Legalize
Legalize / Česká republika / Vyhláška

Vyhláška o formulářových podáních pro daně z příjmů

Typ Vyhláška
Publikace 2025-10-08
Naposledy aktualizováno 2026-01-01
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
článků 8
Historie novel JSON API

Výše pokuty je poloviční, pokud poplatník podá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí nebo možnost lhůty pro jeho podání a v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení (§ 250 odst. 7 DŘ).

^1 Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů

^2 Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tiskopis Přiznání k dani z příjmů právnických osob

Tiskopis je členěn do pěti oddílů (I–V).

Nedílnou součástí tiskopisu je Příloha č. 1 II. oddílu (dále jen "Příloha").

Nedílnou součástí tiskopisu přiznání je též Samostatná příloha k tabulce I Přílohy č. 1 II. oddílu, Příloha č. 2 II. oddílu, Samostatná příloha k řádku 5 tabulky H Přílohy č. 1 II. oddílu, Samostatná příloha k položce 12 I. oddílu, Příloha č. 3 II. oddílu, Samostatná příloha k tabulce V. Přílohy č. 3 II. oddílu, Samostatná příloha k ř. 319 II. oddílu a Žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku, pokud povinnost, nebo možnost k jejich vyplnění vyplývá z následující části těchto pokynů.

Tiskopis pro přiznání k dani (dále jen „tiskopis“) použijí i poplatníci, kteří jsou daňovými nerezidenty (§ 17 odst. 4 zákona), jestliže jim plynou příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně umístěné na území ČR.

Jsou-li v tomto formulářovém podání požadovány údaje, jejichž obsah nebo forma jsou stanoveny jiným právním předpisem, uvádějí se tyto údaje s tímto obsahem a v této formě, není-li stanoveno jinak.

Částky v jednotlivých položkách a v přílohách tiskopisu se uvádějí v české měně zaokrouhlené na celé koruny, pokud v náplni příslušné položky není uvedeno jinak.

Přepočet cizí měny na českou měnu jedná-li se o položku pro výpočet daně, o které se neúčtuje provádí poplatník kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání (§ 38 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona). Poplatník, jehož měnou účetnictví je cizí měna provede přepočet položky pro výpočet daně, o které se účtuje, která se uvádí v daňovém přiznání, na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání (§ 38 odst. 8 písm. b) zákona).

Kurzem pro přepočet daně se pro účely daní z příjmů rozumí kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou (§ 38 odst. 5 zákona).

Majetek, dluhy, rezervy vytvářené pro daňové účely a jiné položky, jejichž způsob tvorby nebo uplatnění je upraven zákonem upravujícím daně z příjmů, evidují v měně účetnictví (§ 38ba odst. 1 zákona).

Kritérium uvedené v české měně v zákoně, v jiném právním předpisu nebo v rozhodnutí orgánu veřejné moci, které se posuzuje pro účely daní z příjmů a vztahuje se k položce pro výpočet daně, o které se účtuje, nebo k majetku, dluhu, rezervě vytvářené pro daňové účely nebo jiné položce evidované v měně účetnictví, se v případě, že je měnou účetnictví poplatníka cizí měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem pro přepočet daně pro poslední den bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Takto přepočtená částka se zaokrouhluje na celá čísla, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé tisícikoruny, v ostatních případech se nezaokrouhluje (§ 38bb zákona).

Výše zákonem definované přenositelné daňové položky (§ 38bc odst. 1 zákona), která vznikla ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých byla měnou účetnictví cizím měna, odpovídá pro účely jejího uplatnění nebo jiného zohlednění v jiném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, než ve kterých vznikla, výši této přenositelné daňové položky v měně účetnictví ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých tato položka vznikla, přepočtené na českou měnu kurzem pro přepočet daně poslední den tohoto období (§ 38bc odst. 2 zákona).

Záhlaví tiskopisu

V editovatelném poli s označením Finančnímu úřadu pro / Specializovanému finančnímu úřadu doplní poplatník zbývající část oficiálního názvu svého místně příslušného finančního úřadu (např. – pro hlavní město Prahu – pro Jihočeský kraj, apod.). Bude-li poplatník vybraným subjektem podle § 11 odst. 2 zákona o Finanční správě České republiky, doplní údaj slovy Specializovanému finančnímu úřadu.

V editovatelném poli Územní pracoviště v, ve, pro bude uvedeno územní pracoviště, kde je umístěn spis daňového subjektu k dani z příjmů právnických osob (§ 13 zákona o Finanční správě České republiky).

Dále bude v předtištěných polích záhlaví uveden počet příloh II. oddílu a počet zvláštních a samostatných příloh. Zvláštní přílohy, které rozvádějí věcnou náplň vykázané částky, nebo její propočet, a jejichž forma není předepsána, musí být označeny otiskem razítka poplatníka, včetně podpisu oprávněné osoby, a musí na nich být uvedeno DIČ poplatníka.

01 Daňové identifikační číslo – za předtištěným kódem CZ se uvede kmenová část přiděleného DIČ (§ 130 odst. 1 DŘ).

02 Identifikační číslo – bude uvedeno přidělené identifikační číslo (ve smyslu zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů). Podílové fondy, podfondy investičních fondů podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy a fondy penzijní společnosti tento údaj nevyplňují.

03 Daňové přiznání – přeškrtnutím nehodících se možností vyznačte, zda se jedná o řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, či opravné daňové přiznání, kterým je možno před uplynutím zákonných lhůt pro podání daňového přiznání nahradit řádné nebo dodatečné anebo již podané opravné daňové přiznání.

Při podání opravného daňového přiznání zůstane nepřeškrtnuto též označení daňového přiznání, které je jím nahrazováno, např. u opravného daňového přiznání nahrazujícího dodatečné daňové přiznání zůstanou nepřeškrtnuta označení „dodatečné“ a „opravné“, tzn. že přeškrtnuto bude pouze označení „řádné“. V případě opravného daňového přiznání nahrazujícího předchozí opravné daňové přiznání bude použita kombinace nepřeškrtnutého označení „opravné“ a nepřeškrtnutého označení výchozího daňového přiznání, které bylo předchozím opravným daňovým přiznáním nahrazováno, např. u opravného daňového přiznání nahrazujícího opravné daňové přiznání nahrazující řádné daňové přiznání, zůstanou nepřeškrtnuta označení „řádné“ a „opravné“, a přeškrtnuto bude pouze označení „dodatečné“.

U dodatečného daňového přiznání se uvede den, kdy byly zjištěny důvody k jeho podání. V případech dodatečného daňového přiznání podávaného podle § 38u zákona se uvede den, kdy byl dar vydán zpět nebo byla zaplacena jeho obvyklá cena. Při podávání dodatečného daňového přiznání podle § 141 odst. 2 nebo 4 daňového řádu anebo § 38u zákona, budou na zvláštní příloze uvedeny důvody pro jeho podání.

