Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 1/1998 Sb., kterou se stanoví požadavky na jakost, postup při přípravě, zkoušení, uchovávání a dávkování léčiv (Český lékopis 1997), ve znění pozdějších předpisů

Fosfor (2.5.18). 6,8 % až 9,0 %; počítáno na vysušenou látku.

Bílkoviny (2.5.16). Nejvýše 1,0 %; počítáno na vysušenou látku. K detekci bílkovin v koncentraci 1% nebo vyšší se použije dostatečné množství PRP.

Nukleová kyselina (2.5.17). Nejvýše 1,0 %, počítáno na vysušenou látku.

Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Nejvýše 25 m.j. endotoxinu v mikrogramu PRP.

Zbytkové látky. Kde je to vhodné, provádějí se zkoušky na stanovení zbytkových látek použitých při inaktivaci a purifikaci. Přijatelná hodnota pro každou látku je stanovena pro jednotlivý přípravek a každá šarže PRP prokazatelně vyhovuje limitu. Jestliže validační studie prokázaly odstranění zbytkových látek, zkouška u PRP se může vypustit.

Bílkovinný nosič

Bílkovinný nosič je vybrán tak, aby po konjugaci s PRP byl schopen indukovat na T-buňkách závislou B-buněčnou imunitní odpověď. Povolené nosiče a konjugační metody jsou uvedeny v tabulce 1. Bílkovinný nosič je produkován v kultuře vhodných mikroorganismů, ověřené na bakteriální čistotu. Kultura může být inaktivovaná; bílkovinný nosič je purifikován vhodnou metodou.

Pouze bílkovinný nosič, který vyhovuje následujícím požadavkům, se může použít k výrobě konjugátu.

Totožnost. Zkouška totožnosti se provede vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1).

Tab. 1 Charakteristiky přípravku a specifikace pro PRP a bílkovinný nosič u běžně schválených přípravků

Nosič	Hemofilový polysacharid	Konjugace
Typ	Čistota	Množství na dávku	Typ PRP	Množství na dávku	Metoda spojování	Postup
difterický toxoid	> 1500 Lf na mg dusíku	18 μg	PRP redukovaná velikost K0: 0,6 - 0,7; použije se agarosa síťovaná pro chromatografii R	25 μg	aktivace PRP bromkyanem	aktivovaný difterický toxoid (D-AH+), bromkyanem aktivovaný PRP
tetanický toxoid	> 1500 Lf na mg dusíku	20 μg	PRP ≥ 50 % ≤ K0: 0,30; použije se agarosa síťovaná pro chromatografii R	10 μg	zprostředkovaně karbodiimidem	ADH-aktivovaný PRP (PRP-cov.-AH) + tetanický toxoid + EDAC
CRM 197 difterická bílkovina	> 90 % difterické bílkoviny	25 μg	PRP redukovaná velikost Dp = 15 − 35 nebo 10 − 35	10 μg	reduktivní aminace (jednostupňová metoda) nebo N-hydroxysukcinimidová aktivace	přímé navázání PRP na CRM 197 (aktivované kyanotrihydroboratem)
komplex bílkovin vnější membrány meningokoka skupiny B (OMP)	bílkoviny vnější membrány ≤ 8 % lipopolysacharidu	125 μg nebo 250 μg	PRP redukovaná velikost K0< 0,6; použije se agarosa síťovaná pro chromatografii R nebo Mw>50 · 103	7,5 μg nebo 15 μg	thioetherová vazba	PRP aktivovaný CDi PRP − IM + BuA2 + BrAc = PRP - BuA2 − BrAc + thioaktivovaný OMP

Vysvětlivky

ADH - dihydrazid kyseliny adipové

BrAc - bromacetylchlorid

BuA2 - butan - 1,4-diamid

CDI - karbonyldiimidazol

Dp - stupeň polymerace

EDAC - 1-ethyl-3-(3-dimethylaminopropyl)karbodiimid

IM - imidazolium

MW - vážený průměr molekulové hmotnosti

Sterilita (2.6.1). Na každou půdu se inokuluje 10 ml nebo ekvivalent 100 dávek, podle toho, co je méně.

Difterický toxoid. Difterický toxoid se vyrábí tak, jak je popsáno v článku Vaccinum diphtheriae adsorbatum a vyhovuje požadavkům předepsaným pro várku purifikovaného toxoidu.

Tetanický toxoid. Tetanický toxoid se vyrábí tak, jak je popsáno v článku Vaccinum tetanicum adsorbatum a vyhovuje požadavkům předepsaným pro várku purifikovaného toxoidu, vyjma antigenní čistoty; nejméně 1500 Lf na miligram bílkovinného dusíku.

Difterická bílkovina CRM 197. Obsahuje nejméně 90 % difterické CRM 197 bílkoviny, stanovené vhodnou metodou. Provádějí se vhodné zkoušky buď pro validaci, nebo běžně, aby se prokázalo, že přípravek není toxický.

OMP (komplex bílkovin vnější membrány meningokoka skupiny B). OMP vyhovuje následujícím požadavkům pro lipopolysacharidy a pyrogenní látky.

Lipopolysacharidy. Nejvýše 8 % lipopolysacharidů, stanoveno vhodnou metodou.

Pyrogenní látky (2.6.8). Na 1 kg hmotnosti králíka se vstříkne nitrožilně 0,25 μg OMP.

Várka konjugátu

PRP je chemicky modifikován k umožnění konjugace: obvykle je částečně depolymerován před nebo během tohoto procesu. Před konjugací mohou být do bílkovinného nosiče nebo PRP zavedeny reaktivní funkční skupiny nebo vazebné můstky (spacery). Konjugát se získá kovalentní vazbou PRP a bílkovinného nosiče. Kde je to vhodné, nezreagované funkční skupiny se schopností potenciálně reagovat se blokují vhodnými krycími činidly; konjugát se čistí, aby se tyto látky odstranily.

Pouze várka konjugátu, která vyhovuje následujícím předpisům, se může použít k přípravě konečné várky vakcíny. Pro každou zkoušku a každý jednotlivý přípravek jsou stanoveny limity přijatelnosti a každá šarže konjugátu prokazatelně vyhoví těmto limitům. Limity těchto zkoušek, vztahující se na běžně schválené přípravky, jsou uvedeny v tabulce 2. Pro lyofilizovanou vakcínu mohou být některé ze zkoušek provedeny spíše v šarži než ve várce konjugátu, neboť lyofilizační postup může ovlivnit zkoušenou složku.

PRP. Obsah PRP se určí ze stanovení fosforu (2.5.18) nebo ze stanovení ribosy (2.5.31) nebo některou imunochemickou metodou ( 2.7.1).

Bílkoviny. Obsah bílkovin se stanoví vhodnou imunochemickou metodou (např. 2.5.16).

Poměr PRP k bílkovinám. Poměr se stanoví výpočtem.

Distribuce velikosti molekul. Distribuce velikosti molekul se stanoví vylučovací chromatografií (2.2.30).

Volný PRP. Nenavázaný PRP se stanoví po odstranění z konjugátu, např. iontovou vylučovací chromatografií, vylučovací chromatografií nebo hydrofobní chromatografií, ultrafiltrací nebo jinou validovanou metodou.

Volný bílkovinný nosič. Stanoví se vhodnou metodou buď přímo, nebo odvozením obsahu výpočtem z výsledků ostatních zkoušek. Množství je v rozmezí schváleném pro jednotlivý přípravek.

Nezreagované funkční skupiny. Žádné nezreagované funkční skupiny nelze ve várce konjugátu detegovat, jestliže postup validace neprokázal, že nezreagované funkční skupiny detegovatelné v tomto stadiu se odstraní při následujících výrobních krocích (např. vzhledem ke krátkému poločasu).

Zbytkové látky. Odstranění zbytků látek, jako jsou kyanid, EDAC a fenol, se prokáží vhodnými zkouškami nebo validaci výrobního postupu.

Sterilita (2.6.1). Provede se zkouška, při níž se na každou půdu použije 10 ml nebo ekvivalent 100 dávek, podle toho co je méně.

Tabulka 2 Požadavky na várku konjugátu pro běžně schválené přípravky

| Zkouška | Bílkovinný nosič | | | | | Difterický toxoid | Tetanický toxoid | CRM 197 | OMP | | | --- | --- | --- | --- | --- | | volný PRP | < 37 % | < 20% | < 25 % | < 15 % | | volná bílkovina | < 4 % | < 1 %, je-li prováděno | < 1 % nebo < 2 %, záleží na použité metodě spojení | neprovádí se | | poměr PRP k bílkovinám: | 1,25 − 1,8 | 0,30 − 0,55 | 0,3 − 0,7 | 0,05 − 0,1 | | molekulová velikost (K0) agarosa síťovaná pro chromatografii R | 95 % < 0,75 | 60 % < 0,2 | 50 % 0,3 − 0,6 | 85 % < 0,3 | | agarosa síťovaná pro chromatografii R1 | 0,6 − 0,7 | 85 % < 0,5 | | |

Konečná várka vakcíny

K várce konjugátu se před ředěním na konečnou koncentraci vhodným rozpouštědlem může přidat adjuvans, protimikrobní konzervační látka a stabilizátor.

Pouze konečná várka, která vyhovuje následujícím požadavkům, se může použít pro přípravu šarže.

Protimikrobní konzervační látka. Je-li to vhodné, stanoví se množství protimikrobní konzervační látky vhodnou chemickou nebo fyzikálně-chemickou metodou. Obsah je v rozmezí 85 % až 115 % zamýšleného množství.

Sterilita (2.6.1). Vyhovuje zkoušce na sterilitu, při níž se na každou půdu použije 10 ml.

Šarže

Pouze šarže, která vyhovuje každému z dále uvedených požadavků na Totožnost, Zkoušky na čistotu a Stanovení účinnosti může být uvolněna pro použití.

Pokud byla zkouška na protimikrobní konzervační látky provedena u konečné várky vakcíny, může se tato zkouška v šarži vynechat.

Hodnota pH (2.2.3). pH vakcíny, je-li třeba rekonstituované, je v rozmezí schváleném pro jednotlivý přípravek.

