LegalizeHistorie novel
Zákon České národní rady o správě daní a poplatků
45 verzí
· 1992-12-31 — 2009-12-31
2009-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2009-10-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2009-07-19
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2009-07-03
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2009-06-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2008-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2008-08-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2008-06-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2007-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2007-10-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2006-07-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2006-06-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2006-05-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2006-03-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2006-03-07
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2005-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2005-06-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2004-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2004-09-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2004-06-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2004-04-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2004-01-02
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2003-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2003-09-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2002-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2002-06-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2001-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2001-09-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2001-04-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2000-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2000-09-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2000-07-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
2000-06-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
1998-07-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
1998-07-15
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
1997-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
1997-06-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
1996-12-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
1995-09-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
1995-04-30
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
1994-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
1994-05-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
1993-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
1993-05-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
1992-12-31
Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.
původní verze
Text k tomuto datu
Změny ze dne 1993-05-31
@@ -14,7 +14,7 @@
(3) Podle tohoto zákona postupují územní finanční orgány^1) a další správní i jiné státní orgány České republiky, jakož i orgány obcí v České republice věcně příslušné podle zvláštních zákonů ke správě daní (dále jen „správce daně“), daňové subjekty, jakož i třetí osoby stanovené v tomto zákoně.
(4) Je-li zvláštním zákonem orgánu uvedenému v odstavci 3 svěřeno vybírání odvodů a poplatků sankční povahy, pokut a penále neuvedených v odstavci 1 a jsou-li tyto příjmy odváděny do rozpočtu republiky, do územních rozpočtů a fondů, postupuje se při jejich placení i vymáhání podle části šesté tohoto zákona.
(4) Je-li zvláštním zákonem orgánu uvedenému v odstavci 3 svěřeno vybírání odvodů a poplatků sankční povahy, pokut a penále neuvedených v odstavci 1 a jsou-li tyto příjmy odváděny do rozpočtu republiky, do územních rozpočtů a fondů, postupuje se při jejich placení i vymáhání podle části šesté tohoto zákona, s výjimkou ustanovení § 63 odst. 2 až 6, § 67 až 69, § 71 a 72. Při postupu podle části šesté se použijí i ustanovení ostatních částí zákona, pokud jsou k uplatnění části šesté nezbytná.
##### § 2
@@ -86,7 +86,7 @@
(14) Každý správce daně je v obvodu své územní působnosti příslušný k provedení místního šetření podle § 15, a to i bez delegace.
(15) Nelze-li místně příslušného správce daně určit podle tohoto nebo zvláštního zákona, stanoví jej ministerstvo.
(15) Nelze-li místně příslušného správce daně určit podle tohoto nebo zvláštního zákona, stanoví jej ministerstvo. Ministerstvo může rovněž z důležitých důvodů, zejména z důvodu hospodárnosti nebo rychlosti řízení stanovit místní příslušnost jinak.
(16) Pokud ukládá platební povinnost podle § 1 odst. 4 orgán nepověřený současně jejím vybráním, je k vybrání místně příslušným orgánem finanční úřad v sídle orgánu, který platební povinnost uložil.
@@ -362,7 +362,7 @@
#### Zahájení řízení
(1) Řízení je zahájeno dnem, kdy podání daňového subjektu došlo příslušnému správci daně nebo dnem, kdy byl daňový subjekt vyrozuměn o prvním úkonu, který vůči němu v daňovém řízení správce daně nebo jiné osoby, o nichž to zákon stanoví, učinili.
(1) Řízení je zahájeno dnem, kdy podání daňového subjektu nebo jiné osoby zúčastněné na řízení došlo příslušnému správci daně nebo dnem, kdy byl daňový subjekt nebo jiná osoba zúčastněná na řízení vyrozuměn o prvním úkonu, který vůči němu v daňovém řízení správce daně nebo jiné osoby, o nichž to zákon stanoví, učinili.
(2) Stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon, podávají daňové subjekty o své daňové povinnosti příslušnému správci daně přiznání, hlášení a vyúčtování na předepsaných tiskopisech.
@@ -374,7 +374,7 @@
(6) Podání se činí u místně příslušného správce daně a na požádání musí být přijetí podání potvrzeno.
