Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona

(17) Za předtisk „Nomenklatura celního sazebníku:” se v tomto odstavci uvádí osmimístná podpoložka celního sazebníku (sazební zařazení zboží), do které by podle žadatele mělo být zboží uvedené v žádosti o ZIT zařazeno (maximálně 10 znaků včetně mezer).

Odstavec 6 Žádosti o ZIT

(18) Do tohoto odstavce se uvádí podrobný popis zboží umožňující jeho identifikaci a zařazení do podpoložky celního sazebníku (volný text). Především je zde nutno uvést přesné složení zboží a, pokud na tomto údaji závisí sazební zařazení, jakékoliv metody pro jeho analýzu, způsob výroby, hodnoty včetně komponentů, způsob a účel použití zboží, princip činnosti, obvyklý obchodní název a je-li to nutné, též u zboží v sadách nebo soupravách, druh balení pro drobný prodej.

(19) Pokud se údaje o zboží do tohoto odstavce nevejdou je možno použít samostatný list s odkazem na tento odstavec, který bude tvořit přílohu žádosti o ZIT.

(20) Jakékoliv údaje, které žadatel považuje za důvěrné se uvádějí do odstavce 7 žádosti o ZIT.

Odstavec 7 Žádosti o ZIT

(21) Do tohoto odstavce se uvádí jakékoliv údaje, s kterými si žadatel přeje, aby bylo zacházeno jako s důvěrnými informacemi, včetně obchodní značky a typového označení zboží (volný text).

(22) Pokud žadatel nepovažuje žádné údaje za důvěrné informace uvádí se do tohoto odstavce věta „nepovažuji žádné informace uvedené v žádosti a v přílohách k žádosti za důvěrné”.

(23) Pokud se údaje o zboží do tohoto odstavce nevejdou je možno použít samostatný list s odkazem na tento odstavec, který bude tvořit přílohu žádosti o ZIT.

Odstavec 8 Žádosti o ZIT

(24) V tomto odstavci se do první řady rámečků uvádí „X” do jakéhokoliv z příslušných rámečků podle toho, jaké druhy příloh jsou přiloženy k žádosti o ZIT.

(25) Pokud jsou se žádostí o ZIT předloženy též vzorky zboží, uvádí se v tomto odstavci za předtisk „Přejete si, pokud to bude možné, vrátit vzorky:” „X” a to pouze do jednoho z rámečků podle toho, zda žadatel požaduje vzorky vrátit či ne.

(26) Celní orgány vzorky žadateli vrátí pouze v případě, že nebyly v důsledku laboratorní analýzy spotřebovány. Výdaje vzniklé celní správě s vrácením vzorků mohou být naúčtovány žadateli nebo zástupci žadatele.

Odstavec 9 Žádosti o ZIT

(27) V tomto odstavci se uvede „X” pouze do jednoho z rámečků podle toho, zda má či nemá žadatel již podanou žádost o ZIT nebo již vydanou ZIT na stejné nebo podobné zboží jako je zboží uvedené v žádosti o ZIT.

(28) Je-li v rámečku za předtiskem „Ano” uvedeno „X”, pak se do tohoto odstavce uvádí údaje o již podané žádosti o ZIT a/nebo o již vydané ZIT, popsané v bodech 28 až 31.

(29) Za předtisk „Datum podání žádosti:” se v tomto odstavci do příslušných rámečků uvádí datum (4 číslice pro rok, 2 číslice pro měsíc a 2 číslice pro den), kdy byla žadatelem podána žádost o ZIT na stejné nebo podobné zboží. Tento údaj se vyplní pouze pokud nebyla ještě na základě takovéto žádosti o ZIT celními orgány vydána ZIT.

(30) Za předtisk „Číslo ZIT:” se v tomto odstavci uvádí číslo ZIT, která byla celními orgány již žadateli vydána na stejné nebo podobné zboží jako je zboží uvedené v žádosti o ZIT.

(31) Za předtisk „Datum začátku platnosti:” se v tomto odstavci do příslušných rámečků uvádí datum (4 číslice pro rok, 2 číslice pro měsíc a 2 číslice pro den), kdy tato ZIT nabyla právní moci (platnosti).

(32) Za předtisk „Nomenklatura celního sazebníku:” se v tomto odstavci uvádí sazební zařazení zboží (nomenklatura celního sazebníku) uvedené na této ZIT (maximálně 10 znaků včetně mezer).

(33) Pokud se údaje o žadatelových žádostech o ZIT nebo o již žadateli vydaných ZIT do tohoto odstavce nevejdou je možno použít samostatný list s odkazem na tento odstavec, který bude tvořit přílohu žádosti o ZIT.

(34) Je-li v rámečku za předtiskem „Ne” uvedeno „X”, pak se do tohoto odstavce údaje popsané v bodech 28 až 31 již nevyplňují.

Odstavec 10 Žádosti o ZIT

(35) V tomto odstavci se uvede „X” pouze do jednoho z rámečků podle toho, zda je či není žadateli známo, byla-li na stejné nebo podobné zboží jako je zboží uvedené v žádosti o ZIT již celními orgány vydána ZIT jinému žadateli.

(36) Je-li v rámečku za předtiskem „Ano” uvedeno „X”, pak se do tohoto odstavce uvádí údaje o již celními orgány vydané ZIT jinému žadateli, popsané v bodech 36 až 38.

(37) Za předtisk „Číslo ZIT:” se v tomto odstavci uvádí číslo ZIT, která byla již celními orgány vydána jinému žadateli na stejné nebo podobné zboží jako je zboží uvedené v žádosti o ZIT.

(38) Za předtisk „Datum začátku platnosti:” se v tomto odstavci do příslušných rámečků uvádí datum (4 číslice pro rok, 2 číslice pro měsíc a 2 číslice pro den), kdy tato ZIT nabyla právní moci (platnosti).

(39) Za předtisk „Nomenklatura celního sazebníku:” se v tomto odstavci uvádí sazební zařazení zboží (nomenklatura celního sazebníku) uvedené na této ZIT (maximálně 10 znaků včetně mezer).

(40) Pokud se údaje o již vydaných ZIT do tohoto odstavce nevejdou je možno použít samostatný list s odkazem na tento odstavec, který bude tvořit přílohu žádosti o ZIT.

(41) Je-li v rámečku za předtiskem „Ne” uvedeno „X” pak se do tohoto odstavce údaje popsané v bodech 36 až 38 již nevyplňují.

Odstavec 11 ZIT

(42) V tomto odstavci potvrzuje žadatel nebo zástupce žadatele, že údaje uvedené v tomto tiskopise i na jakémkoliv k němu přiloženém listu jsou správné a úplné a že souhlasí s tím, že tyto informace a jakékoliv fotografie mohou být uloženy v databázi celní správy.

(43) Za předtisk „Vaše číslo jednací (referenční číslo):” se v tomto odstavci uvádí rozeznávací numerický nebo alfanumerický údaj, pod kterým si žadatel nebo zástupce žadatele žádost o ZIT eviduje ve své evidenci (jeden řádek, maximálně 35 znaků).

(44) Za předtisk „Datum:” se v tomto odstavci do příslušných rámečků uvádí datum (4 číslice pro rok, 2 číslice pro měsíc a 2 číslice pro den), kdy žadatel nebo zástupce žadatele žádost o ZIT podepsal.

(45) Správnost údajů a pravost dokladů se potvrzuje uvedením, v pravé části tohoto odstavce, jména, příjmení a pracovní funkce, kterou ve vztahu k žadateli nebo zástupci žadatele zastává, oprávněné osoby k podpisu žádosti o ZIT, a podpisem této oprávněné osoby za předtisk „Podpis:” v levé části tohoto odstavce.

(46) Všechny samostatné listy musí být rovněž podepsány oprávněnou osobou a opatřeny datem.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 252/2002 Sb.

VZOR

ŽÁDOST O VYDÁNÍ ZÁVAZNÉ INFORMACE O PŮVODU ZBOŽÍ (ZIP)

[image omitted]

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 252/2002 Sb.

Způsob uvádění údajů v žádosti o závaznou informaci o původu zboží a další náležitosti související s podáním žádosti o závaznou informaci o původu zboží

(1) Odstavce „Místo pro úřední záznamy“ jsou určeny pro poznámky celních orgánů.

Odstavec 1 Žádosti o ZIP

(2) Do tohoto odstavce se uvádí obchodní jméno a sídlo nebo jméno, příjmení a adresa trvalého pobytu (bydliště) žadatele (pět řádků, maximálně celkem se 175 znaky).

(3) Za předtisk "Telefon:" se v tomto odstavci uvádí kontaktní telefonní číslo (jeden řádek, maximálně 25 znaků) žadatele.

(4) Za předtisk "Fax:" se v tomto odstavci uvádí číslo faxu (jeden řádek, maximálně 25 znaků) žadatele.

(5) Za předtisk „DIČ, IČ nebo RČ:“ se uvádí DIČ žadatele nebo, nemá-li je přiděleno, jeho IČ. Je-li žadatel fyzická osoba, která nemá přiděleno DIČ ani IČ, uvádí se zde jeho rodné číslo. Zahraniční osoby, které nemají přiděleno DIČ, IČ ani rodné číslo, zde uvádějí celní registrační číslo, které jim na základě žádosti přidělí celní úřad v místě jejich sídla nebo trvalého pobytu v tuzemsku. Se žádostí o přidělení celního registračního čísla, která se podává na tiskopise poskytovaném celními úřady, se předkládá výpis z obchodního nebo podobného rejstříku, ze kterého je zřejmé, že tato osoba může v tuzemsku provádět podnikatelskou činnost.

(6) Pro ověření údajů uvedených v tomto odstavci je nutno k žádosti o ZIP přiložit buď kopii osvědčení o DIČ nebo kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo kopii osvědčení o celním registračním čísle nebo kopii dokladu, ve kterém bude uvedeno jméno, příjmení, adresa trvalého bydliště a rodné číslo žadatele.

Odstavec 2 Žádosti o ZIP

(7) Do tohoto odstavce se uvádí obchodní jméno a sídlo nebo jméno a příjmení a adresa trvalého pobytu (bydliště) zástupce žadatele (pět řádků, maximálně celkem se 175 znaky). Je-li zástupce žadatele totožný se žadatelem uvedeným v odstavci 1 žádosti o ZIP, uvádí se do tohoto odstavce pouze „ŽADATEL“ a dále se tento odstavec nevyplňuje.

