LegalizeHistorie novel
Zákon o sociálním zabezpečení
43 verzí
· 1988-06-16
2010-12-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
2008-12-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
2007-02-19
Zákon č. 100/1988 Sb.
2006-12-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
2006-08-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
2006-06-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
2006-02-26
Zákon č. 100/1988 Sb.
2005-09-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
2005-05-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
2004-09-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
2004-05-06
Zákon č. 100/1988 Sb.
2002-12-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
2002-09-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
2002-06-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
2000-12-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
2000-06-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
2000-03-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
1998-07-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
1998-07-12
Zákon č. 100/1988 Sb.
1997-06-25
Zákon č. 100/1988 Sb.
1995-12-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
1995-09-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
1995-06-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
1994-12-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
1994-11-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
1994-09-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
1994-03-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
1993-12-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
1993-10-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
1993-06-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
1993-02-28
Zákon č. 100/1988 Sb.
1992-12-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
Změny ze dne 1992-12-31
@@ -16,9 +16,9 @@
(4) Dávky sociálního zabezpečení se zvyšují v závislosti na růstu příjmů z pracovní činnosti a v souladu s růstem životní úrovně pracujících.
(5) Občané, kteří zaměstnávají jiné občany, platí pojistné na jejich důchodové zabezpečení podle zvláštního předpisu.^19)
(6) Osoby samostatně výdělečně činné jsou účastny nemocenského a důchodového zabezpečení na základě placení pojistného.
(5) Organizace a občané platí na sociální zabezpečení pojistné, a to v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním zákonem.^30)
(6) Příjmy a výdaje sociálního zabezpečení jsou součástí státního rozpočtu České republiky.
##### § 2
@@ -30,12 +30,28 @@
- b) sociální péči,
- c) nemocenské zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, zejména podnikatelů, umělců, kteří svou činnost nevykonávají v pracovněprávním vztahu, a samostatně hospodařících rolníků.
- c) nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných,
- d) zabezpečení občanů konajících službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a členů jejich rodin státními dávkami.
(2) Zabezpečení léčebně preventivní péčí, nemocenské zabezpečení, zabezpečení rodiny, matek a dětí dalšími dávkami a zabezpečení některých skupin pracujících zvláštními sociálními dávkami upravují zvláštní předpisy.^1)
(3) Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely sociálního zabezpečení považují:
- a) občané provozující zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách,^31)
- b) občané provozující živnost,^32)
- c) občané provozující podnikání podle zvláštních předpisů,^33)
- d) občané vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon),^34) pokud tuto činnost podle svého prohlášení vykonávají soustavně,
- e) společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností,^35)
- f) občané vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,^36) pokud tuto činnost vykonávají soustavně.
(4) Za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jsou sociálního zabezpečení podle tohoto zákona účastny, nestanoví-li se dále jinak, spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných (dále jen „spolupracující osoby“), za něž se pro účely sociálního zabezpečení považují manželé a od skončení povinné školní docházky též děti osob samostatně výdělečně činných uvedených v odstavci 3 písm. a) až c), jestliže se podílejí na jejich samostatné výdělečné činnosti a nejde o pracovněprávní vztah.
##### § 3
#### Účastníci právních vztahů sociálního zabezpečení
@@ -56,7 +72,7 @@
#### Organizace
Organizacemi se pro účely předpisů sociálního zabezpečení rozumějí právnické osoby a občané, kteří zaměstnávají jiné občany (§ 1 odst. 5).
Organizacemi se pro účely předpisů sociálního zabezpečení rozumějí právnické osoby a občané, kteří zaměstnávají jiné občany.
## ČÁST DRUHÁ
@@ -74,13 +90,13 @@
- a) pracovníci v pracovním poměru,
- b) členové jednotných zemědělských družstev,
- c) členové výrobních družstev,
- d) občané, kteří mají v důchodovém zabezpečení podle tohoto zákona práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru, zejména uvolnění poslanci zastupitelských sborů, uvolnění členové výborů lidové kontroly, soudci z povolání, prokurátoři, studenti a žáci, vědečtí a umělečtí aspiranti, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, občané vykonávající práce na základě dohody o pracovní činnosti,
- e) vojáci z povolání, příslušníci Sboru národní bezpečnosti a příslušníci sborů nápravné výchovy,
- b) členové družstev, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
- c) společníci společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditních společností, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
- d) občané, kteří mají v důchodovém zabezpečení podle tohoto zákona práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru, zejména uvolnění poslanci zastupitelských sborů, soudci z povolání, prokurátoři, studenti a žáci, vědečtí aspiranti, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, občané vykonávající práce na základě dohody o pracovní činnosti,
- e) vojáci z povolání, příslušníci Policie České republiky, příslušníci Vězeňské služby České republiky a příslušníci ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb,
- f) osoby samostatně výdělečně činné.
