Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí

Kabel ve vrtu nesmí být spojován a může být uložen jen v zapaženém vrtu.

(4)

Silové kabelové vedení ve vtažném otvírkovém důlním díle s hořlavou výztuží nebo výstrojí musí být samočinně vypnuto při poklesu izolačního stavu pod 15 Ω/V.

(5)

Ukládání a spouštění kabelů do svislých důlních děl musí být prováděno podle provozní dokumentace.

(6)

Před prvním připojením kabelu na napětí musí být v prostoru SNM 2 ověřeno, zda koncentrace metanu nepřesahuje 1 %. Tato podmínka platí i v případě, kdy kabel provozovaný na nižší než jmenovité napětí má být připojen na jmenovité napětí.

(7)

Uložené, avšak nepoužívané kabely musí být zkratovány a na obou koncích zaizolovány nebo jinak bezpečně ukončeny.

(8)

Rychlospojky a zásuvková spojení mohou být použity jen u pohyblivých a přemístitelných kabelových vedení a nesmí ležet ve vodě a na blátivých místech. Obě spojované části musí být v rozpojeném stavu chráněny krytem proti mechanickému poškození a proti znečištění.

§ 236

Kabely pohyblivých zařízení

(1)

Pro vlečenou část přívodního vedení k pohyblivému zařízení musí být použit vlečný kabel.

(2)

Na vlečené části vlečného kabelu nesmí být použita rychlospojka ani jiná spojovací armatura.

(3)

Vlečný kabel musí být zajištěn proti vytržení z vývodky. Žíly vlečného kabelu nesmí být ve vývodce namáhány tahem ani krutem.

(4)

Vývodka vlečného kabelu na pohyblivém zařízení musí být vybavena zajišťovacím zařízením, které vypne pohyblivé zařízení při překročení dovoleného tahu v kabelu.

(5)

Vlečný kabel musí být samočinně odpojen od napětí při přerušení ochranného vodiče.

(6)

Způsob ukládání vlečného kabelu, kontrolu ukládání a manipulaci s vlečným kabelem určí provozní dokumentace.

§ 237

Ovládací a bezpečnostní obvody

(1)

Ovládací obvody automaticky, dálkově nebo programově ovládaných zařízení musí být napájeny ze samostatného zdroje.

(2)

Ovládací obvody se provádí jako izolované nebo jednopólově propojené s ochranným obvodem.61) Jsou-li provedeny jako jednopólově propojené s ochranným obvodem, musí být cívky stykačů, relé a elektromagnetů připojeny vždy jedním pólem na zpětný (uzemněný) vodič. Všechny kontakty musí být zapojeny do neuzemněné větve, která musí být jištěna proti zkratu.

(3)

Ovládací a bezpečnostní obvody technologických zařízení pro vedení důlních děl, dopravu a nakládání musí být provedeny tak, aby při přerušení ovládacího obvodu nebo zkratu na něm nebo při ztrátě napětí došlo k zastavení zařízení. Tyto požadavky nemusí být splněny u těch ovládacích a bezpečnostních obvodů, kde nemůže dojít k ohrožení pracovníků nebo zařízení.

(4)

Při vyvedeném a propojeném uzlu na ochranný obvod nesmí být použito sdruženého napětí jako napětí ovládacího, kromě případu, kdy je správná funkce ovládacích obvodů zajištěna i při zemním spojení.

(5)

Koncový vypínač vymezující polohu, při jejímž překročení může dojít k ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu, musí být zapojen v silovém obvodu nebo musí být použity dva koncové vypínače v ovládacím (pomocném) obvodu. V takovém případě musí být jeden koncový vypínač zapojen v ovládacím obvodu příslušného pohonu a druhý (bezpečnostní) v obvodu ovládací cívky spínače. Bezpečnostní koncový vypínač musí být označen červenou barvou.

§ 238

Plovoucí čerpací stanice

(1)

Plovoucí čerpací stanice musí být zakotvena, aby jejím pohybem nebyl přívodní kabel mechanicky namáhán.

(2)

Přívodní kabel uložený ve vodě nebo nad vodou nesmí být spojován spojovacími armaturami.

(3)

Hlavní ovládač musí být umístěn u zdroje napájení na břehu.

(4)

Plovoucí čerpací stanice musí být uzemněna zemničem na břehu.

§ 239

Propojování konstrukcí se zpětným trakčním vedením a ochranné uzemnění svítidel napájených z trolejového vedení

(1)

Na tratích se zpětným trakčním vedením musí být propojeny s kolejí všechny vodivé kovové konstrukce vedoucí podél kolejových tratí (potrubí, lutny apod.), a to nejméně každých 200 m ocelovým pozinkovaným vodičem o průřezu nejméně 80 mm^2.

(2)

Ochranné uzemnění transparentů a signalizačních a osvětlovacích svítidel napájených z trolejového vedení musí být provedeno vodičem, který musí mít nejméně trojnásobný průřez než přívodní vodič. Zpětný vodič od svítidel a transparentů musí být připojen ke koleji.

§ 240

Bezpečnostní tabulky a vybavení

(1)

U elektrické stanice musí být bezpečnostní tabulka „Nehas vodou ani pěnovými přístroji!“, u elektrické stanice se zařízením nad 1 kV musí být také tabulka „Vysoké napětí - životu nebezpečno!“.

(2)

U rozvodného zařízení nad 1 kV umístěného mimo uzavřenou elektrickou stanici, kromě kabelu, musí být bezpečnostní tabulky „Vysoké napětí - životu nebezpečno dotýkat se elektrických zařízení!“ a „Nehas vodou ani pěnovými přístroji!“. U ostatních rozvodných zařízení, pokud jsou umístěna ve vodivém prostředí (v místech mokrých, s vodivou podlahou apod.) a kde by mohlo nastat nebezpečí nahodilého dotyku s živými částmi, musí být tabulka „Výstraha - životu nebezpečno dotýkat se elektrických zařízení!“.

(3)

V uzavřené elektrické stanici musí být vyvěšen návod první pomoci při úrazu elektrickým proudem.

(4)

V uzavřené elektrické stanici, kromě podružné a předsunuté transformační stanice,60) musí být

a)

dielektrický koberec,

b)

dielektrické rukavice v pouzdře,

c)

zkoušečka napětí,

d)

zkratovací souprava,

e)

záchranný izolační hák,

f)

souprava pro jednoduchou metodu oživování,

g)

bezpečnostní tabulky podle zvláštního předpisu.62)

ODDÍL DRUHÝ

PROVOZ ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ

§ 241

Pracovník pro řízení montáže, provozu a údržby elektrických zařízení

(1)

Organizace je povinna určit pracovníka pro řízení montáže, provozu a údržby elektrických zařízení. Tento pracovník musí mít vysokoškolské vzdělání elektrotechnického směru, nejméně 3 roky praxe v elektrotechnickém oboru a složit zkoušku před komisí obvodního báňského úřadu.

(2)

Pokud pracovník určený podle odstavce 1 nemůže přímo řídit montáž, provoz a údržbu elektrických zařízení, je organizace povinna určit dalšího pracovníka s kvalifikací podle zvláštního předpisu52) pro přímé řízení těchto činností.

§ 242

Zvláštní podmínky provozu elektrických zařízení

(1)

Překročí-li koncentrace metanu v důlním ovzduší meze stanovené pro zařazování důlních prostorů, mohou v těchto prostorech zůstat v provozu jen elektrická zařízení odpovídající svým provedením zjištěné koncentraci metanu a elektrická zařízení nezbytně nutná pro zajištění bezpečnosti provozu (čerpadla, ventilátory, analyzátory, dorozumívací zařízení apod.) určená vedoucím likvidace havárie. Vedoucí likvidace havárie také určí podmínky provozu těchto zařízení, případně i postup jejich zapínání. Ostatní elektrická zařízení v těchto prostorech musí být vypnuta.

(2)

V prostorech SNM 1, SNM 2 a SNP 2 musí být silové elektrické rozvody na pracovištích, která nebudou obsazena déle než 3 hodiny, vypnuty a zajištěny proti nežádoucímu zapnutí, kromě napájení nezbytně nutných zařízení (čerpadla, ventilátory, analyzátory apod.).

(3)

Po vypnutí elektrického zařízení s neznámých příčin musí být před opětným zapnutím zjištěn důvod vypnutí a případná závada odstraněna.

(4)

Po skončení práce pohyblivého zařízení musí být v případech určených provozní dokumentací přívodní kabelové vedení odpojeno od napětí nebo musí být bezpečnost práce a provozu zajištěna jiným rovnocenným způsobem.

§ 243

Práce na elektrickém zařízení

(1)

Práce na elektrickém zařízení pod napětím,63) kromě sdělovacích zařízení, může být prováděna jen výjimečně.

(2)

Před zahájením práce na elektrickém zařízení pod napětím musí být v okruhu nejméně 1 m odstraněn a, není-li to možné, zneškodněn hořlavý prach.

(3)

Při práci pod napětím na elektrickém zařízení, které není jiskrově bezpečné, musí být v prostorech SNM 1 a SNM 2 dodrženy tyto podmínky:

a)

před otevřením nevýbušného závěru musí být provedena kontrola složení důlního ovzduší podle § 109 odst. 1 písm. c); zjištěná koncentrace metanu musí být zaznamenána,

b)

koncentrace metanu v prostoru SNM 1 nesmí překročit 0,5 % a v prostoru SNM 2 překročit 1 % a musí být po dobu trvání práce kontrolována metanoměrem a zaznamenávána,

c)

uhelný prach musí být v okruhu 5 m odstraněn a není-li to možné, musí být zneškodněn; tato podmínka se musí dodržet i v prostorech SNP 2.

(4)

V podzemí je na elektrickém zařízení nad 1 kV pod napětím dovoleno jen ověření beznapěťového stavu. Na vypnutém a nezajištěném elektrickém zařízení je dovoleno pracovat jen za podmínek stanovených zvláštním předpisem.63) Jiné práce na elektrickém zařízení nad 1 kV pod napětím jsou zakázány.

(5)

Práce na elektrickém zařízení pod napětím mohou provádět pouze určení pracovníci s kvalifikací nejméně pro samostatnou činnost.52),63)

(6)

Další požadavky na zajištění bezpečnosti práce na elektrickém zařízení stanovuje zvláštní předpis.63)

§ 244

Údržba elektrických zařízení

(1)

Údržba elektrických zařízení musí být prováděna podle § 230 a zvláštních předpisů.64)

(2)

Způsob a lhůty prohlídek elektrických zařízení určí organizace ve směrnicích, které potvrdí obvodní báňský úřad. Provozní dokumentace (§ 230 odst. 1) musí být v souladu s těmito směrnicemi.

(3)

Při prohlídkách musí být kontrolováno, zda

a)

elektrická zařízení a kabelové rozvody nejsou poškozeny nebo nesprávně používány,

b)

vyhovuje ochrana před nebezpečným dotykovým napětím (funkce hlídače izolačního stavu, ochranné uzemnění, kryty apod.),

c)

je kolem elektrického zařízení udržována čistota a pořádek, dodržován volný prostor a jsou v dobrém stavu ochranné pomůcky a hasicí přístroje.

