny výše podpory musí být zdůvodněné, podložené schválenými činnostmi a změnou smlouvy o poskytnutí podpory a musí splňovat podmínky podpory uvedené v tomto zákoně.

(3) Příjemce může v době platnosti smlouvy požádat o změnu doby řešení projektu.

(4) Změny projektu mohou být provedeny pouze tehdy, neodporují-li pravidlům veřejné podpory.

§ 66

Přenositelnost projektu

(1) U projektu může původní příjemce na základě písemného souhlasu poskytovatele přenést smlouvu o poskytnutí podpory na nového příjemce.

(2) Poskytovatel může souhlas k uzavření smlouvy o přenesení projektu udělit pouze, pokud

• a) v programu připustí možnost uzavřít smlouvu o přenesení projektu,

• b) změna příjemce není takového charakteru, že pokud by k ní došlo před podáním návrhu projektu, poskytovatel by ve výzvě k podávání návrhů projektů nerozhodl o výběru takového návrhu projektu, a

• c) přenesením projektu nedojde ke změně projektu.

(3) Poskytovatel je smluvní stranou smlouvy o přenesení projektu.

(4) Smlouva o přenesení projektu musí obsahovat alespoň

• a) označení smluvních stran,

• b) identifikační údaje projektu,

• c) jméno, popřípadě jména, a příjmení původního řešitele a nového řešitele projektu, pokud se odlišuje od řešitele původního,

• d) povinnost nového příjemce dosáhnout cílů projektu a jeho předpokládaných výsledků,

• e) úpravu práv a povinností všech smluvních stran vyplývajících ze smlouvy o poskytnutí podpory původnímu příjemci a vypořádání práv a povinností mezi původním a novým příjemcem ve vztahu k již poskytnuté podpoře,

• f) údaje o výsledcích dosažených původním příjemcem a partnery a ujednání o postoupení práv k takovým výsledkům novému příjemci a

• g) výši podpory, která má být ode dne uzavření smlouvy o přenesení projektu poskytnuta novému příjemci.

(5) Přestane-li příjemce v průběhu realizace projektu splňovat některou z podmínek způsobilosti, může uzavřít smlouvu o přenesení projektu za předpokladu písemného souhlasu poskytovatele za použití odstavců 3 a 4. Ustanovení odstavce 2 písm. a) se nepoužije.

(6) V případě, že smlouva o přenesení projektu má být uzavřena z důvodu soudem zjištěného úpadku původního příjemce podle jiného právního předpisu, může poskytovatel souhlas udělit pouze tehdy, pokud s uzavřením smlouvy o převedení projektu vyslovil souhlas insolvenční soud. Pro souhlas poskytovatele s uzavřením smlouvy o přenesení projektu se použijí obdobně odstavce 2 až 4.

Díl 4

Výzva k podávání návrhů projektů

§ 67

Vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů

(1) Poskytovatel uveřejní prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací předběžné oznámení o vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů nejméně 30 dnů před předpokládaným vyhlášením výzvy k podávání návrhů projektů.

(2) Přílohou výzvy k podávání návrhů projektů je program, na jehož základě je výzva k podávání návrhů projektů vyhlašována. Podmínky výzvy k podávání návrhů projektů nelze po vyhlášení změnit.

(2) Výzvu k podávání návrhů projektů, její obsah a podmínky poskytovatel vyhlásí prostřednictvím informačního systému pro administraci. Přílohou výzvy k podávání návrhů projektů je program, na jehož základě je výzva k podávání návrhů projektů vyhlašována. Podmínky výzvy k podávání návrhů projektů nelze po vyhlášení změnit.

(3) Návrh projektu je žádostí žadatele o poskytnutí účelové podpory a současně návrhem na uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. Tím není dotčeno právo poskytovatele určit ve výzvě k podávání návrhů projektů části návrhu projektu, které se po vybrání návrhu projektu nestanou součástí smlouvy o poskytnutí podpory.

§ 68

Náležitosti výzvy k podávání návrhů projektů

(1) Výzva k podávání návrhů projektů musí obsahovat alespoň

• a) název a sídlo poskytovatele,

• b) údaje o věcném zaměření výzvy,

• c) údaje o okruhu oprávněných žadatelů,

• d) údaj o formě podpory,

• e) soutěžní lhůtu a hodnoticí lhůtu nebo dobu zahájení přijímání návrhů projektů a délku lhůty pro vyhodnocení návrhu projektu a vyhlášení výsledku výzvy v případě, že návrhy projektů budou přijímány a hodnoceny průběžně,

• f) případné připuštění využití anglického jazyka k úkonům podle odstavce 2,

• g) rozsah požadovaných údajů a pokyny pro zpracování návrhu projektu, popřípadě povinné přílohy, nezbytné pro rozhodování poskytovatele,

• h) vymezení rozsahu údajů o návrzích projektů a žadatelích určených ke zveřejnění,

• i) postup při přijímání návrhů projektů,

• j) postup při hodnocení návrhů projektů a kritéria hodnocení návrhů projektů, nejsou-li tyto údaje uvedeny již v programu.

(2) Poskytovatel může ve výzvě k podávání návrhů projektů připustit, že se v anglickém jazyce

• a) podávají návrhy projektů nebo činí i jiné úkony žadatele,

• b) vyhotovují nebo předkládají písemnosti, nebo

• c) uskutečňuje hodnocení návrhů projektů nebo provádí jiné procesní úkony poskytovatele.

(3) Poskytovatel může stanovit i další náležitosti výzvy k podávání návrhů projektů.

§ 69

Lhůta pro podávání návrhů projektů a hodnoticí lhůta

(1) Lhůta pro podávání návrhů projektů je období, ve kterém je možno podávat návrhy projektů. Začíná plynout ode dne následujícího po dni vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů a končí v den ukončení přijímání návrhů projektů. Délka lhůty pro podávání návrhů projektů nesmí být kratší než 43 dnů, nejde-li o průběžné přijímání návrhů projektů.

(2) Hodnoticí lhůta je období, ve kterém poskytovatel zajistí posouzení a hodnocení návrhů projektů, rozhodne o výsledcích výzvy k podávání návrhů projektů a tyto výsledky zveřejní. Začíná plynout ode dne následujícího po ukončení lhůty pro podávání návrhů projektů a končí dnem zveřejnění výsledků výzvy k podávání návrhů projektů. Délka hodnoticí lhůty nesmí být delší než 240 dnů, nejde-li o průběžné přijímání návrhů projektů. Lhůtu je možné prodloužit o dalších 60 dnů, jestliže se poskytovateli nepodařilo zajistit předepsaný počet oponentních posudků. Oznámení o prodloužení lhůty zveřejní poskytovatel postupem podle § 67 odst. 2 věty první.

