Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona

• b) výstavy nebo zasedání, které jsou pořádány k dobročinným účelům,

• c) výstavy nebo zasedání sloužící hlavně k podpoře vědění, techniky, řemesel, umění, výchovné a kulturní činnosti, sportu, náboženství, bohoslužeb, odborového hnutí, cestovního ruchu nebo porozumění mezi národy,

• d) setkání zástupců mezinárodních organizací nebo svazů,

• e) oficiální oslavy nebo vzpomínková setkání, s výjimkou výstav pořádaných v prodejnách nebo obchodních místnostech s úmyslem prodat zahraniční zboží.

§ 119

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se zboží uvedené v § 118 odst. 1, pokud se na ně vztahují ustanovení této hlavy, propustí s podmínkou, že nebude

• a) za odměnu zapůjčeno, pronajato nebo použito, nebo

• b) odvezeno z místa výstavy nebo podobné události.

§ 120

(1) Lhůta pro zpětný vývoz zboží dovezeného na výstavu nebo podobnou událost je nejméně 6 měsíců ode dne, kdy celní úřad propustil zboží do režimu dočasného použití, ne však více než 1 měsíc po skončení výstavy nebo podobné události.

(2) Zboží uvedené v odstavci 1, které má být vystaveno nebo použito na jiné výstavě nebo podobné události, zůstává v režimu dočasného použití, budou-li splněny podmínky stanovené pro tento režim a bude-li zboží vyvezeno zpět ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy bylo toto zboží propuštěno do tohoto režimu.

§ 121

Celní řízení při dovozu a při zpětném vývozu zboží, které má být nebo bylo vystaveno nebo použito na výstavě nebo podobné události, bude, pokud je to vhodné a možné, provedeno v místě výstavy nebo podobné události.

Díl 5

Zařízení k výkonu povolání

§ 122

(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí zařízení k výkonu povolání a náhradní díly dovážené pro opravu zařízení k výkonu povolání, nacházejícího se v režimu dočasného použití.

(2) Zařízením k výkonu povolání se rozumí

• a) zařízení pro tisk, rozhlasové a televizní vysílání, které potřebují zástupci tisku, rozhlasu a televize, přijíždějící do tuzemska, aby pořizovali reportáže, nahrávky nebo vysílání pořadů. Seznam těchto zařízení je uveden v příloze č. 59 k této vyhlášce,

• b) kinematografická zařízení nezbytná pro osobu přijíždějící do tuzemska natočit film. Seznam těchto zařízení je uveden v příloze č. 60 k této vyhlášce,

• c) jiná zařízení než uvedená v písmenech a) a b) nezbytná pro výkon zaměstnání nebo povolání osoby přijíždějící do tuzemska, aby zde splnila určené úkoly. Vyloučeno je zařízení, které má být použito pro průmyslovou výrobu nebo úpravu zboží nebo, s výjimkou ručního nářadí, pro využívání přírodních zdrojů, pro stavbu, opravu nebo údržbu budov, pro výkon zemních nebo podobných prací. Seznam těchto zařízení je uveden v příloze č. 61 k této vyhlášce,

• d) pomocné přístroje a příslušenství pro zařízení uvedená v písmenech a), b) a c) a příslušenství k nim.

§ 123

(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se podle § 122 propustí jen zařízení k výkonu povolání, které

• a) zůstává vlastnictvím zahraniční osoby,

• b) bylo dovezeno zahraniční osobou,

• c) je používáno výlučně zahraniční osobou přijíždějící do tuzemska nebo je používáno pod jejím přímým dohledem.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na zařízení dovezená pro výrobu filmu, televizního nebo audiovizuálního programu podle koprodukční smlouvy, jejíž stranou je oprávněná česká osoba.

(3) Zařízení kinematografické, tiskové, pro rozhlasové nebo televizní vysílání nesmí být předmětem nájemní nebo podobné smlouvy, jejíž stranou je česká osoba, s tím, že tato podmínka neplatí v případě společných rozhlasových nebo televizních programů.

§ 124

Lhůta pro zpětný vývoz zařízení k výkonu povolání je nejméně 12 měsíců ode dne propuštění zboží do režimu dočasného použití.

§ 125

Úplné osvobození od dovozního cla se nevztahuje na vozidla uvedená v přílohách č. 59 až 61 k této vyhlášce, jestliže, byť jen příležitostně, převážejí osoby za úplatu nebo nakládají zboží v tuzemsku, aby bylo v tuzemsku vyloženo.

§ 126

Náhradní díly, které byly dovezeny později na opravu zařízení k výkonu povolání, propuštěného do režimu dočasného použití s úplným osvobozením, jsou osvobozeny od dovozního cla jako zařízení potřebné k výkonu povolání.

Díl 6

Zboží dovážené v rámci výrobní nebo jiné operace

§ 127

Zboží dovážené v rámci výrobní operace se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla.

§ 128

(1) Zbožím dováženým v rámci výrobní operace podle § 127 se rozumí

• a) matrice, štočky, formy, kresby, plány, modely určené pro českou osobu, pokud nejméně 75 % výroby bude vyvezeno do zahraničí,

• b) měřicí, kontrolní a zkušební nástroje a jiné podobné předměty určené pro českou osobu, pokud nejméně 75 % výroby bude vyvezeno do zahraničí,

• c) speciální nářadí a nástroje, dovážené k použití při výrobě zboží, poskytnuté bezplatně české osobě, které mají být použity k výrobě zboží, které bude všechno vyvezeno, za předpokladu, že toto speciální nářadí a nástroje zůstanou ve vlastnictví zahraniční osoby,

• d) zboží všeho druhu, které má být podrobeno zkouškám, pokusům a předvádění, s výjimkou zkoušek, pokusů nebo předvádění s cílem dosažení zisku,

• e) vzorky, to je předměty představující určitou kategorii zboží již vyráběného a které jsou modelem zboží, jehož výroba se předpokládá, s výjimkou stejných předmětů dovezených toutéž osobou nebo odeslaných témuž příjemci v takovém množství, bráno podle úhrnné ceny, které již nelze považovat za vzorky k běžnému obchodnímu použití.

(2) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí za podmínky, že

• a) zboží uvedené v odstavci 1 zůstává vlastnictvím zahraniční osoby,

• b) vzorky uvedené v odstavci 1 písm. e) budou dovezeny za účelem předvádění v tuzemsku s cílem získat objednávky podobného zboží, které bude dováženo do tuzemska, a nebudou prodány ani určeny k běžnému používání, s výjimkou jejich předvádění, ani použity jiným způsobem, pokud budou v tuzemsku.

§ 129

(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla propustí celní úřad náhradní výrobní prostředky.

(2) Lhůta pro zpětný vývoz náhradních výrobních prostředků propuštěných do režimu dočasného použití je 6 měsíců.

(3) Náhradními výrobními prostředky se rozumí nástroje, přístroje a stroje dané zahraničním dodavatelem nebo opravcem k dispozici zákazníkovi po dobu, po kterou čeká na dodání nebo opravu podobného zboží, a zůstávají jejich vlastnictvím.

§ 130

(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla propustí celní úřad

• a) zboží z druhé ruky, které má být prodáno v dražbě,

• b) zboží dovážené v rámci smlouvy o prodeji na zkoušku,

• c) umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti dovážené k vystavování, s možností případného prodeje,

• d) konfekciované kožešiny, koberce, šperky a klenotnické výrobky zasílané na ukázku za předpokladu, že jejich zvláštní znaky neumožňují jejich dovoz jako vzorky,

které zůstává vlastnictvím zahraniční osoby.

(2) Lhůta ke zpětnému vývozu zboží uvedeného v odstavci 1 písm. a) a c) je 24 měsíců, zboží uvedeného v odstavci 1 písm. b) je 6 měsíců a zboží uvedeného v odstavci 1 písm. d) je 6 týdnů.

(3) Pro účely odstavce 1 se rozumí

• a) zbožím z druhé ruky jiné zboží než nově vyrobené,

• b) uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi zboží vymezené v příloze č. 62 k této vyhlášce,

• c) zbožím zasílaným na ukázku zboží, které chce odesílatel prodat, aniž by předtím s někým vedl jednání a příjemce má možnost po vyzkoušení toto zboží koupit.

§ 131

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla propustí celní úřad

• a) kinematografické filmy, natočené a vyvolané, pozitivy a jiné nosiče zaznamenaného obrazu určené ke zhlédnutí před jejich komerčním využitím,

• b) filmy, magnetické pásky a jiné nosiče zvuku a obrazu k dabování nebo reprodukci,

• c) filmy představující povahu nebo činnost zahraničních výrobků nebo zařízení za předpokladu, že nejsou určeny k veřejnému předvádění za úplatu,

zdarma zasílané nahrané nosiče informací určené k použití v zařízení pro automatické zpracování dat, které jsou vlastnictvím zahraniční osoby.

§ 132

(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí zboží, které bude používáno ve veřejném zájmu pod dohledem a za odpovědnosti orgánů veřejné správy ke stavbě, opravám nebo údržbě infrastruktury v příhraničních okresech za podmínky, že zboží je ve vlastnictví zahraniční osoby, která má sídlo nebo bydliště v protilehlém příhraničním regionu.

(2) Lhůta pro zpětný vývoz zboží uvedeného v odstavci 1 propuštěného do režimu dočasného použití je nejméně 24 měsíců.

§ 133

(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla na dobu nepřesahující 3 měsíce se propustí zboží, které je vlastnictvím zahraniční osoby, dočasně dovážené do tuzemska, jehož celní hodnota nepřesahuje částku 150 000 Kč.

(2) Osvobození od dovozního cla se nevztahuje na osobní majetek.

Díl 7

Zboží dovážené pro pedagogické, vědecké nebo kulturní účely

§ 134

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí

• a) zboží dovážené výlučně pro pedagogické, vědecké nebo kulturní účely,

• b) náhradní díly pro vědecký a pedagogický materiál, který je propuštěn do režimu dočasného použití, jakož i nářadí určené speciálně pro údržbu, kontrolu, měření nebo opravu tohoto materiálu.