@@ -88,7 +104,7 @@
- a) občané, kteří dosáhli věku 65 let nebo se stali invalidními,
- b) občané konající službu v ozbrojených silách, kteří nejsou vojáky z povolání, účastníci civilní obrany, branné výchovy nebo přípravy k obraně Československé socialistické republiky, účastníci krátkodobých nebo neplacených brigád, dobrovolní požárníci, dárci krve, dobrovolní zdravotníci Československého červeného kříže, účastníci organizované tělesné výchovy a další občané uvedení v prováděcím předpisu, kteří se stali částečně invalidními následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých za zvláštních okolností uvedených v tomto zákoně nebo v prováděcím předpisu.
- b) občané konající službu v ozbrojených silách, kteří nejsou vojáky z povolání, účastníci civilní obrany, branné výchovy nebo přípravy k obraně České republiky.
(3) Důchodového zabezpečení jsou účastni v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím předpisem též pozůstalí po pracujících a občanech uvedených v odstavcích 1 a 2 a pozůstalí po důchodcích.
@@ -124,8 +140,6 @@
- d) další dávky poskytované důchodcům
- 1. lázeňská péče,
- 2. podpora při narození dítěte,
- 3. pohřebné.
@@ -146,21 +160,25 @@
- a) pracovní (učební) poměr,
- b) členství v jednotném zemědělském družstvu,
- c) členství ve výrobním družstvu,
- b) členství v družstvu, jestliže členové družstva nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
- c) členství v jednotném zemědělském družstvu, zemědělském družstvu a ve výrobním družstvu,
- d) činnost, po kterou občané mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru [§ 6 odst. 1 písm. d)], a to v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem,
- e) služba vojáků z povolání, příslušníků Sboru národní bezpečnosti, příslušníků sborů nápravné výchovy a příslušníků dřívějších ozbrojených sborů,
- e) služba vojáků z povolání, příslušníků Policie České republiky, příslušníků Vězeňské služby České republiky a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb a příslušníků dřívějších ozbrojených sborů a služeb,
- f) studium po skončení povinné školní docházky,
- g) činnost osob samostatně výdělečně činných, a to v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím předpisem.
(2) Pracovní poměr se hodnotí jako zaměstnání, pokud zakládal nemocenské pojištění; nezakládal-li pracovní poměr nemocenské pojištění v době svého trvání, hodnotí se jako zaměstnání, jestliže by zakládal nemocenské pojištění podle předpisů platných v době vzniku nároku na důchod. To platí obdobně pro učební poměr, členství ve výrobním družstvu a činnost uvedenou v odstavci 1 písm. d).
(3) Členství v jednotném zemědělském družstvu se hodnotí jako zaměstnání, pokud zakládalo zabezpečení v nemoci podle předpisů o zabezpečení v nemoci členů jednotných zemědělských družstev. Členství v jednotném zemědělském družstvu před 1. říjnem 1988 se hodnotí jako zaměstnání, jestliže pracovní činnost v něm zakládala důchodové zabezpečení podle předpisů platných před tímto dnem.
- g) činnost osob samostatně výdělečně činných,
- h) činnost společníků společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni.
(2) Pracovní poměr se hodnotí jako zaměstnání, pokud zakládal nemocenské pojištění; nezakládal-li pracovní poměr nemocenské pojištění v době svého trvání, hodnotí se jako zaměstnání, jestliže by zakládal nemocenské pojištění podle předpisů platných v době vzniku nároku na důchod. To platí obdobně pro učební poměr, členství ve výrobním družstvu a činnosti uvedené v odstavci 1 písm. b), d) a h).
(3) Členství v jednotném zemědělském družstvu a v zemědělském družstvu se hodnotí jako zaměstnání, pokud zakládalo zabezpečení v nemoci podle předpisů o zabezpečení v nemoci členů jednotných zemědělských družstev. Členství v jednotném zemědělském družstvu před 1. říjnem 1988 se hodnotí jako zaměstnání, jestliže pracovní činnost v něm zakládala důchodové zabezpečení podle předpisů platných před tímto dnem.
(4) Činnost osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob po 31. prosinci 1992 se hodnotí jako zaměstnání, pokud zakládala nemocenské pojištění; tato činnost před 1. lednem 1993 se hodnotí jako zaměstnání, pokud zakládala nemocenské zabezpečení podle předpisů platných před tímto dnem,^37) a to v rozsahu a za podmínek stanovených těmito předpisy. K činnosti osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob se přihlédne jako k době zaměstnání, bylo-li zaplaceno pojistné za celou dobu trvání pojištění (zabezpečení); nebylo-li za tuto dobu zaplaceno pojistné do dne, od něhož se přiznává nebo zvyšuje důchod, přihlédne se k ní jako k době zaměstnání až ode dne zaplacení pojistného.
##### § 9
@@ -206,7 +224,7 @@
- a) doby uvedené v § 8 odst. 1 písm. f) a v § 9 odst. 1 písm. e), jde-li o československé státní občany,
- b) doby uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až d) a g), jde-li o občany, kteří mají trvalý pobyt na území Československé federativní republiky a zaplatili za tyto doby pojistné; výše pojistného činí 20 % z vyměřovacího základu, který činí nejméně 2000 Kčs měsíčně.
