LegalizeHistorie novel
Zákon o sociálním zabezpečení
43 verzí
· 1988-06-16
2010-12-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
2008-12-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
2007-02-19
Zákon č. 100/1988 Sb.
2006-12-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
2006-08-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
2006-06-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
2006-02-26
Zákon č. 100/1988 Sb.
2005-09-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
2005-05-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
2004-09-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
2004-05-06
Zákon č. 100/1988 Sb.
2002-12-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
2002-09-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
2002-06-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
2000-12-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
2000-06-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
2000-03-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
1998-07-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
1998-07-12
Zákon č. 100/1988 Sb.
1997-06-25
Zákon č. 100/1988 Sb.
1995-12-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
1995-09-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
1995-06-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
1994-12-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
1994-11-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
1994-09-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
1994-03-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
1993-12-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
1993-10-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
1993-06-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
1993-02-28
Zákon č. 100/1988 Sb.
1992-12-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
1992-05-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
1992-03-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
1991-12-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
1991-11-28
Zákon č. 100/1988 Sb.
1991-07-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
Změny ze dne 1991-07-31
@@ -8,21 +8,17 @@
#### Základní zásady
(1) Socialistická společnost vytváří rozvojem společenské výroby předpoklady ke zlepšování životních a pracovních podmínek a k všestrannému uspokojování hmotných a kulturních potřeb občanů a je základem životních a sociálních jistot občanů jak v době jejich pracovní činnosti, tak i v době, kdy pro stáří nebo nepříznivý zdravotní stav nemohou uspokojovat své potřeby z vlastní práce nebo kdy z jiných důvodů potřebují pomoc společnosti.
(2) Právo na sociální zabezpečení podle tohoto zákona se zaručuje všem občanům. Dávky a služby sociálního zabezpečení poskytuje stát. Dávky sociálního zabezpečení nepodléhají dani.
(3) Právo na dávky sociálního zabezpečení nezaniká uplynutím času.
(4) Výše dávek důchodového zabezpečení závisí především na pracovních zásluhách, a to na délce doby zaměstnání, na výši dosahovaných výdělků a na pracovní kategorii. Zároveň jsou uplatňována i hlediska sociální, zejména v zabezpečení pozůstalých při ztrátě živitele, v zabezpečení invalidních občanů a při zvyšování výměr důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu důchodců a jejich rodin.
(5) Dávky sociálního zabezpečení se zvyšují v závislosti na růstu příjmů z pracovní činnosti a v souladu s růstem životní úrovně pracujících.
(6) Na provádění sociálního zabezpečení se podílejí pracující a občané prostřednictvím národních výborů, odborových, družstevních a jiných volených orgánů.
(7) Občané, kteří zaměstnávají jiné občany, platí pojistné na jejich důchodové zabezpečení podle zvláštního předpisu.^19)
(8) Osoby samostatně výdělečně činné jsou účastny nemocenského a důchodového zabezpečení na základě placení pojistného.
(1) Právo na sociální zabezpečení podle tohoto zákona se zaručuje všem občanům. Dávky sociálního zabezpečení poskytuje stát. Dávky sociálního zabezpečení nepodléhají dani.
(2) Právo na dávky sociálního zabezpečení nezaniká uplynutím času.
(3) Výše dávek důchodového zabezpečení závisí především na pracovních zásluhách, a to na délce doby zaměstnání, na výši dosahovaných výdělků a na pracovní kategorii. Zároveň jsou uplatňována i hlediska sociální, zejména v zabezpečení pozůstalých při ztrátě živitele, v zabezpečení invalidních občanů a při zvyšování výměr důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu důchodců a jejich rodin.
(4) Dávky sociálního zabezpečení se zvyšují v závislosti na růstu příjmů z pracovní činnosti a v souladu s růstem životní úrovně pracujících.
(5) Občané, kteří zaměstnávají jiné občany, platí pojistné na jejich důchodové zabezpečení podle zvláštního předpisu.^19)
(6) Osoby samostatně výdělečně činné jsou účastny nemocenského a důchodového zabezpečení na základě placení pojistného.
##### § 2
@@ -36,6 +32,8 @@
- c) nemocenské zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, zejména podnikatelů, umělců, kteří svou činnost nevykonávají v pracovněprávním vztahu, a samostatně hospodařících rolníků.
- d) zabezpečení občanů konajících službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a členů jejich rodin státními dávkami.
(2) Zabezpečení léčebně preventivní péčí, nemocenské zabezpečení, zabezpečení rodiny, matek a dětí dalšími dávkami a zabezpečení některých skupin pracujících zvláštními sociálními dávkami upravují zvláštní předpisy.^1)
##### § 3
@@ -58,7 +56,7 @@
#### Organizace
Organizacemi se pro účely předpisů sociálního zabezpečení rozumějí právnické osoby a občané, kteří zaměstnávají jiné občany (§ 1 odst. 7).
Organizacemi se pro účely předpisů sociálního zabezpečení rozumějí právnické osoby a občané, kteří zaměstnávají jiné občany (§ 1 odst. 5).
## ČÁST DRUHÁ
@@ -80,7 +78,7 @@
- c) členové výrobních družstev,
- d) občané, kteří mají v důchodovém zabezpečení podle tohoto zákona práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru, zejména uvolnění poslanci zastupitelských sborů, uvolnění členové výborů lidové kontroly, soudci z povolání, prokurátoři, advokáti, studenti a žáci, vědečtí a umělečtí aspiranti, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, občané vykonávající práce na základě dohody o pracovní činnosti,
- d) občané, kteří mají v důchodovém zabezpečení podle tohoto zákona práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru, zejména uvolnění poslanci zastupitelských sborů, uvolnění členové výborů lidové kontroly, soudci z povolání, prokurátoři, studenti a žáci, vědečtí a umělečtí aspiranti, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, občané vykonávající práce na základě dohody o pracovní činnosti,
- e) vojáci z povolání, příslušníci Sboru národní bezpečnosti a příslušníci sborů nápravné výchovy,
@@ -90,7 +88,7 @@
- a) občané, kteří dosáhli věku 65 let nebo se stali invalidními,
- b) občané konající službu v ozbrojených silách, kteří nejsou vojáky z povolání, pomocníci Pohraniční stráže, členové Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti, účastníci civilní obrany, branné výchovy nebo přípravy k obraně Československé socialistické republiky, účastníci krátkodobých nebo neplacených brigád, dobrovolní požárníci, dárci krve, dobrovolní zdravotníci Československého červeného kříže, účastníci organizované tělesné výchovy a další občané uvedení v prováděcím předpisu, kteří se stali částečně invalidními následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých za zvláštních okolností uvedených v tomto zákoně nebo v prováděcím předpisu.