(4)

Při revizi trolejového vedení v podzemí musí být měřením a výpočtem zjištěn úbytek napětí, který nesmí při jmenovitém zatížení přesáhnout 20 % napětí naprázdno.

(5)

Nadproudové ochrany do 1 kV musí být zkoušeny před uvedením do provozu a dále nejméně

a)

jednou za 3 roky u zařízení s příkonem větším než 100 kVA,

b)

jednou za 5 let u ostatních zařízení.

V prostorách bez nebezpečí výbuchu se tyto zkoušky provádí jen u zařízení zajišťujících stupeň dodávky I.65)

(6)

Přímé nadproudové ochrany nad 1 kV musí být zkoušeny před uvedením do provozu a dále nejméně jednou za 2 roky.

(7)

Na reléových ochranách a automatikách musí být prováděny

a)

primární zkoušky na elektrických zařízeních vysokého a velmi vysokého napětí

1.

při uvedení elektrického zařízení do provozu,

2.

místo každé třetí sekundární zkoušky,

b)

sekundární zkoušky

1.

na elektrických zařízeních hlavních transformačních stanic vysokého a velmi vysokého napětí jednou za rok,

2.

u ostatních elektrických zařízení vysokého a velmi vysokého napětí jednou za 2 roky,

3.

u elektrických zařízení do 1 kV v rozsahu kontroly a ověření správné funkce jednou za 3 roky.

(8)

Nadproudová ochrana se zkouší ve všech článcích. Článek jistící proti přetížení se zkouší vypnutím podle charakteristiky ochrany při nastavení na jmenovitý proud spotřebiče. Článek jistící proti zkratu, je-li jím ochrana vybavena, se zkouší při nejmenším proudu, při kterém má podle údajů výrobce článek působit. Elektronické ochrany se zkouší podle návodu výrobce.

(9)

Zkoušky reléových ochran a automatik se provádějí podle zvláštního předpisu.66) Pro tyto zkoušky je organizace povinna vypracovat provozní dokumentaci.

§ 245

Kontrola izolačního stavu

(1)

Hlídač izolačního stavu musí být v těch elektrických sítích, kde to stanoví zvláštní předpis.67)

(2)

Hlídač izolačního stavu elektrických sítí v podzemí nesmí být vyřazen z provozu. Není-li zapojen na vypínání hlídané elektrické sítě při poklesu izolačního stavu, musí tento pokles signalizovat do dispečinku nebo jiného místa se stálou obsluhou.

(3)

Elektrická síť může být po vypnutí hlídačem izolačního stavu uvedena pod napětí po odstranění závady.

(4)

V elektrické síti, kde je pokles izolačního stavu nebo zemní spojení hlídačem izolačního stavu jen signalizováno, musí být při vzniku zemního spojení neprodleně zahájeny práce na zjištění příčiny a místa zemního spojení. Po dobu trvání zemního spojení musí být zajištěna bezpečnost práce a provozu vhodnými bezpečnostními opatřeními.

(5)

Izolační stav elektrické sítě musí být kontrolován pomocí měřicího přístroje zabudovaného v hlídači izolačního stavu nejméně jednou za den.

(6)

Správnost funkce hlídače izolačního stavu včetně signalizace nebo vypínání při poklesu izolačního stavu pod určenou hranici musí být kontrolován pracovníkem s kvalifikací pro samostatnou činnost nejméně jednou za týden.

(7)

Je-li hlídač izolačního stavu v elektrických sítích do 1 kV zároveň součástí zvýšené ochrany proti nebezpečnému dotykovému napětí na neživých částech elektrických zařízení nebo ochrany proti zkratu, musí zabezpečovat vypínání sítě.

(8)

Po zjištění místa vzniku zemního spojení v elektrické síti nad 1 kV musí být v prostorech SNM 1, SNM 2 nebo SNP 2 vadné elektrické zařízení ihned vypnuto. Zařízení může být opětovně zapnuto až po odstranění závady.

(9)

Je-li v podzemí použito proudových chráničů, přezkouší jejich správnou funkci pracovník s kvalifikací pro samostatnou činnost nejméně jednou za měsíc.

(10)

Elektrická síť nesmí být provozována při poruše proudového chrániče.

(11)

Po vypnutí elektrické sítě proudovým chráničem může být tato opětovně uvedena pod napětí po odstranění závady.

ODDÍL TŘETÍ

OSVĚTLOVÁNÍ

§ 246

Důlní osobní svítidla

(1)

V podzemí, na povrchových pracovištích při manipulaci s výbušninami a v místech s nebezpečím výbuchu plynů a prachu mohou být používána jen důlní osobní svítidla29) přidělená organizací. Tato svítidla musí mít požadovanou svítivost nejméně 10 hodin.

(2)

Důlní osobní svítidla musí mít typové označení a evidenční číslo organizace.

§ 247

Vybavení pracovníků osobními svítidly

(1)

Pracovníci, kteří vstupují do podzemí a jsou podle § 4 odst. 9 vybaveni důlním osobním svítidlem, jsou povinni mít rozsvícené svítidlo i na místech se stálým osvětlením.

(2)

Pracovníci na povrchu, kteří pracují v prostorech s nebezpečím výbuchu plynů nebo prachů anebo na tato místa docházejí, musí být za tmy nebo snížené viditelnosti vybaveni důlními osobními svítidly.

(3)

Ostatní pracovníci na povrchu, kteří vykonávají jinou pracovní činnost na neosvětlených místech nebo vykonávají v rámci své činnosti pochůzky, musí být za tmy nebo snížené viditelnosti vybaveni vhodnými elektrickými svítidly.

§ 248

Přenosné světlomety

Osádkám na pracovištích, kde se vyžaduje prohlídka stropu, stěny nebo svahu vyššího než 5 m, musí být přiděleny přenosné světlomety.

§ 249

Výdej a převzetí důlních osobních svítidel

(1)

Důlní osobní svítidlo musí při výdeji odpovídat technickým podmínkám, musí být čisté a uzamčené. Akumulátor musí být nabit na předepsanou kapacitu.

(2)

Přidělené důlní osobní svítidlo je pracovník povinen převzít ve výdejně osobně. Při převzetí je povinen vyzkoušet jeho funkci a přesvědčit se, zda není zjevně poškozeno. Při zjištění závady je povinen požádat o výměnu svítidla.

(3)

Důlní osobní svítidlo je pracovník povinen po ukončení práce odevzdat osobně ve výdejně. Zjištěné závady, případně poškození svítidla je povinen při odevzdání ohlásit určenému pracovníkovi.

§ 250

Počet důlních osobních svítidel a jejich kontrola

(1)

Počet provozuschopných důlních osobních svítidel musí být v lampovně nebo výdejně nejméně o 5 % vyšší, než je počet pracovníků, kterým jsou přidělena.

(2)

Počet důlních osobních svítidel určených pro báňské záchranáře musí odpovídat nejméně předepsanému počtu dýchacích přístrojů. Tato svítidla musí být zvlášť označena a odděleně uložena na určeném místě.

(3)

Důlní osobní svítidlo musí být určeným pracovníkem zkontrolováno nejméně jednou za 3 měsíce. O kontrolách musí být vedeny záznamy a tyto uchovány 6 měsíců. Poškozená nebo nevyhovující důlní osobní svítidla musí být vyřazena.

§ 251

Zacházení s důlními osobními svítidly

(1)

Organizace je povinna pracovníky poučit, jak mají zacházet s přiděleným důlním osobním svítidlem a jaké následky mohou nastat jeho poškozením, neoprávněným otevřením nebo nedovoleným použitím.

(2)

Pracovník je povinen důlní osobní svítidlo chránit před poškozením a nesmí je otevírat ani opravovat.

(3)

Pracovník odpovídá za stav důlního osobního svítidla od jeho převzetí do odevzdání. Svévolná výměna důlních osobních svítidel mezi pracovníky je zakázána.

(4)

Zjistí-li pracovník na důlním osobním svítidle závady, které znemožňují jeho bezpečné používání, nebo dojde-li k jeho poškození, je povinen to ohlásit dozorčímu orgánu a vyměnit je za náhradní.

§ 252

Zřizování lampoven

(1)

Pro vydávání a přijímání důlních osobních svítidel, nabíjení akumulátorů a přípravu a doplňování elektrolytu musí být zřízena lampovna. Používá-li se nejvýše 100 důlních osobních svítidel, mohou být místo lampovny pro tyto činnosti použity místnosti určené organizací. Tyto musí být vybaveny podle § 253 odst. 2 až 5.

(2)

Organizace je povinna určit pracovníka odpovědného za provoz lampovny.

§ 253

Vybavení lampovny

(1)

Lampovna musí mít nejméně tyto místnosti:

a)

pro výdej a příjem důlních osobních svítidel a nabíjení akumulátorů,

b)

pro údržbu důlních osobních svítidel,

c)

pro pracovníky lampovny.

(2)

Místnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) musí mít přívod teplé a studené vody a snadno omyvatelné stěny a podlahu. Podlaha musí být z nepropustného materiálu odolného proti působení elektrolytu a se spádem k odtokovému místu.

(3)

Všechny místnosti lampovny musí být důkladně větrány. Větrání místnosti pro nabíjení akumulátorů musí být tak účinné, aby koncentrace vodíku v ovzduší nebyla větší než 0,5 %. Složení ovzduší je organizace povinna kontrolovat nejméně jednou za 3 měsíce rozborem vzorku ovzduší odebraným v nejnepříznivějším místě a době.

(4)

Pracovní stoly, na kterých se čistí a plní důlní osobní svítidla, musí mít horní desku potaženou omyvatelným materiálem odolným proti působení elektrolytu.

(5)

Všechny místnosti a zařízení lampovny musí být trvale udržovány v čistotě, zejména musí být neprodleně odstraněn rozlitý elektrolyt. Kouření a používání otevřeného ohně v lampovně je zakázáno.

(6)

Místnost, kde se pracuje s elektrolytem, musí být dále vybavena neutralizačním roztokem na poskytnutí první pomoci při poškození pokožky a očí elektrolytem.

(7)

V lampovně musí být na přístupném a dobře viditelném místě vyvěšeny

a)

provozní řád lampovny a poučení o evidenci vydaných a vrácených důlních osobních svítidel,

b)

návod k používání důlních osobních svítidel,

c)

tabulky se zákazy a příkazy podle této vyhlášky,

d)

poučení o bezpečných pracovních postupech při práci s elektrolytem o poskytování první pomoci.

Pracovníci musí být seznámeni s touto dokumentací.

§ 254

Příprava, doplňování a kontrola elektrolytu

(1)

Přípravu, doplňování a kontrolu elektrolytu v akumulátorech mohou provádět jen určení pracovníci, a to podle návodu výrobce svítidla.

