Vyhláška o formulářových podáních pro daně z příjmů

Vlastnoruční podpis osoby oprávněné k podpisu (uvádí se pouze v listinné podobě tohoto formuláře): podání bude opatřeno vlastnoručním podpisem fyzické osoby oprávněné podepsat podání za daňový subjekt – právnickou osobu. V případě podání v elektronické podobě se vlastnoruční podpis nahradí příslušným způsobem autorizace podání (např. identitou občana, uznávaným elektronickým podpisem apod.). Je-li podepisující osobou právnická osoba odlišná od daňového subjektu, podání podepisuje fyzická osoba oprávněná jednat jménem právnické osoby.

Žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů právnických osob – údaje vyplňte, pokud žádáte o vrácení přeplatku podle § 154 a § 155b daňového řádu. Upozorňujeme, že případná plná moc pro zmocněnce na podání daňového přiznání neopravňuje tohoto zástupce k podepsání žádosti o vrácení přeplatku na dani. Žádost o vrácení přeplatku je možné podat samostatně mimo formulář daňového přiznání. Správce daně vratitelný přeplatek nižší než 200 Kč vrátí jen ve výjimečných případech tak, aby byla zajištěna zásada hospodárnosti (§ 155 odst. 4 daňového řádu). Pokud chcete vratitelný přeplatek převést na účet do zahraničí (nebo na účet v ČR vedený v cizí měně), použijte číslo účtu ve formátu IBAN. Podrobnější informace o IBAN naleznete na internetových stránkách ČNB (www.cnb.cz) v sekci Platební styk/IBAN. Dále je nezbytné uvést BIC kód (swiftový kód) banky a její adresu, rovněž uveďte přesné označení vlastníka účtu a jeho adresu a mezinárodní kód měny, ve které je účet veden.

Příloha č. 1 II. oddílu

Vyplňují se pouze ty tabulky přílohy, pro něž má poplatník věcnou náplň.

K tabulce A. Rozdělení výdajů (nákladů), které se neuznávají za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uvedených na řádku 40 podle účtových skupin účtové třídy náklady

Poplatníci, kteří vedou účetnictví v plném rozsahu, vyplní tabulku s použitím analytických účtů, vytvořených pro účely zjištění základu daně z příjmů k příslušným syntetickým účtům účtové třídy – Náklady. Poplatníci, kteří vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a využili možnost sestavit účtový rozvrh pouze s uvedením účtových skupin, vycházejí při vyplnění tabulky z vlastní analytické evidence, z níž lze prokázat skutečnosti rozhodné pro splnění povinnosti zvýšit výsledek hospodaření podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 2, ve spojení s § 24 odst. 1 zákona. V tabulce bude zahrnuta též hodnota veškerých bezúplatných plnění poskytnutých poplatníkem ve zdaňovacím období nebo v období, za které je podáváno daňové přiznání. Do tabulky se na samostatný řádek uvedou i náklady stanovené v § 25 zákona, které nelze jednoznačně podřadit pod konkrétní účtovou třídu (např. § 25 odst. 1 písm. zk) zákona – nepřímé náklady související s majetkovou držbou).

V této tabulce se neuvádí rozdíl, o který odpisy hmotného a nehmotného majetku (§ 26 a § 32a zákona) uplatněné v účetnictví převyšují odpisy tohoto majetku stanovené podle § 26 až 33 zákona.

Výsledná částka na řádku 13 tabulky musí být shodná s částkou na ř. 40 II. oddílu.

K tabulce B. Odpisy hmotného a nehmotného majetku

Poplatník uvede na řádcích 1 až 9 části a) tabulky uplatněné daňové odpisy hmotného majetku, stanovené podle § 26 až 33 a přechodných ustanovení zákona. V případech stanovených v § 26 odst. 7 zákona lze uplatnit daňový odpis pouze ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 zákona; to se týká též případů, kdy je daňové přiznání podáváno za období, které není zdaňovacím obdobím (§ 26 odst. 7 písm. a) bod 3 a § 26 odst. 7 písm. c) zákona) nebo za zdaňovací období, pokud je kratší než 12 měsíců (§ 26 odst. 7 písm. d) zákona).

Na příslušných řádcích 1, 3 a 4 budou uvedeny též dosud neuplatněné daňové odpisy nehmotného majetku zaevidovaného do majetku poplatníka do 31. prosince 2000. Daňové odpisy nehmotného majetku zaevidovaného do majetku poplatníka ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2004 a později, budou uvedeny na ř. 10.

Na ř. 9 budou uvedeny též uplatněné daňové odpisy hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření podle § 30b zákona. Vždy budou uvedeny daňové odpisy hmotného majetku, u kterého bylo odpisování podle § 30b zákona zahájeno před 1. 7. 2024 a daňové odpisy hmotného majetku, u kterého bylo odpisování podle § 30b zahájeno po 30. 6. 2024 a poplatník se rozhodl v souladu s přechodným ustanovením pokračovat v postupu odpisování podle § 30b zákona, ve znění před 1. 8. 2025.

Na ř. 10 uvede poplatník odpisy nehmotného majetku podle § 32a zákona, ve znění účinném do 31. prosince 2020. Na nehmotný majetek pořízený před 1. lednem 2021 a na technické zhodnocení tohoto majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání od 1. ledna 2021 se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění do 31. prosince 2020 (bod 10 ČI. XII. přechodných ustanovení zákona č. 609/2020 Sb.). Na nehmotný majetek pořízený od 1. ledna 2020 lze od 1. ledna 2020 použít zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2021; využije-li poplatník takový postup, použije se na tento majetek a na technické zhodnocení tohoto majetku zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2021, ve všech následujících zdaňovacích obdobích (bod 11 ČI. XII. přechodných ustanovení zákona č. 609/2020 Sb.). Na nehmotný majetek pořízený od 1. ledna 2021 se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2021 (bod 12 ČI. XII. přechodných ustanovení zákona č. 609/2020 Sb.).

Na ř. 12 v části b) tabulky uvede poplatník účetní odpisy, s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg) zákona, u hmotného majetku, který není vymezen pro účely zákona jako hmotný majetek, a nehmotného majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona, uplatněné jako výdaj (náklad) k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, podle § 24 odst. 2 písm. v) zákona.

Pro nehmotný majetek zaevidovaný do majetku poplatníka do 31. prosince 2000 a v době od 1. ledna 2001 do konce zdaňovacího období započatého v roce 2003 se použije zákon v příslušném platném znění, a to až do doby jeho vyřazení z majetku poplatníka.

K tabulce C. Odpis pohledávek zahrnovaný do výdajů (nákladů) k dosažení, zajištění a udržení příjmů a zákonné rezervy a zákonné opravné položky vytvářené podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o rezervách")

Postup při vyplňování tabulky vyplývá z vymezení věcné náplně jednotlivých řádků. Položky na ř. 3 až 12, ř. 23 a 24, ř. 27 a 28 a ř. 30 a 31 se vyplňují, pokud pro ně bude věcná náplň, ve všech daňových přiznáních, tj. jak za zdaňovací období (§ 21a zákona) a období v průběhu likvidace nebo insolvenčního řízení shodná se zdaňovacím obdobím kalendářního roku nebo hospodářského roku (§ 240c nebo § 244 odst. 2 DŘ), tak za část zdaňovacího období (§ 38ma odst. 1 zákona nebo § 240a, § 240c a § 240d DŘ anebo § 244 odst. 1 a 3 DŘ).

Položky na ř. 13 až 22 a ř. 25, 26 a 29 se vyplňují, bude-li pro ně věcná náplň, s výjimkou případů, kdy zákonná úprava tvorbu zákonných opravných položek nebo zákonných rezerv nepřipouští, pouze v daňovém přiznání za zdaňovací období vymezená v § 3 odst. 1 zákona o rezervách, tj. za zdaňovací období podle § 21a zákona, pokud trvá nejméně 12 kalendářních měsíců nebo pokud je kratší než 12 měsíců, ale začíná rozhodným dnem fúze, nebo přechodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace. Věcná náplň nebo propočet částky vykázané na ř. 21 a 29 se rozvede na zvláštní příloze.

Poplatníci, jimž Česká národní banka udělila bankovní licenci podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, uvedou na ř. 14 a 17 dílčí tabulky b), tj. Bankovní rezervy a opravné položky podle § 5 zákona o rezervách, částky tvorby opravných položek k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů (§ 5 odst. 2 písm. a) zákona o rezervách) a rezerv na poskytnuté bankovní záruky za úvěry (§ 5 odst. 2 písm. b) zákona o rezervách) za dané zdaňovací období, pouze do výše zákonného nároku.

