LegalizeHistorie novel
Branný zákon
9 verzí
· 1949-04-10
1995-09-30
Zákon č. 92/1949 Sb.
1993-07-28
Zákon č. 92/1949 Sb.
1992-04-14
Zákon č. 92/1949 Sb.
1991-06-23
Zákon č. 92/1949 Sb.
1990-03-13
Zákon č. 92/1949 Sb.
Změny ze dne 1990-03-13
@@ -8,17 +8,17 @@
#### Úkoly ozbrojených sil
(1) K obraně svobody a nezávislosti Československé republiky, jakož i k ochraně lidově demokratického zřízení a výstavby socialismu buduje svrchovaný československý lid ozbrojené síly, společné Čechům, Slovákům a příslušníkům ostatních národností, jako součást lidově demokratického zřízení a provádí lidovou obranu vlasti, spočívající na zásadě, že Československá republika je pevně zajištěna lidově demokratickým zřízením a spojeneckými svazky se Svazem sovětských socialistických republik a s ostatními lidově demokratickými státy.
(1) K obraně svobody a nezávislosti Československé socialistické republiky a ochraně jejího ústavního zřízení vytváří československý stát ozbrojené síly.
(2) Úkolem ozbrojených sil je
- a) odvrátit ozbrojenou silou napadení nebo ohrožení Československé republiky vnějším nepřítelem,
- b) bojovat za samostatnost, celistvost a jednotu státu, ústavu, republikánskou státní formu a lidově demokratické zřízení proti vnějším nepřátelům a plnit vojenské úkoly plynoucí ze spojeneckých závazků Československé republiky a
- c) spolupůsobit při udržování veřejného klidu, pořádku a bezpečnosti uvnitř státu.
(3) Vojáků v činné službě smí být použito také při pohromách ohrožujících lidské životy nebo důležité hospodářské statky a po přechodnou dobu v mimořádných případech, vyžadují-li toho důležité hospodářské zájmy státu. Podrobnosti, zejména pokud jde o právní poměry vznikající z takového použití, stanoví vláda nařízením.
- b) bojovat za samostatnost, celistvost a jednotu státu a ústavní zřízení proti vnějším nepřátelům a plnit vojenské úkoly plynoucí ze spojeneckých závazků Československé socialistické republiky a
- c) spolupůsobit při udržování bezpečnosti uvnitř státu v případě přímého násilného útoku proti ústavnímu zřízení Československé socialistické republiky.
(3) Vojáků v činné službě smí být použito také při pohromách ohrožujících lidské životy nebo důležité hospodářské statky. Podrobnosti, zejména pokud jde o právní poměry vznikající z takového použití, stanoví vláda nařízením.
##### § 2.
@@ -68,7 +68,7 @@
(2) Branná povinnost vzniká 1. lednem roku, v němž občan dovrší 17 let, byla-li však převzata dobrovolně (§ 6, odst. 1), dnem převzetí. Trvá do 31. prosince roku, v němž občan dovrší 60 let. Osoby starší mají brannou povinnost jen, konají-li činnou službu v době mimořádných opatření (§ 46, odst. 4) nebo byla-li jim na jejich žádost doba trvání branné povinnosti prodloužena (§ 22, odst. 3).
(3) Ženy mají odvodní a služební povinnost zpravidla jen v době mimořádných opatření, pokud ji nepřevzaly dobrovolně. Z naléhavých důvodů, zejména není-li počet žen, které dobrovolně vstoupí do vojska, dostatečný, může však vláda nařízením stanovit, že ženy mají odvodní a služební povinnost i mimo dobu mimořádných opatření.
(3) Ženám může být uložena odvodní a služební povinnost jen v době branné pohotovosti státu, pokud ji nepřevzaly dobrovolně.
(4) Osoby pravomocně odsouzené ke ztrátě práva volebního se nepovolávají mimo dobu trvání mimořádných opatření k vojenské činné službě ani k odvodu po dobu, na niž byla ztráta práva volebního vyslovena.