- b) doby uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až d) a g), jde-li o občany, kteří mají trvalý pobyt na území Československé federativní republiky a zaplatili za tyto doby pojistné.
#### Průměrný měsíční výdělek
@@ -214,7 +232,7 @@
(1) Průměrný měsíční výdělek je měsíční průměr hrubých výdělků dosažených v pěti výdělkově nejlepších kalendářních letech v rozhodném období; připadá-li v úvahu více rozhodných období, je průměrným měsíčním výdělkem měsíční průměr hrubých výdělků z toho rozhodného období, v němž je tento průměr nejvyšší.
(2) Hrubými výdělky jsou výdělky podléhající dani ze mzdy bez odečtení této daně; prováděcí předpis stanoví, co je hrubým výdělkem občana, jehož výdělek nepodléhá dani ze mzdy, které další příjmy a za jakých podmínek jsou započitatelné do hrubých výdělků a v kterých případech je hrubým výdělkem pevně stanovená částka a výši této částky.
(2) Hrubými výdělky před 1. lednem 1993 jsou výdělky podléhající dani ze mzdy bez odečtení této daně. Hrubými výdělky po 31. prosinci 1992 jsou příjmy započitatelné podle zvláštního zákona^38) do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení, a to před odečtením daně z příjmů^39) a nesnížené o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Prováděcí předpis stanoví, co je hrubým výdělkem občana, jehož výdělek nepodléhá dani, které další příjmy jsou započitatelné do hrubých výdělků a v kterých případech je hrubým výdělkem pevně stanovená částka a jaká je její výše.
(3) Rozhodným obdobím je období deseti po sobě následujících kalendářních roků před rokem,
@@ -292,7 +310,7 @@
#### Pracovní úrazy a nemoci z povolání
(1) Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je úraz, který občan utrpěl do 31. prosince 1992 při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
(1) Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je úraz, který občan utrpěl při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
(2) Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který občan utrpěl do 31. prosince 1992
@@ -410,13 +428,15 @@
(4) Nejvyšší výměra starobního důchodu včetně zvýšení za dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod činí 3 800 Kčs měsíčně.
(5) Nejvyšší procentní výměra starobního důchodu činí
(5) Nejvyšší procentní výměra starobního důchodu přiznávaného ode dne, který spadá do období před 1. lednem 1994 činí
- a) 90 % průměrného měsíčního výdělku neomezeného podle § 12 odst. 6 a sníženého o částku, která odpovídá dani ze mzdy, kterou by z takového výdělku platil občan starší 50 let (žena starší 45 let), který nevyživuje žádnou osobu nebo vyživuje jen jednu osobu,
- b) 90 % průměrného měsíčního výdělku neomezeného podle § 12 odst. 6 a sníženého o částku odpovídající příspěvku jednotného zemědělského družstva za člena družstva na částečnou úhradu jeho sociálního zabezpečení,^5) jde-li o výdělky členů jednotných zemědělských družstev, nebo
- c) 90 % průměrného měsíčního výdělku zjištěného ze součtu zdaněných i nezdanitelných výdělků [ustanovení písmen a) a b)] a neomezeného podle § 12 odst. 6.
(6) Nejvyšší procentní výměra starobního důchodu přiznávaného ode dne po 31. prosinci 1993 činí 90 % průměrného měsíčního výdělku neomezeného podle § 12 odst. 6 a sníženého o částku, která odpovídá výši pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a dani z příjmů, které by platil pracovník v pracovním poměru z tohoto výdělku. Při stanovení výše daně z příjmu se pro tyto účely nepřihlíží k vyživovaným osobám ani invaliditě (částečné invaliditě) občana.
##### § 25
@@ -531,7 +551,7 @@
(2) Zvýšení za dobu zaměstnání uvedeného v § 14 odst. 2 písm. a) náleží i nad částky uvedené v odstavci 1 písm. c) a d), nejvýše však do částky 3 250 Kčs měsíčně.
(3) Ustanovení § 24 odst. 5 o nejvyšší procentní výměře důchodu platí obdobně.
(3) Ustanovení § 24 odst. 5 a 6 o nejvyšší procentní výměře důchodu platí obdobně; zahrnuje-li však rozhodné období kalendářní rok 1993, postupuje se vždy podle § 24 odst. 6.
##### § 32
@@ -593,13 +613,7 @@
- b) částečně invalidním následkem pracovního úrazu.
(2) Občan je částečně invalidní, jestliže pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je schopen vykonávat
- a) dosavadní nebo jiné stejně kvalifikované zaměstnání jen za zvlášť ulehčených pracovních podmínek, nebo
- b) jen jiné zaměstnání méně kvalifikované
a v důsledku toho jeho výdělek podstatně poklesl.
(2) Občan je částečně invalidní, jestliže pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je schopen vykonávat zaměstnání jen za zvlášť ulehčených pracovních podmínek nebo jiné než dosavadní zaměstnání s podstatně menšími požadavky na fyzické nebo psychické schopnosti, a v důsledku toho jeho výdělek podstatně poklesl.