Upozornění: Částky vytvořených opravných položek na ř. 3, 6, 8, 10, 14 a 21 a částky vytvořených rezerv na ř. 17, 25, 27 a 29 se týkají pouze jejich tvorby, která se účtuje na vrub příslušného účtu účtové třídy Náklady. Proto nemohou tyto částky nabývat záporných hodnot.

K tabulce E. Odečet daňové ztráty od základu daně podle § 34 odst. 1 až 3 zákona

Tabulku vyplňuje poplatník, který za dané zdaňovací období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání, uplatňuje odečet daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně podle § 34 odst. 1 zákona.

Ve sl. 1 tabulky se v předepsaném tvaru uvede sestupně časové vymezení zdaňovacích období nebo období, za která se podává daňové přiznání, za které byla daňová ztráta, kterou poplatník uplatňuje, stanovena.

Ve sl. 2 se uvede celková výše daňové ztráty pravomocně stanovené za zdaňovací období nebo období, za které bylo podáno daňové přiznání, uvedené ve sl. 1.

Ve sl. 3 až 5 se podle stanoveného algoritmu uvedou částky odečtu vztahující se k daňové ztrátě uvedené ve sl. 2.

Ve sl. 6 se uvede identifikační číslo převádějící, zaniklé nebo rozdělené obchodní korporace, od které byla podle § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm. b) zákona uplatňovaná daňová ztráta převzata.

Pokud nedostačuje počet předtištěných řádků k zapsání všech zdaňovacích období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za které byla daňová ztráta, kterou poplatník uplatňuje, stanovena, uvedou se na zvláštní příloze s tím, že údaje ze sloupce 4 a 5 budou započítány do hodnoty těchto sloupců na řádku celkem. Hodnota celkem uvedená ve sl. 4 musí být shodná s částkou odečtu uvedenou na ř. 230 II. oddílu.

Pravomocně stanovené a neuplatněné daňové ztráty nebo jejich část, které nebylo možné odečíst od základu daně za zdaňovací období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání, budou uvedeny ve sl. 5. V případech, kdy ve zdaňovacím období nebo období, za které bude podáváno daňové přiznání, již nebude možné v důsledku uplynutí zákonné lhůty pravomocně stanovenou a neuplatněnou daňovou ztrátu od základu daně odečíst, uvede se na příslušném řádku ve sl. 5 nula (0).

Uplatnění daňové ztráty je limitováno pěti následujícími zdaňovacími obdobími, respektive dvěma předcházejícími zdaňovacími obdobími, která jsou definována v § 21a zákona. K částem období, za která se podávají daňová přiznání ve stanovených případech, pokud se nacházejí mezi těmito pěti zdaňovacími obdobími následujícími po období, za které byla daňová ztráta pravomocně stanovena, nebo mezi dvěma zdaňovacími obdobími předcházejícími období, za které byla daňová ztráta pravomocně stanovena, se v rámci aplikace časového omezení převoditelnosti daňové ztráty nepřihlíží; přitom v těchto daňových přiznáních lze daňovou ztrátu rovněž odečíst, aniž by tím byl ovlivněn celkový počet zdaňovacích období, po která lze daňovou ztrátu uplatňovat.

Zdaňovacím obdobím nebo obdobím, za které se podává daňové přiznání, započatým v roce 2025, uplyne lhůta pro uplatnění daňové ztráty pravomocně stanovené za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2020, jako položky odčitatelné od základu daně v následujících pěti zdaňovacích obdobích. Zdaňovacím obdobím nebo obdobím, za které se podává daňové přiznání, započatým v roce 2025, uplyne lhůta pro uplatnění (formou dodatečného daňového přiznání) daňové ztráty pravomocně stanovené za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2027, jako položky odčitatelné od základu daně v předcházejících dvou zdaňovacích obdobích.

K tabulce F. Odečet podle § 34 odst. 4 zákona

F b) Uplatňování odpočtu na podporu výzkumu a vývoje od základu daně podle § 34 odst. 4 a § 34a až 34e zákona

Tabulku vyplňuje poplatník, kterému v daném nebo v předchozích, nejvýše však třech zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, vznikl nárok na odpočet na podporu výzkumu a vývoje, který lze podle § 34 odst. 4 zákona uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.

Sl. 1 – na jednotlivých řádcích se v předepsaném tvaru uvede sestupně časové vymezení zdaňovacích období nebo období, za která se podává daňové přiznání, v nichž vznikl nárok na odpočet na podporu výzkumu a vývoje. Na posledním využitém řádku bude uvedeno nejstarší zdaňovací období nebo období, za které bylo podáno daňové přiznání, v němž vznikl nárok na odečet podle § 34 odst. 4 zákona a zároveň nezanikla možnost jeho uplatnění podle § 34 odst. 5 zákona, na ř. 1 dané zdaňovací období, nebo období, za které se podává daňové přiznání.

Sl. 2 – ve využitých řádcích se uvede celková výše nároku na odpočet na podporu výzkumu a vývoje ve zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, uvedených ve sl. 1.

Sl. 3 až 5 – podle stanoveného postupu se uvede průběh uplatňování nároku na odečet podle § 34 odst. 4 zákona od základu daně. V případech, kdy v následujícím období již nebude možné v důsledku uplynutí zákonné lhůty vzniklý a neuplatněný odpočet na podporu výzkumu a vývoje odečíst od základu daně, uvede se na příslušném řádku ve sl. 5 nula (0).

Ve sl. 4 se na ř. 5 uvede celková částka uplatňovaná k odečtu od základu daně, která se musí rovnat částce vykázané na ř. 242 II. oddílu za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání.

Ve sl. 5 se na ř. 5 uvede celková částka nevyužitého nároku na odečet od základu daně, který lze za podmínek stanovených v § 34 odst. 5 zákona uplatnit v následujících obdobích po období, ve kterém nárok na odpočet vznikl.

Pro účely uplatňování odpočtu v následujících třech obdobích (§ 34 odst. 5 zákona) se pro účely lhůty počítají i období, za která se podává daňové přiznání, ale která nejsou obdobími zdaňovacími (dle § 34a odst. 3 zákona se obdobím rozumí jak zdaňovací období, tak i období, které sice není obdobím zdaňovacím, ale podává se za něj daňové přiznání). Pokud poplatník v období, kdy vznikl nárok na odpočet, vykáže základ daně z příjmů (ř. 270 daňového přiznání) dostatečně vysoký a odpočet na podporu výzkumu a vývoje neuplatní nebo ho neuplatní v celkové možné výši, nelze tento odpočet nebo jeho část přenášet do dalších období.

U poplatníka, který je komanditní společností, se nárok na odpočet rozděluje na komplementáře a komanditní společnost. Poplatník uvede ve sl. 2 na řádku, na němž je vykázán nárok na odečet za dané zdaňovací období, nebo období, za které se podává daňové přiznání, část tohoto nároku na odpočet, zjištěnou za komanditní společnost, sníženou o poměrnou část nároku připadající na komplementáře. Rozčlenění nároku se uvede na ř. 4 tabulky J.

Pokud je poplatník společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, bude částka uvedená ve sl. 2 na řádku, na němž je vykázán nárok na odečet za dané zdaňovací období, nebo období, za které se podává daňové přiznání, zahrnovat i poměrnou část nároku na odečet podle § 34 odst. 4 zákona, zjištěného za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost. Poměrná část nároku odpočtu u společníků veřejné obchodní společnosti odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti. Na zvláštní příloze se pak uvede její rozčlenění na část vztahující se k odečtu za veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost a na část vztahující se k vlastní podnikatelské činnosti poplatníka.

K tabulce F c) Uplatňování odpočtu na podporu odborného vzdělávání od základu daně podle § 34 odst. 4 a § 34f až § 34h zákona

Tabulku vyplňuje poplatník, kterému v daném nebo v předchozích, nejvýše však třech zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, vznikl nárok na odpočet na podporu odborného vzdělávání, který lze podle § 34 odst. 4 zákona uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.