@@ -96,9 +96,17 @@
#### Zhodnocení výkonu branné povinnosti.
(1) Předpokladem zastávání jakýchkoli veřejných funkcí je řádné plnění veškerých povinností, které dotčené osobě tento zákon ukládá.
(2) Tam, kde pro posouzení platových, mzdových nebo jakýchkoli jiných nároků plynoucích z pracovního poměru rozhoduje doba strávená v dotčeném zaměstnání nebo povolání, započítává se do této doby doba, po kterou dotčená osoba konala vojenskou činnou službu (§ 20 odst. 2), při čemž zvláštní předpisy stanoví podrobnosti; nedotčena zůstávají ustanovení zvláštních předpisů o započítávání vojenské činné služby pro účely nemocenského pojištění zaměstnanců, sociálního zabezpečení a placené dovolené na zotavenou.
Tam, kde pro posouzení platových, mzdových nebo jakýchkoli jiných nároků plynoucích z pracovního poměru rozhoduje doba strávená v dotčeném zaměstnání nebo povolání, započítává se do této doby doba, po kterou dotčená osoba konala vojenskou činnou službu (§ 20 odst. 2), při čemž zvláštní předpisy stanoví podrobnosti; nedotčena zůstávají ustanovení zvláštních předpisů o započítávání vojenské činné služby pro účely nemocenského pojištění zaměstnanců, sociálního zabezpečení a placené dovolené na zotavenou.
##### § 9
#### Ústavní práva a svobody vojáků v činné službě
(1) Výkon ústavou zaručených práv a svobod vojáků v činné službě může být omezen jen na základě zákona.
(2) Vojákům v činné službě je zaručena svoboda projevu náboženského vyznání, včetně účasti na náboženských obřadech a umožnění vstupu do vojenských objektů duchovním státem uznaných církví, pokud tomu nebrání povinnosti při výkonu služby.
(3) Vojákům v činné službě^1) s výjimkou vojáků povolaných na vojenské cvičení se po dobu výkonu této služby přerušuje členství a činnost v politických stranách a v politických hnutích.
#### Oddíl II.
@@ -122,11 +130,9 @@
(1) Pravidelná odvodní povinnost vzniká s výhradou ustanovení odstavce 4 mužům 1. lednem roku, v němž dovrší 18 let, nejsou-li již vojáky na podkladě mimořádného nebo dobrovolného odvodu. Pravidelná odvodní povinnost trvá, nejde-li o některý z případů uvedených v odstavci 3 nebo 4 nebo o přezkoušení (§ 18), do konce odvodního řízení, jemuž se osoba této povinnosti podléhající podrobila v roce, v němž dovršila 20 let, nezanikla-li vydáním konečného odvodního rozhodnutí (§ 15 odst. 3) již dříve.
(2) Stanovila-li vláda nařízením podle § 5, odst. 3 odvodní a služební povinnost, vztahuje se ustanovení odstavce 1 i na ženy.
(3) Občané, kteří v době stanovené v odstavci 1 pro trvání pravidelné odvodní povinnosti nesplnili z jakýchkoli důvodů tuto povinnost, podléhají jí až do vydání konečného odvodního rozhodnutí, nejdéle však do 31. prosince roku, v němž dovrší 60 let.
(4) Osoby, které nabyly československého občanství po dni stanoveném v odstavci 1 pro vznik pravidelné odvodní povinnosti, podléhají této povinnosti od doby nabytí tohoto občanství až do doby uvedené v odstavci 3.
(2) Občané, kteří v době stanovené v odstavci 1 pro trvání pravidelné odvodní povinnosti nesplnili z jakýchkoli důvodů tuto povinnost, podléhají jí až do vydání konečného odvodního rozhodnutí, nejdéle však do 31. prosince roku, v němž dovrší 60 let.
(3) Osoby, které nabyly československého občanství po dni stanoveném v odstavci 1 pro vznik pravidelné odvodní povinnosti, podléhají této povinnosti od doby nabytí tohoto občanství až do doby uvedené v odstavci 3.