§ 135

(1) Zbožím dováženým pro pedagogické, vědecké nebo kulturní účely podle § 134 písm. a) se rozumí vědecký a pedagogický materiál, popř. jiné zboží dovážené v rámci výchovné, vědecké nebo kulturní činnosti.

(2) Vědeckým a pedagogickým materiálem podle odstavce 1 se rozumí modely, nástroje, přístroje, stroje a příslušenství k nim, používané k účelům vědeckého výzkumu, výuky nebo přípravy pro výkon povolání.

(3) Seznamy pedagogického materiálu a jiného zboží dováženého v rámci výchovné, vědecké nebo kulturní činnosti jsou uvedeny v přílohách č. 63 a 64 k této vyhlášce.

§ 136

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí zboží podle § 134 za podmínky, že zboží dovezené pro pedagogické, vědecké nebo kulturní účely zůstává vlastnictvím zahraniční osoby a bylo dovezeno oprávněnými osobami v množství úměrném účelu dovozu a toto zboží nebude použito k obchodním účelům.

§ 137

Lhůta pro zpětný vývoz zboží dovezeného pro pedagogické, vědecké nebo kulturní účely je nejméně 12 měsíců ode dne, kdy toto zboží bylo propuštěno do režimu dočasného použití.

Díl 8

Zdravotnické prostředky, lékařská, chirurgická a laboratorní zařízení

§ 138

(1) Celní úřad propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla zdravotnické prostředky, lékařská, chirurgická a laboratorní zařízení určená pro nemocnice a ostatní zdravotnické instituce za podmínky, že tyto prostředky a zařízení

• a) zůstávají vlastnictvím zahraniční osoby,

• b) jsou poskytovány příležitostně a zapůjčovány bezúplatně,

• c) jsou určeny pro diagnostické nebo terapeutické účely.

(2) Zdravotnickým prostředkem a zařízením poskytovaným příležitostně se rozumí zdravotnické prostředky a lékařská, chirurgická a laboratorní zařízení poskytnutá na žádost nemocnice nebo jiného zdravotnického zařízení, které se ocitlo v mimořádné situaci a nutně takovéto zdravotnické prostředky nebo zařízení potřebuje a nemá je k dispozici.

Díl 9

Turistický propagační materiál

§ 139

(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí turistický propagační materiál.

(2) Turistickým propagačním materiálem podle odstavce 1 se rozumí zboží dovážené do tuzemska s cílem získat veřejnost, aby navštívila stát vývozce materiálu, zejména, aby se tam zúčastnila zasedání nebo kulturních, náboženských, turistických, sportovních nebo odborných akcí. Informativní seznam zboží, které je považováno za turistický propagační materiál, je uveden v příloze č. 65 k této vyhlášce.

(3) Ustanovení odstavce 1 se použije tehdy, jestliže turistický propagační materiál zůstává vlastnictvím zahraniční osoby a jeho množství je úměrné účelu jeho určení.

(4) Lhůta pro zpětný vývoz turistického propagačního materiálu je nejméně 12 měsíců ode dne, kdy byl tento materiál propuštěn do režimu dočasného použití.

Díl 10

Zboží dovážené v pohraničním styku

§ 140

(1) Zboží dovážené v pohraničním styku se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla.

(2) Zbožím dováženým v pohraničním styku podle odstavce 1 se rozumí

• a) zboží, které s sebou přivážejí při výkonu svého zaměstnání nebo povolání (řemeslníci, lékaři atd.) osoby, které mají obvyklé místo pobytu v příhraničním území (dále jen „hraničář“),

• b) osobní majetek hraničářů, který přivážejí k opravě, zpracování nebo přepracování,

• c) zboží určené k využití nemovitostí, které se nacházejí v příhraničním území v tuzemsku,

• d) zboží náležející oprávněné osobě, dovážené v rámci pomoci (požár, povodeň apod.).

(3) Příhraničním územím podle odstavce 2 se rozumí území přilehlé k pozemní hranici, jehož hloubka nepřesahuje 15 km, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak, a jehož vymezení slouží k odlišení pohraničního styku od jiných styků.

(4) Pohraničním stykem podle odstavce 1 se rozumí dovozy uskutečňované hraničáři mezi dvěma přilehlými příhraničními územími.

§ 141

Ustanovení § 140 se použije pouze tehdy, jestliže

• a) zboží dovážené v pohraničním styku zůstává vlastnictvím hraničáře přilehlého příhraničního území v zahraničí,

• b) zboží určené k využití nemovitostí zůstává vlastnictvím hraničáře přilehlého příhraničního území v zahraničí a bude tímto hraničářem použito k obdělávání půdy nebo jiným zemědělským pracím nebo při lesních pracích při zpracování dřeva nebo přepravě dřeva nebo při rybářských pracích v příhraničním území v tuzemsku,

• c) pohraniční styk k opravám, zpracování nebo přepracování nemá obchodní povahu.

§ 142

Lhůta k zpětnému vývozu zboží dovezeného v pohraničním styku je nejméně 12 měsíců ode dne, kdy bylo toto zboží propuštěno do režimu dočasného použití s podmínkou, že zboží určené k využití nemovitostí musí být vyvezeno zpět nejpozději po provedení práce.

Díl 11

Zboží dovážené k humanitárním účelům

§ 143

Zboží dovážené k humanitárním účelům se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla.

§ 144

(1) Zbožím dováženým k humanitárním účelům podle § 143 se rozumí zdravotnické prostředky a zásilky s pomocí.

(2) Zásilkou s pomocí podle odstavce 1 se rozumí veškeré zboží, zejména vozidla nebo jiné dopravní prostředky, přikrývky, stany nebo jiné zboží první potřeby, vypravené za účelem pomoci obětem přírodních katastrof nebo podobných událostí.

§ 145

Ustanovení § 143 se použije pouze tehdy, zůstává-li zboží dovážené k humanitárním účelům ve vlastnictví zahraniční osoby a je zasíláno zdarma a jestliže

• a) zdravotnické prostředky jsou určeny pro nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, která je, vzhledem k výjimečným okolnostem, naléhavě potřebují, a toto zboží se nenachází v tuzemsku v dostatečném množství,

• b) zásilky s pomocí jsou určeny státním organizacím a oprávněným osobám.

§ 146

(1) Lhůta ke zpětnému vývozu zdravotnických prostředků je na dobu jejich použití.

(2) Lhůta ke zpětnému vývozu zásilek s pomocí je nejméně 12 měsíců ode dne, kdy bylo zboží propuštěno do režimu dočasného použití.

Díl 12

Zvířata

§ 147

(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí zvířata, která zůstávají ve vlastnictví zahraniční osoby a která jsou dovážena k

• a) výcviku,

• b) tréninku,

• c) rozmnožování,

• d) kování nebo vážení,

• e) veterinárnímu léčení,

• f) zkouškám, například s úmyslem koupě,

• g) účasti na přehlídkách, výstavách, soutěžích, závodech nebo předvádění,

• h) vystoupení, například cirkusová zvířata,

• i) doprovodu osob na turistických cestách,

• j) aktivnímu výcviku, například policejní psi nebo koně, hledací psi, psi slepců,

• k) záchranným pracím,

• l) výkonu práce nebo předvedení,

• m) lékařskému použití.

(2) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se rovněž propustí zvířata, která zůstávají ve vlastnictví zahraniční osoby a která jsou dovážena při stěhování stád, například k pastvě.

§ 148

Zvířaty podle § 147 se rozumějí živí živočichové všeho druhu.

§ 149

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí zvířata, za podmínky, že budou vyvezena zpět do 12 měsíců ode dne, kdy byla propuštěna do režimu dočasného použití.

Díl 13

Zboží dovážené zahraničními ozbrojenými silami, civilními složkami doprovázejícími ozbrojené síly a osobami závislými na příslušnících ozbrojených sil nebo civilních složek

§ 150

(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla se propustí

• a) služební vozidla zahraničních ozbrojených sil nebo civilní složky dovážená po vlastní ose nebo jiným způsobem,

• b) osobní majetek příslušníků ozbrojených sil nebo civilní složky, přijíždějí-li služebně do tuzemska, nebo

• c) osobní majetek osob závislých na příslušnících ozbrojených sil nebo civilní složky, přijíždějí-li do tuzemska s cílem připojit se k těmto příslušníkům.

(2) Jiný osobní majetek podle odstavce 1 písm. b) a c) než osobní motorová vozidla a jejich přívěsy se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla pouze při prvním příjezdu do tuzemska.

(3) Zboží uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla s podmínkou, že

• a) bude používáno v tuzemsku pouze příslušníky ozbrojených sil nebo civilní složky, nebo osobami na nich závislými, a

• b) před propuštěním do volného oběhu nebude prodáno nebo darováno bez souhlasu celního úřadu.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí jak na zboží dovezené přímo ze zahraničí a propuštěné do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla, tak na zboží propuštěné do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla z režimu uskladňování v celním skladu, z režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému nebo které bylo umístěno ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu.

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ

ZAJIŠTĚNÍ CELNÍHO DLUHU

HLAVA I

POVOLENÍ NEZAJIŠŤOVAT CELNÍ DLUH

(K § 144f odst. 3 zákona)

§ 151

(1) Nejsou-li údaje uvedené v rozhodnutí o povolení nezajišťovat celní dluh v informačním systému celní správy, prokazuje osoba, které bylo povolení uděleno, tuto skutečnost

• a) Osvědčením o povolení nezajišťovat celní dluh, jehož vzor je uveden v příloze č. 66 k této vyhlášce, který má hnědý podtisk, jedná-li se o jiné operace než režim tranzitu,

• b) TC 33 - Osvědčením o povolení nezajišťovat celní dluh, jehož vzor je uveden v příloze č. 67 k této vyhlášce, který má světle modrý podtisk, jedná-li se o společný tranzit,

• c) Osvědčením o povolení nezajišťovat celní dluh v národním tranzitu, jehož vzor je uveden v příloze č. 68 k této vyhlášce, který má růžový podtisk, jedná-li se o národní tranzit.