(2)

Pro přípravu elektrolytu a plnění akumulátorů se musí používat zařízení, které zabraňuje rozstříkávání a rozlévání elektrolytu.

(3)

Pro manipulaci s elektrolytem je organizace povinna přidělit pracovníkům osobní ochranné pracovní prostředky, zejména ochranný štít, zástěru a rukavice.

§ 255

Nabíjení akumulátorů

(1)

Nabíjení akumulátorů musí být prováděno podle návodu výrobce a kontrolováno měřicími přístroji.

(2)

Důlní osobní svítidla musí být udržována tak, aby v prostoru akumulátoru nebo svítidla bylo zabráněno nebezpečnému nahromadění plynů vznikajících během nabíjení nebo při odplynění po nabíjení.

§ 256

Osvětlení pevnými svítidly

(1)

Místa, pro která tato vyhláška stanoví stálé osvětlení, musí být vybavena pevnými svítidly. Pevnými svítidly musí být vybaveny také provozovny bez stálé obsluhy.

(2)

Stav osvětlení pevnými svítidly musí odpovídat požadavkům světelně technických parametrů68) musí být kontrolován.

(3)

Svítidla musí být umístěna tak, aby byla přístupná pro údržbu a čištění.

(4)

Měření intenzity osvětlení musí být prováděno ve lhůtách určených podle provozních poměrů pracoviště.

§ 257

Místa se stálým osvětlením na povrchu

(1)

Stálé osvětlení v době provozu za tmy nebo snížené viditelnosti musí mít

a)

stálá pracoviště a ostatní místa, kde se zdržují pracovníci,

b)

zařízení, která je třeba stále obsluhovat nebo která vyžadují stálou kontrolu,

c)

ostatní určená místa (přechody a přejezdy dopravních cest apod.).

(2)

Osvětlení pracovních prostorů mobilních strojů s elektrickým pohonem musí být zajištěno vlastními svítidly stroje.

(3)

Ostatní mobilní stroje (buldozery, nakladače, jeřáby apod.) musí být za tmy nebo snížené viditelnosti osvětleny tak, aby manipulace s nimi a práce na pracovištích v jejich blízkosti byla bezpečná.

(4)

Elektrické stanice a provozovny se stálou obsluhou, kde by při selhání stálého osvětlení mohlo vzniknout nebezpečí úrazu, musí být vybaveny nouzovým osvětlením. Toto osvětlení nemusí za tmy nebo snížené viditelnosti svítit trvale, je-li zajištěno jeho samočinné zapnutí z náhradního zdroje při poruše stálého osvětlení.

§ 258

Místa se stálým osvětlením v podzemí

(1)

Stálé osvětlení v době provozu musí mít

a)

náraziště jam a úpadnic,

b)

nástupiště a jejich nejbližší okolí,

c)

provozovny se stálou obsluhou,

d)

místa na trati se strojní dopravou, která jsou ve směně stále obsluhována,

e)

stěnové poruby vybavené mechanizovanou výztuží,

f)

ostatní určená místa.

(2)

Osvětlení pracovních prostorů razicích kombajnů a vrtacích a nakládacích strojů s elektrickým pohonem musí být zajištěno vlastními svítidly stroje.

(3)

Strojovny těžních strojů a elektrické stanice se stálou obsluhou musí být vybaveny nouzovým osvětlením. Toto osvětlení nemusí svítit trvale, je-li zajištěno jeho samočinné zapnutí z náhradního zdroje při poruše stálého osvětlení.

Díl třetí

Strojní zařízení

ODDÍL PRVNÍ

DŮLNÍ STROJE

§ 259

Dobývací a razicí stroje

(1)

Dobývací kombajny, pluhovací zařízení a razicí stroje musí být vybaveny protiprašným zařízením a na plynujících dolech II. třídy nebezpečí také zařízením snižujícím možnost zapálení metanu od řezného orgánu stroje. Jejich provoz bez těchto zařízení je zakázán.

(2)

Dobývací kombajn, který se pohybuje smykem po hřeblovém dopravníku s úklonem větším než 9^o nebo smykem po počvě s úklonem větším než 18^o, musí být zabezpečen samostatným zajišťovacím zařízením, které zamezí jeho ujetí. Ostatní dobývací kombajny musí být zabezpečeny samostatným zajišťovacím zařízením v úklonu nad 3^o, není-li jiným způsobem zabráněno jejich ujetí. Dobývací kombajn vybavený dvěma tažnými vrátky nebo samostatnou brzdou nemusí být zabezpečován samostatným zajišťovacím zařízením.

(3)

Řetěz nebo lano a jejich úchytná zařízení pro pojezd dobývacího kombajnu musí mít trojnásobnou bezpečnost, tažné prvky pro pojezd ostatních dobývacích a razicích strojů dvojnásobnou bezpečnost vzhledem k největší síle vyvozené tažným zařízením.

(4)

Prvky zajišťovacího zařízení musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost vzhledem k tíhové složce potřebné k zadržení dobývacího kombajnu. Vrátky, kladky a záchytné části zajišťovacího zařízení musí být konstruovány s ohledem na jmenovitou nosnost tažného prvku. Kotvení zajišťovacího zařízení musí odpovídat jmenovité nosnosti tažného prvku. Musí mít 3 kotevní prvky samostatně upevněné k zajišťovacímu zařízení. V případě poruchy některého prvku musí být provoz zastaven.

(5)

Při použití zajišťovacího zařízení s plynulým brzděním musí brzdná síla trvale vykazovat hodnotu vyšší než dvojnásobek tíhové složky, která by mohla způsobit ujetí dobývacího kombajnu.

(6)

Při provozu dobývacích a razicích strojů se nesmí pracovníci zdržovat v nebezpečné blízkosti řezného orgánu stroje ani v prostoru ohroženém nebezpečným rozkmitem tažného prvku.

(7)

Při provozu dobývacího kombajnu musí být tažný prvek zajišťovacího zařízení stále napjat a zajištěn proti nebezpečnému rozkmitu.

(8)

Při provozu dobývacího kombajnu s místním ovládáním ve strmě uložených slojích je obsluha povinna se zdržovat v určeném prostoru, kde není ohrožena dobývacím kombajnem ani pádem horniny a ze kterého může bezpečně sledovat a ovládat dobývací kombajn. Tento prostor určí technologický postup.

(9)

Při provozu dobývacích zařízení s dálkovým ovládáním je obsluha povinna zdržovat se v místě, ze kterého může bezpečně sledovat a ovládat dobývací zařízení. Toto místo určí technologických postup.

(10)

Kromě povinností uvedených v § 226 je obsluha povinna prohlédnout tažné prvky, jejich úchytná zařízení a kotvení v každé polovině směny.

(11)

Tažné prvky dobývacích kombajnů a zajišťovacích zařízení je povinen kontrolovat určený pracovník zejména s ohledem na stanovenou bezpečnost nejméně jednou za 2 týdny.

§ 260

Mechanizovaná výztuž

(1)

Mechanizovaná výztuž používaná pro zajištění vyrubaného prostoru stěnového porubu o mocnosti nad 2,5 m musí být vybavena pilířovými opěrkami, které musí být používány proti vyjíždění pilíře.

(2)

Páky hydraulických ovladačů sekce mechanizované výztuže musí být mimo dobu ovládání nastaveny do nulové polohy.

(3)

Sekce mechanizované výztuže ve strmých slojích musí být vybaveny zařízením zamezujícím příčnému a podélnému pohybu stropnice. Jako spojovací prvek nesmí být použito lano.

(4)

Mechanizované výztuže pro strmé sloje musí být vybaveny průchodnými ochrannými povaly, jejichž vzdálenost nesmí být větší než 10 m.

(5)

U porubů vybavených mechanizovanou výztuží musí být nejméně jeden provozuschopný náhradní zdroj tlakové kapaliny nebo 2 samostatná provozuschopná čerpadla hydraulického agregátu.

§ 261

Důlní bezkolejové stroje

(1)

Důlní bezkolejový stroj musí být vybaven dvěma podkládacími klíny proti ujetí.

(2)

Při provozu důlního bezkolejového stroje se pracovníci nesmí zdržovat v dosahu nakládacího nebo jiného pracovního orgánu stroje.

(3)

Přívěs důlního bezkolejového stroje musí mít vlastní brzdový systém. Přívěs pro dopravu osob nesmí mít náběhový brzdový systém.

ODDÍL DRUHÝ

STROJE PRO ZEMNÍ A STAVEBNÍ PRÁCE

§ 262

Rypadla a nakladače

(1)

Řidič je povinen při rýpání pozorovat řez i pracovní plošinu a sledovat, zda se neprojevují příznaky případného sesuvu hmot.

(2)

Při zjištění nebezpečí sesuvu je řidič povinen zastavit rýpání, odjet se strojem na bezpečné místo, upozornit ohrožené pracovníky a vzniklou situaci ohlásit.

(3)

Manipulovat s lopatou nad kabinou řidiče dopravního prostředku je zakázáno.

(4)

Lopata může být čištěna jen při vypnutém motoru stroje a na místě, kde nehrozí nebezpečí sesuvu hmot. Lopata při tom musí být položena a mít uzavřenou klapku. Řidič je povinen po vyčištění lopaty se přesvědčit, zda pracovník, který čistil lopatu, je v bezpečné vzdálenosti.

(5)

Zavěšení břemene a manipulace s ním musí být prováděna podle podmínek výrobce stroje.

(6)

Při provozu rypadla nebo nakladače se nikdo nesmí zdržovat v dosahu pracovního orgánu stroje. Pomocník řidiče (mazač) se může zdržovat jen v místech a za podmínek určených řidičem nebo provozní dokumentací. Z určeného místa se může vzdálit jen se souhlasem řidiče. Začátek a konec své práce je povinen vždy sdělit řidiči.

(7)

Stroje musí být vybaveny dvěma podkládacími klíny proti ujetí.

§ 263

Používání zemních a stavebních strojů v podzemí

V podzemí mohou být zemní a stavební stroje používány jen pokud splňují požadavky této vyhlášky.

ODDÍL TŘETÍ

STROJE A ZAŘÍZENÍ PRO DŮLNÍ DOPRAVU

§ 264

Stroje a zařízení pro svislou dopravu v podzemí a úklonnou dopravu pracovníků lanem

(1)

Těžní stroje a dopravní zařízení pro svislou dopravu v podzemí musí vyhovovat také požadavkům zvláštního předpisu.21)

(2)

Požadavky na vrátky nebo pohonné stanice, lana, spojovací zařízení, úvazky, lanovnice, dojezdové dráhy a návěštní zařízení pro dopravu pracovníků lanem na úklonných dopravních cestách určí organizace.

§ 265

Vrátky

(1)

Vrátek nebo pohonná stanice pro dopravu na úklonných dopravních cestách musí mít odlehčovací brzdu.

(2)

Hlavní ovládač (vypínač) nesmí být umístěn mezi dopravovaným vozidlem a vrátkem nebo pohonnou stanicí.

