Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví požadavky na jakost, postup při přípravě, zkoušení, uchovávání a dávkování léčiv (Český lékopis 1997)

A - radioaktivitu jednotlivého orgánu,

B - celkovou radioaktivitu (vypočítanou jako rozdíl mezi aktivitou naměřenou ve stříkačce před podáním a po podání, a pokud byla injekce podána do vena caudalis, odečte se i aktivita ocasu). Vypočítá se radioaktivita krve na jednotku hmotnosti a upraví se vynásobením faktorem m/200, v němž m je hmotnost těla potkana v gramech. Nejméně u dvou ze tří potkanů se nachází nejméně 1,5 % radioaktivity ve stehenní kosti, nejvýše 1,0 % v játrech, nejvýše 0,05 % v krvi (vztaženo k 1 g krve).

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem technecia-99m nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Technetii[^99mTc] microsphaerarum suspensio iniectabilis [image omitted]

Injekce s mikročásticemi značenými techneciem[^99mTc]

Je to sterilní suspenze lidského albuminu prostá pyrogenních látek, denaturovaná za účelem vytvoření kulovitých nerozpustných částic značených techneciem-99m. Přípravek obsahuje redukující složky, jako jsou soli cínu, v množství nepřevyšujícím 3 mg Sn v mililitru. Může obsahovat vhodný tlumivý roztok, jako je tlumivý roztok octanový, citronanový nebo fosforečnanový, a přísady, jako jsou smáčedla. Použitý lidský albumin vyhovuje článku Albumini humani solutio. Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity technecia-99m k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 95 % technecia-99m je vázáno na částice suspenze, jak je stanoveno ve zkoušce Nefíltrovatelná radioaktivita. Částice mají obvykle průměr 10 μm až 50 μm. Radioaktivita není menší než 185 MBq technecia-99m na milion částic k datu a hodině podání.

Připravuje se z injekce s technecistanem[^99mTc] sodným (štěpný nebo neštěpný produkt) za použití vhodných sterilních složek prostých pyrogenních látek. Provede se výpočet poměru radionuklidových nečistot vztažený k datu a hodině podání.

Vlastnosti

Suspenze bílých, žlutých nebo uměle obarvených částic, která se stáním může rozdělit. Technecium-99m má poločas přeměny 6,02 h a emituje záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku technecia-99m. Provede se přímé porovnání spekter nebo se použije zařízení kalibrované pomocí referenčního roztoku technecia-99m. Referenční roztoky technecia-99m a molybdenu-99 se získávají od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama technecia-99m mají energii 0,140 MeV.

B. Zkoušky Nefíltrovatelná radioaktivita a Velikost částic jsou zároveň zkouškami totožnosti přípravku.

C. 1 ml přípravku se umístí do odstřeďovací zkumavky a odstřeďuje se 5 min až 10 min při 2500 g. Supernatantní kapalina se odstraní a ke zbytku se přidá 5 ml vinanu měďnatého RS2, promíchá se a nechá se 10 min stát. Je-li třeba, zahřívá se do rozpuštění částic a po ochlazení se rychle přidá 0,5 ml zkoumadla fosfomolybdenan-wolframového zředěného R, ihned se promíchá a nechá se stát; vznikne modré zbarvení.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 9,0.

Nefíltrovatelná radioaktivita. Použije se polykarbonátový membránový filtr o průměru 13 mm až 25 mm, tloušťce 10 μm a s kulatými póry o průměru 3 μm, upevněný do vhodného držáku. Na filtr se nanese 0,2 ml přípravku a během filtrace se přidá 20 ml roztoku chloridu sodného R (9 g/l). Radioaktivita na filtru je nejméně 95 % z celkové radioaktivity zkoušeného přípravku.