(3) Umožní-li poskytovatel průběžné přijímání návrhů projektů, stanoví namísto lhůty pro podávání návrhů projektů a hodnoticí lhůty

• a) dobu, po kterou budou návrhy projektů průběžně přijímány, která

• 1. nesmí být kratší než 90 dnů,

• 1. začne plynout ode dne následujícího po dni vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů a

• 1. může být ukončena před uplynutím stanovené doby, pokud to poskytovatel oznámí nejméně 5 pracovních dní před předčasným ukončením.

• b) lhůtu pro posouzení a hodnocení návrhu projektu a vyhlášení výsledku, která

• 1. nesmí být delší než 180 dnů,

• 1. začne plynout pro každý návrh projektu samostatně ode dne následujícího po dni doručení návrhu projektu poskytovateli a

• 1. končí dnem vyhlášení výsledku hodnocení návrhu daného projektu.

(4) V případě postupu podle odstavce 3 vyhlašuje poskytovatel výsledky hodnocení návrhů projektů v pořadí podle času doručení návrhu projektu poskytovateli.

(5) Stanoví-li poskytovatel v návrhu programu postupné hodnocení návrhů projektů, stanoví délku lhůty pro podávání návrhů projektů a hodnoticí lhůty pro každý stupeň.

§ 70

Posouzení návrhů projektů

(1) Po uplynutí lhůty pro podávání návrhů projektů posoudí poskytovatel splnění náležitostí výzvy k podávání návrhů projektů. Pokud návrh projektu trpí vadami a pokud poskytovatel uvedl tuto možnost ve výzvě k podávání návrhů projektů, postupuje poskytovatel podle § 14k rozpočtových pravidel.

(2) Poskytovatel zpracuje protokol, který obsahuje seznam doručených návrhů projektů, údaje o doručení ve lhůtě pro podávání návrhů projektů a o úplnosti návrhů projektů. Protokol musí obsahovat i údaje o odmítnutých návrzích projektů s uvedením důvodů pro jejich odmítnutí a údaje o žadatelích, kteří odstoupili z výzvy k podávání návrhů projektů.

(3) Návrh projektu podaný v rozporu s podmínkami výzvy k podávání návrhů projektů není dále hodnocen. Přijetí nebo odmítnutí návrhu do hodnocení zveřejní poskytovatel na svých internetových stránkách a v informačním systému pro administraci.

(4) V případě průběžného přijímání návrhů projektů se ustanovení odstavce 1 nepoužije a ustanovení odstavce 2 se použije přiměřeně po skončení doby, po kterou byly návrhy projektů průběžně přijímány.

§ 71

Oponentní posudky

(1) Poskytovatel je povinen zajistit ke každému návrhu projektu, který nebyl odmítnut po posouzení návrhů projektů, nejméně 2 posudky oponentů zpracované podle stanovených hodnoticích kritérií.

(2) Poskytovatel je povinen zajistit nejméně 2 posudky oponentů alespoň jedenkrát v průběhu postupného hodnocení návrhů projektů.

(3) Poskytovatel není povinen zajistit k návrhu projektu posudky oponentů v případě, že odborný poradní orgán převezme oponentní posudky nebo celý výsledek hodnocení návrhu projektu, u kterého výběr projektu proběhl u jiného poskytovatele nebo na mezinárodní úrovni.

(4) Poskytovatel upraví vnitřním předpisem, který zveřejní nejpozději současně s vyhlášením výzvy k podávání návrhů projektů, způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích projektů a další pravidla činnosti odborného poradního orgánu.

(5) Člen odborného poradního orgánu nesmí být ve vztahu k předmětu výzvy k podávání návrhů projektů nebo k žadatelům nebo partnerům podjatý, zejména se nesmí podílet na zpracování projektu, nesmí mít osobní zájem na poskytnutí podpory určitému projektu a s žadateli a partnery ho nesmí spojovat osobní ani pracovní nebo jiný obdobný poměr.

(6) Oponentem, který zpracovává oponentní posudek návrhu projektu, nemůže být osoba, u které vzhledem k jejímu vztahu k návrhu projektu nebo k některému ze žadatelů nebo partnerů lze mít důvodné pochybnosti o její nepodjatosti.

(7) Jestliže se v průběhu hodnocení návrhu projektu prokáže, že oponentní posudek zpracoval oponent, který nesplňuje podmínky podle odstavce 5 nebo 6, odborný poradní orgán ani poskytovatel k obsahu oponentního posudku nepřihlédnou a poskytovatel zajistí zpracování nového oponentního posudku.

§ 72

Hodnocení návrhů projektů

(1) Pro hodnocení návrhů projektů přijatých ve výzvě k podávání návrhů projektů ustaví poskytovatel odborný poradní orgán. Seznam členů odborného poradního orgánu poskytovatel zveřejní současně s vyhlášením výsledků výzvy k podávání návrhů projektů.

(2) Odborný poradní orgán provede na svém zasedání, s výjimkou podle § 71 odst. 3, vlastní nezaujaté hodnocení návrhů projektů, vyhlášených pravidel a kritérií výzvy k podávání návrhů projektů a stanovených hodnotících kritérií s přihlédnutím k posudkům oponentů. O výsledku hodnocení každého návrhu projektu zpracuje odborný poradní orgán protokol v elektronické podobě, ve kterém své doporučení odůvodní. Jednání odborného poradního orgánu včetně vyjádření jeho členů učiněných v průběhu jednání je neveřejné.

(3) Protokoly o hodnocení návrhů projektů a doporučení výsledného pořadí všech návrhů projektů ve výzvě k podávání návrhů projektů předloží odborný poradní orgán poskytovateli ke schválení. Poskytovatel může vybrat návrhy projektů v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu, odůvodnění takového rozhodnutí musí být uvedeno v protokolu o hodnocení návrhů projektů.

(3) Protokoly o hodnocení návrhů projektů a doporučení výsledného pořadí všech návrhů projektů ve výzvě k podávání návrhů projektů předloží odborný poradní orgán poskytovateli ke schválení. Poskytovatel může vybrat návrhy projektů v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu, odůvodnění takového rozhodnutí musí být uvedeno v protokolu o hodnocení návrhů projektů. Poskytovatel zpřístupní schválené výsledky výzvy k podávání návrhů projektů prostřednictvím informačního systému pro administraci a zveřejní je na svých internetových stránkách ve vyhlášené hodnoticí lhůtě.

(4) V případě využití průběžné výzvy k podávání návrhů projektů předloží odborný poradní orgán poskytovateli ke schválení protokol o hodnocení návrhu projektu. Jestliže poskytovatel v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu protokol o hodnocení návrhu projektu neschválí, musí být odůvodnění uvedeno v protokolu o hodnocení návrhu projektu.

(4) V případě využití průběžné výzvy k podávání návrhů projektů předloží odborný poradní orgán poskytovateli ke schválení protokol o hodnocení návrhu projektu. Jestliže poskytovatel v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu protokol o hodnocení návrhu projektu neschválí, musí být odůvodnění uvedeno v protokolu o hodnocení návrhu projektu. Poskytovatel po schválení zveřejní výsledek prostřednictvím informačního systému pro administraci ve vyhlášené lhůtě.