(3)

Vrátek a pohonná stanice musí mít ochranný kryt zamezující vtažení končetiny mezi lano a buben nebo lano a kotouč.

§ 266

Lana a spojovací zařízení pro dopravu hmot

(1)

Lano a spojovací zařízení používané pro dopravu hmot musí vykazovat

a)

u vlečných a plenicích vrátků nejméně čtyřnásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku,

b)

u těžních vrátků nejméně šestinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku,

c)

u pohonných stanic při dopravě nekonečným lanem nejméně šestinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu pohonné stanice zvětšenému o předpětí v laně.

(2)

Lano musí být odloženo, je-li podle vnějších známek zjevné, že se jeho nosnost podstatně snížila, zejména

a)

jsou-li dráty vnější vrstvy zeslabeny o více než polovinu svého průměru,

b)

přibývá-li nápadně počet zlomených drátů,

c)

dosáhne-li celkový jmenovitý průřez viditelných zlomených drátů na desetinásobku výšky vinutí pramenů v kterémkoliv úseku lana hodnoty více než 20 % z celkového nosného průřezu lana,

d)

při poškození lana (smyčka, uzel, vytlačená vložka apod.), které nelze odstranit (zkrácením lana apod.).

(3)

Spojovací zařízení se nesmí samovolně odpojit a musí být k lanu připojeno úvazkem.

§ 267

Lanové kotouče a kladky

Volně zavěšený lanový kotouč a kladka musí mít zajištění proti vypadnutí lana a 2 na sobě nezávislá kotvení.

§ 268

Visuté lanové dráhy v podzemí

(1)

Dokumentace visuté lanové dráhy vypracovaná podle § 217 určí

a)

rozmístění podpěrných kladek a jejich kotvení,

b)

druh pohonu a jeho umístění,

c)

provedení vratné a křivkové stanice,

d)

průměr a druh lana,

e)

bezpečnostní a návěštní zařízení.

(2)

Zámek mezi nosičem sedačky nebo kontejneru a tažným lanem nesmí dovolovat při přepravě prokluz.

(3)

Pokud není tažné lano současně nosným, musí mít nosič sedačky nebo kontejneru zachycovač zabraňující ujetí nosiče po nosném laně.

(4)

Pohonná stanice visuté lanové dráhy musí mít automatickou brzdu, která zastaví její pohyb i při nejnepříznivějším zatížení.

(5)

V místech určených k obsluze lanové dráhy musí být kotouč, je-li umístěn níže než 2 m nad počvou, zajištěn proti nahodilému dotyku. V místě náběhu lana na kladku nebo kotouč musí být ochranný kryt a podle potřeby naváděcí zařízení.

(6)

Zavěšený lanový kotouč na obsluhovací stanici musí být zajištěn tak, aby nespadl ani v případě poškození jeho ložisek nebo čepu.

(7)

Lanový kotouč napínacího zařízení musí být v krajních polohách zajištěn proti vyjetí ze svého vedení.

§ 269

Důlní kolejové a závěsné lokomotivy

(1)

Důlní kolejová a závěsná lokomotiva musí mít nejméně 2 nezávislé brzdové systémy, z nichž alespoň jeden musí být nezávislý na chodu motoru.

(2)

Závěsná lokomotiva musí mít omezovač rychlosti, který uvede v činnost bezpečnostní brzdu při překročení nejvyšší povolené rychlosti.

(3)

Účinnost bezpečnostní brzdy závěsné lokomotivy musí být taková, aby brzdná dráha nebyla delší než 15 m a zpoždění nebylo větší než 9,81 m.s^-2.

(4)

Účinnost provozní brzdy důlní kolejové lokomotivy musí být taková, aby brzdná dráha nebyla při přepravě hmot delší než 40 m a při přepravě osob delší než 20 m.

§ 270

Nosné vozíky závěsné dráhy a jejich spojovací táhla

(1)

Spojovací táhlo musí mít nejméně čtyřnásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení v průřezu namáhaném na tah a vzpěr. Oko a místo spojení oka s nosným vozíkem nebo spojovacím táhlem musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost.

(2)

Spojovací táhlo pro přepravu osob nesmí mít přestavitelnou délku, musí být barevně odlišeno od spojovacího táhla pro přepravu hmot a nesmí se používat při přepravě hmot.

(3)

Spojení táhla s vozíkem nebo závěsnou lokomotivou musí být zajištěno proti samovolnému rozpojení.

§ 271

Brzdné vozíky závěsné dráhy

(1)

Konstrukce brzdného vozíku musí zajišťovat jeho samočinné brzdění při překročení nejvyšší povolené rychlosti v obou směrech jízdy. Brzdný vozík se musí dát ovládat i ručně.

(2)

Účinnost brzdění musí být taková, aby brzdná dráha nebyla delší než 11 m a zpoždění při přepravě osob nebylo větší než 9,81 m.s^-2.

§ 272

Dokumentace zařízení závěsné dráhy

Dokumentace zařízení závěsné dráhy vypracovaná podle § 217 určí

a)

umístění tratě v důlním díle se zřetelem na dodržení stanovených mezer a průchodů,

b)

druh a rozmístění nosných závěsů tratě a způsob jejich upevnění v důlním díle,

c)

zabezpečení tratě proti příčnému a podélnému posunutí,

d)

rozmístění pohyblivých zarážek,

e)

typ a umístění vrátku nebo pohonné stanice,

f)

způsob a druh návěští a umístění návěštních a dorozumívacích zařízení.

§ 273

Důlní vozy

(1)

Spojka nebo jiné spojovací zařízení důlního vozu pro přepravu hmot musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost a pro přepravu osob nejméně desetinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení v tahu.

(2)

Spojovací zařízení se nesmí samovolně rozpojit. Pro přepravu osob musí být použito pevných táhel zajištěných proti samovolnému rozpojení.

(3)

Vůz s čelními stěnami, který se může používat i k ruční dopravě, musí mít na obou čelních stěnách chráněná držadla.

(4)

Deformované nebo opotřebované spojovací zařízení musí být vyměněno.

§ 274

Motorová vozidla a motorové vozíky

V podzemí mohou být používána motorová vozidla a motorové vozíky jen pokud splňují požadavky této vyhlášky.

§ 275

Důlní pásové dopravníky

(1)

Dopravní pás používaný v podzemí musí být z materiálu, který nepodporuje šíření požáru.

(2)

Před náběhem dopravního pásu na výsypný, pohonný a vratný válec musí být stěrače, boční kryty a zábrany proti vtažení končetin.

(3)

Spoj dopravního pásu musí být upraven tak, aby neohrožoval pracovníky a omezoval propadávání drtě.

(4)

Závěs pro zavěšení dopravníkové tratě musí mít nejméně čtyřnásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení.

(5)

Automaticky ovládaná souprava důlních pásových dopravníků musí kromě § 219 splňovat také tyto požadavky:

a)

před uvedením dopravníku do chodu musí být dáno návěští slyšitelné po celé délce dopravníku,

b)

zastavení dopravníku musí být možné z kteréhokoliv místa podél dopravníku; blokovací lanko musí být dosažitelné od konstrukce dopravníku a musí být označeno,

c)

musí být zajištěno samočinné zastavení dopravníku při poruše, zejména při přetržení a prokluzování pásu, přeplnění přesypných míst a přehřátí elektrického motoru,

d)

musí být signalizována nebezpečná teplota pohonné a vratné stanice.

(6)

Důlní pásový dopravník pro přepravu osob musí splňovat dále tyto požadavky:

a)

dopravní pás musí mít šířku nejméně 0,8 m a rychlost přepravy nesmí překročit 2,1 m.s^-1,

b)

při úklonu větším než 6o musí mít pohon dopravníku brzdu, která zabrání samovolnému pohybu dopravního pásu,

c)

dopravní pás musí mít nejméně desetinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu tahu v pásu,

d)

závěs pro zavěšení dopravníkové tratě musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení,

e)

dopravník, který nemá zařízení pro přepravu osob přes přesyp, musí být ve vzdálenosti nejméně 10 m od přesypu vybaven zajišťovací uzávěrou, která zastaví dopravník při najetí osoby do uzávěry. Při obousměrné přepravě musí být uzávěry před i za přesypem. Mezi dopravním pásem a spodním okrajem zajišťovací uzávěry může být mezera nejvíce 0,2 m,

f)

podél dopravníku musí být v dosahu jedoucích osob blokovací lanko.

(7)

Dopravníky musí být upraveny tak, aby nedocházelo ke spadávání přepravovaného materiálu a k nežádoucímu tření. V místech, kde dopravní větev je výše než 1,4 m nad podlahou nebo počvou důlního díla, musí mít boční hrazení.

(8)

Přesypy a plnicí stanice musí být zhotoveny tak, aby sypná výška byla co nejmenší. Přesypy hřeblových dopravníků musí být upraveny tak, aby drť nebyla hrnuta pod dopravník. Místa s vývinem prachu musí být vybavena protiprašným zařízením, které musí být v činnosti při přepravě rubaniny.

(9)

Hrozí-li nebezpečí stržení dopravního pásu větrem, musí být na konstrukci dopravníků zabudovány ochranné oblouky nebo jiné vhodné zařízení.

(10)

Při natahování dopravního pásu lanem musí mít lano a spoj pásu s lanem nejméně dvojnásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu tahu tažného zařízení.

ODDÍL ČTVRTÝ

ENERGETICKÁ A OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ

§ 276

Kompresory pro výrobu stlačeného vzduchu

(1)

Organizace je povinna určit technika odpovědného za stav a řízení provozu kompresorů.

(2)

Podmínky pro umístění a provoz kompresoru v podzemí určí organizace v projektu a v provozní dokumentaci.

(3)

Mezi kompresorem a vzdušníkem nebo tlakovzdušným rozvodem musí být uzavírací armatura.

(4)

Mezi uzavírací armaturou a pístovým nebo šroubovým kompresorem musí být pojistný ventil a u turbokompresoru nebo rotačního kompresoru zpětná klapka a přepouštěcí ventil.

(5)

Turbokompresor musí mít zařízení, které upozorní obsluhu na nedovolené zvýšení teploty stlačeného vzduchu za strojem a teploty oleje a na pokles tlaku oleje. Ke sledování teploty stlačeného vzduchu musí být na vhodných místech teploměry.

(6)

U vícestupňového pístového kompresoru musí být na výtlačné straně každého stupně tlakoměr a pojistný ventil.

(7)

Pojistný ventil musí být nastaven tak, aby po jeho otevření nemohlo nastat překročení přípustného provozního tlaku při jmenovitém výkonu kompresoru o více než 10 %. Funkci pojistného ventilu je obsluha kompresoru povinna kontrolovat nadlehčením nejméně jednou za týden, technik odpovědný za stav a řízení provozu kompresorů přetlakem nejméně jednou za rok při použití kontrolního tlakoměru.