(8) Za předtisk „Telefon:“ se v tomto odstavci uvádí kontaktní telefonní číslo (jeden řádek, maximálně 25 znaků) zástupce žadatele.

(9) Za předtisk „Fax:“ se v tomto odstavci uvádí číslo faxu (jeden řádek, maximálně 25 znaků) zástupce žadatele.

(10) Za předtisk „DIČ, IČ nebo RČ:“ se uvádí DIČ zástupce žadatele nebo, nemá-li je přiděleno, jeho IČ. Je-li zástupcem žadatele fyzická osoba, která nemá přiděleno DIČ ani IČ, uvádí se zde jeho rodné číslo. Je-li zástupcem žadatele zahraniční osoba, která nemá přiděleno DIČ, IČ ani rodné číslo, uvádí se zde celní registrační číslo ve smyslu bodu 5.

(11) Pro ověření údajů uvedených v tomto odstavci je nutno k žádosti o ZIP přiložit buď kopii osvědčení o DIČ nebo kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo kopii osvědčení o celním registračním čísle nebo kopii dokladu, ve kterém bude uvedeno jméno, příjmení, adresa trvalého bydliště a rodné číslo zástupce žadatele. Dále je nutno předložit doklad o zplnomocnění zástupce žadatele k zastupování žadatele.

Odstavec 3 Žádosti o ZIP

(12) Do tohoto odstavce se uvádí údaje o závazné informaci o původu zboží vydané žadateli, která již není platná nebo jejíž platnost má brzo skončit a kterou si žadatel přeje vydat znovu, jinak se tento odstavec nevyplňuje.

(13) Za předtisk „Číslo původní ZIP:“ se v tomto odstavci uvádí číslo původní ZIP, jejíž platnost již skončila nebo má brzo skončit a kterou požaduje žadatel znovu vydat.

(14) Za předtisk „Platná od:“ se v tomto odstavci uvádí datum nabytí právní moci (platnosti) původní ZIP(4 číslice pro rok, 2 číslice pro měsíc a 2 číslice pro den).

Odstavec 4 Žádosti o ZIP

(15) V tomto odstavci se uvede „X“ pouze do jednoho z rámečků podle toho, zda žadatel podává žádost vzhledem k předpokládanému preferenčnímu nebo nepreferenčnímu původu zboží.

Odstavec 5 Žádosti o ZIP

(16) V tomto odstavci se uvede země nebo skupina zemí kam je zboží určené (k označení se používají mezinárodně platné dvou místné alfabetické kódy viz seznam kódů států uvedený v této vyhlášce).

Odstavec 6 Žádosti o ZIP

(17) Do tohoto odstavce se uvádí podrobný popis, charakteristiky, sazební zařazení do celního sazebníku a obchodní název zboží umožňující jeho identifikaci a následné ztotožnění se skutečně deklarovaným zbožím. Dále se uvádí hodnota zboží (cena zboží ze závodu), jsou-li tyto údaje rozhodující pro určení původu.

(18) Pokud se údaje o zboží do tohoto odstavce nevejdou, je možno použít samostatný list s odkazem na tento odstavec, který bude tvořit přílohu žádosti o ZIP.

Odstavec 7 Žádosti o ZIP

(19) Do tohoto odstavce se uvádí podrobný popis zda a jak je zboží zcela získáno nebo částečně či úplně zpracováno (vyráběno).

(20) Pokud se údaje o získání nebo zpracování zboží do tohoto odstavce nevejdou, je možno použít samostatný list s odkazem na tento odstavec, který bude tvořit přílohu žádosti o ZIP.

Odstavec 8 Žádosti o ZIP

(21) Do tohoto odstavce se uvádí podrobný popis, charakteristiky, případně sazební zařazení do celního sazebníku a obchodní název použitých materiálů umožňující identifikaci. Dále se uvádí země původu použitých materiálů a hodnota (ev. přidanou hodnotu) použitých materiálů, jsou-li tyto údaje rozhodující pro určení původu.

(22) Pokud se údaje o použitém materiálu do tohoto odstavce nevejdou, je možno použít samostatný list s odkazem na tento odstavec, který bude tvořit přílohu žádosti o ZIP.

Odstavec 9 Žádosti o ZIP

23) V tomto odstavci se do první řady rámečků uvádí „X“ do jakéhokoliv z příslušných rámečků podle toho, jaké druhy příloh jsou přiloženy k žádosti o ZIP.

24) Pokud jsou se žádostí o ZIP předloženy také vzorky, uvádí se v tomto odstavci za předtisk „Přejete si, pokud to bude možné, vrátit vzorky:“ „X“ a to pouze do jednoho z rámečků podle toho, zda žadatel požaduje vzorky vrátit či ne.

Odstavec 10 Žádosti o ZIP

(25) V tomto odstavci se uvede „X“ pouze do jednoho rámečku podle toho, zda žadatel má či nemá nebo je mu známa existence ZIP nebo ZIT související s tímto zbožím.

(26) Za předtisk „Číslo ZIP nebo ZIT:“ se v tomto řádku uvádí číslo ZIP nebo ZIT, která byla celními orgány již vydána na stejné nebo podobné zboží nebo nějak souvisí se zbožím uvedeným v žádosti o ZIP.

(27) Za předtisk „Platná od:“ se v tomto řádku uvádí datum nabytí právní moci (platnosti) související ZIP nebo ZIT (4 číslice pro rok, 2 číslice pro měsíc a 2 číslice pro den).

Odstavec 11 Žádosti o ZIP

(28) V tomto odstavci potvrzuje žadatel nebo zástupce žadatele, že údaje uvedené v tomto tiskopise i na jakémkoliv k němu přiloženém listu jsou správné a úplné, a že souhlasí s tím, že tyto informace a jakékoliv fotografie mohou být uloženy v databázi celní správy.

(29) Za předtisk „Vaše číslo jednací (referenční číslo):“ se v tomto odstavci uvádí rozeznávací numerický nebo alfanumerický údaj, pod kterým si žadatel nebo zástupce žadatele žádost o ZIP eviduje ve své evidenci (jeden řádek maximálně 35 znaků).

(30) Za předtisk „Místo a datum:“ se v tomto odstavci uvádí místo a datum (4 číslice pro rok, 2 číslice pro měsíc a 2 číslice pro den), kdy žadatel nebo zástupce žadatele žádost o ZIP podepsal.

(31) Správnost údajů a pravost dokladů se potvrzuje uvedením, v pravé části tohoto odstavce, jména, příjmení a pracovní funkce, kterou ve vztahu k žadateli nebo zástupci žadatele zastává, oprávněné osoby k podpisu žádosti o ZIP, a podpisem této oprávněné osoby za předtisk „Podpis:“ v levé části tohoto odstavce.

(32) Na všech samostatných listech musí být uveden datum a podpis oprávněné osoby.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 252/2002 Sb.

VZOR

ZÁVAZNÁ INFORMACE O SAZEBNÍM ZAŘAZENÍ ZBOŽÍ

[image omitted]

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 252/2002 Sb.

VZOR

ZÁVAZNÁ INFORMACE O PŮVODU ZBOŽÍ

[image omitted]

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 252/2002 Sb.

Seznam států, s nimiž nebyla uzavřena smlouva o vzájemném poskytování celních výhod a na zboží pocházející z těchto států se použijí smluvní celní sazby

• 1. Alžírská demokratická a lidová republika

• 1. Bahamské společenství

• 1. Kapverdská republika

• 1. Kiribatská republika

• 1. Korejská lidově demokratická republika

• 1. Království Saudské Arábie

• 1. Republika Guinea Bissau

• 1. Republika rovníková Guinea

• 1. Seychelská republika

• 1. Svatý Stolec

• 1. Šalamounovy ostrovy

• 1. Tuvalu

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 252/2002 Sb.

Vysvětlující poznámky k celní hodnotě

K § 65 odst. 3 zákona

Pro účely tohoto ustanovení je osoba v postavení, kdy ovlivňuje druhou, může-li ji právně nebo fakticky donucovat nebo usměrňovat.

K § 66 odst. 2 zákona

Cenou skutečně placenou nebo která má být zaplacena se rozumí cena dovezeného zboží. Proto převod dividend nebo jiných plateb kupujícím prodávajícímu, který se nevztahuje k dovezenému zboží, netvoří součást celní hodnoty.

K § 66 odst. 2 písm. a) 3. zákona

Příkladem takových omezení může být případ, kdy prodávající automobilů požaduje, aby je kupující neprodával nebo nevystavoval před určitým datem, které je začátkem modelového roku.

K § 66 odst. 2 písm. b) zákona

Může se jednat například o tyto případy:

• a) prodávající stanoví cenu dováženého zboží s podmínkou, že kupující koupí i jiné zboží v určitém množství;

• b) cena dováženého zboží je závislá na ceně nebo cenách, za které kupující dováženého zboží prodá jiné zboží prodávajícímu dováženého zboží;

• c) cena je stanovena na základě způsobu placení, který nemá vztah k dováženému zboží. Například, je-li dovážené zboží polotovarem, které prodávající dodal za podmínky, že dostane určité množství hotových výrobků.

Nicméně podmínky nebo plnění, které se týkají výroby nebo způsobu prodeje dováženého zboží, nebudou důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty. Například skutečnost, že kupující opatří prodávajícímu technické práce nebo plány v zemi dovozu, nebude důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty pro účely § 66 odst. 2.

K § 66 odst. 3 zákona

• 1. Odstavce 3 a 4 předvídají odlišné prostředky pro prokázání přijatelnosti převodní hodnoty.

• 1. Odstavec 3 stanoví, že v případech, kdy kupující a prodávající jsou ve spojení, vlastní okolnosti prodeje budou přezkoumány a převodní hodnota bude přijata jako celní hodnota za předpokladu, že spojení neovlivnilo cenu. Není třeba, aby okolnosti byly přezkoumány vždy, kdy kupující a prodávající jsou ve spojení. Takové přezkoumání se vyžaduje pouze tehdy, jsou-li tu pochybnosti o přijatelnosti ceny. Nemá-li celní úřad pochybnosti o přijatelnosti ceny, měla by být přijata bez požadování dalších informací od dovozce. Například celní úřad mohl již dříve přezkoumat spojení nebo mít již podrobné informace o kupujícím a prodávajícím a mohl se již tímto přezkoumáním nebo těmito informacemi přesvědčit, že spojení cenu neovlivnilo.

• 1. Nemůže-li celní úřad přijmout převodní hodnotu bez dalšího šetření, má poskytnout dovozci možnost, aby předložil další podrobné informace, jichž je třeba, aby mohl přezkoumat okolnosti prodeje. V této souvislosti by měl být celní úřad připraven přezkoumat odpovídající stránky převodu, včetně způsobu, jakým kupující a prodávající organizují své obchodní vztahy a způsobu, jakým se dospělo k příslušné ceně, za účelem rozhodnutí, zda spojení cenu ovlivnilo. Ukáže-li se, že kupující a prodávající, ačkoliv jsou podle ustanovení § 65 odst. 3 zákona ve spojení, kupují a prodávají jeden druhému, jako kdyby ve spojení nebyli, dokládá to, že cena nebyla spojením ovlivněna. Byla-li například cena dohodnuta způsobem, který odpovídá běžné praxi stanovení ceny v dotyčném výrobním odvětví nebo způsobem, jimž prodávající sjednává ceny v prodejích s kupujícími, kteří s ním ve spojení nejsou, dokládá to, že cena nebyla spojením ovlivněna. Dalším příkladem je, ukázalo- li se, že cena je dostatečná k zajištění úhrady všech nákladů a k dosažení zisku, který odpovídá celkovému zisku dosaženému podnikem za určité období (například za roční období) při prodejích zboží stejné kategorie nebo druhu. To dosvědčuje, že cena nebyla ovlivněna.

• 1. Ustanovení § 66 odstavec 4 zákona poskytuje dovozci možnost, aby prokázal, že převodní cena je velmi blízká ceně použité k porovnání, která byla již dříve celním úřadem přijata, a je proto přijatelná podle § 66 zákona. Odpovídá-li některé z hodnot uvedených v § 66 odst. 4 zákona, není třeba zkoumat otázku ovlivnění podle § 66 odst. 3 zákona. Má-li celní úřad již dostatek informací, aby se ujistil bez dalšího podrobného šetření, že některé z měřítek uvedených v § 66 odst. 4 zákona vyhovuje, není důvodu, aby požadoval od dovozce aby prokazoval, že měřítko může být splněno.

K § 66 odst. 4 zákona

K určení, že nějaká hodnota je „velmi blízká“ druhé, je nutno vzít v úvahu určitý počet prvků. Jde zejména o povahu dováženého zboží, povahu výrobního odvětví o které jde, období, v němž se zboží dováží a o to, zda rozdíl hodnot je význačný z obchodního hlediska. Poněvadž se tyto prvky mohou případ od případu lišit, nelze na každý případ uplatnit jednotnou normu, jako třeba pevné procento. Například k určení, zda převodní hodnota je velmi blízká hodnotě uvedené v § 66 odst. 4 písm. a) - c) zákona, malý rozdíl v hodnotě jednoho druhu zboží může být nepřijatelný, zatímco velký rozdíl u jiného druhu zboží může být přijatelný.

K § 67 odst. 1 zákona

Za nepřímé placení se považuje například úplné nebo částečné vyrovnání dluhu prodávajícího kupujícím.

K § 68 a 69 zákona

• 1. Při uplatňování těchto ustanovení se celní úřad, tam kde je to možné, odvolá na prodej stejného zboží nebo podobného zboží, uskutečněný na stejné obchodní úrovni a v podstatě ve stejném množství jako zboží, které má být hodnoceno. Nenajde-li se takový prodej, může se, je-li to přiměřené, odvolat na prodej stejného nebo podobného zboží uskutečněný za jedné z těchto tří podmínek:

• a) prodej na stejné obchodní úrovni, ale v odlišném množství,

• b) prodej na odlišné obchodní úrovni, ale v podstatě stejném množství, nebo

• c) prodej na odlišné obchodní úrovni a v odlišném množství.

• 1. Zjistí-li se prodej za jedné z těchto tří podmínek, provedou se úpravy podle okolností zohledňující:

• a) pouze prvky množství,

• b) pouze prvky obchodní úrovně, nebo

• c) obojí, prvky obchodní úrovně i prvky množství.

• 1. Výraz „nebo“ připouští pružnost v použití prodejů a provedení potřebných úprav v každé ze tří podmínek uvedených pod bodem 1.

• 1. Podmínkou pro jakoukoliv úpravu z důvodu odlišné obchodní úrovně nebo odlišného množství je, že taková úprava, ať již má za následek zvýšení nebo snížení hodnoty, se provede pouze na základě předložených průkazů, které jasně potvrzují rozumnost a správnost takové úpravy, například podle platných ceníků, které uvádějí ceny týkající se různých úrovní nebo různých množství. Jako příklad lze uvést zásilku dováženého zboží, které má být hodnoceno, obsahující 10 jednotek. Stejné nebo podobné dovezené zboží, pro které existuje převodní hodnota, bylo prodáno v množství 500 jednotek a bylo zjištěno, že prodávající poskytuje množstevní slevy. Potřebná úprava může být provedena s použitím ceníku a v něm uvedené ceny platné pro 10 jednotek. Není třeba vyžadovat, aby se uskutečnil i prodej v množství 10 jednotek, pokud bude zjištěno podle prodejů jiných množství, že ceník je skutečný a pravdivý. Není-li tu však takové objektivní měřítko, není určení celní hodnoty podle ustanovení § 68 a 69 vhodné.

K § 70 odst.1 zákona

• 1. příklad: Zboží se prodává podle ceníku, který poskytuje výhodné jednotkové ceny pro nákupy ve větších množstvích:

Prodané množství	Jednotková cena	Počet prodejů	Celkové množství prodané v dané cenové skupině
1 - 10 jednotek	100	10 prodejů po 5 jednotkách 5 prodejů po 3 jednotkách	65
11 -25 jednotek	95	5 prodejů po 11 jednotkách	55
více než 25 jednotek	90	1 prodej za 50 jednotek 1 prodej za 30 jednotek	80

Největší počet jednotek prodaných za jednu cenu je 80; jednotková cena za největší úhrnné množství je tedy 90.

• 1. příklad: Došlo ke dvěma prodejům. V prvním prodeji se prodá 500 jednotek za cenu 95 měnových jednotek za kus. V druhém prodeji se prodá 400 jednotek za cenu 90 měnových jednotek za kus. V tomto příkladu největší počet je 500 prodaných jednotek, proto je jednotková cena největšího úhrnného množství 95.

• 1. příklad: Situace, kdy se různé množství prodá za různé ceny.

• Prodeje

Prodané množství	Jednotková cena
40 jednotek	100
30 jednotek	90
15 jednotek	100
50 jednotek	95
25 jednotek	105
35 jednotek	90
5 jednotek	100

• Celkem

Celkové prodané množství	Jednotková cena
65	90
50	95
60	100
25	105

V tomto případě je největší počet prodaných kusů za určitou cenu 65, takže jednotková cena v největším úhrnném množství je 90.

K § 70 odst. 1 písm. a) zákona

• 1. „Zisk a všeobecné výlohy“ je třeba brát jako celek. Částka pro účely této srážky by se měla určit na základě informací poskytnutých dovozcem nebo jeho jménem, ledaže by jeho údaje byly v rozporu s částkami dosaženými v prodejích dovezeného zboží stejné kategorie nebo druhu v tuzemsku. Jsou-li údaje dovozce neslučitelné s těmito částkami, může být částka pro zisk a všeobecné výlohy založena na jiných odpovídajících informacích než na informacích poskytnutých dovozcem nebo jeho jménem.

• 1. Při určování provizí nebo obvyklých zisků a všeobecných výloh musí být otázka, je-li určité zboží „stejné kategorie nebo stejného druhu“ rozhodnuta případ od případu s ohledem na dané okolnosti. Je třeba zkoumat prodeje nejužší skupiny nebo sortimentu dovezeného zboží stejné kategorie nebo stejného druhu v tuzemsku, které zahrnují zboží, jež má být hodnoceno a pro které je možno opatřit potřebné informace. Pro účely § 70 zákona „zboží stejné kategorie nebo stejného druhu“ zahrnuje jak zboží dovezené ze stejné země jako zboží, které má být hodnoceno, tak i zboží dovezené z jiných zemí.

K § 70 odst. 3 zákona

• 1. Použije-li se tato metoda, budou srážky za hodnotu přidanou dalším zpracováním nebo přepracováním založeny na objektivních a vyčíslitelných údajích týkajících se nákladů na takovou práci. Základem pro výpočty budou vzorce, návody, výpočetní metody a výrobní postupy uznané v tomto výrobním odvětví.

• 1. Tato metoda určení celní hodnoty nebude obvykle uplatněna, ztratí-li zboží dalším zpracováním nebo přepracováním svou povahu. Přesto se mohou vyskytnout případy, kdy přestože dovezené zboží ztratí svou totožnost, hodnota přidaná zpracováním nebo přepracováním se dá přesně zjistit bez nadměrných potíží. Naproti tomu se také mohou vyskytnout případy, kdy si dovezené zboží zachová svou totožnost, ale tvoří tak malý prvek zboží prodávaného v tuzemsku, že použití této metody hodnocení by bylo neodůvodněné. Vzhledem k uvedenému je nutno každou situaci tohoto druhu posuzovat případ od případu.

K § 71 zákona

• 1. Obecně platí, že se celní hodnota podle tohoto ustanovení určuje na základě informací snadno dostupných v tuzemsku. Pro účely určení vypočtené hodnoty však může být nezbytné přezkoumat náklady na výrobu zboží, které má být hodnoceno, nebo jiné informace, které je nutno opatřit mimo tuzemsko. Mimoto ve většině případů výrobce zboží nebude podléhat pravomoci tuzemských orgánů. Použití metody vypočtené hodnoty bude vesměs omezeno na případy, kdy jsou kupující a prodávající osoby ve spojení a výrobce je ochoten poskytnout tuzemským orgánům potřebné výpočty nákladů a poskytnout jim v případě potřeby možnost následného ověření.

• 1. „Cena nebo hodnota“ zmíněná v § 71 odst. 1 písm. a) zákona se určí na základě údajů týkajících se výroby hodnoceného zboží, které budou předloženy výrobcem nebo jeho jménem. Bude založena na obchodním účetnictví výrobce, pokud toto účetnictví je slučitelné se všeobecně přijatými zásadami účetnictví uplatňovanými v zemi výroby zboží.

• 1. „Částka pro zisk a všeobecné výlohy“ zmíněné v § 71 odst. 1 písm. b) zákona se určuje na základě informací poskytnutých výrobcem nebo jeho jménem, ledaže by jeho číselné údaje nebyly slučitelné s číselnými údaji, které obvykle odpovídají prodejům zboží stejné kategorie nebo stejného druhu jako hodnocené zboží, uskutečňovaným výrobci v zemi vývozu pro vývoz do tuzemska.

• 1. Rozumí se, že žádná cena nebo hodnota prvků zmíněných v tomto odstavci nesmí být při určování vypočtené hodnoty započítána dvakrát.

• 1. V této souvislosti je nutno poznamenat, že „částku pro zisk a všeobecné výlohy“ je třeba brát jako celek. Vyplývá z toho, že jestliže v některém zvláštním případě zisk výrobce je nízký, a všeobecné výlohy vysoké, jeho zisk a všeobecné výlohy vzaty dohromady jako celek mohou být přesto slučitelné s částkami, které obvykle odpovídají prodejům zboží stejné kategorie nebo stejného druhu. To se může například stát, zavádí-li se výrobek v tuzemsku a výrobce se spokojil s nulovým nebo nízkým ziskem, aby vyrovnal vysoké všeobecné výlohy spojené se zaváděním. Může-li výrobce prokázat, že dosahuje nízký zisk při prodejích dováženého zboží z důvodu zvláštních obchodních okolností, je třeba vzít v úvahu jeho skutečné částky zisku, jsou-li doloženy závažnými obchodními důvody, které je ospravedlňují a jeho cenová politika odpovídá obvyklé cenové politice tohoto výrobního odvětví. Taková situace může nastat, byli-li například výrobci donuceni snížit dočasně ceny v důsledku nepředvídaného poklesu poptávky nebo prodávají-li zboží na doplnění řady druhů zboží vyráběných v tuzemsku a spokojují se s nízkým ziskem, aby si zachovali konkurenceschopnost. Nejsou-li částky pro zisk a všeobecné výlohy přiznané výrobcem slučitelné s těmi, které obvykle odpovídají prodejům zboží stejné kategorie nebo stejného druhu jako hodnocené zboží, uskutečňovaným výrobci v zemi vývozu pro vývoz do tuzemska, částka pro zisk a všeobecné výlohy může být založena na jiných odpovídajících informacích, než na informacích poskytnutých výrobcem zboží nebo jeho jménem.

• 1. Zda je určité zboží „stejné kategorie nebo stejného druhu“ jako jiné zboží, musí být určeno případ od případu s přihlédnutím k souvisejícím okolnostem. Při určování obvyklého zisku a všeobecných výloh podle ustanovení § 71 odst. 1 písm. b) zákona je nutno zkoumat prodeje na vývoz do tuzemska u co nejužší skupiny nebo sortimentu zboží zahrnující hodnocené zboží, pro které je možno získat nutné informace. Pro účely § 71 odst. 1 písm. b) zákona musí být „zboží stejné kategorie nebo stejného druhu“ ze stejné země jako zboží, které má být hodnoceno.

K § 72 zákona

• 1. Celní hodnoty určované podle ustanovení § 72 zákona by měly být založeny v největší možné míře na dříve určených celních hodnotách.

• 1. Metody hodnocení používané podle § 72 zákona by měly být metody upravené v § 66 až 71 zákona, avšak určitá rozumná pružnost při uplatňování těchto metod bude v souladu s cíli a s ustanoveními § 72 zákona.

• 1. Příklady rozumné pružnosti:

• a) Stejné zboží - pružně může být vykládán požadavek, aby stejné zboží bylo vyvezeno ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží, které je hodnoceno; stejné dovážené zboží vyrobené v jiné zemi než v zemi vývozu zboží, které je hodnoceno, může být podkladem pro celní hodnocení; mohou být použity celní hodnoty stejného dovezeného zboží, které již byly určeny podle ustanovení § 70 a 71 zákona;

• b) Podobné zboží - pružně může být vykládán požadavek, aby podobné zboží bylo vyvezeno ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží, které je hodnoceno; podobné dovážené zboží vyrobené v jiné zemi než v zemi vývozu, které je hodnoceno, může být podkladem pro celní hodnocení; mohou být použity celní hodnoty podobného dovezeného zboží, které již byly určeny podle ustanovení § 70 a 71 zákona;

• c) Odvozující metoda - požadavek, aby zboží bylo prodáno „ve stavu, v jakém bylo dovezeno“, který je obsažen v § 70 odst. 2 zákona, může být vykládán pružně; také lhůta „90 dnů“ požadovaná v tomto ustanovení může být uplatňována pružně.

K § 75 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona

• 1. Do přičítání prvků uvedených v § 75 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona k dovezenému zboží, zasahují dva momenty, a to hodnota samotného prvku a způsob, jakým se tato hodnota přičítá k dovezenému zboží. Přičítání těchto prvků by se mělo provádět rozumným způsobem, přiměřeným okolnostem a v souladu s všeobecně platnými zásadami účetnictví.

• 1. Pokud jde o hodnotu prvku, získá-li dovozce prvek za danou cenu od prodávajícího, který s ním není ve spojení, je tato cena hodnotou prvku. Byl-li prvek zhotoven dovozcem nebo osobou, která s ním je ve spojení, jeho hodnotou budou náklady na jeho zhotovení. Byl-li prvek předtím používán dovozcem, ať již byl nebo nebyl získán nebo zhotoven tímto dovozcem, bude nutno původní náklady na získání nebo zhotovení snížit přiměřeně jeho použití, aby se dospělo k hodnotě tohoto prvku.

• 1. Jakmile byla hodnota prvku určena, je nutno ji přičíst k dovezenému zboží. Jsou tu různé možnosti. Například hodnota může být přičtena k první zásilce, chce-li kupující zaplatit clo z celé hodnoty najednou. V jiném případě může kupující požádat, aby byla hodnota prvku přičtena k počtu jednotek vyrobených až do doby první zásilky. V dalším příkladu může kupující žádat, aby byla hodnota přičtena na celou předvídanou výrobu, existují-li smlouvy nebo pevné závazky na tuto výrobu. Metoda přičtení bude závislá na dokladech poskytnutých kupujícím.

• 1. Pro ilustraci uvedeného lze zkoumat případ kupujícího, který dodá výrobci formu k použití při výrobě dováženého zboží a sjedná s ním smlouvu na koupi 10.000 jednotek. V době, kdy přijde první zásilka o 1.000 jednotkách, výrobce již vyrobil 4.000 jednotek. Kupující může požádat celní úřad, aby přičetl hodnotu formy k 1.000 jednotkám, 4.000 jednotkám nebo 10.000 jednotkám.

K § 75 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona

• 1. Přičtení prvků uvedených v § 75 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona má být založeno na objektivních a vyčíslitelných údajích. Za účelem co nejvíce usnadnil úkol, který jak pro dovozce, tak pro celní úřad představuje určování hodnot, které mají být přičteny, mělo by se, pokud je to možné, použít snadno dostupných údajů z obchodních dokladů kupujícího.

• 1. Pro prvky poskytnuté kupujícím a které zakoupil nebo najal, hodnotou k přičtení bude kupní cena nebo nájemné. Veřejně přístupné prvky se nepřičtou, přičtou se pouze náklady na získání jejich kopie.

• 1. Snadnost možného výpočtu hodnoty k přičtení bude záviset na struktuře daného podniku, způsobu řízení a na jeho metodách účetnictví.

• 1. Například je možné, že podnik, který dováží různé výrobky pocházející z několika zemí, vede účetnictví svého střediska designu mimo tuzemsko, aby se tak vykázaly přesně náklady připočítatelné k danému výrobku. V takových případech může být příslušná úprava provedena přímo podle ustanovení § 75 zákona.

• 1. V jiném případě může podnik přenést náklady na středisko designu, umístěné mimo tuzemsko, do režijních nákladů, aniž by je přičítal k jednotlivým výrobkům. V takovém případě je možno podle ustanovení § 75 zákona provést patřičnou úpravu se zřetelem k dováženému zboží tak, že se celkové náklady na středisko designu rozdělí na celou výrobu, která využívá služeb tohoto střediska, a takto rozdělené náklady se přičtou podle počtu jednotek k hodnotě dovozů.

• 1. Varianty výše uvedených okolností budou samozřejmě vyžadovat, aby při určování vhodné metody přičtení byly vzaty v úvahu rozličné činitele.

• 1. V případě, kdy se zhotovení dotyčného prvku týká několika zemí a delšího časového období, úprava by se měla omezit na hodnotu k tomuto prvku skutečně přidanou mimo tuzemsko.

K § 75 odst. 1 písm. c) zákona

Licenční poplatky zmíněné v § 75 odst. 1 písm. c) zákona mohou mimo jiné zahrnovat platby týkající se patentů, ochranných známek a autorských práv.

K § 75 odst. 3 zákona

Neexistují-li objektivní a vyčíslitelné údaje týkající se dodatků, které mají být přičteny podle ustanovení § 75 zákona, nemůže být převodní hodnota určena podle ustanovení § 66 zákona. Tak tomu bude například v případě, kdy je poplatek za použití patentu placen na základě ceny litru určitého výrobku prodávaného v tuzemsku, který byl dovezen v kilogramech a po dovozu byl zpracován na roztok. Zakládá-li se určení poplatku za použití patentu částečně na dovezeném zboží a částečně na jiných prvcích, které nemají co do činění s dováženým zbožím (je-li například dovezené zboží smícháno s tuzemskými přísadami a nedá se již samostatně identifikovat, nebo nedají-li se poplatky za použití patentu odlišit od zvláštních finančních ujednání mezi kupujícím a prodávajícím), bylo by nepřiměřené pokoušet se přičítat poplatek za použití patentu. Zakládá-li se však poplatek za použití patentu pouze na dováženém zboží a dá-li se snadno vyčíslit, může se připočítat k ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 252/2002 Sb.

Použití všeobecně uznávaných účetních zásad pro určování celní hodnoty

• 1. „Všeobecně uznávané účetní zásady“^1) se odvolávají na uznaný konsensus nebo významnou autoritativní podporu v dané zemi a v daném čase, které stanoví jak mají být evidovány hospodářské zdroje a závazky ve formě aktiv a pasiv, jaké změny v aktivech a pasivech mají být evidovány, jak se mají aktiva a pasiva a jejich změny posuzovat, jaké informace je třeba zpřístupnit a jakým způsobem a jaké finanční výkazy je třeba zpracovat. Tyto normy mohou mít jak formu širokých návodů ke všeobecnému uplatňování tak i podrobných praktik a postupů.

• 1. Pro účely provádění ustanovení o určování celní hodnoty budou příslušné celní orgány používat informace zpracované způsobem slučitelným se všeobecně uznávanými účetními zásadami v dané zemi a které odpovídají danému ustanovení. Například určení obvyklého zisku a režijních nákladů podle ustanovení § 70 odst. 1 písm. a) zákona by se provedlo za použití informací zpracovaných způsobem, který je v souladu se všeobecně uznanými účetními zásadami v České republice.^1) Na druhé straně určení obvyklého zisku a režijních nákladů podle ustanovení § 71 odst. 1 písm. b) zákona by se provedlo za použití informací, které by byly zpracovány způsobem, který je v souladu se všeobecně přijatými účetními zásadami v zemi výroby. Dalším příkladem je stanovení hodnoty prvku uvedeného v § 75 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona, zhotoveného v tuzemsku, které by se provedlo za použití informací způsobem, který by byl v souladu se všeobecně přijatými účetními zásadami v tuzemsku.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 252/2002 Sb.

Náklady na leteckou dopravu zahrnované do celní hodnoty

| Česká republika | | | | | | Země | Letiště odletu | Letiště příletu | | | | Praha | Brno | Ostrava | | | | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | | --- | --- | --- | --- | --- | | I. EVROPA | | | | | | Albánie | všechna letiště | 86 | 91 | 94 | | Arménie | všechna letiště | 90 | 97 | 98 | | Rakousko | Insbruck | 65 | 82 | 61 | | Klagenfurt | 57 | 81 | 64 | | | Linz | 19 | 61 | 37 | | | Salzburg | 46 | 73 | 50 | | | Wien | 36 | 55 | 31 | | | Bělorusko | všechna letiště | 87 | 85 | 98 | | Bosna a Hercegovina | všechna letiště | 82 | 91 | 89 | | Bulharsko | Sofia | 83 | 92 | 91 | | všechna ostatní letiště | 85 | 93 | 94 | | | Chorvatsko | všechna letiště | 70 | 86 | 75 | | Kypr | viz Asie | | | | | Slovensko | Bratislava | 29 | 26 | 34 | | Košice, Prešov | 43 | 70 | 85 | | | Estonsko | všechna letiště | 92 | 89 | 99 | | Faerské ostrovy | všechna letiště | 96 | 88 | 99 | | Finsko | Helsinky, Lappeenranta, Jyväskylä, Pori, Tampere, | 92 | 90 | 99 | | Ivalo, Kemi, Rovaniemi, | 95 | 93 | 99 | | | Maarianhamina, Turku | 93 | 89 | 99 | | | Gruzie | všechna letiště | 88 | 97 | 99 | | Gibraltar | všechna letiště | 94 | 97 | 91 | | Maďarsko | Budapešť | 43 | 71 | 80 | | všechna ostatní letiště | 64 | 82 | 86 | | | Island | všechna letiště | 97 | 90 | 99 | | Lotyšsko | všechna letiště | 90 | 86 | 99 | | Litva | všechna letiště | 87 | 85 | 99 | | Česká republika | | | | | | Země | Letiště odletu | Letiště příletu | | | | Praha | Brno | Ostrava | | | | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | | --- | --- | --- | --- | --- | | EVROPA (pokračování) | | | | | | Makedonie, Republika bývalé Jugoslávie | všechna letiště | 84 | 91 | 94 | | Malta | všechna letiště | 91 | 97 | 95 | | Moldávie | všechna letiště | 73 | 91 | 97 | | Černá Hora | všechna letiště | 85 | 90 | 93 | | Norsko | Alesund, Bodo, Trondheim, Alta Kirkenes | 94 | 91 | 99 | | Bergen | 94 | 86 | 99 | | | Kristiansand | 92 | 81 | 99 | | | Oslo | 93 | 87 | 99 | | | Stavanger | 92 | 83 | 99 | | | Polsko | Wróclaw | 44 | 50 | 85 | | Gdańsk | 79 | 77 | 99 | | | Poznaň | 63 | 71 | 97 | | | Szczecin | 73 | 66 | 96 | | | Varšava | 74 | 73 | 98 | | | Kraków | 42 | 39 | 89 | | | Bydgoscz | 76 | 70 | 98 | | | Rzeszów | 60 | 59 | 95 | | | Rumunsko | Bukurešť | 76 | 93 | 95 | | všechna ostatní letiště | 64 | 85 | 89 | | | Rusko | Gorkij, Kujbyšev, Perm, Rostov Volgograd | 94 | 92 | 99 | | Petrohrad | 93 | 91 | 99 | | | Moskva, Orel | 91 | 90 | 99 | | | Irkutsk, Kerensk, Krasnojarsk | 98 | 99 | 99 | | | Novosibirsk, Chabarovsk | | | | | | Vladivostok | | | | | | Omsk, Sverdlovsk | 96 | 95 | 99 | | | Jugoslávie | všechna letiště | 74 | 87 | 90 | | Slovinsko | všechna letiště | 71 | 89 | 65 | | Česká republika | | | | | | Země | Letiště odletu | Letiště příletu | | | | Praha | Brno | Ostrava | | | | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | | --- | --- | --- | --- | --- | | EVROPA (pokračování) | | | | | | Švédsko | Gothenberg, Halmstad, Ronneby | 90 | 84 | 98 | | Kalmar, Karlstad, Linköping, | 91 | 90 | 98 | | | Norrköping, Visby | | | | | | Kiruna, Lulea, Sundsvall | 95 | 91 | 99 | | | Kristinstad | 85 | 76 | 98 | | | Malmö | 85 | 76 | 98 | | | Stockholm | 92 | 91 | 99 | | | Švýcarsko | Basel | 74 | 69 | 55 | | Bern | 77 | 73 | 58 | | | Ženeva | 81 | 77 | 66 | | | Zürich | 73 | 68 | 55 | | | Turecko (Evropská část) | všechna letiště | 73 | 95 | 97 | | Turecko (Asijská část) | Adana, Afyon, Analya, Elazig, Gaziantep, Iskenderun, Kastamonu, Konya, Malatya, Samsun, Trabzon | 80 | 97 | 98 | | Agri, Diyarbakir, Erzurum, Kars Van Akhisar, Ankara, Balikezir Bandirma, | 82 | 97 | 98 | | | Bursa, Kütahya, Zonguldak | 79 | 97 | 98 | | | Izmir | 89 | 96 | 97 | | | Ukrajina | Kyjev | 81 | 92 | 98 | | Lvov, Oděsa, Simferopol | 77 | 94 | 98 | | | Česká republika | | | | | | Země | Letiště odletu | Letiště příletu | | | | Praha | Brno | Ostrava | | | | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | | --- | --- | --- | --- | --- | | EVROPA (pokračování) | | | | | | Německo | Berlín | 72 | 50 | 39 | | Brémy | 86 | 59 | 56 | | | Drážďany | 29 | 25 | 21 | | | Düsseldorf/Kolín n/R. | 76 | 56 | 53 | | | Frankfurt n/M. | 64 | 42 | 39 | | | Hamburk | 84 | 62 | 58 | | | Hannover | 78 | 55 | 51 | | | Lipsko | 60 | 44 | 39 | | | Mnichov | 56 | 33 | 30 | | | Norimberk | 71 | 49 | 45 | | | Rostock | 83 | 65 | 57 | | | Stuttgart | 74 | 54 | 51 | | | Belgie | všechna letiště | 79 | 62 | 58 | | Nizozemsko | všechna letiště | 81 | 64 | 61 | | Lucembursko | všechna letiště | 75 | 55 | 52 | | Francie | Ajaccio | 88 | 75 | 72 | | Bordeaux | 90 | 78 | 76 | | | Lyon | 85 | 69 | 66 | | | Marseilles | 88 | 73 | 71 | | | Nantes | 89 | 77 | 74 | | | Paříž | 85 | 69 | 66 | | | Strasbourg | 81 | 63 | 59 | | | Toulouse | 89 | 76 | 74 | | | Itálie | Alghero | 89 | 45 | 73 | | Brindisi | 72 | 49 | 61 | | | Florencie / Pisa | 85 | 44 | 66 | | | Milano | 80 | 60 | 57 | | | Neapol | 65 | 36 | 53 | | | Palermo | 70 | 46 | 59 | | | Řím | 57 | 24 | 45 | | | Benátky | 78 | 20 | 55 | | | Spojené království Velké Británie a Severního Irska | Belfast | 91 | 80 | 78 | | Londýn | 86 | 72 | 69 | | | Manchester | 88 | 76 | 73 | | | Prestwick | 90 | 79 | 77 | | | Česká republika | | | | | | Země | Letiště odletu | Letiště příletu | | | | Praha | Brno | Ostrava | | | | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | | --- | --- | --- | --- | --- | | EVROPA (pokračování) | | | | | | Dánsko | všechna letiště | 88 | 75 | 73 | | Irsko | všechna letiště | 91 | 81 | 79 | | Řecko | Atény | 93 | 83 | 81 | | Heraklion | 94 | 86 | 84 | | | Corfu | 91 | 80 | 78 | | | Rhodos | 94 | 86 | 85 | | | Soluň | 92 | 81 | 78 | | | Španělsko | Barcelona | 89 | 86 | 77 | | Bilbao | 90 | 87 | 80 | | | Las Palmas | 96 | 94 | 90 | | | Madrid | 92 | 89 | 82 | | | Oporto | 92 | 90 | 83 | | | Palma | 90 | 87 | 79 | | | Valencia | 91 | 88 | 81 | | | Sevilla | 93 | 91 | 85 | | | Santiago | 92 | 84 | 84 | | | Portugalsko | Funchal | 95 | 94 | 90 | | Lisabon | 93 | 91 | 85 | | | Ponta Delgada | 96 | 94 | 91 | | | Porto | 92 | 90 | 83 | | | Česká republika | | | | | | Země | Letiště odletu | Letiště příletu | | | | Praha | Brno | Ostrava | | | | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | | --- | --- | --- | --- | --- | | II. AFRIKA | | | | | | Alžírsko | Alžír | 93 | 97 | 91 | | Annaba, Constaine | 93 | 97 | 91 | | | El Golea | 97 | 98 | 94 | | | Angola | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Benin | všechna letiště | 98 | 99 | 98 | | Botswana | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Burkina Faso | všechna letiště | 98 | 99 | 98 | | Burundi | všechna letiště | 97 | 99 | 99 | | Kamerun | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Republika Kapverdy | všechna letiště | 97 | 99 | 98 | | Středoafrická republika | všechna letiště | 97 | 99 | 99 | | Čad | všechna letiště | 97 | 99 | 99 | | Komory | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Kongo | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Džibuti | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Egypt | všechna letiště | 95 | 99 | 98 | | Rovníková Guinea | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Etiopie | všechna letiště | 97 | 99 | 99 | | Gabun | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Gambie | všechna letiště | 98 | 99 | 98 | | Ghana | všechna letiště | 98 | 99 | 98 | | Guinea | všechna letiště | 98 | 99 | 97 | | Guinea Bissau | všechna letiště | 98 | 99 | 97 | | Pobřeží Slonoviny | všechna letiště | 98 | 99 | 98 | | Keňa | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Lesotho | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Libérie | všechna letiště | 98 | 99 | 98 | | Libye | Benghazi | 92 | 98 | 97 | | Sebha | 95 | 99 | 98 | | | Tripoli | 91 | 98 | 95 | | | Česká republika | | | | | | Země | Letiště odletu | Letiště příletu | | | | Praha | Brno | Ostrava | | | | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | | --- | --- | --- | --- | --- | | AFRIKA (pokračování) | | | | | | Madagaskar | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Malawi | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Mali | všechna letiště | 98 | 99 | 97 | | Mauretánie | všechna letiště | 98 | 99 | 97 | | Mauritius | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Maroko | Casablanca | 95 | 97 | 92 | | Fez, Rabat, Ifni, Tanger, Tetuan | 94 | 97 | 92 | | | Mosambik | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Namibie | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Niger | všechna letiště | 98 | 99 | 98 | | Nigérie | všechna letiště | 98 | 99 | 98 | | Rwanda | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Svatý Tomáš a Princip | všechna letiště | 98 | 99 | 96 | | Senegal | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Seychely | všechna letiště | 98 | 99 | 98 | | Sierra Leone | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Somálsko | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Jihoafrická republika | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Svatá Helena | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Súdán | všechna letiště | 97 | 99 | 99 | | Svazijsko | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Tanzanie | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Togo | všechna letiště | 98 | 99 | 98 | | Tunisko | Džerba | 92 | 98 | 95 | | Tunis | 91 | 97 | 93 | | | Uganda | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Zair | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Zambie | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Zimbabwe | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Česká republika | | | | | | Země | Letiště odletu | Letiště příletu | | | | Praha | Brno | Ostrava | | | | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | | --- | --- | --- | --- | --- | | III. AMERIKA | | | | | | 1. Severní Amerika | | | | | | Kanada | Edmonton, Vancouver, | | | | | Winipeg, Gander, Moncron | 98 | 95 | 95 | | | Halifax, Montreal, Ottawa | | | | | | Quebec, Toronto | 98 | 94 | 94 | | | Grónsko | všechna letiště | 97 | 91 | 91 | | Spojené státy americké | Akron, Albany, Atlanta, Baltimore, Boston, Buffalo, Charleston, Chicago, Cincinnati, Columbus, Detroit, Indianopolis, Jacksonville, Kansas City, New Orleans, Lexington, Louisville, Memphis Milwaukee, Minneapolis Nashville, New York Philadelphia, Pittsburgh St. Louis, Washington D. C. Albaquerque, Austin, Billings Dallas, Denver, Houston, Las Vegas, Los Angeles, Oklahoma, Phoenix, Portland, Salt Lake City, San Francisco | 98 | 95 | 95 | | Seattle | 99 | 96 | 96 | | | Anchorage, Fairbanks, Juneau | 98 | 95 | 95 | | | Honolulu | 99 | 97 | 95 | | | Miami | 98 | 95 | 95 | | | Puerto Rico | 98 | 97 | 95 | | | 2. Střední Amerika | | | | | | Bahamy | všechna letiště | 98 | 95 | 95 | | Belize | všechna letiště | 99 | 97 | 97 | | Bermudy | všechna letiště | 98 | 95 | 94 | | Česká republika | | | | | | Země | Letiště odletu | Letiště příletu | | | | Praha | Brno | Ostrava | | | | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | | --- | --- | --- | --- | --- | | AMERIKA (pokračování) | | | | | | Kostarika | všechna letiště | 99 | 97 | 97 | | Kuba | všechna letiště | 98 | 95 | 95 | | Curacao | všechna letiště | 98 | 99 | 97 | | Dominikánská republika | všechna letiště | 98 | 97 | 95 | | Salvador | všechna letiště | 99 | 97 | 97 | | Guatemala | všechna letiště | 99 | 97 | 97 | | Haiti | všechna letiště | 98 | 97 | 95 | | Honduras | všechna letiště | 99 | 97 | 97 | | Jamajka | všechna letiště | 98 | 97 | 95 | | Mexiko | všechna letiště | 99 | 96 | 96 | | Nikaragua | všechna letiště | 99 | 97 | 97 | | Panama | všechna letiště | 99 | 97 | 97 | | Viržinské ostrovy | viz Západní Indie | 98 | 97 | 95 | | Západní Indie | všechna letiště | 98 | 99 | 97 | | 3. Jižní Amerika | | | | | | Argentina | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Aruba | všechna letiště | 98 | 99 | 97 | | Bolívie | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Brazílie | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Chile | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Kolumbie | všechna letiště | 99 | 99 | 97 | | Ekvádor | všechna letiště | 99 | 99 | 97 | | Guayana | všechna letiště | 98 | 99 | 97 | | Paraguay | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Peru | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Surinam | všechna letiště | 98 | 99 | 97 | | Trinidad a Tobago | všechna letiště | 98 | 99 | 97 | | Uruguay | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Venezuela | všechna letiště | 98 | 99 | 97 | | IV. AUSTRÁLIE A OCEÁNIE | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Česká republika | | | | | | Země | Letiště odletu | Letiště příletu | | | | Praha | Brno | Ostrava | | | | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | | --- | --- | --- | --- | --- | | V. ASIE | | | | | | Afghánistán | všechna letiště | 95 | 99 | 99 | | Ázerbájdžán | všechna letiště | 91 | 98 | 98 | | Bahrajn | všechna letiště | 96 | 99 | 99 | | Bangladéš | všechna letiště | 97 | 99 | 99 | | Bhútán | viz Nepál | | | | | Brunei | viz Malajsie | | | | | Myanmar | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Čína | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Kypr | všechna letiště | 90 | 98 | 98 | | Hongkong | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Indie | všechna letiště | 96 | 99 | 99 | | Indonésie | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Irán | všechna letiště | 93 | 99 | 99 | | Irák | všechna letiště | 92 | 99 | 99 | | Izrael | všechna letiště | 91 | 98 | 98 | | Japonsko | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Jordánsko | všechna letiště | 91 | 98 | 98 | | Kambodža | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Kazachstán | všechna letiště ' | 97 | 99 | 99 | | KLDR | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Korejská republika | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Kuvajt | všechna letiště | 93 | 99 | 99 | | Kirgizstán | všechna letiště | 97 | 99 | 99 | | Laos | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Libanon | všechna letiště | 91 | 98 | 98 | | Macao | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Malajsie | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Maledivy | všechna letiště | 97 | 99 | 99 | | Mongolsko | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Muskat a Omán | všechna letiště | 95 | 99 | 99 | | Nepál | všechna letiště | 98 | 99 | 99 | | Omán | viz Muskat a Oman | | | | | Uzbekistán | všechna letiště | 97 | 99 | 99 | | Pákistán | všechna letiště | 95 | 99 | 99 | | Filipíny | všechna letiště | 99 | 99 | 99 | | Katar | všechna letiště | 94 | 99 | 99 |

Vysvětlivky:

• 1. Údaje ve sloupcích 3,4 a 5 udávají procentní část nákladů na leteckou dopravu, která se zahrne do celní hodnoty (tzn. výsledkem je částka nákladů na leteckou dopravu již snížená o poměrnou část nákladů připadajících na tuzemský úsek dopravy),

• 1. Je-li zboží dopravováno z letiště odletu nebo na letiště příletu, které není uvedeno v této příloze, použije se procentní část nákladů udaná pro letiště odletu nebo letiště příletu uvedené v této příloze, které je nejbližší letišti odletu nebo letišti příletu nezahrnutému v této příloze.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 252/2002 Sb.

ÚDAJE POTŘEBNÉ K URČENÍ CELNÍ HODNOTY A ZPŮSOB JEJICH UVÁDĚNÍ V DEKLARACI ÚDAJŮ O CELNÍ HODNOTĚ DV.1 A V DOPLŇKOVÉM LISTU DV.1 BIS

I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

(1) Deklarace údajů o celní hodnotě DV.1 (dále jen "D.V.1"), a Doplňkový list D.V.1 BIS (dále jen "D.V.1BIS"). D.V.1 má formu oboustranně tištěného listu (SEVT 29 285 2), stejně jako D.V.1BIS (SEVT 29 285 3); údaje 1. strany D.V.1 jsou společné pro vyplnění údajů na druhé straně D.V.1 a na D.V.1BIS. Přikládá se k JCD/JCDd a je součástí jejich dílu 6; deklarant může předložit tyto deklarace hodnoty dvojmo, požaduje-li, aby se tyto deklarace hodnoty staly součástí i dílu 8 JCD/JCDd.

(2) Jedna D.V.1 je určena pouze k vykázání tří podpoložek zboží. Je-li zásilka, na kterou se celní prohlášení vztahuje, složena z více než tří podpoložek zboží, přikládá se k deklaraci hodnoty jedna nebo více D.V.1BIS; každá D.V.1BIS slouží k vykázání šesti podpoložek zboží (z každé strany po třech podpoložkách).

(3) Deklarant je povinen, v souladu s pravidly uvedenými v této příloze, vyplnit všechny údaje, týkající se daného dovezeného zboží; pokud vyplnění některého odstavce konkrétním údajem nepřichází v úvahu, deklarant příslušný odstavec DV.1/ DV.1BIS proškrtne.