Volný PRP. Nenavázaný PRP se stanoví po odstranění z konjugátu, např. iontovou vylučovací chromatografií nebo hydrofobní chromatografií, ultrafiltrací nebo jinou validovanou metodou. Množství volného PRP není větší než množství schválené pro jednotlivý přípravek.

Zkouška totožnosti

Totožnost vakcíny se prokáže vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1) pro PRP.

Zkoušky na čistotu

Obsah PRP. Nejméně 80 % deklarovaného množství PRP. Stanoví se buď jako obsah ribosy (2.5.31), nebo fosforu (2.5.18), vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1) nebo iontovou vylučovací kapalinovou chromatografií s pulzní ampérometrickou detekcí (2.2.29).

Hliník. Je-li jako sorbent použit hydroxid hlinitý, vakcína vyhovuje ve zkoušce předepsané v článku Vaccina ad usum humanum.

Protimikrobní konzervační látky. Kde je to vhodné, stanoví se množství protimikrobní konzervační látky vhodnou chemickou nebo fyzikálně-chemickou metodou. Obsahuje nejnižší prokazatelně účinné množství a nejvýše 115 % množství uvedeného v označení na obalu.

Voda (2.5.12). U lyofilizovaných vakcín je obsah vody nejvýše 3,0 %.

Sterilita (2.6.1). Vyhovuje zkoušce na sterilitu.

Pyrogenní látky (2.6.8). Vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky. Na 1 kg hmotnosti králíka se vstříkne nitrožilně následující množství: 1 μg PRP v případě vakcíny s difterickým toxoidem nebo CRM 197 difterické bílkoviny jako nosičem; 0,1 μg PRP v případě vakcíny s tetanickým toxoidem jako nosičem; 0,025 μg PRP v případě vakcíny s OMP jako nosičem.

Uchovávání

Viz článek Vaccina ad usum humanum.

Označování

Viz článek Vaccina ad usum humanum.

V označení na obalu se uvede:

• počet mikrogramů PRP v lidské dávce;

• typ a jmenovité množství bílkovinného nosiče v jedné lidské dávce.

“

• 1. V příloze části 6 Speciání část, kapitola 6.2 Léčivé přípravky, kapitola 6.2.2 Jednotlivé léčivé přípravky, článek Vaccinum hepatitidis A inactivatum adsorbatum zní:

„

Vaccinum hepatitidis A inactivatum adsorbatum [image omitted]

Inaktivovaná vakcína proti hepatitidě A adsorbovaná

Je to suspenze vhodného kmene viru hepatitidy A pomnoženého v buněčných kulturách, inaktivovaného validovanou metodou a adsorbovaného na minerální nosič.

Vakcína vyhovuje článku Vaccina ad usum humanum.

Výroba

Výroba vakcíny je založena na systému jednotné inokulace a na systému buněčné banky. Výrobní metoda prokazatelně poskytuje stejnorodou vakcínu, která vyhovuje požadavkům na imunogenitu, neškodnost a stabilitu.

Výrobní metoda se validuje, aby se prokázalo, že přípravek, bude-li zkoušen, vyhoví zkoušce na neškodnost pro imunní séra a humánní vakcíny (2.6.9).

Pokud není doloženo a schváleno jinak, virus v konečném přípravku neprojde více pasážemi z matečného inokula než virus použitý k přípravě vakcíny, která vyhověla v klinických studiích z hlediska neškodnosti a účinnosti.

Referenční přípravek. Jako referenční přípravek se použije část reprezentativní šarže vakcíny, která byla prokazatelně ve zkoušce na zvířatech nejméně tak imunogenní jako šarže, jež v klinické studii na mladých zdravých dospělých jedincích vykázala nejméně 95% sérokonverzi, odpovídající hladině neutralizačních protilátek považované po úplné primární imunizaci za ochrannou hladinu.

Jako ochranná hladina protilátek se uznává 0,02 m.j./ml, stanoveno metodou ELISA.

Substrát pro pomnožování viru

Virus se pomnožuje v linii lidských diploidních buněk (5.2.3) nebo v kontinuální linii buněk schválené oprávněnou autoritou.

Inokula

Kmen viru hepatitidy A, který se používá k přípravě matečného inokula, se identifikuje vývojovými záznamy, které obsahují informace o původu kmene a o následné manipulaci s ním.

Pouze inokulum, které odpovídá následujícím požadavkům, se může použít pro pomnožování viru.

Zkouška totožnosti. Každé matečné a pracovní inokulum viru se identifikuje jako virus hepatitidy A pomocí specifických protilátek.

Koncentrace viru. Ke sledování pravidelnosti výroby se stanoví koncentrace viru v každém matečném a pracovním inokulu.

Cizí agens. Matečná a pracovní inokula vyhovují požadavkům na inokula pro virové vakcíny (2.6.16). Jestliže byla pro izolaci virového kmene použita kultura primárních opičích buněk, provedou se navíc opatření, aby se zajistilo, že kmen není kontaminován opičími viry, jako jsou virus opičí imunodeficience a filoviry.

Pomnožování viru a sklizeň

Veškeré činnosti s buněčnou bankou a následnými buněčnými kulturami se provádějí za aseptických podmínek v prostorách, kde nejsou zpracovávány jiné buňky. Při přípravě média pro kultivaci buněk se může použít sérum živočišného (nikoli lidského) původu. Sérum a trypsin používané při přípravě buněčné suspenze a médií jsou prokazatelně prosty cizích agens. Médium pro kultivaci buněk může obsahovat indikátor pH, jako je fenolová červeň, a antibiotika v nejnižší účinné koncentraci. Nejméně 500 ml buněčných kultur použitých pro výrobu vakcíny se ponechá jako neinfikované buněčné kultury (kontrolní buňky). Několikanásobné sklizně z téže buněčné produkční kultury se mohou spojit a považovat za jednotlivou sklizeň.

Pouze jednotlivá sklizeň vyhovující následujícím požadavkům se může použít k přípravě vakcíny. Jestliže stanovení poměru virové koncentrace k obsahu antigenu provedené na vhodném počtu sklizní prokazuje pravidelnost výroby, může se tato zkouška následně vypustit při běžné kontrole.

Zkouška totožnosti. Zkouška na obsah antigenu slouží také jako zkouška totožnosti jednotlivé sklizně.

Bakterie a houby (2.6.1). Jednotlivá sklizeň vyhovuje zkoušce na sterilitu; na každou živnou půdu se použije 10 ml.

Mykoplazmata (2.6.7). Jednotlivá sklizeň vyhovuje zkoušce na mykoplazmata; na každou půdu se použije 1 ml. Kontrolní buňky.

Kontrolní buňky z kultur produkčních buněk vyhovují zkoušce totožnosti a požadavkům na cizí agens (2.6.16).

Obsah antigenu. Stanoví se obsah antigenu hepatitidy A vhodnou imunochemickou met, dou (2.7.1) ke sledování dodržování výrobního postupu; obsah je v rozmezí schváleném pro jednotlivý přípravek.

Poměr koncentrace viru k obsahu antigenu. Stálost poměru koncentrace infekčního viru, stanoveného vhodnou metodou na buněčné kultuře, k obsahu antigenu je stanoven validací na vhodném počtu jednotlivých sklizní.

Purifikace a purifikovaná sklizeň

Sklizeň, která může být spojením několika jednotlivých sklizní, se purifikuje validovanými metodami. Jsou-li pro pomnožení viru použity kontinuální buněčné linie, purifikační proces prokazatelně zahrnuje také snížení hladiny DNK hostitelských buněk.

Pouze purifikovaná sklizeň, která vyhovuje následujícím požadavkům, může být použita k přípravě inaktivované sklizně.

Koncentrace viru. Koncentrace infekčního viru v purifikované sklizni se stanoví na vhodné buněčné kultuře ke sledování dodržování výrobního postupu a jako počáteční bod pro sledování inaktivační křivky.

Poměr antigenu k celkové bílkovině. Stanoví se obsah antigenu viru hepatitidy A vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1). Stanoví se obsah celkové bílkoviny validovanou metodou. Poměr obsahu antigenu viru hepatitidy A k obsahu celkové bílkoviny je v rozmezí schváleném pro jednotlivý přípravek.

Bovinní sérumalbumin. Nejvýše 50 ng v ekvivalentu jedné lidské dávky, stanoveno vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1). Jestliže to dovolí výrobní proces, lze použít jiné vhodné bílkovinné markery k průkazu účinné purifikace.

Zbytková DNK hostitelských buněk. Je-li pro pomnožení viru použita kontinuální buněčná linie, obsah zbytkové DNK hostitelských buněk, stanovený vhodnou imunochemickou metodou, jak je popsáno v článku Producta ab ADN recombinante, je nejvýše 100 pg v ekvivalentu jedné lidské dávky.

Zbytky chemikálií. Pokud se při purifikačních postupech používají chemické látky, provedou se na purifikované sklizni (nebo na inaktivované sklizni) zkoušky na tyto látky, pokud validace postupu neprokáže úplné odstranění. Koncentrace nepřesahuje rozmezí schválené pro jednotlivý přípravek.

Inaktivace a inaktivovaná sklizeň

Několik purifikováných sklizní se před inaktivací může spojit. K zamezení interference v inaktivačním procesu se předchází tvorbě virových agregátů nebo se virové agregáty odstraňují bezprostředně před nebo během inaktivačního postupu. Virová suspenze se inaktivuje validovanou metodou; metoda je prokazatelně schopna stejnoměrně inaktivovat virus hepatitidy A bez poškození antigenní a imunogenní aktivity; součástí validační studie je inaktivační křivka, reprezentující koncentraci zbytkového živého viru, měřenou nejméně třikrát (např. ve dni 0, 1 a 2 inaktivačního postupu). Při použití formaldehydu k inaktivaci se zbytky volného formaldehydu stanoví na konci inaktivačního procesu.

Pouze inaktivovaná sklizeň, která vyhovuje následujícím požadavkům, se může použít pro přípravu konečné várky vakcíny.