(8)

Na výtlačné straně kompresoru musí být tlakoměr a teploměr.

(9)

Vzduch nasávaný kompresorem musí být filtrován. Filtry musí být z nehořlavého materiálu.

(10)

Nejvyšší teplota stlačeného vzduchu měřená v prostoru výtlačné příruby kompresoru nesmí překročit 180 ^oC. U kompresorů s příkonem do 75 kW může organizace povolit zvýšení teploty do 220 ^oC.

(11)

Voda používaná ke chlazení kompresoru, v mezistupňovém chladiči a dochlazovači nesmí obsahovat hořlavé a toxické látky ani mechanické nečistoty. Při vyšším obsahu látek způsobujících tvrdost vody musí být voda chemicky upravena. Nejvyšší dovolená teplota chemicky neupravené vody je 40 ^oC.

(12)

Průtok chladící vody kompresorem musí být kontrolován.

(13)

Obsluha je povinna vypouštět kondenzovanou vodu a olej z mezistupňového chladiče, odlučovače, dochlazovače a vzdušníku ve lhůtách určených provozní dokumentací.

(14)

U kompresoru o výkonu nad 1000 m^3.h^-1 musí být sledován tlak na každém stupni, teplota vystupujícího stlačeného vzduchu, tlak oleje, teplota chladící vody na vstupu a výstupu a provozní údaje hnacího zařízení. Zjišťované údaje musí být zaznamenávány nejméně jednou za 2 hodiny, pokud nejsou měřeny a zaznamenávány automaticky. U ostatních kompresorů určí provozní dokumentace druh sledovaných údajů, lhůty zjišťování a způsob jejich záznamů. Sledované údaje nemusí být zaznamenávány, pokud kompresor splňuje požadavky § 219.

(15)

U kompresoru, který splňuje požadavky § 219, je určený pracovník povinen kontrolovat funkci automatiky a provozně zabezpečovacího systému ve lhůtách a způsobem určeným provozní dokumentací.

(16)

Jednotlivé části kompresoru a jeho příslušenství mohou být demontovány jen tehdy, není-li v nich přetlak.

§ 277

Odlučovače, dochlazovače, vzdušníky a jejich spojovací potrubí

(1)

Za objemovým kompresorem nebo skupinou propojených objemových kompresorů musí být zabudován odlučovač kondenzované vody a oleje a vzdušník, případně i dochlazovač. Odlučovač, vzdušník a dochlazovač musí mít v nejnižším místě výpust.

(2)

Odlučovač a dochlazovač musí být nejméně jednou za rok vyčištěn. Vzdušník a příslušná spojovací potrubí musí být čištěny nejméně jednou za 3 roky.

(3)

Pokud je mezi objemovým kompresorem a vzdušníkem potrubí o průměru větším než 200 mm, musí být kontrolováno nejméně jednou za rok; při tloušťce usazeniny nad 2 mm musí být potrubí vyčištěno.

§ 278

Tlakovzdušný rozvod

(1)

Je-li teplota stlačeného vzduchu před vstupem do dolu vyšší než 60 ^oC, je organizace povinna určit opatření na ochranu pracovníků před popálením.

(2)

Těsnění potrubí mezi kompresorem a vzdušníkem a tam, kde je teplota stlačeného vzduchu vyšší než 60 ^oC, musí být z nehořlavého materiálu. Porušené těsnění musí být neprodleně vyměněno.

(3)

Na nejnižších místech hlavního vzduchovodu a podle potřeby i u odboček ke spotřebičům musí být vestavěny odlučovače, ze kterých musí být kondenzovaná voda a olej vypouštěn. Odlučovače musí být také na jednotlivých odbočkách z hlavního vzduchovodu u jámy.

(4)

Hadice a její spoje s potrubím a zařízením musí odpovídat nejvyššímu dovolenému pracovnímu přetlaku a musí být kladena tak, aby netvořila ostré ohyby. Před připojením k zařízení musí být hadice profouknuta stlačeným vzduchem.

(5)

Hadice pro přívod stlačeného vzduchu do pohyblivého stroje musí být zajištěna proti vytržení ze spoje.

(6)

Práce na tlakovzdušném rozvodu pod tlakem je zakázána. Při práci na tlakovzdušném rozvodu musí být příslušné uzavírací armatury zabezpečeny proti nežádoucímu otevření.

(7)

Profukují-li se stlačeným vzduchem trubky, hadice, nástavce nebo jiné součásti, musí se postupovat tak, aby nikdo nebyl ohrožen.

(8)

Na mapě tlakovzdušného rozvodu7) musí být vyznačeny délky a světlosti potrubí a rozmístění tlakových nádob a armatur. V kompresorovně musí být schéma tlakovzdušného rozvodu mezi kompresorem a vzdušníkem.

§ 279

Vzduchové a plynové motory

Vzduchové a plynové motory musí mít zajištění proti vzniknutí cizích těles do motoru a proti překročení jmenovitých otáček.

§ 280

Kompresory na zemní plyn a jejich rozvodná potrubí

Pro kompresory na zemní plyn a jejich rozvodná potrubí platí obdobně § 276 až 278 s tím, že těsnění rozvodného potrubí musí být z nehořlavého materiálu a kompresory musí být dále vybaveny

a)

automatikou, která zamezí překročení nejvyššího provozního tlaku na výtlačné straně a poklesu provozního tlaku na vstupní straně pod určenou mez,

b)

kryty z nehořlavého materiálu,

c)

automatickým hasicím zařízením.

§ 281

Kotle a jejich příslušenství

(1)

Kotle na plynná a kapalná paliva musí být zajištěny tak, aby došlo k samočinnému přerušení přívodu paliva do hořáku při nedovolené změně provozního tlaku paliva a spalovacího vzduchu.

(2)

Kotel s umělým tahem vytápěný plynem, kapalným palivem nebo uhelným práškem musí být vybaven bezpečnostním zařízením, které při nedovolené změně v dodávce paliva nebo při přerušení tahu spalin samočinně zastaví i přívod paliva do hořáků.

(3)

Hořák kotle pro spalování plynu nebo kapalného paliva musí být vybaven hlídačem plamene a kotel s hořákem pro spalování uhelného prášku zařízením pro zabezpečení stabilního hoření.

(4)

Dvířka topeniště a nahlížecího otvoru do topeniště musí být za provozu kotle zajištěna proti otevření způsobenému přetlakem ve spalovacím prostoru.

(5)

Přívod napájecí vody musí být proveden tak, aby nezpůsoboval rychlé ochlazování stěn tlakového celku.

(6)

Kotel s mechanickým roštem nebo s práškovým topením musí být vybaven bezprašným odpopelňovacím zařízením.

(7)

Odpopelňovací zařízení může být opravováno, jen je-li zařízení mimo provoz a jen za stálého dozoru.

(8)

Kontrolní dvířka u odpopílkovačů se nesmějí otevřít, pokud není uzavřen uzávěr ve svodkách.

(9)

Kotel umístěný mimo kotelnu musí být zabezpečen proti manipulaci nepovolanými osobami.

§ 282

Parní kotle

(1)

Parní kotel musí být vybaven

a)

alespoň jedním tlakoměrem s vyznačením nejvyššího dovoleného přetlaku, vodní smyčkou a trojcestným kohoutem nebo ventilem,

b)

nejméně jedním přímým vodoznakem s označením nejnižší přípustné hladiny vody v kotli (mimo průtočný kotel),

c)

přetlakovým pojistným zařízením,

d)

plnicí a vypouštěcí armaturou,

e)

napájecím zařízením,

f)

odvzdušňovací armaturou.

(2)

Zařízením uvedeným v odstavci 1 písm. b) a d) nemusí být vybaveny kotle na plynná a kapalná paliva, která mají trvalou kapalinovou náplň vzduchotěsně uzavřenou v kotlovém tělese.

§ 283

Kapalinové kotle

(1)

Kapalinový kotel musí být vybaven

a)

otevřenou expanzní nádobou nebo jiným pojistným zařízením,

b)

plnicí a vypouštěcí armaturou,

c)

u kotlů se jmenovitým výkonem nad 50 kW i teploměrem a tlakoměrem.

(2)

Kotel musí být vybaven zařízením, které samočinně vyloučí překročení nejvyšší přípustné teploty kapaliny; kotel s ručním přikládáním musí být pro tento účel vybaven signalizací nebo musí mít stálou obsluhu.

(3)

Odvzdušňovací a přepadové potrubí expanzní nádoby nesmí vyúsťovat do venkovního prostoru.

§ 284

Práce uvnitř kotlů

(1)

Před vstupem pracovníků do kotle musí být kotel bezpečně odpojen od sousedních kotlů a odběrného potrubí; ostatní potrubí ústící do kotle musí být uzavřena a zajištěna.

(2)

Prohlídky a práce v kotli nebo topeništi musí být prováděny za stálého dozoru pracovníkem vně kotle. Před uzavřením vík, dvířek apod. a před uvedením do činnosti je nutno se přesvědčit, zda v kotli nebo topeništi nikdo není.

(3)

Před vstupem do tlakového celku kotle nebo topeniště musí být prověřeno, zda jsou tyto prostory dobře vyvětrány a vyprázdněny a zda v topeništi nehrozí pád struskových nebo popelových nánosů, případně zdiva.

(4)

Na části kotelního zařízení, ve kterém se pracuje, musí být umístěny bezpečnostní tabulky.

§ 285

Kotelny

(1)

V kotelně musí být provozní řád a schéma napájecího a parního potrubí, případně potrubí na přívod paliva s vyznačenými délkami a světlostmi potrubí.

(2)

Do kotelny musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování a větrání.

(3)

Na dveřích do kotelny musí být bezpečnostní tabulky.

(4)

Kotelny s půdorysnou plochou větší než 150 m^2 musí mít 2 únikové cesty, z nichž jedna musí vést přímo do volného prostoru.

(5)

Popelna musí být vybavena přívodem vody ke škvárovým a popelovým výsypkám a těsnými uzávěry na škvárových a popelových výsypkách s bezpečným ovládáním a musí být dostatečně větrána.

§ 286

Potrubí na horkou vodu a páru

(1)

Pro potrubí na horkou vodu a páru platí § 222 s těmito doplňky:

a)

potrubí musí být uloženo a vedeno tak, aby se mohlo přizpůsobovat změnám teploty,

b)

musí být zabráněno popálení osob o potrubí.

(2)

Práce na potrubí, v němž je horká voda nebo pára, je zakázána. Při práci na potrubí musí být příslušné uzavírací armatury zabezpečeny proti nežádoucímu otevření.

(3)

Užívá-li se páry nižšího tlaku než je v parním kotli, musí být do potrubí zabudován redukční ventil a do části potrubí s nižším tlakem pojistný ventil, který odpovídá nejvyššímu pracovnímu tlaku v této části potrubí. Způsob a lhůty kontrol redukčního a pojistného ventilu určí provozní dokumentace.