- b) občané konající službu v ozbrojených silách, kteří nejsou vojáky z povolání, účastníci civilní obrany, branné výchovy nebo přípravy k obraně Československé socialistické republiky, účastníci krátkodobých nebo neplacených brigád, dobrovolní požárníci, dárci krve, dobrovolní zdravotníci Československého červeného kříže, účastníci organizované tělesné výchovy a další občané uvedení v prováděcím předpisu, kteří se stali částečně invalidními následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých za zvláštních okolností uvedených v tomto zákoně nebo v prováděcím předpisu.
(3) Důchodového zabezpečení jsou účastni v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím předpisem též pozůstalí po pracujících a občanech uvedených v odstavcích 1 a 2 a pozůstalí po důchodcích.
@@ -112,11 +110,13 @@
- 5. vdovský,
- 6. sirotčí,
- 7. manželky,
- 8. sociální,
- 6. vdovecký,
- 7. sirotčí,
- 8. manželky,
- 9. sociální,
- b) zvýšení důchodu pro bezmocnost;
@@ -154,7 +154,7 @@
- e) služba vojáků z povolání, příslušníků Sboru národní bezpečnosti, příslušníků sborů nápravné výchovy a příslušníků dřívějších ozbrojených sborů,
- f) studium od prvého ročníku střední školy, nejdříve však po ukončení osmi roků školní docházky,
- f) studium po skončení povinné školní docházky,
- g) činnost osob samostatně výdělečně činných, a to v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím předpisem.
@@ -308,17 +308,7 @@
##### § 17
(1) Vláda Československé socialistické republiky stanoví nařízením
- a) druhy prací vykonávaných za zvlášť obtížných pracovních podmínek, zejména práce škodlivé zdraví nebo zvlášť nebezpečné, které odůvodňují, aby zaměstnání, v nichž se tyto práce vykonávají, byla zařazena do I. nebo II. pracovní kategorie,
- b) okruh zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech,
- c) doby, které se započítávají pracujícím kromě náhradních dob jako doby zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie,
- d) úkoly orgánů a organizací při zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie, v jejichž oboru působnosti se vykonávají práce, které odůvodňují, aby zaměstnání byla zařazena do I. nebo II. pracovní kategorie.
(2) Federální ústřední orgány státní správy a ústřední orgány státní správy republik, v jejichž oborech působnosti se vykonávají práce, které odůvodňují, aby zaměstnání byla zařazena do I. nebo II. pracovní kategorie, vydávají v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, a jde-li o ústřední orgány státní správy republik též v dohodě s příslušným ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí republiky, svými výnosy resortní seznamy zaměstnání zařazených do I. a II. pracovní kategorie. Za ostatní ústřední orgány a organizace, v jejichž oborech působnosti se vykonávají práce, které odůvodňují, aby zaměstnání byla zařazena do I. nebo II. pracovní kategorie, vydává tyto seznamy svým výnosem federální ministerstvo práce a sociálních věcí, a jde-li o ústřední orgány a organizace republik, příslušné ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí republiky v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí.
Ústřední orgány státní správy republik, v jejichž oborech působnosti se vykonávají práce, které odůvodňují, aby zaměstnání byla zařazena do I. nebo II. pracovní kategorie, vydávají v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí republiky svými výnosy resortní seznamy zaměstnání zařazených do I. a II. pracovní kategorie. Za ostatní ústřední orgány a organizace republik, v jejichž oborech působnosti se vykonávají práce, které odůvodňují, aby zaměstnání byla zařazena do I. nebo II. pracovní kategorie, vydává tyto seznamy svým výnosem příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí republiky v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí. Zvláštní zákony stanoví, která zaměstnání vykonávaná v oborech působnosti ústředních orgánů státní správy, ostatních ústředních orgánů a organizací federace se zařazují do I. a II. pracovní kategorie.
##### § 18
@@ -436,7 +426,7 @@
#### Zvýšení starobního důchodu
(1) Občanu, který je zaměstnán po vzniku nároku na starobní důchod a nepobírá tento důchod nebo jeho část, invalidní důchod nebo důchod za výsluhu let, se zvyšuje starobní důchod za každých 360 kalendářních dní zaměstnání o 7 % průměrného měsíčního výdělku, z něhož se vyměřuje, popřípadě byl vyměřen, důchod; nebyl-li občan zaměstnán po dobu 360 kalendářních dní, zvyšuje se starobní důchod za každých dalších 90 kalendářních dní zaměstnání o 1,75 % průměrného měsíčního výdělku, z něhož se vyměřuje, popřípadě byl vyměřen, důchod.
(1) Občanu, který je zaměstnán po vzniku nároku na starobní důchod a nepobírá tento důchod nebo jeho část, invalidní důchod nebo důchod za výsluhu let, se zvyšuje starobní důchod za každých 360 kalendářních dní zaměstnání o 4 % průměrného měsíčního výdělku, z něhož se vyměřuje, popřípadě byl vyměřen, důchod; nebyl-li občan zaměstnán po dobu 360 kalendářních dní, zvyšuje se starobní důchod za každých dalších 90 kalendářních dní zaměstnání o 1 % průměrného měsíčního výdělku, z něhož se vyměřuje, popřípadě byl vyměřen, důchod.
(2) Pro zvýšení starobního důchodu podle odstavce 1 se do doby dalšího zaměstnání nezapočítávají doby pracovního volna bez náhrady mzdy (odměny, příjmu), doby neomluvené nepřítomnosti v zaměstnání a náhradní doby; ustanovení § 10 zde neplatí, pokud zaměstnání není vykonáváno.
@@ -831,6 +821,18 @@
#### Díl sedmý
#### Vdovecký důchod
##### § 48a
(1) Vdovec má nárok na vdovecký důchod po manželce, jestliže pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě uvedené v § 46 odst. 3.
(2) Vdovecký důchod činí 650 Kčs měsíčně.
(3) Nárok na vdovecký důchod zaniká, uzavře-li ovdovělý muž znovu manželství.
#### Díl osmý
#### Sirotčí důchod
##### § 49
@@ -861,7 +863,7 @@
(3) Jde-li o více dětí, nesmí být sirotčí důchod žádného z nich nižší než poměrný díl připadající na jedno dítě z úhrnu výchovného náležejícího k důchodu.