##### § 12.
@@ -238,7 +244,9 @@
(1) Služební povinnost vzniká dnem odvedení. Tímto dnem se odvedení zařaďují do vojska a stávají se vojáky. Až do dne nastoupení základní (náhradní) služby označují se vojáci výrazem „odvedenci“.
(2) Služební povinnost končí propuštěním (§ 22) nebo vyloučením z vojska (§ 23).
(2) Povinnost k základní (náhradní) službě jsou muži povinni plnit po dovršení věku 18 let, pokud ji nepřevzali dobrovolně.
(3) Služební povinnost končí propuštěním (§ 22) nebo vyloučením z vojska (§ 23).
##### § 22.
@@ -252,7 +260,9 @@
- c) osoby, které se staly trvale neschopnými k vojenské činné službě, vyjímajíc vojáky z povolání a ve výslužbě, které lze propustit jen na jejich písemnou žádost;
- d) osoby, u nichž nastaly jiné okolnosti způsobující zánik branné povinnosti a které přitom nehodlají se souhlasem vojenské správy dobrovolně převzít další plnění branné povinnosti.
- d) osoby, u nichž nastaly jiné okolnosti způsobující zánik branné povinnosti a které přitom nehodlají se souhlasem vojenské správy dobrovolně převzít další plnění branné povinnosti;
- e) osoby, které jsou podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu povinny civilní službou.
(2) Vláda stanoví nařízením, jak se zjišťuje neschopnost vojáků k vojenské činné službě (řízení přezkumné), a určí, jaké právní následky má takové zjištění.
@@ -264,11 +274,15 @@
Z vojska se vyloučí osoby, u nichž to stanoví soud pravomocným rozsudkem. Těmto osobám nemůže být povolen dobrovolný vstup do vojska.
##### § 24.
#### Služební povinnost osob zvolených do zákonodárných sborů.
U členů Národního shromáždění nebo Slovenské národní rady, pokud nejsou vojáky z povolání, se nastoupení vojenské činné služby odloží, po případě se jejich činná služba přeruší na dobu, po kterou jsou členy některého z těchto zákonodárných sborů. Vojenská cvičení takto zameškaná se promíjejí. Ustanovení první věty neplatí, byl-li vyhlášen stav branné pohotovosti státu.
##### § 24
(1) U poslanců zákonodárných sborů se vojenská činná služba odloží, případně se jejich vojenská činná služba přeruší na dobu, po kterou jsou poslanci zákonodárných sborů. Vojenské cvičení takto zameškané se promíjí. Ustanovení o promíjení neplatí, byl-li vyhlášen stav branné pohotovosti státu.
(2) Odboroví funkcionáři se nepovolávají na vojenské cvičení a k výkonu základní služby po dobu trvání stávky nebo stávkové pohotovosti.
(3) Funkcionáři politických stran a politických hnutí a kandidáti do zákonodárných sborů se nepovolávají na vojenské cvičení a k výkonu základní služby po dobu trvání volební kampaně až do skončení voleb.
(4) U kandidátů do zákonodárných sborů se nástup vojenské činné služby odloží, popř. se jejich vojenská činná služba přeruší na dobu volební kampaně až do skončení voleb.
##### § 25.
@@ -324,9 +338,9 @@
- c) při mimořádných odvodech, jde-li o muže odvedené v době, kdy neměli ještě pravidelnou odvodní povinnost nebo kdy by jinak pravidelné odvodní povinnosti ještě podléhali, nebo o odvedence, kteří se zavázali k základní službě, k níž nebyli povinni.
(2) Základní služba trvá 24 měsíců a počítá se ode dne skutečného jejího nastoupení. Ministerstvo národní obrany může do této doby započítat vykonanou mimořádnou službu nebo její část.
(3) Vláda může dobu trvání základní služby měnit nařízením.
(2) Základní služba trvá 18 měsíců a počítá se ode dne skutečného jejího nastoupení. Ministerstvo národní obrany může do této doby započítat vykonanou mimořádnou službu nebo její část.
(3) Vláda může dobu trvání základní služby zkrátit nařízením.
##### § 28.
@@ -396,7 +410,7 @@
(2) Vláda stanoví nařízením, kdy lze odložit nastoupení základní (náhradní) služby z úřední moci.