Velikost částic. Hodnotí se za použití mikroskopu. Pokud je to nutné, přípravek se zředí tak, aby počet částic byl dostatečně nízký pro jejich rozlišení. Použije se stříkačka s jehlou o průměru nejméně 0,35 mm. Potřebné množství se umístí do vhodného zařízení, jako je hemocytometrická komůrka; komůrka nemá být přeplněna. Suspenze se nechá 1 min stát a pak se opatrně přikryj e krycím sklíčkem bez stlačení vzorku. Hodnotí se nejméně 5000 částic. Částice mají stejný kulovitý vzhled. Nejvýše 10 částic má maximální rozměr větší než 75 μm, žádná částice nemá maximální rozměr větší než 100 μm.

Počet částic. Hodnotí se za použití mikroskopu. Použije se vhodné zařízení, jako je hemocytometrická komůrka, a naplní se vhodně zředěným přípravkem tak, aby během převádění nedošlo k oddělení částic. Spočítá se počet částic v komůrce. Postup se opakuje dvakrát a vypočítá se počet částic v mililitru přípravku.

Cín.

Zkoušený roztok. K 1,0 ml přípravku se přidá 0,5 ml kyseliny sírové R a 1,5 ml kyseliny dusičné R, zahřívá se a odpaří se asi na 1 ml. Přidají se 2 ml vody R a znovu se odpaří asi na 1 ml. Tento postup se opakuje dvakrát, roztok se ochladí a zředí kyselinou chlorovodíkovou 1 mol/l RS na 25,0 ml.

Porovnávací roztok. 0,115 g chloridu cínatého R se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí se jí na 1000,0 ml.

K 1,0 ml každého roztoku se přidají 0,4 ml roztoku laurylsíranu sodného R (20 g/l), 0,05 ml kyseliny thioglykolové R, 0,1 ml zkoumadla dithiolového R a 3,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,2 mol/l RS a promíchá se. Změří se absorbance (2.2.25) každého roztoku při 540 nm za použití kyseliny chlorovodíkové 0,2 mol/l RS jako kontrolní kapaliny. Absorbance zkoušeného roztoku není větší než absorbance porovnávacího roztoku (3 mg Sn v mililitru).

Fyziologická distribuce. Každému ze tří potkanů vážících 150 g až 250 g se vstříkne nejvýše 0,2 ml do vena caudalis. Po 15 min se potkani usmrtí, vyjmou se játra, slezina a plíce a vhodným přístrojem se změří radioaktivita orgánů, jak je popsáno v článku Radiofarmaca. Odstraní se ocas a změří se radioaktivita zbytku těla, včetně krve a zadržené moči. Procenta radioaktivity v játrech, ve slezině a v plicích se stanoví ze vztahu:

AB . 100,

v němž značí:

A - radioaktivitu jednotlivého orgánu,

B - celkovou radioaktivitu jater, sleziny, plic a zbytku těla, včetně zadržené moči.

Nejméně u dvou ze tří potkanů se alespoň 80 % radioaktivity nachází v plicích a nejvýše 5 % v játrech a slezině. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Pyrogenní látky. Vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky uvedené v článku Radiofarmaca. Na 1 kg hmotnosti králíka se vstříkne nitrožilně 0,1 ml zkoušeného přípravku. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem technecia-99m nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

V označení na obalu se uvede:

• množství cínu v mililitru, pokud ho přípravek obsahuje,

• že přípravek se má před použitím protřepat.

Technetii[^99mTc] pentetatis solutio iniectabilis [image omitted]

Injekce s pentetanem značeným techneciem[^99mTc]

Je to sterilní roztok, který může být připraven smícháním roztoku diethylentriaminopentaacetatu sodného nebo diethylentriaminopentaacetatu sodno-vápenatého a cínaté soli s roztokem technecistanu[^99mTc] sodného. Obsahuje proměnné množství cínu (Sn) nepřevyšující 1 mg v mililitru. Může obsahovat vhodné protimikrobní přísady, antioxidanty, stabilizátory a tlumivé roztoky. Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity technecia-99m k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 95,0 % radioaktivity odpovídá komplexu pentetanu sodného nebo pentetanu sodno-vápenatého s techneciem-99m.