#### Díl osmý
#### Díl devátý
#### Důchod manželky
@@ -877,7 +879,7 @@
(2) Důchod manželky činí 200 Kčs měsíčně.
#### Díl devátý
#### Díl desátý
#### Sociální důchod
@@ -953,6 +955,8 @@
(5) Nejvyšší výměry uvedené v odstavci 2 písm. c) a d) se zvyšují o částku, o niž se starobní, invalidní nebo částečný invalidní důchod zvyšuje za dobu zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, nejvýše však do částky 3 250 Kčs měsíčně.
(6) Pro nárok na výplatu vdoveckého důchodu platí obdobně ustanovení předchozích odstavců o nároku na výplatu vdovského důchodu.
##### § 57
#### Souběh vdovského důchodu s jiným důchodem a příjmem z výdělečné činnosti
@@ -972,6 +976,10 @@
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí jen tehdy, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva.
(4) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může v dohodě s ostatními zúčastněnými orgány stanovit, zejména z důvodů mezistátní vzájemnosti, odchylky od ustanovení odstavců 1 a 2 ve prospěch poživatelů důchodů.
##### § 58a
Příplatek k důchodu podle § 25 odst. 7 a 8 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., se slučuje s důchodem, ke kterému náleží, a tvoří s ním nadále jeden celek; k výši tohoto příplatku se však nepřihlíží při úpravě důchodu podle § 54, § 64 odst. 2 a 3 a § 68 odst. 1. Zánikem nároku na důchod, s nímž byl příplatek k důchodu sloučen, však není dotčen nárok na tento příplatek podle zákona o soudní rehabilitaci.
#### Díl dvanáctý
@@ -1201,7 +1209,7 @@
- a) poživateli důchodu starobního, invalidního, za výsluhu let, nebo sociálního,
- b) poživatelce vdovského důchodu, pokud není účastna nemocenského zabezpečení a má v přímém zaopatření aspoň jedno dítě ve věku do tří let nebo dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžadující mimořádnou péči.
- b) poživatelce vdovského důchodu, (poživateli vdoveckého důchodu), pokud není účastna (účasten) nemocenského zabezpečení a má v přímém zaopatření aspoň jedno dítě ve věku do tří let nebo dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžadující mimořádnou péči.
(2) Dítětem podle odstavce 1 se rozumí
@@ -1237,7 +1245,7 @@
(6) Má-li nárok na výchovné na totéž nezaopatřené dítě několik poživatelů důchodů, náleží výchovné tomu, kdo má nárok na vyšší výchovné, a při nároku na výchovné ve stejné výši tomu, kdo má dítě v přímém zaopatření. Je-li tato podmínka splněna u několika poživatelů důchodů a nedohodnou-li se, komu z nich má být výchovné poskytováno, náleží přednostně matce.
(7) Je-li dítě v přímém zaopatření jiného občana než poživatele důchodu, kterému bylo výchovné přiznáno, vyplácí se výchovné tomuto občanu; výchovné na dítě, které je v zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo o mládež s celoročním nebo týdenním pobytem z jiných důvodů než z důvodu léčení, popřípadě z důvodů plnění povinné školní docházky nebo přípravy na budoucí povolání, se vyplácí tomuto ústavu. Zvláštní předpisy upravují výplatu výchovného místnímu národnímu výboru, není-li o dítě řádně pečováno.^11)
(7) Je-li dítě v přímém zaopatření jiného občana než poživatele důchodu, kterému bylo výchovné přiznáno, vyplácí se výchovné tomuto občanu; výchovné na dítě, které je v zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo o mládež s celoročním nebo týdenním pobytem z jiných důvodů než z důvodu léčení, popřípadě z důvodů plnění povinné školní docházky nebo přípravy na budoucí povolání, se vyplácí tomuto ústavu. Zvláštní předpisy upravují výplatu výchovného příslušnému orgánu, není-li o dítě řádně pečováno.^11)
(8) Má-li se výchovné na více dětí téhož oprávněného vyplácet různým příjemcům, rozdělí se celková částka připadající na všechny děti stejnou poměrnou částí na každé dítě.
@@ -1273,17 +1281,13 @@
- a) rodinu a děti,
- b) občany konající službu v ozbrojených silách a členy jejich rodin,
- c) občany se změněnou pracovní schopností,
- d) občany těžce zdravotně postižené,
- e) staré občany,
- f) občany, kteří potřebují zvláštní pomoc,
- g) občany společensky nepřizpůsobené.
- b) občany těžce zdravotně postižené,
- c) staré občany,
- d) občany, kteří potřebují zvláštní pomoc,
- e) občany společensky nepřizpůsobené.
(6) V rámci sociální péče se poskytují zejména tyto dávky a služby:
@@ -1327,90 +1331,12 @@
#### Pomoc rodinám s dětmi
(1) Příslušné státní orgány poskytují k zajištění životních potřeb nezaopatřeným dětem, jejich rodičům, zejména osamělým matkám (otcům) pečujícím o nezaopatřené děti, ženám v době těhotenství a popřípadě dalším občanům, kteří mají v přímé péči nezaopatřené dítě, služby a dávky sociální péče, a to zejména příspěvek na výživu dítěte, vdovecký příspěvek, příspěvek na rekreaci dětí důchodce a další peněžité dávky, věcné dávky, pečovatelskou službu a péči v zařízeních sociální péče.
(1) Příslušné státní orgány poskytují k zajištění životních potřeb nezaopatřeným dětem, jejich rodičům, zejména osamělým matkám (otcům) pečujícím o nezaopatřené děti, ženám v době těhotenství a popřípadě dalším občanům, kteří mají v přímé péči nezaopatřené dítě, služby a dávky sociální péče, a to zejména příspěvek na výživu dítěte, příspěvek na rekreaci dětí důchodce a další peněžité dávky, věcné dávky, pečovatelskou službu a péči v zařízeních sociální péče.
(2) Příslušné státní orgány ve spolupráci se školami, zdravotnickými zařízeními a dalšími organizacemi připravují děti a mládež poradenskou a výchovnou činností na manželství a odpovědné rodičovství, napomáhají vytváření příznivých vztahů v rodinách ohrožených rozvratem a přispívají k překonávání důsledků tohoto rozvratu. K plnění těchto úkolů zřizují příslušné státní orgány též manželské a předmanželské poradny. Příslušné státní orgány zjišťují případy ohroženého nebo narušeného vývoje dětí, působí k odstranění jeho příčin a důsledků a zabezpečují sociálněprávní ochranu těchto dětí.