Sl. 1 – na jednotlivých řádcích se v předepsaném tvaru uvede sestupně časové vymezení zdaňovacích období nebo období, za která se podává daňové přiznání, v nichž vznikl nárok na odpočet na podporu odborného vzdělávání. Na posledním využitém řádku bude uvedeno nejstarší zdaňovací období nebo období, za které bylo podáno daňové přiznání, v němž vznikl nárok na odečet podle § 34 odst. 4 zákona a zároveň nezanikla možnost jeho uplatnění podle § 34 odst. 5 zákona, na ř. 1 dané zdaňovací období, nebo období, za které se podává daňové přiznání.

Sl. 2 – ve využitých řádcích se uvede celková výše nároku na odpočet na podporu odborného vzdělávání, ve zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, uvedených ve sl. 1.

Sl. 3 až 5 – podle stanoveného postupu se uvede průběh uplatňování nároku na odečet podle § 34 odst. 4 zákona od základu daně. V případech, kdy v následujícím období již nebude možné v důsledku uplynutí zákonné lhůty vzniklý a neuplatněný odpočet na podporu odborného vzdělávání odečíst od základu daně, uvede se na příslušném řádku ve sl. 5 nula (0).

Ve sl. 4 se na ř. 5 uvede celková částka uplatňovaná k odečtu od základu daně, která se musí rovnat částce vykázané na ř. 243 II. oddílu za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání.

Ve sl. 5 se na ř. 5 uvede celková částka nevyužitého nároku na odečet od základu daně, který lze za podmínek stanovených v § 34 odst. 5 zákona uplatnit v následujících obdobích po období, ve kterém nárok na odpočet vznikl.

Pro účely uplatňování odpočtu v následujících třech obdobích po období, kdy odpočet na podporu odborného vzdělávání vznikl, se do doby uvedené v § 34 odst. 5 zákona započítávají jak zdaňovací období, tak období, za která se podává daňové přiznání. Do třech období, která následují po období, ve kterém odpočet na podporu odborného vzdělávání vznikl, lze odpočet na podporu odborného vzdělávání nebo jeho část přenést a poté uplatnit pouze za podmínky, že v období, ve kterém odpočet na podporu odborného vzdělávání vznikl, poplatník nevykáže dostatečný základ daně.

U poplatníka, který je komanditní společností, se nárok na odpočet rozděluje na komplementáře a komanditní společnost. Poplatník uvede ve sl. 2 na řádku, na němž je vykázán nárok na odečet za dané zdaňovací období, nebo období, za které se podává daňové přiznání, část tohoto nároku na odpočet, zjištěnou za komanditní společnost, sníženou o poměrnou část nároku připadající na komplementáře. Rozčlenění nároku se uvede na ř. 3 tabulky J.

Pokud je poplatník společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, bude částka uvedená ve sl. 2 na řádku, na němž je vykázán nárok na odečet za dané zdaňovací období, nebo období, za které se podává daňové přiznání, zahrnovat i poměrnou část nároku na odečet podle § 34 odst. 4 zákona, zjištěného za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost. Poměrná část nároku odpočtu u společníků veřejné obchodní společnosti odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti. Na zvláštní příloze se pak uvede její rozčlenění na část vztahující se k odečtu za veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost a na část vztahující se k vlastní podnikatelské činnosti poplatníka.

K tabulce G. Celková hodnota poskytnutých bezúplatných plnění, kterou lze podle § 20 odst. 8 zákona uplatnit jako odečet od základu daně sníženého podle § 34 zákona

Na ř. 1 tabulky se uvede celková hodnota bezúplatných plnění poskytnutých poplatníkem na účely vymezené v § 20 odst. 8 zákona, a to i tehdy, bude-li úhrnná částka těchto bezúplatných plnění vyšší než základ daně vykázaný na ř. 250, nejméně však 2 000 Kč, jako minimální zákonná hodnota poskytnutého bezúplatného plnění. Poplatníci k daňovému přiznání přikládají doklad, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem bezúplatného plnění, hodnota, předmět bezúplatného plnění a účel, na který bylo bezúplatné plnění poskytnuto, a datum poskytnutí bezúplatného plnění.

Je-li poplatníkem komanditní společnost, může z celkové hodnoty jí poskytnutých bezúplatných plnění uplatnit pro účely odečtu nejvýše částku připadající na komanditisty (§ 20 odst. 10 zákona), vypočtenou na ř. 5 ve sloupci 3 tabulky J.

U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti je součástí hodnoty bezúplatných plnění, kterou lze odečíst od základu daně, i část hodnoty bezúplatných plnění poskytnutých veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností na zákonem vymezené účely, stanovená podle § 20 odst. 9 nebo 10 zákona, jejíž výpočet se uvede na zvláštní příloze.

Odečet lze uplatnit též za část zdaňovacího období, za něž je podáváno daňové přiznání.

K tabulce H. Rozčlenění celkového nároku na slevy na dani (§ 35 odst. 1 a 4 a § 35a nebo § 35b zákona), který lze uplatnit na ř. 300

Na ř. 1 až 4 tabulky se uvede specifikace zákonného nároku na uplatnění slev podle § 35 odst. 1 a 4 zákona, a to i tehdy, bude-li na ř. 220 vykázána daňová ztráta, nebo nebude možné tento nárok plně využít, s ohledem na výši daně vykázané na ř. 290 II. oddílu.

K ř. 1 a 2 Pro výpočet nároku na slevu podle § 35 odst. 1 písm. a) zákona je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením bez zaměstnanců s těžším zdravotním postižením, ve zdaňovacím období, zaokrouhlený na dvě platná desetinná místa (§ 146 odst. 3 DŘ).

Pro výpočet nároku na slevu podle § 35 odst. 1 písm. b) zákona je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců s těžším zdravotním postižením ve zdaňovacím období, zaokrouhlený na dvě platná desetinná místa (§ 146 odst. 3 DŘ). Slevy na dani podle § 35 odst. 1 písm. a) a b) zákona lze uplatnit též za období, za něž je podáváno daňové přiznání; při výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se zdravotním postižením podle § 35 odst. 2 zákona se jako dělitel, popřípadě jmenovatel u zlomku, použije plný roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy, a to i tehdy, bude-li období, za něž je podáváno daňové přiznání, kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců.

Bude-li daňové přiznání podáváno za zdaňovací období delší než dvanáct měsíců nebo za zdaňovací období hospodářského roku nebo za část zdaňovacího období, jejichž začátek a konec spadají do různých kalendářních roků, zjistí se celková částka slevy jako součet dílčích částek slev, vypočtených samostatně za každou z částí zdaňovacího období spadajících do různých kalendářních roků. Při výpočtu dílčích částek slev se postupuje podle § 35 odst. 2 zákona s tím, že za každý kalendářní rok nebo část kalendářního roku, které spadají do období, za něž se podává daňové přiznání, se jako dělitel, popřípadě jmenovatel u zlomku, použije plný roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy příslušného kalendářního roku.

Poplatníci, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti, popřípadě komanditních společností, uplatní příslušnou slevu pouze v částce, která odpovídá poměru, v jakém byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.

Příklad výpočtu částky slev na dani při zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením:

Zaměstnavatel, na jehož pracovištích je stanovena 40hodinová týdenní pracovní doba, zaměstnával v průběhu zdaňovacího období kalendářního roku 2025, v němž roční fond pracovní doby připadající na plnou pracovní dobu činil při 251 pracovních dnech 2 008 pracovních hodin, 3 zaměstnance (A, B, C) se zdravotním postižením bez těžšího zdravotního postižení (se ZP bez TZP) a 2 zaměstnance (D, E) s těžším zdravotním postižením (s TZP), s následujícím využitím fondu pracovní doby.

| Zaměstnanec | se ZP bez TZP | s TZP | | | | | A) | B) | C) | D) | E**) | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Počet hodin vyplývající z rozvržení pracovní doby nebo individuálně sjednané pracovní doby a délky trvání pracovního poměru; z nich do délky trvání pracovního poměru nezapočteno z důvodu | 2 008 | 2 008 | 1 016 | 1 757 | 1 255 | | – mateřské nebo rodičovské dovolené | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | | – dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné funkce | 0 | 0 | 0 | 483 | 0 | | Neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci | 0 | 0 | 16 | 0 | 0 | | Neodpracované hodiny v důsledku nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů | 296 | 0 | 0 | 0 | 0 | | Hodiny neodpracované v důsledku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za niž nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštního právního předpisu nebo nemocenské z nemocenského pojištění | 0 | 56 | 0 | 0 | 195 | | Upravený počet hodin | 1 712 | 1 952 | 1 000 | 1 274 | 1 060 |

*) Se zaměstnanci A, B a C byla sjednána 40hodinová týdenní pracovní doba; se zaměstnancem C byl pracovní poměr uzavřen dne 1. července 2025.