Připravuje se z injekce s technecistanem[^99mTc] sodným (štěpný nebo neštěpný produkt) za použití vhodných sterilních složek. Provede se výpočet poměru radionuklidových nečistot vztažený k datu a hodině podání.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý nebo nažloutlý roztok.

Technecium-99m má poločas přeměny 6,02 h a emituje záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku technecia-99m. Provede se přímé porovnání spekter nebo se použije zařízení kalibrované pomocí referenčního roztoku technecia-99m. Referenční roztoky technecia-99m a molybdenu-99 se získávají od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama technecia-99m mají energii 0,140 MeV.

B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Radiochemická čistota. Rozdělení radioaktivity je zároveň zkouškou totožnosti přípravku.

C. Do čisté suché 10ml skleněné zkumavky se umístí takový objem zkoušeného přípravku, aby obsahoval 2 mg pentetanu. Pokud je to nutné, zředí se vodou R na 1 ml. Do druhé zkumavky se umístí 1 ml vody R (kontrolní roztok). Do každé zkumavky se přidá 0,1 ml roztoku síranu nikelnatého R (1 g/l), 0,5 ml roztoku kyseliny octové ledové R 50% (V/V) a 0,75 ml roztoku hydroxidu sodného R (50 g/l). Po promíchání se změří hodnota pH, která je nejvýše 5. Do každé zkumavky se přidá 0,1 ml roztoku dimethylglyoximu R (10 g/l) v lihu 96% R. Promíchá se a nechá se 2 min stát. V každé zkumavce se upraví hodnota pH na nejméně 12 přidáním roztoku hydroxidu sodného R (100 g/l). Promíchá se a zkontroluje, zda hodnota pH není menší než 12, a nechá se 2 min stát. Zkumavky se opatrně zahřívají 2 min na vodní lázni. Roztok ve zkumavce obsahující zkoušený přípravek zůstane čirý a bezbarvý. Kontrolní roztok se po přidání roztoku dimethylglyoximu zbarví červeně a po zahřátí na vodní lázni vznikne červená sraženina.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 7,5.

Radiochemická čistota. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27), jak je popsáno v článku Radiofarmaca, za použití silikagelu na vrstvě skleněných vláken. Deska se 10 min zahřívá při 110 °C. Použije se taková vrstva, aby při vyvíjení čelo mobilní fáze dosáhlo během 10 min 10 cm až 15 cm.

• a) Na vrstvu se nanese 5 μl až 10 μl přípravku a ihned se vyvíjí roztokem chloridu sodného R (9 g/l) po dráze 10 cm až 15 cm, nechá se usušit na vzduchu a vhodným detektorem se stanoví rozdělení radioaktivity. Nečistoty v koloidní formě zůstávají na startu, komplex pentetanu s techneciem a technecistanový iont jsou v blízkosti čela rozpouštědla.

• b) Na vrstvu se nanese 5 μl až 10 μl přípravku, nechá se usušit a vyvíjí se 2-butanonem R po dráze 10 cm až 15 cm, nechá se usušit a vhodným detektorem se stanoví rozdělení radioaktivity. Technecistanový iont je v blízkosti čela rozpouštědla, komplex pentetanu s techneciem a nečistoty v koloidní formě zůstávají na startu.

Součet procent radioaktivity odpovídající nečistotám na chromatogramech získaných ve zkouškách (a) a (b) není větší než 5,0 %.

Cín.

Zkoušený roztok. 1,5 ml zkoušeného přípravku se zředí kyselinou chlorovodíkovou 1 mol/l RS na 25,0 ml.

Porovnávací roztok. 0,115 g chloridu cínatého R se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí se jí na 1000,0 ml.

K 1,0 ml každého roztoku se přidá 0,4 ml roztoku laurylsíranu sodného R (20 g/l), 0,05 ml kyseliny thioglykolové R, 0,1 ml zkoumadla dithiolového R, 3,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,2 mol/l RS a promíchá se. Měří se absorbance (2.2.25) každého roztoku při 540 nm za použití kyseliny chlorovodíkové 0,2 mol/l RS jako kontrolní kapaliny. Absorbance zkoušeného roztoku není větší než absorbance porovnávacího roztoku (1 mg Sn v mililitru).