(2) Osoba, která uplatňuje osvědčení podle odstavce 1 (dále jen „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“) celnímu úřadu, uvede jeho číslo do

• a) odstavce 44 Deklarace, nemusí-li být celní dluh nezajišťován pro jiné operace než režim tranzitu,

• b) odstavce 52 Deklarace, nemusí-li být celní dluh nezajišťován v režimu tranzit.

(3) Celní úřad, kterému bylo Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh předloženo, je po ověření platnosti a správnosti vrátí zpět deklarantovi.

(4) Při vystavení Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh nebo kdykoliv později během jeho platnosti určí deklarant (hlavní povinný) osoby, které jsou oprávněny podepisovat a jeho jménem podávat celní prohlášení. Oprávnění osoby činit tyto úkony jménem deklaranta (hlavního povinného) se potvrdí tak, že v odstavci 8, popřípadě 10, na zadní straně Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh se uvede jméno a příjmení oprávněné osoby a její podpisový vzor a deklarant (hlavní povinný) každý takovýto záznam opatří svým podpisem v odstavci 9, popřípadě 11, na zadní straně Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh. Nepoužité rubriky na zadní straně Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh může zúčastněný proškrtnout. Zápis o oprávnění osoby může deklarant kdykoliv zrušit přeškrtnutím jména a příjmení oprávněné osoby s uvedením data a poznámky „Zrušeno“. Předložením Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh prokazují oprávněné osoby, že mohou za deklaranta (hlavního povinného) jednat v rozsahu uvedených právních úkonů, a to bez zajištění celního dluhu dle uděleného povolení.

(5) Jsou-li údaje uvedené v rozhodnutí o povolení nezajišťovat celní dluh obsaženy v informačním systému celní správy a Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh se podle § 144f zákona nevydává, uvádí se v celním prohlášení evidenční číslo příslušného rozhodnutí, kterým se povoluje nezajišťovat celní dluh, a to do odstavců Deklarace uvedených v odstavci 2.

§ 152

Doba platnosti Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh nesmí být delší než 2 roky. Dobu platnosti lze jednou prodloužit, a to nejvýše o další 2 roky.

§ 153

Tiskopis Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh má formát 210 x 148 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě uvedené v § 151 odst. 1, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisu se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 100 g/m^2. Tiskopis obsahuje název nebo značku tiskárny a označení tiskopisu a může být opatřen bezpečnostním prvkem.

§ 154

Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh se vyplňuje psacím strojem nebo jiným mechanografickým způsobem, nikoliv ručně. Text zapsaný na přední straně není po vydání Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh přípustné přepisovat, doplňovat ani jinak měnit. Záznamy lze provádět pouze do předepsaných odstavců a není dovoleno je doplňovat jinými údaji, než pro které jsou příslušné odstavce vyhrazeny.

HLAVA II

FORMA, OBSAH, NÁLEŽITOSTI, ROZSAH A ZPŮSOB POUŽITÍ ZÁRUČNÍCH LISTIN, ZÁRUČNÍCH DOKLADŮ A OSVĚDČENÍ O ZAJIŠTĚNÍ CELNÍHO DLUHU GLOBÁLNÍ ZÁRUKOU, JAKOŽ I ZPŮSOB A PODMÍNKY PRO STANOVENÍ ČÁSTKY UVÁDĚNÉ V ZÁRUČNÍ LISTINĚ (ZARUČENÁ ČÁSTKA)

(K § 256 odst. 8 zákona)

Díl 1

Globální zajištění celního dluhu

§ 155

Vzor záruční listiny pro globální zajištění celního dluhu (dále jen „globální záruka“) je uveden pro

• a) národní tranzit v příloze č. 69 k této vyhlášce,

• b) společný tranzit v příloze č. 70 k této vyhlášce,

• c) jiné operace než režim tranzitu v příloze č. 71 k této vyhlášce.

§ 156

Nejsou-li údaje uvedené v rozhodnutí o povolení zajišťovat celní dluh globální zárukou v informačním systému celní správy, prokazuje osoba, které bylo povolení uděleno, tuto skutečnost

• a) Osvědčením o globální záruce v režimu tranzitu, jehož vzor je uveden v příloze č. 72 k této vyhlášce, které má modrý podtisk, jedná-li se o národní tranzit,

• b) TC 31 - Osvědčením o globální záruce, jehož vzor je uveden v příloze č. 73 k této vyhlášce, které má zelený podtisk, jedná-li se o společný tranzit, nebo

• c) Osvědčením o globální záruce, jehož vzor je uveden v příloze č. 74 k této vyhlášce, které má modrý podtisk, jedná-li se o jiné operace než režim tranzitu,

která mohou být opatřena bezpečnostním prvkem.

§ 157

(1) Osvědčení uvedená v § 156 (dále jen „Osvědčení“) se předkládají při podání celního prohlášení na propuštění zboží do

• a) režimu tranzitu celnímu úřadu odeslání a číslo Osvědčení se uvádí do odstavce 52 Deklarace,

• b) jiného režimu než tranzitu celnímu úřadu, který globální zajištění celního dluhu povolil, a číslo Osvědčení se uvádí do odstavce 44 Deklarace.

(2) Celní úřad, kterému bylo Osvědčení předloženo, je po ověření platnosti a správnosti vrací zpět.

§ 158

(1) Oprávnění fyzické osoby činit úkony jménem uživatele globální záruky se v Osvědčení potvrdí tak, že na zadní straně Osvědčení v odstavci 10, popřípadě 11, se uvede jméno a příjmení oprávněné osoby a její podpisový vzor, které zúčastněný opatří svým podpisem v odstavci 11, popřípadě 12. Nepoužité rubriky na zadní straně Osvědčení může zúčastněný proškrtnout. Zápis o oprávnění osoby může zúčastněný kdykoliv zrušit přeškrtnutím jména a příjmení oprávněné osoby s uvedením data a poznámky „Zrušeno“. Předložením Osvědčení prokazují oprávněné osoby, uvedené zúčastněným na jeho zadní straně, že jsou oprávněny za zúčastněného jednat v rozsahu uvedených právních úkonů a zajišťovat celní dluh globální zárukou.

(2) Jsou-li údaje uvedené v rozhodnutí o povolení užívat zajištění celního dluhu globální zárukou obsaženy v informačním systému celní správy a osvědčení o povolení užívat zajištění celního dluhu globální zárukou se podle § 260e zákona nevydává, uvádí se v celním prohlášení evidenční číslo rozhodnutí, kterým bylo povoleno zajišťovat celní dluh globální zárukou, a to do odstavců Deklarace uvedených v § 157odst. 1.

§ 159

Tiskopis Osvědčení má formát 210 x 148 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě podle § 156, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisu se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 100 g/m^2. Tiskopis Osvědčení obsahuje název nebo značku tiskárny a označení tiskopisu.

§ 160

Osvědčení se vyplňuje psacím strojem nebo jiným mechanografickým způsobem, nikoliv ručně. Text zapsaný na přední straně není po vydání Osvědčení přípustné přepisovat, doplňovat ani jinak měnit. Záznamy lze provádět pouze do předepsaných odstavců a není dovoleno je doplňovat jinými údaji, než pro které jsou příslušné odstavce vyhrazeny.

§ 161

(1) Zaručená částka může být za podmínek uvedených v § 259a zákona snížena na 50 % nebo 30 % referenční částky.

(2) Referenční částka se stanoví tak, aby odpovídala částce celního dluhu, který může vzniknout na zboží propuštěném pro hlavního povinného do režimu tranzitu po dobu minimálně jednoho týdne. Nejsou-li potřebné údaje pro stanovení výše referenční částky k dispozici, předpokládá se částka celního dluhu

• a) ve společném tranzitu v korunách českých odpovídající ekvivalentu 7 000 Euro v přepočtu podle kurzu České národní banky platného první pracovní den v měsíci říjnu roku, který předchází roku, v němž je poskytnutá záruka přijata,

• b) v národním tranzitu 250 000 Kč.

(3) Zaručená částka uvedená v záručních listinách, kterými je zaručován celní dluh v režimu národního tranzitu, které celní orgány přijaly do 30. června 2002, se považuje za referenční částku.

(4) Zaručená částka u jiných operací než režim tranzitu se stanoví podle § 257 zákona tak, že

• a) vznikl-li celní dluh propuštěním zboží do režimu volného oběhu, dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla a aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, porušením podmínek stanovených pro režim s podmíněným osvobozením od cla nebo podmínek stanovených pro dočasné uskladnění činí zaručená částka 100 % částky tohoto celního dluhu,

• b) mohl-li by celní dluh vzniknout propuštěním zboží do režimu s ekonomickým účinkem, činí zaručená částka nejvýše 10 % částky tohoto celního dluhu.

§ 162

Snížení zaručené částky

(K § 259a odst. 3 zákona)

(1) Dlouhodobá finanční stabilita se považuje za prokázanou předložením podkladů uvedených v § 260a, na základě kterých bude provedena finanční analýza posuzující základní poměrové ukazatele, kterými jsou rentabilita, likvidita a finanční stabilita. Na základě finanční analýzy bude stanovena schopnost plnit platební povinnosti a dostát svým závazkům, jakož i schopnost dlouhodobě uhrazovat své finanční závazky ve vztahu k části stanovené referenční částky, která není kryta zaručenou částkou, nebo k celkové referenční částce u zboží uvedeného v § 260g odst. 1 zákona.