(3) Občan je částečně invalidní také tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky, i když jeho výdělek podstatně nepoklesl; zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky vymezí prováděcí předpis.
@@ -689,9 +703,9 @@
##### § 44
#### Souběh důchodu za výsluhu let s příjmem z výdělečné činnosti
(1) Je-li poživatel důchodu za výsluhu let výdělečně činný, krátí se důchod za výsluhu let o částku, o kterou úhrn důchodu za výsluhu let a průměru hrubých příjmů z výdělečné činnosti převyšuje průměrný měsíční výdělek neomezený podle § 12 odst. 6.
#### Souběh důchodu za výsluhu let s příjmem
(1) Je-li poživatel důchodu za výsluhu let výdělečně činný, krátí se důchod za výsluhu let o částku, o kterou úhrn důchodu za výsluhu let a průměru příjmů převyšuje průměrný měsíční výdělek neomezený podle § 12 odst. 6.
(2) Určení příjmu z výdělečné činnosti a způsob krácení důchodu za výsluhu let s tímto příjmem stanoví prováděcí předpis.
@@ -759,11 +773,11 @@
##### § 48
#### Souběh vdovského důchodu s příjmem z výdělečné činnosti
(1) Je-li vdova výdělečně činná, krátí se vdovský důchod o polovinu částky, o kterou úhrn vdovského důchodu a průměru hrubých příjmů z výdělečné činnosti dosažených za období nepřesahující 12 kalendářních měsíců převyšuje částku 1 500 Kčs měsíčně; po uplynutí tohoto období se výše kráceného důchodu podle skutečně dosažených výdělků zpětně neupravuje.
(2) Určení příjmu z výdělečné činnosti a způsob krácení vdovského důchodu při souběhu s tímto příjmem stanoví prováděcí předpis.
#### Souběh vdovského důchodu s příjmem
(1) Je-li vdova výdělečně činná, krátí se vdovský důchod o polovinu částky, o kterou úhrn vdovského důchodu a průměru příjmů dosažených za období nepřesahující 12 kalendářních měsíců převyšuje částku 1 500 Kčs měsíčně; po uplynutí tohoto období se výše kráceného důchodu podle skutečně dosažených výdělků zpětně neupravuje.
(2) Určení příjmu a způsob krácení vdovského důchodu při souběhu s tímto příjmem stanoví prováděcí předpis.
(3) Vdovský důchod se nekrátí výdělečně činné vdově
@@ -931,7 +945,7 @@
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí jen tehdy, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva.
(4) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může v dohodě s ostatními zúčastněnými orgány stanovit, zejména z důvodů mezistátní vzájemnosti, odchylky od ustanovení odstavců 1 a 2 ve prospěch poživatelů důchodů.
(4) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky může v dohodě s ostatními zúčastněnými orgány stanovit, zejména z důvodů mezistátní vzájemnosti, odchylky od ustanovení odstavců 1 a 2 ve prospěch poživatelů důchodů.
##### § 58a
@@ -1072,7 +1086,7 @@
(3) Nejnižší výměra částečného invalidního důchodu účastníka odboje činí polovinu nejnižší výměry invalidního důchodu.
(4) Nejvyšší procentní výměra starobního a invalidního důchodu účastníka odboje činí 100 % průměrného měsíčního výdělku uvedeného v § 24 odst. 5; to však neplatí, jde-li o starobní nebo invalidní důchod náležející v nejnižší výměře.
(4) Nejvyšší procentní výměra starobního a invalidního důchodu účastníka odboje činí 100 % průměrného měsíčního výdělku uvedeného v § 24 odst. 5 a 6, popřípadě v § 31 odst. 3; to však neplatí, jde-li o starobní nebo invalidní důchod náležející v nejnižší výměře.
(5) Nejvyšší výměry úhrnů vyplácených důchodů činí 3 800 Kčs měsíčně, je-li jedním z vyplácených důchodů starobní, invalidní nebo částečný invalidní důchod účastníka odboje.
@@ -1209,7 +1223,7 @@
##### § 72
(1) Lázeňská péče, podpora při narození dítěte a pohřebné se poskytují poživatelům důchodů a jejich rodinným příslušníkům uvedeným v § 54 odst. 8 za podmínek a ve výši jako pracujícím v pracovním poměru podle předpisů o nemocenském pojištění, pokud podmínky pro jejich poskytnutí byly splněny v době trvání nároku na důchod nebo v ochranné lhůtě a nelze-li je poskytnout podle předpisů o nemocenském pojištění nebo jiných předpisů nemocenského zabezpečení.
(1) Podpora při narození dítěte a pohřebné se poskytují poživatelům důchodů a jejich rodinným příslušníkům uvedeným v § 54 odst. 7 za podmínek a ve výši jako pracujícím v pracovním poměru podle předpisů o nemocenském pojištění, pokud podmínky pro jejich poskytnutí byly splněny v době trvání nároku na důchod nebo v ochranné lhůtě a nelze-li je poskytnout podle předpisů o nemocenském pojištění.