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem technecia-99m nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Technetii[^99mTc] succimeri solutio iniectabilis [image omitted]

Injekce se sukcimerem značeným techneciem[^99mTc]

Je to sterilní roztok meso-2,3-dimerkaptojantarové kyseliny značené techneciem-99m. Obsahuje redukující látku, jako je sůl cínu v množství nepřevyšujícím 1 mg Sn v mililitru. Může obsahovat stabilizátory a antioxidanty, jako je kyselina askorbová, a také může obsahovat inertní přísady. Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity technecia-99m k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 95,0 % radioaktivity odpovídá komplexu sukcimeru s techneciem-99m.

Připravuje se z injekce s technecistanem^[99mTc] sodným (štěpný nebo neštěpný produkt) za použití vhodných sterilních složek prostých pyrogenních látek. Provede se výpočet poměru radionuklidových nečistot vztažený k datu a hodině podání.

Injekční stříkačka používaná k manipulaci s eluátem určeným ke značení konečného produktu nebo pro manipulaci s konečným produktem by neměla obsahovat gumové části.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý roztok.

Technecium-99m má poločas přeměny 6,02 h a emituje záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku technecia-99m. Provede se přímé porovnání spekter nebo se použije zařízení kalibrované pomocí referenčního roztoku technecia-99m. Referenční roztoky technecia-99m a molybdenu-99 se získávají od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama technecia-99m mají energii 0,140 MeV.

B. Hodnotí se chromatogram získaný ve zkoušce Radiochemická čistota. Rozdělení radioaktivity je zároveň zkouškou totožnosti.

C. 1 ml přípravku se vloží do zkumavky, přidá se 1 ml roztoku nitroprussidu sodného R (20 g/l), 0,1 ml kyseliny octové ledové R a promíchá se. Na hladinu roztoku se opatrně přidá vrstva amoniaku 26% R; rozhraní vrstev se zbarví fialově.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 2,3 až 3,5.

Radiochemická čistota. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27), jak je popsáno v článku Radiofarmaca, za použití silikagelu na vrstvě skleněných vláken. Deska se 10 min zahřívá při 110 °C. Použije se taková vrstva, aby při vyvíjení čelo mobilní fáze dosáhlo během 10 min 10 cm až 15 cm.

Na vrstvu se nanese 5 μl až 10 μl přípravku a ihned se vyvíjí 2-butanonem R po dráze 10 cm až 15 cm, usuší se na vzduchu a vhodným detektorem se stanoví rozdělení radioaktivity. Komplex sukcimeru s techneciem zůstává na startu, technecistanový iont se pohybuje v blízkosti čela rozpouštědla. Nejméně 95,0 % z celkové radioaktivity se nachází ve skvrně odpovídající komplexu sukcimeru s techneciem. Nejvýše 2,0 % z celkové radioaktivity připadají na technecistanový iont.

Cín.

Zkoušený roztok. 1,5 ml přípravku se zředí kyselinou chlorovodíkovou 1 mol/l RS na 25,0 ml.

Porovnávací roztok. 0,115 g chloridu cínatého R se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí se jí na 1000,0 ml.

K 1,0 ml každého roztoku se přidá 0,4 ml roztoku laurylsíranu sodného R (20 g/l), 0,05 ml kyseliny thioglykolové R, 0,1 ml zkoumadla dithiolového R, 3,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,2 mol/l RS a promíchá se. Nechá se stát 60 min a změří se absorbance (2.2.25) každého roztoku při 540 nm za použití kyseliny chlorovodíkové 0,2 mol/l RS jako kontrolní kapaliny. Absorbance zkoušeného roztoku není větší než absorbance porovnávacího roztoku (1 mg Sn v mililitru).