(3) Podmínky a výši příspěvku na výživu dítěte a příspěvku na rekreaci dětí důchodce stanoví prováděcí předpis.
##### § 75
#### Vdovecký příspěvek
(1) Nárok na vdovecký příspěvek má ovdovělý muž, pečuje-li aspoň o jedno nezaopatřené dítě uvedené v § 71 odst. 2 a jeho příjem nepřesahuje 4 000 Kčs měsíčně.
(2) Vdovecký příspěvek činí měsíčně
- a) 500 Kčs, nepřesahuje-li příjem ovdovělého muže částku 2 000 Kčs měsíčně,
- b) 400 Kčs, má-li ovdovělý muž příjem ve výši 2 001 Kčs až 3 000 Kčs měsíčně, nebo
- c) 300 Kčs, má-li ovdovělý muž příjem ve výši 3 001 Kčs až 4 000 Kčs měsíčně.
(3) Nárok na vdovecký příspěvek zaniká, uzavře-li ovdovělý muž znovu manželství.
(4) Prováděcí předpis stanoví, co se rozumí příjmem ovdovělého muže a za jaké období se zjišťuje.
### HLAVA TŘETÍ
#### ZABEZPEČENÍ OBČANŮ KONAJÍCÍCH SLUŽBU V OZBROJENÝCH SILÁCH A ČLENŮ JEJICH RODIN
#### Zaopatřovací příspěvek
##### § 76
(1) Zaopatřovací příspěvek náleží, koná-li občan základní (náhradní) službu v ozbrojených silách Československé socialistické republiky (dále jen „voják“),
- a) dítěti vojáka uvedenému v § 71 odst. 2; dítěti, které je svěřeno do pěstounské péče, však nenáleží zaopatřovací příspěvek z důvodu rodinného vztahu k rodičům,
- b) manželce vojáka, která pečuje o dítě ve věku do tří let nebo je invalidní anebo z jiného vážného důvodu není výdělečně činná,
- c) rozvedené manželce vojáka, která pečuje o jeho dítě ve věku do tří let,
- d) družce vojáka, která s ním žila ve společné domácnosti v době jeho nástupu základní (náhradní) služby aspoň tři měsíce a nadále v ní setrvává a pečuje o jeho dítě ve věku do tří let,
- e) matce dítěte vojáka, která není provdána a pečuje o jeho dítě ve věku do tří let,
- f) zletilé příbuzné vojáka nebo manželky vojáka, která pečuje o jeho dítě ve věku do tří let, jehož matka zemřela nebo nemůže z vážných zdravotních důvodů o dítě pečovat anebo dítě opustila, nepobírá-li zaopatřovací příspěvek manželka vojáka,
- g) občanu, jemuž bylo dítě vojáka ve věku do tří let svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu do péče nahrazující péči rodičů, nepobírá-li zaopatřovací příspěvek z důvodu péče o toto dítě manželka vojáka,
- h) občanu, kterému soud přiznal vůči vojákovi výživné nebo příspěvek na výživu, a
- i) manželu ženy, která nastoupila základní (náhradní) službu, je-li invalidní a odkázán výživou na manželku.
(2) Zaopatřovací příspěvek náleží oprávněným uvedeným v odstavci 1 také tehdy, nemá-li občan nárok na zabezpečení při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách.
##### § 77
(1) Zaopatřovací příspěvek činí měsíčně
- a) 400 Kčs, jde-li o dítě,
- b) 650 Kčs, jde-li o ostatní oprávněné; bylo-li však v těchto případech přiznáno výživné (příspěvek na výživu) vůči vojákovi, náleží zaopatřovací příspěvek ve výši výživného (příspěvku na výživu), nejvýše však v částce 650 Kčs.
(2) Zaopatřovací příspěvek dítěte se vyplácí tomu, kdo má dítě v přímém zaopatření; zaopatřovací příspěvek dítěte, které je v zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež s celoročním nebo týdenním pobytem z jiných důvodů než z důvodu léčení, popřípadě z důvodů plnění povinné školní docházky nebo přípravy pro budoucí povolání, se vyplácí tomuto ústavu.
(3) Zaopatřovací příspěvek občanů uvedených v § 76 odst. 1 písm. b) a h), kteří nepečují o dítě, se krátí o polovinu částky, o kterou úhrn zaopatřovacího příspěvku a průměru hrubých příjmů z výdělečné činnosti, dosažených za období nepřesahující šest kalendářních měsíců, převyšuje 1 500 Kčs měsíčně.
##### § 78
(1) Zaopatřovací příspěvek náleží od prvního dne základní (náhradní) služby; splní-li se podmínky pro nárok na zaopatřovací příspěvek teprve po nástupu této služby, vzniká nárok dnem splnění podmínek. Má-li však voják nárok na náhradu mzdy (příjmu) za dobu po nástupu této služby, náleží zaopatřovací příspěvek až ode dne následujícího po posledním dni, za který ještě náležela tato náhrada.
(2) Nárok na zaopatřovací příspěvek zaniká dnem, kterým pominula některá z podmínek pro trvání nároku. Pomine-li však některá z podmínek trvání nároku až po 22. dni v měsíci, zaniká nárok na zaopatřovací příspěvek až posledním dnem tohoto kalendářního měsíce; trvá-li však základní (náhradní) služba aspoň po část měsíce, náleží zaopatřovací příspěvek po celý kalendářní měsíc.
(3) Splňuje-li oprávněný podmínky pro poskytování zaopatřovacího příspěvku z různých důvodů, náleží jen jeden zaopatřovací příspěvek, a to vyšší.
##### § 79
#### Příspěvek na úhradu za užívání bytu vojáka
(1) Vojáku náleží příspěvek na úhradu za užívání bytu. Tento příspěvek náleží také tehdy, nemá-li občan nárok na zabezpečení při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách.
(2) Pro nárok na příspěvek na úhradu za užívání bytu vojáka platí obdobně § 78 odst. 1 a 2.
(3) Podmínky a způsob poskytování příspěvku na úhradu za užívání bytu vojáka a jeho výši stanoví prováděcí předpis.
### HLAVA ČTVRTÁ
#### PÉČE O OBČANY SE ZMĚNĚNOU PRACOVNÍ SCHOPNOSTÍ
@@ -1471,21 +1397,13 @@
(2) Dávkami a službami sociální péče, za něž nelze vyžadovat úhradu, jsou:
- a) vdovecký příspěvek,
- b) zaopatřovací příspěvek,
- c) příspěvek na úhradu za užívání bytu vojáka,
- d) péče o občany se změněnou pracovní schopností včetně jejich hmotného zabezpečení,
- e) mimořádné výhody a peněžité dávky pro některé skupiny občanů těžce zdravotně postižených a některé nezbytné úkony pečovatelské služby,
- f) výchovná a poradenská péče,
- g) sociálněprávní ochrana,
- h) další služby a dávky stanovené prováděcím předpisem.