(4)

Na vhodných místech parního potrubí musí být zabudován odlučovač vody.

§ 287

Chladicí zařízení důlních větrů

(1)

Organizace je povinna určit technika odpovědného za stav a řízení provozu chladicího zařízení důlních větrů.

(2)

Dokumentace chladicího zařízení vypracovaná podle § 217 určí také umístění chladicího zařízení s ohledem na vedení důlních děl, větrání dolu a napojení na energetické a vodní zdroje.

(3)

V chladicím zařízení v podzemí může být použito pouze nejedovaté, nehořlavé a nevýbušné chladivo.

(4)

Výfukové potrubí pojistného ventilu musí být těsné, chráněné proti zamrznutí a vyvedeno do prostoru tak, aby pracovníci nebyli vyfukovaným chladivem ohroženi.

(5)

Chladicí zařízení důlních větrů musí být provedeno a udržováno tak, aby nedocházelo k úniku chladiva. V provozním řádu chladicího zařízení musí být určeny lhůty a způsob kontrol pojistného ventilu a chladicího zařízení na případný únik chladiva.

(6)

Skladovat chladivo v podzemí je zakázáno.

(7)

U chladicího zařízení musí být lékárnička, dvoje pryžové rukavice a dvoje přiléhavé brýle. Provozní řád určí jejich použití.

(8)

Chladicí zařízení je povinen prohlédnout určený pracovník nejméně jednou za den a zkontrolovat určený technik nejméně jednou za týden.

§ 288

Nestacionární chladicí zařízení důlních větrů

(1)

Nestacionární chladicí zařízení důlních větrů nesmí mít chladicí výkon větší než 150 kW.

(2)

Automatický provoz chladicího zařízení je dovolen, pokud zařízení splňuje požadavky § 219 a pokud

a)

automatika vypne zařízení při překročení nastavených hodnot

1.

výtlačného tlaku chladicího kompresoru,

2.

sacího tlaku chladicího kompresoru,

3.

tlaku oleje pro mazání kompresoru,

4.

teploty chlazené vody na výstupu z výparníku u nepřímého způsobu chlazení,

b)

chladicí zařízení je vybaveno termostatickým expanzním ventilem,

c)

signalizace chodu je vyvedena do dispečinku nebo místa se stálou obsluhou.

(3)

Na chladicím zařízení musí být vyznačen druh použitého chladiva.

§ 289

Stacionární chladicí zařízení důlních větrů

(1)

Stacionární chladicí zařízení důlních větrů s nepřímým způsobem chlazení musí být umístěno v provozovně, která se nesmí používat k jinému účelu.

(2)

Výfukové potrubí pojistného ventilu musí být vyvedeno do průchodního větrního proudu. Intenzita průchodního větrního proudu musí být taková, aby největší množství chladiva vypouštěného pojistným ventilem nesnížilo koncentraci kyslíku v důlním ovzduší pod 19 %.

(3)

Při nadměrném úniku chladiva nebo havárii musí být umožněno vypnutí chladicího zařízení z místa ve vtažných větrech mimo provozovnu a v příslušné elektrické stanici.

(4)

Na vstupu do provozovny chladicího zařízení musí být vyznačen druh použitého chladiva.

§ 290

Vrtačky a vrtací kladiva

Při používání vrtačky a vrtacího kladiva je zakázáno

a)

usměrňovat rukou vrták nebo vrtnou tyč,

b)

používat elektrický pohon k otáčení vrtáku, který uvízl ve vývrtu,

c)

vrtání s vyfukováním vrtné drtě a měli bez zneškodňování prachu,

d)

odpojovat protiprašné zařízení.

Díl první

Cesty pro chůzi a dopravu

§ 291

Cesty pro chůzi

(1)

Cesty pro chůzi jsou cesty v důlních dílech a ta místa na povrchu, která jsou pro chůzi určena.

(2)

Cesty pro chůzi musí být bez překážek, odvodněny a udržovány tak, aby chůze po nich byla bezpečná. Cesty s úklonem větším než 30o musí být vybaveny držadly a stupadly, případně schody. Pro cesty v důlních dílech s úklonem větším než 45^o platí také zvláštní předpis.21)

(3)

Jestliže jsou cesty pro chůzi v podzemí současně dopravními cestami, musí být na těchto cestách vymezena doba chůze pracovníků.

(4)

Chodit jinými cestami než cestami pro chůzi nebo dopravními cestami mimo dobu vymezenou podle odstavce 3 mohou jen dozorčí orgány a ostatní technici (§ 7 odst. 5) a ti pracovníci, kteří k tomu dostali od dozorčího orgánu příkaz. Na dopravní cestě se nesmí zdržovat déle, než je nezbytně nutné. Před setkáním s jedoucím vozidlem jsou povinni včas ustoupit do průchodu na dopravní cestě (§ 292) nebo na jiné bezpečné místo.

(5)

V době vymezené pro chůzi podle odstavce 3 musí být na dopravních cestách strojní doprava zastavena.

(6)

Vstupy do důlních děl, která se nesmí používat pro chůzi, musí být označeny zákazem vstupu nebo musí být vstupu do nich zabráněno jiným způsobem.

(7)

Mezi vozidly je dovoleno procházet jen když stojí a je mezi nimi ve směru možného pohybu vzdálenost nejméně 2 m.

(8)

Cesty určené pro odchod pracovníků z části dolu ohrožené havárií (záchranné cesty) musí být označeny s udáním směru ústupu a tam, kde to vyžaduje havarijní plán, i s uvedením vzdálenosti.

(9)

Cesty pro chůzi ve výšce větší než 1,5 m a cesty podél nebezpečných prohlubní musí mít na volných stranách zábradlí. Zábradlí musí být pevné a dobře zakotvené. Vrchní madlo musí být upevněno ve výšce 1,1 m. Není-li k ohrazení použito zábradlí s plnou stěnou (plech, pletivo, pažení s mezerami nejvíce 0,2 m apod.), musí být přibližně v polovině výšky upevněna další podélná tyč.

(10)

Jestliže cesta pro chůzi vede nad jinou cestou nebo místem, kde se mohou zdržovat pracovníci, musí mít u podlahy ochrannou lištu o výšce nejméně 0,1 m, není-li pádu předmětů z ní zabráněno jinak.

(11)

Otvory a prohlubně na cestách pro chůzi musí být zakryty nebo zajištěny tak, aby do nich nemohly spadnout osoby nebo předměty.

§ 292

Rozměry cest pro chůzi, přechody a průchody na dopravních cestách

(1)

Cesty pro chůzi musí mít průřez o výšce v podzemí nejméně 1,8 m, na povrchu nejméně 2,1 m a šířce nejméně 0,75 m. Tam, kde v důsledku působení horských tlaků není tento požadavek splněn, musí se neprodleně přistoupit k obnově určeného průřezu.

(2)

Má-li se v podzemí současně s chůzí dopravovat lanem, musí být pro chůzi zřízeno zvláštní oddělení s průřezem o výšce nejméně 1,8 m a šířce nejméně 1 mu, které musí být odděleno od dopravní cesty tak, aby nemohlo dojít k ohrožení pracovníků vozidly nebo nákladem.

(3)

Průchody mezi stabilními stroji musí mít průřez o výšce v podzemí nejméně 1,8 m, na povrchu nejméně 2,1 mu a šířce nejméně 0,6 m.

(4)

Průchody na dopravních cestách vybavených kolejovou tratí musí mít do výšky v podzemí nejméně 1,7 mu, na povrchu nejméně 2,1 m šířku nejméně

a)

0,6 m alespoň na jedné straně dopravní cesty,

b)

1 m v nástupištích po celé délce vlaku na jedné straně tratě,

c)

0,6 m na nárazištích a přilehlých seřadištích na obou stranách tratě.

Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro průchody na dopravních cestách vybavených kolejovou tratí o rozchodu 900 a 1435 mm.

(5)

Průchody požadované v odstavci 4 písm. a) nemusí být vybudovány,

a)

jestliže je jízda vlaku včas signalizována stálým signalizačním zařízením na trati, aby se osoby mohly včas vzdálit do výklenku nebo jiného důlního díla. Výklenky musí být vybudovány v boku důlního díla a musí mít nejmenší výšku 1,8 m, nejmenší šířku 1 m a nejmenší hloubku 0,8 m; vzájemná vzdálenost výklenků nesmí být větší než 50 m, nebo

b)

když je na těchto tratích vyloučena jakákoliv chůze v době, kdy se na nich přepravuje nebo když na nich stojí vozidla, nebo

c)

když je na vícekolejových tratích zajištěno, že všechny koleje nebudou současně zaplňovány vozy.

(6)

Pro průchody na dopravních cestách vybavených závěsnými dráhami platí odstavce 4 a 5, přičemž rozměry průchodů musí být dodrženy i při obvyklých výkyvech přepravovaných vozidel. Obvyklý výkyv od svislé roviny se počítá 10^o, nejméně však 0,1 m.

(7)

Na přechodech přes dopravníky v podzemí, kromě porubů a dobývek, musí být zhotoveny přechodové můstky o šířce nejméně 0,6 m. Přechodové můstky musí být vybaveny zábradlím a výška nad nimi musí být nejméně 1,2 m. U dopravníků do šířky unášecího prostředku 800 mm mohou být přechodové můstky přerušené, jestliže je nad nimi výška nejméně 1,6 m a jsou vybaveny madly.

(8)

Přechody přes dopravníky umístěné na povrchu musí být provedeny podle zvláštního předpisu.69)

(9)

Místa zmenšených průřezů cest pro chůzi musí být výrazně označena.70)

§ 293

Mosty, rampy, ochozy, lešení a žebříky pro chůzi

(1)

Mosty, rampy, ochozy a lešení pro chůzi musí mít pevnou a rovnou podlahu a musí být technicky řešeny na největší předpokládané zatížení.

(2)

Mosty, rampy, ochozy a lešení musí být kontrolovány v určených lhůtách.

(3)

Žebřík musí být zajištěn proti podklouznutí nebo převážení. Horní výstupní otvor nebo plošinu musí přesahovat nejméně 1,1 m nebo musí být do této výšky pevná madla. Za příčlemi musí být volný prostor nejméně 0,18 m.

(4)

Použití převislého žebříku nebo žebříku jako přechodového můstku je zakázáno.

(5)

Žebříky se nesmí používat na vynášení nebo snášení břemen o hmotnosti větší než 20 kg.

(6)

Na témže žebříku nesmí vystupovat nebo sestupovat současně 2 nebo více pracovníků.

(7)

Je-li třeba žebřík nastavit, musí být obě části bezpečně spojeny. V místě spojení nesmí být sklon žebříku ani vzdálenost mezi příčlemi měněna.