Fyziologická distribuce. Každému ze tří potkanů vážících 150 g až 250 g se vstříkne nejvýše 0,2 ml, neobsahující více než 0,1 mg kyseliny dimerkaptojantarové, do vhodné žíly, jako je vena caudalis nebo vena saphena. Změří se aktivita ve stříkačce před podáním a po podání. Po 1 h se potkani usmrtí, vyjmou se ledviny, játra, žaludek, plíce, a pokud byla injekce podána do vena caudalis, i ocas. Vhodným přístrojem se stanoví radioaktivita orgánů, a pokud byla injekce podána do vena caudalis, i ocasu, jak je popsáno v článku Radiofarmaca. Stanoví se procenta radioaktivity v každém orgánu vztažená k celkové radioaktivitě (vypočítané jako rozdíl mezi aktivitou naměřenou ve stříkačce před podáním a po podání, a pokud byla injekce podána do vena caudalis, odečte se i aktivita ocasu).

Nejméně u dvou ze tří potkanů je radioaktivita v ledvinách nejméně 40 %, v játrech nejvýše 10,0 %, v žaludku nejvýše 2,0 % a v plicích nejvýše 5,0 %.

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem technecia-99m nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca, chráněn před světlem.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Thallosi[^201Tl] chloridi solutio iniectabilis [image omitted]

Injekce s chloridem thallným[^201Tl]

Je to sterilní roztok thallia-201 ve formě chloridu thallného. Může být izotonizován přídavkem chloridu sodného a může obsahovat vhodnou protimikrobní přísadu, jako je benzylalkohol. Thallium-201 je radioaktivní izotop thallia, který vzniká přeměnou olova-201. Olovo-201 je radioaktivní izotop olova, který může být získán ozařováním thallia, jež může být obohaceno thalliem-203, protony o vhodné energii. Thallium-201 se může od olova-201 oddělit pomocí kolony s iontoměničem. Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity thallia-201 k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Na thallium-202 připadají nejvýše 2,0 % z celkové radioaktivity a na thallium-201 nejméně 97,0 %. Nejméně 95,0 % radioaktivity odpovídá thalliu ve formě thallných iontů. Měrná aktivita není menší než 3,7 GBq v miligramu thallia.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý roztok.

Thallium-201 má poločas přeměny 3,05 dne a emituje záření gama a rtg-záření.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama a rtg-záření způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku thallia-201. Provede se přímé porovnání spekter nebo se použije zařízení kalibrované pomocí referenčního roztoku thallia-201. Referenční roztoky thallia-201 a thallia-202 se získávají od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama mají energie 0,135 MeV, 0,166 MeV a 0,167 MeV. Rtg-záření má energie 0,069 MeV až 0,083 MeV.

B. Hodnotí se elektroforeogram získaný při zkoušce Radiochemická čistota. Rozdělení radioaktivity je zároveň zkouškou totožnosti.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 7,0.

Radionuklidová čistota. Vhodným přístrojem kalibrovaným pomocí referenčních roztoků thallia-201 a thallia-202 se zaznamená spektrum záření gama a rtg-záření způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku thallia-201. Stanoví se relativní obsah thallia-201, thallia-202 a ostatních radionuklidových nečistot. Thallium-202 má poločas přeměny 12,2 dne a nejvíce zastoupené fotony gama mají energii 0,440 MeV. Thallium-200 má poločas přeměny 1,09 dne a nejvíce zastoupené fotony gama mají energie 0,368 MeV, 0,579 MeV, 0,828 MeV a 1,206 MeV. Olovo-201 má poločas přeměny 9,4 h a nejvíce zastoupené fotony gama mají energii 0,331 MeV. Olovo-203 má poločas přeměny 2,17 dne a nejvíce zastoupené fotony gama mají energii 0,279 MeV. Nejvýše 2,0 % z celkové radioaktivity odpovídá thalliu-202 a nejméně 97,0 % odpovídá thalliu-201.