(7) Má-li podání vady, pro které není způsobilé k projednání, vyzve správce daně daňový subjekt, aby je podle jeho pokynu a ve lhůtě, kterou správce daně stanoví, odstranil. Současně ho poučí o následcích spojených s jejich neodstraněním.
(7) Má-li podání vady, pro které není způsobilé k projednání, vyzve správce daně daňový subjekt nebo jinou osobu zúčastněnou na řízení, aby je podle jeho pokynu a ve lhůtě, kterou správce daně stanoví, odstranil. Současně ho poučí o následcích spojených s jejich neodstraněním. Pokud je den zahájení řízení dnem počátku běhu lhůty pro jiné rozhodnutí správce daně, běh lhůty se staví až do dne, kdy dojde správci daně opravené podání.
(8) Bude-li podání opraveno ve stanovené lhůtě, hledí se na ně tak, jako by bylo předloženo bez vady v den původního podání. Bude-li opravené podání předloženo až po uplynutí lhůty, považuje se za podané dnem, kdy bylo podáno po opravě. Nebude-li vyhověno výzvě správce daně, hledí se na toto podání jako by vůbec nebylo podáno.
@@ -420,7 +420,7 @@
(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být třetí osoby zúčastněné na daňovém řízení a pracovníci daňového orgánu daňovým subjektem zproštěni pouze písemně, s uvedením rozsahu a účelu.
(5) Povinnosti zachovávat mlčenlivost se nelze dovolávat vůči orgánům konajícím trestní řízení ohledně trestného činu zkrácení daně nebo jiného obdobného trestného činu.
(5) Povinnosti zachovávat mlčenlivost se nelze dovolávat vůči orgánům činným v trestním řízení, pokud bylo zahájeno trestní stíhání nebo pokud se plní oznamovací povinnost podle zvláštního předpisu,^4a) a to ohledně trestného činu zkrácení daně nebo jiného obdobného trestného činu.
(6) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných v daňovém řízení nebo v souvislosti s ním pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným a nebo jednání, která by způsobila někomu újmu.
@@ -508,7 +508,7 @@
(3) O uplatňovaných nárocích rozhodne příslušný správce daně do patnácti dnů ode dne jejich uplatnění a ve stejné lhůtě poukáže ve prospěch oprávněných úhradu přiznaného nároku. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do patnácti dnů ode dne jeho doručení.
(4) Postup při stanovení výše nároků náhrady ušlého výdělku stanoví ministerstvo obecně závazným právním předpisem.
(4) Výši nároků náhrady ušlého výdělku a postup při jeho stanovení a úhradě, včetně vymezení součinnosti plátců příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků, stanoví ministerstvo právním předpisem.
(5) Uhradil-li správce daně náklady řízení podle odstavce 2 vzniklé v důsledku nečinnosti nebo nesplnění právní povinnosti daňového subjektu, může tyto náklady přenést na daňový subjekt. Předepsaná náhrada nákladů řízení je splatná do patnácti dnů ode dne doručení rozhodnutí.
@@ -608,13 +608,13 @@
(7) Dojde-li ke změnám skutečností uvedených v odstavcích 1 a 6, zejména zanikne-li jeho daňová povinnost u některé z daní, je povinen tyto změny oznámit správci daně do patnácti dnů ode dne, kdy nastaly.
(8) Je-li daňovým subjektem osoba se sídlem nebo bydlištěm v cizině, která nemá na území České republiky stálou provozovnu ani nemovitý majetek, je povinna se registrovat nejpozději v den zahájení dani podrobené činnosti.
(8) Je-li daňovým subjektem osoba se sídlem nebo bydlištěm v cizině, která nemá na území České republiky stálou provozovnu ani nemovitý majetek, je povinna podat přihlášku k registraci nejpozději do pěti dnů ode dne zahájení dani podrobené činnosti nebo činnosti směřující k získání dani podrobených příjmů.