- a) mimořádné výhody a peněžité dávky pro některé skupiny občanů těžce zdravotně postižených a některé nezbytné úkony pečovatelské služby,
- b) výchovná a poradenská péče,
- c) sociálněprávní ochrana,
- d) další služby a dávky stanovené prováděcím předpisem.
(3) Za sociálně potřebné občany hradí náklady na ostatní dávky a služby sociální péče plně nebo částečně stát. V těchto případech však může příslušný státní orgán požadovat od osob povinných výživou vůči tomuto občanovi úhradu nákladů za dávku nebo službu, a to postupně od manžela (manželky), dětí nebo rodičů občana, jemuž dávka nebo služba byla poskytnuta; od dětí lze úhradu nákladů požadovat jen tehdy, pokud nevznikl rodiči nárok na starobní nebo invalidní důchod nebo na důchod za výsluhu let, a od rodičů jen tehdy, pokud byla dávka nebo služba poskytnuta nezaopatřenému dítěti.
@@ -1543,7 +1461,7 @@
(1) Nárok na dávku nezaniká uplynutím času.
(2) Nárok na výplatu dávky nebo její části zaniká, není-li uvedeno jinak, uplynutím tří let ode dne, za který dávka nebo její část náleží. Nárok na výplatu výchovného za jednotlivé kalendářní měsíce zaniká, nebyl-li uplatněn do tří let od posledního měsíce, za který náleží. Uvedené lhůty neplynou po dobu řízení o dávce, po dobu přechodného pobytu oprávněného v cizině a po dobu, po kterou občanu, který musí mít opatrovníka, nebyl opatrovník ustanoven.
(2) Nárok na výplatu dávky nebo její části zaniká, není-li uvedeno jinak, uplynutím tří let ode dne, za který dávka nebo její část náleží. Nárok na výplatu výchovného za jednotlivé kalendářní měsíce zaniká, nebyl-li uplatněn do tří let od posledního měsíce, za který náleží. Uvedené lhůty neplynou po dobu řízení o dávce, a po dobu, po kterou občanu, který musí mít opatrovníka, nebyl opatrovník ustanoven.
#### Omezení výplaty a snížení dávek
@@ -1654,6 +1572,8 @@
(3) Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy orgán sociálního zabezpečení tuto skutečnost zjistil, nejpozději však uplynutím deseti let ode dne, za který byla dávka vyplacena. Tyto lhůty neplynou po dobu řízení o opravném prostředku, výkonu rozhodnutí nebo jsou-li na úhradu přeplatku prováděny srážky z dávky.
(4) O povinnosti uhradit výdaje vynaložené na službu sociální péče poskytnutou neprávem, bez úhrady nákladů nebo jen za nižší úhradu platí ustanovení odstavců 1 až 3.
(5) Rozhodnutí vydané podle odstavců 2 a 4 lze vykonat nejpozději do deseti let po uplynutí lhůty stanovené pro splnění uložené povinnosti.
##### § 108
@@ -2056,7 +1976,7 @@
(4) O dávkách důchodového zabezpečení rozhodují, pokud jde o
- a) vojáky z povolání Československé lidové armády, krajská vojenská správa, v jejímž obvodu má žadatel o dávku trvalý pobyt,
- a) vojáky z povolání Československé armády, Vojenský úřad sociálního zabezpečení,
- b) příslušníky Sboru národní bezpečnosti a o vojáky z povolání v oboru působnosti federálního ministerstva vnitra, orgán příslušného ministerstva,
@@ -2068,7 +1988,7 @@
- b) jde o důchod manželky vojáka z povolání nebo občana uvedeného v ustanovení písmene a),
- c) jde o důchod vdovský nebo sirotčí pozůstalého po vojáku z povolání nebo občanu uvedeném v ustanovení písmene a).
- c) jde o důchod vdovský, vdovecký nebo sirotčí pozůstalého po vojáku z povolání nebo občanu uvedeném v ustanovení písmene a).
(6) Orgány uvedené v odstavci 4 poskytují poživatelům důchodů a jejich rodinným příslušníkům, kteří nejsou důchodově zabezpečeni, též peněžité dávky sociální péče, a to
@@ -2078,13 +1998,11 @@
- c) příspěvek na rekreaci dětí důchodce.
(7) Orgány uvedené v odstavci 4 poskytují vojákům z povolání vdovecký příspěvek.
##### § 143
#### Žádost o dávku
(1) Voják z povolání Československé lidové armády podává žádost o dávku důchodového zabezpečení u krajské vojenské správy, v jejímž obvodu má trvalý pobyt; to platí také tehdy, jestliže žádost o dávku důchodového zabezpečení podává občan, který byl vojákem z povolání Československé lidové armády, a jiný oprávněný, pokud k rozhodnutí o této dávce je příslušná krajská vojenská správa.
(1) Voják z povolání Československé armády podává žádost o dávku důchodového zabezpečení u Vojenského úřadu sociálního zabezpečení; to platí také tehdy, jestliže žádost o dávku důchodového zabezpečení podává občan, který byl vojákem z povolání Československé armády, a jiný oprávněný, jestliže k rozhodnutí o této dávce je příslušný Vojenský úřad sociálního zabezpečení.
(2) Příslušník Sboru národní bezpečnosti a voják z povolání v oboru působnosti federálního ministerstva vnitra podává žádost o dávku důchodového zabezpečení u útvaru, v němž koná službu; pozůstalý po příslušníku Sboru národní bezpečnosti nebo po vojáku z povolání v oboru působnosti federálního ministerstva vnitra podává žádost o tuto dávku u útvaru, v němž zemřelý konal naposledy službu. Ostatní oprávnění podávají žádost o dávku důchodového zabezpečení u příslušného ministerstva.
@@ -2136,9 +2054,139 @@
##### § 145c
Vláda Československé federativní republiky může nařízením přechodně snížit výši pojistného, a to i jen pro některé skupiny osob.
Osobám samostatně výdělečně činným se starobní důchod vyplácí, i když jsou po vzniku nároku na tento důchod účastny sociálního zabezpečení.