(5) Návrh projektu nesmí být v průběhu výzvy k podávání návrhů projektů měněn s výjimkou postupu podle § 60 odst. 4. Za změnu návrhu projektu se nepovažuje, pokud poskytovatel neuzná část žadatelem navržených celkových nákladů projektu, nezahrne je mezi uznané náklady projektu a sníží celkovou výši podpory. Snížení navržených celkových nákladů projektu nebo výše podpory musí být uvedeno v protokolu podle odstavce 2.

(6) Oznámení o vybrání návrhu projektu je výzvou k uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. Oznámení o odmítnutí návrhu projektu a oznámení o nevybrání návrhu projektu je odmítnutím návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. V případě dodatečně získaných finančních prostředků nebo odmítne-li některý z vybraných žadatelů uzavřít s poskytovatelem smlouvu o poskytnutí podpory, může poskytovatel odvolat své předchozí oznámení o nevybrání návrhu projektu učiněné podle odstavce 3 nebo 4 a vyzvat dalšího žadatele podle pořadí vyplývajícího z výsledků výzvy k uzavření smlouvy o poskytnutí podpory.

§ 73

Námitky

(1) Žadatel je oprávněn podat námitky proti odmítnutí návrhu projektu nebo proti nevybrání návrhu projektu. Námitky jen proti odůvodnění oznámení o odmítnutí návrhu projektu, odůvodnění oznámení o nevybrání návrhu projektu nebo jen proti odbornému hodnocení jsou nepřípustné.

(2) Námitky je možné podat do 15 dnů ode dne doručení oznámení o odmítnutí návrhu projektu nebo oznámení o nevybrání návrhu projektu žadateli.

(3) V námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, proti odmítnutí nebo nevybrání jakého projektu směřují, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost oznámení o odmítnutí návrhu projektu, oznámení o nevybrání návrhu projektu nebo postupu, který předcházel jeho vydání, a dále čeho se žadatel domáhá.

(4) Postupuje-li poskytovatel podle § 71 odst. 3, nelze podat námitku proti nevybrání na základě oponentního posudku nebo proti celému výsledku hodnocení provedenému na mezinárodní úrovni.

§ 74

Vyřízení námitek

(1) Námitky vyřizuje nadřízený správní orgán poskytovatele.

(2) Poskytovatel může námitkami napadené oznámení o odmítnutí návrhu projektu nebo oznámení o nevybrání návrhu projektu změnit, pokud tím plně vyhoví námitkám a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému jinému žadateli. V takovém případě poskytovatel doručí žadateli oznámení o vybrání návrhu projektu.

(3) Nadřízený správní orgán poskytovatele zašle sdělení o vyřízení námitek žadateli do 30 dnů a ve zvlášť odůvodněných případech do 60 dnů. Ve sdělení uvede, zda námitkám vyhovuje, zamítá je nebo je odmítá. Součástí sdělení musí být odůvodnění. Vyhoví-li nadřízený správní orgán poskytovatele námitkám, uvede ve sdělení, která opatření k nápravě má poskytovatel provést.

(4) Pokud nadřízený správní orgán poskytovatele neshledá důvody pro vyhovění, námitky sdělením zamítne. Za zamítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se žadatel v námitkách domáhal.

(5) Nadřízený správní orgán odmítne námitky, které

• a) nejsou podány oprávněnou osobou,

• b) jsou podány opožděně, nebo

• c) nesplňují náležitosti podle § 73 odst. 3.

(6) Spor o uzavření veřejnoprávní smlouvy nelze vést ve věci, v níž byl navrhovatel oprávněn podat námitky.

(7) Lhůta pro podání žaloby podle soudního řádu správního počíná běžet ode dne doručení sdělení o námitkách.

§ 75

Lhůta pro uzavření smlouvy

(1) Poskytovatel a příjemce jsou povinni uzavřít smlouvu o poskytnutí podpory do 90 dnů

• a) ode dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory projektu podle jiného právního předpisu, jestliže byl výsledek výzvy k podávání návrhů projektů vyhlášen přede dnem nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok,

• b) od vyhlášení výsledků výzvy k podávání návrhů projektů, jestliže byl výsledek vyhlášen přede dnem nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory projektu, nebo

• c) od projednání žádosti v případě projektů mezinárodní spolupráce, pokud se postupuje podle § 62 odst. 3.

(2) V případě nedodržení lhůty pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory způsobeném žadatelem může poskytovatel vyzvat dalšího žadatele podle pořadí vyplývajícího z výsledků výzvy k uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. Lhůta pro uzavření smlouvy s tímto žadatelem se stanovuje na nejvýše 60 dnů ode dne doručení návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí podpory.

§ 76

Odvolání a zrušení výzvy k podávání návrhů projektů

(1) Poskytovatel může výzvu k podávání návrhů projektů odvolat, jestliže nastala podstatná změna okolností, za nichž byla výzva k podávání návrhů projektů vyhlášena a kterou nemohl poskytovatel předvídat, ani ji nezpůsobil, nebo pokud pominuly důvody pro plnění předmětu výzvy k podávání návrhů projektů.

(2) Poskytovatel zruší výzvu k podávání návrhů projektů, pokud je vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů nebo její podmínky v rozporu s tímto zákonem, s vládou schváleným programem nebo výsledkem jeho posouzení Evropskou komisí. Při tom poskytovatel postupuje podle § 156 odst. 2 správního řádu.

(3) Za podstatnou změnu okolností uvedenou v odstavci 1 se považuje také takové snížení výše účelových výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v rozpočtové kapitole poskytovatele, které neumožňuje financovat nově zahájené projekty s tím, že přednost má podpora již řešených projektů.

(4) Poskytovatel neprodleně zveřejní zrušení výzvy k podávání návrhů projektů stejným způsobem a na stejném místě jako vyhlášení této výzvy k podávání návrhů projektů.

(5) Žadatel může vzít svůj návrh projektu kdykoliv zpět.

§ 77

Práva žadatele na informace o posuzování, přijímání a hodnocení návrhů projektů

(1) Poskytovatel zpřístupní v informačním systému pro administraci při doručení oznámení o odmítnutí návrhu projektu nebo oznámení o nevybrání návrhu projektu žadateli

• a) důvody pro odmítnutí nebo nevybrání jeho návrhu projektu a

• b) posudky oponentů bez uvedení jejich osobních údajů a protokol o výsledku hodnocení jeho návrhu projektu, které provedl odborný poradní orgán.

(2) Poskytovatel žadateli neposkytne vyjádření členů odborného poradního orgánu učiněná v průběhu jeho jednání.

(3) Poskytovatel zajistí práva žadatele na informace podle odstavce 1 jejich zpřístupněním žadateli prostřednictvím informačního systému pro administraci.