(9) Registrace nebo oznámení podle tohoto zákona se správci daně předkládá na tiskopise vydaném ministerstvem. Na registračním tiskopisu musí daňový subjekt též výslovně prohlásit, že jde o jeho první daňovou registraci nebo uvést, zda byl již někdy daňově registrován a pokud ano, kdy, u jakého správce daně, jaké bylo přidělené daňové identifikační číslo, jméno nebo název pod jakým byl registrován, a byla-li registrace odňata nebo zrušena, důvody z nichž se tak stalo. Ministerstvo může rozšířit údaje požadované při registraci na registračním tiskopisu, půjde-li o údaje nezbytné pro řádnou správu jednotlivých daní.
(10) Správce daně prověří údaje sdělené daňovým subjektem při registraci a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve daňový subjekt, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil a zároveň určí lhůtu, v níž je daňový subjekt povinen na výzvu odpovědět. Dodrží-li daňový subjekt tuto lhůtu, považuje se za dodrženou i lhůta uvedená v odstavci 1, jestliže jinak k porušení lhůty uvedené v odstavci 1 nedošlo.
(11) Správce daně přidělí zaregistrovanému daňovému subjektu daňové identifikační číslo a o provedené registraci mu vydá osvědčení. Toto číslo je daňový subjekt povinen uvádět na všech daňových dokladech (např. na fakturách, dobropisech, vrubopisech, pokladních dokladech a dodacích listech), které bude vydávat, a dále při styku se správcem daně. Při změnách skutečností uvedených v osvědčení je daňový subjekt současně s oznámením těchto změn podle odstavce 7 povinen předložit osvědčení o registraci, na kterém správce daně změny nebo jeho zánik vyznačí.
(11) Správce daně přidělí zaregistrovanému daňovému subjektu daňové identifikační číslo a o provedené registraci mu vydá osvědčení. Toto číslo je daňový subjekt povinen uvádět ve všech případech při styku se správcem daně a dále, pokud tak stanoví zvláštní zákon. Při změnách skutečností uvedených v osvědčení je daňový subjekt současně s oznámením těchto změn podle odstavce 7 povinen předložit osvědčení o registraci, na kterém správce daně změny nebo jeho zánik vyznačí.
(12) Nesplní-li daňový subjekt svoji registrační nebo ohlašovací povinnost, zaregistruje jej správce daně z úřední povinnosti neprodleně, jakmile zjistí skutečnosti zakládající tuto povinnost.
@@ -766,7 +766,7 @@
(8) Zanikne-li poplatník bez provedení likvidace, je jeho právní nástupce nebo orgán, který o zrušení rozhodl, povinen podat do konce následujícího měsíce od jeho zániku přiznání za uplynulou část zdaňovacího období. Správce daně může tuto lhůtu v odůvodněných případech prodloužit až na tři měsíce.
(9) V případě likvidace trvá daňová povinnost i povinnost podávat každoročně přiznání až do skončení likvidace. Ke dni ukončení činnosti provede poplatník účetní uzávěrku a nejpozději do konce následujícího měsíce podá daňové přiznání. Po skončení likvidace je likvidátor povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání za uplynulou část zdaňovacího období a v přiznání uvést též likvidační zůstatek.
(9) V případě likvidace trvá daňová povinnost i povinnost podávat každoročně přiznání až do skončení likvidace. Ke dni ukončení činnosti provede poplatník účetní uzávěrku a nejpozději do konce následujícího měsíce podá daňové přiznání. Po skončení likvidace je likvidátor povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání za uplynulou část zdaňovacího období.
(10) Při zrušení stálé provozovny na území České republiky jsou subjekty se sídlem v cizině povinny podat přiznání nejpozději do konce následujícího měsíce za uplynulou část roku.
@@ -794,13 +794,13 @@
(1) Fyzické osoby, které mají v České republice bydliště nebo se zde obvykle zdržují alespoň 183 dnů v kalendářním roce, přihlásí ke stanovenému datu majetek, který k tomuto datu vlastní v tuzemsku i v cizině.
(2) Fyzické osoby, které nemají v České republice bydliště ani se zde obvykle nezdržují, přihlásí ke stanovenému datu věci nemovité, byty a nebytové prostory (dále jen „nemovitý majetek“), které vlastní v České republice.
(2) Fyzické osoby, které nemají v České republice bydliště ani se zde obvykle nezdržují, přihlásí ke stanovenému datu byty a nebytové prostory, které vlastní v České republice.