Inaktivace. Provede se pomnožovací zkouška na přítomnost zbytků infekčního viru hepatitidy A inokulací množství inaktivované sklizně, které odpovídá 5 % šarže, nebo, jestliže sklizeň obsahuje 30 000 dávek nebo více, nejméně 1500 dávek vakcíny. Inokuluje se do buněčných kultur téhož typu, který byl použit pro přípravu vakcíny a inkubace probíhá nejméně 70 dní, ve kterých se provede nejméně jedna pasáž. Na konci inkubačního období se provede zkouška vhodné citlivosti na přítomnost zbytkového infekčního viru. Ve vzorcích odebraných na konci inaktivace se nenaleznou známky pomnožení viru hepatitidy A. Jako pozitivní kontrola se souběžně použije infekční virus k prokázání vnímavosti buněk a nepřítomnosti interference. Inkubuje se celkem nejméně 70 dní, ve kterých se provede nejméně jedna pasáž buněk.

Sterilita (2.6.1). Inaktivovaná virová sklizeň vyhovuje zkoušce na sterilitu; na každou živnou půdu se použije 10 ml.

Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Nejvýše 2 m.j. endotoxinu v ekvivalentu jedné lidské dávky.

Obsah antigenu. Vhodnou imunochemickou metodou se stanoví obsah antigenu viru hepatitidy A (2.7.1).

Zbytky chemikálií. Viz odstavec Purifikace a purifikovaná sklizeň.

Konečná várka vakcíny

Konečná várka vakcíny se připraví z jedné nebo více inaktivovaných sklizní. Mohou se přidat schválená adjuvans, stabilizátory a protimikrobní konzervační látky.

Pouze taková konečná várka vakcíny, která vyhovuje následujícím požadavkům, se může použít k přípravě šarže.

Sterilita (2.6.1). Konečná várka vakcíny vyhovuje ve zkoušce na sterilitu; na každou živnou půdu se použije 10 ml.

Protimikrobní konzervační látky. Kde je to vhodné, stanoví se obsah protimikrobních konzervačních látek vhodnou chemickou nebo fyzikálně-chemickou metodou. Obsah je v rozmezí 85 % až 115 % zamýšleného množství.

Šarže

Konečná várka vakcíny se asepticky rozplní do sterilních obalů. Obaly se potom uzavřou tak, aby se předešlo kontaminaci.

Pouze šarže, která vyhovuje všem požadavkům uvedeným dále v odstavcích Zkoušky totožnosti, Zkoušky na čistotu a Stanovení účinnosti se může uvolnit k použití. Za předpokladu, že zkouška na volný formaldehyd (přichází-li v úvahu) a stanovení obsahu protimikrobních konzervačních látek (přichází-li v úvahu) byly provedeny v konečné várce vakcín s vyhovujícími výsledky, lze je u šarže vypustit. Jestliže bylo provedeno stanovení účinnosti na myších nebo jiných zvířatech v konečné várce s vyhovujícím výsledkem, lze u šarže tuto zkoušku vypustit.

Zkoušky totožnosti

Ve vakcíně se antigen viru hepatitidy A prokáže vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1) za použití specifických protilátek nebo zkouškou in vivo (2.7.14).

Zkoušky na čistotu

Hliník. Jestliže byl použit jako sorbent hydratovaný fosforečnan hlinitý nebo hydroxid hlinitý, vyhovuje vakcína zkoušce předepsané v článku Vaccina ad usum humanum.

Volný formaldehyd. Při použití formaldehydu k inaktivaci vyhovuje vakcína zkoušce předepsané v článku Vaccina ad usum humanum.

Protimikrobní konzervační látky. Kde je to vhodné, stanoví se obsah protimikrobních konzervačních látek vhodnou chemickou nebo fyzikálně-chemickou metodou. Obsah není nižší než nejnižší prokazatelně účinné množství a není vyšší než 115 % množství uvedeného v označení na obalu.

Sterilita (2.6.1). Vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu.

Stanovení účinnosti

Vakcína vyhovuje zkoušce Stanovení účinnosti vakcíny proti hepatitidě A (2.7.14).

Uchovávání

Viz článek Vaccina ad usum humanum.

Označování

Viz článek Vaccina ad usum humanum.

V označení na obalu se uvede biologický původ buněk použitých pro přípravu vakcíny.

“

• 1. V příloze části 6 Speciání část, kapitola 6.2 Léčivé přípravky, kapitola 6.2.2 Jednotlivé léčivé přípravky, se za článek Vaccinum hepatitidis A inactivatum et hepatitidis B (ADNr) adsorbatum doplňuje článek, který zní:

„

Vaccinum hepatitidis A inactivatum et hepatitidis B (ADNr) adsorbatum [image omitted]

Adsorbovaná vakcína proti hepatitidě A (inaktivovaná) a hepatitidě B (rDNK)

Je to suspenze vhodného kmene viru hepatitidy A, pomnoženého v buněčných kulturách a inaktivovaného validovanou metodou, a povrchového antigenu viru hepatitidy B (HBsAg) základního proteinu viru hepatitidy B, získaného rekombinantní DNK technologií; tyto antigeny jsou adsorbovány na minerální nosič, jako je hydroxid hlinitý nebo hydratovaný fosforečnan hlinitý.

Vakcína vyhovuje článku Vaccina ad usum humanum a článku Producta ab ADN recombinante (pro složku hepatitidy B).

Výroba

Všeobecná ustanovení

Obě složky se připravují, jak je popsáno v článcích Vaccinum hepatitidis A inactivatum adsorbatum a Vaccinum hepatitidis B (ADNr), a vyhovují požadavkům v nich uvedeným.

Výrobní postup se validuje, aby se prokázalo, že bude-li přípravek zkoušen, vyhoví zkoušce na neškodnost imunních sér a vakcín pro humánní použití (2.6.9).

Referenční přípravek. Jako referenční přípravek se použije část reprezentativní šarže vakcíny, která byla prokazatelně ve zkoušce na zvířatech nejméně tak imunogenní jako šarže, jež v klinické studii na mladých zdravých dospělých jedincích vykázala nejméně 95% sérokonverzi, odpovídající hladině neutralizačních protilátek považované po úplné primární imunizaci za ochrannou hladinu.

Pro hepatitidu A se jako ochranná hladina protilátek uznává nejméně 0,02 m.j./ml, stanoveno metodou ELISA. Pro hepatitidu B se jako ochranná hladina uznává nejméně 0,01 m.j./ml protilátek proti HBsAg.

Konečná várka

Konečná várka vakcíny se připraví z jedné nebo více inaktivovaných sklizní viru hepatitidy A a jedné nebo více šarží purifikovaného antigenu HBsAg.

Pouze konečná várka, která vyhovuje následujícím požadavkům, se může použít k přípravě šarže.

Protimikrobní konzervační látky. Je-li to vhodné, stanoví se obsah protimikrobních konzervačních látek vhodnou chemickou nebo fyzikálně-chemickou metodou. Obsah je v rozmezí 85 % až 115 % zamýšleného množství.

Sterilita (2.6.1). Konečná várka vakcíny vyhovuje zkoušce na sterilitu; na každou živnou půdu se použije 10 ml.

Šarže

Pouze šarže, která vyhovuje všem požadavkům dále uvedeným v odstavcích Zkoušky totožnosti, Zkoušky na čistotu a Stanovení účinnosti, se může uvolnit k použití. Za předpokladu, že zkouška na volný formaldehyd (je-li to vhodné) a stanovení obsahu protimikrobních konzervačních látek (je-li to vhodné) byly provedeny v konečné várce vakcíny s vyhovujícími výsledky, lze je u šarže vypustit. Jestliže stanovení účinnosti složek hepatitidy A a/nebo hepatitidy B bylo v konečné várce vakcíny provedeno in vivo s vyhovujícími výsledky, lze je u šarže vypustit.

Zkoušky totožnosti

Vakcína prokazatelně obsahuje antigen viru hepatitidy A a povrchový antigen viru hepatitidy B. Prokazuje se vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1) za použití specifických protilátek nebo zkouškou imunogenity na myších popsanou v odstavci Stanovení účinnosti.

Zkoušky na čistotu

Hliník. Jestliže byl jako sorbent použit hydroxid hlinitý nebo hydratovaný fosforečnan hlinitý, vyhovuje vakcína zkoušce předepsané v článku Vaccina ad usum humanum.

Volný formaldehyd. Kde je to vhodné, vyhovuje vakcína zkoušce předepsané v článku Vaccina ad usum humanum.

Protimikrobní konzervační látky. Kde je to vhodné, stanoví se obsah protimikrobních konzervačních látek vhodnou chemickou nebo fyzikálně-chemickou metodou. Obsah není nižší než nejnižší prokazatelně účinné množství a není vyšší než 115 % množství uvedeného v označení na obalu.

Sterilita (2.6.1). Vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu.

Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Nejvýše 2 m.j. endotoxinu v jedné lidské dávce.

Stanovení účinnosti

Složka hepatitidy A. Vakcína vyhovuje Stanovení účinnosti vakcíny proti hepatitidě A (2.7.14).

Složka hepatitidy B. Vakcína vyhovuje Stanovení účinnosti vakcíny proti hepatitidě B (rDNK) (2.7.15).

Uchovávání

Viz článek Vaccina ad usum humanum.

Označování

Viz článek Vaccina ad usum humanum.

V označení na obalu se uvede:

• množství antigenu viru hepatitidy A a povrchového antigenu viru hepatitidy B v obalu,

• typ buněk použitých pro přípravu vakcíny,

• název a množství použitého sorbentu,

• že se vakcína před použitím protřepe,

• že vakcína nesmí zmrznout.

“

• 1. V příloze části 6 Speciání část, kapitola 6.2 Léčivé přípravky, kapitola 6.2.2 Jednotlivé léčivé přípravky, články Vaccinum hepatitidis B (ADNr) adsorbatum a Vaccinum hepatitidis contagiosae caninae vivum cryodesiccatum znějí:

„

Vaccinum hepatitidis B (ADNr) [image omitted]

Vakcína proti hepatitidě B (rDNK)

Je to přípravek z povrchového antigenu viru hepatitidy B, součásti proteinu viru hepatitidy B; antigen může být adsorbován na minerální nosič, jako je hydroxid hlinitý nebo hydratovaný fosforečnan hlinitý. Tento antigen se získává rekombinantní DNK technologií.