(3) Osoby, kterým byl povolen odklad, nastoupí základní (náhradní) službu v roce, kdy odklad končí, ve stanovený nástupní den.
(3) Osoby, kterým byl povolen odklad, nastoupí základní (náhradní) službu v roce, kdy odklad končí nebo v roce následujícím ve stanovený nástupní den.
(4) Ukáže-li se dodatečně, že tu nebylo důvodů, pro které byl odklad základní (náhradní) služby povolen, nebo pominou-li dodatečně tyto důvody, lze povolení odkladu zrušit.
@@ -542,7 +556,7 @@
#### Mimořádné opatření mimo dobu branné pohotovosti státu.
(1) Dojde-li k událostem ohrožujícím zvýšenou měrou samostatnost, celistvost a jednotu státu, ústavu a republikánskou státní formu a lidově demokratické zřízení (doba zvýšeného ohrožení státu), může president republiky nařídit, aby byli povoláni k mimořádné službě na dobu nezbytné potřeby vojáci v záloze, a to v počtu nepřesahujícím počet vojáků v záloze sedmi nejmladších ročníků narození.
(1) Dojde-li k událostem ohrožujícím zvýšenou měrou samostatnost, celistvost a jednotu státu nebo ústavní zřízení (doba zvýšeného ohrožení státu), může president republiky nařídit, aby byli povoláni k mimořádné službě na dobu nezbytné potřeby vojáci v záloze, a to v počtu nepřesahujícím počet vojáků v záloze sedmi nejmladších ročníků narození.
(2) Mimo opatření uvedená v odstavci 1 může president republiky na návrh vlády nařídit, aby byly povolány k zvláštní službě veřejné ozbrojené sbory, které vláda určila, veřejné ochranné sbory, části nebo jednotliví příslušníci těchto sborů, jakož i osoby podléhající branné povinnosti, které se podrobují branné výchově, a jednotky složené z těchto osob. Osoby, které v takových případech budou povolány, mohou být již předem určeny. Povolané osoby podléhají vojenskému velení, stávají se příslušníky ozbrojených sil, i když nejsou vojáky, dnem na který jsou povolány, při povolání sborů, jednotek nebo jejich částí dnem, na který je povolán sbor, jednotka nebo část, k nimž náleží. Podléhají po dobu této zvláštní služby vojenské kázeňské a soudní pravomoci a ustanovením vojenského trestního zákona o vojenských zločinech a přečinech.
@@ -620,13 +634,11 @@
Vláda stanoví nařízením, jaké průkazy se vydávají brancům a vojákům, a určí podrobnosti o jejich používání.
##### § 55.
#### Cestování do ciziny a vystěhování.
(1) Osoby, které podléhají branné povinnosti a nesplnily ještě pravidelnou odvodní povinnost, odvedenci, vojáci v činné službě nebo na trvalé dovolené a vojáci v záloze, kteří jsou ještě povinni vojenským cvičením, potřebují k cestování do ciziny povolení vojenské správy.
(2) Muži podléhající branné povinnosti a ženy, které jsou vojákyněmi nebo které podléhají odvodní a služební povinnosti podle § 5, odst. 3, potřebují k vystěhování povolení vojenské správy. Za branné pohotovosti státu potřebují toto povolení všechny ženy podléhající branné povinnosti. Vláda stanoví nařízením, jakým způsobem a za jakých podmínek se povolení uděluje, a upraví příslušné řízení.
##### § 55
#### Vystěhování
V době mimořádných opatření potřebují osoby podléhající branné povinnosti k vystěhování povolení vojenské správy.
##### § 56.
@@ -900,4 +912,6 @@
**arm. gen. Svoboda v. r.**
^1) § 20 odst. 2 branného zákona.
^1) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
1978-12-31
Zákon č. 92/1949 Sb.
1970-01-01
Zákon č. 92/1949 Sb.
1970-01-01
Zákon č. 92/1949 Sb.
1970-01-01
Zákon č. 92/1949 Sb.
původní verze
Text k tomuto datu