§ 294

Dopravní cesty

(1)

Dopravní cesty jsou cesty v důlních dílech a ta místa na povrchu, která jsou určena pro dopravu osob, strojů nebo hmot. Za vodorovné se považují dopravní cesty s úklonem do 35 mm.m^-1. S větším úklonem až do 45^o včetně jsou dopravní cesty úklonné. Dopravní cesty s úklonem větším než 45^o (jámy, komíny, šachtice apod.) se považují za svislé.21)

(2)

Dopravní cesty musí být udržovány a značeny70) tak, aby odpovídaly provozním podmínkám a přeprava po nich byla vždy bezpečná.

(3)

Úseky dopravních cest, které slouží jako nástupiště, musí mít upravenou počvu nebo plošinu.

(4)

Dopravní cesty, které se křižují nebo sbíhají, musí být vybaveny zabezpečovacím zařízením nebo musí být určena taková opatření, aby nemohlo dojít ke srážce. Zabezpečovací zařízení musí být konstruováno tak, aby i při poruše byla zajištěna bezpečnost práce a provozu.

(5)

Na dopravní cestě musí být umístěno dotykové předvěstí70) upozorňující na vjezd do zúžených průřezů dopravní cesty.

(6)

Prochází-li dopravní cesta nad jinou cestou nebo pracovištěm, musí být zajištěno, aby nikdo nebyl ohrožen dopravními prostředky, padajícími hmotami nebo předměty.

(7)

Na dopravních cestách s nepřetržitou dopravou, přes které je nutno přecházet, musí být zřízeny přechody (můstky, podchody apod.).

(8)

Dopravní cesty, které se nesmí používat k chůzi v době přepravy, musí být na místech přístupu k nim označeny zákazem vstupu nebo musí být vstupu do nich zabráněno jiným způsobem.

(9)

Na dopravních cestách s dopravou lanem se v době přepravy nesmí zdržovat pracovníci, pokud tato cesta neodpovídá požadavkům § 292 odst. 2.

§ 295

Dopravní cesty s kolejovou tratí

(1)

Před zavedením strojní dopravy musí být kolejová trať71) znivelována. Lhůty dalších nivelací musí být určeny podle stavu dopravní cesty.

(2)

Konec kolejové tratě musí být zabezpečen proti ujetí vozidel. Kolejové tratě určené pro strojní dopravu musí být označeny tabulkami nebo návěštími.

(3)

Jazyky výhybky při strojní dopravě nesmí být rovné a musí být v krajních polohách zajištěny závažím výměníku, pružinou nebo jiným způsobem. Dálkově ovládaná výhybka musí mít optickou kontrolu polohy. Výhybka nesmí být umístěna na přejezdu kolejové tratě.

(4)

Správná poloha točnic a přesuven musí být zajistitelná. Na tratích se strojní dopravou se nesmí používat plošiny, točnice ani přesuvny.

(5)

Na místech, kde jsou důlní vozy tlačeny do oblouku kolejové tratě posunovači nebo jiným zařízením a kde by mohly vykolejit, musí být vnitřní strana oblouku koleje vybavena vodicí lištou.

(6)

Odstavce 3 až 5 neplatí pro kolejové tratě o rozchodu 900 a 1435 mm.72)

§ 296

Umístění kolejových tratí a prostor pro obsluhu

(1)

Mezi nejširšími částmi míjejících se vozidel na souběžných kolejových tratích musí být mezera nejméně 0,2 m.

(2)

Mezera mezi výztuží, výstrojí, objekty, zařízením nebo uloženými předměty a obrysem největšího vozidla včetně nákladu musí být nejméně 0,25 m.

(3)

Na dopravních cestách s kolejovými tratěmi, kde všechny tratě bývají zaplněny důlními vozy a kde se důlní vozy spojují nebo rozpojují ručně, musí mít každá kolejová trať na jedné straně prostor pro obsluhu do výšky v podzemí nejméně 1,7 mu na povrchu nejméně 2,1 m o šířce nejméně 0,6 mu.

(4)

Kolejové tratě o rozchodu 900 a 1435 mm musí být umístěny podle zvláštních předpisů.72)

§ 297

Zabezpečení úklonné dopravní cesty s kolejovou tratí při dopravě lanem

(1)

Na úklonné dopravní cestě s kolejovou tratí při dopravě lanem, kromě dopravy podstavníkem, musí být pohyblivé závory pod zhlavím, na úpatí a na místech připojování a odpojování vozů k lanu. Při ražení úpadnice určí vzdálenost pohyblivé závory od čelby technologický postup.

(2)

Závora pod zhlavím musí být umístěna tak daleko od zhlaví, aby při zavřené závoře mohly být na úklonnou kolejovou trať spuštěny všechny současně dopravované vozy. Umístění ostatních závor určí dopravní řád.

(3)

Závora pod zhlavím musí být ovladatelná jen ze stanoviště obsluhy vrátku nebo pohonné stanice. Obsluha musí mít volný výhled na místo připojování a odpojování vozů. Jestliže výhled na toto místo není možný, musí být mezi místem připojování a odpojování vozů a stanovištěm obsluhy zajištěn vhodný způsob dorozumění. Ostatní závory ovládají určení pracovníci.

(4)

Na úpatí musí být pro obsluhu zřízen úkryt, ze kterého je možné dávat návěští.

(5)

Na úklonné dopravní cestě s kolejovou tratí při dopravě lanem, kromě dopravy podstavníkem, se musí používat samočinně působící záchytné zařízení. Od tohoto požadavku lze upustit, jestliže lano a všechna spojovací zařízení vykazují nejméně desetinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku nebo pohonné stanice.

(6)

Při dopravě v úklonu větším než 15^o musí být vozy vybaveny pojistným zařízením proti převrácení.

(7)

Náraziště s podstavníkovou dopravou musí být vybaveno ochranným zařízením, kterým se zamezí vsunutí vozů na úklonnou dopravní cestu dříve, než je podstavník přistaven a zajištěn proti pohybu. Na podstavníku musí být aretační zařízení pro důlní vozy.

(8)

Dopravuje-li se při ražení dovrchního důlního díla přes kladku, určí způsob zajištění bezpečnosti práce a provozu technologický postup.

§ 298

Dopravní cesty se závěsnou dráhou

(1)

Závěsnou dráhou mohou být vybaveny jen ty dopravní cesty, u kterých nosnost výztuže a její stabilita nebo jiné uchycení nosných závěsů tratě je dostatečné i s ohledem na zatížení dopravními prostředky a přepravovanými hmotami.

(2)

Výhybka tratě závěsné dráhy musí být pevně spojena s navazujícími částmi tratě a zavěšena na výztuž samostatnými závěsy. Přesuvné části výhybky musí být v krajních polohách zajištěny proti změně polohy. Nastavení výhybky musí být opticky kontrolovatelné z místa ovládání.

(3)

Na konci tratě závěsné dráhy musí být koncový doraz.

(4)

Výhybky tratě závěsné dráhy musí být ovladatelné z místa obsluhy (kabiny řidiče, kabiny průvodčího, stanoviště vrátkaře apod.).

§ 299

Umístění tratě závěsné dráhy

(1)

Na dopravních cestách se závěsnou dráhou musí být dodrženy mezery podle § 296 odst. 1 a 2 i při obvyklých výkyvech vozidel (§ 292 odst. 6).

(2)

Mezera mezi spodním okrajem vozidla a počvou musí být nejméně 0,1 m.

(3)

Při přejezdu nad jiným dopravním zařízením musí být mezera mezi spodním okrajem vozidla a nejvíce vyčnívajícími částmi dopravního zařízení nejméně

a)

0,1 m, jestliže dopravní zařízení v době provozu závěsné dráhy není v chodu,

b)

0,6 m, jestliže dopravní zařízení v době provozu závěsné dráhy je v chodu.

(4)

V manipulačních prostorech včetně nakládacích a vykládacích stanic musí být po celé jejich délce alespoň na jedné straně prostor pro obsluhu o výšce nejméně 1,8 m a šířce nejméně 1 m.

§ 300

Pohyblivé zarážky tratí závěsné dráhy

(1)

Na trati závěsné dráhy, kromě dopravy nekonečným lanem, musí být pohyblivé zarážky

a)

pod zhlavím a na místech připojování a odpojování lana,

b)

na nakládacích, vykládacích a překládacích stanicích a na místech spojování a rozpojování vozidel,

c)

nad pracovištěm při ražení úpadnice ve vzdálenosti určené technologickým postupem raženého důlního díla.

Na místech uvedených v písmenu b) může organizace na vodorovných úsecích tratě určit jiný způsob zajištění vozidel proti ujetí.

(2)

Pohyblivé zarážky musí být zhotoveny a umístěny tak, aby obsluha mohla ze svého stanoviště ovládat a kontrolovat nastavení zarážky. Při dopravě závěsnou lokomotivou musí být pohyblivé zarážky ovladatelné i ze závěsné lokomotivy.

(3)

Pohyblivá zarážka pod zhlavím na začátku úklonné tratě musí být umístěna tak, aby při uzavřené zarážce mohla být na úklonnou trať spuštěna všechna současně dopravovaná vozidla.

(4)

Pohyblivá zarážka pod zhlavím musí být ovladatelná ze stanoviště obsluhy vrátku nebo pohonné stanice nebo ze závěsné lokomotivy. Když není možné kontrolovat nastavení zarážky ze stanoviště obsluhy vrátku nebo pohonné stanice, musí ji ovládat určený pracovník z bezpečného místa. V tomto případě musí být zabezpečeno spolehlivé dorozumívání tohoto pracovníka s obsluhou vrátku nebo pohonné stanice.

(5)

Na tratích závěsné dráhy s dopravou nekonečným lanem musí být umístěny pohyblivé zarážky tak, aby nemohlo dojít k nebezpečnému ujetí vozidel.

§ 301

Dopravní cesty s dopravníky

(1)

Na dopravních cestách s dopravníky v podzemí musí být

a)

mezera mezi konstrukcí dopravníku a výztuží na straně chůze nejméně 0,8 mu, na druhé straně nejméně 0,2 m,

b)

mezera nad horní větví dopravního pásu nejméně 0,6 m, při dopravě osob nejméně 0,8 m,

c)

mezera mezi spodní větví dopravního pásu nebo rotující částí a počvou nejméně 0,2 m,

d)

výška dopravní větve pásu nad počvou nebo podlahou při dopravě osob menší než 1,4 m.

(2)

Mezera mezi konstrukcemi souběžných dopravníků v podzemí musí být nejméně 0,8 m.

(3)

Mezera mezi nejvíce vyčnívajícím okrajem vozidla kolejové nebo závěsné dopravy a konstrukcí dopravníku musí být nejméně 0,2 m.

(4)

Ustanovení odstavce 1 písm. a) a b) platí i pro dopravní cesty s hřeblovými dopravníky nebo žlabovými soupravami, které se po dobu delší než 3 měsíce nepřekládají.