**) Se zaměstnancem D byla sjednána 35hodinová týdenní pracovní doba.

***) Se zaměstnancem E byla sjednána 25hodinová týdenní pracovní doba.

Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se ZP bez TZP:

	počet hodin vyplývající zaměstnancům se ZP bez TZP z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby a z délky trvání pracovního poměru, snížený o neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, a dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za niž nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštního právního předpisu nebo nemocenské z nemocenského pojištění
Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se ZP bez TZP	=
		celkový roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance, pracujícího na plnou pracovní dobu, stanovenou zvláštními právními předpisy
	=	4 664/2 008= 2,322 zaokrouhleno 12,32 zaměstnance

Výpočet slevy za zaměstnávání zaměstnanců se ZP bez TZP: 2,32 x 18 000 = [image omitted]

Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců s TZP:

	počet hodin vyplývající zaměstnancům s TZP z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby a z délky trvání pracovního poměru, snížený o neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, a dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za niž nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštního právního předpisu nebo nemocenské z nemocenského pojištění
Průměrný přepočtený počet zaměstnanců s TZP	=
		celkový roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance, pracujícího na plnou pracovní dobu, stanovenou zvláštními právními předpisy
	=	2 334/2 008= 1,162 zaokrouhleno

Výpočet slevy za zaměstnávání zaměstnanců s TZP: 1,16 x 60 000 = [image omitted]

K ř. 3	Uvede se sleva za zastavené exekuce, jejíž výše odpovídá výši náhrady, respektive náhrad, které přizná exekutor při zastavení exekuce (§ 35 odst. 4 zákona). O přiznání náhrady rozhodne exekutor v usnesení o zastavení exekuce (bod 21 ČI. IV přechodných ustanovení zákona č. 286/2021 Sb.).
K ř. 5	Řádek vyplňují pouze poplatníci, jimž byla poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani podle § 1a odst. 1 písm. a) zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, kteří na tomto řádku uvedou částku této slevy, uplatněné za zdaňovací období.
	Poplatník typu 9 přenese do tohoto řádku částku slevy vykázanou ve sl. 4 dílčí tabulky Uplatňování slev podle § 35a odst. 4 zákona, která je součástí Samostatné přílohy k řádku 5 tabulky H Přílohy č. 1 II. oddílu (tiskopis 25 5404/C MFin 5404/C).
	Poplatník typu 0 přenese do tohoto řádku částku slevy vykázanou ve sl. 4 dílčí tabulky Uplatňování slev podle § 35b odst. 5 zákona, která je součástí Samostatné přílohy k řádku 5 tabulky H Přílohy č. 1 II. oddílu (tiskopis 25 5404/C MFin 5404/C).

K tabulce I. Zápočet daně zaplacené v zahraničí

Při vyplňování řádků 2 a 3 tabulky se vychází z údajů Samostatné přílohy k tabulce I Přílohy č. 1 II. oddílu (tiskopis 25 5404/D MFin 5404/D), která se vyplňuje samostatně za každý stát, s nímž má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, v němž byl ve zdaňovacím období, nebo období, za které je podáváno daňové přiznání, zdroj příjmů, z nichž zaplacenou daň lze podle této smlouvy uplatnit k zápočtu na daň metodou prostého zápočtu (§ 38f odst. 2, ve spojení s § 38f odst. 7 zákona).

K ř. 1	Na tomto řádku se uvede úhrnná částka daní zaplacených v zahraničí, které lze v souladu s příslušnými ustanoveními smluv o zamezení dvojího zdanění, jimiž je Česká republika vázána, uplatnit k zápočtu na daň metodou úplného zápočtu. Její rozčlenění podle smluvních států musí být doloženo seznamem potvrzení zahraničních správců daně (§ 38f odst. 10 zákona) nebo, půjde-li o ojedinělý příjem ze zdrojů v zahraničí, potvrzením zahraničního správce daně (§ 38f odst. 5 zákona). Věcná náplň nebo propočet částky vykázané na tomto řádku se rozvede na zvláštní příloze.
K ř. 2	Uvede se úhrn částek daní zaplacených v zahraničí, které lze v souladu s příslušnými ustanoveními smluv o zamezení dvojího zdanění, jimiž je Česká republika vázána, uplatnit k zápočtu na daň metodou prostého zápočtu, vykázaných na ř. 3 všech vyplněných samostatných příloh k tabulce I.
K ř. 3	Uvede se úhrn částek vypočtených na ř. 7 všech samostatných příloh k tabulce I.
K ř. 4	Částka z tohoto řádku se přenese do ř. 320 II. oddílu, maximálně však do výše částky vykázané na ř. 310 II. oddílu.
K ř. 5	Částku vykázanou na tomto řádku lze za podmínek daných § 24 odst. 2 písm. ch) zákona uplatnit jako výdaj (náklad) vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů v následujícím zdaňovacím období nebo období, za něž bude podáváno daňové přiznání. To platí pouze za předpokladu, že z úhrnných částek uvedených na ř. 1 a 2 budou vyloučeny ty částky daně zaplacené v zahraničí, které byly vyměřeny a zaplaceny nad rámec daně stanovené podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění či nad rámec vnitrostátních předpisů země zdroje příjmů. Jako výdaj (náklad) vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24 odst. 2 písm. ch), s přihlédnutím k § 25 odst. 1 písm. s) zákona, lze uplatnit též daň zaplacenou v zahraničí z příjmů se zdrojem ve státě, s nímž dosud nemá Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění nebo jestliže již uzavřená smlouva dosud nenabyla účinnosti.

U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, bude součástí celkové částky na řádcích 1, 2 a 3 též poměrná část daně, připadající na něho z celkové částky daně za veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost.

K tabulce J. Rozdělení některých položek v případě komanditní společnosti

V případě vykázání daňové ztráty se částky na ř. 1 a 2 uvedou se znaménkem minus (–). Ze ř. 1 se do ř. 201 II. oddílu přenese částka vykázaná ve sl. 2. U ostatních řádků se přenos týká částek vykázaných ve sl. 3. Na řádcích 3, 4, 5, 7 a 9 ve sl. 3 se uvedou částky připadající na komanditisty z celkového nároku za komanditní společnost, a to i tehdy, nebude-li možné uplatnit tyto částky v plné výši při stanovení základu daně (ř. 242, 243 a 260) nebo daně (ř. 300 a 320).

Částka na ř. 4 ve sl. 3 se musí rovnat částce ve sl. 2 na řádku tabulky F/b, a částka na ř. 3 ve sl. 3 částce ve sl. 2 na řádku tabulky F/c na němž je vykázán nárok na odečet za dané zdaňovací období, nebo období, za které je podáváno daňové přiznání, částka na ř. 5 ve sl. 3 částce na ř. 1 tabulky G, částka na ř. 7 ve sl. 3 částce na ř. 4 tabulky H a částka na ř. 9 ve sl. 3 částce na ř. 4 tabulky I.

V případech, kdy příjmy ze zdrojů v zahraničí plynou komanditní společnosti ze státu, s nímž je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, uvede se na ř. 9 sl. 4 částka daně, již lze započíst na daň metodou úplného a prostého zápočtu (v rozdělení na komplementáře a komanditisty), pouze do výše, která může být ve státě zdroje příjmů vybrána v souladu s příslušným ustanovením této smlouvy.

K tabulce K. Vybrané ukazatele hospodaření

K ř. 1	Údaj vyplňují všichni poplatníci podávající přiznání za zdaňovací období nebo za období, za které se podává daňové přiznání, kteří na tomto řádku uvedou roční úhrn čistého obratu, vypočtený v měně účetnictví podle § 1d odst. 2 věty druhé zákona o účetnictví. V položce Měrná jednotka se uvede příslušná měna účetnictví, kterou podle § 24a zákona o účetnictví může být česká koruna (CZK), euro (EUR, americký dolar (USD) nebo britská libra (GBP). Veřejně prospěšní poplatníci (§ 17a zákona), uvedou roční úhrn čistého obratu z celkové činnosti, tj. z hlavní i hospodářské činnosti.
Poplatníci, kteří vedou jednoduché účetnictví, uvedou součet všech příjmů dosažených za zdaňovací období nebo za období, za které se podává daňové přiznání.
K ř. 2	Na tomto řádku se uvede celkový průměrný přepočtený počet zaměstnanců, včetně případů pracovního vztahu člena k družstvu během zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, který je u poplatníků v postavení účetních jednotek součástí údajů uváděných v příloze účetní závěrky podle
	a)	§ 39 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, v platném znění,
	b)	§ 54 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, v platném znění,
	c)	§ 22 odst. 2 písm. k) vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, v platném znění,
	d)	§ 30 odst. 1 písm. p) vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, v platném znění.