(2) Ochranná lhůta činí 42 dnů ode dne, kterým zanikl nárok na důchod. U žen, kterým zanikl nárok na důchod v době těhotenství, činí ochranná lhůta šest měsíců.
@@ -1367,7 +1381,11 @@
##### § 93
Za pobyt v ústavech sociální péče hradí občané náklady za stravu, bydlení a nezbytné služby. Výši nákladů, způsob jejich úhrady a případy, kdy se úhrada nákladů nepožaduje, stanoví prováděcí předpis.
(1) Za pobyt v ústavech sociální péče hradí občané náklady za stravu, bydlení a nezbytné služby. Výši nákladů, způsob jejich úhrady a případy, kdy se úhrada nákladů nepožaduje, stanoví prováděcí předpis.
(2) Po úhradě nákladů za pobyt v ústavu sociální péče pro dospělé občany musí občanu zůstat z jeho příjmů aspoň 25 % částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb stanovené zvláštním zákonem.^40)
(3) Ustanovení předchozích odstavců se vztahují na ústavy sociální péče zřizované ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky, okresními úřady a obcemi.
## ČÁST ČTVRTÁ
@@ -1483,7 +1501,7 @@
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí jen tehdy, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva.
(4) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může v dohodě s ostatními zúčastněnými ústředními orgány stanovit výnosem podmínky pro nárok a výplatu dávek odchylně od ustanovení odstavců 1 a 2 nebo může povolit výjimky z ustanovení odstavců 1 a 2.
(4) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky může v dohodě s ostatními zúčastněnými ústředními orgány stanovit výnosem podmínky pro nárok a výplatu dávek odchylně od ustanovení odstavců 1 a 2 nebo může povolit výjimky z ustanovení odstavců 1 a 2.
##### § 104
@@ -1814,7 +1832,7 @@
- c) 2 900 Kčs.
(5) Ustanovení § 24 odst. 2 až 5 platí i zde.
(5) Ustanovení § 24 odst. 2 až 6 platí i zde.
##### § 134
@@ -2000,19 +2018,135 @@
## ČÁST ŠESTÁ
#### SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH
#### NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH
### HLAVA PRVNÍ
#### OBECNÁ USTANOVENÍ
##### § 145a
Pro nemocenské a důchodové zabezpečení osob samostatně výdělečně činných platí ostatní ustanovení tohoto zákona a předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců, pokud se v tomto zákoně nebo v prováděcím předpisu nestanoví jinak.
(1) Osoba samostatně výdělečně činná (§ 2 odst. 3 a 4), která vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky a splňuje dále stanovené podmínky, je nemocensky pojištěna (dále jen „pojištěna“).
(2) Pro nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných platí ustanovení předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců, pokud se dále nestanoví jinak.
(3) Osoba samostatně výdělečně činná je podle tohoto zákona pojištěna jen jednou, i když vykonává několik činností uvedených v § 2 odst. 3.
### HLAVA DRUHÁ
#### ÚČAST NA NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ
##### § 145b
(1) Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit na své nemocenské a důchodové zabezpečení pojistné a podávat přihlášky a odhlášky k tomuto zabezpečení; to neplatí, jestliže osoba samostatně výdělečně činná bude vykonávat činnost tak malého rozsahu, že její příjem nemá dosahovat 9 600 Kčs ročně, nebo je-li již účastna nemocenského a důchodového zabezpečení z jiného důvodu anebo pobírá-li starobní nebo invalidní důchod.
(2) Výše pojistného činí 25 % z přihlášeného vyměřovacího základu, který činí nejméně 2000 Kčs měsíčně; pojistné se platí za stanovené období dopředu.
(3) Za nesplnění nebo porušení povinností vyplývajících z předpisů sociálního zabezpečení může příslušný orgán sociálního zabezpečení uložit osobě samostatně výdělečně činné pokuty až do souhrnné částky 10 000 Kčs v kalendářním roce.
(1) Pojištění osoby samostatně výdělečně činné vzniká dnem, v němž zahájila nebo znovu zahájila (dále jen „zahájila“) samostatnou výdělečnou činnost, nejdříve však dnem, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat.
(2) Při zahájení samostatné výdělečné činnosti je osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce, v němž zahájila svou činnost, pojištěna až do 31. prosince tohoto roku. Zahájila-li osoba samostatně výdělečně činná svou činnost před 1. říjnem, je pojištěna v následujícím kalendářním roce, a to až do dne podání odhlášky z pojištění (§ 145c odst. 2). Zahájila-li osoba samostatně výdělečně činná svou činnost po 30. září, je pojištěna po celý následující kalendářní rok a v dalším kalendářním roce, a to až do dne podání odhlášky z pojištění (§ 145c odst. 2) v tomto dalším kalendářním roce.