HLAVA VI

Hodnocení a kontrola

§ 78

Hodnocení výzkumných organizací

(1) Hodnocení výzkumné organizace provádí podle metodiky hodnocení výzkumných organizací příslušný poskytovatel a Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.

(2) Výzkumná organizace, která není příjemcem institucionální podpory, je zapsaná v evidenci výzkumných organizací a má v informačním systému výzkumu, vývoje a inovací vloženy výsledky alespoň za posledních 5 let, může požádat poskytovatele institucionální podpory, do jehož působnosti náleží, o zařazení do hodnocení výzkumných organizací.

(3) Vyhoví-li poskytovatel žádosti výzkumné organizace, vyrozumí Radu pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Hodnocení této výzkumné organizace se provede podle metodiky hodnocení výzkumných organizací při nejbližším hodnocení výzkumných organizací, následujícím po schválení žádosti o zařazení do hodnocení výzkumných organizací.

§ 79

Kontrola podpory

Poskytovatel, který poskytuje podporu ne více než 5 příjemcům, provádí veřejnosprávní kontrolu u každého příjemce alespoň jedenkrát za 5 let.

§ 80

Hodnocení podpory

(1) Poskytovatel je povinen provádět hodnocení plnění cílů projektu a využívání podpory a účelnosti vynaložených nákladů projektu. Hodnocení včetně zhodnocení dosažených výsledků a jejich právní ochrany se provádí vždy po ukončení řešení projektu. V případě, že doba, po kterou se poskytuje podpora, je delší než 2 roky, je poskytovatel povinen provést hodnocení rovněž nejméně jedenkrát v průběhu řešení projektu.

(2) Poskytovatel je povinen při závěrečném hodnocení projektů po ukončení jejich řešení zhodnotit dosažení cílů stanovených ve smlouvě o poskytnutí podpory, dosažené výsledky projektu, jejich vztah k cílům projektu a údaje předat do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.

(3) Hodnocení velkých výzkumných infrastruktur zajišťuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podle metodiky zpracované na základě zásad hodnocení velkých výzkumných infrastruktur podle § 9 odst. 2 písm. c).

(4) Hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur zajišťuje poskytovatel podle metodiky zpracované na základě zásad hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur podle § 10 odst. 2 písm. c).

(5) Způsob hodnocení sdílených činností a jejich financování je součástí návrhu sdílených činností. Hodnocení provede poskytovatel systémové podpory na sdílené činnosti. Výsledek hodnocení předloží poskytovatel Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě pro informaci.

§ 81

Hodnocení programů a jejich dopadů

(1) Způsob hodnocení programu a jeho dopadů vychází ze zásad hodnocení programů a je součástí návrhu příslušného programu.

(2) Hodnocení programu a jeho dopadů zajišťuje poskytovatel účelové podpory. Hodnocení dopadů programu připraveného ústředním správním úřadem a realizovaného Technologickou agenturou České republiky zajišťuje ve spolupráci s Technologickou agenturou České republiky ústřední správní úřad, který program připravil.

(3) Výsledek hodnocení programu a jeho dopadů předloží poskytovatel účelové podpory nebo ústřední správní úřad, který program připravil, vládě pro informaci.

(4) Při hodnocení programu zaměřeného na mezinárodní spolupráci postupuje poskytovatel podle odstavce 1, pokud pravidla příslušného mezinárodního programu výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí nestanovují jinak.

ČÁST ČTVRTÁ

POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ O VÝZKUMU, VÝVOJI, INOVACÍCH A TRANSFERU ZNALOSTÍ

HLAVA I

Otevřená věda

§ 82

Zveřejňování informací o výzkumu

(1) Příjemce zveřejňuje informace o provedeném výzkumu, vývoji a inovacích a jejich výsledcích, autorech nebo původcích výsledků a důvěrnosti údajů formou otevřeného přístupu, který musí být dálkový, bezplatný a který umožní koncovému uživateli opakované využití těchto informací.

(2) Výzkumná organizace, jejíž výzkumná činnost je financována z veřejných prostředků a která šíří výsledky svého výzkumu v publikacích základního výzkumu, uloží rozmnoženinu konečné verze vědecké publikace přijaté ke zveřejnění v institucionálních nebo tematických repozitářích, určených k dlouhodobému uchovávání a šíření digitálních objektů a zajišťující uložení, ochranu, integritu, autenticitu a zpřístupnění digitálních objektů.

(3) Poskytovatel podporuje předávání informací o jím financovaném výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a jejich výsledcích orgánům veřejné správy pro rozhodování a tvorbu strategických dokumentů a veřejnosti za účelem zlepšení dostupnosti znalostí a vzdělávání.

(4) Jestliže by postupem podle odstavců 1 až 3 došlo k zásahu do práva na ochranu soukromí, práva na ochranu obchodního tajemství, bezpečnosti nebo obrany státu, kybernetické bezpečnosti výzkumné organizace nebo jiných oprávněných zájmů poskytovatele nebo příjemce, postupují poskytovatel nebo příjemce v souladu se zásadou tak otevřeného přístupu k výsledkům, jak je jen možné.

§ 83

Přístup k údajům z výzkumu

(1) Příjemce zajistí správu údajů z výzkumu, kterými jsou dokumenty v elektronické podobě, s výjimkou vědeckých publikací, které jsou shromažďovány nebo vytvářeny v průběhu činností vědeckého výzkumu a jsou používány jako důkazy v procesu výzkumu, nebo které jsou akceptovány výzkumnou obcí jako nezbytné k validaci zjištění a výsledků výzkumu, vytvořených nebo užitých ve výzkumu podpořeném z veřejných prostředků podle tohoto zákona tak, aby byly dohledatelné, přístupné a opakovaně využitelné.

(2) Příjemce bezplatně poskytne třetí osobě údaje z výzkumu, které byly již dříve zveřejněny prostřednictvím institucionálního nebo tematického repozitáře a které nejsou chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti nebo které jsou chráněny pouze zvláštním právem pořizovatele databáze podle jiného právního předpisu^16), jehož je příjemce vykonavatelem. Povinnost podle věty první se vztahuje pouze na údaje z výzkumu vytvořené nebo shromážděné ve výzkumu podporovaném podle tohoto zákona, který byl hrazen z veřejných prostředků.

(3) Příjemce poskytne údaje z výzkumu a informace o nich v otevřeném a strojově čitelném formátu a za takových podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nevýlučné, nediskriminační a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných údajů z výzkumu.

(4) V případě, že jsou údaje z výzkumu již zveřejněny způsobem umožňujícím bezplatný dálkový přístup, postačuje ke splnění povinnosti podle odstavců 1 a 2 uvedení odkazu, kde jsou tyto údaje z výzkumu již zveřejněny.