Přípravek vyhovuje požadavkům článků Producta ab ADN recombinante a Vaccina ad usum humanum.

Výroba

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Viz článek Producta ab ADN recombinante, zvláště v částech Klonování a exprese, Systém buněčné banky, Validace buněčných bank, Validace výrobního postupu a Dodržování výrobního postupu.

Přípravek prokazatelně podněcuje tvorbu specifických ochranných protilátek u člověka. Výrobní metoda prokazatelně poskytuje stále vakcínu, která vyhovuje požadavkům na imunogenitu a neškodnost.

Výrobní postup se validuje, aby se prokázalo, že pokud bude přípravek zkoušen, vyhoví zkoušce na neškodnost imunních sér a vakcín pro humánní použití (2.6.9).

Přípravek se vyrábí expresí virového genu kódujícího povrchový antigen viru hepatitidy B (HBsAg) v kvasinkách (Saccharomyces cerevisiae) nebo v savčích buňkách (buňky ovaria čínského křečka (CHO) nebo jiných vhodných buněčných linií) purifikací výsledného HBsAg a převedením tohoto antigenu do imunogenního přípravku. Vhodnost a neškodnost buněk schvaluje oprávněná autorita.

Přípravek může obsahovat produkt S genu (hlavní bílkovina), kombinaci S genového a pre-S2 genového produktu (střední bílkovina) nebo kombinaci S genového, pre-S2 genového a pre-S1 genového produktu (velká bílkovina).

Referenční přípravek. Jako referenční přípravek se používá část reprezentativní šarže vakcíny, která ve zkoušce na zvířatech byla prokazatelně nejméně tak imunogenní jako šarže, jež v klinické studii na mladých zdravých dospělých jedincích prokazatelně vykázala nejméně 95% sérokonverzi odpovídající hladině HBsAg neutralizujících protilátek považované po úplné primární imunizaci za ochranou hladinu. Jako ochranná hladina se uznává nejméně 0,01 m.j./ml.

Charakteristika látky

K charakteristice antigenu se provedou vývojové studie, ve kterých se určí jeho úplná bílkovinná, lipidová a sacharidová struktura. Morfologické charakteristiky antigenních částic se stanoví elektronovou mikroskopií. Vhodná denzita antigenních částic se stanoví fyzikálně-chemickými metodami, např. gradientovou centrifugad. Charakterizují se antigenní epitopy. Bílkovinná frakce antigenu se charakterizuje primární strukturou (např. stanovením aminokyselinového složení, částečnou analýzou aminokyselinové sekvence a mapováním peptidů).

Kultura a sklizeň

Totožnost, mikrobiologická čistota, plazmidová retence a konzistence sklizně jsou určeny vhodným výrobním uspořádáním. Jestliže byly použity savčí buňky, provedou se zkoušky na cizí antigeny a mykoplazmata podle stati Důkaz cizích antigenů v lidských virových vakcínách (2.6.16).

Přečištěný antigen

Pro přípravu konečné várky se použije pouze přečištěný antigen, který odpovídá následujícím požadavkům. Celková bílkovina. Stanoví se validovanou metodou. Obsah je v rozmezí schváleném pro jednotlivý přípravek. Totožnost a obsah antigenu. Množství a specificita HBsAg se stanoví porovnáním s mezinárodním standardem HBsAg subtypu ad nebo s národním referenčním přípravkem za pomoci vhodné imunochemické metody (2.7.1), jako je radioimunoanalýza, enzymově imunosorbentové stanovení (ELISA), imunoblot (přednostně se užívají monoklonální protilátky přímo proti protektivnímu epitopu), nebo jednoduchou radiální difuzí. Poměr antigenu k bílkovině je v rozmezí schváleném pro jednotlivý přípravek.

Molekulová hmotnost v hlavním pásu zjištěná elektroforézou na polyakrylamidovém gelu s dodecylsíranem sodným (SDS-PAGE), provedenou v redukujících podmínkách, odpovídá očekávané hodnotě ze známých nukleových kyselin, polypeptidových sekvencí a možné glykosylace.

Čistota antigenu. Stanoví se srovnáním s referenčním přípravkem za použití kapalinové chromatografie nebo jiné vhodné metody, jako je SDS-PAGE, s barvením modří kyselou 92 a stříbrem. Vhodná metoda je dost citlivá k detekci možného znečištění v koncentraci 1 % celkové bílkoviny. Nejméně 95 % celkové bílkoviny tvoří povrchový antigen hepatitidy B.

Složení. Stanoví se obsah bílkovin, lipidů, nukleových kyselin a sacharidů.

DNK hostitelských buněk a vektorem derivovaná DNK. Jestliže se k výrobě použily savčí buňky, je nejvýše 10 pg DNK v množství přečištěného antigenu, které odpovídá jednotlivé lidské dávce vakcíny.

Cesium. Jestliže se při výrobě použily cesiové soli, provede se v přečištěném antigenu stanovení zbytků cesia. Obsah je v rozmezí schváleném pro jednotlivý přípravek.

Sterilita (2.6.1). Přečištěný antigen vyhovuje zkoušce na sterilitu; na každou živnou půdu se použije 10 ml.

Další zkoušky se mohou u přečištěného antigenu požadovat v závislosti na použité výrobní metodě: např. stanovení zbytků zvířecího séra, jestliže byly pro výrobu použity savčí buňky, nebo zkoušky na zbytky chemikálií používaných při extrakci a čištění.

Konečná várka vakcíny

Vakcína může obsahovat protimikrobní konzervační látku a adjuvans.

Pouze várka, která vyhovuje následujícím požadavkům, se může použít pro přípravu šarže.

Protimikrobní konzervační látky. Kde jsou použity, stanoví se jejich obsah vhodnou chemickou nebo fyzikálněchemickou metodou. Obsah je v rozmezí 85 % až 115 % zamýšleného množství.

Sterilita (2.6.1). Vyhovuje zkoušce na sterilitu; na každou živnou půdu se použije 10 ml konečné várky.

Šarže

K použití se propustí jenom ta konečná šarže, která vyhovuje všem požadavkům uvedeným dále v odstavcích Zkouška totožnosti, Zkoušky na čistotu a Stanovení účinnosti. Jestliže zkoušky na volný formaldehyd a obsah protimikrobních konzervačních látek byly provedeny v konečné várce vakcíny s vyhovujícími výsledky, mohou být tyto zkoušky u šarže vypuštěny. Je-li stanovení účinnosti in vivo provedeno s vyhovujícím výsledkem v konečné várce vakcíny, může být u konečné šarže vypuštěno.

Zkouška totožnosti

Totožnost přípravku se prokáže stanovením účinnosti nebo ve vhodných případech elektroforetickým profilem.

Zkoušky na čistotu

Hliník. Jestliže je použit hydratovaný fosforečnan hlinitý nebo hydroxid hlinitý jako sorbent, vyhovuje přípravek zkoušce předepsané v článku Vaccina ad usum humanum.

Volný formaldehyd. Při použití formaldehydu vyhovuje přípravek zkoušce předepsané v článku Vaccina ad usum humanum.

Protimikrobní konzervační látky. Jestliže byly použity, stanoví se jejich obsah vhodnou chemickou nebo fyzikálně-chemickou metodou. Jejich obsah není nižší než prokazatelně nejmenší účinné množství a není vyšší než 115 % deklarovaného množství.

Sterilita (2.6.1). Vyhovuje zkoušce na sterilitu.

Pyrogenní látky (2.6.8). Vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky, při níž se každému králíkovi nitrožilně vstříkne ekvivalent lidské dávky.

Stanovení účinnosti

Přípravek vyhovuje zkoušce Stanovení účinnosti vakcíny proti hepatitidě B (rDNK) (2.7.15).

Uchovávání

Viz článek Vaccina ad usum humanum.

Označování

Viz článek Vaccina ad usum humanum.

V označení na obalu se uvede:

• obsah HBsAg v obalu,

• typ buněk použitých k výrobě vakcíny,

• název a množství sorbentu,

• že se vakcína před použitím roztřepe,

• že vakcína nesmí zmrznout.

Vaccinum hepatitidis contagiosae caninae vivum cryodesiccatum [image omitted]

Živá vakcína proti infekční hepatitidě psů lyofilizovaná

Je to přípravek obsahující jeden nebo více oslabených kmenů psího adenoviru 1.

Výroba

Viz článek Vaccina ad usum veterinarium. Oslabený virus se pomnožuje ve vhodných buněčných kulturách (5.2.4).

Výběr vakcinačního kmene

K přípravě vakcíny se může použít pouze kmen viru prokazatelně postačující z hlediska oslabení a imunogenity. K důkazu bezpečnosti (5.2.6) a imunogenity (5.2.7) se mohou použít následující zkoušky.

Oslabení. Když se vnímavému štěněti starému 8 až 16 týdnů intravenózně vstříkne objem virové suspenze odpovídající jedné dávce vakcíny, nevyvolá příznaky onemocnění, ale u zvířete se do 21 dní vyvinou specifické neutralizující protilátky.

Imunogenita. Zkouška popsaná v odstavci Stanovení účinnosti je vhodná k průkazu imunogenity kmene.

Zkoušení šarže

Jestliže stanovení účinnosti reprezentativní šarže vakcíny bylo provedeno s vyhovujícími výsledky, může se při běžné kontrole jiných šarží vakcíny připravených ze stejného inokula tato zkouška se souhlasem oprávněné autority vypustit.

Zkouška totožnosti

Vakcína rozpuštěná způsobem uvedeným v označení na obalu a smíchaná s jedním nebo více specifickými antiséry, nevyvolává již specifický cytopatický efekt ve vnímavých buněčných kulturách.

Zkoušky na čistotu

Bezpečnost. Dvěma vnímavým, 8 až 16 týdnů starým štěňatům, která jsou bez specifických neutralizačních protilátek, se každému podá způsobem uvedeným v označení dvojnásobek dávky rozpuštěného přípravku. Zvířata se pozorují 21 dní. Zvířata zůstanou zcela zdravá a nemají příznaky keratitidy.