##### § 145c
(1) Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce pojištěna, pokud se v § 145b odst. 2 nestanoví jinak, dosáhl-li její příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení^41) (dále jen „příjem“) v předchozím kalendářním roce částky dvanáctinásobku minimální mzdy; tato částka se sníží o částku minimální mzdy za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc netrvalo pojištění osoby samostatně výdělečně činné nebo v němž takové osobě za celý měsíc náleželo nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství. Pokud však osoba samostatně výdělečně činná, která nesplňuje podmínku stanovené výše příjmu, nepodala odhlášku z pojištění, je nadále účastna pojištění podle tohoto zákona. Minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy za měsíc pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou,^42) která je platná 1. ledna kalendářního roku, v němž se posuzuje účast na pojištění.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná, jejíž příjem v předchozím kalendářním roce nedosáhl výše uvedené v odstavci 1, je na základě odhlášky vyňata z pojištění od toho měsíce, za který nebylo zaplaceno pojistné.
(3) Pojištění osoby samostatně výdělečně činné, která byla podle odstavce 2 vyňata z pojištění, vzniká znovu dnem 1. ledna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž její příjem dosáhl výše uvedené v odstavci 1. Přihlášku k pojištění je osoba samostatně výdělečně činná povinna podat nejpozději do 30. června kalendářního roku, v němž vzniklo pojištění, a to spolu s výpisem z daňového přiznání za kalendářní rok, v němž její příjem dosáhl výše uvedené v odstavci 1; do osmi dnů od podání přihlášky je povinna zaplatit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti^30) (dále jen „pojistné“) za dobu od 1. ledna.
##### § 145d
(1) Osoba samostatně výdělečně činná, které byl pozastaven výkon její činnosti,^43) je na tuto dobu vyňata z pojištění.
(2) Pokud osoba samostatně výdělečně činná přeruší svou samostatnou výdělečnou činnost na dobu nepřesahující 12 měsíců z důvodu výkonu služby v ozbrojených silách nebo civilní služby, péče o dítě nebo z jiných vážných dlouhodobých důvodů, je na základě odhlášky vyňata z pojištění dnem jejího podání, avšak jen na dobu, za kterou ještě nebylo zaplaceno pojistné; za dobu před podáním odhlášky je vyňata jen se souhlasem příslušného orgánu sociálního zabezpečení provádějícího nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných.^44)
(3) Pokud osoba samostatně výdělečně činná do 12 měsíců po zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost znovu zahájila tuto činnost na základě nového oprávnění ke stejnému nebo obdobnému předmětu podnikání, považuje se doba před opětovným zahájením samostatné výdělečné činnosti za vynětí z pojištění.
##### § 145e
Pojištění osoby samostatně výdělečně činné zaniká dnem
- a) zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
- b) kdy přestala samostatnou výdělečnou činnost vykonávat soustavně, pokud jde o osoby uvedené v § 2 odst. 3 písm. d) a f), nebo
- c) podání odhlášky z pojištění, pokud jde o osobu, která přerušuje výkon samostatné výdělečné činnosti na dobu delší 12 měsíců po dni podání odhlášky.
##### § 145f
(1) Po dobu vynětí z pojištění osoby samostatně výdělečně činné je vyňata z pojištění i její spolupracující osoba.
(2) Dnem zániku pojištění osoby samostatně výdělečně činné zaniká pojištění i její spolupracující osoby.
### HLAVA TŘETÍ
#### ROZSAH DÁVEK A PODMÍNKY JEJICH POSKYTOVÁNÍ
##### § 145g
Z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se poskytují tyto dávky:
- a) nemocenské,
- b) peněžitá pomoc v mateřství,
- c) podpora při narození dítěte,
- d) přídavky na děti,
- e) pohřebné.
##### § 145h
(1) Osoba samostatně výdělečně činná má nárok na dávky nemocenského pojištění, jen pokud zaplatila pojistné za celou dobu trvání pojištění, včetně doby, po kterou se mají dávky vyplácet, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3, a jsou-li splněny ostatní podmínky stanovené pro nárok na ně. Nárok na dávky nemocenského pojištění však zaniká vynětím z pojištění podle § 145c odst. 2 a § 145d odst. 2.
(2) Je-li dlužné pojistné doplaceno do jednoho roku ode dne, kdy by jinak vznikl nárok na dávku nemocenského pojištění, považuje se podmínka zaplacení pojistného za splněnou.
(3) Zaplacení pojistného pro nárok na dávky nemocenského pojištění se nevyžaduje za dobu po zániku pojištění a po dobu vynětí z pojištění podle § 145d odst. 1.
(4) Ochranná lhůta neplyne při vynětí z pojištění podle § 145d odst. 2.
##### § 145i
Přídavky na děti, podpora při narození dítěte a pohřebné se neposkytnou z nemocenského pojištění podle tohoto zákona, pokud náležejí tyto dávky podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců nebo o nemocenské péči v ozbrojených silách.
### HLAVA ČTVRTÁ
#### NEMOCENSKÉ
##### § 145j
(1) Nemocenské náleží osobě samostatně výdělečně činné, která je uznána dočasně neschopnou k výkonu své dosavadní samostatné výdělečné činnosti pro nemoc nebo úraz nebo z důvodu poskytování lázeňské péče (dále jen „pracovní neschopnost“); za pracovní neschopnost se považuje též přijetí osoby samostatně výdělečně činné do ústavní péče ve zdravotnickém zařízení. Nemocenské náleží též, byla-li osobě samostatně výdělečně činné nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem (dále jen „karanténa“).
