Historie novel

##### Čl. IV

#### Přechodná ustanovení

(1) Ustanovení čl. II č. 4 a čl. III č. 4 platí též pro nároky na starobní důchod, které vznikly před 1. lednem 1969.

(2) Výše starobního důchodu přiznaného přede dnem 1. ledna 1969 bude upravena podle tohoto zákona (čl. II č. 4 a čl. III č. 4), jestliže při původním vyměření starobního důchodu byl nárok na zvýšení důchodu za dobu dalšího zaměstnání (pracovní činnosti) po vzniku nároku na důchod omezen v důsledku ustanovení § 18 odst. 1, § 101 odst. 1 a § 131 odst. 5 zákona č. 101/1964 Sb. anebo podle § 47 odst. 1 zákona č. 103/1964 Sb., popřípadě obdobných předpisů platných před uvedeným dnem.

(3) Pro důchody účastníků odboje a pozůstalých po nich, na něž vznikl nárok před 1. lednem 1969, platí ustanovení § 107b, § 107f odst. 3, § 107g až 107j zákona č. 101/1964 Sb. ve znění tohoto zákona (čl. II č. 16), jakož i ustanovení § 74 b, § 74 e odst. 3, § 74 f až 74 i zákona č. 103/1964 Sb., ve znění tohoto zákona (čl. III č. 12). Ustanovení § 107 g odst. 4 části věty před středníkem platí též, jde-li o starobní nebo invalidní důchod přiznaný podle zákona č. 89/1952 Sb., o důchodovém zaopatření příslušníků ozbrojených sil; přitom se vychází z průměrného výdělku (§ 133 odst. 2 zákona č. 101/1964 Sb.) neomezeného podle § 9 odst. 3 téhož zákona a sníženého o částku rovnou dani ze mzdy stanovené ke dni vzniku nároku na důchod. Při přiznávání zvýšení důchodu podle § 107 f odst. 3 (§ 74 e odst. 3) se z dosavadního důchodu odečte

- a) částka odpovídající zvýšení důchodu za odbojové činnosti podle dříve platných předpisů, pokud byla tato doba započtena do doby zaměstnání (pracovní činnosti) ve větším rozsahu, než skutečně trvala, a zhodnocena výhodněji než jiná náhradní doba,

- b) částka, o kterou byl důchod po 30. dubnu 1959 zvýšen podle směrnic o zvyšování některých nízkých důchodů.

(4) Pro důchody účastníků odboje a pozůstalých po nich, na něž vznikl nárok v době od 1. ledna 1957 do 31. prosince 1968 a před touto dobou též pro důchody těchto účastníků přiznané podle zákona č. 89/1952 Sb. platí též ustanovení § 107d a 107e zákona č. 101/1964 Sb., jakož i ustanovení § 74d zákona č. 103/1964 Sb., ve znění tohoto zákona. Přitom se podmínka potřebné doby zaměstnání (pracovní činnosti) pro vznik nároku na důchod, výše základní výměry a její zvýšení za každý rok zaměstnání (pracovní činnosti), popřípadě omezení tohoto zvýšení procentní hranicí, posuzuje podle předpisů platných v době, kdy vznikl nárok na dosavadní důchod. Jde-li o účastníka odboje I. nebo II. skupiny, platí též ustanovení § 107f (§ 74e) uvedeného zákona pro výši základní výměry plného starobního důchodu, pro její zvýšení za každý rok zaměstnání (pracovní činnosti), popřípadě pro omezení tohoto zvýšení procentní hranicí; to platí obdobně pro invalidní důchod (§ 23 odst. 1 a § 102 odst. 1 zákona č. 101/1964 Sb., § 54 odst. 1 a 2 zákona č. 103/1964 Sb.), na nějž vznikl nárok po 31. prosinci 1964. Za dobu dalšího zaměstnání (pracovní činnosti) po splnění podmínek nároku na starobní důchod v důsledku snížení věku potřebného pro tento nárok se starobní důchod zvyšuje podle předpisů o zvyšování starobního důchodu za dobu dalšího zaměstnání (pracovní činnosti) platných v době výkonu tohoto zaměstnání (pracovní činnosti).

(5) Vdovský důchod po účastníku odboje činí 60 % důchodu, na který by zemřelý měl nárok podle předchozích odstavců; sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí 30 % uvedeného důchodu zemřelého.

(6) Důchody, na něž vznikl nárok před 1. lednem 1969, se upraví podle předchozích odstavců na žádost důchodce, nejdříve však počínajíc splátkou důchodu splatnou v lednu 1969.

(7) Účastníku odboje, který v důsledku hodnocení doby odbojové činnosti podle tohoto zákona nesplňuje podmínku potřebné doby zaměstnání (pracovní činnosti) pro vznik nároku na starobní důchod, se započte doba odbojové činnosti do potřebné doby zaměstnání (pracovní činnosti) pro nárok na starobní důchod podle ustanovení platných před 1. lednem 1969.