Poplatníci, účetní jednotky vymezené v § 2 vyhlášky č. 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny, v platném znění, a v § 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, v platném znění, (t.j. územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace, státní fondy, Pozemkový fond České republiky a organizační složky státu), v platném znění, jimž zmíněné vyhlášky nestanoví povinnost uvádět celkový průměrný přepočtený počet zaměstnanců v příloze účetní závěrky, uvedou tento údaj za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, jen pokud mají zpravodajskou povinnost ke statistickým výkazům podle vyhlášky č. 316/2023 Sb., o Programu statistických zjišťování na rok 2025, jejichž součástí je ukazatel o počtu zaměstnanců (např. P 3-04, Zdp 3-04, Práce 2-04).

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se zaokrouhluje na celá čísla. Pokud se průměrný přepočtený počet zaměstnanců zaokrouhlí na nulu, nebo poplatník neměl žádného zaměstnance uvede se na řádku hodnota nula (0).

Tento údaj není povinný pro poplatníky, kteří vedou jednoduché účetnictví.

Upozornění:

Tiskopis 25 5404 MFin 5404 - vzor č. 36 se použije i pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za části zdaňovacích období započatých v roce 2026, za které lhůta pro podání daňového přiznání uplyne do 31. prosince 2026, tj. před vydáním nového vzoru č. 37. O případných změnách věcné náplně položek tiskopisu 25 5404 MFin 5404 - vzor č. 35, k nimž dojde na základě novel zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, budou poplatníci daně z příjmů právnických osob informováni na webových stránkách Finanční správy České republiky prostřednictvím Upozornění k uvedenému tiskopisu.

POKYNY k vyplnění Přílohy č. 3 II. oddílu přiznání k dani z příjmů právnických osob

25 5404/F/1 MFin 5404/F/1

Přílohu č. 3 II. oddílu přiznání k dani z příjmů právnických osob vyplňuje poplatník za předpokladu, že se na něj vztahuje možnost nebo povinnost postupovat podle ustanovení § 23e, § 23g, § 23h nebo § 38fa zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

K tabulce A. Rozčlenění částek zvyšujících výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji uvedených na řádku 63

K ř. 1	Na řádku se uvede podle § 23e odst. 1 zákona částka kladného rozdílu mezi nadměrnými výpůjčními výdaji a limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, kterým je vyšší hodnota z částky odpovídající 30 % daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy (§ 23e odst. 6 zákona), nebo částky 80 000 000 Kč. Limit pro omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů se použije pro zdaňovací období i pro období, za které se podává daňové přiznání. Částka zvýšení musí být shodná s částkou uvedenou ve sl. 4 tabulky I. Přílohy č. 3 II. oddílu.
K ř. 2	Na řádku se uvede částka zvýšení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji v důsledku přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí podle § 23g odst. 1 zákona, a to do států dle § 38zg odst. 1 zákona
	Přemístění majetku bez změny vlastnictví se pro účely daní z příjmů považuje za úplatný převod takového majetku sobě samému za cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek. Uvedené platí shodně i pro ř. 3.
	Částka zvýšení musí být shodná s kladnou částkou uvedenou na ř. 7 sl. 4 tabulky II. Přílohy č. 3 II. oddílu.
K ř. 3	Na řádku se uvede částka zvýšení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji v důsledku přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí podle § 23g odst. 1 zákona mimo státy dle § 38zg odst. 1 zákona. Částka zvýšení musí být shodná s kladnou částkou uvedenou na ř. 7 sl. 4 tabulky III. Přílohy č. 3 II. oddílu.
K ř. 4	Na řádku se uvede zvýšení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 23g odst. 5 zákona v důsledku přeřazení majetku bez změny vlastnictví z jiného členského státu Evropské unie do České republiky, kdy toto přeřazení podléhá v tomto státě zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví.
K ř. 5	Na řádku se uvede částka, o kterou je poplatník povinen zvýšit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23h zákona v důsledku rozdílné právní kvalifikace.
K ř. 6	Na řádku se uvede částka zvyšující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 38fa odst. 1 nebo 2 a 8 zákona v důsledku zdanění zahrnovaných příjmů z činnosti ovládané zahraniční společnosti (§ 38fa odst. 4 zákona). Na činnost ovládané zahraniční společnosti a nakládání s jejím majetkem, ze kterých plynou zahrnované příjmy (§ 38fa odst. 6 zákona), se pro účely daní z příjmů při naplnění podmínek podle § 38fa odst. 1 písm. a) a b) zákona hledí, jako by byly uskutečněny ovládající společností (§ 38fa odst. 3 zákona) na území České republiky. Na činnost ovládané zahraniční společnosti, která je k okamžiku skončení svého zdaňovacího období daňovým rezidentem státu uvedeného na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie nebo stálou provozovnou umístěnou v takovém státě, a nakládání s jejím majetkem, ze kterých plynou v daném zdaňovacím období příjmy, se podle § 38fa odst. 2 zákona pro účely daní z příjmů hledí, jako by byly uskutečněny ovládající společností na území České republiky. Státy, které jsou na tomto seznamu uvedeny, uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji. Částka musí být shodná s hodnotou vykázanou na řádku Celkem v tabulce IV. Přílohy č. 3 II. oddílu za všechny ovládané zahraniční společnosti.
Výsledná částka na ř. 7 tabulky musí být shodná s částkou na ř. 63 II. oddílu. Částky v tabulce A nemohou nabývat záporných hodnot.

K tabulce B. Rozčlenění částek snižujících výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji uvedených na řádku 163

K ř. 1	Na tomto řádku se podle § 23e odst. 7 zákona uvede částka snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji, o kterou byl za předcházející zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, podle § 23e odst. 1 zákona výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji zvýšen, nejvýše však do částky kladného rozdílu mezi limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů a nadměrnými výpůjčními výdaji. Částka snížení musí být shodná s částkou uvedenou ve sl. 3 tabulky I. Přílohy č. 3 II. oddílu a nemůže spolu s dříve využitým snížením převýšit částku uvedenou ve sl. 1 tabulky I. Přílohy č. 3 II. oddílu.
K ř. 2	Na řádku se uvede částka snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji v důsledku přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí podle § 23g odst. 1 zákona, a to do států dle § 38zg odst. 1 zákona.
	Přemístění majetku bez změny vlastnictví se pro účely daní z příjmů považuje za úplatný převod takového majetku sobě samému za cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek. Uvedené platí shodně i pro ř. 3.
	Částka se musí rovnat záporné hodnotě vykázané na ř. 7 sl. 4 tabulky II. Přílohy č. 3 II. oddílu, přičemž částka snížení se uvádí bez záporného znaménka.
	Příklad uvedení částky na tomto řádku:
	ř. 7 sl. 4 tabulky II. Přílohy č. 3 II. oddílu…………… -30 000 Kč
	ř. 2 tabulky B Přílohy č. 3 II. oddílu…………………… 30 000 Kč
K ř. 3	Na řádku se uvede částka snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji v důsledku přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí podle § 23g odst. 1 zákona mimo státy dle § 38zg odst. 1 zákona. Částka se musí rovnat záporné hodnotě vykázané na ř. 7 sl. 4 tabulky III. Přílohy č. 3 II. oddílu, přičemž částka snížení se uvádí bez záporného znaménka.
K ř. 4	Na řádku se uvede snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 23g odst. 5 zákona v důsledku přeřazení majetku bez změny vlastnictví z jiného členského státu Evropské unie do České republiky, kdy toto přeřazení podléhá v tomto státě zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví.
K ř. 5	Částka snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji na tomto řádku podle § 38fa odst. 8 zákona nesmí být vyšší než částka, o kterou byl zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji za dané zdaňovací období na ř. 6 tabulky A Přílohy č. 3 II. oddílu a současně se musí shodovat s hodnotou uvedenou na ř. 1 tabulky V. Přílohy č. 3 II. oddílu. Zvýšení a snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji se posuzuje vždy jednotlivě za každou ovládanou zahraniční společnost.

