Historie novel

Zákon České národní rady o správě daní a poplatků

45 verzí · 1992-07-01
2009-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2009-10-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2009-07-19
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2009-07-03
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2009-06-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2008-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2008-08-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2008-06-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2007-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2007-10-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2006-07-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2006-06-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2006-05-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2006-03-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2006-03-07
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2005-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2005-06-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2004-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2004-09-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2004-06-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2004-04-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2004-01-02
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2003-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2003-09-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2002-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2002-06-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2001-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2001-09-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2001-04-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2000-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2000-09-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2000-07-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2000-06-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
1998-07-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
1998-07-15
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
1997-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
1997-06-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
1996-12-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
1995-09-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
1995-04-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
1994-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
1994-05-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.

Změny ze dne 1994-05-31

@@ -522,7 +522,7 @@
(3) Není třeba prokazovat skutečnosti obecně známé nebo známé správci daně z jeho činnosti, jakož i právní předpisy uveřejněné nebo oznámené ve Sbírce zákonů České a Slovenské Federativní Republiky a ve Sbírce zákonů České republiky.
(4) Jako důkazních prostředků lze užít všech prostředků, jimiž lze ověřit skutečnosti rozhodné pro správné stanovení daňové povinnosti a které nejsou získány v rozporu s obecně závaznými právními předpisy. Jde zejména o různá podání daňových subjektů (přiznání, hlášení, odpovědi na výzvy správce daně apod.), o svědecké výpovědi a znalecké posudky, veřejné listiny, zprávy o daňových kontrolách, protokoly a úřední záznamy o místním šetření a ohledání, povinné záznamy vedené daňovými subjekty a doklady k nim apod. Pokud ohledání nebylo možno provést v rámci místního šetření nebo daňové kontroly, provede se u správce daně. Je-li předmětem dokazování daň zaplacená v zahraničí prokazuje se úředně ověřeným platebním výměrem. Jednotlivé skutečnosti rozhodné pro daňové řízení se prokazují v rámci důkazního řízení. Provedené důkazní řízení pak osvědčí, které z předložených důkazních prostředků se staly skutečně důkazem.
(4) Jako důkazních prostředků lze užít všech prostředků, jimiž lze ověřit skutečnosti rozhodné pro správné stanovení daňové povinnosti a které nejsou získány v rozporu s obecně závaznými právními předpisy. Jde zejména o různá podání daňových subjektů (přiznání, hlášení, odpovědi na výzvy správce daně apod.), o svědecké výpovědi a znalecké posudky, veřejné listiny, zprávy o daňových kontrolách, protokoly a úřední záznamy o místním šetření a ohledání, povinné záznamy vedené daňovými subjekty a doklady k nim apod. Pokud ohledání nebylo možno provést v rámci místního šetření nebo daňové kontroly, provede se u správce daně. Je-li předmětem dokazování daň zaplacená v zahraničí prokazuje se úředně ověřeným platebním výměrem; tento důkazní prostředek lze vyžadovat nejdříve po 30 dnech ode dne doručení platebního výměru daňovému subjektu a od tohoto dne počíná běžet prekluzivní lhůta podle § 47. Jednotlivé skutečnosti rozhodné pro daňové řízení se prokazují v rámci důkazního řízení. Provedené důkazní řízení pak osvědčí, které z předložených důkazních prostředků se staly skutečně důkazem.
(5) Nesplní-li daňový subjekt při dokazování jím uváděných skutečností některou ze svých zákonných povinností, takže zde není možno daňovou povinnost stanovit dokazováním podle odstavců 1 až 4, je správce daně oprávněn stanovit daňovou povinnost za použití pomůcek, které má k dispozici nebo které si obstará bez součinnosti s daňovým subjektem.
@@ -764,7 +764,7 @@
(5) Je-li daňová povinnost vypořádávána při přechodu státních hranic, je daňový subjekt povinen současně předložit daňové přiznání.
(6) Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo daňového poradce anebo i z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání přiznání, a to nejdéle o tři měsíce po uplynutí lhůty pro podání přiznání. Pokud součástí zdaňovaných příjmů uvedených v přiznání jsou i příjmy ze stálé provozovny v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu prodloužit lhůtu pro podání přiznání až do 31. října. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.