Cizí viry. Vakcína se smíchá s příslušným monospecifickým antisérem proti psímu adenoviru 1 a inokuluje se do buněčných kultur, o nichž je známo, že jsou vnímavé na viry patogenní pro psy. Po 6 až 8 dnech se provede pasáž a buněčná kultura se udržuje 14 dní. Neobjeví se cytopatický efekt a buňky nejeví žádné známky přítomnosti hemadsorbčních látek.

Bakterie a houby. Rozpuštěná vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu předepsané v článku Vaccina ad usum veterinarium.

Mykoplazmata (2.6.7). Rozpuštěná vakcína vyhovuje ve zkoušce na mykoplazmata.

Titr viru. Titr rozpuštěné vakcíny se stanoví na vhodných buněčných kulturách. Jedna dávka vakcíny obsahuje nejméně takové množství viru, které odpovídá nejnižšímu titru uvedenému v označení na obalu.

Stanovení účinnosti

Použije se sedm vnímavých štěňat ve stáří 8 až 16 týdnů, která nemají protilátky proti psím adenovirům. Způsobem uvedeným v označení se každému z pěti zvířat vstříkne objem rozpuštěné vakcíny, obsahující množství viru, které odpovídá nejnižšímu titru uvedenému v označení. Dvě další štěňata se ponechají jako kontroly. Všechna zvířata se pozorují 21 dní. Potom se každému zvířeti nitrožilně vstříkne takové množství virulentního kmene infekční hepatitidy psů, které u vnímavých psů stačí k vyvolání úhynu nebo typických příznaků nemoci. Zvířata se pozorují dalších 21 dní. Vakcinovaná zvířata zůstanou zdravá a kontrolní zvířata uhynou na hepatitidu nebo jeví typické příznaky vážné infekce. Pokud jedno z kontrolních zvířat nemá žádné příznaky nemoci, stanovení se opakuje.

Uchovávání

Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

Označování

Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

“

• 1. V příloze části 6 Speciání část, kapitola 6.2 Léčivé přípravky, kapitola 6.2.2 Jednotlivé léčivé přípravky, článek Vaccinum morbi Carrei vivum cryodesiccatum ad mustelidis zní:

„

Vaccinum morbi Carrei vivum cryodesiccatum ad mustelidas [image omitted]

Živá vakcína proti psince lasicovitých lyofilizovaná

Definice

Je to přípravek z kmene viru psinky, který je oslaben pro fretky.

Výroba

Viz článek Vaccina ad usum veterinarium. Oslabený kmen se pomnoží ve vhodných buněčných kulturách (5.2.4) nebo kuřecích embryích získaných ze zdravých hejn.

Výběr vakcinačního kmene

Pouze virový kmen prokazatelně odpovídající z hlediska oslabení a imunogenity se může použít k přípravě vakcíny. K průkazu bezpečnosti (5.2.6) a účinnosti (5.2.7) se mohou použít následující zkoušky.

Oslabení. Když se objem virové suspenze odpovídající pěti dávkám vakcíny intramuskulárně vstříkne každé ze dvou vnímavých fretek, nevyvolá během 21 dní patogenní efekty.

Imunogenita. Zkouška popsaná v odstavci Stanovení účinnosti je vhodná k průkazu imunogenity virového kmene.

Zkoušeni šarže

Jestliže stanovení účinnosti reprezentativní šarže vakcíny bylo provedeno s vyhovujícími výsledky, může se při rutinní kontrole jiných šarží vakcíny připravených z téhož inokula tato zkouška vypustit, pokud k tomu dá souhlas oprávněná autorita.

Zkouška totožnosti

Vakcína rekonstituovaná podle pokynů v označení na obalu a smíchaná s psinkovým antisérem nevyvolá již cytopatické efekty ve vnímavých buněčných kulturách nebo změny na chorioalantoidních membránách kuřecích embryí starých 9 až 11 dní.

Zkoušky na čistotu

Bezpečnost. Dvěma vnímavým fretkám prostým protilátek neutralizujících virus psinky se vstříkne po dvojnásobku dávky rekonstituované vakcíny způsobem uvedeným v označení na obalu. Zvířata se pozorují 21 dní. Zvířata zůstávají zdravá bez významné místní či celkové reakce.

Cizí viry. Rekonstituovaná vakcína se smíchá s monospecifickým antisérem. Na vnímavých buněčných kulturách již nevyvolá cytopatický efekt ani nejeví známky přítomnosti hemaglutinačních nebo hemadsorpčních agens.

Bakterie a houby. Rekonstituovaná vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu předepsané v článku Vaccina ad usum veterinarium.

Mykoplazmata (2.6.7). Rekonstituovaná vakcína vyhovuje zkoušce na mykoplazmata.

Titr viru. Titr rekonstituované vakcíny se stanoví ve vhodných buněčných kulturách nebo kuřecích embryích 9 až 11 dní starých. Jedna dávka vakcíny obsahuje nejméně takové množství viru, které odpovídá nejnižšímu titru uvedenému v označení na obalu.

Stanovení účinnosti

Použije se sedm vnímavých fretek prostých protilátek neutralizujících virus psinky. Pět fretek se vakcinuje podle návodu na použití. Další dvě fretky se ponechají jako kontroly. Všechna zvířata se pozorují 21 dní. Potom se všem zvířatům intramuskulárně vstříkne takové množství psinkového viru, které je schopné vyvolat u vnímavých fretek úhyn. Zvířata se pozorují dalších 21 dní. Zkouška je neplatná, pokud jedna nebo obě kontrolní fretky neuhynou na psinku. Vakcína vyhovuje zkoušce, pokud vakcinované fretky zůstanou zdravé.

Uchovávání

Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

Označování

Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

“

• 1. V příloze části 6 Speciání část, kapitola 6.2 Léčivé přípravky, kapitola 6.2.2 Jednotlivé léčivé přípravky, se za článek Vaccinum variolae gallinaceae vivum cryidesiccatum doplňují články Vaccinum vibriosidis ad salmonideos inactivatum a Vaccinum vibriosidis aquae frigidae inactivatum ad salmonideos, které znějí:

„

Vaccinum vibriosidis ad salmonideos inactivatum [image omitted]

Inaktivovaná vakcína proti vibrióze lososovitých ryb

Je to přípravek z kultur jednoho nebo více vhodných kmenů nebo serovarů Vibrio anguillarum; vakcína může obsahovat také Vibrio ordalii.

Výroba

Viz článek Vaccina ad usum veterinarium. Kmeny Vibrio anguillarum a Vibrio ordalii se kultivují a sklízejí odděleně. Získané sklizně se inaktivují vhodnou metodou a mohou se purifikovat a koncentrovat. Mohou se použít neporušené nebo desintegrované buňky a vakcína může obsahovat extracelulární produkty bakterií uvolněné do živné půdy.

Výběr složení vakcíny

Použité kmeny V. anguillarum a V. ordalii jsou prokazatelně vhodné z hlediska tvorby antigenů předpokládaného imunologického významu. Vakcína je prokazatelně uspokojivá z hlediska bezpečnosti (5.2.6) a imunogenity (5.2.7) pro ty druhy ryb, pro které je určena. K průkazu bezpečnosti a imunogenity se mohou použít následující zkoušky.

Bezpečnost.

Bezpečnost se zkouší na třech různých šaržích za použití zkoušky A, zkoušky B nebo obou, v závislosti na doporučeních k použití.

A. Vakcíny určené pro injekční podání. Zkouška se provede na každém druhu ryb, pro který je vakcína určena. Použijí se ryby z populace bez specifických protilátek proti odpovídajícím serovarům V. anguillarum nebo, kde je to vhodné, V. ordalii, které nebyly vakcinovány proti vibrióze ani jí nebyly vystaveny. Zkouška se provádí v podmínkách doporučených pro použití vakcíny ve vodě o teplotě nejméně 10 °C. Nejméně padesáti rybám o nejmenší doporučené hmotnosti se každé intraperitoneálně vstříkne množství vakcíny odpovídající dvojnásobku dávky doporučené na jednotku hmotnosti. Ryby se pozorují 21 dní. Neprojeví se žádná abnormální místní nebo systémová reakce.

Zkouška je neplatná, uhyne-li více než 6 % ryb z důvodů, jež nelze přisoudit vakcíně.

B. Vakcíny určené k aplikaci ponořením. Zkouška se provede na každém druhu ryb, pro který je vakcína určena. Použijí se ryby z populace bez specifických protilátek proti odpovídajícím serovarům V. anguillarum, nebo kde je to vhodné, V. ordalii, a které nebyly vakcinovány proti vibrióze ani jí nebyly vystaveny. Zkouška se provádí v podmínkách doporučených pro použití vakcíny ve vodě o teplotě nejméně 10 °C. Připraví se lázeň s dvojnásobnou koncentrací vakcíny oproti koncentraci doporučené. Ve zkoušce se použije nejméně padesát ryb o nejmenší hmotnosti doporučené pro vakcinaci. Ryby jsou v lázni máčeny po dvojnásobnou dobu, než je doporučeno; pozorují se 21 dní. Neprojeví se žádné abnormální místní nebo systémové reakce.

Zkouška je neplatná, uhyne-li více než 6 % ryb z důvodů, jež nelze přisoudit vakcíně.

C. Bezpečnost se prokazuje také terénními zkouškami podáním zamýšlené dávky dostatečnému počtu ryb chovaných nejméně ve dvou provozech. Neprojeví se žádné abnormální reakce.

Imunogenita. Zkouška popsaná v odstavci Stanovení účinnosti provedená každým z doporučených způsobů podání je vhodná k průkazu imunogenity vakcíny.

Zkoušení šarže

Zkouška účinnosti šarže. Při běžném zkoušení šarží vakcíny se může provádět zkouška popsaná v odstavci Stanovení účinnosti za použití skupiny nejméně třiceti ryb jednoho z druhů, pro který je vakcína určena. Alternativně se může použít vhodná validovaná zkouška založená na protilátkové odpovědi. Kritéria se stanoví s přihlédnutím k té šarži vakcíny, která dávala vyhovující výsledky ve zkoušce popsané v odstavci Stanovení účinnosti. Následující zkouška se může použít po získání uspokojivé korelace se zkouškou popsanou v odstavci Stanovení účinnosti.