Výsledná částka na ř. 6 tabulky musí být shodná s částkou na ř. 163 II. oddílu. Částky v tabulce B nemohou nabývat záporných hodnot.

Z tabulek I. až V. se vyplňují pouze ty tabulky, pro něž má poplatník ve vazbě na tabulku A nebo B věcnou náplň.

K tabulce I. Přehled úpravy výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 23e zákona

Tabulku vyplňuje poplatník, který za dané zdaňovací období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání je povinen zvýšit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o částku kladného rozdílu mezi nadměrnými výpůjčními výdaji a limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, nebo který snižuje výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o částku kladného rozdílu mezi nadměrnými výpůjčními výdaji a limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, která zvýšila výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji v předcházejících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za které je podáváno daňové přiznání. Zároveň tuto tabulku vyplňuje i poplatník, který je v následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání oprávněn snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o částku kladného rozdílu mezi nadměrnými výpůjčními výdaji a limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, která zvýšila výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji v předcházejících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která je podáváno daňové přiznání.

Ve sl. 1 se uvede součet všech částek, o které byl v předcházejících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji.

Tato částka se pro účely daní z příjmů považuje za přenositelnou daňovou položku (§ 38bc odst. 1 písm. a) zákona). Pokud vznikla ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých byla měnou účetnictví cizí měna, pak její výše pro účely uplatnění nebo jiného zohlednění v jiném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, než ve kterých vznikla, odpovídá její výši v měně účetnictví ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých vznikla, přepočtené na českou měnu kurzem pro přepočet daně (§ 38 odst. 5 zákona) pro poslední den tohoto období (§ 38bc odst. 2 zákona).

Ve sl. 2 se uvede součet všech částek, o které byl v předcházejících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, snížen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji. Částka spolu s částkou ve sl. 3 nemůže být vyšší než částka ve sl. 1.

Ve sl. 3 a 4 se podle uvedeného algoritmu uvedou částky zvýšení nebo snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji za dané zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Částka ve sl. 3 musí odpovídat částce uvedené na ř. 1 tabulky B Přílohy č. 3 II. oddílu a částka ve sl. 4 musí odpovídat částce uvedené na ř. 1 tabulky A Přílohy č. 3 II. oddílu. Nelze současně vyplnit sl. 3 a 4.

Ve sl. 5 se uvede souhrnná částka, o kterou lze snížit v následujících zdaňovacích obdobích nebo období, za která se podává daňové přiznání, výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23e odst. 6 zákona. Tato částka odpovídá algoritmu výpočtu: sl. 1 – sl. 2 – sl. 3 + sl. 4. Uplatnění snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji není limitováno počtem zdaňovacích období nebo období, za která se podává daňové přiznání.

Pokud poplatník za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, nezvyšuje ani nesnižuje výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23e zákona a současně již zcela vyčerpal částku, o kterou bylo možno v následujících zdaňovacích obdobích výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji snížit, není povinen vyplňovat sl. 1 a sl. 2 tabulky I. Přílohy č. 3 II. oddílu. Pokud poplatníkovi v některém z následujících zdaňovacích období nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, vznikne povinnost postupovat podle § 23e odst. 1 zákona, uvede ve sl. 1 a ve sl. 2 celkové částky včetně těch, které vykázal v předcházejících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání.

K tabulce II. Rozčlenění celkové částky úpravy výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji vyplývající z přemístění majetku bez změny vlastnictví do států dle § 38zg odst. 1 zákona

V tabulce uvede poplatník údaje o majetku přemístěném v daném zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání, bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí dle § 23g odst. 1 zákona, a to souhrnně za všechny státy, u kterých lze požádat o rozložení úhrady daně na splátky podle § 38zg odst. 1 zákona, v členění na jednotlivé skupiny majetku.

Ve sl. 2 se uvede úhrn částek tržních cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek při přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí v souladu s ustanovením § 23g odst. 1 zákona. Na ř. 7 se uvede součet řádků 1 až 6.

Ve sl. 3 se uvede úhrn částek souvisejících daňových výdajů, který zákon umožňuje uplatnit jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů při prodeji majetku přemístěného v souladu s ustanovením § 23g odst. 1 zákona. Na ř. 7 se uvede součet řádků 1 až 6.

Ve sl. 4 tabulky se uvede rozdíl údajů ve sl. 2 a sl. 3. Hodnota uvedená na ř. 7 ve sl. 4 se musí rovnat rozdílu hodnot ve sl. 2 a sl. 3 uvedených na ř. 7, přičemž tato hodnota musí zároveň odpovídat součtu řádků 1 až 6 uvedených ve sl. 4. Kladná hodnota se uvede jako kladné číslo, záporná hodnota se uvede jako číslo se znaménkem minus (-).

Kladná hodnota na ř. 7 ze sl. 4 se přenese na ř. 2 tabulky A Přílohy č. 3 II. oddílu. Záporná hodnota na ř. 7 ze sl. 4 se přenese na ř. 2 tabulky B Přílohy č. 3 II. oddílu, a to bez znaménka minus (-).

K tabulce III. Rozčlenění celkové částky úpravy výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji vyplývající z přemístění majetku bez změny vlastnictví mimo státy dle § 38zg odst. 1 zákona

V tabulce uvede poplatník údaje o majetku přemístěném v daném zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání, bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí dle § 23g odst. 1 zákona, a to souhrnně za všechny státy, u kterých nelze požádat o rozložení úhrady daně na splátky podle § 38zg odst. 1 zákona, v členění na jednotlivé skupiny majetku.

Ve sl. 2 se uvede úhrn částek tržních cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek při přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí v souladu s ustanovením § 23g odst. 1 zákona. Na ř. 7 se uvede součet řádků 1 až 6.

Ve sl. 3 se uvede úhrn částek souvisejících daňových výdajů, který zákon umožňuje uplatnit jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů při prodeji majetku přemístěného v souladu s ustanovením § 23g odst. 1 zákona. Na ř. 7 se uvede součet řádků 1 až 6.

Ve sl. 4 tabulky se uvede rozdíl údajů ve sl. 2 a sl. 3. Hodnota uvedená na ř. 7 ve sl. 4 se musí rovnat rozdílu hodnot ve sl. 2 a sl. 3 uvedených na ř. 7, přičemž tato hodnota musí zároveň odpovídat součtu řádků 1 až 6 uvedených ve sl. 4. Kladná hodnota se uvede jako kladné číslo, záporná hodnota se uvede jako číslo se znaménkem minus (-).

Kladná hodnota na ř. 7 ze sl. 4 se přenese na ř. 3 tabulky A Přílohy č. 3 II. oddílu. Záporná hodnota na ř. 7 ze sl. 4 se přenese na ř. 3 tabulky B Přílohy č. 3 II. oddílu, a to bez znaménka minus (-).

K tabulce IV. Rozčlenění celkové částky zvýšení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 38fa odst. 1 nebo 2 a 8 ** **zákona

Poplatník uvede údaje o zvýšení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji v souladu s ustanovením § 38fa odst. 1 nebo 2 a odst. 8 zákona, a to jednotlivě za každou ovládanou zahraniční společnost.

Název ovládané zahraniční společnosti – uvede se obchodní firma právnické osoby zapsaná do veřejných rejstříků, včetně dodatku označujícího její právní formu, popřípadě též dovětku „v likvidaci“. U právnických osob, které se nezapisují do veřejných rejstříků, se uvede název, pod kterým byly založeny nebo zřízeny, a u ostatních subjektů název, pod nímž vystupují vůči třetím osobám. Pokud rozsah řádku nestačí k zapsání celého názvu obchodní firmy nebo názvu poplatníka, uvede se pouze jejich zkrácený tvar s tím, že na zvláštní příloze se pak vyznačí celý název obchodní firmy, případně název poplatníka.

Identifikační číslo – uvede se identifikační číslo (identifikátor pro daňové účely) ovládané zahraniční společností, pokud jí bylo přiděleno.

Stát (kód) – kód státu se vyplňuje podle Sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. prosince 2003 č. 489/2003 Sb., o vydání číselníku zemí (CZEM) v aktuálním znění, (viz též Seznam kódů států na webové adrese https://financnisprava.gov.cz/, použije se pouze dvoumístný kód vymezený velkými písmeny abecedy).