(2) Nemocenské podle odstavce 1 náleží, pokud osoba samostatně výdělečně činná nevykonává po dobu pracovní neschopnosti nebo karantény samostatnou výdělečnou činnost.
##### § 145k
(1) Nemocenské náleží za kalendářní dny od prvního dne pracovní neschopnosti a stanoví se z denního vyměřovacího základu, nejvýše však z částky 190 Kčs.
(2) Denním vyměřovacím základem je průměr připadající na kalendářní den z úhrnu vyměřovacích základů spadajících do rozhodného období. Zjištěný denní vyměřovací základ se nemění, i když osoba samostatně výdělečně činná doplácí pojistné podle § 15 odst. 2 zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Vyměřovacím základem je vyměřovací základ^45) pro pojistné.
(3) Rozhodným obdobím je kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikla pracovní neschopnost, pokud není dále stanoveno jinak.
(4) Vzniklo-li pojištění v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž vznikla pracovní neschopnost, je rozhodným obdobím doba od prvního dne kalendářního měsíce, v němž vzniklo pojištění, do konce předcházejícího kalendářního roku, pokud v této době pojištění trvalo aspoň tři kalendářní měsíce. Trvalo-li pojištění v předchozím kalendářním roce méně než tři kalendářní měsíce, je rozhodným obdobím doba od prvního dne kalendářního měsíce, v němž vzniklo pojištění, do konce kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost.
(5) Vzniklo-li pojištění v kalendářním roce, v němž vznikla pracovní neschopnost, je rozhodným obdobím doba od prvního dne kalendářního měsíce, v němž vzniklo pojištění, do konce kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost. Vzniklo-li však pojištění v kalendářním měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost, je rozhodným obdobím tento kalendářní měsíc.
(6) Denní vyměřovací základ zjištěný při vzniku pracovní neschopnosti platí po celou dobu jejího trvání, a to i tehdy, přechází-li tato neschopnost do následujícího kalendářního roku.
(7) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro stanovení nemocenského při karanténě.
### HLAVA PÁTÁ
#### PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ
##### § 145l
Peněžitá pomoc v mateřství náleží ode dne, od kterého osoba samostatně výdělečně činná již nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.
### HLAVA ŠESTÁ
#### PŘÍDAVKY NA DĚTI
##### § 145m
Pro nárok na přídavky na děti se podmínky pracovního úvazku a odpracované doby považují za splněny, pokud osoba samostatně výdělečně činná je pojištěna podle tohoto zákona.
## ČÁST SEDMÁ
@@ -2022,7 +2156,7 @@
#### OBECNÉ USTANOVENÍ
##### § 145d
##### § 145n
Ze zabezpečení občanů konajících službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a členů jejich rodin se poskytují tyto státní dávky:
@@ -2036,7 +2170,7 @@
#### ZAOPATŘOVACÍ PŘÍSPĚVEK
##### § 145e
##### § 145o
(1) Zaopatřovací příspěvek náleží, koná-li občan základní (náhradní) službu v ozbrojených silách České a Slovenské Federativní Republiky nebo civilní službu^20) místo této služby (dále jen „voják“),
@@ -2060,7 +2194,7 @@
(2) Zaopatřovací příspěvek náleží oprávněným uvedeným v odstavci 1 také tehdy, nemá-li občan nárok na zabezpečení při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách a při výkonu civilní služby konané místo vojenského cvičení.
##### § 145f
##### § 145p
(1) Zaopatřovací příspěvek činí měsíčně
@@ -2070,7 +2204,7 @@
(2) Splňuje-li oprávněný podmínky pro poskytování zaopatřovacího příspěvku z různých důvodů, náleží jen jeden zaopatřovací příspěvek, a to vyšší.
##### § 145g
##### § 145r
(1) Zaopatřovací příspěvek dítěte se vyplácí tomu, kdo má dítě v přímém zaopatření; zaopatřovací příspěvek dítěte, které je v zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež s celoročním nebo týdenním pobytem z jiných důvodů než z důvodů léčení, popřípadě z důvodu plnění povinné školní docházky nebo přípravy pro budoucí povolání, se vyplácí tomuto ústavu.
@@ -2086,7 +2220,7 @@
#### PŘÍSPĚVEK NA ÚHRADU ZA UŽÍVÁNÍ BYTU
##### § 145h
##### § 145s
(1) Vojáku náleží příspěvek na úhradu za užívání bytu. Tento příspěvek náleží také tehdy, nemá-li občan nárok na zabezpečení při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách a při civilní službě konané místo vojenského cvičení.
@@ -2102,7 +2236,7 @@
#### NÁHRADA VÝDĚLKU PŘI SLUŽBĚ V OZBROJENÝCH SILÁCH A PŘI CIVILNÍ SLUŽBĚ
##### § 145i
##### § 145t
(1) Náhrada výdělku náleží osobám samostatně výdělečně činným při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách a při civilní službě konané místo vojenského cvičení.