## ČÁST SEDMÁ
#### ZABEZPEČENÍ OBČANŮ KONAJÍCÍCH SLUŽBU V OZBROJENÝCH SILÁCH NEBO CIVILNÍ SLUŽBU A ČLENŮ JEJICH RODIN STÁTNÍMI DÁVKAMI
### HLAVA PRVNÍ
#### OBECNÉ USTANOVENÍ
##### § 145d
Ze zabezpečení občanů konajících službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a členů jejich rodin se poskytují tyto státní dávky:
- a) zaopatřovací příspěvek,
- b) příspěvek na úhradu za užívání bytu,
- c) náhrada výdělku při službě v ozbrojených silách.
### HLAVA DRUHÁ
#### ZAOPATŘOVACÍ PŘÍSPĚVEK
##### § 145e
(1) Zaopatřovací příspěvek náleží, koná-li občan základní (náhradní) službu v ozbrojených silách České a Slovenské Federativní Republiky nebo civilní službu^20) místo této služby (dále jen „voják“),
- a) dítěti vojáka uvedenému v § 71 odst. 2; dítěti, které je svěřeno do pěstounské péče, však nenáleží zaopatřovací příspěvek z důvodu rodinného vztahu k rodičům,
- b) manželce vojáka, která pečuje o dítě ve věku do tří let nebo je invalidní anebo z jiného vážného důvodu není výdělečně činná,
- c) rozvedené manželce vojáka, která pečuje o jeho dítě ve věku do tří let,
- d) družce vojáka, která s ním žila ve společné domácnosti v době jeho nástupu základní (náhradní) služby nebo civilní služby aspoň tři měsíce a nadále v ní setrvává a pečuje o jeho dítě ve věku do tří let,
- e) matce dítěte vojáka, která není provdána a pečuje o jeho dítě ve věku do tří let,
- f) zletilé příbuzné vojáka nebo manželky vojáka, která pečuje o jeho dítě ve věku do tří let, jehož matka zemřela nebo nemůže z vážných zdravotních důvodů o dítě pečovat anebo dítě opustila, nepobírá-li zaopatřovací příspěvek manželka vojáka,
- g) občanu, jemuž bylo dítě vojáka ve věku do tří let svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu do péče nahrazující péči rodičů, nepobírá-li zaopatřovací příspěvek z důvodu péče o toto dítě manželka vojáka,
- h) občanu, kterému soud přiznal vůči vojákovi výživné nebo příspěvek na výživu, a
- i) manželu ženy, která nastoupila základní (náhradní) službu, je-li invalidní a odkázán výživou na manželku.
(2) Zaopatřovací příspěvek náleží oprávněným uvedeným v odstavci 1 také tehdy, nemá-li občan nárok na zabezpečení při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách a při výkonu civilní služby konané místo vojenského cvičení.
##### § 145f
(1) Zaopatřovací příspěvek činí měsíčně
- a) 500 Kčs, jde-li o dítě,
- b) 750 Kčs, jde-li o ostatní oprávněné; bylo-li však v těchto případech přiznáno výživné (příspěvek na výživu) vůči vojákovi, náleží zaopatřovací příspěvek ve výši výživného (příspěvku na výživu), nejvýše však v částce 750 Kčs měsíčně.
(2) Splňuje-li oprávněný podmínky pro poskytování zaopatřovacího příspěvku z různých důvodů, náleží jen jeden zaopatřovací příspěvek, a to vyšší.
##### § 145g
(1) Zaopatřovací příspěvek dítěte se vyplácí tomu, kdo má dítě v přímém zaopatření; zaopatřovací příspěvek dítěte, které je v zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež s celoročním nebo týdenním pobytem z jiných důvodů než z důvodů léčení, popřípadě z důvodu plnění povinné školní docházky nebo přípravy pro budoucí povolání, se vyplácí tomuto ústavu.
(2) Zaopatřovací příspěvek občanů uvedených v § 145e odst. 1 písm. b) a h), kteří nepečují o dítě, se krátí o polovinu částky, o kterou úhrn zaopatřovacího příspěvku a průměru hrubých příjmů z výdělečné činnosti, dosažených za období nepřesahující šest kalendářních měsíců, převyšuje 1500 Kčs měsíčně. Pro krácení zaopatřovacího příspěvku platí obdobně ustanovení o krácení vdovského důchodu pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti.
(3) Manželka vojáka, která pobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání^21), příspěvek před umístěním do zaměstnání nebo příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění^22), se považuje pro účely zaopatřovacího příspěvku za výdělečně činnou, pokud takový příspěvek převyšuje zaopatřovací příspěvek.
(4) Za vážný důvod, pro který manželka vojáka nemůže být výdělečně činná, se považuje zejména soustavná příprava na budoucí povolání a péče o dítě předškolního věku starší tří let, pokud ji nelze zajistit jinak.
(5) Péči o dítě ve věku do tří let se klade naroveň péče o nezaopatřené dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, jestliže není umístěno v zařízení s celoročním nebo týdenním pobytem pro takové děti.
### HLAVA TŘETÍ
#### PŘÍSPĚVEK NA ÚHRADU ZA UŽÍVÁNÍ BYTU
##### § 145h
(1) Vojáku náleží příspěvek na úhradu za užívání bytu. Tento příspěvek náleží také tehdy, nemá-li občan nárok na zabezpečení při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách a při civilní službě konané místo vojenského cvičení.
(2) Příspěvek na úhradu za užívání bytu se poskytuje k plné úhradě za užívání bytu, nejvýše však v částce 400 Kčs měsíčně. Příspěvek nenáleží, pokud za pronájem bytu po dobu služby má voják (občan) příjem.
(3) Do částky úhrady za užívání bytu se započítává také úhrada za služby spojené s užíváním bytu. Pokud tato úhrada není zahrnuta v úhradě za užívání bytu nebo je v ní zahrnuta jen zčásti, má se za to, že úhrada za služby spojené s užíváním bytu činí 100 Kčs měsíčně, pokud skutečné náklady na tyto služby nejsou nižší.
(4) Za byt se považuje také obytná místnost v zařízení určeném k trvalému bydlení přidělená příslušným orgánem nebo organizací.
(5) Pokud organizace, v níž se vykonává civilní služba, hradí občanu, který po dobu výkonu civilní služby bydlí ve svém bytě, náklady vynaložené na jeho ubytování,^23) příspěvek na úhradu za užívání bytu nenáleží.
### HLAVA ČTVRTÁ
#### NÁHRADA VÝDĚLKU PŘI SLUŽBĚ V OZBROJENÝCH SILÁCH A PŘI CIVILNÍ SLUŽBĚ
##### § 145i
(1) Náhrada výdělku náleží osobám samostatně výdělečně činným při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách a při civilní službě konané místo vojenského cvičení.