(3) Právnické osoby zabývající se podnikatelskou činností se sídlem na území České republiky přihlásí ke stanovenému datu majetek, který k tomuto datu vlastní v tuzemsku i v cizině.
(4) Právnické osoby se sídlem mimo území České republiky přihlásí ke stanovenému datu nemovitý majetek, který vlastní v České republice.
(5) Poprvé se podává přiznání v roce 1993, dále v roce 1995 a pak vždy po třech letech. V roce 1993 se přiznání podává do 31. října, v dalších letech vždy do 31. května. Přiznání se podává správci daně místně příslušnému ke správě daní z příjmů, a to vždy podle stavu k 1. lednu roku, v němž se přiznání podává. Při tom se postupuje přiměřeně podle ustanovení § 40, 41 a 43.
(5) Vláda České republiky stanoví nařízením vždy nejméně šest měsíců předem rok, v němž bude přiznání předloženo. Přiznání se podává správci daně místně příslušnému ke správě daní z příjmů, a to vždy do 31. května a podle stavu k 1. lednu roku, v němž se přiznání podává. Přitom se postupuje přiměřeně podle ustanovení § 40, 41 a 43.
(6) Na základě přiznání k majetku osob, které jsou povinny majetek hlásit, zjistí správce daně přírůstky majetku v jednotlivých letech.
@@ -1516,23 +1516,25 @@
(2) Zálohy neplatí poplatníci, jejichž poslední daňová povinnost nepřesáhla 10 000 Kčs.
(3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 10 000 Kčs, avšak nepřesáhla 1 000 000 Kčs, platí čtvrtletní zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. Čtvrtletní zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního čtvrtletí.
(4) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 1 000 000 Kčs, platí měsíční zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/12 poslední známé daňové povinnosti. Měsíční zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního měsíce.
(5) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů, zálohy podle odstavců 3 a 4 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a tento dílčí základ činí více než 50 % z celkového základu daně. Pokud dílčí základ ze závislé činnosti a funkčních požitků činí méně než 50 %, zálohy vypočtené podle odstavců 3 a 4 se platí v poloviční výši; to se však nevztahuje na poplatníka, který má příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti.
(6) Poslední známou daňovou povinností se rozumí částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v posledním (dodatečném) přiznání, a po doručení posledního platebního (dodatečného) výměru částka stanovená tímto výměrem. Při změně poslední daňové povinnosti v běžném zdaňovacím období se zálohy do té doby splatné nemění. Jestliže se poslední daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období, je poplatník povinen si pro placení záloh dopočítat poslední daňovou povinnost tak, jako by se týkala celého zdaňovacího období. Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost týkající se části zdaňovacího období se vydělí počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se dvanácti.
(7) V odůvodněných případech může správce daně stanovit zálohy jinak. Proti rozhodnutí o stanovení zálohy jinak lze podat odvolání.
(8) Novým poplatníkům může správce daně na základě žádosti nebo z moci úřední stanovit zálohy s přihlédnutím k očekávanému příjmu poplatníka a k ostatním poměrům rozhodným pro vyměření daně. Proti rozhodnutí o stanovení záloh, lze podat odvolání.
(9) Poplatník není povinen platit tyto zálohy na daň, přestal-li vykonávat činnost nebo pobírat zdanitelné příjmy, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti oznámí poplatník podle § 33 správci daně.
(10) Je-li daň podle platebního výměru vyšší, než si ji poplatník sám vypočetl, nebo jde-li o daň vyměřenou dodatečným platebním výměrem, je poplatník povinen zaplatit rozdíl do patnácti dnů po doručení platebního výměru.
(11) Placení daně a záloh podle předchozích odstavců se nevztahuje na příjmy, u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně, a na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani.
(3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 10 000 Kč, avšak nepřesáhla 100 000 Kč, platí pololetní zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Pololetní zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního pololetí.
(4) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 100 000 Kčs, avšak nepřesáhla 1 000 000 Kčs, platí čtvrtletní zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. Čtvrtletní zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního čtvrtletí.
(5) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 1 000 000 Kčs, platí měsíční zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/12 poslední známé daňové povinnosti. Měsíční zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního měsíce.