(5) Příjemce může odmítnout poskytnutí údajů z výzkumu v případech, kdy by jím došlo k zásahu do práva na ochranu soukromí včetně osobních údajů, práva na ochranu duševního vlastnictví, práva na ochranu obchodního tajemství, bezpečnosti nebo obrany státu, kybernetické bezpečnosti nebo jiných oprávněných zájmů příjemce, zejména zájmu na transferu znalostí.

(6) Příjemce, který není povinen poskytovat informace podle jiného právního předpisu^17), může odmítnout poskytnutí údajů z výzkumu v případech, kdy výzkum nebyl financován z veřejných prostředků.

HLAVA II

Informační systém výzkumu, vývoje a inovací a informační systémy poskytovatelů pro administraci

Díl 1

Informační systém výzkumu, vývoje a inovací

§ 84

Informační systém výzkumu, vývoje a inovací

Informační systém výzkumu, vývoje a inovací je informační systém veřejné správy zajišťující získávání, zpracování, poskytování a využívání údajů o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí podporovaných z veřejných prostředků a dalších údajů za podmínek stanovených tímto zákonem.

§ 85

Správce informačního systému výzkumu, vývoje a inovací

(1) Správcem a provozovatelem informačního systému výzkumu, vývoje a inovací je Úřad vlády.

(2) Správce, po projednání s poskytovateli, určuje číselníky, datové prvky a koncepční záměr informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.

(3) Správce zapíše do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací údaje, které splňují náležitosti stanovené tímto zákonem.

(4) Správce je povinen provést, nejpozději do 90 dnů od počátku kalendářního roku následujícího po zařazení údajů do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, kontrolu souladu mezi údaji různých poskytovatelů včetně kontroly jejich souladu s údaji zapsanými v předcházejících letech.

(5) Při zjištění nesouladu mezi údaji nebo dojde-li ke změně číselníků nebo datových prvků informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, je správce oprávněn požadovat od poskytovatele opravu evidovaných údajů.

§ 86

Obsah informačního systému výzkumu, vývoje a inovací

(1) Informační systém výzkumu, vývoje a inovací obsahuje údaje o

• a) poskytovatelích, příjemcích, partnerech a výši institucionální, účelové a systémové podpory,

• b) programech, zejména údaje o poskytovateli, názvu programu, cílech, dopadech a jejich vyhodnocení po ukončení programu, době jeho trvání, schválené výši podpory na uskutečňování programu celkem a v jednotlivých letech trvání, schválení vládou a odkaz na zveřejněné znění programu,

• c) připravovaných výzvách k podávání návrhů projektů, a to zejména údaje o předpokládaném předmětu, výši výdajů a termínu jejich vyhlášení,

• d) vyhlášených výzvách k podávání návrhů projektů,

• e) projektech a aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí podporovaných z veřejných prostředků, včetně informací o důvěrnosti údajů,

• f) veřejných zakázkách,

• g) výsledcích, autorech nebo původcích výsledků, dostupnosti souvisejících údajů z výzkumu a důvěrnosti údajů, včetně výsledků, jichž bylo dosaženo za využití kapacity velké výzkumné infrastruktury nebo testovací a experimentální infrastruktury,

• h) hodnocení výzkumných organizací, velkých výzkumných infrastruktur a testovacích a experimentálních infrastruktur a

• i) koncových uživatelích systémového projektu v oblasti inovací.

(2) Informační systém výzkumu, vývoje a inovací obsahuje o výzkumných organizacích dále údaje o transferu znalostí, zahrnující údaje o spolupráci při výzkumu, poradenství, poskytování licencí, převodu práv duševního vlastnictví včetně údajů o postoupení majetkových práv nebo výkonu majetkových práv k výsledku výzkumu, vývoje a inovací, založení právnické osoby zřizované za účelem transferu svých výsledků výzkumu, vývoje nebo inovací.

(3) Z údajů o příjemcích, partnerech, řešitelích a dalších osobách podílejících se na řešení projektu, autorech nebo původcích výsledků a koncových uživatelích systémového projektu v oblasti inovací obsahuje informační systém výzkumu, vývoje a inovací

• a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné příjmení, datum narození, místo narození, státní občanství, pohlaví, identifikační kód stanovený správcem informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, vědecký identifikátor, jedná-li se o fyzickou osobu,

• b) obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu.

(4) Vláda stanoví nařízením podrobnosti údajů o obsahu informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.

§ 87

Postup při předávání údajů do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací

(1) Údaje o poskytovateli, příjemci a výši institucionální podpory a systémové podpory předá poskytovatel do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací do 50 dnů ode dne, kdy se rozhodnutí o poskytnutí institucionální nebo systémové podpory stalo vykonatelným.

(2) Poskytovatel předá do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací

• a) údaje o programu ve lhůtě nejméně 5 pracovních dnů před zveřejněním prvního předběžného oznámení o vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů,

• b) údaje o vyhlašované výzvě k podávání návrhů projektů ve lhůtě nejméně 5 pracovních dnů před vyhlášením této výzvy k podávání návrhů projektů.

(3) Poskytovatel předá do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací údaje o vyhodnocení výzvy k podávání návrhů projektů ve lhůtě do 50 dnů ode dne jejího ukončení.

(4) Poskytovatel předá do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací

• a) údaje podle § 86 odst. 1 písm. e) a f) do 60 dnů

• 1. od počátku kalendářního roku u projektů nebo aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí zahájených v minulých letech a řešených v tomto roce, nebo

• 1. ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory u nově zahajovaných projektů nebo aktivit výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, nebo

• 1. ode dne schválení programu vládou nebo ode dne rozhodnutí Evropské komise o slučitelnosti s pravidly veřejné podpory, podléhá-li program takové posuzovací povinnosti,

• b) údaje podle § 86 odst. 1 písm. g) nejpozději do 150 dnů od počátku roku,

• c) údaje podle § 86 odst. 1 písm. h) do 60 dnů ode dne provedení hodnocení.

(5) Pokud dojde v průběhu kalendářního roku ke změně údajů předaných podle odstavce 4, poskytovatel předá nové údaje nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy změna nastala nebo byla poskytovateli oznámena.

(6) Údaje jsou předávány do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací prostřednictvím rozhraní stanoveného správcem.

§ 88

Postup při předávání údajů poskytovateli

(1) Příjemce je povinen předat poskytovateli údaje o aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a o jejich výsledcích, dosažených s institucionální, systémovou nebo účelovou podporou, o aktivitách podporovaných ze zahraničních zdrojů a svých dalších výsledcích dosažených v uplynulých 5 letech. Způsob a termíny předání údajů stanoví poskytovatel.

(2) Výzkumná organizace, která požádala o zařazení do hodnocení výzkumných organizací podle § 78 odst. 2, postupuje při předání výsledků poskytovateli podle odstavce 1.

§ 89

Poskytování údajů z informačního systému výzkumu, vývoje a inovací

(1) Z informačního systému výzkumu, vývoje a inovací se zveřejňují údaje, které nejsou chráněny podle jiných právních předpisů.