04 Kód rozlišení typu přiznání – vyplňte s použitím těchto symbolů:

– první místo zleva označující typ poplatníka

0 – nositel příslibu investiční pobídky ve formě slevy na dani podle § 35b zákona

9 – nositel příslibu investiční pobídky ve formě slevy na dani podle § 35a zákona 8 – nositel příslibu investiční pobídky v daňové oblasti podle usnesení vlády

7 – poplatník, který byl po část zdaňovacího období základním investičním fondem (§ 20a zákona)

6 – instituce penzijního pojištění nebo penzijní společnost, vč. fondů penzijní společnosti (§ 17 odst. 1 písm. e) zákona)

5 – investiční společnost, vč. obhospodařovaných podílových fondů

4 – investiční fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy vyjma podílových fondů

3 – veřejně prospěšný poplatník (§ 17a zákona)

2 – daňový nerezident (§ 17 odst. 4 zákona)

1 – ostatní

– druhé místo zleva označující typ daňového přiznání

A – daňové přiznání za zdaňovací období (§ 21a zákona) nebo daňové přiznání nespadající do typů uvedených pod symboly B až T

B – daňové přiznání při vstupu do likvidace

C – daňové přiznání v průběhu likvidace

D – daňové přiznání za uplynulou část zdaňovacího období předcházející dni zániku subjektu při zrušení bez provedení likvidace

G – daňové přiznání při ukončení činnosti v rámci privatizace v případě stanoveném zvláštním zákonem

H – daňové přiznání za období předcházející dni zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku

J – daňové přiznání za období předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace, zápisu přeměny obchodní společnosti do obchodního rejstříku přejímajícím společníkem, fyzickou osobou, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku

K – daňové přiznání za období předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní korporaci a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným či družstva na veřejnou obchodní společnost nebo na komanditní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno

L – daňové přiznání za období předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno; tento typ označení daňového přiznání se použije i tehdy, bude-li uvedené období delší než dvanáct měsíců

M – daňové přiznání za období počínající dnem vzniku poplatníka, bez ohledu na to, zda je toto období kratší nebo delší než dvanáct měsíců

O – daňové přiznání za období předcházející dni, od kterého poplatník změnil daňové rezidenství z České republiky do zahraničí, nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno

P – daňové přiznání ke dni nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku, bez ohledu na způsob jeho řešení

R – daňové přiznání v průběhu insolvenčního řízení, bez ohledu na způsob řešení úpadku

T – daňové přiznání ke dni předložení konečné zprávy

V – daňové přiznání při ukončení správy svěřenského fondu

Y – daňové přiznání v průběhu vypořádání majetku svěřenského fondu

Z – daňové za období předcházející dni zániku svěřenského fondu

Poznámka: Typ A daňového přiznání se použije též pro období od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku za zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporaci nebo za její část, u které je právním nástupcem poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem a který nemá ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku stálou provozovnu na území České republiky.

Typy daňových přiznání vážící se k přeměnám obchodních korporací se použijí též pro poplatníky, kteří nejsou obchodními korporacemi (§ 37e odst. 1 zákona).

Typy R a T se použijí též pro označení daňových přiznání za období, která následují po prohlášení konkursu podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

Upozornění: Pro označení daňových přiznání typů B, C, D, G, H, J, K, O, P, R, T, V, Y a Z se vyjmenovaná velká písmena abecedy použijí i tehdy, rozhodne-li se poplatník v postavení účetní jednotky pro možnost uplatnění postupu podle § 3 odst. 4 písm. c) a d) zákona o účetnictví, tzn. že bude podáváno daňové přiznání za účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců.

V případě připojení „krátkého účetního období“ v trvání nejvýše tří měsíců k účetnímu období kalendářního nebo hospodářského roku, je vhodné zvážit důsledky tohoto postupu z pohledu vlivu na stanovený základ daně (daňovou ztrátu), mj. v souvislosti s uplatňováním daňových odpisů hmotného a nehmotného majetku, popř. s omezeními při tvorbě daňových rezerv a opravných položek.

Základní investiční fond podle § 17b zákona – poplatník typu 4 uvede, zda je základním investičním fondem podle § 17b zákona.

Zdaňovací období – poplatníci podávající daňové přiznání typu A uvedou ve volném rámečku příslušné písmeno § 21a zákona. Poplatníci, kteří podávají daňová přiznání typu B až T, uvedou v tomto rámečku, s použitím odkazu na příslušné písmeno § 21a zákona, informaci o zdaňovacím období, do něhož spadal poslední den období, za které je podáváno daňové přiznání; bude-li některé z těchto období delší než dvanáct měsíců, uvede se odkaz na písm. d) § 21a zákona.

Příklady:

Údaj 04 – Kód rozlišení typu přiznání se vyplní takto:[image omitted] zdaňovací období podle § 21a písm. [image omitted]zákona

Údaj 04 – Kód rozlišení typu přiznání se vyplní takto: [image omitted] zdaňovací období podle § 21a písm. [image omitted] zákona

Údaj 04 – Kód rozlišení typu přiznání se vyplní takto: [image omitted] zdaňovací období podle § 21a písm. [image omitted] zákona

Údaj 04 – Kód rozlišení typu přiznání se vyplní takto: [image omitted] zdaňovací období podle § 21a písm. [image omitted] zákona

Údaj 04 – Kód rozlišení typu přiznání se vyplní takto: [image omitted] zdaňovací období podle § 21a písm. [image omitted] zákona

Údaj 04 – Kód rozlišení typu přiznání se vyplní takto: [image omitted] zdaňovací období podle § 21a písm. [image omitted] zákona

V označení tiskopisu se v předtištěných rámečcích uvede první a poslední den zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. Při elektronickém podání se v aplikaci pro Elektronická podání pro finanční správu ve vybraných případech typu daňového přiznání a zdaňovacího období podle § 21a písm. b) zákona uvede i datum počátku zdaňovacího období hospodářského roku, za které nebo za jehož část je podáváno daňové přiznání.

Například:

1) Společnost s ručením omezeným, jejíž účetní období se na základě oznámení správci daně mění z kalendářního roku na hospodářský rok

2) Akciová společnost, uplatňující zdaňovací období kalendářního roku, vstupuje dnem 26. března 2026 do likvidace a rozhodne se

a zdaňovací období od [image omitted] do [image omitted];

daňové přiznání se i v tomto případě podává ve lhůtě podle § 240c odst. 2 DŘ, tj. do 30 dnů ode dne vstupu do likvidace,

– kód rozlišení daňového přiznání [image omitted], zdaňovací období podle § 21a písm. [image omitted]

– zdaňovací období od [image omitted] do [image omitted]; a za část zdaňovacího období kalendářního roku 2026

– kód rozlišení daňového přiznání [image omitted], část zdaňovacího období podle § 21a písm. [image omitted]

– období, za které se podává daňové přiznání od [image omitted] do [image omitted], obě daňová přiznání ve lhůtě podle § 240c odst. 2 DŘ, tj. do 30 dnů ode dne vstupu do likvidace, neboť na daňové přiznání za kalendářní rok 2025 se vztahuje ustanovení § 245 DŘ o sjednocení lhůt.

3) Akciová společnost, uplatňující zdaňovací období kalendářního roku, která je na základě rozhodnutí, které nabylo účinnosti dne 28. února 2026, v úpadku, se rozhodne

– vyplní kód rozlišení daňového přiznání [image omitted],

– zdaňovací období podle § 21a písm. [image omitted]

a zdaňovací období od [image omitted] do [image omitted];

daňové přiznání se i v tomto případě podává ve lhůtě podle § 244 odst. 1 DŘ, tj. do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku,

– kód rozlišení daňového přiznání [image omitted], zdaňovací období podle § 21a písm. [image omitted]

– zdaňovací období od [image omitted] do [image omitted] a za část zdaňovacího období kalendářního roku 2026

– kód rozlišení daňového přiznání [image omitted], část zdaňovacího období podle § 21a písm. [image omitted]

– období, za které se podává daňové přiznání od [image omitted] do [image omitted];

obě daňová přiznání ve lhůtě podle § 244 odst. 1 DŘ, tj. do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku, neboť na daňové přiznání za kalendářní rok 2025 dopadá sjednocení lhůt podle § 245 DŘ.