(2) Při hodnocení finanční analýzy se jako rozhodné ukazatele posuzují zejména

• a) rentabilita celkového kapitálu, kterou se rozumí podíl zisku před úroky a zdaněním k celkovým aktivům vyjádřený v procentech,

• b) rentabilita vlastního kapitálu, kterou se rozumí podíl zisku po zdanění k vlastnímu kapitálu vyjádřený v procentech,

• c) okamžitá likvidita, kterou se rozumí poměr finančního majetku ke krátkodobým závazkům,

• d) provozní pohotová likvidita, kterou se rozumí poměr finančního majetku a krátkodobých pohledávek ke krátkodobým závazkům,

• e) běžná likvidita, kterou se rozumí poměr oběžných aktiv ke krátkodobým závazkům,

• f) krytí zásob pracovním kapitálem, kterým se rozumí poměr pracovního kapitálu k zásobám,

• g) krytí dluhové služby, kterým se rozumí poměr zisku, odpisů a úroků k úrokům a krátkodobým bankovním úvěrům,

• h) doba splacení dluhů, kterou se rozumí poměr dluhů k zisku a odpisům,

• i) úrokové krytí, kterým se rozumí poměr zisku před úroky a zdaněním k úrokům,

• j) úrokové zatížení, kterým se rozumí poměr úroků k součtu zisku a úroků,

• k) podíl vlastních zdrojů na aktivech, kterým se rozumí podíl vlastního kapitálu k aktivům vyjádřený v procentech,

• l) věřitelské riziko, kterým se rozumí podíl celkových závazků k aktivům vyjádřený v procentech,

• m) míra zadluženosti, kterou se rozumí podíl celkových závazků k vlastnímu kapitálu vyjádřený v procentech,

• n) krytí dluhu peněžními toky, kterým se rozumí podíl zisku a odpisů k dluhům vyjádřený v procentech.

(3) Pro zpracování finanční analýzy a výpočtu poměrových ukazatelů žadatel předloží podklady, které jsou uvedeny v § 260a zákona, a další doklady za každé účetní období, pokud nejsou součástí přílohy k účetní závěrce, a to zejména

• a) přehled o peněžních tocích (výkaz cash flow),

• b) přehled poskytnutých úvěrů a půjček včetně splatnosti a úrokových sazeb,

• c) přehled uzavřených leasingových smluv,

• d) přehled drobného hospodářského majetku zatíženého zástavním právem,

• e) celkovou výši nákladových úroků,

• f) v případě odvodů na zdravotní pojistné osvědčení o řádném plnění odvodových povinností ne starší 60 dnů,

• g) bankovní reference,

• h) pojistné smlouvy, je-li sjednáno pojištění celních dluhů, pojištění proti podnikatelským rizikům.

(4) Dostatečné zkušenosti s režimem tranzitu jsou prokázány jeho předchozím řádným prováděním hlavním povinným, a to ve lhůtě

• a) 1 rok, bude-li zaručená částka činit 50 % referenční částky pro jiné zboží než uvedené v § 260g odst. 1 zákona, nebo 100 % pro zboží uvedené v § 260g odst. 1 zákona,

• b) 2 roky, bude-li zaručená částka činit 30 % referenční částky pro jiné zboží než uvedené v § 260g odst. 1 zákona, nebo 50 % pro zboží uvedené v § 260g odst. 1 zákona, a

• c) 3 roky, bude-li zaručená částka činit 0 % referenční částky (nezajišťování celního dluhu) pro jiné zboží než uvedené v § 260g odst. 1 zákona, nebo 30% pro zboží uvedené v § 260g odst. 1 zákona.

(5) Lhůty uvedené v odstavci 4 se sníží o jeden rok, podává-li se celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu elektronicky.

(6) Vysoké úrovně spolupráce s celními orgány v režimu tranzitu dosahuje hlavní povinný, zapracoval-li do řízení jím prováděných operací specifická opatření umožňující celním orgánům snadnější provádění kontrol a ochranu příslušných zájmů, jimiž jsou zejména

• a) specifické metody vyhotovování celních prohlášení (např. podávání celních prohlášení elektronicky),

• b) uvádění dalších nepovinných údajů v celních prohlášeních,

• c) způsob plnění formalit při propouštění zboží do režimu tranzitu (např. hlavní povinný vždy předkládá celní prohlášení stejnému celnímu úřadu).

(7) Účinný systém kontroly dopravních operací v režimu tranzitu se považuje za prokázaný, pokud hlavní povinný

• a) provádí sám tranzitní operace a používá vysoké bezpečnostní standardy,

• b) používá na základě dlouhodobých smluv služby dopravce, který poskytuje vysoké bezpečnostní standardy, nebo

• c) používá služeb zprostředkovatele smluvně svázaného s dopravcem, který poskytuje vysoké bezpečnostní standardy.

§ 163

(K § 141a zákona)

Je-li do režimu tranzitu propouštěno zboží, které je podle § 260g odst. 2 zákona vyloučeno z používání globální záruky, opatří hlavní povinný všechny listy Deklarace poznámkou „ZÁKAZ GLOBÁLNÍ ZÁRUKY“. Poznámka se uvádí na jednotlivých listech diagonálně, červenými velkými písmeny a ve formátu nejméně 100 x 10 mm.

Díl 2

Individuální zajištění celního dluhu

(K § 260h odst. 1 zákona)

§ 164

(1) Není-li stanoveno jinak, poskytuje se individuální zajištění celního dluhu nejméně ve výši uvedené v § 257 zákona.

(2) Při poskytnutí individuálního zajištění celního dluhu na zboží, jehož seznam je uveden v příloze č. 75 k této vyhlášce a které je propouštěno do režimu tranzitu, nesmí být zajištění celního dluhu nižší, než je minimální sazba individuální záruky ve sloupci 5 uvedeného seznamu.

Individuální zajištění celního dluhu s použitím záručního dokladu

§ 165

Vzor záruční listiny pro individuální zajištění celního dluhu s použitím záručního dokladu je uveden pro

• a) národní tranzit v příloze č. 76 k této vyhlášce,

• b) společný tranzit v příloze č. 77 k této vyhlášce,

• c) jiné operace než režim tranzitu v příloze č. 78 k této vyhlášce.

§ 166

(1) Byl-li ručitel povolen celními orgány, předává se celnímu úřadu jako doklad o individuálním zajištění celního dluhu s použitím záručního dokladu

• a) Záruční doklad individuální záruky pro národní tranzit, jehož vzor je uveden v příloze č. 79 k této vyhlášce, který má modrý podtisk, jedná-li se o národní tranzit,

• b) T.C.32 - Záruční doklad individuální záruky, jehož vzor je uveden v příloze č. 80 k této vyhlášce, který má červený podtisk, jedná-li se o společný tranzit, nebo

• c) Záruční doklad individuální záruky, jehož vzor je uveden v příloze č. 81 k této vyhlášce, který má zelený podtisk, jedná-li se o jiné operace než režim tranzitu,

které mohou být opatřeny bezpečnostním prvkem.

(2) Záruční doklad se v souvislosti se zajištěním celního dluhu odevzdává celnímu úřadu.

(3) Celní úřad si předložený Záruční doklad po ověření jeho platnosti a správnosti ponechává.

(4) Tiskopis Záručního dokladu je formátu 148 x 105 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě podle odstavce 1, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisů se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 55 g/m^2. Tiskopis Záručního dokladu obsahuje název nebo značku tiskárny, označení tiskopisu a sériové číslo pro rozlišení jednotlivých tiskopisů.

(5) Tiskopisy Záručního dokladu vyhotovené podle vzorů platných před 1. červencem 2002 lze použít k zajištění celního dluhu i v období od 1. července 2002 do 31. prosince 2002 včetně, bude-li v horní části přední strany tiskopisu škrtnuto slovo „paušální“ a nahrazeno slovem „individuální“.

§ 167

Na zboží propouštěné do společného tranzitu jedním celním prohlášením se předkládá jeden nebo několik Záručních dokladů, v nichž je uvedena paušální částka 7 000 Euro.

§ 168

Omezení použití záručních dokladů ručitelem

(K § 260i zákona)

Ručitel může omezit rozsah použití jím vydávaných Záručních dokladů tím, že je opatří úhlopříčně poznámkou „OMEZENÁ PLATNOST“. Takto označené Záruční doklady neplatí pro tranzitní operace se zbožím uvedeným v příloze č. 75 k této vyhlášce.

§ 169

Individuální zajištění celního dluhu s použitím záruční listiny

Vzor záruční listiny pro individuální zajištění celního dluhu s použitím záruční listiny je uveden pro

• a) národní tranzit v příloze č. 82 k této vyhlášce,

• b) pro společný tranzit v příloze č. 83 k této vyhlášce,

• c) pro jiné operace než režim tranzitu v příloze č. 84 k této vyhlášce.

HLAVA III

SEZNAM ZBOŽÍ, U NĚHOŽ JE ZJIŠŤOVÁNO MIMOŘÁDNÉ RIZIKO PODVODŮ

§ 170

(K § 260g odst. 1 zákona)

(1) Seznam zboží, u něhož je v režimu tranzitu zjišťováno mimořádné riziko podvodů, je uveden v příloze č. 75 k této vyhlášce.

(2) Týká-li se některé ustanovení vyhlášky seznamu podle odstavce 1, uplatňují se opatření týkající se zboží uvedeného v tomto seznamu pouze tehdy, překročí-li jeho množství stanovené minimální množství.