Použijí se ryby z populace bez specifických protilátek proti odpovídajícím serovarům V. anguillarum nebo, kde je to vhodné, V. ordalii, jejichž hmotnost odpovídá stanoveným limitům. Zkouška se provede při stanovené teplotě. Nejméně dvacetipěti rybám se vstříkne po jedné dávce vakcíny podle návodu k použití. Nejméně deseti rybám v kontrolní skupině se vstříkne placebo. V určené době po vakcinaci se odeberou vzorky krve. V každém vzorku se vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1) stanoví titr specifických protilátek proti různým sérovarům V. anguillarum a V. ordalii obsaženým ve vakcíně. Vakcína vyhovuje, není-li průměrný titr protilátek výrazně nižší než titr zjištěný u šarže vakcíny, která vyhověla zkoušce popsané v odstavci Stanovení účinnosti. Zkouška je neplatná, jsou-li v kontrolní skupině prokázány protilátky proti relevantním sérovarům V. anguillarum nebo, kde je to vhodné, proti V. ordalii.

Zkouška totožnosti

Vakcína podaná rybám bez specifických protilátek proti V. anguillarum a, kde je to vhodné, proti V. ordalii, podporuje tvorbu těchto protilátek.

Zkoušky na čistotu

Bezpečnost. Použije se nejméně deset ryb jednoho z druhů, pro který je vakcína určena, pokud možno o nejmenší hmotnosti doporučené pro vakcinaci; nejsou-li k dispozici ryby o této hmotnosti, použijí se ryby o hmotnosti nejvýše dvojnásobné. Použijí se ryby, které nemají specifické protilátky proti relevantním sérovarům V. anguillarum a, kde je to vhodné, V. ordalii a které nebyly vakcinovány proti vibrióze ani jí nebyly vystaveny. Zkouška se provádí v podmínkách doporučených pro použití vakcíny ve vodě o teplotě nejméně 10 °C. Vakcíny určené k aplikaci injekční nebo ponořením se intraperitoneálně vstříknou každé rybě v množství vakcíny odpovídajícím dvojnásobku doporučené dávky na jednotku hmotnosti.

Pro vakcíny určené jen k aplikaci ponořením se připraví lázeň s dvojnásobnou koncentrací vakcíny a ryby jsou v ní máčeny po dvojnásobnou dobu, než je doba doporučená.

Ryby se pozorují 21 dní. Nezjistí se žádné abnormální nebo systémové reakce, jež by bylo možné přisoudit vakcíně.

Zkouška je neplatná, uhyne-li více než 10 % ryb z důvodů, jež by bylo možné přisoudit vakcíně.

Sterilita. Vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu předepsané v článku Vaccina ad usum veterinarium.

Stanovení účinnosti

Provede se zvláštní zkouška pro každý bakteriální druh a serovar obsažený ve vakcíně. Zkouška se provádí podle protokolu určujícího limity hmotnosti ryb, zdroje vody, její průtok a teplotu a přípravu standardizované čelenže.

Nejméně sto ryb se vakcinuje doporučeným způsobem podle návodu k použití. Nejméně stu ryb v kontrolní skupině se vstříkne placebo. Vakcinované a kontrolní ryby se pro identifikaci označí. Všechny ryby se drží v jedné nádrži, nebo se nasadí stejný počet vakcinovaných a kontrolních ryb do více nádrží. Ve stanoveném časovém intervalu po vakcinaci, definovaném podle údajů s ohledem na vývoj imunity, se ryby injekčně čelenžují. K čelenži se používají kultury V. anguillarum, případně V. ordalii, jejichž virulence byla ověřena.

Ryby se pozorují denně, dokud není dosaženo nejméně 60 % specifických úhynů v kontrolní skupině. Pro obě skupiny ryb se sestrojí křivka specifické mortality v závislosti na době od čelenže. Interpolací se stanoví doba odpovídající 60 % specifické mortalitě kontrol.

Zkouška je neplatná, je-li v kontrolní skupině do 21 dní po prvním úhynu ryb zjištěna specifická mortalita nižší než 60 %. Z křivky pro vakcinované ryby se zjistí mortalita (M) v době odpovídající 60% mortalitě u kontrol. Relativní procento přežití (RPP) se vypočítá ze vzorce:

1-M60.100.

Vakcína vyhovuje, jestliže hodnota RPP je nejméně 60 % pro vakcíny aplikované ponořením a 75 % pro vakcíny aplikované injekčně.

Uchovávání

Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

Označování

Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

V označení na obalu se uvede:

• serovar nebo serovary V. anguillarum obsažené ve vakcíně,

• údaj o případném použití V. ordalii,

• informace o době potřebné k vývoji imunity po vakcinaci při dodržení podmínek odpovídajících doporučenému použití.

Vaccinum vibriosidis aquae frigidae inactivatum ad salmonideos [image omitted]

Inaktivovaná vakcína proti vibrióze lososovitých ryb v chladných vodách

Je to přípravek z kultur jednoho nebo více vhodných kmenů Vibrio salmonicida.

Výroba

Viz článek Vaccina ad usum veterinarium. Kmeny Vibrio salmonicida se kultivují a sklízejí odděleně. Získané kultury se inaktivují vhodnou metodou a mohou se purifikovat a koncentrovat. Mohou se použít neporušené nebo dezintegrované buňky a vakcína může obsahovat extracelulární produkty bakterií uvolněné do živné půdy.

Výběr složení vakcíny

Použitý kmen nebo kmeny V. salmonicida jsou prokazatelně vhodné z hlediska tvorby antigenů předpokládaného imunologického významu. Vakcína je prokazatelně uspokojivá z hlediska bezpečnosti (5.2.6) a imunogenity (5.2.7) pro ty druhy ryb, pro které je určena. K průkazu bezpečnosti a imunogenity se mohou použít tyto zkoušky:

Bezpečnost. Bezpečnost se zkouší na třech různých šaržích vakcíny za použití zkoušky A, zkoušky B nebo obou, v závislosti na doporučeních k použití.

A. Vakcíny určené pro injekční podání. Zkouška se provede na každém druhu ryb, pro který je vakcína určena. Použijí se ryby z populace bez specifických protilátek proti V. salmonicida, které nebyly vakcinovány proti vibrióze v chladných vodách a ani jí nebyly vystaveny. Zkouška se provádí v podmínkách doporučených pro použití vakcíny ve vodě o teplotě nejméně 10 °C.

Nejméně padesáti rybám o nejmenší doporučené hmotnosti se každé intraperitoneálně vstříkne množství vakcíny odpovídající dvojnásobku dávky doporučené na jednotku hmotnosti. Ryby se pozorují 21 dní. Neprojeví se žádná abnormální místní nebo systémová reakce. Zkouška je neplatná, uhyne-li více než 6 % ryb z důvodů, jež nelze přisoudit vakcíně.

B. Vakcíny určené k aplikaci ponořením. Zkouška se provede na každém druhu ryb, pro který je vakcína určena. Použijí se ryby z populace bez specifických protilátek proti V. salmonicida, které nebyly vakcinovány proti vibrióze chladných vod ani jí nebyly vystaveny. Zkouška se provede v podmínkách doporučených pro použití vakcíny ve vodě o teplotě nejméně 10 °C. Připraví se lázeň s dvojnásobnou koncentrací vakcíny oproti koncentraci doporučené. Ve zkoušce se použije nejméně padesát ryb o hmotnosti ne menší, než je nejmenší hmotnost doporučená pro vakcinaci. Ryby jsou v lázni máčeny po dvojnásobnou dobu, než je doporučeno; pozorují se 21 dní. Neprojeví se žádné abnormální místní nebo systémové reakce. Zkouška je neplatná, uhyne-li více než 6 % ryb z důvodů, jež nelze přisoudit vakcíně.

C. Bezpečnost se prokazuje také terénními zkouškami podáním zamýšlené dávky dostatečnému počtu ryb umístěných nejméně ve dvou provozech. Neprojeví se žádné abnormální reakce.

Imunogenita. Zkouška popsaná v odstavci Stanovení účinnosti, provedená každým z doporučených způsobů podání, je vhodná k průkazu imunogenity vakcíny.

Zkoušení šarže

Zkouška účinnosti šarže. Při běžném zkoušení šarží vakcíny se může provádět zkouška popsaná v odstavci Stanovení účinnosti za použití skupiny nejméně třiceti ryb jednoho z druhů, pro který je vakcína určena. Alternativně se může použít vhodná validovaná zkouška založená na protilátkové odpovědi. Kritéria se stanoví s přihlédnutím k té šarži vakcíny, která dávala vyhovující výsledky ve zkoušce popsané v odstavci Stanovení účinnosti. Následující zkouška se může použít po získání uspokojivé korelace se zkouškou popsanou v odstavci Stanovení účinnosti.

Použijí se ryby z populace bez specifických protilátek proti V. salmonicida o hmotnosti odpovídající stanoveným limitům. Zkouška se provede při definované teplotě. Skupině nejméně dvaceti pěti ryb se každé vstříkne jedna dávka vakcíny podle návodu k použití. Nejméně deseti rybám v kontrolní skupině se vstříkne placebo. V určené době po vakcinaci se odeberou vzorky krve. V každém vzorku se vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1) stanoví titr specifických protilátek proti V. salmonicida.

Vakcína vyhovuje, není-li průměrný titr protilátek výrazně nižší než titr šarže vakcíny, která vyhověla zkoušce popsané v odstavci Stanovení účinnosti. Zkouška je neplatná, jsou-li v kontrolní skupině prokázány protilátky proti V. salmonicida.

Zkouška totožnosti

Vakcína podaná rybám bez specifických protilátek proti V. salmonicida podporuje tvorbu těchto protilátek.