(2) Z informačního systému výzkumu, vývoje a inovací se poskytují příjemci všechny údaje, které do něj předal.

§ 90

Údaje o podpoře poskytnuté podle zvláštních postupů

V případě účelové podpory podle § 8 obsahuje informační systém výzkumu, vývoje a inovací pouze údaje o poskytovateli a celkové výši účelové podpory a nevztahuje se na ně povinnost podle § 89.

Díl 2

Informační systémy pro administraci

§ 91

Informační systémy pro administraci

(1) Poskytovatelé jsou povinni zajistit poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování účelové podpory prostřednictvím vlastních informačních systémů pro administraci anebo prostřednictvím informačního systému pro administraci, u něhož funkci správce vykonává jiný poskytovatel nebo jiný ústřední správní úřad.

(2) Správci informačních systémů pro administraci jsou jednotliví poskytovatelé účelové podpory nebo jiné ústřední správní úřady.

(3) Prostřednictvím informačních systémů pro administraci lze prokázat totožnost uživatele služby s využitím elektronické identifikace, autorizaci digitálního úkonu uživatelem služby a zpětné prokázání projevu vůle uživatele služby učinit digitální úkon.

(4) Informační systémy pro administraci se nepoužijí pro operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích, pro veřejné zakázky a pro postup podle § 8.

§ 92

Komunikace mezi poskytovatelem a žadateli a příjemci při poskytování účelové podpory

(1) Poskytovatel prostřednictvím informačního systému pro administraci zajistí zveřejnění výzev a příjem návrhů projektů a dalších právních jednání žadatelů a příjemců souvisejících s poskytováním účelové podpory v elektronické podobě, včetně jejich zpracování zahrnujícího digitální kompresi a uchovávání dat a pořízení záznamů o provedených úkonech, jež jsou součástí programového vybavení informačních systémů pro administraci.

(2) Návrh projektu s výjimkou návrhu projektu mezinárodní spolupráce podle § 56 odst. 1 písm. a) bodu 3, informace o realizaci projektu, jiná podání a námitky se podávají a vyřizují prostřednictvím informačního systému pro administraci, určeného příslušným poskytovatelem.

(3) Informace o změnách údajů předaných poskytovateli se podávají prostřednictvím informačního systému pro administraci. To neplatí pro změny údajů, které podle zákona o právu na digitální službu poskytovatel nevyžaduje.

(4) Předání informací poskytovateli má účinky doručení. Doručením prostřednictvím informačního systému pro administraci je v takovém případě okamžik přijetí datové zprávy na elektronickou adresu adresáta datové zprávy v informačním systému pro administraci. Při zpřístupnění informací žadateli nebo příjemci je datová zpráva doručena okamžikem, kdy se žadatel nebo příjemce do informačního systému pro administraci přihlásí. Nepřihlásí-li se žadatel nebo příjemce do informačního systému pro administraci ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla informace zpřístupněna, považuje se datová zpráva za doručenou posledním dnem této lhůty. O doručení prostřednictvím informačního systému pro administraci musí být v informačním systému pro administraci pořízen záznam o elektronickém úkonu.

(5) Na komunikaci mezi poskytovatelem a žadatelem a příjemcem při sjednávání smluv o poskytnutí podpory se § 5 a 6 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce neuplatní. Úkon učiněný prostřednictvím informačního systému pro administraci se považuje za podepsaný.

ČÁST PÁTÁ

SANKCE

§ 93

Přestupky

(1) Osoba provádějící výzkum se dopustí přestupku tím, že

• a) přijme výzkumného pracovníka ze třetího státu v rozporu s § 37 odst. 1, nebo

• b) nesplní oznamovací povinnost podle § 40 odst. 4.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do

• a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a),

• b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b).

(3) Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

§ 94

Jiná porušení zákona

(1) Pokud se poskytovatel na základě kontrolního zjištění nebo zjištění z provedeného auditu domnívá, že příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnost stanovenou právním předpisem, nebo porušil jinou podmínku, za které byla podpora poskytnuta, postupuje podle § 14f rozpočtových pravidel.

(2) Při uvedení nepravdivých údajů v žádosti o podporu nebo při předložení nepravdivého čestného prohlášení příjemcem, které měly vliv na neoprávněné poskytnutí podpory, poskytovatel rozhodne, že příjemce nesmí žádat o poskytnutí účelové, institucionální nebo systémové podpory po dobu až 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o uložení zákazu žádat o podporu. V rozhodnutí o uložení zákazu žádat o podporu poskytovatel vždy uvede dobu trvání zákazu a oblasti podpory, na které se zákaz žádat o podporu vztahuje. Po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení zákazu zaeviduje bezodkladně poskytovatel, který rozhodnutí vydal, do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací údaj o tom, že u dané osoby byl uplatněn zákaz žádat o podporu.

(3) Po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení zákazu podle odstavce 2 je osoba, které byl zákaz uložen, nezpůsobilá obdržet podporu od jakéhokoli poskytovatele, který poskytuje podporu v rámci oblasti podpory uvedené v rozhodnutí o uložení zákazu. Uložení zákazu podle odstavce 2 nebrání příjemci čerpat podporu, o jejímž poskytnutí bylo rozhodnuto před právní mocí rozhodnutí o uložení zákazu žádat o podporu.

ČÁST ŠESTÁ

PŘECHODNÁ, SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

HLAVA I

Přechodná ustanovení

§ 95

(1) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zákonem č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Pokud došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k zahájení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, k vyhlášení zadávacího řízení veřejných zakázek, k vyhlášení výzvy k předložení žádostí o udělení podpory, k zahájení řízení o poskytnutí podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, k zahájení řízení o zápis do seznamu výzkumných organizací, dokončí se takové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, zadávání, výzvy k předložení žádosti o udělení podpory, řízení o poskytnutí podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a řízení o zápis do seznamu výzkumných organizací podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní poměry vzniklé postupem podle věty první se řídí dosavadními právními předpisy.

(3) Grantová agentura České republiky je oprávněna v roce 2027 vyhlásit veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to v souladu s příslušnou skupinou grantových projektů schválenou podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Grantová agentura České republiky je povinna předložit návrhy programů výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí vládě podle tohoto zákona nejpozději ve lhůtě podle § 59 odst. 1 tak, aby programy mohly být schváleny vládou před předložením návrhu výdajů podle § 42 na rok 2028.

(4) Při přípravě návrhu výdajů státního rozpočtu na rok 2027 a při přípravě návrhu programu, který má být zahájen v roce 2027, se postupuje podle § 42, 43, 59 a 60.