@@ -2124,7 +2258,7 @@
#### SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
##### § 145j
##### § 145u
(1) Zaopatřovací příspěvek a příspěvek na úhradu za užívání bytu náleží od prvního dne služby; splní-li se podmínky pro nárok na tento příspěvek teprve po nástupu služby, vzniká nárok dnem splnění podmínek. Má-li však voják nárok na náhradu mzdy (příjmu) za dobu po nástupu služby, náleží příspěvek až ode dne následujícího po posledním dni, za který ještě náležela tato náhrada.
@@ -2406,7 +2540,13 @@
##### § 177
Pro účely tohoto zákona se za příslušníky Sboru národní bezpečnosti považují též příslušníci Federální bezpečnostní informační služby a policisté zařazení v policejních sborech^28) a za příslušníky Sboru nápravné výchovy se považují též příslušníci Sboru vězeňské a justiční stráže.^29)
Pro účely tohoto zákona se za příslušníky Sboru národní bezpečnosti považují též příslušníci bezpečnostní informační služby a policisté zařazení v policejních sborech^28) a za příslušníky Sboru nápravné výchovy se považují též příslušníci Vězeňské služby České republiky.^29)
##### § 177a
(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky vydá vyhlášku podle § 6 odst. 2 a 3, § 8 odst. 1, § 9 odst. 2, § 12 odst. 2, 3 a 7, § 19 odst. 3, § 23 odst. 3, § 37 odst. 3, § 41 odst. 2, § 44 odst. 2, § 48 odst. 2, § 54 odst. 9, § 59 odst. 3, § 92 odst. 2, § 93 odst. 1, § 94 odst. 1, § 100 odst. 2, § 108 odst. 2, § 120 odst. 7, § 131 odst. 3 a § 142 odst. 5.
(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky stanoví vyhláškou, kteří občané mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru, bližší podmínky jejich účasti na tomto zabezpečení, které další doby se považují za doby zaměstnání a náhradní doby, co se považuje za dobu zaměstnání v cizině, které osoby se považují za blízké osoby, co se považuje za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, za zvlášť ulehčené pracovní podmínky a mimořádné podmínky pro nárok na invalidní a částečný invalidní důchod, podstatný pokles výdělku a bližší úpravu jednotlivých podmínek invalidity a částečné invalidity, úpravu srovnatelného výdělku o přepočítací koeficient, co se považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání, které dítě se považuje za dlouhodobě těžce zdravotně postižené, co se rozumí pobytem dítěte v zařízení, výchovou dítěte a péčí nahrazující péči rodičů, souběh nároků na výchovné a přídavky na děti a doplatek k výchovnému, způsob vzájemného zúčtování dávek při jejich souběhu nebo zpětné výplatě, kdy je občan částečně, převážně nebo úplně bezmocný, výši úhrady v ústavech sociální péče pro mládež a výši kapesného v ústavech sociální péče a podmínky poskytování úrazových důchodů, zaopatřovacích požitků vojenských a válečných poškozenců, přídavků za zranění a příspěvků přiznaných podle § 6 zákona č. 16/1947 Sb., které byly přiznány podle předpisů platných před 1. lednem 1957.
##### § 178
@@ -2476,8 +2616,6 @@
^18) § 13 odst. 1 a 3 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, a obdobná ustanovení dříve platných předpisů.
^19) § 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 110/1990 Sb.
^20) Zákon č. 73/1990 Sb., o civilní službě.
^21) § 12 a násl. zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
@@ -2496,4 +2634,36 @@
^28) Zákon č. 244/1991 Sb., o Federální bezpečnostní informační službě a o používání zpravodajských prostředků. Zákon č. 333/1991 Sb., o Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie. Zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
^29) Zákon Slovenské národní rady č. 79/1992 Sb., o Sboru vězeňské a justiční stráže Slovenské republiky.
^29) Zákon ČNR č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě České republiky.
^30) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.
^31) § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.
^32) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
^33) Např. zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované.
^34) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. a zákona č. 468/1991 Sb.
^35) § 76 a 93 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
^36) § 7 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
^37) § 145a a násl. zákona č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 61 a násl. vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
^38) § 5 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 589/1992 Sb.
^39) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
^40) § 3 odst. 2 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.
^41) § 7 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
^42) § 4 odst. 4 věta druhá a třetí zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku. Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.
^43) Např. § 58 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), § 7 zákona ČNR č. 128/1990 Sb., § 9 zákona ČNR č. 209/1990 Sb.
^44) § 6 odst. 4 písm. a) č. 1 zákona ČNR č. 582/1991 Sb.
^45) § 5 odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.
1992-05-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
1992-03-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
1991-12-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
1991-11-28
Zákon č. 100/1988 Sb.
1991-07-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
1991-06-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
1991-02-28
Zákon č. 100/1988 Sb.
1991-01-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
1990-06-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
1990-04-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
1988-09-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
původní verze
Text k tomuto datu