Zkoušky na čistotu

Bezpečnost. Použije se nejméně deset ryb jednoho z druhů, pro který je vakcína určena, pokud možno o nejmenší hmotnosti doporučené pro vakcinaci; nejsou-li k dispozici ryby o této hmotnosti, použijí se ryby o hmotnosti nejvýše dvojnásobné. Použijí se ryby, které nemají specifické protilátky proti V. salmonicida a které nebyly vakcinovány proti vibrióze chladných vod ani jí nebyly vystaveny. Zkouška se provádí v podmínkách doporučených pro použití vakcíny ve vodě o teplotě nejméně 10 °C.

Vakcíny určené k injekční aplikaci nebo ponořením se každé rybě vstříknou intraperitoneálně v množství vakcíny odpovídající dvojnásobku doporučené dávky na jednotku hmotnosti.

Pro vakcíny určené jen k aplikaci ponořením se připraví lázeň s dvojnásobkem doporučené koncentrace vakcíny a ryby jsou v ní máčeny po dvojnásobnou dobu, než je doba doporučená. Ryby se pozorují 21 dní. Nezjistí se žádné abnormální místní nebo systémové reakce, jež by bylo možné přisoudit vakcíně.

Zkouška je neplatná, uhyne-li více než 10 % ryb z důvodů, jež by bylo možné přisoudit vakcíně. Sterilita. Vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu předepsané v článku Vaccina ad usum veterinarium.

Stanovení účinnosti

Zkouška se provede podle protokolu určujícího limity tělesné hmotnosti ryb, zdroje vody, její průtok a teplotu a přípravu standardizované čelenže. Nejméně sto ryb se vakcinuje doporučeným způsobem podle návodu k použití.

Nejméně stu ryb v kontrolní skupině se vstříkne placebo. Vakcinované a kontrolní ryby se označí pro identifikaci. Obě skupiny ryb se drží v jedné nádrži, nebo se do více nádrží nasadí stejný počet vakcinovaných a kontrolních ryb.

Ve stanoveném časovém intervalu po vakcinaci, definovaném podle údajů s ohledem na vývoj imunity, se ryby injekčně čelenžují. K čelenži se použije kultura V. salmonicida, jejíž virulence byla ověřena. Ryby se pozorují denně, dokud není dosaženo nejméně 60 % specifických úhynů v kontrolní skupině. Pro obě skupiny - vakcinovanou i kontrolní - se sestrojí křivka specifické mortality od čelenže. Interpolací se stanoví doba odpovídající 60 % specifické mortalitě kontrol.

Zkouška je neplatná, je-li v kontrolní skupině zjištěna specifická mortalita nižší než 60 % za 21 dní po prvním úhynu ryb. Z křivky pro vakcinované ryby se zjistí mortalita (M) v době odpovídající 60% mortalitě u kontrol. Relativní procento přežití (RPP) se vypočítá ze vzorce:

1-M60·100.

Vakcína vyhovuje, jestliže hodnota RPP je nejméně 60 % pro vakcíny určené k aplikaci ponořením a 90 % pro vakcíny aplikované injekčně.

Uchovávání

Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

Označování

Viz článek Vaccina ad usum veterinarium.

V označení na obalu se uvede informace o době potřebné k vývoji imunity po vakcinaci při dodržení podmínek odpovídajících doporučenému použití.

“

• 1. V příloze části 6 Speciání část, kapitola 6.2 Léčivé přípravky, kapitola 6.2.3 Radiofarmaceutické přípravky se před článek Aquae tritiatae (^3H) solutio iniectabilis vkládají články Ammoniae (^13N) solutio iniectabilis a Aquae (^15O) solutio iniectabilis, které znějí:

„

Ammoniae (^13N) solutio iniectabilis [image omitted]

Injekce s amoniakem (^13N)

Je to sterilní roztok [^13N]amoniaku pro diagnostické použití. Injekce obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity dusíku-13 k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 99 % celkové radioaktivity odpovídá dusíku-13 ve formě [^13N]amoniaku. Nejméně 99,0 % celkové radioaktivity odpovídá dusíku-13.

Výroba

Výroba radionuklidu

Dusík-13 je radioaktivní izotop dusíku, který může být vyroben různými jadernými reakcemi, jako je bombardování uhlíku-13 nebo kyslíku-16 protony, nebo bombardování uhlíku-12 deuterony.

Radiochemická syntéza

[^13N]amoniak se může vyrábět bombardováním vody protony a následnou redukcí redukčním činidlem, což vede ke vzniku směsi [^13N]dusičnanů/dusitanů. Amoniak se získá destilací z reakční směsi a je zachycován ve slabě okyseleném roztoku.

Jinými způsoby se může vyrábět [^13N]amoniak „v terči“ bombardováním vody obsahující malé množství ethanolu nebo kyseliny octové, nebo bombardováním kaše práškového uhlíku-13 ve vodě protony. Aby se odstranily radiochemické a radionuklidové nečistoty, může se výsledný roztok čistit výměnou na koloně za použití anexu a katexu.

Výrobní systémy a jejich uspořádání vyhovují požadavkům uvedeným v článku Radiofarmaca.

Suroviny

Terčové materiály vyhovují požadavkům uvedeným v článku Radiofarmaca.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý roztok

Dusík-13 má poločas přeměny 9,96 min a emituje pozitrony o maximální energii 1,198 MeV s následnou anihilací na gama záření o energii 0,511 MeV.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Pouze fotony gama mají energii 0,511 MeV a v závislosti na geometrii měření se může pozorovat součtový pík o energii 1,022 MeV.

B. Zkouška (a) Radionuklidová čistota, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.

C. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Radiochemická čistota. Hlavní pík na radiochromatogramu zkoušeného roztoku má přibližně stejný retenční čas jako hlavní pík na radiochromatogramu porovnávacího roztoku.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 5,5 až 8,5.

Chemická čistota

Hliník. Ve zkumavce o vnitřním průměru přibližně 12 mm se smíchá 1 ml tlumivého roztoku octanového o pH 4,6 a 2 ml zkoušeného přípravku zředěného 1 : 20 ve vodě R. Přidá se 0,05 ml roztoku chromazurolu S R (10 g/l). Po 3 min není zbarvení roztoku intenzivnější než zbarvení porovnávacího roztoku připraveného současně a stejným způsobem za použití 2 ml základního roztoku hliníku (2 µg Al/ml) zředěného 1 : 20 (2 µg Al/ml).

Injekce může být použita před dokončením zkoušky.

Radionuklidová čistota

(a) Poločas přeměny. 9 min až 11 min; měří se způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca.

(b) Nečistoty gama. Vzorek zkoušeného přípravku se ponechá 2 h. Zaznamená se spektrum záření gama přeměněného vzorku na přítomnost radionuklidových nečistot, které se pokud možno, identifikují a kvantifikují. Celkové množství radioaktivity gama připadající na tyto nečistoty nepřevyšuje 1,0 % celkové radioaktivity.

Injekce může být použita před dokončením zkoušek (a) a (b).

Radiochemická čistota. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek.

Porovnávací roztok. 1 ml amoniaku zředěného RS2 se zředí vodou R na 10,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,04 m a vnitřního průměru 4,0 mm naplněné katexem R (10 µm),

• mobilní fáze, kterou je kyselina dusičná 0,002 mol/l RS; průtoková rychlost je 2 ml/min,

• vhodného detektoru radioaktivity,

• vhodného detektoru vodivosti,

• injektorové smyčky.

Teplota kolony se udržuje při konstantní teplotě při 20 °C až 30 °C.

Odděleně se nastříkne zkoušený roztok a porovnávací roztok. Chromatogram získaný s radioaktivním detektorem pro zkoušený roztok vykazuje hlavní pík s přibližně stejným retenčním časem jako pík na chromatogramu porovnávacího roztoku získaný s detektorem vodivosti. Nejméně 99 % celkové radioaktivity odpovídá dusíku-13 ve formě amoniaku.

Injekce může být použita před dokončením zkoušky.

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca.

Injekce může být použita před dokončením zkoušky.

Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Nejvýše 175/V m.j. v mililitru. V je maximální doporučená dávka v mililitrech.

Injekce může být použita před dokončením zkoušky.

Stanovení radioaktivity

Vhodným přístrojem se změří radioaktivita postupem uvedeným v článku Radiofarmaca a porovná se s referenčním roztokem fluoru-18 nebo se změří na přístroji kalibrováném pomocí tohoto roztoku. Referenční roztoky fluoru-18 se získají od národní laboratoře uznané oprávněnou autoritou.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Nečistoty

A. [^13N]O2^-,

B. [^13N]O3^-,

C. [^18F^-],

D. H2 [^15O].

Aquae (^15O) solutio iniectabilis [image omitted]

Injekce s (^15O) vodou

Je to sterilní roztok [^15O]vody pro diagnostické použití. Injekce obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity kyslíku-15 k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 99 % celkové radioaktivity odpovídá kyslíku-15 ve formě vody.

Výroba

Výroba radionuklidu

Kyslík-15 je radioaktivní izotop kyslíku, který může být vyroben různými jadernými reakcemi, jako je bombardování dusíku-15 protony nebo bombardování dusíku-14 deuterony.

Radiochemická syntéza

Aby se získal molekulární kyslík-15 z plynného dusíku v terči, přidá se kyslík ve formě nosiče o koncentraci v rozmezí obvykle od 0,2 % (V/V) do 1 % (V/V). [^15O]voda se může vyrobit z [^15O]kyslíku reakcí s vodíkem za použití vhodného katalyzátoru.

Alternativní metodou je výroba [^15O]vody přidáním vodíku k ozařovanému plynu terči o koncentraci obvykle v rozmezí od 2 % (V/V) do 5 % (V/V).

Vodní [^15O]pára obsažená v proudu plynu se buď probublá zásobníkem s obsahem sterilního roztoku chloridu sodného (0,9 g/l), nebo difuzí do tohoto roztoku přes membránový filtr pro dialýzu.

Možnou chemickou nečistotou v [^15O]vodě je amoniak. Může vzniknout buď katalytickou přeměnou vodíku a dusíku na katalyzátoru, nebo radiolýzou, jestliže se pro výrobu použije alternativní metoda. Ačkoliv tyto nečistoty mohou být účinně odstraněny z plynné fáze natronovým vápnem a aktivním uhlím, mohou proniknout do konečného přípravku.