(6) Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo daňového poradce anebo i z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání přiznání, a to nejdéle o tři měsíce po uplynutí lhůty pro podání přiznání. Pokud součástí zdaňovaných příjmů uvedených v přiznání jsou i příjmy zdaňované v zahraničí na základě daňového přiznání, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání přiznání až do 31. října. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.
(7) Zemře-li daňový subjekt dříve, než bylo podáno přiznání k dani za předchozí zdaňovací období, je právní nástupce s výjimkou právního nástupnictví státu povinen podat přiznání za zemřelého poplatníka do tří měsíců po úmrtí poplatníka. Je-li právních nástupců více, podá přiznání kterýkoliv z nich. Nedohodnou-li se, který z nich přiznání podá, určí jej správce daně. Přejde-li právní nástupnictví na stát, tato povinnost nenastává. Není-li právní nástupce znám, podá přiznání zmocněnec ustanovený správcem daně. Zmocněnec ustanovený správcem daně podá přiznání do tří měsíců po svém ustanovení. Správce daně může lhůtu tří měsíců na žádost právního nástupce nebo zmocněnce prodloužit.
@@ -796,7 +796,17 @@
(3) Před uplynutím lhůty k podání přiznání nebo hlášení může daňový subjekt podat opravné přiznání nebo hlášení. Pro vyměřovací řízení se pak použije tohoto opravného přiznání nebo hlášení a k přiznání nebo hlášení předchozímu se nepřihlíží.
(4) Dodatečná nebo opravná daňová přiznání či hlášení podávají se na tiskopisech, které však musí být výslovně v záhlaví označeny jako dodatečné nebo opravné. V tomto daňovém přiznání nebo hlášení se vyznačí rozdíly proti daňovému přiznání nebo hlášení původně podanému.
(4) Dodatečné daňové přiznání nebo hlášení na daňovou povinnost nižší, než jak byla daňovým subjektem přiznána nebo správcem daně vyměřena, lze platně podat jen tehdy, je-li to výslovně stanoveno buď jiným daňovým zákonem, nebo v případech vymezených v § 102b. Toto dodatečné daňové přiznání nebo hlášení nelze však platně podat v případech, kdy
- a) původní daňová povinnost byla stanovena podle pomůcek nebo byla sjednána,
- b) je uplatňováno snížení základu daně v důsledku snížení výnosů (příjmů) nebo zvýšení nákladů (výdajů), o kterých již bylo pravomocně rozhodnuto v odvolání nebo v mimořádném opravném prostředku,
- c) se týká daňové povinnosti, kde rozhodnutí o ní bylo již pravomocně přezkoumáno soudem.
(5) Dojde-li v důsledku dodatečného daňového přiznání podle odstavce 4 ke snížení původní daňové povinnosti, sníží se současně s výjimkou pokut i daňové příslušenství připadající na částku snížení původní daňové povinnosti, a to od původního dne splatnosti.
(6) Dodatečná nebo opravná daňová přiznání či hlášení podávají se na tiskopisech, které však musí být výslovně v záhlaví označeny jako dodatečné nebo opravné. V dodatečném daňovém přiznání nebo hlášení se vyznačí rozdíly proti daňovému přiznání nebo hlášení původně podanému.
##### § 42
@@ -1582,7 +1592,7 @@
(3) K zajištění daně z příjmů fyzických osob ze zdanitelných příjmů, kromě příjmů, z nichž se daň vybírá srážkou, jsou právnické a fyzické osoby, které mají sídlo nebo bydliště na území České republiky a které vyplácí, poukazují nebo připisují úhrady ve prospěch poplatníka, povinny srážet zálohu na daň ve výši 10 % poplatníkům, kteří nemají na území České republiky bydliště (sídlo) ani se zde obvykle nezdržují, s výjimkou případů, kdy je srážena záloha podle § 83. Jde-li však o podíl společníka veřejné obchodní společnosti nebo o podíl komplementáře komanditní společnosti na zisku společnosti, stanoví se záloha na daň ve výši vypočtené podle § 16 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
(4) K zajištění daně právnických osob ze zdanitelných příjmů, kromě příjmů, z nichž se daň vybírá srážkou, jsou právnické a fyzické osoby, které mají sídlo nebo bydliště na území České republiky a které vyplácejí, poukazují nebo připisují úhrady ve prospěch poplatníka, povinny srážet zálohu na daň ve výši 10 % poplatníkovi se sídlem v cizině, majícího příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky. Tato povinnost se nevztahuje na banky, jde-li o peněžité plnění, poukázání nebo připsání úroků u bank. Jde-li však o podíl společníka veřejné obchodní společnosti nebo o podíl komplementáře komanditní společnosti na zisku společnosti, stanoví se záloha na daň ve výši 45 %.
(4) K zajištění daně právnických osob ze zdanitelných příjmů, kromě příjmů, z nichž se daň vybírá srážkou, jsou právnické osoby a fyzické osoby, které mají sídlo nebo bydliště na území České republiky a které vyplácejí, poukazují nebo připisují úhrady ve prospěch poplatníka, povinny srážet zálohu na daň ve výši 10 % poplatníkovi se sídlem v cizině, majícího příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky. Tato povinnost se nevztahuje na banky, jde-li o peněžité plnění, poukázání nebo připsání úroků u bank. Jde-li však o podíl společníka veřejné obchodní společnosti nebo o podíl komplementáře komanditní společnosti na zisku společnosti, stanoví se záloha na daň ve výši 42 %.
(5) Částky daně (záloh) sražené fyzickým osobám podle předchozích odstavců se odvádějí do patnáctého každého měsíce za předchozí kalendářní měsíc příslušnému správci daně těchto osob.
1993-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
1993-05-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
1992-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
původní verze Text k tomuto datu