(2) Náhrada výdělku činí za každý kalendářní den vojenského cvičení (jiné služby)
- a) 50 % průměrné denní částky vyměřovacího základu^24), nevyživuje-li osoba samostatně výdělečně činná žádnou osobu,
- b) 65 % průměrné denní částky vyměřovacího základu, vyživuje-li osoba samostatně výdělečně činná jednu osobu,
- c) 90 % průměrné denní částky vyměřovacího základu, vyživuje-li osoba samostatně výdělečně činná dvě osoby, a
- d) 95 % průměrné denní částky vyměřovacího základu, vyživuje-li osoba samostatně výdělečně činná tři a více osob.
(3) Vyživovanými osobami se rozumějí osoby, které se uznávají za vyživované při poskytování náhrady mzdy při vojenském cvičení pracovníkům v pracovním poměru.^25)
(4) Náhradu výdělku poskytuje příslušný orgán sociálního zabezpečení, který provádí sociální zabezpečení osob samostatně výdělečně činných.
### HLAVA PÁTÁ
#### SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
##### § 145j
(1) Zaopatřovací příspěvek a příspěvek na úhradu za užívání bytu náleží od prvního dne služby; splní-li se podmínky pro nárok na tento příspěvek teprve po nástupu služby, vzniká nárok dnem splnění podmínek. Má-li však voják nárok na náhradu mzdy (příjmu) za dobu po nástupu služby, náleží příspěvek až ode dne následujícího po posledním dni, za který ještě náležela tato náhrada.
(2) Nárok na zaopatřovací příspěvek a příspěvek na úhradu za užívání bytu zaniká dnem, kterým pominula některá z podmínek pro trvání nároku. Pomine-li však některá z podmínek trvání nároku až po 22. dni v měsíci, zaniká nárok na zaopatřovací příspěvek až posledním dnem tohoto kalendářního měsíce; trvá-li však služba aspoň po část měsíce, náleží zaopatřovací příspěvek po celý kalendářní měsíc.
(3) Náleží-li zaopatřovací příspěvek nebo příspěvek na úhradu za užívání bytu jen po část měsíce, vyplácí se za každý den služby třicetina měsíční částky zaopatřovacího příspěvku nebo příspěvku na úhradu za užívání bytu.
(4) Dalšími druhy služby v ozbrojených silách se pro účely sociálního zabezpečení rozumějí
- a) další služba (§ 37 branného zákona), pokud občan není hmotně zabezpečen jako voják z povolání,
- b) mimořádná služba (§ 46 odst. 1 branného zákona),
- c) zvláštní služba (§ 46 odst. 2 branného zákona), s výjimkou zvláštní služby příslušníků policejních sborů (Sboru národní bezpečnosti),
- d) osobní úkony pro potřebu ozbrojených sil (§ 45 branného zákona).
(5) Není-li v této hlavě stanoveno jinak, platí pro dávky ze zabezpečení občanů konajících službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a členů jejich rodin obdobně společná ustanovení o dávkách sociální péče (§ 94 a násl.).
## ČÁST OSMÁ
#### ZVÝŠENÍ VYPLÁCENÝCH DŮCHODŮ
@@ -2250,7 +2298,19 @@
Důchody přiznané po 30. září 1988 podle předpisů platných před 1. říjnem 1988 se zvyšují podle § 146 až 158; za den přiznání důchodu se přitom pro účely zvýšení považuje 30. září 1988.
## ČÁST OSMÁ
## ČÁST DEVÁTÁ
#### DŮCHODOVÉ PŘIPOJIŠTĚNÍ
##### § 160
(1) Organizace může ve prospěch svých zaměstnanců sjednat u pojišťovny smlouvu o důchodovém připojištění (dále jen „připojištění“).
(2) Pojistné na připojištění hradí organizace nebo v dohodnutém poměru organizace a zaměstnanci. Pojistné hrazené z prostředků organizace nesmí tvořit součást nákladů činnosti organizace.
(3) Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky mohou nařízením stanovit podmínky, za nichž se provádí připojištění.
## ČÁST DESÁTÁ
#### USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
@@ -2364,88 +2424,6 @@
Tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení vojáků z povolání, příslušníků Sboru národní bezpečnosti a příslušníků sborů nápravné výchovy podle tohoto zákona, mohou odstraňovat v oborech své působnosti ministři národní obrany a vnitra České a Slovenské Federativní Republiky a v ostatních případech státní orgány určené zákony národních rad.
#### Prováděcí předpisy
##### § 175
Vláda Československé socialistické republiky může nařízením zvyšovat
- a) výchovné a příplatek k výchovnému,
- b) nejnižší výměru sirotčího důchodu,
- c) zaopatřovací příspěvek.
##### § 176
Vláda Československé socialistické republiky může nařízením stanovit
- a) za jakých podmínek a v jaké výši se poskytuje při zaměstnání starobní důchod a vdovský důchod,
- b) že občanům, kteří vykonávali mimořádně obtížná a riziková zaměstnání, náleží starobní důchod ze zaměstnání I. pracovní kategorie, i když nesplňují podmínky stanovené tímto zákonem,
- c) odchylně podmínky pro přiznání starobního důchodu před dovršením potřebného věku občanům uvolňovaným v souvislosti s prováděním strukturálních změn, likvidací neefektivních provozů, snižováním správního a řídícího aparátu a jinými racionalizačními nebo organizačními opatřeními v národním hospodářství,
- d) že zařazení zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie se provádí podle odvětví,
- e) odchylnou úpravu sociálního zabezpečení pro pracovníky organizací se zahraniční majetkovou účastí včetně mezinárodních hospodářských organizací nebo jejich poboček se sídlem v Československé socialistické republice.
##### § 177
(1) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí vydá v dohodě s ostatními zúčastněnými ústředními orgány vyhlášku podle § 6 odst. 2 a 3, § 8 odst. 1, § 9, § 12 odst. 2, 3 a 7, § 19 odst. 2 a 3, § 23 odst. 3, § 37 odst. 3, § 41 odst. 2, § 44 odst. 2, § 48 odst. 2, § 54 odst. 5, § 59 odst. 3, § 74 odst. 3, § 75 odst. 4, § 79 odst. 3, § 85, § 92 odst. 1 a 2, § 93, § 94 odst. 1, § 99, § 100 odst. 2, § 101, § 108 odst. 2, § 120 odst. 7, § 125 odst. 2, § 131 odst. 3 a § 142 odst. 5.