(6) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů, zálohy podle odstavců 3 a 4 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a tento dílčí základ činí více než 50 % z celkového základu daně. Pokud dílčí základ ze závislé činnosti a funkčních požitků činí méně než 50 %, zálohy vypočtené podle odstavců 3 a 4 se platí v poloviční výši; to se však nevztahuje na poplatníka, který má příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti.
(7) Poslední známou daňovou povinností se rozumí částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v posledním (dodatečném) přiznání, a po doručení posledního platebního (dodatečného) výměru částka stanovená tímto výměrem. Při změně poslední daňové povinnosti v běžném zdaňovacím období se zálohy do té doby splatné nemění. Jestliže se poslední daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období, je poplatník povinen si pro placení záloh dopočítat poslední daňovou povinnost tak, jako by se týkala celého zdaňovacího období. Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost týkající se části zdaňovacího období se vydělí počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se dvanácti.
(8) V odůvodněných případech může správce daně stanovit zálohy jinak, popřípadě zrušit povinnost daň zálohovat, a to za celé zdaňovací období. Proti rozhodnutí o stanovení záloh jinak, popřípadě zrušit povinnost daň zálohovat, a to za celé zdaňovací období lze podat odvolání.
(9) Novým poplatníkům může správce daně na základě žádosti nebo z moci úřední stanovit zálohy s přihlédnutím k očekávanému příjmu poplatníka a k ostatním poměrům rozhodným pro vyměření daně. Proti rozhodnutí o stanovení záloh, lze podat odvolání.
(10) Poplatník není povinen platit tyto zálohy na daň, přestal-li vykonávat činnost nebo pobírat zdanitelné příjmy, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti oznámí poplatník podle § 33 správci daně.
(11) Je-li daň podle platebního výměru vyšší, než si ji poplatník sám vypočetl, nebo jde-li o daň vyměřenou dodatečným platebním výměrem, je poplatník povinen zaplatit rozdíl do patnácti dnů po doručení platebního výměru.
(12) Placení daně a záloh podle předchozích odstavců se nevztahuje na příjmy, u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně, a na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani.
##### § 78
@@ -1540,11 +1542,17 @@
Daň se zvýšením se nevyměří, nepřesáhne-li 100 Kčs. To neplatí, vybírá-li se daň srážkou.
##### § 78a
#### Zahraniční plátce daně
Plátcem daně podle § 79, 80 a 83 se rozumí též zahraniční subjekt, který má na území České republiky stálou provozovnu.
##### § 79
#### Daň vybíraná srážkou
(1) Daň se vybírá srážkou z příjmů, na které se vztahuje zvláštní sazba daně.^1b) Srážku je povinen provést plátce daně, který má sídlo nebo bydliště na území České republiky, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka.
(1) Daň se vybírá srážkou z příjmů, na které se vztahuje zvláštní sazba daně^1b) s výjimkou § 36 odst. 3 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb. Srážku je povinen provést plátce daně, který má sídlo nebo bydliště na území České republiky, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka.
(2) Plátce daně je povinen sraženou daň odvést správci daně nejpozději do patnáctého dne každého měsíce za předchozí kalendářní měsíc. Srážka daně se provádí z částky úhrady nebo připsání dlužné částky ve prospěch poplatníka. Správcem daně se rozumí finanční úřad příslušný podle místa bydliště nebo sídla plátce daně.
@@ -1790,7 +1798,7 @@
(5) Nárok na osvobození od daně z pozemků vydaných vlastníkům na základě zvláštního předpisu^12) uplatní poplatník v daňovém přiznání nebo v příloze k němu a u zemědělských pozemků doloží samostatné provozování zemědělské výroby zápisem do evidence podle zvláštních předpisů.^13)
(6) Žádost o úlevu na dani může uplatnit poplatník v příloze k daňovému přiznání; pokud je uplatňována úleva na dani v roce, kdy nemá poplatník zákonnou povinnost podat přiznání, podává se žádost ve stejné lhůtě jako daňové přiznání.
(6) Žádost o úlevu na dani může uplatnit poplatník v příloze k daňovému přiznání; pokud je uplatňována úleva na dani v roce, kdy nemá poplatník zákonnou povinnost podat přiznání, podává se žádost ve stejné lhůtě jako daňové přiznání. Proti rozhodnutí o úlevě na dani není přípustné odvolání.