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ

PODMÍNKY PRO VRÁCENÍ NEBO PROMINUTÍ CLA

(K § 286 odst. 3 zákona)

§ 171

(1) Celní úřad vrátí nebo promine dovozní clo v těchto případech:

• a) zahraniční zboží, které bylo propuštěno do režimu s částečným nebo úplným osvobozením od dovozního cla, bylo odcizeno a následně bylo zajištěno a vráceno do původního celně schváleného určení,

• b) zahraniční zboží, které bylo omylem vyňato z režimu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla, bylo okamžitě po zjištění tohoto omylu vráceno do původního režimu,

• c) zboží, které již bylo předtím propuštěno do volného oběhu, není možné z dopravního prostředku vyložit na místě určení, protože nelze otevřít dopravní prostředek, a toto zboží je neprodleně vyvezeno zpět do zahraničí,

• d) zboží propuštěné do volného oběhu, které je následně v rámci režimu pasivního zušlechťovacího styku vyvezeno původnímu zahraničnímu dodavateli, aby mohl

• 1. bezplatně odstranit závady vyskytující se na zboží již před jeho propuštěním do volného oběhu, i když byly tyto závady zjištěny až po propuštění, nebo

• 1. uvést zboží do stavu odpovídajícímu ustanovením obchodní smlouvy, na jejímž základě bylo toto zboží propuštěno do volného oběhu,

a zahraniční dodavatel se rozhodne ponechat si předmětné zboží, protože není schopen závady odstranit nebo proto, že by odstranění závad bylo neekonomické,

• e) celní orgány po vyměření cla zapsaly do evidence cla částku cla skutečně splatnou u zboží propuštěného do volného oběhu s úplným osvobozením od dovozního cla, a bylo zjištěno, že předmětné zboží bylo vyvezeno zpět do zahraničí bez celního dohledu, je-li doloženo, že podmínky stanovené zákonem pro vrácení nebo prominutí cla by byly v době zpětného vývozu splněny a clo bylo vyměřeno v době propuštění předmětného zboží do volného oběhu,

• f) soud zakázal prodej zboží, které již dříve bylo propuštěno do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, je-li předmětné zboží následně vyvezeno do zahraničí nebo zničeno pod celním dohledem a je doloženo, že předmětné zboží nebylo v tuzemsku použito,

• g) zboží bylo propuštěno do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, přičemž deklarant jednal v nepřímém zastoupení a zboží nebylo možno příjemci dodat bez zavinění deklaranta,

• h) zboží bylo příjemci adresováno chybou odesílajícího,

• i) bylo zjištěno, že v důsledku zjevné chyby v objednávce zboží není vhodné pro účel, který příjemce zamýšlel,

• j) po propuštění zboží do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla bylo zjištěno, že zboží v době propuštění do tohoto režimu nesplňovalo podmínky stanovené právními předpisy vztahující se na jeho prodej či použití a zboží tak nemůže být použito pro účel, který příjemce zamýšlel,

• k) použití zboží způsobem, který příjemce zamýšlel, je znemožněno nebo podstatně omezeno v důsledku obecně platných opatření přijatých příslušným orgánem po propuštění zboží do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla,

• l) zboží bylo doručeno příjemci po závazném datu dodání určeném v obchodní smlouvě, na jejímž základě bylo zboží propuštěno do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla,

• m) nebylo možné zboží v tuzemsku prodat, a proto je následně bezplatně dodáno charitativním organizacím činným

• 1. v zahraničí majícím v tuzemsku své zastoupení, nebo

• 1. v tuzemsku, pokud mají nárok na osvobození zboží od dovozního cla při propuštění do volného oběhu u obdobného zahraničního zboží.

(2) Bez dotčení ustanovení odstavce 3 je vrácení nebo prominutí dovozního cla v případech uvedených v odstavci 1 písm. c), e) až m), s výjimkou případů, kdy je zboží na základě příkazu orgánu veřejné správy zničeno nebo kdy je dodáno bezplatně charitativním organizacím v tuzemsku, podmíněno vývozem zboží do zahraničí pod dohledem celních orgánů.

(3) Celní orgán na žádost povolí, aby byl vývoz podle odstavce 2 nahrazen

• a) zničením zboží pod celním dohledem,

• b) propuštěním zboží do režimu společného tranzitu nebo uskladňování v celním skladu,

• c) umístěním zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma,

za účelem jeho vývozu do zahraničí.

(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. g) a i) může celní orgán na žádost povolit, aby vývoz zboží byl nahrazen jeho umístěním do celního skladu, svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.

(5) Pro účely odstavců 3 a 4 se předmětné zboží považuje za zahraniční zboží. Celní orgány v tomto případě přijmou potřebná opatření, aby mohlo být toto zboží následně identifikováno jako zahraniční zboží.

(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. h) a i) je vrácení nebo prominutí dovozního cla podmíněno vývozem předmětného zboží původnímu zahraničnímu dodavateli nebo na jiné místo, které tento dodavatel určí.

(7) Příslušný celní orgán se přesvědčí, zda před vývozem předmětného zboží nedošlo k jeho prodeji nebo použití.

§ 172

(1) Celní úřad dovozní clo vrátí nebo promine, jestliže

• a) zboží bylo omylem navrženo do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla namísto do jiného režimu a bylo vyvezeno do zahraničí, aniž by předtím bylo propuštěno do zamýšleného režimu, a jsou splněny podmínky uvedené v § 287 zákona,

• b) zboží bylo v souladu s § 288 odst. 3 zákona zničeno pod celním dohledem nebo vyvezeno zpět do zahraničí a podmínky stanovené v § 288 jsou splněny,

• c) zboží uvedené v § 171 odst. 1 písm. c), f) až m) bylo zničeno bez dohledu celních orgánů, jsou-li další podmínky uvedené v § 171 odst. 2 až 7 splněny.

(2) Celní úřad clo podle odstavce 1 vrátí, předloží-li žadatel spolu s žádostí veškeré doklady prokazující, že zboží bylo skutečně vyvezeno zpět do zahraničí nebo bylo zničeno pod přímým dohledem celních orgánů nebo osob oprávněných toto zničení potvrdit.

§ 173

(1) Pro účely § 171 odst. 2 až 7 se za doklad prokazující, že zboží bylo skutečně vyvezeno zpět do zahraničí, považuje

• a) originál nebo ověřená kopie vývozního celního prohlášení,

• b) potvrzení celního úřadu, přes který předmětné zboží skutečně vystoupilo do zahraničí, které může být nahrazeno potvrzením zahraničního celního úřadu, že zboží skutečně do zahraničí vstoupilo, nebo originálem nebo ověřenou kopií celního prohlášení zahrnující předmětné zboží, které bylo vyhotoveno v zahraničí.

(2) K dokladům uvedeným v odstavci 1 musí být přiložena obchodní nebo administrativní dokumentace, která umožní přesvědčit se, že zboží vyvezené z tuzemska je totožné se zbožím, které bylo původně propuštěno do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla.

(3) Za doklad prokazující, že předmětné zboží bylo skutečně zničeno pod dohledem celních orgánů nebo osob oprávněných toto zničení úředně potvrdit, se považuje

• a) protokol nebo prohlášení o zničení zboží vydané orgánem, pod jehož dohledem bylo zboží zničeno, nebo ověřená kopie takového dokladu, nebo

• b) osvědčení vydané osobou oprávněnou toto zničení úředně potvrdit, ke kterému bude přiložen důkaz o oprávnění příslušné osoby.

Tyto doklady musí obsahovat dostatečně podrobný popis zničeného zboží (obchodní popis, množství, značky, případně jiné identifikační náležitosti), který celním orgánům umožní, po porovnání s údaji obsaženými v celním prohlášení na propuštění zboží do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla a doklady k němu přiloženými, přesvědčit se, že zboží bylo skutečně zničeno.

(4) Pokud důkazy uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 nepostačují k tomu, aby celní orgán rozhodující o vrácení nebo prominutí cla vydal příslušné rozhodnutí o vrácení nebo prominutí cla, nebo pokud některé z důkazů nejsou k dispozici, může celní orgán požadovat předložení jiného dokladu potvrzujícího skutečnosti v žádosti uvedené.

§ 174

Celní orgány clo nevrátí nebo neprominou, jestliže je žádost odůvodněna pouze

• a) vývozem zboží, které bylo předtím propuštěno do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, do zahraničí z jiných důvodů než uvedených v § 287 a 288 zákona, příp. v § 171 a 172, zejména z důvodu jeho neprodejnosti,

• b) zničením zboží, které bylo předtím propuštěno do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, bez ohledu na důvod tohoto zničení s výjimkou případů výslovně stanovených zvláštním právním předpisem,

• c) předložení dokladů, o kterých bylo následně zjištěno, že jsou neplatné, nepravé nebo padělané, které umožňovaly přiznání sazebních výhod u zboží navrženého do volného oběhu, a to i tehdy, byly-li tyto doklady předloženy v dobré víře.

ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ

POSTUP PŘI JINÉM NAKLÁDÁNÍ SE ZBOŽÍM NEŽ PRODEJI ZBOŽÍ

§ 175

(K § 316 odst. 3 zákona)

Se zbožím, u něhož bylo vysloveno propadnutí nebo které bylo zabráno v řízení konaném o celních přestupcích nebo v řízení konaném o celních deliktech, zbožím, u něhož bylo vysloveno propadnutí nebo které bylo zabráno v trestním řízení o trestných činech spáchaných při dovozu, vývozu, tranzitu nebo jiném nakládání se zbožím, jakož i se zbožím, které deklarant přenechal státu, přísluší hospodařit^14) celnímu úřadu, nebylo-li prodáno.

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ

TISKOPIS CELNÍ VÝMĚR, KARNET TIR, KARNET ATA

§ 176

Tiskopis celní výměr TIR, celní výměr ATA

Forma, obsah, náležitosti a způsob použití tiskopisů celní výměr jsou stanoveny v přílohách č. 85 a 86 k této vyhlášce.

§ 177

Karnet TIR, karnet ATA

Vzor karnetu TIR je uveden v příloze č. 87 k této vyhlášce a údaje potřebné k celnímu prohlášení podanému na listech karnetu TIR jsou uvedeny v příloze č. 88 k této vyhlášce. Vzor karnetu ATA je uveden v příloze č. 89 k této vyhlášce a údaje potřebné k celnímu prohlášení podanému na listech karnetu ATA jsou uvedeny v příloze č. 90 k této vyhlášce.