Radiochemická čistota. Provede se zónová elektroforéza (2.2.31) za použití pruhu vhodného acetatu celulosy dlouhého 150 mm a širokého 25 mm jako nosiče a roztoku edetanu disodného R (18,6 g/l) jako elektrolytu. Pruh se 45 min až 60 min namáčí v roztoku elektrolytu, pak se pinzetou vyjme pouze za vnější konce,umístí se mezidvě absorpční podložky a odstraní se přebytečný roztok.

Zkoušený roztok. Připraví se smícháním stejných objemových dílů zkoušeného přípravku a elektrolytu.

Nanese se nejméně 5 μl zkoušeného roztoku do středu pruhu a označí se místo aplikace. Nechá se 30 min působit elektrické pole 17 V na centimetr, pruh se usuší na vzduchu a rozdělení radioaktivity se stanoví za použití vhodného zařízení. Nejméně 95,0 % radioaktivity se pohybuje směrem ke katodě.

Thallium. K 0,5 ml přípravku se přidá 0,5 ml kyseliny chlorovodíkové R (220 g/l HCl), 0,05 ml vody bromové R a promíchá se. Přidá se 0,1 ml roztoku kyseliny sulfosalicylové R (30 g/l); po odbarvení se přidá 1,0 ml roztoku rhodaminu B R( 1 g/l), 4 ml toluenu R a 1 min se protřepává. Oddělí se toluenová vrstva, která není zbarvena intenzivněji než toluenová vrstva kontrolního roztoku připraveného současně stejným způsobem za použití 0,5 ml základního roztoku thallia (10 μl Tl/ml).

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem thallia-201 nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Xenoni[^133Xe] solutio iniectabilis [image omitted]

Injekce s xenonem[^133Xe]

Je to sterilní roztok xenonu-133, který může být izotonizován přídavkem chloridu sodného. Xenon-133 je radioaktivní izotop xenonu, který se získává separací ze štěpných produktů uranu. Přípravek obsahuje 80 % až 130 % deklarované radioaktivity xenonu-133 k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení.

Přípravek je umístěn v obalu, který umožňuje manipulaci s obsahem bez vzniku vzduchových bublin. Obal je maximálně naplněn a bubliny plynu nezaujímají více než 1 % objemu přípravku; určí se vizuálním porovnáním s vhodným porovnávacím roztokem.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý roztok.

Xenon-133 má poločas přeměny 5,29 dne a emituje záření beta, záření gama a rtg-záření.

Zkoušky totožnosti

Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama a rtg-záření způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku xenonu-133 v roztoku chloridu sodného R (9 g/l), kromě rozdílů způsobených přítomností xenonu-131m a xenonu-133m. Referenční roztoky xenonu-133 se získávají od národní laboratoře (připravují se za použití vhodné ionizační komory). Nejvíce zastoupené fotony gama xenonu-133 mají energii 0,081 MeV a jsou doprovázeny rtg-zářením (vznikajícím v důsledku vnitřní konverze), které má energie 0,030 MeV až 0,035 MeV. Xenon-131m má poločas přeměny 11,9 dne a emituje fotony gama o energii 0,164 MeV. Xenon-133m má poločas přeměny 2,19 dne a emituje fotony gama o energii 0,233 MeV.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 5,0 až 8,0.

Radionuklidová čistota.

• a) Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama a rtg-záření způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku xenonu-133 v roztoku chloridu sodného R (9 g/l), kromě rozdílů způsobených přítomností xenonu-131m a xenonu-133m.

• b) 2 ml přípravku se převedou do otevřené baňky a 30 min se probublávají vzduchem při dodržení vhodných opatření proti rozptýlení radioaktivity. Změří se zbytková beta a gama radioaktivita roztoku, která se významně neliší od aktivity pozadí zaznamenané přístrojem.

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Stanovení radioaktivity

Zváží se obal s obsahem, stanoví se celková radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem xenonu-133 nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku při dodržení přesně stejných podmínek měření. Při použití ionizační komory by se mělo dbát na to, aby stěny komory příliš nezeslabovaly záření. Pak se oddělí nejméně polovina obsahu a obal se opět zváží. Změří se radioaktivita obalu a zbylého obsahu, jak je popsáno výše, a z měření se vypočte radioaktivita xenonu-133 v přípravku.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Upozornění: Největší množství xenonu-133 může být přítomno na uzávěru nebo na stěnách obalu, proto se s ním musí počítat při dodržování pravidel týkajících se převozu a uchovávání radioaktivních látek a při manipulaci s použitými obaly.