(5) Pokud došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k zahájení řízení o schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, dokončí se takové řízení podle zákona č. 341/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(6) Poskytovatel institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za poskytovatele institucionální podpory podle tohoto zákona v případech, kdy o jejím poskytnutí rozhodl v souladu s § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(7) Poskytovatel institucionální podpory vydá rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory až pro první kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce, pro který byla příslušnému příjemci poskytnuta podpora poskytovatelem institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(8) Výzkumní pracovníci, kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávají závislou práci v základním pracovněprávním vztahu k výzkumné organizaci, která je příjemcem institucionální podpory, jsou povinni oznamovací povinnost podle § 54 odst. 5 splnit nejpozději do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(9) Podle zvláštních postupů stanovených vládou podle § 40 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze tam, kde je to z povahy věci možné, přiměřeně postupovat do schválení zvláštních postupů podle § 8 tohoto zákona.

§ 96

(1) Informační systém výzkumu, vývoje a inovací podle § 30 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za informační systém výzkumu, vývoje a inovací podle tohoto zákona.

(2) Při předávání údajů vztahujících se k podpoře poskytnuté podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, jejich zařazování a poskytování se postupuje podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Seznam výzkumných organizací podle § 33a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za evidenci výzkumných organizací podle tohoto zákona.

(4) Seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků podle § 30b zákona č. 341/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za evidence osob provádějících výzkum oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států podle tohoto zákona.

(5) Ukládá-li tento zákon poskytovateli uveřejnit údaje prostřednictvím informačního systému pro administraci, je poskytovatel povinen do dne nabytí účinnosti § 91 a 92 zajistit uveřejnění takových údajů jiným vhodným způsobem umožňujícím dálkový přístup. Přede dnem nabytí účinnosti § 91 a 92 je poskytovatel povinen ověřit způsobilost žadatele podle § 48 odst. 1 písm. a), d) až h) v informačních systémech veřejné správy, které jsou mu přístupné.

(6) Rada pro výzkum, vývoj a inovace podle § 35 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za Radu pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí podle tohoto zákona. Členství a funkční období členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace podle § 35 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí podle tohoto zákona. Předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace podle § 35 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za předsedu Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí podle tohoto zákona.

§ 97

(1) Grantová agentura České republiky podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je Grantovou agenturou České republiky podle tohoto zákona. Technologická agentura České republiky podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je Technologickou agenturou České republiky podle tohoto zákona.

(2) Členství a funkční období členů předsednictva Grantové agentury České republiky podle § 36 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů předsednictva Grantové agentury České republiky podle tohoto zákona. Předseda Grantové agentury České republiky podle § 36 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za předsedu Grantové agentury České republiky podle tohoto zákona.

(3) Členství a funkční období členů vědecké rady Grantové agentury České republiky podle § 36 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů vědecké rady Grantové agentury České republiky podle tohoto zákona. Členství a funkční období členů kontrolní rady Grantové agentury České republiky podle § 36 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů kontrolní rady Grantové agentury České republiky podle tohoto zákona.

(4) Členství a funkční období členů předsednictva Technologické agentury České republiky podle § 36a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů předsednictva Technologické agentury České republiky podle tohoto zákona. Předseda Technologické agentury České republiky podle § 36a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za předsedu Technologické agentury České republiky podle tohoto zákona.

(5) Členství a funkční období členů výzkumné rady Technologické agentury České republiky podle § 36a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů výzkumné rady Technologické agentury České republiky podle tohoto zákona. Členství a funkční období členů kontrolní rady Technologické agentury České republiky podle § 36a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů kontrolní rady Technologické agentury České republiky podle tohoto zákona.

§ 98

(1) Návrh první systemizace služebních a pracovních míst Grantové agentury České republiky předseda Grantové agentury České republiky po projednání s Ministerstvem financí předloží Ministerstvu vnitra do 1 měsíce ode dne vyhlášení tohoto zákona, ne však dříve, než je termín stanovený podle § 17 odst. 2 zákona o státní službě pro předložení návrhů systemizace pro rok 2027 jednotlivými služebními orgány.

(2) Pokud návrh systemizace podle odstavce 1 nebude schválen před 1. lednem 2027, bude v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti systemizace podle odstavce 1 systemizace tvořena pracovními místy a organizační struktura tvořena organizační strukturou Grantové agentury České republiky podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených ke dni bezprostředně předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona k výkonu práce v Grantové agentuře České republiky přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Grantovou agenturu České republiky podle tohoto zákona.

(4) Dosavadního zaměstnance Grantové agentury České republiky předseda Grantové agentury České republiky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zařadí na odpovídající služební nebo pracovní místo podle schválené systemizace podle odstavce 1 a na ni navazující organizační struktury; doba, na niž bylo sjednáno trvání pracovního poměru tohoto zaměstnance s Grantovou agenturou České republiky, tím není dotčena. Zaměstnanec zařazený na služební místo je oprávněn vykonávat činnosti, které zahrnuje státní služba, a přísluší mu plat podle zákona o státní službě.

(5) Dosavadní zaměstnanec, který je podle odstavce 4 zařazen na služební místo, které je služebním místem představeného, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státního zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou a představeného. Službu na služebním místě představeného může vykonávat nejdéle do doby, než bude toto služební místo obsazeno na základě výsledku výběrového řízení podle zákona o státní službě vyhlášeného nejpozději 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o ředitele sekce, nebo nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o ředitele odboru nebo vedoucího oddělení. Do doby trvání služebního poměru tohoto státního zaměstnance se započítává doba trvání pracovního poměru v Grantové agentuře České republiky, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel. U tohoto státního zaměstnance platí, že vznikem služebního poměru úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen; předseda Grantové agentury České republiky mu o tom vydá osvědčení. Představený podle věty první složí do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona služební slib před předsedou Grantové agentury České republiky; nesloží-li služební slib ve lhůtě, odmítne-li jej složit nebo jej složí s výhradou, služební poměr mu zanikne.

(6) Dosavadní zaměstnanec, který byl u Grantové agentury České republiky v pracovním poměru na dobu neurčitou a je podle odstavce 4 zařazen na služební místo, má nárok být přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, jestliže

• a) splňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru a

• b) požádá předsedu Grantové agentury České republiky o přijetí do služebního poměru písemně nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo jestliže nekoná práci z důvodu překážky v práci na straně zaměstnance podle zákoníku práce, do 2 měsíců ode dne odpadnutí této překážky.

(7) Vznik služebního poměru podle odstavce 5 se řídí § 23 a 30 až 32 zákona o státní službě.

(8) Dosavadnímu zaměstnanci, který je přijat do služebního poměru podle odstavce 6, zaniká přijetím do služebního poměru jeho pracovní poměr. Do doby trvání služebního poměru tohoto státního zaměstnance se započítává doba trvání pracovního poměru v Grantové agentuře České republiky, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel.

(9) U zaměstnance, který byl přijat do služebního poměru podle odstavce 6, platí, že vznikem služebního poměru úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen; předseda Grantové agentury České republiky mu o tom vydá osvědčení.