Náležitosti a způsob manipulace s karnetem TIR při propuštění zboží do režimu tranzitu

§ 178

(1) Za písemné celní prohlášení na propuštění zboží do národního tranzitu na podkladu karnetu TIR (Transport international routier), jehož vzor je uveden v příloze č. 87 k této vyhlášce, se považuje také písemné celní prohlášení podané podle mezinárodní smlouvy.^15)

(2) Přepravuje-li se zboží na podkladu karnetu TIR, může hlavní povinný prohlásit status deklarovaného českého zboží tím, že uvede do sloupce určeného pro popis zboží na všech příslušných listech použitého karnetu TIR před jeho předložením celnímu úřadu k ověření označení „české“ a připojí svůj podpis. Na listech karnetu TIR, na nichž je uvedeno označení „české“, ověří toto označení pověřený zaměstnanec celního úřadu odeslání otiskem služebního razítka a svým podpisem.

(3) Vztahuje-li se karnet TIR na české i zahraniční zboží, uvede hlavní povinný každou kategorii zboží samostatně a označení „české“ umístí tak, aby bylo zřejmé, že se vztahuje pouze na české zboží.

§ 179

(1) Zboží přepravované v tuzemsku na podkladě karnetu TIR se považuje za zahraniční zboží, není-li prokázáno, že se jedná o české zboží.

(2) Skutečnost, že se jedná o české zboží, může hlavní povinný prokázat

• a) údajem ve sloupci určeném pro popis zboží na všech příslušných listech použitého karnetu TIR,

• b) celním prohlášením, na jehož podkladě bylo předmětné zboží propuštěno do režimu vývozu.

§ 180

Způsob uvádění údajů v karnetu TIR pro propouštění zboží do režimu národního tranzitu a pro jeho ukončení je uveden v příloze č. 88 k této vyhlášce.

§ 181

(1) Vznikl-li celní dluh v režimu tranzitu prováděného na podkladu karnetu TIR podle § 240 zákona, vyměří příslušný celní úřad dlužníkovi (§ 240 odst. 3 zákona) celní dluh ve výši odpovídající částce cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu.

(2) Není-li celní dluh podle odstavce 1 uhrazen dlužníkem, vyměří příslušný celní úřad tento celní dluh českému záručnímu sdružení. V tomto případě však nesmí být částka celního dluhu vyšší než částka uvedená v mezinárodní smlouvě.^16)

(3) Celní dluh vyměří příslušný celní úřad na tiskopisu Celní výměr, jehož vzor je uveden v příloze č. 85 k této vyhlášce, a podle pokynů v něm uvedených. Celní úřad zašle záručnímu sdružení Celní výměr nejdříve po uplynutí lhůty 3 měsíců od doručení oznámení stanoveného v mezinárodní smlouvě,^17) nejpozději však do lhůty stanovené v mezinárodní smlouvě.^18)

(4) Celní výměr se vyhotovuje ve dvou výtiscích. Originál je určen záručnímu sdružení, kopii si ponechává celní úřad, který oznámení vyhotovil.

§ 182

Náležitosti a způsob manipulace s karnetem ATA

(1) Za písemné celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzit, vývoz, dočasné použití, volný oběh na podkladu karnetu ATA (Admission temporaire/Temporary admission) se považuje písemné celní prohlášení podané podle mezinárodní smlouvy.^19)

(2) Za žádost o přidělení celně schváleného určení zpětný vývoz zboží na podkladu karnetu ATA se považuje písemná žádost podaná podle mezinárodní smlouvy.^19)

(3) Karnet ATA, jehož vzor je uveden v příloze č. 89 k této vyhlášce, použitý podle odstavce 1 přijme celní úřad pouze tehdy, je-li

• a) vydán v zemi, která je smluvní stranou mezinárodní smlouvy o dočasném použití,^9) nebo smluvní stranou mezinárodní smlouvy o karnetech ECS a karnetu ATA,^20)

• b) v příslušném odstavci na první stránce potvrzen celním úřadem,

• c) v tuzemsku platný.

Národní tranzit na podkladu karnetu ATA

§ 183

(1) Zboží přepravované v tuzemsku a propuštěné do režimu tranzitu na podkladu karnetu ATA se považuje za zahraniční zboží, není-li prokázáno, že se jedná o české zboží.

(2) Skutečnost, že se jedná o české zboží, může hlavní povinný prokázat

• a) údajem ve sloupci určeném pro popis zboží na všech příslušných listech použitého karnetu ATA,

• b) celním prohlášením, na jehož podkladě bylo předmětné zboží propuštěno do režimu vývozu.

§ 184

(1) Karnet ATA může být předložen jako celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu pouze tehdy, obsahuje-li nejméně jeden pár dosud nepoužitých tranzitních listů.

(2) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží do režimu tranzitu a pro jeho ukončení je uveden v příloze č. 90 této vyhlášky.

§ 185

(1) Vznikl-li celní dluh v režimu tranzitu prováděném na podkladu karnetu ATA podle § 240 zákona, vyměří příslušný celní úřad celní dluh odpovídající výši cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu českému záručnímu sdružení.

(2) Celní dluh vyměří příslušný celní úřad na tiskopisu Celní výměr, jehož vzor je uveden v příloze č. 86 k této vyhlášce, a podle pokynů v něm uvedených. Celní úřad zašle záručnímu sdružení Celní výměr po uplynutí lhůty 6 měsíců od doručení oznámení.^21) Na žádost záručního sdružení však může celní úřad zaslat Celní výměr již po uplynutí lhůty 3 měsíců od doručení oznámení.

(3) Celní výměr se vyhotovuje ve dvou výtiscích. Originál je určen záručnímu sdružení, kopii si ponechává celní úřad, který oznámení vyhotovil.

Dočasný vývoz s použitím karnetu ATA

§ 186

Karnet ATA lze pro propuštění zboží do režimu vývoz a pro dočasný vývoz zboží použít tehdy, jestliže karnet ATA

• a) je vydán v tuzemsku a potvrzen českým záručním sdružením, které je součástí mezinárodního záručního systému,

• b) se týká pouze českého zboží,

• 1. při jehož vývozu z tuzemska nebylo provedeno řízení směřující k vyplacení náhrad nebo jiných částek vyplácených na základě zemědělské politiky při vývozu,

• 1. při jehož vývozu z tuzemska nevznikl na základě zemědělské politiky žádný finanční nárok či prospěch podmíněný povinností toto zboží vyvézt,

• 1. při jehož vývozu nebo v souvislosti s vývozem nebyla nebo nebude předložena žádost o vyplacení jakékoliv náhrady vyplývající z vývozu tohoto zboží,

• c) je doložen přepravními doklady, požaduje-li je celní úřad,

• d) je vystaven na zboží, které má být dovezeno zpět.

§ 187

Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží do režimu vývoz a pro dočasný vývoz je uveden v příloze č. 90 k této vyhlášce.

Zpětný dovoz s použitím karnetu ATA

§ 188

(1) Bylo-li české zboží propuštěno do režimu vývoz a dočasně vyvezeno na podkladu karnetu ATA podle § 186, může být toto zboží na základě tohoto dokladu dovezeno také zpět a propuštěno do režimu volného oběhu.

(2) Má-li být dočasný vývoz původně českého zboží ukončen propuštěním zboží do volného oběhu jiným celním úřadem než celním úřadem vstupním, k přepravě předmětného zboží od vstupního celního úřadu k celnímu úřadu, kde celní řízení bude provedeno, se žádné další řízení neprovádí.

(3) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží ve zpětném dovozu je uveden v příloze č. 90 k této vyhlášce.

§ 189

(1) Nemá-li být české zboží, které bylo dočasně vyvezeno na podkladu karnetu ATA do zahraničí, dovezeno zpět do tuzemska, předkládá deklarant dodatečně celnímu úřadu celní prohlášení na propuštění tohoto zboží do režimu vývozu na tiskopisu Deklarace, které obsahuje údaje uvedené v příloze č. 21 k této vyhlášce.

(2) Celní úřad po propuštění zboží do režimu vývozu podle odstavce 1 zruší údaje o zpětném dovozu v kmenovém listu pro zpětný dovoz a v útržkovém listu pro zpětný dovoz karnetu ATA.

Režim dočasného použití s použitím karnetu ATA

§ 190

(1) Předložení karnetu ATA za účelem propuštění zboží do režimu dočasného použití se považuje za podání žádosti o povolení režimu. Přijetí karnetu ATA (dovozního listu) se považuje za vydání povolení k použití uvedeného režimu.

(2) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla lze propustit zboží pouze v případech uvedených v příloze č. 91 k této vyhlášce.

§ 191

(1) Vznikl-li celní dluh v režimu dočasného použití prováděného na podkladu karnetu ATA podle § 240 zákona, vyměří příslušný celní úřad českému záručnímu sdružení celní dluh ve výši odpovídající výši cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu.

(2) Celní dluh vyměří příslušný celní úřad na tiskopisu Celní výměr, jehož vzor je uveden v příloze č. 86 této vyhlášky, a podle pokynů v něm uvedených. Celní úřad zašle záručnímu sdružení Celní výměr po uplynutí lhůty 6 měsíců od doručení oznámení.^21) Na žádost záručního sdružení však může celní úřad zaslat Celní výměr již po uplynutí lhůty 3 měsíců od doručení oznámení.^21)

(3) Celní výměr se vyhotovuje ve dvou výtiscích. Originál je určen záručnímu sdružení, kopii si ponechává celní úřad, který oznámení vyhotovil.

§ 192

(1) Nemůže-li vstupní celní úřad provést kontrolu plnění podmínek, jimiž je použití režimu dočasného použití podmíněno, lze přepravu předmětného zboží k vnitrozemskému celnímu úřadu uskutečnit v režimu tranzitu.

(2) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla je uveden v příloze č. 90 k této vyhlášce.