Obsah

Vysvětlení zkratek:

• bez označení jsou články a stati přeložené z Ph. Eur. 3,

• s označením 1998 jsou články a stati přeložené z Doplňku Ph. Eur. 3 1998,

• s označením corr jsou články a stati, u nichž byla realizována oprava uveřejněná v Doplňku Ph. Eur. 3 1998,

• s označením N jsou národní články a stati.

^1) Bláha, K., Ferles, M., Staněk, J. a kol.: Nomenklatura organické chemie. 3., rozšířené a upravené vydání. Praha, Academia 1985. Klikorka, J., Hanzlík, J.: Názvosloví anorganické chemie. Praha, Academia 1987.

^1) Definice jednotek užívaných v Mezinárodním systému jsou uvedeny v knize "Le Système International d‘Unités (SI)", vydané Bureau International des Poids et Mesures, Pavillon de Breteuil, F-92310, Sevres. V České republice jsou veličiny, jednotky, značky a převodní činitele systému mezinárodních jednotek SI vydávány a doplňovány Českým normalizačním institutem v normách řady ČSN ISO 31.

^1) Pure Appl. Chem., 68, 1996, 2339-2359.

^1) Uváděné hodnoty jsou přibližné.

^2) Použitý líh 96% R nesmí vykazovat žádnou fluorescenci.

^3) Mezinárodní norma ISO 3310/1 (1975) ČSN ISO 3310/1 (1994)

^1) Popisuje se zde systém navržený Mezinárodní organizací pro standardizaci (ISO).

^2) K obchodně dostupnému přístroji jsou přiloženy tabulky udávající konstanty přístroje v závislosti na velikosti povrchové plochy použitých válců a na rychlosti jejich otáčení.

^3) Andermann, G., Kemp, M. W.: Analytical Chemistry, 30, 1958, 1306. Kalman, Z. H., Heller, L.: Analytical Chemistry, 34, 1962, 946. Reynolds, R. C. Jr.: The American Mineralogist, 46, 1963, 1133. Müller, R. O.: Spectrochimica Acta, 20, 1964, 143. Müller, R. O.: Spectrochemische Analyse mit Röntgenfluoreszenz. München-Wien, R. Oldenburg 1967.

^4) Je vhodná iterační metoda Gaussova-Newtonova modifikovaná Hartleyem (Hartley, O.: Tecnometrics, 3, 1961 a Nilsson, G., Nilsson, K.: J. Chromat., 101, 1974, 137 nejlépe ve spojení s programem pro nelineární regresi.

^1) Se souhlasem oprávněné autority se tato rutinní šaržová zkouška může vypustit, pokud se v každé šarži provádí důkaz cizích virů zkouškou na kuřecích embryích (2.6.3).

^2) Pokud není v článku uvedeno jinak, lze se souhlasem oprávněné autority upustit od rutinního provádění zkoušek na tyto viry u každé šarže.

^3) Doporučuje se používat samců vhodného jednotného plemene o hmotnosti 2,0 kg až 3,8 kg.

^4) Jako vhodné celkové anestetikum se doporučuje roztok 0,6 g sodné soli fenobarbitalu a 0,4 g chloralosy ve 100 ml roztoku chloridu sodného (9 g/l), který se podá intraperitoneálně v dávce 8,0 ml/kg.

^5) odpovídá 0,067 mol/l

^6) Nedoporučuje se žádný určitý kmen. Může se použít nějaká pro člověka nepatogenní salmonela, např. Salmonella abony (NCTC 6017, CIP 80.39, CCM 4518).