(10) Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 6 o přijetí do služebního poměru, zaniká jeho pracovní poměr na dobu neurčitou uplynutím 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; to nevylučuje skončení pracovního poměru před tímto dnem podle pracovněprávních předpisů. Do doby zániku nebo skončení pracovního poměru smí na služebním místě vykonávat činnosti podle § 5 zákona o státní službě.

(11) Odstavec 10 se použije obdobně i v případě, že dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 6 požádal o přijetí do služebního poměru, ale nebyl do něj přijat proto, že nesplňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru; v tomto případě mu přísluší odstupné podle pracovněprávních předpisů.

(12) Vznikl-li podle odstavce 5 nebo 6 služební poměr osobě, která přede dnem jeho vzniku dovršila věk 70 let, skončí uplynutím kalendářního roku, v němž tento služební poměr vznikl.

(13) Pro přechod dosavadních zaměstnanců Grantové agentury České republiky do služebního poměru podle zákona o státní službě se použijí § 197 a 198 zákona o státní službě.

§ 99

(1) Návrh první systemizace služebních a pracovních míst Technologické agentury České republiky předseda Technologické agentury České republiky po projednání s Ministerstvem financí předloží Ministerstvu vnitra do 1 měsíce ode dne vyhlášení tohoto zákona, ne však dříve, než je termín stanovený podle § 17 odst. 2 zákona o státní službě pro předložení návrhů systemizace pro rok 2027 jednotlivými služebními orgány.

(2) Pokud návrh systemizace podle odstavce 1 nebude schválen před 1. lednem 2027, bude v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti systemizace podle odstavce 1 systemizace tvořena pracovními místy a organizační struktura tvořena organizační strukturou Technologické agentury České republiky podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených ke dni bezprostředně předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona k výkonu práce v Technologické agentuře České republiky přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Technologickou agenturu České republiky podle tohoto zákona.

(4) Dosavadního zaměstnance Technologické agentury České republiky předseda Technologické agentury České republiky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zařadí na odpovídající služební nebo pracovní místo podle schválené systemizace podle odstavce 1 a na ni navazující organizační struktury; doba, na niž bylo sjednáno trvání pracovního poměru tohoto zaměstnance s Technologickou agenturou České republiky, tím není dotčena. Zaměstnanec zařazený na služební místo je oprávněn vykonávat činnosti, které zahrnuje státní služba, a přísluší mu plat podle zákona o státní službě.

(5) Dosavadní zaměstnanec, který je podle odstavce 4 zařazen na služební místo, které je služebním místem představeného, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státního zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou a představeného. Službu na služebním místě představeného může vykonávat nejdéle do doby, než bude toto služební místo obsazeno na základě výsledku výběrového řízení podle zákona o státní službě vyhlášeného nejpozději 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o ředitele sekce, nebo nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o ředitele odboru nebo vedoucího oddělení. Do doby trvání služebního poměru tohoto státního zaměstnance se započítává doba trvání pracovního poměru v Technologické agentuře České republiky, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel. U tohoto státního zaměstnance platí, že vznikem služebního poměru úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen; předseda Technologické agentury České republiky mu o tom vydá osvědčení. Představený podle věty první složí do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona služební slib před předsedou Technologické agentury České republiky; nesloží-li služební slib ve lhůtě, odmítne-li jej složit nebo jej složí s výhradou, služební poměr mu zanikne.

(6) Dosavadní zaměstnanec, který byl u Technologické agentury České republiky v pracovním poměru na dobu neurčitou a je podle odstavce 4 zařazen na služební místo, má nárok být přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, jestliže

• a) splňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru a

• b) požádá předsedu Technologické agentury České republiky o přijetí do služebního poměru písemně nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo jestliže nekoná práci z důvodu překážky v práci na straně zaměstnance podle zákoníku práce, do 2 měsíců ode dne odpadnutí této překážky.

(7) Vznik služebního poměru podle odstavce 5 se řídí § 23 a 30 až 32 zákona o státní službě.

(8) Dosavadnímu zaměstnanci, který je přijat do služebního poměru podle odstavce 6, zaniká přijetím do služebního poměru jeho pracovní poměr. Do doby trvání služebního poměru tohoto státního zaměstnance se započítává doba trvání pracovního poměru v Technologické agentuře České republiky, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel.

(9) U zaměstnance, který byl přijat do služebního poměru podle odstavce 6, platí, že vznikem služebního poměru úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen; předseda Technologické agentury České republiky mu o tom vydá osvědčení.

(10) Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 6 o přijetí do služebního poměru, zaniká jeho pracovní poměr na dobu neurčitou uplynutím 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; to nevylučuje skončení pracovního poměru před tímto dnem podle pracovněprávních předpisů. Do doby zániku nebo skončení pracovního poměru smí na služebním místě vykonávat činnosti podle § 5 zákona o státní službě.

(11) Odstavec 10 se použije obdobně i v případě, že dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 6 požádal o přijetí do služebního poměru, ale nebyl do něj přijat proto, že nesplňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru; v tomto případě mu přísluší odstupné podle pracovněprávních předpisů.

(12) Vznikl-li podle odstavce 5 nebo 6 služební poměr osobě, která přede dnem jeho vzniku dovršila věk 70 let, skončí uplynutím kalendářního roku, v němž tento služební poměr vznikl.

(13) Pro přechod dosavadních zaměstnanců Technologické agentury České republiky do služebního poměru podle zákona o státní službě se použijí § 197 a 198 zákona o státní službě.

HLAVA II

Zmocňovací ustanovení

HLAVA III

Společná a zrušovací ustanovení

§ 100

Územní samosprávné celky

(1) Územní samosprávné celky a příjemci, kterým územní samosprávné celky poskytují podporu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, postupují obdobně podle § 6 a 7, 82 až 88, 91 a 95.

(2) Územní samosprávné celky, žadatelé, příjemci a partneři postupují při poskytování podpory z prostředků územního samosprávného celku na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí přiměřeně podle § 4, 5, 11 a 45 až 81. Ustanovení o schválení koncepce poskytovatele a programu vládou se nepoužijí.

ČÁST SEDMÁ

ÚČINNOST

§ 102

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027, s výjimkou ustanovení

• a) § 95 odst. 4, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026,

• b) § 97 odst. 2 věty druhé, § 97 odst. 4 věty druhé, § 98 odst. 1 a § 99 odst. 1, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2026, a

• c) § 50 odst. 1 věty první, § 67 odst. 2 věty první, § 72 odst. 3 věty třetí, § 72 odst. 4 věty třetí, § 91 a 92, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2028.

§ 101

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

• 1. Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje).

• 1. Část pátá zákona č. 41/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách.

• 1. Část druhá zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje.

• 1. Část osmá zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.

• 1. Část druhá zákona č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích.

• 1. Část padesátá první zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

• 1. Část pátá zákona č. 81/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

• 1. Část pátá zákona č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů.