Vyhláška o formulářových podáních pro daně z příjmů

Fyzická osoba oprávněná k podpisu (je-li daňový subjekt či podepisující osoba právnickou osobou) s uvedením vztahu k právnické osobě (např. jednatel, pověřený pracovník atd.): tyto údaje budou vyplňovány pouze v případech, kdy je podání podáváno právnickou osobou, včetně případů, kdy je právnická osoba v postavení podepisující osoby odlišné od daňového subjektu.

Otisk razítka (uvádí se pouze v listinné podobě tohoto formuláře): lze připojit otisk razítka.

Vlastnoruční podpis daňového subjektu / Osoby oprávněné k podpisu (uvádí se pouze v listinné podobě tohoto formuláře): podání bude opatřeno vlastnoručním podpisem buď přímo daňovým subjektem – fyzickou osobou činící podání sama za sebe, nebo fyzickou osobou oprávněnou podepsat podání za daňový subjekt – právnickou osobu. V případě podání v elektronické podobě se vlastnoruční podpis nahradí příslušným způsobem autorizace podání (např. identitou občana, uznávaným elektronickým podpisem apod.).

Je-li podepisující osobou fyzická osoba odlišná od daňového subjektu, podání podepisuje tato fyzická osoba; je-li podepisující osobou právnická osoba odlišná od daňového subjektu, podání podepisuje fyzická osoba oprávněná jednat jménem právnické osoby.

Jsou-li v tomto formulářovém podání požadovány údaje, jejichž obsah nebo forma jsou stanoveny jiným právním předpisem, uvádějí se tyto údaje s tímto obsahem a v této formě, není-li stanoveno jinak.

POKYNY

25 5466/A MFin 5466/A

Zdaňovací období (část zdaňovacího období) uveďte ve tvaru DDMMRRRR.

V příloze uveďte všechny opravy, které byly v souladu s ustanovením § 38d zákona provedeny do dne podání Vyúčtování za příslušné zdaňovací období a týkaly se oprav chyb ve srážení daně běžného roku zdaňovacího období. Opravy předcházejících roků je nutné provést formou dodatečného vyúčtování k příslušnému zdaňovacímu období. V případě nedostatku místa uveďte další opravy na volný list papíru ve stejném členění.

Ke sloupci 1: Uveďte období, tj. měsíc a rok sražení, v němž byla původně daň sražena chybně.

Ke sloupci 2: Uveďte měsíc a rok opravy podle § 38d zákona.

Ke sloupci 3: Uveďte datum dodatečné srážky poplatníkovi.

Ke sloupci 4: Uveďte datum vrácení přeplatku nesprávně sražené vyšší daně poplatníkovi.

Ke sloupci 5: Uveďte částku, která je rovna hodnotě provedené opravy. Se znaménkem minus uveďte částku vráceného přeplatku nesprávně sražené vyšší daně.

Příloha č. 5

POKYNY k vyplnění přiznání k dani z příjmů právnických osob

25 5404/1 MFin 5404/1

Všeobecně

1) Poplatníky daně z příjmů právnických osob (dále v těchto pokynech jen „daň“) jsou právnické osoby, organizační složky státu, fondy penzijních společností, podílové fondy a podfondy investičního fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, fond ve správě Garančního systému finančního trhu podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, svěřenské fondy podle občanského zákoníku a jednotky, které jsou podle právního řádu státu, podle kterého jsou založeny nebo zřízeny, poplatníkem (§ 17 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále v těchto pokynech jen „zákon“). Poplatník je povinen po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části, anebo období, za které se podává daňové přiznání a vyměřuje se daň, podat daňové přiznání, a to i v případě, že vykáže základ daně ve výši nula nebo vykáže daňovou ztrátu. Přiznání se předkládá územnímu pracovišti místně příslušného finančního úřadu, kde je umístěn spis daňového subjektu k dani z příjmů právnických osob (§ 13 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o Finanční správě České republiky“). Veřejně prospěšný poplatník (§ 17a zákona) nemá povinnost podat daňové přiznání, pokud má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené (§ 19 a § 19b zákona) nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 zákona), a nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 8 zákona. Dále se tato povinnost nevztahuje na společenství vlastníků jednotek, pokud má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně; tím však není dotčena jejich povinnost podat daňové přiznání, pokud je k tomu podle § 135 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“ nebo „DŘ“), vyzve správce daně. Povinnost podat daňové přiznání nemá též zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace za období od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku a veřejná obchodní společnost.

2) Daňové tvrzení (řádné, dodatečné, opravné daňové přiznání) včetně příloh, které jsou jeho součástí, jsou pro účely správy daní formulářovým podáním (§ 72 odst. 1 DŘ).

Daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání anebo opravné daňové přiznání, lze podat pouze v listinné podobě na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na obdobném tištěném výstupu, , nebo elektronicky s využitím dálkového přístupu ve stanoveném formátu a požadované datové struktuře. V elektronické podobě je tiskopis daňového přiznání k dispozici na webových stránkách Finanční správy České republiky https://www.financnisprava.cz v nabídce Daňové tiskopisy nebo na adrese www.mojedane.cz

Daňové přiznání, včetně jeho příloh, lze dle § 71 odst. 1 DŘ podat i elektronicky, a to pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, s využitím přístupu se zaručenou identitou, nebo prostřednictvím daňové informační schránky. Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, jaká podání lze učinit výše uvedeným způsobem podle § 71 odst. 1 písm. b), c) nebo d) DŘ.

Účinky podání učiněného elektronicky má rovněž úkon učiněný vůči správci daně za použití jiné datové zprávy, než podle § 71 odst. 1 DŘ, pokud je toto podání do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 DŘ. Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, která se zřizuje ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen formulářové podání učinit pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, a to datovou zprávou odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 DŘ. Přílohou daňového přiznání poplatníků, kteří vedou účetnictví, je účetní závěrka podle § 18 odst. 1 a 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“); uspořádání a obsahové vymezení položek rozvahy (bilance), výkazu zisku a ztráty a obsahové vymezení přílohy stanoví příslušné vyhlášky, kterými se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví. Poplatníci, účetní jednotky, které použijí pro účtování a sestavování účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy (§ 19a zákona o účetnictví), přikládají k daňovému přiznání účetní závěrku sestavenou podle Mezinárodních účetních standardů.

Poplatníci, účetní jednotky vymezené v § 1f zákona o účetnictví, kteří mohou vést jednoduché účetnictví podle § 13b zákona o účetnictví, přikládají přehledy podle §13b odst. 3 zákona o účetnictví, jejichž označení a obsahové vymezení je stanoveno přílohou č. 1 a přílohou č. 2 k vyhlášce č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví.

3) Zdaňovacím obdobím podle § 21a zákona je:

• a) kalendářní rok

• b) hospodářský rok,

• c) období od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace nebo převodu jmění na společníka do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými,

• d) účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců.

Daňové přiznání

4) Daňové přiznání se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období (§ 136 odst. 1 DŘ, ve spojení s § 38m odst. 2 zákona). Lhůta pro podání daňového přiznání podle § 136 odst. 1 DŘ se prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňový subjekt má zákonem^1 uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce (§ 136 odst. 2 DŘ). Připadne-li poslední den lhůty pro podání daňového přiznání na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem této lhůty nejblíže následující pracovní den (§ 33 odst. 4 DŘ).

5) Správce daně může na žádost poplatníka nebo z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až o tři měsíce. Pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost poplatníka v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na deset měsíců po uplynutí zdaňovacího období (§ 36 odst. 4 DŘ). Žádá-li daňový subjekt o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání podle § 36 DŘ a současně hodlá využít prodloužení této lhůty podle § 136 odst. 2 písm. a), nebo písm. b) bodu 2 DŘ uvede v žádosti tuto skutečnost, jinak se při posouzení žádosti o prodloužení lhůty zohlední délka lhůty podle § 136 odst. 1 DŘ. Uvede-li daňový subjekt v žádosti o prodloužení lhůty, že hodlá využít prodloužení lhůty podle § 136 odst. 2 DŘ, a následně nedodrží podmínky pro toto prodloužení, nárok na prodloužení lhůty podle § 36 DŘ zaniká (§ 136 odst. 6 DŘ).

6) Na poplatníky registrované k dani z příjmů právnických osob, kterým k této dani ve zdaňovacím období nevznikla daňová povinnost, se nevztahuje povinnost podle § 136 odst. 5 DŘ, tj. sdělit tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání, a to s ohledem na ustanovení § 4 DŘ, podle něhož se tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení použijí, neupravuje-li jiný zákon správu daní jinak. Zákon v § 38m odst. 1 stanoví poplatníkům daně z příjmů právnických osob povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Výjimky z této povinnosti stanoví zákon v § 38mb a současně pak v § 38mc vyjímá veřejně prospěšné poplatníky a společenství vlastníků jednotek z oznamovací povinnosti, pokud jim nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani z příjmů právnických osob.

7) Při zrušení právnické osoby bez likvidace je její právní nástupce povinen podat do 30 dnů ode dne jejího zániku daňové přiznání za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jejího zániku (§ 240a DŘ). Při zániku právnické osoby při přeměně nemá povinnost podat daňové přiznání podle § 240a DŘ zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace za období od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku (§ 38mb písm. d) zákona).

8) Dojde-li ke zrušení právnické osoby s likvidací, trvá povinnost podávat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání až do dne zániku poplatníka (§ 240c odst. 1 DŘ), a to v zákonných lhůtách pro podání daňového přiznání za zdaňovací období (§ 136 odst. 1 nebo 2 DŘ).

9) Za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem vstupu do likvidace, je poplatník povinen podat daňové přiznání do 30 dnů ode dne vstupu do likvidace (§ 240c odst. 2 DŘ).

10) Do 15 dnů ode dne zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku je poplatník povinen podat daňové přiznání za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem zpracování tohoto návrhu; tuto lhůtu nelze prodloužit (§ 240c odst. 3 DŘ).

11) Dojde-li k převodu poslední části privatizovaného majetku státního podniku na orgán, jemuž přísluší s tímto privatizovaným majetkem hospodařit, je státní podnik povinen podat daňové přiznání do 30 dnů ode dne tohoto převodu, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem převodu; tuto lhůtu nelze prodloužit (§ 240d DŘ).

12) Dojde-li k ukončení správy svěřenského fondu, trvá povinnost svěřenského správce podávat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání až do dne zániku svěřenského fondu (§ 240e odst. 1 DŘ), a to v zákonných lhůtách pro podání za zdaňovací období (§ 136 odst. 1 nebo 2 DŘ).

13) Do 15 dnů ode dne ukončení správy svěřenského fondu, je svěřenský správce povinen podat daňové přiznání za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem tohoto ukončení (§ 240e odst. 2 DŘ).

14) Do 15 dnů ode dne zániku svěřenského fondu, je svěřenský správce povinen podat daňové přiznání za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem zániku (§ 240e odst. 3 DŘ).

15) Při insolvenčním řízení^2 je daňový subjekt povinen podat nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku daňové přiznání za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou dosud nebylo přiznání podáno; tuto lhůtu nelze prodloužit. Zjistí-li insolvenční správce nedostatečnost podkladů, pro kterou nelze povinnost podat daňové přiznání splnit, tato povinnost mu zaniká; insolvenční správce o tom ve stejné lhůtě vyrozumí správce daně a poskytne mu nezbytnou součinnost ke stanovení daně podle pomůcek (§ 244 odst. 1 DŘ).

16) Daňové přiznání se podává i v průběhu insolvenčního řízení (§ 244 odst. 2 DŘ), a to za období ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku do konce zdaňovacího období, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno, a v dalším průběhu řízení o úpadku, za každé ukončené období shodné se zdaňovacím obdobím kalendářního roku nebo hospodářského roku, a to v zákonných lhůtách pro podání daňového přiznání za zdaňovací období (§ 136 odst. 1 nebo 2 DŘ).

17) Daňový subjekt je povinen zpracovat daňové přiznání též ke dni předložení konečné zprávy, a to za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo dosud přiznání podáno, a tvrzenou daň zahrnout do příslušného dokumentu (§ 244 odst. 3 DŘ), a podat je do 15 dnů ode dne, ke kterému mělo dojít k jeho zpracování (§ 244 odst. 4 DŘ).

18) Ve lhůtách podle bodů 7, 9 až 11, 13 až 15 a bodu 17 vzniká povinnost podat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, které nebylo dosud podáno za předcházející zdaňovací období, jestliže původní lhůta pro jeho podání dosud neuplynula (§ 245 DŘ). Pro účely posouzení podmínky neuplynutí lhůty pro podání daňového přizná za předcházející zdaňovací období činí lhůta pro podání daňového přiznání 6 měsíců po uplynutí tohoto zdaňovacího období (§ 245 odst. 2 DŘ).

19) Daňové přiznání se dále podává také za období

– předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku, a to nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá

– u obchodní korporace den rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace o fúzi, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporace, pokud je tento den dnem pozdějším rozhodnému dni fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení, není-li rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku (§ 38ma odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) zákona), nebo

– den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává, pokud není podle písmene a) stanoven jiný den (§ 38ma odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. b) zákona),

– předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní korporaci a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, a to nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává (§ 38ma odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) zákona),

– předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, anebo předcházející změně ve vymezení hospodářského roku, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, pokud je kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, a to nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává (§ 38ma odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. b),

– předcházející dni, od kterého poplatník změnil daňové rezidenství z České republiky do zahraničí, nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno, a to nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává (§ 38ma odst. 1 písm. d) a odst. 2 písm. b) zákona),

– od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku za zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporaci nebo za její část, u které je právním nástupcem poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem a který nemá ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku stálou provozovnu na území České republiky, a to nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává (§ 38ma odst. 1 písm. (e) a odst. 2 písm. b) zákona),

– předcházející dni zápisu přeměny obchodní společnosti do obchodního rejstříku přejímajícím společníkem za zanikajícího poplatníka, který je obchodní společností, jedná-li se o převod jmění obchodní společnosti na společníka, který je fyzickou osobou, a nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno, a to nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává (§ 38ma odst. 1 písm. f) a odst. 2 písm. b) zákona),

20) Poplatník je povinen v daňovém přiznání sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně (§ 135 odst. 2 DŘ). Daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání daňového přiznání (§ 135 odst. 3 DŘ).

21) Skutečnosti rozhodné pro vyměření daně se posuzují pro každé zdaňovací období zvlášť (§ 134 odst. 2 DŘ).

22) Nebude-li podáno daňové přiznání, vyzve správce daně poplatníka k jeho podání a stanoví mu náhradní lhůtu. Nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může správce daně vyměřit daň podle pomůcek nebo předpokládat, že poplatník tvrdil v daňovém přiznání daň ve výši 0 Kč (§ 145 odst. 1 DŘ).

Dodatečné daňové přiznání

23) Zjistí-li poplatník, že jeho daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečně daňové přiznání a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit (§ 141 odst. 1 a 7 DŘ). V dodatečném daňovém přiznání poplatník uvede rozdíl oproti poslední známé dani a den jeho zjištění (§ 141 odst. 5 DŘ). V dodatečném daňovém přiznání lze uplatnit vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 zákona a položek snižujících základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 zákona. Poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání též při zjištění, že jeho daňová ztráta má být nižší než poslední známá daňová ztráta, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil (§ 38n odst. 2 zákona, ve spojení s § 141 odst. 1 DŘ). V dodatečném daňovém přiznání poplatník uvede rozdíl oproti poslední známé daňové ztrátě a den jeho zjištění (§ 141 odst. 5 DŘ).

24) Poplatník je oprávněn podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže daň byla pravomocně stanovena v nesprávné výši, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil (§ 141 odst. 2 DŘ). V dodatečném daňovém přiznání poplatník uvede rozdíl oproti poslední známé dani, den jeho zjištění a důvody pro jeho podání (§ 141 odst. 5 DŘ).

Za stejných podmínek je poplatník oprávněn podat dodatečné daňové přiznání též při zjištění, že jeho daňová ztráta má být vyšší než poslední známá daňová ztráta (§ 38n odst. 2 zákona, ve spojení s § 141 odst. 2 DŘ).

Dodatečné přiznání na daň nižší než poslední známá daň nebo na daňovou ztrátu vyšší, než poslední známá daňová ztráta není přípustné, pokud některé z rozhodnutí, z něhož vyplývá poslední známá daň, bylo učiněno podle pomůcek nebo vydáno na základě sjednání daně (§ 141 odst. 3 DŘ).

25) Poplatník je oprávněn podat též dodatečné daňové přiznání, kterým se nemění poslední známá daň nebo poslední známá daňová ztráta, ale pouze údaje jím dříve tvrzené, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém změny údajů zjistil (§ 141 odst. 4 DŘ). V dodatečném daňovém přiznání poplatník uvede důvody pro jeho podání a den zjištění změn v údajích jím dříve tvrzených (§ 141 odst. 5 DŘ).

26) Lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání podle § 141 odst. 1 DŘ věty první neběží po dobu, kdy není přípustné podat dodatečné daňové přiznání (§ 141 odst. 6 DŘ).

27) Podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání v průběhu vyměřovacího nebo doměřovacího řízení či v průběhu řízení o mimořádném opravném prostředku nebo dozorčím prostředku proti rozhodnutí o stanovení daně, není přípustné a nezahajuje další řízení. Údaje uvedené v takto podaném daňovém tvrzení se využijí při stanovení daně, pokud to stav řízení umožňuje (§ 145a DŘ).

28) Poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání též na další daňovou povinnost, pokud mu vznikne po dni zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku. Tato daňová povinnost se považuje za daňovou povinnost vzniklou do dne zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku (§ 240c odst. 4 DŘ).

Dodatečné daňové přiznání se podává na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí, v jehož záhlaví (položka 03) bude označeno jako „dodatečné“. Současně se u položky 03 uvede den, kdy byly zjištěny důvody zakládající povinnost nebo právo podat dodatečné daňové přiznání.

Údaje v příslušných řádcích II. oddílu se vyplní v celkových částkách, nikoli pouze rozdíly oproti původním částkám měněných údajů. Rozdíly proti poslední známé dani nebo poslední známé daňové ztrátě se v dodatečném daňovém přiznání vyznačí pouze ve IV. oddílu, a to podle dílčího pokynu k jeho vyplnění.

29) Pokud lze důvodně předpokládat, že bude daň doměřena, může správce daně vyzvat poplatníka k podání dodatečného daňového přiznání a stanovit mu náhradní lhůtu. Nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může správce daně doměřit daň podle pomůcek (§ 145 odst. 2 DŘ).

Opravná daňová přiznání

30) Před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání může poplatník nahradit již podané daňové přiznání opravným daňovým přiznáním (§ 138 odst. 1 DŘ). Daňové přiznání podané po uplynutí tříměsíční lhůty podle § 136 odst. 1 DŘ lze nahradit opravným daňovým přiznáním pouze, jsou-li obě tato daňová přiznání podána elektronicky v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 písm. a) DŘ, nebo jsou-li podána poradcem v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 písm. b) bodu 2 DŘ, nebo ve lhůtě, která byla prodloužena pouze podle § 36 DŘ (§ 138 odst. 3 DŘ). V řízení se dále postupuje podle opravného daňového přiznání a k předchozímu daňovému přiznání se nepřihlíží. Takto lze nahradit i dodatečná daňová přiznání nebo již podaná opravná daňová přiznání (§ 138 odst. 2 DŘ). Údaje v příslušných řádcích II. oddílu se v opravném daňovém přiznání vyplní v celkových částkách, nikoli pouze v částkách rozdílů oproti původním částkám měněných údajů.

Daňové nedoplatky, úrok z prodlení a penále

31) Nedoplatek je částka daně, která není uhrazena, a již uplynul den splatnosti této daně (§ 153 odst. 1 DŘ).

32) Základem pro výpočet úroku z prodlení je splatná daň, která nebyla uhrazena. Úrok z prodlení vzniká od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby. Stanovení náhradního dne splatnosti daně nemá vliv na určení doby, po kterou vzniká úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku (§ 252 DŘ). Úrok z prodlení u záloh vzniká do dne splatnosti zálohované daně (§ 251b odst. 4 DŘ).

33) Úrok z prodlení se nepředepíše a poplatníkovi nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu za jedno zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, částku 1 000 Kč (§ 251a odst. 2 DŘ).

34) Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši 20 %, je-li daň zvyšována, nebo 1 %, je-li snižována daňová ztráta.

Penále je splatné do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru, nejdříve však ke stejnému dni jako stanovená daň, ze které se toto penále vypočte (§ 251 odst. 3 DŘ). Pro účely výpočtu penále se vychází z částky daně tak, jak by byla stanovena oproti poslední známé dani, pokud by nebyly v rámci postupu vedoucího k doměření této daně z moci úřední dodatečně uplatněny vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 zákona (§ 38p zákona). Povinnost uhradit penále nevzniká z dané dodatečně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání, na jehož základě došlo k doměření daně. To neplatí, pokud toto dodatečné daňové přiznání nebylo přípustné (§ 251 odst. 4 DŘ).

Pokuta za opožděné tvrzení daně

35) Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši

0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,

0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty (§ 250 odst. 1 DŘ).

Maximální výše pokuty nesmí být vyšší než 300 000 Kč (§ 250 odst. 5 DŘ). Základem pro výpočet pokuty je výše daně nebo daňové ztráty stanovená ve vyměřovacím nebo doměřovacím řízení, která souvisejí s opožděně podaným daňovým přiznáním nebo dodatečným daňovým přiznáním. Pokud by takto vypočtená částka pokuty byla nižší než 1 000 Kč, nepředepíše se a poplatníkovi nevzniká povinnost ji uhradit (§ 250 odst. 3 DŘ). Nepodá-li však poplatník daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato přiznání trvá, použije se při výpočtu částky pokuty podle § 250 odst. 1 DŘ stanovená horní hranice; výše pokuty v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč (§ 250 odst. 4 DŘ).

Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru, kterým správce daně rozhodne o povinnosti platit pokutu za opožděné tvrzení daně (§ 250 odst. 6 DŘ).