Částkou se rozumí celkové zvýšení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji za každou jednotlivou ovládanou zahraniční společnost v příslušném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, v souladu s ustanovením § 38fa odst. 1 nebo 2 a 8 zákona, a to s výjimkou zahrnovaného příjmu podle § 38fa odst. 6 písm. c) zákona, který podléhá u ovládající společnosti zdanění v samostatném základu daně podle § 20b zákona, pokud není od daně z příjmů osvobozen.

Hodnota „Celkem“ se musí rovnat hodnotě na ř. 6 tabulky A Přílohy č. 3 II. oddílu. Hodnoty uvedené ve sloupci „Částka“ nemohou nabývat záporných hodnot.

Pokud nedostačuje počet předtištěných řádků k zapsání všech ovládaných zahraničních společností, uvedou se na zvláštní příloze s tím, že údaje ze sloupce „Částka“ budou započítány do hodnoty „Celkem“.

K tabulce V. Snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 38fa odst. 8 zákona

Při vyplňování řádků této tabulky se vychází z údajů Samostatné přílohy k tabulce V. Přílohy č. 3 II. oddílu (tiskopis 25 5404/H MFin 5404/H), která se vyplňuje zvlášť za každou ovládanou zahraniční společnost.

K ř. 1	Na tomto řádku se uvede úhrn částek, o které byl snížen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, uvedených ve sloupci 4 na řádku 8 jednotlivých samostatných příloh.
K ř. 2	Uvede se úhrn částek, o které lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji v následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, uvedených ve sloupci 5 na řádku 8 jednotlivých samostatných příloh.

Pokyny k vyplnění Samostatné přílohy k tabulce V. Snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 38fa odst. 8 zákona

25 5404/H MFin 5404/H

Samostatná příloha se vyplňuje zvlášť za každou ovládanou zahraniční společnost (§ 38fa odst. 4 zákona) a vyplňuje ji poplatník, kterému v daném nebo v některém z nejvýše třech předcházejících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, vznikl nárok na snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 38fa odst. 8 zákona.

Název ovládané zahraniční společnosti — uvede se obchodní firma právnické osoby zapsaná do veřejných rejstříků, včetně dodatku označujícího její právní formu, popřípadě též dovětku „v likvidaci". U právnických osob, které se nezapisují do veřejných rejstříků, se uvede název, pod kterým byly Založeny nebo Zřízeny, a u Ostatních subjektů název, pod nimž vystupují vůči třetím osobám. Pokud rozsah řádku nestačí k zapsání celého názvu obchodní firmy nebo názvu poplatníka, uvede se pouze jejich zkrácený tvar s tím, že na zvláštní příloze se pak vyznačí celý název obchodní firmy, případně název poplatníka.

Identifikační číslo ovládané zahraniční společnosti — uvede se identifikační číslo (identifikátor pro daňové účely) ovládané zahraniční společnosti, pokud ji bylo přiděleno.

Stát (kód) — kód státu se vyplňuje podle Sděleni Českého statistického úřadu ze dne 18. prosince 2003 č. 489/2003 Sb., o vydání číselníku zemí (CZEM) v aktuálním zněni, (viz též Seznam kódů států na webové adrese http://www.financnisprava.cz, použije se pouze dvoumístný kód vymezený velkými písmeny abecedy).

Ve sl. 1 tabulky se v předepsaném tvaru uvede sestupně vymezení zdaňovacích období nebo období, za která se podává daňové přiznání, ve kterých nebyla podle § 38fa odst. 8 zákona provedena úprava výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji, protože by vedla k jeho snížení.

Ve sl. 2 se uvede celková částka nároku na snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji vzniklého za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznáni, uvedené ve sl. 1. Částkou nároku se rozumí částka zahrnovaných příjmů (rozdíl mezi příjmy a souvisejícími výdaji) z činnosti ovládané zahraniční společnosti přičítaných poplatníkovi — ovládající společnosti podle § 38fa odst. 1 a 8 zákona, za předpokladu, že by tato částka vedla ke snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji (§ 38fa Odst. 8 zákona), a to s výjimkou zahrnovaného příjmu podle § 38fa odst. 6 písm. c) zákona, který podléhá u ovládající společnosti zdanění v samostatném základu daně podle § 20b zákona, pokud není od daně z příjmů osvobozen.

Tato částka se pro účely daní z příjmů považuje za přenositelnou daňovou položku (§ 38bc odst. 1 písm. b) zákona). Pokud vznikla ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých byla měnou účetnictví cizí měna, pak její výše pro účely uplatnění nebo jiného zohlednění v jiném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, než ve kterých vznikla, odpovídá její výši v měně účetnictví ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých vznikla, přepočtené na českou měnu kurzem pro přepočet daně (§ 38 odst. 5 zákona) pro poslední den tohoto období (§ 38bc odst. 2 zákona).

Ve sl. 3 až 5 se podle stanoveného postupu uvede průběh uplatnění snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 38fa odst. 8 zákona V případech, kdy v následujícím zdaňovacím období nebo období, za které bude podáváno daňové přiznání, již nebude možné v důsledku uplynutí zákonné lhůty vzniklý a neuplatněný nárok na snížení výsledku hospodaření uplatnit, uvede se na příslušném řádku ve sl. 5 nula (0).

Ve sl. 4 se na ř. 8 uvede celková částka uplatňovaného snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji, která nesmí převýšit hodnotu vzniklého a dosud neuplatněného nároku za předcházející tři zdaňovací období nebo období, za která se podává daňové přiznání a současně nesmí být vyšší než-li částka zvýšení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji v důsledku zdanění stejné ovládané zahraniční společnosti podle § 38fa odst. 1 zákona za dané zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání uvedené v tabulce IV Přílohy č. 3 II. oddílu, zahrnutá do ř. 6 tabulky A Přílohy č. 3 II. oddílu.

Ve sl. 5 se na ř. 8 uvede celková částka nevyužitého nároku na snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji, který lze za podmínek stanovených v § 38fa odst. 8 zákona uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích nebo období, za která se podává daňové přiznání.

Uplatnění snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji je limitováno uplynutím tří zdaňovacích období definovaných v § 21 a zákona Nárok na snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji vykázaný ve zdaňovacím období započatém v roce 2025 lze proto uplatnit naposledy ve zdaňovacím období započatém v roce 2028.

K částem období, za která se podávají daňová přiznání ve stanovených případech, pokud se nacházejí mezi těmito třemi zdaňovacími obdobími následujícími po období, ve kterém vznikl nárok na snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji se v rámci aplikace časového omezení převoditelnosti tohoto snížení nepřihlíží; přitom v těchto daňových přiznáních lze snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji rovněž uplatnit, aniž by tím byl ovlivněn celkový počet zdaňovacích období, po která lze snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji uplatňovat.

Částka ze sl. 5 na ř. 8 ze všech samostatných příloh se musí rovnat hodnotě na ř. 2 tabulky V. Přílohy č. 3 II. oddílu. Částka ze sl. 4 na ř. 8 ze všech samostatných příloh se musí rovnat hodnotě na ř. 1 tabulky V. Přílohy č. 3 II. oddílu.

Pokyny k vyplnění Samostatné přílohy k ř. 319 II. oddílu

25 5404/G MFin 5404/G

Samostatnou přílohu k ř. 319 II. oddílu přiznání vyplňuje poplatník za každý stát, v němž má sídlo jím ovládaná zahraniční společnost definovaná v ustanovení § 38fa odst. 4 zákona, zvlášť. Pokud má v daném státě více ovládaných zahraničních společností, vyplňuje poplatník pouze jednu samostatnou přílohu za daný stát, a to souhrnně za všechny ovládané zahraniční společnosti se sídlem v daném státě.

Kód státu se vyplňuje podle Sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. prosince 2003 č. 489/2003 Sb., o vydání číselníku zemí (CZEM) v aktuálním znění, (viz též Seznam kódů států na webové adrese http://www.financnisprava.cz, použije se pouze dvoumístný kód vymezený velkými písmeny abecedy).

Na řádek 1 se uvede hodnota z řádku 310 II. oddílu přiznání.

Na řádek 2 se uvede hodnota z řádku 220 II. oddílu přiznání.