(4) D.V.1 a D.V.1BIS, se vyhotovují tiskárnou počítače nebo jiným podobným strojovým způsobem. Vypsat je lze i ručně, ne však obyčejnou nebo inkoustovou tužkou. Vyplněné údaje v nich musí být napsány modrou nebo černou barvou tak, aby byly nesmazatelné a co nejvíce čitelné. Údaje lze uvádět pouze do předepsaných částí a není možné je doplňovat jinými údaji, pro které nejsou příslušné odstavce vyhrazeny.

(5) Číselné a kódované údaje uvedené v D.V.1 a v D.V.1BIS nesmějí být mazány ani přepisovány. Případné opravy se provádějí škrtnutím chybných údajů při zachování jejich čitelnosti, nad nebo pod chybný údaj, nebo do nečíslovaného odstavce za odstavcem 24 D.V.1 nebo D.V.1BIS. Nelze-li opravu chybných údajů provést těmito způsoby, musí být vyhotovena nová deklarace hodnoty, případně deklarace hodnoty doplňková.

II. VYKAZOVANÉ ÚDAJE

Odstavec 1 D.V.1

(6) Do tohoto odstavce se uvádí jméno a příjmení nebo firma a úplná adresa prodávajícího nebo osoby, s níž byla uzavřena jiná než kupní smlouva (např. pronajímatel při režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla).

Odstavec 2(a) D.V.1

(7) Do tohoto odstavce se uvádí jméno a příjmení nebo firma a úplná adresa kupujícího nebo osoby, která uzavřela jinou než kupní smlouvu (např. nájemce při režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla).

Odstavec 2(b) D.V.1

(8) Do tohoto odstavce se uvádí jméno a příjmení nebo firma a úplná adresa deklaranta (kupujícího) nebo osoby, která ho zastupuje.

Odstavec 3 D.V.1

(9) Do tohoto odstavce se uvádí ve zkratce sjednaná dodací podmínka podle INCOTERMS 2000 (viz též příloha 16 k této vyhlášce, část VII.).

Odstavec 4 D.V.1

(10) Do tohoto odstavce se uvádí číslo a datum vystavení faktury, bez ohledu na prostředek, jímž byla vystavena. Nebylo-li mezi kupujícím a prodávajícím nebo účastníky jiné smlouvy sjednáno vystavování faktur, je třeba uvést odkaz na odst. 5 D.V.1 a v něm uvést číslo a datum sjednání takové smlouvy.

Odstavec 5 D.V.1

(11) Do tohoto odstavce se uvádí číslo a datum uzavřené smlouvy, týkající se dovezeného zboží, které je ohodnocováno.

Odstavec 6 DV.1

(12) Do tohoto odstavce se uvádí číslo jednací a datum vyhotovení případných předchozích rozhodnutí celních orgánů, jejichž předmětem bylo posouzení:

• a) vlivu spojení prodávajícího a kupujícího (odstavec 7 D.V.1), nebo

• b) existujících omezení týkajících se postoupení nebo užití zboží ze strany kupujícího (odstavec 8 D.V.1),

• c) placení licenčních poplatků (odstavec 9 D.V.1).

Odstavec 7(a) D.V.1

(13) Do tohoto odstavce se uvádí odpověď vyznačením značky X do čtverečku ANO nebo NE.

Odstavec 7(b) D.V.1

(14) Do tohoto odstavce se uvádí odpověď vyznačením značky X do čtverečku ANO nebo NE.

Odstavec 7(c) D.V.1

(15) Do tohoto odstavce se uvádí odpověď vyznačením značky X do čtverečku ANO nebo NE. Pokud v tomto odstavci bude uvedeno ANO, je třeba ve volném prostoru uvést podrobnosti uvedením rozhodnutí odpovídajících kritériím uvedeným v § 66 odst. 4 a 5 zákona (v návaznosti na odpověď v odstavci 6 D.V.1).

Odstavec 8(a) D.V.1

(16) Do tohoto odstavce se uvádí odpověď vyznačením značky X do čtverečku ANO nebo NE.

Odstavec 8(b) D.V.1

(17) Do tohoto odstavce se uvádí odpověď vyznačením značky X do čtverečku ANO nebo NE. Pokud lze hodnotu vzhledem k ohodnocovanému zboží zjistit, uvede se tato částka v odstavci 11b) D.V.1/D.V.1 BIS.

Odstavec 9(a) D.V.1

(18) Do tohoto odstavce se uvádí odpověď vyznačením značky X do čtverečku ANO nebo NE.

Odstavec 9(b) D.V.1

(19) Do tohoto odstavce se uvádí odpověď vyznačením značky X do čtverečku ANO nebo NE.

Odstavec 9(a) a (b) D.V.1 volné pole

(20) Pokud bylo v odstavci 9(a) nebo i v odstavci 9(b) uvedeno ANO, uvedou se zde okolnosti a je-li to možné i částky v odstavcích 15 a 16.

Odstavec 10(a) D.V.1

(21) Do tohoto odstavce se uvádí počet připojených D.V.1BIS.

Odstavec 10(b) D.V.1

(22) Do tohoto odstavce se uvádí Místo a datum podání D.V.1 a podpis deklaranta (kupujícího) nebo jeho zástupce.

Nečíslovaný odstavec v horní volné části před odstavcem 11a) D.V.1/D.V.1BIS

(23) Do tohoto odstavce se uvádí pořadové číslo zboží, ke kterému se vztahují předepsané údaje o celní hodnotě.

Odstavec 11(a) DV.1/D.V.1BIS

(24) Do tohoto odstavce se uvádí čistá cena v měně, ve které je fakturováno (cena skutečně placená nebo která má být zaplacena v čase rozhodném pro celní hodnocení). Před částkou se uvede kód zahraniční měny, v níž je ohodnocované zboží fakturováno.

Odstavec 11(b) D.V.1/D.V.1BIS

(25) Do tohoto odstavce se uvádí částka, prohlášená v odstavci 8b D.V.1.

Nečíslovaný odstavec za odstavcem 11(b) D.V.1/D.V.1BIS

(26) Do tohoto odstavce se uvádí kurz devizového trhu platný v den podání D.V.1/D.V.1BIS (viz § 78 zákona)

Odstavec 12 D.V.1/D.V.1BIS

(27) Do tohoto odstavce se uvádí součet částek z oddílu A - odstavců 11a) a 11b) v korunách českých.

Odstavec 13(a) D.V.1/D.V.1BIS

(28) Do tohoto odstavce se uvádí částka uhrazená jako provize, s výjimkou nákupních provizí (viz § 65 odst. 1 písm. f) zákona). Byla-li částka uhrazena v korunách českých, uvede se v korunách českých; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v nečíslovaném odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 13(b) D.V.1/D.V.1 BIS

(29) Do tohoto odstavce se uvádí částka uhrazená jako odměna za zprostředkování. Byla-li částka uhrazena v korunách českých, uvede se v korunách českých; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v nečíslovaném odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 13(c) D.V.1/D.V.1BIS

(30) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka výloh spojených s pořízením nádob a obalů použitých při dovozu ohodnocovaného zboží, s výjimkou nákladů na vratné obaly, bylo-li mezi prodávajícím a kupujícím sjednáno, že obaly mají být po vybalení dováženého zboží vráceny. Byla-li částka uhrazena v korunách českých, uvede se v korunách českých; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v nečíslovaném odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 14(a) D.V.1/D.V.1BIS

(31) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka nákladů na pořízení materiálů a součástek, dílů a podobných položek, začleněných do zboží, které byly kupujícím dodány či poskytnuty zdarma nebo za sníženou cenu k použití při výrobě a prodeji k vývozu dováženého zboží. Byla-li částka uhrazena v korunách českých, uvede se v korunách českých; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v nečíslovaném odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 14(b) D.V.1/D.V.1BIS

(32) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka nákladů na pořízení nářadí, matric, slévačských forem a jiných předmětů, použitých k výrobě dovezeného zboží, které byly kupujícím dodány či poskytnuty zdarma nebo za sníženou cenu k použití při výrobě a prodeji k vývozu dováženého zboží. Byla-li částka uhrazena v korunách českých, uvede se v korunách českých; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v nečíslovaném odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 14(c) D.V.1/D.V.1BIS

(33) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka nákladů na pořízení materiálů spotřebovaných při výrobě dovezeného zboží, které byly kupujícím dodány či poskytnuty zdarma nebo za sníženou cenu k použití při výrobě a prodeji k vývozu dováženého zboží. Byla-li částka uhrazena v korunách českých, uvede se v korunách českých; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v nečíslovaném odstavci za odstavcem 24 D.V.1/ D.V.1BIS.

Odstavec 14(d) D.V.1/D.V.1BIS

(34) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka vynaložených nákladů na techniku, vývoj, uměleckou práci, design, plány a nákresy potřebné k výrobě dováženého zboží a provedené jinde než v tuzemsku, které byly kupujícím dodány či poskytnuty zdarma nebo za sníženou cenu k použití při výrobě a prodeji k vývozu dováženého zboží. Byla-li částka uhrazena v korunách českých, uvede se v korunách českých; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v nečíslovaném odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1 BIS.

Odstavec 15 DV.1/DV.1BIS

(35) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka licenčních poplatků, týkajících se ohodnocovaného zboží, jejichž úhrada je podmínkou prodeje ohodnocovaného zboží a které musí platit kupující, ať již přímo nebo nepřímo, pokud tato cena není zahrnuta v ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena (viz též údaje v odstavci 9a) D.V.1). Byla-li částka uhrazena v korunách českých, uvede se v korunách českých; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v nečíslovaném odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 16 DV.1/DV.1BIS

(36) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka výnosů pozdějšího dalšího prodeje, postoupení nebo pozdějšího užití, které připadnou přímo nebo nepřímo prodávajícímu (viz též odstavec 9b) D.V.1). Byla-li částka uhrazena v korunách českých, uvede se v korunách českých; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v nečíslovaném odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 17 D.V.1/D.V.1BIS

(37) Do prvního řádku tohoto odstavce se uvádí místo, kde dovážené zboží vstupuje do tuzemska.