(7) Obec rozhodne o použití nižších koeficientů^14) u pozemků a staveb umístěných v jednotlivých částech obce obecně závaznou vyhláškou.
@@ -1846,9 +1854,15 @@
##### § 96a
(1) Pokud správce daně spravuje daně, které nejsou příjmem státního rozpočtu převádí jejich výnos podle zákonného rozpočtového určení vždy nejdéle do stanoveného dne, kdy mu tyto prostředky byly připsány na jeho účet vedený u banky a zaevidovány na osobním účtě daňového dlužníka na jeho splatnou daňovou povinnost. Vznikne-li u takto převedených příjmů daňovému dlužníkovi nárok na vrácení přeplatku, doručí o tom správce daně rozhodnutí též příjemci těchto prostředků, který vrátí přeplatek podle tohoto rozhodnutí přímo osobě oprávněné, a to nejdéle do deseti dnů po doručení rozhodnutí. Nebude-li tato lhůta dodržena a vznikne-li z tohoto důvodu daňovému dlužníkovi nárok na úhradu úroků podle tohoto zákona, jde tento úrok k tíži příjemce prostředků, který lhůtu k vrácení přeplatků nedodržel.
(2) Podle tohoto ustanovení se postupuje přiměřeně i u příjmů podle § 1 odst. 4.
(1) Pokud správce daně spravuje daně, které nejsou příjmem státního rozpočtu, převádí jejich výnos podle zákonného rozpočtového určení ve lhůtě, která počíná běžet dnem, kdy mu tyto prostředky byly připsány na jeho účet vedený u banky a zaevidovány, pokud je lze současně zaevidovat na osobním účtě daňového dlužníka na jeho splatnou daňovou povinnost, a končí dnem stanoveným ministerstvem.^15) Jde-li o nejasnou platbu nebo není-li ji možno zaevidovat na osobním účtě daňového dlužníka z jiných důvodů, počíná běžet lhůta pro převod těchto prostředků dnem následujícím po dni, kdy platbu lze zaevidovat.
(2) Vznikne-li u příjmů podle odstavce 1 daňovému dlužníkovi nárok na vrácení přeplatku, přeplatek bude vrácen z prostředků jeho příjemce. Pro vrácení nebo převedení přeplatku na úhradu jiného nedoplatku platí lhůty stanovené v § 64; příjemci těchto prostředků musí být doručeno rozhodnutí o vrácení nebo převedení přeplatku k provedení úhrady tak, aby do uplynutí celkové lhůty zbývalo nejméně 10 dnů.
(3) Bude-li přeplatek vrácen po lhůtě stanovené v § 64, náleží daňovému dlužníkovi úrok podle § 64 odst. 6; tento nárok přizná a uhradí příjemce prostředků. Došlo-li k opožděnému vrácení v důsledku nedodržení lhůty stanovené v odstavci 2 pro doručení rozhodnutí o vrácení přeplatku, přizná a uhradí správce daně příjemci prostředků poměrnou část za prokázané zpoždění.
(4) Pokud bylo více příjemců prostředků, z nichž má být přeplatek vrácen nebo převeden na úhradu nedoplatku u jiné daňové povinnosti, vrátí nebo převede přeplatek správce daně na úkor kteréhokoliv jejich běžného daňového příjmu. Takto vrácený nebo převedený přeplatek s příjemcem daně zúčtuje při nejbližším převodu těchto prostředků na jeho běžný účet.
(5) Podle tohoto ustanovení se postupuje přiměřeně i u příjmů podle § 1 odst. 4.
##### § 97
@@ -1976,10 +1990,12 @@
^1) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.
^1b) § 36 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
^1b) § 36 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
^1a) § 22 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
^4a) § 8 odst. 1 věta druhá trestního řádu.
^5) § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 286/1992 Sb., o daních z příjmů.
^5a) § 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.
@@ -2007,3 +2023,5 @@
^13) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Zákon č. 219/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.
^14) § 6 odst. 4 písm. b) a § 11 odst. 3 písm. b) zákona ČNR č. 338/1992 Sb.
^15) § 35 odst. 2 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.