§ 193

Zpětný vývoz s použitím karnetu ATA

(1) Při ukončení režimu dočasného použití předloží hlavní povinný karnet ATA před zpětným vývozem zboží celnímu úřadu, který zboží do tohoto režimu propustil, nebo kterémukoliv celnímu úřadu.

(2) Zboží v režimu dočasného použití (včetně dopravních prostředků) může být vyvezeno zpět v jedné nebo více zásilkách.

(3) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro přidělení celně schváleného určení zpětný vývoz pro zboží určené ke zpětnému vývozu je uveden v příloze č. 90 k této vyhlášce.

§ 194

Prodloužení platnosti karnetu ATA

(1) Je-li zřejmé, že by lhůta stanovená pro použití režimu dočasného použití mohla přesáhnout lhůtu platnosti karnetu ATA, protože držitel nemůže zboží vyvézt zpět, může záruční sdružení, které příslušný karnet ATA vydalo, vydat následný karnet ATA. Původní karnet ATA se vrátí vydávajícímu sdružení.

(2) Následný karnet ATA se předkládá celnímu úřadu, v jehož územním obvodu se předmětné zboží nachází. Tento celní úřad

• a) v původním karnetu ATA potvrdí útržkový list pro zpětný vývoz a neprodleně jej zašle celnímu úřadu, který zboží propustil do režimu dočasného použití,

• b) přijme následný karnet ATA a ponechá si dovozní útržkový list poté, co v něm uvede konečnou lhůtu, která byla uvedena v původním karnetu ATA, a případné prodloužení a číslo původního karnetu ATA.

Ministr:

Ing. Rusnok v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 252/2002 Sb.

SEZNAM

obcí (míst) tvořících průběh hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí

(k § 1 odst. 4 CZ)

I.

Hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí na úseku státních hranic se Spolkovou republikou Německo

Po silnici - Chroboly - Prachatice - Husinec - Vlachovo Březí - Zálezly - Lčovice - Čkyně - Dolany - Nespice - Vacov - Vrbice - Maleč - Strašín - Rozsedly - Dražovice - Podmokly - Chmelná - vzdušnou čarou - Dobršín - Čejkovy - Čermná - po silnici - Kolinec - Mlázovy - Mochtín - Kydliny - Čínov - Slavošovice - vzdušnou čarou - Štěpánovice - Malechov - po silnici - Chlumská - Trnčí - Kámen - Křenice - Přetín - Těšovice - Srbice - Hlohovčice - Staňkov - Křenovy - vzdušnou čarou - Doubrava - Pocínovice - po silnici - Semněvice - Mezholezy - Darmyšl - Prostiboř - vzdušnou čarou - Holostřevy - Lobzy - Ošelín - Třebel - Lestkov - po silnici - Hanov - Křepkovice - Klášter - Teplá - Mnichov - Louka - Nová Ves - vzdušnou čarou - Nadlesí - Loket - Olšová Vrata - Lučina - trig. 927,6 Pustý zámek - Doupov - po silnici - Radonice - vzdušnou čarou - Hrušovany - Velemyšleves - po silnici - Blažim - Bečov - Lužice - Razice - Lukov - Velemín - vzdušnou čarou - Žarnoseky - Hlinná - Homole u Panny - po silnici - Touchořiny - Mukařov - Verneřice - Heřmanice - vzdušnou čarou - Zahrádky - po silnici - Jestřebí-Provodín - vzdušnou čarou - k. 474 Velká Buková - Přibyslavice.

II.

Hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí na úseku státních hranic s Polskou republikou

Přibyslavice - po silnici - Vrtky - Malčice - Všelibice - Český Dub - Hodkovice nad Mohelkou - Frýdštejn - Voděrady - Dolánky u Turnova - Turnov - Chutnovka - Lestkov - Žlábek - Stružinec - Košťálov - vzdušnou čarou - Kruh - Studenec - po silnici - Horka u Staré Paky - Borovnice - Borovnička - Debrné - Vítězná - Dvůr Králové nad Labem - Kuks - Jaroměř - Nový Ples - Libřice - Výrava - Jílovice - Ledce - Bolehošť - Křivice - Lično - Častolovice - Kostelec nad Orlicí - vzdušnou čarou - Suchá Rybná - Nové Litice - po silnici - Polom - Rozsocha - Rviště - Dobrá Voda - Ústí nad Orlicí - Skuhrov - Rudoltice - vzdušnou čarou - Žichlínek - Tatenice - po silnici - Kosov - Zábřeh - Postřelmov - Bludov - Šumperk - Rapotín - Sobotín - Vernířovice - vzdušnou čarou - trig. 1342,7 Mravenečník - trig. 1159,8 Medvědí hora - k.1491, 3 Praděd - po silnici - Karlova Studánka - Malá Morávka - Václavov u Bruntálu - vzdušnou čarou - Valšov - Karlovec - Roudno - Bílčice - Svatoňovice - po silnici - Vítkov - Větřkovice - Březová - Leskovec - Nový Dvůr - Bravinné - Bílovec - Bravantice - Jistebník - Košatka - Petřvald - Trnávka - Brušperk - Ptáčník - Frýdek-Místek - Pržno.

III.

Hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí na úseku státních hranic se Slovenskou republikou

Pržno - vzdušnou čarou - Lhotka - po silnici - Kozlovice - Frenštát pod Radhoštěm - vzdušnou čarou - k. 918 Velký Javorník - k. 860 Dlouhá - k. 641 Ostrý Vrch - Valašské Meziříčí - Jarcová - k. 578 Píšková - k. 569 Kuželek - k. 608 Chladná - k. 659 Bludný - k. 704 Humenec - Podkopná Lhota - po silnici - Slušovice - Lípa - vzdušnou čarou - Obůrky - Nové Paseky - po silnici - Březůvky - Doubravy - Zlámanec - Březolupy - Bílovice - Uherské Hradiště - Buchlovice - Skelná Huť - Koryčany - Jestřabice - vzdušnou čarou - Ždánice - po silnici - Archlebov - Žarošice - vzdušnou čarou - Kašnice - Klobouky u Brna - Boleradice.

IV.

Hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí na úseku státních hranic s Rakouskou republikou

Boleradice - Diváky - Nikolčice - Křepice - Velké Němčice - vzdušnou čarou - Žabčice - Medlov - Jezeřany - Vedrovice - Kadov - Skalice - po silnici - Višňové - Medlice - Přeskače - Újezd - Rozkoš - Příštpo - Jaroměřice nad Rokytnou - Dolné Lažany - Lesonice - Horky - Želetava - Zdeňkov - Nová Říše - Vystrčenovice - Zvolenovice - Telč - Krahulčí - Mrákotín - Studená - Domašín - Panské Dubenky - Popelín - Vlčetín - Zdešov - Nová Včelnice - vzdušnou čarou - Najdek - Pluhův Žďár - Višňová - Drahov - Vlkov - po silnici - Ponědraž - Záblatí - vzdušnou čarou - Smržov - Štěpánovice - po silnici - Vlkovice - Zvíkov - Zaliny - Ledenice - Strážkovice - Dolní Stropnice - Římov - Svince - Dolní Třebonín - Přísečná - Český Krumlov - Křenov - Chvalšiny - Smědeč - Záhoří - Chroboly.

V.

Hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí okolo celních letišť

• 1. Letiště BRNO - TUŘANY:

Od západu - Vedrovice na hranici celního pohraničního pásma ve vnitrozemí (dále jen „VH CPP“) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Budkovice - Oslavany - Zakřany - Říčky - Holasice - Sentice - Drásov - Lažany - Blansko - Senetářov - Podomí - Drnovice - Kučerov - Bohaté Málkovice - Bučovice - Žarošice - Krumvíř - Boleradice (na VH CPP).

• 1. Letiště HRADEC KRÁLOVÉ:

Od severovýchodu - Častolovice (na VH HCP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Zdelov - Horní Jelení - Vysoká u Holic - Čeradice - Dvakačovice - Bořice - Medlešice - Barchov - Bezděkov - Přelouč - Újezd - Chlumec nad Cidlinou - Nepolisy - Smidary - Ohnišťany - Chodovice - Trotina - Dvůr Králové nad Labem (na VH CPP).

• 1. Letiště HOLEŠOV:

Od severozápadu - Těšánky (na VH CPP letiště Kunovice) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Tetětice - Vrchoslavice - Tovačov - Brodek u Přerova - Tršice - Bohuslávky - Drahotuše - Skalička - Komárovice - k. 578 Píšková (na VH CPP).

• 1. Letiště KARLOVY VARY:

Od severozápadu - Doupov (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Konice - Velký Hlavákov - Žlutice - Štědrá - Nežichov - Bezděkov - Teplá (na VH CPP).

• 1. Letiště KUNOVICE:

Od západu - Koryčany (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Kožušice - Těšánky (styk s CPP letiště Holešov) - Pradlisko (styk s CPP letiště Holešov) - Obůrky (na VH CPP).

• 1. Letiště LIBEREC:

Od jihovýchodu - Lestkov (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Hnanice - Mladostov - Žehrov - Olšina - Jivina - (na VH CPP).

• 1. Letiště OSTRAVA - MOŠNOV:

Od jihu - Valašské Meziříčí (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Juřinka - Hustopeče nad Bečvou - Hranické Loučky - Bělotín - Dobešov - Kamenka - Větřkovice (na VH CPP).

• 1. Letiště LÍNĚ:

Od jihozápadu - Semněvice (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Mezholesy - Prostiboř - Benešovice - Svojšín - Slavice - Krasov - Budeč - Dražeň - Rybnice - Dobříč - Kříše - Osek - Rokycany - Spálené Poříčí - Blovice - Chocenice - Měčín - Kokšín - Malechov (na VH CPP).

• 1. Letiště KBELY:

Od severovýchodu - Radouň (na VH CPP letiště Vodochody) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Kropáčova Vrutice - Benátky nad Jizerou - Milovice - Klučov - Kostelec nad Černými lesy - Mnichovice - Kamenice - Jílové u Prahy (na VH CPP Letiště Praha- Ruzyně).