(2) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě s ostatními zúčastněnými ústředními orgány vyhláškou,
- a) kteří občané mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru, bližší podmínky jejich účasti na tomto zabezpečení a v jakém rozsahu mají nárok na dávky,
- b) které další doby se považují za doby zaměstnání a náhradní doby, a bližší podmínky pro hodnocení náhradních dob a dob zaměstnání,
- c) které osoby se považují za blízké osoby,
- d) které další skutečnosti se považují za pracovní úraz a co se považuje za plnění pracovních úkolů a přímou souvislost s ním, za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, za soustavné, zcela nepřiměřené, dosavadní a stejně kvalifikované zaměstnání, mimořádné podmínky a zvlášť ulehčené pracovní podmínky pro nárok na invalidní a částečný invalidní důchod, podstatný pokles výdělku a srovnatelný výdělek a bližší úpravu jednotlivých podmínek invalidity a částečné invalidity,
- e) úpravu srovnatelného výdělku o přepočítací koeficient,
- f) co se považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání, které dítě se považuje za dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči a mimořádnou péči zvlášť náročnou, co se rozumí pobytem dítěte v zařízení a zaopatřením dítěte v ústavu, výchovou dítěte, péčí nahrazující péči rodičů a dětmi pro nárok na dávky sociálního zabezpečení,
- g) bližší podmínky pro přiznání sociálního důchodu,
- h) důchodové zabezpečení občanů v případě úrazu utrpěného za zvláštních okolností,
- i) podrobnosti o zabezpečení občanů konajících službu v ozbrojených silách a členů jejich rodin a úpravu zabezpečení osob samostatně výdělečně činných v době vojenského cvičení,
- j) kdy je občan částečně, převážně nebo úplně bezmocný,
- k) souběh nároků na výchovné a přídavky na děti a doplatek k výchovnému,
- l) způsob vzájemného zúčtování dávek při jejich souběhu nebo zpětné výplatě,
- m) podrobnější podmínky pro poskytování dávek sociální péče občanům uvedeným v § 90 odst. 1,
- n) výši příjmu a další podmínky rozhodné pro určení sociální potřebnosti pro poskytování dávek sociální péče a služeb sociální péče a podmínky, za kterých může příslušný státní orgán upustit od úhrady nákladů sociální péče,
- o) výši úhrady v ústavech sociální péče pro mládež a výši kapesného v ústavech sociální péče,
- p) podrobnější úpravu podávání žádostí o dávky, co se považuje za podkladové rozhodnutí, postup při přechodu do invalidity a částečné invalidity a způsob výplaty dávek, včetně hromadných poukazů dávek do ústavů sociální péče a léčeben,
- r) vedení záznamů, evidenci, podávání hlášení a bližší úpravu povinností organizací v důchodovém zabezpečení,
- s) odchylky potřebné pro použití automatizovaného zpracování dat a způsobu výpočtu podkladů pro vyměření důchodů,
- t) možnost přepočtu dávek vyměřených místo z průměrného měsíčního výdělku z pevně stanovené částky,
- u) podmínky poskytování úrazových důchodů, zaopatřovacích požitků vojenských a válečných poškozenců, přídavků za zranění a příspěvků přiznaných podle § 6 zákona č. 16/1947 Sb., které byly přiznány podle předpisů platných před 1. lednem 1957.
(3) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě s ostatními zúčastněnými ústředními orgány vyhláškou
- a) pro osoby samostatně výdělečně činné vymezení okruhu těchto osob, další podmínky, rozsah a provádění jejich nemocenského a důchodového zabezpečení, podrobnosti vyměřovacího základu, způsob placení, vymáhání a zúčtování pojistného, podmínky pro zabezpečení spolupracujících manželů a jiných rodinných příslušníků těchto osob,
- b) podrobnosti vyměřovacího základu a způsobu placení pojistného pro hodnocení dob zaměstnání v cizině uvedených v § 11 písm. b).
(4) Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí republik stanoví v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, ostatními zúčastněnými ústředními orgány, vyhláškou podmínky, výši a způsob poskytování ostatních dávek a služeb sociální péče, povinnosti organizací při provádění péče o občany společensky nepřizpůsobené a organizaci ústavní péče a péče v ostatních zařízeních sociální péče.
(5) Federální ministerstva národní obrany a vnitra a ministerstva spravedlnosti republik v oborech své působnosti stanoví podrobnosti k provedení tohoto zákona vyplývající ze zvláštností služby a organizace ozbrojených sil a sborů.
##### § 178
#### Zrušovací ustanovení
@@ -2498,7 +2476,7 @@
^10) Podle § 1 odst. 1 č. 1 písm. f) zákona č. 255/1946 Sb. je účastníkem povstání, kdo se zúčastnil povstání v květnu 1945, přičemž za bojů padl, byl těžce raněn nebo utrpěl těžkou poruchu zdraví.
^11) Zákon č. 117/1966 Sb., o některých důsledcích zanedbávání péče o děti, ve znění zákona č. 99/1972 Sb.
^11) Zákon č. 117/1966 Sb., o některých důsledcích zanedbávání péče o děti, ve znění zákona č. 99/1972 Sb. Zákon České národní rady č. 459/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení. Zákon Slovenské národní rady č. 543/1990 Sb., o státní správě sociálního zabezpečení.
^12) Zákon č. 70/1958 Sb., o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče o pracovní síly, ve znění zákoníku práce č. 65/1965 Sb. § 5 vládního nařízení č. 92/1958 Sb., kterým se provádí zákon č. 70/1958 Sb., o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče o pracovní síly. § 85 až 87, 90 a 92 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení. § 132 až 134 a 139 vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
@@ -2515,3 +2493,15 @@
^18) § 13 odst. 1 a 3 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, a obdobná ustanovení dříve platných předpisů.
^19) § 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 110/1990 Sb.
^20) Zákon č. 73/1990 Sb., o civilní službě.
^21) § 12 a násl. zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
^22) § 119 a 120 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
^23) § 8 odst. 3 zákona č. 73/1990 Sb.
^24) § 68 odst. 3 vyhlášky č. 149/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb.
^25) § 27 odst. 2 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce.
1991-06-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
1991-02-28
Zákon č. 100/1988 Sb.
1991-01-31
Zákon č. 100/1988 Sb.
1990-06-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
1990-04-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
1988-09-30
Zákon č. 100/1988 Sb.
původní verze
Text k tomuto datu