4) Společnost s ručením omezeným, uplatňující zdaňovací období kalendářního roku, která nemá zákonnou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, ani jí daňové přiznání nepodává poradce, se zúčastní fúze sloučením s další společností s ručením omezeným. Rozhodný den fúze byl rozhodnutím společníků zúčastněných společností ze dne 15. února 2026 stanoven na 1. duben 2026. Společnost se rozhodla

– vyplní kód rozlišení daňového přiznání [image omitted], zdaňovací období podle § 21a písm. [image omitted]

– a zdaňovací období od [image omitted] do [image omitted];

daňové přiznání se v tomto případě podává ve lhůtě podle § 136 odst. 1 DŘ, tj. nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období (v případě podání daňového přiznání elektronicky po uplynutí této lhůty lze daňové přiznání podat v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 písm. a) DŘ)

– kód rozlišení daňového přiznání [image omitted], zdaňovací období podle § 21a písm. [image omitted]

– zdaňovací období od [image omitted] do [image omitted]; a za část zdaňovacího období kalendářního roku 2026

– kód rozlišení daňového přiznání [image omitted], část zdaňovacího období podle § 21a písm. [image omitted]

– období, za které se podává daňové přiznání od [image omitted] do [image omitted],

daňové přiznání za zdaňovací období kalendářního roku 2025 bude podáno ve lhůtě podle § 136 odst. 1 DŘ (v případě podání daňového přiznání elektronicky po uplynutí této lhůty lze daňové přiznání podat v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 písm. a) DŘ), daňové přiznání za období od 1. ledna 2026 do 31. března 2026 ve lhůtě podle § 38ma odst. 2 písm. b) zákona, tj. nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce do kterého spadá den předcházející rozhodnému dni fúze.

I. oddíl – údaje o poplatníkovi

05 Název poplatníka – uvede se obchodní firma právnické osoby zapsaná do veřejných rejstříků, včetně dodatku označujícího její právní formu, popřípadě též dovětku „v likvidaci“. II právnických osob, které se nezapisují do veřejných rejstříků, se uvede název, pod kterým byly založeny nebo zřízeny, a u ostatních subjektů název, pod nímž vystupují vůči třetím osobám. Pokud rozsah předtištěných políček položky 05 nestačí k zapsání celého názvu obchodní firmy nebo názvu poplatníka, uvede se pouze jejich zkrácený tvar s tím, že na zvláštní příloze se pak vyznačí celý název obchodní firmy, případně název poplatníka.

06 Sídlo – poplatník vyplní adresu sídla tak, jak byla zapsána do obchodního rejstříku nebo do jiného zákonem stanoveného rejstříku nebo adresu místa vedení. Dle § 17 odst. 3 zákona se sídlem rozumí i místo svého vedení (viz též Sdělení MF k problematice pojmů „místo vedení“ a „skutečný vlastník“, č. j. 251/122867/2000, vydáno ve FZ 1/2001), Údaj d) vyplňují pouze zahraniční právnické osoby (§ 3024 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), které pod písm. a), b), c) a d) uvedou svoji úplnou zahraniční adresu a na zvláštní příloze adresu (umístění) své organizační složky, popřípadě stálé provozovny, pokud není současně organizační složkou, a adresu svého zmocněnce pro doručování. Kód státu se vyplňuje podle Sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. prosince 2003 č. 489/2003 Sb. o vydání číselníku zemí (CZEM) v aktuálním znění (viz též Seznam kódů států na webové adrese https://www.financnisprava.cz, použije se pouze dvoumístný kód vymezený velkými písmeny abecedy). Údaj e) číslo telefonu je nepovinný údaj.

07 Kategorie účetní jednotky – poplatník uvede, do jaké kategorie účetní jednotky podle § 1b zákona o účetnictví je zařazen, a to s použitím uvedených kódů:

M – mikro účetní jednotka

L – malá účetní jednotka

S – střední účetní jednotka

V – velká účetní jednota.

Tento údaj není povinný pro poplatníky, kteří vedou jednoduché účetnictví. Pro zařazení do kategorie účetní jednotky podle § 1b zákona o účetnictví postupuje účetní jednotka podle § 1e zákona o účetnictví. V prvním účetním období po svém vzniku postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetní jednotky, u níž důvodně předpokládá, že splní její podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období. Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka překročí nebo přestane překračovat dvě hraniční hodnoty podle § 1b zákona o účetnictví, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky (§ 1e odst. 2 zákona o účetnictví).Účetní kritérium uvedené v zákoně o účetnictví v české měně se v případě, že měnou účetnictví účetní jednotky není česká měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k měně účetnictví pro poslední den bezprostředně předcházejícího účetního období.

08 Přiznání podal poradce – uvede se, zda daňové přiznání podává poradce (§ 29 odst. 2 DŘ) na základě plné moci k zastupování, pokud ano, je povinen na poslední straně tiskopisu vyplnit a podepsat předepsané údaje.

09 Zákonná povinnost sestavení účetní závěrky dle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie – uveďte, zda máte zákonnou povinnost sestavení účetní závěrky dle mezinárodních účetních standardů dle § 19a zákona o účetnictví

10 Zákonná povinnost ověření účetní závěrky auditorem – uveďte, zda máte zákonnou povinnost ověření účetní závěrky auditorem.

11 Účetní závěrka nebo přehledy o majetku a závazcích a o příjmech a výdajích, přiloženy – poplatníci, kteří vedou účetnictví, přikládají k daňovému přiznání účetní závěrku v rozsahu vymezeném v § 18 odst. 1 a 2 zákona o účetnictví, a to v měně účetnictví, kterou může podle § 24a zákona o účetnictví být česká měna (CZK), euro (EUR), americký dolar (USD), nebo britská libra (GBP), pokud je funkční měnou účetní jednotky; poplatníci, účetní jednotky uvedené v § 19a zákona o účetnictví, účetní závěrku sestavenou podle Mezinárodních účetních standardů.

Při elektronickém podání daňového přiznání se účetní závěrkou poplatníků, účetních jednotek, které nejsou povinny používat pro účtování a sestavování účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy, rozumí elektronické přílohy Rozvaha a Výkaz zisku a ztráty, popřípadě Přehled o změnách vlastního kapitálu a Přehled o peněžních tocích, vyplňované s využitím údajů z Rozvahy a Výkazu zisku a ztráty, popřípadě Přehledu o změnách vlastního kapitálu a Přehledu o peněžních tocích, a Příloha účetní závěrky, vkládaná jako samostatný soubor typu .doc, .docx, .xls, .xlsx, .pdf, .jpg, .txt nebo .rtf, s použitím tzv. E-přílohy. Poplatníci, účetní jednotky, jimž zatím nejsou v programovém vybavení aplikace Elektronická podání pro finanční správu k dispozici elektronické přílohy nahrazující účetní závěrku se závazně stanoveným uspořádáním údajů, mohou tyto elektronické přílohy účinně nahradit elektronickými kopiemi Rozvahy, Výkazu zisku a ztráty, popřípadě Přehledu o změnách vlastního kapitálu, Přehledu o peněžních tocích a Přílohy účetní závěrky, vkládanými prostřednictvím E-příloh.

Poplatníci, účetní jednotky, které jsou povinny používat pro účtování a sestavování účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy, mohou při elektronickém podání daňového přiznání účinně nahradit účetní závěrku elektronickými kopiemi jejích jednotlivých složek, vkládanými s použitím E-příloh. Jako E-přílohu lze podat též zvláštní přílohu se specifikací a kvantifikací vlivů, z nichž vyplývá rozdíl mezi výsledkem hospodaření zjištěným podle Mezinárodních účetních standardů a výsledkem hospodaření zjištěným podle českých právních předpisů (§ 23 odst. 2 písm. a) zákona). Stejně mohou postupovat poplatníci, konsolidující účetní jednotky, jestliže využijí možnost podle § 23a odst. 2 zákona o účetnictví, a pro sestavení konsolidované účetní závěrky použijí Mezinárodní účetní standardy.

Poplatníci, kteří vedou jednoduché účetnictví, přikládají přehledy podle § 13b odst. 3 zákona o účetnictví, jejichž označení a obsahové vymezení je stanoveno přílohou č. 1 a přílohou č. 2 k vyhlášce č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví. Při elektronickém podání daňového přiznání se těmito přehledy rozumí elektronické přílohy Přehled o majetku a závazcích a Přehled o příjmech a výdajích.

Účetní jednotky, které jsou obchodními korporacemi a které nepředávají účetní závěrku do sbírky listin prostřednictvím České národní banky, mohou podle § 21b zákona o účetnictví předat účetní závěrku do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím podání u příslušného správce daně z příjmů, které musí obsahovat údaj o rozsahu, v jakém má být účetní závěrka předána rejstříkovému soudu. Podání se činí prostřednictvím tiskopisu Žádosti o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku (25 5404/I MFin 5404/I), která je přílohou daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob, podaného v elektronické podobě a ve formátu, struktuře a za podmínek zveřejněných podle daňového řádu správcem daně z příjmů.

12 Transakce uskutečněné se spojenými osobami – poplatník uvede, zda uskutečnil či neuskutečnil transakce s osobou kapitálově spojenou (§ 23 odst. 7 písm. a) zákona) či jinak spojenou (§ 23 odst. 7 písm. b) zákona), a to s použitím uvedených kódů:

T – transakce uskutečněné s tuzemskou spojenou osobou

Z – transakce uskutečněné se zahraniční spojenou osobou

A – transakce uskutečněné s tuzemskou i zahraniční spojenou osobou

N – žádné uskutečněné transakce se spojenou osobou.

Samostatná příloha k položce 12 I. oddílu na tiskopise 25 5404/E MFin 5404/E se vyplňuje vždy, pokud byly se spojenou osobou uskutečněny transakce a současně, jsou splněny podmínky uvedené v dílčích pokynech pro její vyplnění.

13 Hlavní (převažující) činnost – uvede se slovní označení předmětu činnosti vykonávané poplatníkem (hlavní činnost). Pokud bylo vykonáváno více činností, uvedou se maximálně dvě činnosti, z nichž dosažené výnosy (příjmy) byly v daném zdaňovacím období nejvyšší (převažující činnost). Neuvádějí se činnosti vykonávané pro vlastní potřebu poplatníka, které podmiňují výkon hlavní (převažující) činnosti. Při vyplnění tohoto údaje se použije Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), která je přílohou sdělení Českého statistického úřadu č. 400/2024 Sb.

II. oddíl – daň z příjmů právnických osob

II. oddíl slouží k transformaci výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji na základ daně nebo na daňovou ztrátu, a následný výpočet daně.

Tento oddíl vyplňují všichni poplatníci daně z příjmů právnických osob.

Částky v jednotlivých položkách II. oddílu se uvádějí v české měně a zaokrouhlené na celé koruny, pokud v náplni příslušné položky není uvedeno jinak.

K řádku 10

Na řádku 10 uvedou poplatníci daně z příjmů právnických osob výsledek hospodaření před zdaněním (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji.

Poplatníci, kteří sestavují účetní závěrku podle Mezinárodních účetních standardů, použijí ke zjištění výsledku hospodaření

– vyhlášku č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, v platném znění, nebo

– vyhlášku č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, v platném znění, anebo

– vyhlášku č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, v platném znění, a to podle působnosti vymezené v § 2 uvedených vyhlášek. Tito poplatníci uvedou na zvláštní příloze specifikaci a kvantifikaci vlivů, z nichž vyplývá rozdíl mezi výsledkem hospodaření zjištěným podle Mezinárodních účetních standardů a výsledkem hospodaření zjištěným podle příslušné, shora uvedené vyhlášky a na ni navazujících Českých účetních standardů (§ 23 odst. 2 písm. a) zákona). Namísto této zvláštní přílohy lze předložit Výkaz zisku a ztráty a Rozvahu, popřípadě. Přehled o změnách vlastního kapitálu, sestavené podle shora uvedených vyhlášek.

Při stanovení základu daně se nepřihlíží k zápisům v knihách podrozvahových účtů, není-li v zákoně o daních z příjmů stanoveno jinak.

Z výsledku hospodaření před zdaněním nebo z rozdílu mezi příjmy a výdaji se vychází pro zjištění základu daně (§ 23 odst. 2 zákona) za zdaňovací období nebo za období, za něž se podává daňové přiznání.

Komanditní společnost uvede na tomto řádku výsledek hospodaření před úpravou o převod podílů na výsledku hospodaření komplementářům komanditní společnosti; tato úprava se provede na řádku 201.

Jestliže poplatník vedl jednoduché účetnictví, uvede na tomto řádku rozdíl mezi příjmy a výdaji (kladný nebo záporný).

Daňoví nerezidenti použijí řádek 10 též pro případ stanovení základu daně nebo jeho části jinými metodami podle § 23 odst. 11 zákona. V tomto případě bude na zvláštní příloze uveden propočet vykázané částky.

Výsledkem hospodaření před zdaněním, z něhož se vychází pro zjištění základu daně (dále jen „výsledek hospodaření“), se rozumí:

V případech, kdy poplatník na základě právních předpisů upravujících účetnictví postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího účetní výkaznictví leasingů, se pro zjištění základu daně vychází z výsledku hospodaření, který by byl zjištěn, kdyby poplatník v těchto případech postupoval podle právních předpisů upravujících účetnictví účinných před 1. lednem 2018. Specifikaci a kvantifikaci rozdílu mezi výsledkem hospodaření zjištěným podle právních předpisů upravujících účetnictví a výsledkem hospodaření zjištěným podle § 23 odst. 20 zákona uvede poplatník na zvláštní příloze k řádku 10.

Pokud účetní jednotka sestavuje účetní závěrku v měně účetnictví odlišné od české měny, postupuje se pro přepočet měny pro výpočet daně z příjmů podle § 38 zákona.

Rozdílem mezi příjmy a výdaji

se u poplatníků, vedoucích jednoduché účetnictví podle § 13b zákona o účetnictví, rozumí částka vykázaná v Přehledu o příjmech a výdajích v položce 99 „Rozdíl příjmů a výdajů“, podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví, kterou se stanoví uspořádání a označování položek v přehledu o příjmech a výdajích, před jejím zaokrouhlením na celé tisíce Kč.

K řádkům 20 až 70

Na řádcích 20 až 70 se uvedou částky zvyšující zisk, resp. kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř. 10). Pokud by výsledkem hospodaření byla ztráta, nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji byl záporný, uvedou se na těchto řádcích částky snižující ztrátu, resp. záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji (dále v textu pokynů jen „částky zvyšující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji“).

K ř. 20 Na tomto řádku se uvede úhrn částek neoprávněně zkracujících příjmy a hodnota nepeněžních příjmů, které je nutné zahrnout do základu daně, jestliže nejsou zahrnuty ve výsledku hospodaření nebo v rozdílu mezi příjmy a výdaji na ř. 10. Věcná náplň nebo propočet částky vykázané na tomto řádku se rozvede na zvláštní příloze.
K ř. 30 Úhrnná částka uvedená na tomto řádku se na zvláštní příloze rozčlení podle jednotlivých bodů § 23 odst. 3 písm. a) zákona, s výjimkou příjmů zahrnutých do částky na ř. 20 a výdajů (nákladů) zahrnutých do částky na řádku 40. Věcná náplň nebo propočet částky vykázané na tomto řádku se rozvede na zvláštní příloze.
K ř. 40 Na tomto řádku se uvede souhrn rozdílů, o které náklady uplatněné v účetnictví (viz účtová třída – náklady) převyšují výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmu (dále jen daňové výdaje) podle § 24 a 25 zákona, s výjimkou rozdílu, o který účetní odpisy převyšují daňové odpisy hmotného a nehmotného majetku, jenž se uvede samostatně na ř. 50.
Celková částka na ř. 40 musí být shodná s částkou na ř. 13 tabulky A Přílohy č. 1 II. oddílu.
K ř. 50 Uvede se celkový rozdíl, o který souhrn odpisů hmotného a nehmotného majetku (§ 26 zákona) uplatněných v účetnictví převyšuje souhrn odpisů tohoto majetku stanovených podle § 26 až 33 zákona. V opačném případě se použije ř. 150.
K ř. 61 Tento řádek vyplňují pouze poplatníci vstupující do likvidace, u nichž § 23 zákona stanoví povinnost úpravy výsledku hospodaření za část zdaňovacího období do dne vstupu do likvidace. U poplatníků, kteří vedou účetnictví, bude částka na tomto řádku zahrnovat zůstatky vytvořených zákonných rezerv a opravných položek (tzn. rezerv a opravných položek, jejichž tvorba byla uznána za daňový výdaj), zůstatky výnosů příštích období a výdajů příštích období, které nebudou prokazatelně zúčtovány v období likvidace, a to za předpokladu, že tato úprava již není promítnuta ve výsledku hospodaření na ř. 10. Na zvláštní příloze je pak třeba uvést rozčlenění souhrnné částky z tohoto řádku na jednotlivé položky.
K ř. 62 Tohoto řádku lze využít v ostatních případech, neuvedených na ř. 20 až 61, 63 a 65, kdy je nutné pro správné stanovení základu daně zvýšit výsledek hospodaření na ř. 10. Věcnou náplň částky vykázané na tomto řádku je třeba uvést buď přímo v nepředtištěném názvu položky tohoto řádku, nebo, zahrnuje-li více položek, na zvláštní příloze. Např. v návaznosti na ustanovení § 20 odst. 5 a 6 zákona zde poplatník, jenž je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, uvede rozdíl mezi jeho podílem na výsledku hospodaření a podílem na základu daně, popřípadě na daňové ztrátě, veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, bude-li tento rozdíl kladný (částka zvyšující výsledek hospodaření). Jestliže bude tento rozdíl záporný, uvede se na ř. 162 (částka snižující výsledek hospodaření). Řádek se využije i v případě zvýšení výsledku hospodaření podle § 23 odst. 19 zákona.
K ř. 63 Na tomto řádku se uvede úhrn částek, o které se zvyšuje výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle ustanovení § 23e odst. 1 zákona, § 23g odst. 1 a 5 zákona, § 23h zákona a § 38fa odst. 1 nebo 2 a 8 zákona. Celková částka na ř. 63 musí být shodná s částkou na ř. 7 tabulky A Přílohy č. 3 II. oddílu.
K ř. 65 Tento řádek vyplňují poplatníci, kteří jsou v režimu vylučování kursových rozdílů a vznikne jim povinnost upravit základ daně, respektive výsledek hospodaření o kursové rozdíly podle § 23i odst. 1 a § 23i odst. 4 zákona. Na řádku se uvede úhrn nerealizovaných kursových ztrát, které se podle § 23i odst. 1 zákona nezahrnují do základu daně a kladné hodnoty vyplývající z výpočtu kumulovaných kursových rozdílů vypočtených podle § 23i odst. 4 zákona při realizaci kursového rozdílu. Pro uvedení úhrnu kursových zisků, které se podle § 23i odst. 1zákona nezahrnují do základu daně a záporné hodnoty vyplývající z výpočtu kumulovaných kursových rozdílů vypočtených podle § 23i odst. 4 zákona při realizaci kursového rozdílu se použije ř. 165.

K řádkům 100 až 170

Na řádcích 100 až 170 se uvedou částky snižující zisk, resp. kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř. 10). Pokud by byla výsledkem hospodaření ztráta nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji byl záporný, uvedou se na těchto řádcích částky zvyšující ztrátu, resp. záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji (dále v textu pokynů jen „částky snižující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji“).

K ř. 109 Příjmy osvobozené od daně podle § 19b zákona se na tomto řádku vyloučí pouze tehdy, jestliže jsou tyto příjmy zahrnuty ve výsledku hospodaření na ř. 10.
K ř. 110 Příjmy osvobozené od daně podle § 19 zákona se na tomto řádku vyloučí pouze tehdy, jestliže jsou tyto příjmy zahrnuty ve výsledku hospodaření na ř. 10. Věcná náplň nebo propočet částek vykázaných na řádcích 109 a 110 se rozvede na zvláštní příloze.
K ř. 111 Úhrnná částka uvedená na tomto řádku se na zvláštní příloze rozčlení podle jednotlivých bodů § 23 odst. 3 písm. b) zákona.
K ř. 112 Úhrnná částka uvedená na tomto řádku se na zvláštní příloze rozčlení podle jednotlivých bodů § 23 odst. 3 písm. c) zákona.
K ř. 120 Na tomto řádku uvedou poplatníci se sídlem na území České republiky a stálé provozovny úhrn příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
K ř. 130 Zde se uvede úhrn příjmů zdaňovaných sazbou daně podle § 21 odst. 4 zákona, které nejsou osvobozeny od daně, zaúčtovaných ve prospěch výnosů.
K ř. 140 Uvede se souhrnná částka příjmů a částek nezahrnovaných do základu daně podle § 23 odst. 4 zákona, s výjimkou příjmů podle § 23 odst. 4 písm. a) a b) zákona, uvedených na ř. 120 a 130. Na zvláštní příloze se uvede rozčlenění souhrnné částky na tomto řádku podle zbývajících položek § 23 odst. 4 zákona. Částky podle § 23 odst. 4 písm. d) zákona může uplatnit též právní nástupce poplatníka.
K ř. 150 Uvede se celkový rozdíl, o který souhrn odpisů hmotného a nehmotného majetku (§ 26 zákona) stanovených podle § 26 až 33 zákona převyšuje souhrn odpisů tohoto majetku uplatněných v účetnictví. V opačném případě se použije ř. 50.
K ř. 160 Na tomto řádku se v návaznosti na ustanovení § 24 zákona uvede souhrn rozdílů, o které částky daňových výdajů převyšují účetní náklady, např. při prodeji hmotného a nehmotného majetku rozdíl, o který daňová zůstatková cena (§ 29 zákona) převyšuje účetní zůstatkovou cenu.
Na zvláštní příloze se pak uvede rozdělení této souhrnné částky podle účtových skupin účtové třídy – náklady.
K ř. 161 Tento řádek vyplňují pouze poplatníci vstupující do likvidace, u nichž § 23 zákona stanoví povinnost úpravy výsledku hospodaření za část zdaňovacího období do dne vstupu do likvidace. U poplatníků, kteří vedou účetnictví, bude částka na tomto řádku zahrnovat zůstatky příjmů příštích období a nákladů příštích období (včetně komplexních nákladů příštích období), které nebudou prokazatelně zúčtovány v období likvidace, a to za předpokladu, že tato úprava již není promítnuta ve výsledku hospodaření na ř. 10. Na zvláštní příloze je pak třeba uvést rozčlenění souhrnné částky z tohoto řádku na jednotlivé položky.
K ř. 162 Využití tohoto řádku se týká případů neuvedených na ř. 109 až 161, 163 a 165, kdy zákon pro účely stanovení základu daně umožňuje snížit výsledek hospodaření uvedený na ř. 10. Na tomto řádku se uvede např. částka uplatněných paušálních výdajů na dopravu silničním motorovým vozidlem (§ 24 odst. 2 písm. zt) zákona). Řádek se využije i v případě snížení výsledku hospodaření podle § 23 odst. 19 zákona. Věcná náplň částky vykázané na tomto řádku se uvede buď přímo v nepředtištěném názvu položky tohoto řádku, nebo, pokud zahrnuje více položek, na zvláštní příloze.
K ř. 163 Na tomto řádku se uvede úhrn částek, o které se snižuje výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle ustanovení § 23e odst. 7 zákona, § 23g odst. 1 a 5 zákona a § 38fa odst. 8 zákona. Celková částka na ř. 163 musí být shodná s částkou na ř. 6 tabulky B Přílohy č. 3 II. oddílu.
Upozornění: Částky na řádcích 20 až 170 nemohou nabývat záporných hodnot.

K řádkům 200 až 360

K ř. 200 U poplatníka, jenž je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně, popřípadě daňové ztráty i na něho připadající poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti. Tento poměr u společníka veřejné obchodní společnosti odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti, u komplementáře komanditní společnosti odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.
K ř. 201 Uvede se část základu daně nebo daňové ztráty ze ř. 200, připadající komplementářům.
K ř. 210 Uvede se souhrn příjmů ze zdrojů v zahraničí, u nichž se podle uzavřených mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění uplatňuje metoda úplného vynětí ze základu daně (daňové ztráty), pokud jsou součástí celosvětového základu daně (daňové ztráty) na ř. 200. Rozčlenění částky vykázané na tomto řádku podle jednotlivých smluvních států, v nichž byl zdroj vyjímaných příjmů, musí být doloženo seznamem potvrzení zahraničních správců daně (§ 38f odst. 10 zákona) nebo, půjde-li o ojedinělý příjem ze zdrojů v zahraničí, potvrzením zahraničního správce daně (§ 38f odst. 5 zákona). Pokud poplatníkem je společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti, bude částka uvedená na tomto řádku obsahovat i na něho připadající poměrnou část příjmů ze zdrojů v zahraničí plynoucí veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, které se podle smluv o zamezení dvojího zdanění vyjímají ze zdanění, zahrnutou v základu daně uvedeném na ř. 200. Tento poměr u společníka veřejné obchodní společnosti odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti u komplementáře komanditní společnosti odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti. Na zvláštní příloze se pak uvede rozčlenění souhrnné částky z tohoto řádku na část vztahující se k veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti a na část vztahující se k vlastní podnikatelské činnosti poplatníka.
Upozornění:
Pod pojmem „příjmy ze zdrojů v zahraničí“ se pro účely vyloučení dvojího zdanění příjmů rozumí příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou, snížené o související výdaje stanovené podle tuzemského zákona o daních z příjmů. Odčitatelné položky a položky snižující základ daně podle zahraničních právních předpisů nelze při stanovení základu daně použít. Při použití metody úplného vynětí se příjmy ze zdrojů v zahraničí vyjímají ze základu daně před uplatněním částek odčitatelných od základu daně (ř. 230, 240, 241, 242, 243, 251 a 260). Nelze-li u některých výdajů prokazatelně stanovit, zda souvisejí s příjmy plynoucími ze zdrojů v zahraničí, považuje se za související výdaje jejich část stanovená ve stejném poměru, v jakém příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí nesnížené o výdaje připadají na celosvětové příjmy.
Částky jednotlivých příjmů ze zdrojů v zahraničí se pro účely jejich vynětí ze zdanění přepočtou na Kč s použitím kursů devizového trhu vyhlášených ČNB, uplatňovaných v účetnictví poplatníka (§ 38 odst. 1 zákona). Pro přepočet měn neuváděných v kursovním lístku ČNB se použije přepočet přes třetí měnu.
Poplatníci, kteří vedou jednoduché účetnictví, mohou přepočítat částky jednotlivých příjmů ze zdrojů v zahraničí pro účely jejich vynětí ze zdanění na Kč s použitím jednotného kursu, vymezeného v § 38 odst. 1 zákona, nevyužijí-li kursy devizového trhu uplatňované podle zvláštních předpisů o účetnictví.
K ř. 220 Bude-li na tomto řádku vykázána daňová ztráta, následující řádky 230 až 330 se nevyplňují ani neproškrtávají. Daňovou ztrátu, která bude pravomocně stanovena za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2025, lze podle § 34 odst. 1 zákona uplatňovat jako položku odčitatelnou od základu daně nejdéle v pěti bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. Pravomocně stanovenou daňovou ztrátu za zdaňovací období, které skončilo ode dne 30. června 2020, lze uplatnit i ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících, nejvýše však do výše 30 mil. Kč v úhrnu za obě předcházející zdaňovací období. Poplatník se může vzdát práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, a to oznámením správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, za které se daňová ztráta stanoví; lhůtu pro podání tohoto oznámení nelze navrátit v předešlý stav. Vzdání se práva má účinky pro všechna období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, přičemž vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty nelze vzít zpět (§ 34 odst. 1 zákona).
Příklad výpočtu částky uvedené na tomto řádku při vykázání záporných čísel na ř. 200, 201 a 210:
ř. 200 ……………… –200 000 Kč
ř. 201 ……………… –50 000 Kč
ř. 210 ……………… –30 000 Kč
ř. 220 = –200 000 – (–50 000) – (–30 000) = –120 000 Kč
K ř. 230 Částka odečtu daňové ztráty, uplatněná na tomto řádku podle § 34 odst. 1 zákona, s omezením podle § 38na zákona, nesmí být vyšší než částka základu daně upraveného o část základu daně (daňové ztráty) připadající na komplementáře a sníženého o příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí, uvedená na ř. 220, a současně musí být shodná s částkou uvedenou na ř. celkem ve sl. 4 tabulky E přílohy č. 1 II. oddílu. V daňovém přiznání nebo dodatečném daňovém přiznání uvádí poplatník zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která byla daňová ztráta, kterou uplatňuje, stanovena, a výši v jaké ji uplatňuje (§ 34 odst. 1 zákona).
Za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2025, lze jako položku odčitatelnou od základu v pěti následujících zdaňovacích obdobích daně naposledy uplatnit zbývající část daňové ztráty pravomocně stanovené za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2020. Za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2025 lze jako položku odčitatelnou od základu daně ve dvou bezprostředně předcházejících zdaňovacích obdobích naposledy formou dodatečného daňového přiznání uplatnit zbývající část daňové ztráty pravomocně stanovené za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2027.
K ř. 240 Věcná náplň nebo propočet částky vykázané na tomto řádku se rozvede na zvláštní příloze. Na tomto řádku se uvede uplatnění odečtu podle § 34 odst. 3 až 10 a 12 zákona, ve znění platném do 31. prosince 2004, uplatněním odečtu nelze vykázat daňovou ztrátu, pro jejíž stanovení platí ustanovení § 23 až 33, § 38n a § 38na zákona. Proto částka na tomto řádku nesmí být vyšší než základ daně uvedený na ř. 220, snížený o případné odečty daňové ztráty podle § 34 odst. 1 zákona (ř. 230) a odečty na podporu výzkumu a vývoje nebo odečty na podporu odborného vzdělávání (ř. 242 a 243).
K ř. 241 Tento řádek se nevyplňuje. Jeho využití je možné jen tehdy, jestliže zákon vymezí nové skutečnosti, které budou důvodem k dalším úpravám částky základu daně.
K ř. 242 Na tomto řádku se uvede odečet na podporu výzkumu a vývoje podle § 34 odst. 4 a § 34a až § 34e zákona. Částka odečtu se musí rovnat částce vykázané na ř. 5 ve sl. 4 v dílčí tabulce b) tabulky F přílohy č. 1 II. oddílu. Uplatněním odečtu na podporu výzkumu a vývoje podle § 34 odst. 4 zákona nelze vykázat daňovou ztrátu, proto částka na tomto řádku nesmí být vyšší než základ daně uvedený na ř. 220, snížený o případné částky odečtů uplatněné na ř. 230, 240 a 243.
Pokud poplatníkem je společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti, bude částka uvedená na tomto řádku obsahovat i poměrnou část odečtu podle § 34 odst. 4 zákona zjištěného za veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, přičemž tato poměrná část se stanoví v souladu s § 34d odst. 1 a 2 zákona. Na zvláštní příloze se pak uvede rozčlenění souhrnné částky z tohoto řádku na část vztahující se k odečtu za veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost a na část vztahující se k vlastní podnikatelské činnosti poplatníka. Obdobně se u těchto poplatníků postupuje i v případě položek uvedených na řádcích 243, 260 a 300.
K ř. 243 Na tomto řádku se uvede odečet na podporu odborného vzdělávání podle § 34 odst. 4 a § 34f až § 34h zákona. Částka odečtu se musí rovnat částce vykázané na ř. 5 ve sl. 4 v dílčí tabulce c) tabulky F Přílohy č. 1 II. oddílu. Uplatněním odečtu na podporu odborného vzdělávání podle § 34 odst. 4 zákona nelze vykázat daňovou ztrátu, proto částka na tomto řádku nesmí být vyšší než základ daně uvedený na ř. 220, snížený o případné částky odečtů uplatněné na ř. 230, 240 a 242.
K ř. 250 Částka uvedená na tomto řádku nemůže nabývat záporných hodnot. To platí i pro řádky 270, 310, 330, 340 a 360.
K ř. 251 Tento řádek vyplňují pouze veřejně prospěšní poplatníci (§ 17a zákona), kterým zákon umožňuje uplatnění snížení základu daně podle § 20 odst. 7 zákona.
K ř. 260 Uvede se skutečně uplatněná částka odečtu hodnoty bezúplatných plnění, poskytnutých ve zdaňovacím období na zákonem vymezené účely (§ 20 odst. 8 zákona) z tabulky G Přílohy č. 1 II. oddílu, nejvýše však do 10 % z částky na ř. 250; to neplatí pro zdaňovací období, která skončila v období od 1. 3. 2022 do 28. 2. 2027 (zákon č. 128/2022 Sb.), za která lze v úhrnu odečíst nejvýše 30% základu daně sníženého podle § 34 zákona.
K ř. 280 Uvede se sazba daně podle § 21 odst. 1 nebo odst. 2 anebo odst. 3 zákona, účinná k prvnímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. V roce 2025 činí sazba podle § 21 odst. 1 zákona 21 %, sazba podle § 21 odst. 2 zákona 5 % a sazba podle § 21 odst. 3 zákona 0 %.
K ř. 290 Poplatník, který byl jen po část zdaňovacího období základním investičním fondem (§ 20a zákona) použije pro výpočet částky daně na ř. 290 II. oddílu tiskopis Příloha č. 2 II. oddílu (25 5404/B MFin 5404/B).
K ř. 300 Uvede se úhrn skutečně uplatněných slev na dani podle § 35 odst. 1 a 4 a § 35a nebo § 35b zákona, nejvýše v částce na ř. 290. Jejich specifikace se provede v tabulce H Přílohy č. 1 II. oddílu, přičemž nárok na slevy podle § 35 odst. 1 a 4 zákona se vyčíslí i tehdy, bude-li na ř. 220 vykázána daňová ztráta, nebo jestliže jej nebude možné s ohledem na částku vykázanou na ř. 290 plně využít.
K ř. 301 Tento řádek se nevyplňuje. Jeho využití je možné jen tehdy, jestliže kromě slev na dani zákon vymezí nové skutečnosti, které budou důvodem k dalším úpravám částky daně.
K ř. 319 Uvede se daň zaplacená v zahraničí, o níž lze podle § 38fa odst. 9 zákona snížit daň, nejvýše však do částky uvedené na ř. 310. Při snížení daně se postupuje obdobně jako při použití metody prostého zápočtu podle § 38f zákona. Při výpočtu daně zaplacené v zahraničí, kterou lze započíst na daň za zdaňovací období nebo za období, za které se podává daňové přiznání, se vychází z údajů Samostatné přílohy k ř. 319 II. oddílu (tiskopis 25 5404/G MFin 5404/G), která se vyplňuje samostatně za každý stát. Celková částka na ř. 319 nesmí být vyšší než součet ř. 7 všech Samostatných příloh k ř. 319 II. oddílu.
K ř. 319a Uvede se daň, o kterou lze snížit daň ovládající společnosti podle § 38fa odst. 10 zákona, zaplacená z příjmů z činnosti a nakládání s majetkem, na které ovládající společnost použila ustanovení § 38fa odst. 1 nebo 2 zákona, základním investičním fondem, který je ovládající společností stejné ovládané zahraniční společnosti a prostřednictvím kterého ovládající společnost drží podíl na základním kapitálu této ovládané zahraniční společnosti, nejvýše však do částky uvedené na ř. 310 po případném snížení daně na ř. 319.
K ř. 320 Uvede se daň zaplacená v zahraničí, o niž lze podle smluv o zamezení dvojího zdanění snížit daň, nejvýše však do částky uvedené na ř. 310 snížené o částku na ř. 319 a ř. 319a. Při výpočtu výše daně zaplacené v zahraničí, kterou lze započíst na daň za zdaňovací období nebo za období, za které se podává daňové přiznání, se postupuje podle tabulky I přílohy č. 1 II. oddílu.
K ř. 330 Částka vykázaná na tomto řádku je součástí celkové daně (ř. 340).
Pokud bude na ř. 220 vykázána daňová ztráta, ř. 230 až 330 se nevyplňují ani neproškrtávají.
K ř. 331 Na tomto řádku se uvede úhrn příjmů před zdaněním (základů daně), které podle § 20b zákona vstupují do samostatného základu daně. Uvede se též zahrnovaný příjem podle § 38fa odst. 6 písm. c) zákona, pokud není u ovládající společnosti osvobozen od daně z příjmů.
Specifikace jednotlivých příjmů uplatněných na ř. 331 se uvede na zvláštní příloze. K příjmům z vypořádacích podílů, z podílů na likvidačním zůstatku nebo z obdobných plnění budou v této zvláštní příloze přiřazeny s nimi související nabývací ceny podílů na obchodní korporaci.
Částka na tomto řádku nesmí nabývat záporných hodnot.
K ř. 332 Uvede se sazba daně podle § 21 odst. 4 zákona, účinná k prvnímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. V roce 2025 činí sazba podle § 21 odst. 4 zákona 15 %.
K ř. 334 Zde se uvede úhrnná částka daní zaplacených v zahraničí z příjmů zahrnovaných do samostatného základu daně. Specifikace jednotlivých zaplacených daní s přiřazením ke konkrétním zdaněným příjmům bude součástí zvláštní přílohy k ř. 331. U zahrnovaného příjmu podle § 38fa odst. 6 písm. c) zákona, pokud není u ovládající společnosti osvobozen od daně z příjmů, se uplatní institut snížení daně dle § 38fa odst. 9 zákona. K zápočtu dle § 38f zákona lze uplatnit pouze takovou částku daně, která byla v zahraničí u jednotlivých konkrétních příjmů vybrána v souladu s právními předpisy státu, v němž byl zdroj příjmu, nejvýše však do částky tuzemské daně z příjmů připadající na daný příjem, a pokud se jedná o příjem ze státu, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, nejvýše částku daně, která může být v tomto státě vybrána v souladu s uzavřenou smlouvou. Částky daně zaplacené v zahraničí musí být doloženy seznamem potvrzení zahraničních správců daně (§ 38f odst. 10 zákona) nebo, půjde-li o ojedinělé příjmy ze zdrojů v zahraničí, potvrzeními zahraničních správců daně (§ 38f odst. 5 zákona).
K ř. 340 Celková daň na tomto řádku se vyměřuje a je základem pro případné stanovení pokuty za opožděné tvrzení daně (§ 250 DŘ).
Bude-li pro použití ř. 331 až 340 věcná náplň, vyplní se i tehdy, vykáže-li poplatník na ř. 220 daňovou ztrátu.
K ř. 360 Částka na tomto řádku je poslední známou daní pro stanovení periodicity a výše záloh podle § 38a odst. 1 zákona. Tato částka nesmí nabývat záporných hodnot.

Postup daňových nerezidentů

Pokud daňový nerezident, jehož zdroj příjmů je na území České republiky, zjišťuje základ daně z účetnictví, vyplňuje řádky 10, 20 až 70, 100 až 170, 200 až 310, 340 a 360, včetně příslušných příloh. Jestliže je pro stanovení základu daně použito jiných metod podle § 23 odst. 11 zákona, vyplní poplatník řádek 10, s propočtem na zvláštní příloze, a řádky 200 až 310, 340 a 360.

Vykonává-li daňový nerezident na území České republiky činnost, u níž základ daně zjišťuje z účetnictví, a současně vykonává činnost podléhající stanovení základu daně jiným způsobem podle § 23 odst. 11 zákona, uvede na ř. 10 součet uvedených dílčích základů daně. Řádky 20 až 70 a 100 až 170 vyplní pouze za činnost, u níž je dílčí základ daně zjišťován z účetnictví. Řádky 200 až 310 a 340 se vyplní kumulované za oba dílčí základy daně.

IV. oddíl – dodatečné daňové přiznání

Tento oddíl se vyplňuje pouze tehdy, je-li podáváno dodatečné daňové přiznání nebo opravné daňové přiznání nahrazující dodatečné daňové přiznání anebo již podané opravné daňové přiznání nahrazující dodatečné daňové přiznání. Částky daňové ztráty na ř. 4 a 5 se uvádějí v absolutních hodnotách, tj. bez znaménka minus (–).

K ř. 1 Uvede se poslední známá částka daně vztahující se k danému zdaňovacímu období, a to i tehdy, bude-li na ř. 4 vykázána poslední známá daňová ztráta z příjmů zahrnovaných do obecného základu daně. Jinak se tento řádek proškrtne.
K ř. 2 Na tomto řádku se uvede částka daně ze ř. 340 II. oddílu, a to i tehdy, bude-li na ř. 5 vykázána daňová ztráta z příjmů zahrnovaných do obecného základu daně. Jinak se tento řádek proškrtne.
K ř. 3 Tento řádek bude vyplněn současně se ř. 6, přechází-li poslední známá částka daně do daňové ztráty (v tomto případě se na ř. 3 uvede částka ze ř. 1 se znaménkem minus (–)) nebo naopak z poslední známé daňové ztráty do částky daně (v tomto případě se na ř. 3 uvede částka ze ř. 2 se znaménkem Plus (+)).
K ř. 4 Uvede se poslední známá daňová ztráta vztahující se k danému zdaňovacímu období, a to i tehdy, bude-li na ř. 1 vykázána poslední známá částka daně z příjmů zahrnovaných do samostatného základu daně. Jinak se tento řádek proškrtne.
K ř. 5 Na tomto řádku se uvede daňová ztráta ze ř. 220 II. oddílu, a to i tehdy, bude-li na ř. 2 vykázána částka daně z příjmů zahrnovaných do samostatného základu daně. Jinak se tento řádek proškrtne.
K ř. 6 Tento řádek bude vyplněn současně se ř. 3, přechází-li poslední známá daňová ztráta do částky daně (v tomto případě se na ř. 6 uvede částka ze ř. 4 se znaménkem minus (–)) nebo naopak z poslední známé částky daně do daňové ztráty (v tomto případě se na ř. 6 uvede částka ze ř. 5 se znaménkem Plus (+)).

V. oddíl – placení daně

K ř. 1 Uvede se celková částka zaplacených záloh, splatných v průběhu zdaňovacího období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání. Ze záloh splatných ve zdaňovacím období nebo v období, za které je podáváno daňové přiznání, u nichž došlo k prodlení s placením, lze do úhrnu na ř. 1 zahrnout pouze ty zálohy, které byly zaplaceny do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání.
K ř. 2 Daňoví nerezidenti (§ 17 odst. 4 zákona), kteří nejsou rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, uvedou na tomto řádku celkovou částku zajištění daně, sraženého jim všemi plátci z příjmů podle § 38e odst. 2 zákona, které jsou součástí základu daně za zdaňovací období nebo za období, za které se podává daňové přiznání; její rozčlenění podle jednotlivých plátců se provede na zvláštní příloze. Pokud jsou tito poplatníci společníky veřejných obchodních společností nebo komplementáři komanditních společností, bude částka vykázaná na tomto řádku zahrnovat též zajištění daně sražené jim veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností podle § 38e odst. 3 písm. b) zákona za zdaňovací období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání.
K ř. 3 Daňoví nerezidenti (§ 17 odst. 4 zákona), kteří jsou rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, uvedou na tomto řádku celkovou částku daně, která jim byla vybrána srážkou všemi plátci z příjmů podle § 22 odst. 1 písm. b), c), d), f) a g) bodů 1, 2, 4, 5, 6, 12 až 14, h) a i) zákona, kterou uplatňují k zápočtu na celkovou daň vztahující se k příjmům ze zdrojů na území České republiky, za zdaňovací období nebo za období, za které se podává daňové přiznání. Rozčlenění celkové částky podle jednotlivých plátců se provede na zvláštní příloze.
K ř. 4 Bude-li na ř. 340 II. oddílu vykázána částka ≤ 200 Kč (viz § 38b zákona), použije se pro výpočet částky na tomto řádku zkrácený algoritmus ve tvaru (ř. 1 + ř. 2 + ř. 3).
V případě vratitelného přeplatku může poplatník požádat správce daně o jeho vrácení, nebo o použití na úhradu nedoplatku jiného daňového subjektu u téhož nebo jiného správce daně, na úhradu zálohy, jejíž výše se předepíše na debetní stranu osobního daňového účtu na základě uhrazené částky, anebo o jeho převod na jiný osobní daňový účet u téhož nebo jiného správce daně (§ 155 odst. 1 DŘ).
Pokud poplatník podá daňové přiznání současně s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku před uplynutím lhůty stanovené pro podání daňového přiznání, hledí se na žádost jako na podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání (§ 38zf zákona).
Jestliže bude podáváno dodatečné daňové přiznání, tento oddíl se nevyplňuje.

K vyplňování údajů o podepisující osobě

Údaje o podepisující osobě: tyto údaje budou vyplňovány pouze v případech, kdy je podání zpracováváno a podáváno osobou odlišnou od daňového subjektu, tzn. v případech, kdy daňový subjekt činí podání sám za sebe, tuto část nevyplňuje.

Kód podepisující osoby: bude vyplněn číselný kód podle níže uvedených typů podepisujících osob:

1 – zákonný zástupce nebo opatrovník;

2 – ustanovený zástupce;

3 – společný zástupce, společný zmocněnec;

4a – obecný zmocněnec – fyzická osoba i právnická osoba;

4b – fyzická osoba daňový poradce nebo advokát;

4c – právnická osoba vykonávající daňové poradenství;

7a – právní nástupce právnické osoby

7b – zástupce právního nástupce právnické osoby

Pozn. kód 7b má přednost před obecnými druhy zastoupení s nižšími čísly kódů

Datum narození / Evidenční číslo osvědčení daňového poradce / IČ právnické osoby: bude vyplněno datum narození podepisující osoby – fyzické osoby, nebo evidenční číslo osvědčení daňového poradce – fyzické osoby, nebo identifikační číslo právnické osoby odlišné od daňového subjektu.

Fyzická osoba oprávněná k podpisu (je-li daňový subjekt či podepisující osoba právnickou osobou), s uvedením vztahu k právnické osobě (např. jednatel, pověřený pracovník apod.): tyto údaje budou vyplňovány pouze v případech, kdy je podání podáváno právnickou osobou, včetně případů, kdy je právnická osoba v postavení podepisující osoby odlišné od daňového subjektu.

Otisk razítka (uvádí se pouze v listinné podobě tohoto formuláře): lze připojit otisk razítka.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.

Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla. e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)