• 1. Letiště PRAHA - RUZYNĚ:

Od jihu - Řitka - ve směru pohybu hodinových ručiček - Králův Dvůr - Lány - Kutrovice - Zlonice - Nová Ves - Neratovice - Mratín - Horní Počernice - Průhonice - Jesenice - Březová - Řitka.

• 1. Letiště VODOCHODY:

Od severozápadu - Zlonice (VH CPP Letiště Praha-Ruzyně) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Hradešín - Roudnice nad Labem - Bechlín - Liběchov - Střednice - Řěpín - Košátky - Podbrahy - Čelákovice - Jirny - Újezd nad lesy - Uhřiněves - Průhonice (VH CPP Letiště Praha-Ruzyně).

• 1. Letiště MNICHOVO HRADIŠTĚ

Od východu Lomnice nad Popelkou (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Jičín - Bukvice - Libáň - Seletice - Luštěnice - Brodce - Bezno - Malé Všelisy - Žebice - Vrátno - Nosálov - Luka - Doksy (na VH CPP)

• 1. Letiště OTROKOVICE:

Celní pohraniční pásmo je uvnitř celního pohraničního pásma okolo celního letiště Kunovice a Holešov a celního pohraničního pásma podél státních hranic se Slovenskou republikou.

• 1. Letiště HOSÍN U ČESKÝCH BUDĚJOVIC

Od jihu - Přísečná (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Albertov - Smědeč - Vadkov - Třebanice - Žitná - Velký Bor - Dlouhá Ves - Vodňany - Radčice - Libochov - Pařezí - Pašovice - Vesce - Židova struha kóta 383,5 - Jamník - Komárov - kóta 435,4 Borkovická blata - Polívkův rybník - Veselí nad Lužnicí - Zlukov - Drahov (na VH CPP).

• 1. Letiště KLATOVY

Od severu - Blovice (na VH CPP letiště Líně) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Ždár - Vrčeň - Tojice - Bezděkovec - Černice - Malý Bor - Rabí - Dobršín (na VH CPP ).

• 1. Letiště PARDUBICE

Od východu - Včelákov (na VH CPP letiště Vysoké Mýto) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Rohozná - Javorné - Proseč - (na VH CPP letiště Čáslav).

• 1. Letiště ČESKÉ BUDĚJOVICE

Celní pohraniční pásmo je uvnitř celního pohraničního pásma okolo letiště Hosín u Českých Budějovic a celního pohraničního pásma podél státních hranic s Rakouskou republikou.

• 1. Letiště ČÁSLAV

Od severovýchodu Proseč (na VH CPP letiště Pardubice) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Nová Ves - Kámen - Malčín - Ledeč nad Sázavou - Zruč nad Sázavou - Mitrov - Cirkvice - Velim - Velký Osek - Chlumec nad Cidlinou - (na VH CPP letiště Hradec Králové).

• 1. Letiště VYSOKÉ MÝTO

Od severovýchodu - Rudoltice (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Semanín - Gajer - Karle - Borová - Čachnov - Holetín - Včelákov - (na VH CPP letiště Pardubice).

• 1. Letiště NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU

Od jihozápadu - Jaroměřice nad Rokytnou (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Kojetice - Čihalín - Pavlínov - Bory - Strážek - Borač - Štěpánovice - Drásov (na VH CPP letiště Brno-Tuřany).

• 1. Letiště PŘEROV

Od severozápadu - Těšánky (na VH CPP letiště Kunovice) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Tištín - Kobeřice - Čelechovice - Horká nad Moravou, Velká Střelná - Potštát - Hranice - Komárovice (na VH CPP letiště Holešov).

• 1. Letiště BENEŠOV

Od východu - ve směru hodinových ručiček - Kácov - Trhový Štěpánov - Vilice - Mezno - Jetřichovice - Vysoký Chlumec - Třebnice - Čelina - Vel. Lečice - Hvozdnice - Jesenice - Dobřejovice - Jevany - Úžice - Kácov.

• 1. Letiště OLOMOUC

Od jihozápadu Hradčany-Kobeřice (na VH CPP letiště Přerov) - ve směru hodinových ručiček - Otaslavice - Myslejovice - Hrochov - Bouzov - Moravičany - Lazce - Dlouhá Loučka - Mutkov - Domašov nad Bystřicí - Vojenský újezd Město Libavá (na VH CPP letiště Přerov).

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 252/2002 Sb.

VZOR

ŽÁDOST O VYDÁNÍ ZÁVAZNÉ INFORMACE O SAZEBNÍM ZAŘAZENÍ ZBOŽÍ (ZIT)

[image omitted]

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 252/2002 Sb.

ZPŮSOB UVÁDĚNÍ ÚDAJŮ V ŽÁDOSTI O ZÁVAZNOU INFORMACI O SAZEBNÍM ZAŘAZENÍ ZBOŽÍ A DALŠÍ NÁLEŽITOSTI SOUVISEJÍCÍ S PODÁNÍM ŽÁDOSTI O ZÁVAZNOU INFORMACI O SAZEBNÍM ZAŘAZENÍ ZBOŽÍ

(1) Odstavce „Místo pro úřední záznamy” jsou určeny pro poznámky celních orgánů.

Odstavec 1 Žádosti o ZIT

(2) Do tohoto odstavce se uvádí obchodní jméno a sídlo nebo jméno a příjmení a adresa trvalého pobytu (bydliště) žadatele (pět řádků, maximálně celkem se 175 znaky).

(3) Za předtisk „Telefon:” se v tomto odstavci uvádí kontaktní telefonní číslo (jeden řádek, maximálně 25 znaků) žadatele.

(4) Za předtisk „Fax:” se v tomto odstavci uvádí číslo faxu (jeden řádek, maximálně 25 znaků) žadatele.

(5) Za předtisk „DIČ, IČ nebo RČ:” se uvádí DIČ žadatele nebo, nemá-li je přiděleno, jeho IČ. Je-li žadatelem fyzická osoba, která nemá přiděleno DIČ ani IČ, uvádí se zde jeho rodné číslo. Zahraniční osoby, které nemají přiděleno DIČ, IČ ani rodné číslo, zde uvádějí celní registrační číslo, které jim na žádost přidělí celní úřad v místě jejich sídla nebo trvalého pobytu v tuzemsku. Se žádostí o přidělení celního registračního čísla, která se podává na tiskopise poskytovaném celními úřady, se předkládá výpis z obchodního nebo podobného rejstříku, ze kterého je zřejmé, že tato osoba může v tuzemsku provádět podnikatelskou činnost.

(6) Pro ověření údajů uvedených v tomto odstavci je nutno k žádosti o ZIT přiložit buď kopii osvědčení o DIČ nebo kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo kopii osvědčení o celním registračním čísle nebo kopii dokladu, ve kterém bude uvedeno jméno, příjmení, adresa trvalého bydliště a rodné číslo žadatele.

Odstavec 2 Žádosti o ZIT

(7) Do tohoto odstavce se uvádí obchodní jméno a sídlo nebo jméno a příjmení a adresa trvalého pobytu (bydliště) zástupce žadatele (pět řádků, maximálně celkem se 175 znaky). Je-li zástupce žadatele totožný se žadatelem uvedeným v odstavci 1 žádosti o ZIT, uvádí se do tohoto odstavce pouze „ŽADATEL” a dále se tento odstavec nevyplňuje.

(8) Za předtisk „Telefon:” se v tomto odstavci uvádí kontaktní telefonní číslo (jeden řádek, maximálně 25 znaků) zástupce žadatele.

(9) Za předtisk „Fax:” se v tomto odstavci uvádí číslo faxu (jeden řádek, maximálně 25 znaků) zástupce žadatele.

(10) Za předtisk „DIČ, IČ nebo RČ:” se uvádí DIČ zástupce žadatele nebo, nemá-li je přiděleno, jeho IČ. Je-li zástupcem žadatelem fyzická osoba, která nemá přiděleno DIČ ani IČ, uvádí se zde jeho rodné číslo. Je-li zástupce žadatele zahraniční osobou, která nemá přiděleno DIČ, IČ ani rodné číslo, uvádí se zde celní registrační číslo ve smyslu bodu 5.

(11) Pro ověření údajů uvedených v tomto odstavci je nutno k žádosti o ZIT přiložit buď kopii osvědčení o DIČ nebo kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo kopii osvědčení o celním registračním čísle nebo kopii dokladu, ve kterém bude uvedeno jméno, příjmení, adresa trvalého bydliště a rodné číslo zástupce žadatele. Dále je nutno předložit doklad o zplnomocnění zástupce žadatele k zastupování žadatele.

Odstavec 3 Žádosti o ZIT

(12) Do tohoto odstavce se uvádí údaje o závazné informaci o sazebním zařazení zboží vydané žadateli, která již není platná nebo jejíž platnost má brzo skončit a kterou si žadatel přeje vydat znovu, jinak se tento odstavec nevyplňuje.

(13) Za předtisk „Číslo původní ZIT:” se v tomto odstavci uvádí číslo původní ZIT, jejíž platnost již skončila nebo má brzo skončit a kterou požaduje žadatel znovu vydat.

(14) Za předtisk „Platná od:” se v tomto odstavci do příslušných rámečků uvádí datum nabytí právní moci (platnosti) původní ZIT (4 číslice pro rok, 2 číslice pro měsíc a 2 číslice pro den).

(15) Za předtisk „Nomenklatura celního sazebníku:” se v tomto odstavci uvádí sazební zařazení zboží (nomenklatura celního sazebníku) uvedené na původní ZIT (maximálně 10 znaků včetně mezer).

Odstavec 4 Žádosti o ZIT

(16) V tomto odstavci se uvede „X” pouze do jednoho z rámečků podle toho, zda žadatel podává žádost vzhledem k předpokládanému dovozu nebo vývozu či z jiných důvodů.

Odstavec 5 Žádosti o ZIT