Výrobní systémy a jejich uspořádání vyhovují požadavkům uvedeným v článku Radiofarmaca.

Suroviny

Terčové materiály plně vyhovují požadavkům popsaným v článku Radiofarmaca.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý roztok.

Kyslík-15 má poločas přeměny 2,04 min a emituje pozitrony o maximální energii 1,732 MeV s následnou anihilací na gama záření o energii 0,511 MeV.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem popsaným v článku Radiofarmaca. Pouze fotony gama mají energii 0,511 MeV a v závislosti na geometrii měření může být pozorován součtový pík o energii 1,022 MeV.

B. Zkouška Radionuklidová čistota, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.

C. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Radiochemická čistota. Retenční čas druhého píku odpovídá radioaktivitě nulového objemu.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 5,5 až 8,5.

Chemická čistota

(a) Amoniak (2.4.1). 1 ml vyhovuje limitní zkoušce na amoniak (10 µg/ml).

(b) Dusičnany. K 1 ml zkoušeného přípravku se přidá 49 ml vody prosté dusičnanů R. K 5 ml tohoto roztoku ve zkumavce ponořené ve vodě s ledem se přidá 0,4 ml roztoku chloridu draselného R (100 g/l), 0,1 ml difenylaminu RS a po kapkách za stálého třepání 5 ml kyseliny sírové R. Zkumavka se umístí do vodní lázně zahřáté na 50 °C. Po 15 min není modré zbarvení roztoku intenzivnější než zbarvení porovnávacího roztoku připraveného současně a stejným způsobem se směsí 4,5 ml vody prosté dusičnanů R a 0,5 ml základního roztoku dusičnanu (2 µg/NO3/ml) (10 µg/ml).

Přípravek může být použit před dokončením zkoušek (a) a (b).

Radionuklidová čistota. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku fluoru-18. Referenční roztoky fluoru-18 se získávají od laboratoře uznané oprávněnou autoritou.

Poločas přeměny změřený způsoby uvedenými v článku Radiofarmaca je v 1,9 min až 2,2 min. Nejméně 99 % celkové radioaktivity připadá na kyslík-15.

Přípravek může být použit před dokončením zkoušky.

Radiochemická čistota. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,0 mm naplněné silikagelem aminopropylsilanizovaným pro chromatografii R (10 µm),

• mobilní fáze, která je roztokem dihydrogenfosforečnanu draselného R (10 g/l) upraveného kyselinou fosforečnou R na hodnotu pH 3; průtoková rychlost je 1 ml/min,

• vhodného detektoru radioaktivity,

• injektorové smyčky,

• detekčního systému, který je uspořádán tak, že mezi injektorem a kolonou je detektor radioaktivity, který byl kalibrován na účinnost měření.

Kolona se udržuje při konstantní teplotě 20 °C až 30 °C.

Nastříkne se zkoušený roztok. Chromatogram se zaznamenává 10 min. Na získaném chromatogramu odpovídá první pík radioaktivitě zkoušeného roztoku, druhý pík odpovídá množství radioaktivity ve formě vody [^15O]. Z ploch píků na chromatogramu zkoušeného roztoku se vypočítá procentuální obsah [^15O]vody. Nejméně 99 % celkové radioaktivity odpovídá kyslíku-15 ve formě vody.

Přípravek může být použit před dokončením zkoušky.

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek může být použit před dokončením zkoušky.

Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Nejvýše 175/V m.j. endotoxinu v mililitru, kde V je maximální podaný objem v mililitrech. Přípravek může být použit před dokončením zkoušky.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca za použití vhodného zařízení a porovná se s referenčním roztokem fluoru-18 nebo se změří přístrojem kalibrovaným pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

“

• 1. V příloze části 6 Speciání část, kapitola 6.2 Léčivé přípravky, kapitola 6.2.3 Radiofarmaceutické přípravky se za článek Aquae tritiatae (^3H) solutio iniectabilis zařazuje článek Cyanocobalamini (^58Co) capsulae, který zní:

„

Cyanocobalamini (^58Co) capsulae [image omitted]

Tobolka s kyanokobalaminem (^58Co)

Je to tobolka obsahující kyanid [^58Co]-α-(5,6-dimethylbenzimidazol-1-yl)kobamidu. Může obsahovat vhodné pomocné látky. Kobalt-58 je radioaktivní izotop kobaltu a může být vyroben ozařováním niklu neutrony. Kyanokobalamin (^58Co) může být připraven růstem vhodných mikroorganismů v prostředí obsahujícím (^58Co) kobaltový iont. Nejméně 84 % kobaltu-58 je ve formě kyanokobalaminu. Tobolky vyhovují požadavkům na tvrdé tobolky uvedeným v článku Capsulae, pokud není uvedeno a schváleno jinak. Rozmezí radioaktivity je 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity kobaltu-58 k datu uvedenému v označení.

Vlastnosti

Tvrdé želatinové tobolky.

Kobalt-58 má poločas přeměny 70,9 dní a emituje záření beta (β^+) a záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem popsaným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra porovnávacího roztoku kobaltu-58. Referenční roztoky kobaltu-58 se získávají od laboratoří, které uznala oprávněná autorita. Nejvíce zastoupené fotony kobaltu-58 mají energie 0,511 MeV (anihilační pík) a 0,811 MeV.

B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Radiochemická čistota. Retenční čas hlavního píku na radiochromatogramu je téměř shodný s retenčním časem píku na chromatogramu porovnávacího roztoku.

Zkoušky na čistotu

Radionuklidová čistota. Zaznamená se spektrum záření gama způsobem popsaným v článku Radiofarmaca přístrojem kalibrovaným pomocí referenčních roztoků kobaltu-58, kobaltu-57 a kobaltu-60. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku kobaltu-58. Referenční roztoky kobaltu-58, kobaltu-57 a kobaltu-60 se získají od laboratoří, které uznala oprávněná autorita. Stanoví se relativní obsah přítomného kobaltu-58, kobaltu-57 a kobaltu-60. Kobalt-57 má poločas přeměny 272 dní a jeho přítomnost ukazují fotony gama o energii 0,122 MeV. Kobalt-60 má poločas přeměny 5,27 let a jeho přítomnost ukazují fotony gama o energiích 1173 MeV a 1333 MeV. Z celkové radioaktivity připadá nejvýše 1 % na kobalt-60, 2 % na kobalt-57, kobalt-60 a ostatní radionuklidové nečistoty.

Radiochemická čistota. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. Obsah tobolky se rozpustí v 1,0 ml vody R a nechá se 10 min stát. Odstřeďuje se 10 min při 2000 ot/min. Použije se supernatantní tekutina.

Porovnávací roztok. 10 mg kyanokobalaminu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100 ml. 2 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 100 ml. Použitelnost roztoku je 1 h od přípravy.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné silikagelem oktylsilanizovaným pro chromatografii R (5 µm),

• mobilní fáze, která je směsí objemových dílů methanolu R a roztoku hydrogenfosforečnanu sodného R (10 g/l) (26,5 + 73,5), jehož pH bylo upraveno na hodnotu 3,5 kyselinou fosforečnou R; průtoková rychlost je 1,0 ml/min. Směs lze použít do 2 dnů od přípravy,

• detektoru radioaktivity nastaveného na kobalt-58,

• spektrofotometrického detektoru nastaveného na vlnovou délku 361 nm,

• injektorové smyčky.

Nastříkne se 100 µl zkoušeného roztoku a zaznamená se chromatogram po dobu odpovídající trojnásobku retenčního času kyanokobalaminu. Z plochy píku se vypočítá procentuální obsah kobaltu-58 přítomného jako kyanokobalamin. Nastříkne se 100 µl porovnávacího roztoku. Chromatogram porovnávacího roztoku se zaznamenává po dobu 30 min.

Rozpadavost. Tobolky vyhovují zkoušce na rozpadavost tablet a tobolek (2.9.1) s tím rozdílem, že se použije jedna tobolka namísto šesti.

Obsahová stejnosměrnost. Měří se jednotlivě radioaktivita nejméně deseti tobolek za použití vhodného zařízení za stejných geometrických podmínek. Vypočítá se průměrná radioaktivita na tobolku. Radioaktivita žádné tobolky se neliší o více než ±10 % od průměru. Relativní směrodatná odchylka je menší než 3,5 %.

Stanovení radioaktivity

Průměrná radioaktivita zjištěná ve zkoušce Obsahová stejnosměrnost je 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity kobaltu-58 k referenčnímu datu uvedenému v označení.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, chráněna před světlem při teplotě 2 °C až 8 °C za podmínek uvedených v článku Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

“

• 1. V příloze části 6 Speciání část, kapitola 6.2 Léčivé přípravky, kapitola 6.2.3 Radiofarmaceutické přípravky se za článek Iobequani (^131I) solutio iniectabilis ad usum therapeuticum zařazuje článek Kryptonum (^81mKr) ad inhalationem, který zní:

„

Kryptonum (^81mKr) ad inhalationem [image omitted]

Krypton (^81mKr) plyn k inhalaci

Je to směs kryptonu-81 m a vhodného vehikula, jako je vzduch.

Krypton-81m vzniká přeměnou jeho mateřského radionuklidu rubidia-81. Rubidium-81 má poločas přeměny 4,58 h.

Vznikající krypton-81m se separuje z rubidia-81 průtokem vhodného plynu v rubidium/kryptonovém generátoru. Rubidium-81 se získává ozařováním izotopů kryptonu protony nebo ozařováním bromu heliem-3 nebo heliem-4. Po separaci z terče se rubidium-81 zachycuje na vhodný nosič.

Krypton-81m se eluuje vhodnou průtokovou rychlostí vehikulem, jako je vzduch. Hladina vlhkosti požadovaná v eluentu závisí na typu použitého generátoru. Transportní hadice pro podání má definovanou délku a vnitřní průměr. Radioaktivní koncentrace se určí před podáním.

Radioaktivita připadající na jiné radionuklidy, než je krypton-81m, vyjádřená jako procento celkové radioaktivity přípravku a vypočtená k datu a době podání, není větší než 0,1 %.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý plyn.