Na řádku 3 se uvede částka daně obdobné dani z příjmů právnických osob zaplacená z příjmů z činnosti a nakládání s majetkem v zahraničí (ve státě sídla ovládané zahraniční společnosti), kterou lze započítat na daňovou povinnost ovládající společnosti. Započítat tuto daň lze pouze v rozsahu, ve kterém byla tato daň stanovena z příjmů z činnosti a nakládání s majetkem, které byly přičteny poplatníkovi (ovládající osobě). Příjmy z činnosti, na které se použije postup podle § 38fa odst. 1 nebo 2 zákona, se rozumí příjmy ovládající společnosti skutečně přičítané, tedy v rozsahu určeném podle § 38fa odst. 7 zákona, tj. v poměrné části vypočítané podle podílu ovládající společnosti na základním kapitálu ovládané zahraniční společnosti.

Při přepočtu daně zaplacené ze zahrnovaných příjmů v zahraničí na Kč se použije kurz devizového trhu vyhlášený ČNB uplatňovaný ovládající společností v účetnictví k poslednímu dni zdaňovacího období ovládané zahraniční společnosti.

Na řádku 4 se uvedou celkové zahrnované příjmy za daný stát, tj. součet zahrnovaných příjmů za všechny ovládané zahraniční společnosti se sídlem v daném státě, a to s výjimkou zahrnovaného příjmu podle § 38fa odst. 6 písm. c) zákona, který podléhá u ovládající společnosti zdanění v samostatném základu daně podle § 20b zákona, pokud není od daně z příjmů osvobozen. Při přepočtu příjmů zahrnovaných do základu daně ovládající společnosti na Kč se použije kurz devizového trhu vyhlášený ČNB uplatňovaný ovládající společností v účetnictví k poslednímu dni zdaňovacího období ovládané zahraniční společnosti.

Na řádku 5 se uvede úhrn částek daňových výdajů, stanovených podle tuzemského zákona o daních z příjmů, souvisejících se zahrnovanými příjmy uvedenými na řádku 4. Při přepočtu souvisejících zahraničních výdajů na Kč se použije kurz devizového trhu vyhlášený ČNB uplatňovaný ovládající společností v účetnictví k poslednímu dni zdaňovacího období ovládané zahraniční společnosti.

Na řádku 6 se vypočítá rozdíl údajů řádku 4 a řádku 5. V této tabulce se uvádí pouze kladné hodnoty výše uvedeného rozdílu. Kumulovaný součet hodnot řádku 6 všech samostatných příloh k ř. 319 II. oddílu přiznání se rovná částce uvedené v řádku celkem tabulky IV. Přílohy č. 3 II. oddílu.

Na řádku 7 se vypočítá daň, kterou lze uznat k zápočtu postupem pro aplikaci zápočtu prostého dle § 38f odst. 2 zákona. Částka vypočtená na řádku 7 se přenese na ř. 319 II. oddílu přiznání. Pokud je více samostatných příloh k řádku 319 II. oddílu přiznání, přenese se kumulovaná hodnota z řádku 7 všech těchto příloh na řádek 319 II. oddílu přiznání, avšak nejvýše do hodnoty ř. 310 II. oddílu přiznání.

Obdobná možnost odečtení od daňové povinnosti poplatníka je upravena v § 38fa odst. 9 písm. c) zákona i pro daně zaplacené z těchto příjmů daňovým nerezidentem, jehož prostřednictvím drží český daňový rezident – poplatník daně z příjmů právnických osob – podíl na ovládané zahraniční společnosti, jejíž příjmy již byly zahrnuty do základu daně tohoto nerezidenta z důvodu, že ve státě jeho daňové rezidence jsou taktéž uplatňována pravidla obdobná § 38fa zákona.

Pokyny k vyplnění samostatné přílohy k tabulce I. Zápočet daně zaplacené v zahraničí

25 5404/D MFin 5404/D

Samostatná příloha se vyplňuje zvlášť za každý stát, s nímž má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, v němž byl ve zdaňovacím období, za které je podáváno daňové přiznání, zdroj zdaněných příjmů, u nichž se podle uvedené smlouvy uplatňuje metoda prostého zápočtu (§ 38f odst. 8 zákona). Kód státu se vyplňuje podle Sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. prosince 2003 č. 489/2003 Sb., o vydání číselníku zemí (CZEM), v aktuálním znění, (viz též Seznam kódů států na webové adrese http://www.financnisprava.cz; použije se pouze dvoumístný kód vymezený velkými písmeny abecedy).

K ř. 1	Uvede se daň vztahující se k příjmům plynoucím ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí, která se převezme z řádku 310 II. oddílu přiznání.
K ř. 2	Na tomto řádku bude uveden základ daně před uplatněním položek odčitatelných od základu daně a nezdanitelných částí základu daně, který se převezme z řádku 220 II. oddílu přiznání.
K ř. 3	Na tomto řádku se uvede částka daně zaplacená ve státě zdroje zdaněných příjmů, a to pouze do výše, která mohla být v tomto státě vybrána v souladu s příslušnými ustanoveními smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Částka daně uplatňovaná k zápočtu musí být doložena seznamem potvrzení zahraničních správců daně (§ 38f odst. 10 zákona) nebo, půjde-li o ojedinělý příjem ze zdrojů v zahraničí, potvrzením zahraničního správce daně (§ 38f odst. 5 zákona). Částka vykázaná na tomto řádku se zahrne do celkové částky na ř. 2 tabulky I. Zápočet daně zaplacené v zahraničí. Při přepočtu daně zaplacené v zahraničí na Kč se pro účely jejího zápočtu používají kursy devizového trhu vyhlášené ČNB, uplatňované v účetnictví poplatníka (§ 38 odst. 1 zákona).
K ř. 4	Uvede se úhrn hrubých příjmů zdaněných ve státě zdroje.
	Při přepočtu příjmů ze zdrojů v daném státě na Kč se pro účely zápočtu používají kursy devizového trhu vyhlášené ČNB, uplatňované v účetnictví poplatníka (§ 38 odst. 1 zákona).
K ř. 5	Na tomto řádku bude uveden úhrn výdajů stanovených podle tuzemského zákona o daních z příjmů, souvisejících s celkovými hrubými příjmy na ř. 4. Při stanovení příjmu podléhajícího zdanění ve státě jejich zdroje, uváděného na ř. 6, nelze použít odčitatelné položky a položky snižující základ daně podle zahraničních právních předpisů.
	Při přepočtu souvisejících zahraničních výdajů na Kč se pro účely zápočtu používají kursy devizového trhu vyhlášené ČNB, uplatňované v účetnictví poplatníka (§ 38 odst. 1 zákona).
	Nelze-li u některých výdajů prokazatelně stanovit, zda souvisí s příjmy plynoucími ze zdrojů vdaném státě, považuje se za související výdaje jejich část stanovená ve stejném poměru, v jakém příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí nesnížené o výdaje připadají na celosvětové příjmy (§ 38f odst. 3 zákona).
K ř. 6	Uvede se příjem podléhající zdanění ve státě zdroje (§ 38f odst. 3 zákona). Bude-li na tomto řádku vykázáno záporné číslo (daňová ztráta), následující řádek 7 se nevyplňuje.
K ř. 7	Částka vypočtená na tomto řádku se zahrne do celkové částky na ř. 3 tabulky I. Zápočet daně zaplacené v zahraničí.

Poplatník, který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, zahrne do částky na ř. 1 též na něho připadající poměrnou část daně zaplacené v tomto státě vztahující se k veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, na ř. 2 poměrnou část příjmů ze zdrojů v daném státě a na ř. 3 poměrnou část s nimi souvisejících výdajů. Tento poplatník vyplňuje samostatnou přílohu i při uplatnění nároku na zápočet daně, kterou ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, zaplatila pouze veřejná obchodní společnost, jejímž je společníkem, nebo komanditní společnost, jejímž je komplementářem. V tomto případě na těchto řádcích uvede jen na něho připadající poměrné části daně zaplacené v daném státě příjmů, ze zdrojů v tomto státě a s nimi souvisejících výdajů.

POKYNY k vyplnění přiznání k dani z příjmů právnických osob nositeli investičních pobídek a k vyplnění samostatné přílohy k řádku 5 tabulky H přílohy č. 1 II. oddílu přiznání k dani z příjmů právnických osob

25 5404/C/1 MFin 5404/C/1

Všeobecně

Nositelé příslibů investičních pobídek uvádějí v kódu rozlišení daňového přiznání (první místo zleva položky 04 záhlaví tiskopisu) příslušný specifický typ poplatníka, a to

8 – nositel investiční pobídky v daňové oblasti podle usnesení vlády,

9 – nositel investiční pobídky ve formě slevy na dani podle § 35a zákona,

0 – nositel investiční pobídky ve formě slevy na dani podle § 35b zákona.