(5)

Dopravníky na dopravních cestách na povrchu musí být umístěny podle zvláštního předpisu.69)

§ 302

Dopravní cesty pro důlní bezkolejové stroje, stavební stroje, motorová vozidla a motorové vozíky

(1)

Mezera mezi výztuží, výstrojí, objekty, zařízením nebo uloženými předměty a obrysem důlního bezkolejového stroje, stavebního stroje, motorového vozidla, motorového vozíku nebo přepravovaného nákladu musí být nejméně 0,6 m. Nejsou-li řidič nebo přepravované osoby chráněny konstrukcí stroje, musí být mezera zachována i od těchto osob.

(2)

Opatření k zajištění bezpečnosti osob před couvajícími stroji určí dopravní řád.

(3)

Výsypná místa musí být chráněna proti přejetí stroje do výsypu (zarážkou, zvýšeným okrajem sýpu apod.). Plocha okolo výsypného místa nesmí mít spád k výsypnému místu. V podzemí musí být tato místa stále osvětlena, na povrchu jen za tmy nebo snížené viditelnosti.

§ 303

Dopravní cesty pro dopravu samospádem

(1)

Skluzy a spádová potrubí musí být zhotoveny, upevněny a navzájem spojeny tak, aby nedocházelo k jejich výkyvům a ucpávání dopravovanými hmotami.

(2)

Otvor pro přísun hmot do skluzu, spádového potrubí a zásobníku musí být vybaven zařízením umožňujícím zastavení přísunu hmot. Vypouštěcí otvor skluzu, spádového potrubí a zásobníku musí mít spolehlivý uzávěr.

(3)

Pohonná a vratná stanice talířového brzdiče musí mít 2 na sobě nezávislá kotvení proti ujetí.

(4)

Není-li pohonná stanice talířového brzdiče přímo spojena s prvním žlabem, musí být pohyblivé části mezi pohonnou stanicí a prvním žlabem kryty ochranným pažením.

(5)

Mezi talířovým brzdičem a pilířem musí být ponechána ulička široká nejméně 0,5 m.

(6)

Zařízení pro dopravu samospádem musí být upraveno tak, aby neohrožovalo pracovníky pádem hmot.

(7)

Stanoviště obsluhy zařízení pro dopravu samospádem musí být osvětleno a umístěno tak, aby obsluha nebyla ohrožena dopravovanými hmotami.

§ 304

Dopravní cesty pro dopravu visutou lanovou dráhou v podzemí

(1)

Na dopravní cestě s visutou lanovou dráhou musí být mezery

a)

mezi výztuží, výstrojí, objekty, zařízením nebo uloženými předměty a nejvíce vyčnívající částí přepravovaného kontejneru, břemene nebo osob nejméně 0,6 m, a to při příčném výkyvu 10o; na osobu se musí uvažovat šířka nejméně 0,6 m.

b)

mezi nejnižší částí přepravovaného kontejneru, břemene nebo opěrky nohou sedačky a počvou nejméně 0,2 m.

(2)

V nástupištích musí být prostor s průřezem o výšce nejméně 1,8 m, šířce nejméně 1 m a délce nejméně 3 m.

(3)

V místech přejezdu nad jiným dopravním zařízením musí být dodrženy mezery podle § 299 odst. 3.

(4)

Po celé délce dopravní cesty musí být slyšitelné zvukové návěští upozorňující na zahájení přepravy. V dosahu přepravovaných osob musí být blokovací lanko pro zastavení přepravy.

(5)

Při použití sedaček je nástup a výstup za chodu zařízení povolen jen do rychlosti 1,5 m.s^-1. Při používání odpojitelných sedaček musí být na nástupišti vzdálenostní návěští.

§ 305

Prohlídky dopravních cest

(1)

Dopravní cesty a jejich vybavení jsou povinni pravidelně prohlížet určení pracovníci. Při prohlídkách musí být také ověřena funkce návěštního a zabezpečovacího zařízení. Lhůty, způsob a rozsah prohlídek určí dopravní řád.

(2)

Před zahájením přepravy pracovníků musí být stav dopravní cesty včetně nástupišť prohlédnut, a to nejméně jednou denně.

(3)

Dopravní cesta a její vybavení musí být také prohlédnuty před zahájením přepravy v místě, kde došlo k mimořádné události, a po takové práci, která by mohla ovlivnit bezpečnost dopravy.

Díl druhý

Doprava

§ 306

Ruční doprava

(1)

Ruční doprava důlními vozy a vozíky závěsné dráhy je dovolena na vodorovných dopravních cestách; na úklonných dopravních cestách je ruční doprava dovolena jen důlními vozy při úklonu do 50 mm.m^-1 do vzdálenosti 50 m, při větším úklonu, nejvíce 85 mm.m^-1, jen do vzdálenosti 20 m.

(2)

Vozit se na důlním voze nebo vozíku závěsné dráhy, chodit při dopravě před nimi nebo je nechat volně jet je zakázáno.

(3)

Důlní vozy a vozíky závěsné dráhy mohou být přepravovány pouze jednotlivě. Vzdálenost mezi jednotlivě přepravovanými důlními vozy nebo vozíky závěsné dráhy mimo náraziště a plnící a výsypné stanice musí být nejméně 20 m.

(4)

U větrních a hrázových dveří, v obloucích kde není volný rozhled, a na křižovatkách je vozač povinen jet pomalu a kromě toho na sebe upozorňovat voláním, není-li jiné vhodné výstražné znamení.

(5)

Důlní vůz nebo vozík závěsné dráhy se může pouze tlačit. Při přepravě do svahu se důlní vůz může pouze táhnout.

(6)

Jednotlivé důlní vozy, vozíky závěsné dráhy nebo části rozpojené soupravy mohou být od sebe odtlačovány pouze jsou-li v klidu, a to jen pákou nebo uchopením ze strany.

§ 307

Strojní doprava

(1)

Zavedení strojní dopravy hmot schvaluje určený pracovník. Zavedení dopravy osob schvaluje vedoucí organizace nebo jím pověřený pracovník.

(2)

Organizace je povinna určit technika nebo techniky odpovědné za řízení montáže, provozu a údržby zařízení jednotlivých druhů strojní dopravy. Tito pracovníci musí mít nejméně úplné střední odborné vzdělání strojního směru a nejméně dvouletou praxi.

(3)

Odstavce 1 a 2 a § 308 až 312, § 317 odst. 1 a § 320 neplatí pro dopravu na kolejových tratích o rozchodu 900 a 1435 mm.72)

§ 308

Dopravní řád

(1)

Pro strojní dopravu organizace vydá dopravní řád, který musí určit

a)

dopravní cesty, stroje a zařízení,

b)

značení dopravních cest (značky před sníženými místy, výhybkami, křižovatkami, nebezpečnými místy apod.) a umístění návěštního zařízení,

c)

místa pro nakládání, vykládání a překládání hmot, seřazování, couvání a odstavování vozidel apod.,

d)

dobu přepravy a dobu vymezenou pro chůzi,

e)

dovolenou zátěž jednotlivých dopravních zařízení,

f)

dovolenou rychlost přepravy,

g)

pokyny pro připojování a odpojování vozidel a jejich zajištění proti nežádoucímu pohybu, případně pro nakládání, vykládání a překládání hmot,

h)

způsob a použití návěští, jejich význam a způsob dorozumívání obsluh,

i)

bezpečnostní a provozní pokyny (pro současnou přepravu, chůzi při současné přepravě, pro přepravu nářadí a předmětů, dopravu bez průvodčího apod.),

j)

opatření při přepravě výbušnin,

k)

opatření při přepravě břemen nadměrné hmotnosti nebo rozměrů a při nehodách na dopravní cestě,

l)

lhůty, způsob a rozsah prohlídek dopravních cest a jejich vybavení,

m)

rozsah prohlídek dopravního zařízení před zahájením přepravy.

(2)

Dopravní řád pro dopravu osob musí dále určit

a)

cesty pro přepravu osob,

b)

rozmístění nástupišť,

c)

dobu vymezenou pro přepravu osob na pracoviště a zpět,

d)

pravidla chování osob při přepravě,

e)

počet současně přepravovaných osob a rychlost přepravy,

f)

povinnosti průvodčích a dohlížitelů a označení dohlížitelů,

g)

podmínky pro současnou přepravu nářadí a předmětů.

(3)

Dopravní řád musí být vyvěšen na nástupištích, na stanovištích obsluhy, v remízách, garážích a na odstavných místech.

§ 309

Povinnosti řidiče

(1)

Řidič je povinen ovládat vozidlo ze svého stanoviště. Z jedoucího vozidla nesmí sestoupit.

(2)

Vozidlo nesmí zůstat na dopravní cestě bez dozoru, není-li zajištěno proti uvedení do pohybu.

(3)

Řidič je povinen při jízdě sledovat dopravní cestu. Hrozí-li nebezpečí, musí snížit rychlost jízdy nebo zastavit. Spatří-li pracovníky nebo jiné vozidlo, je povinen ztlumit světlo, dávat výstražné znamení a přiměřeně snížit rychlost jízdy. Pokud řidič potká pracovníky, kteří nemají možnost ustoupit do bezpečí, nebo má-li na dopravní cestě překážku, je povinen včas zastavit. V jízdě může pokračovat až tehdy, přesvědčí-li se, že další jízdou nikoho neohrozí.

(4)

V podzemí je povinen řidič dát výstražné znamení před zahájením jízdy, před vjezdem do nepřehledných míst, větrních a hrázových dveří a jiných zúžených míst a vjezdem do nástupišť a stanic. Před těmito místy a při manipulaci na seřadišti, nástupišti a v nakládací, vykládací a překládací stanici je povinen včas přiměřeně snížit rychlost.

(5)

Řidič nesmí přenechat řízení vozidla jiné osobě s výjimkou osob, které zaučuje z příkazu organizace. Řidič může dovolit spolujízdu pracovníka jen u těch dopravních prostředků, které jsou k tomu uzpůsobeny výrobcem.

(6)

Při rozjíždění je řidič povinen uvádět vozidla soupravy do pohybu pozvolna a plynule.

(7)

Jde-li průvodčí nebo pracovník určený k manipulaci s vozidly vedle jedoucí soupravy, je řidič povinen jet nejvýše rychlostí jeho chůze a musí ho sledovat.

(8)

Řidič vozidla s elektrickým pohonem je povinen před manipulací s trolejovým sběračem nebo před připojením nebo odpojením přívodního kabelu vypnout hlavní vypínač vozidla.

(9)

Vyřazovat blokovací prvky a brzdit protiproudem s výjimkou nouzového brzdění je zakázáno.

(10)

Řidič lokomotivy je povinen se také seznámit se záznamy o stavu lokomotivy a dopravních cest. Na konci směny je povinen udělat záznam o stavu lokomotivy.

§ 310

Návěštní zařízení

(1)

Návěštní zařízení musí být při strojní dopravě zřízeno, jakmile se obsluha dopravního zařízení nemůže spolehlivě dorozumět s pracovníky zúčastněnými na dopravě. Při dopravě dopravníky musí být návěštní zařízení zřízeno vždy, jsou-li dopravníky delší než 15 m a jejich provozem mohou být ohroženi pracovníci.

(2)