Odstavec 17(a) D.V.1/D.V.1BIS

(38) Do tohoto odstavce se uvádí částka nákladů na dopravu dováženého zboží až na místo, kde dovezené zboží vstupuje do tuzemska. Byla-li částka uhrazena v korunách českých, uvede se v korunách českých; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v nečíslovaném odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 17(b) D.V.1/D.V.1BIS

(39) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka nákladů za nakládání, vykládání a manipulaci s dovezeným zbožím až na místo, kde dováženého zboží vstupuje do tuzemska. Byla-li částka uhrazena v korunách českých, uvede se v korunách českých; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v nečíslovaném odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 17(c) D.V.1/D.V.1BIS

(40) Do tohoto odstavce se uvádí částka nákladů na pojištění dovezeného zboží až na místo, kde dováženého zboží vstupuje do tuzemska. Byla-li částka uhrazena v korunách českých, uvede se částka v korunách českých; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v nečíslovaném odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 18 D.V.1/D.V.1BIS

(41) Do tohoto odstavce se uvádí součet prvků uvedených v odstavcích 13 až 17 D.V.1/ D.V.1BIS.

Odstavec 19 D.V.1/D.V.1 BIS

(42) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka nákladů na dopravu dováženého zboží v tuzemsku (tuzemské dovozné). Byla-li částka uhrazena v korunách českých, uvede se v korunách českých; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v nečíslovaném odstavci za odstavcem 24 D.V.1/ D.V.1BIS.

Odstavec 20 D.V.1/D.V.1BIS

(43) Do tohoto odstavce se uvádí celková částka nákladů na konstrukci, postavení, montáž, údržbu nebo technickou pomoc po dovozu (v tuzemsku). Byla-li částka uhrazena v korunách českých, uvede se v korunách českých; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v nečíslovaném odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 21 DV.1/DV.1 BIS

44) Do tohoto odstavce se uvádějí jiné platby s uvedením jejich druhu, provedené kupujícím ať přímo nebo nepřímo prodávajícímu, které se za předpokladu, že jsou odlišeny od ceny skutečně placené nebo která má být za dovezené zboží zaplacena, nezapočítávají do celní hodnoty. Byla-li částka uhrazena v korunách českých, uvede se v korunách českých; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v nečíslovaném odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 22 D.V.1/D.V.1BIS

(45) Do tohoto odstavce se uvádějí cla a daně, které je třeba platit v tuzemsku při dovozu nebo prodeji zboží. Byla-li částka uhrazena v korunách českých, uvede se v korunách českých; byla-li částka uhrazena v zahraniční měně, uvede se její devizový přepočet v nečíslovaném odstavci za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 23 D.V.1/D.V.1BIS

(46) Do tohoto odstavce se uvádí v Kč součet prvků uvedených v odstavcích 19 až 22 D.V.1/D.V.1BIS.

Odstavec 24 D.V.1/D.V.1BIS

(47) Do tohoto odstavce se uvádí prohlášená hodnota v korunách českých, tj. výsledek součtu prvků uvedených v odstavcích 12 a 18 po odečtení částky uvedené v odstavci 23 D.V.1/D.V.1BIS.

Nečíslovaný odstavec za odstavcem 24 D.V.1/D.V.1BIS

(48) Do tohoto odstavce se uvádí odkaz na prvek uvedený v odstavcích 13 až 22 D.V.1/D.V.1 BIS pod nadpisem "K odstavci:", částka v zahraniční měně pod nadpisem "Částka:" a kurz devizového trhu pod nápisem "Kurz devizového trhu:".

(49) Do tohoto odstavce, je-li zde volný prostor, se dále uvádí

• a) rozvržení společných nákladů, které je třeba v rámci jedné zásilky různě zařadit,

• b) rozvržení účtované ceny zkompletovaného zboží a zboží v rozloženém stavu,

• c) připojené podklady (důkazy).

• d) s odkazem na odstavec D.V.1/D.V.1BIS se uvede správný údaj, namísto nesprávného (opravovaného) údaje uvedeného v příslušném odstavci D.V.1/D.V.1 BIS (viz odst. 5 této přílohy).

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 252/2002 Sb.

VZOR

DEKLARACE ÚDAJŮ O CELNÍ HODNOTĚ

[image omitted]

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 252/2002 Sb.

VZOR

DOPLŇKOVÝ LIST

[image omitted]

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 252/2002 Sb.

SEZNAM CELNÍCH LETIŠŤ A CELNÍCH PŘÍSTAVŮ, KDE JE UMÍSTĚN CELNÍ ÚŘAD

I. Celní letiště

Letiště Brno - Tuřany (Celní úřad Brno II.); letiště Karlovy Vary (Celní úřad Karlovy Vary); letiště Pardubice (Celní úřad Pardubice); letiště Ostrava - Mošnov (Celní úřad Nový Jičín); Letiště Praha - Ruzyně (Celní úřad Ruzyně - letiště Praha); letiště Liberec (Celní úřad Liberec); letiště Olomouc (Celní úřad Olomouc); letiště Vodochody (Celní úřad Mělník); letiště Benešov (CÚ Benešov); letiště Čáslav (CÚ Kutná Hora); letiště Kbely (Pobočka Ruzyně - cestovní styk Celního úřadu Ruzyně - letiště Praha); letiště Mnichovo Hradiště (Celní úřad Mladá Boleslav); letiště Hosín u Českých Budějovic (Celní úřad České Budějovice); letiště Hradec Králové (Celní úřad Hradec Králové); letiště Vysoké Mýto (Pobočka Vysoké Mýto Celního úřadu Ústí nad Orlicí); letiště Klatovy (Celní úřad Klatovy); letiště Líně (Celní úřad Plzeň I.); letiště České Budějovice (Celní úřad České Budějovice); letiště Holešov (Celní úřad Kroměříž); letiště Kunovice (Celní úřad Uherské Hradiště); letiště Otrokovice (Pobočka Otrokovice Celního úřadu Zlín); letiště Přerov (Celní úřad Přerov); letiště Náměšť nad Oslavou (Celní úřad Třebíč);

II. Celní přístavy

Říční přístav Hřensko (Pobočka Hřensko Celního úřadu Děčín).

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 252/2002 Sb.

VZOR

[image omitted]

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 252/2002 Sb.

VZOR

[image omitted]

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 252/2002 Sb.

VZOR

[image omitted]

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 252/2002 Sb.

VZOR

[image omitted]

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 252/2002 Sb.

VZOR

LOŽNÝ LIST

[image omitted]

Příloha č. 21 k vyhlášce č. 252/2002 Sb.

ÚDAJE POTŘEBNÉ K CELNÍMU PROHLÁŠENÍ A ZPŮSOB JEJICH UVÁDĚNÍ V TISKOPISECH DEKLARACE A DOPLŇKOVÉ DEKLARACE

I. VYKAZOVÁNÍ ÚDAJŮ V PÍSEMNÉM CELNÍM PROHLÁŠENÍ PODLE § 33 ODST. 2 VYHLÁŠKY

(1) Použití tiskopisů Deklarace a Doplňkové deklarace v sadách složených z listů označených čísly 1/6, 2/7, 3/8 nebo 4/5 je shodné s použitím tiskopisů Deklarace a Doplňkové deklarace v sadách složených z listů označených čísly 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 nebo 8 za předpokladu, že deklarant nebo hlavní povinný upraví číselné označení jednotlivých listů způsobem stanoveným v § 34 odst. 3.

(2) Je-li jako součást celního prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu použit Ložný list, uvádí hlavní povinný do Ložného listu

• a) do horní části orámovaného prostoru vpravo nahoře

• 1. v národním tranzitu údaj z pravé části odstavce 1 Deklarace a za lomítko pořadové číslo příslušného listu,

• 1. ve společném tranzitu kód „T1“, „T2“ nebo „T2F“ jako označení celního statutu deklarovaného zboží ve smyslu § 139c odst. 1 zákona a § 46 této vyhlášky a za lomítko pořadové číslo příslušného listu; v jednom Ložném listu lze deklarovat pouze zboží jehož celní statut je označen buď kódem „T1“ nebo kódem „T2“ nebo kódem „T2F“,

• b) do sloupce označeného „Poř. číslo“ pořadové číslo příslušné položky deklarovaného zboží,

• c) do sloupce „Značky, čísla a druh nákladových kusů, označení zboží“ údaje uváděné do odstavců 31, 33 a 44 Deklarace,

• d) do sloupce „Země odeslání/vývozu“ údaje uváděné do odstavce 15 Deklarace,

• e) do sloupce „Hrubá hmotnost“ údaj uváděný do odstavce 35 Deklarace; je-li při společném tranzitu uveden kód „T“ v pravé části odstavce 1 Deklarace, uvádí se hrubá hmotnost ke každé položce zboží, v ostatních případech pouze k první deklarované položce zboží za celou zásilku,

• f) pod nadpis „Potvrzení (podpis):“ podpis oprávněné osoby, která podepisuje odstavec 50 Deklarace.

Poslední uvedenou položku zboží hlavní povinný vodorovně podtrhne a zbývající prostor proškrtne.

(3) Použije-li hlavní povinný Ložný list, proškrtává v Deklaraci odstavce 15, 33, 35, 38 a případně 44 a do odstavce 31 neuvádí žádné údaje. Je-li však ve společném tranzitu v pravé části odstavce 1 Deklarace, ke které se přikládají Ložné listy, uveden kód „T“ uvádí se do odstavce 31 Deklarace pořadová čísla všech přiložených Ložných listů s označením „T1“, „T2“ nebo „T2F“ a současně se proškrtává i odstavec 32 Deklarace.

(4) Sloupec „Místo pro úřední záznamy“ a dolní část orámovaného prostoru vpravo nahoře v Ložném listu jsou určeny pro poznámky celních orgánů. Do dolní části orámovaného prostoru vpravo nahoře uvádí pověřený zaměstnanec celního úřadu evidenční číslo z odstavce C Deklarace a otisk služebního razítka. Využití i oběh Ložného listu je totožný s využitím a oběhem Deklarace, se kterou je předkládán a jejíž přílohu tvoří.

Uvádění údajů do odstavce 1 Deklarace a Doplňkové deklarace

(5) Při dovozu se do tohoto odstavce uvádí

• a) do levé části kód

„EU“- při dovozech, kdy bylo zboží odesláno z Evropské unie, členského státu Evropského sdružení volného obchodu, Maďarské republiky, Polské republiky nebo Slovenské republiky, nebo