^7) Vhodný formulář uvádějí Požadavky na perorální vakcínu proti poliomyelitidě (Requirements for Biological Substances No. 7, World Health Organisation) vydané Světovou zdravotnickou organizací.

^1)^ K zamezení ztrát způsobených adsorpcí v průběhu ředění se může použít přísada detergentu, např. polysorbátu 80 v koncentraci 0,1 g/l.

^2) Místo hypofyzektomie je možno u potkanů použít blokádu funkce hypofýzy podáním vhodné látky např. dexamethasonu (viz článek Corticotropinum).

^1) Filtrační rychlost je vyjádřená časem, ve kterém se přefiltruje 100 ml vody při 20 °C přes filtrační plochu 10 cm^2 za konstantního tlaku 6,7 kPa.

^1) Světová zdravotnická organizace doporučuje následující kritéria aplikovaná na buňky MRC-5 a WI-38: Pro buňky zkoumané v metafázi jsou pro abnormality následující vyšší limity (větší limit spolehlivosti (P = 0,95) (Poisson): abnormality1000 buněk500 buněkzlomy chromatidů a chromozomů47/100026/500strukturální abnormality17/100010/500hyperploidie8/10005/500hypoploidie180/100090/500polyploidie30/100017/500

^1) V článcích Evropského lékopisu se užívá termínu "fiducial limits", obvykleji "confidence limits" (konfindenční meze). Konfidenční meze se nesmí zaměňovat s tolerančními mezemi, které určují interval, v němž se s 95% pravděpodobností očekává dané procento (např. 90%) odhadů účinnosti v budoucích zkouškách.

^2) Greenfield and Siday: The Statistician, 29, 1980, 33-35.

^3) Fisher, R. A., Yates, F.: Statistical Tables for Biological, Agricultural and Medical Research. 6 Ed. Edinburgh, Oliver and Boyd 1993.

^4) Hull, Dobell: Soc. Ind. App. Math., 4,1962, 230-254.

^5) McLaren and Marsaglia: J. Assoc. Com. Mach., 12,1965, 83-89.

^6) Coan: Advanced Basic. New Jersey, Hayden Book Company Inc. 1977.

^7) Podrobnější popis In: Shapiro, S. S., Wilk, M. B.: An analysis of variance test for normality (complete samples). Biometrika, 52, 1965, 591-611; nebo Wilk, M. B., Shapiro, S. S.: The joint assesment of normality of several independent samples. Technometrics, 10, 1968, 825-839.

^8) Bartlett, M. S.: Properties of sufficienty and statistical tests. Proc. Roy. Soc. London, Series A, 160, 1937, 280-282.

^9) Hartley, H. O.: The maximum F-ratio as a short-cut test for heterogeneity of variance. Biometrika, 37, 1950, 308-312.

^10) Pearson, E. S., Hartley, H. O.: Tables for Statisticians. Biometrika, Vol. I. Cambridge University Press, 1954.

^11) Clarke, P. M.: Biometrics, 8, 1952, 370-379.

^12)^ Barraclough, C. G.: Biometrics, 11, 1955, 186-200.

^13) Abramowitz, M., Stegun, I. A.: Handbook of Mathematical Functions. 9th Ed. New York, Dover Publications Inc. 1970.

^14) Abramowitz, M., Stegun, I. A.: Handbook of Mathematical Functions. 9th Ed. New York, Dover Publications Inc. 1970.

^1) Martindale: The Extra Pharmacopoeia. 31^st Ed. London, The Pharmaceutical Press 1996.

^1 Citral je směs izomeru E (geranial) a izomeru Z (neral). Nejprve se eluuje neral, pak geranial.

^1) 1 mg bezvodého somatropinu (C990H1528N262O300S7) odpovídá 3,0 m.j. biologické účinnosti.

^2) 1 mg bezvodého somatropinu (C990H1528N262O300S7) odpovídá 3,0 m.j. biologické účinnosti.

^1) Vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky uvedené v článku Glucosum monohydricum nebo Glucosum.

^2) Vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky uvedené v článku Glucosum monohydricum nebo Glucosum.

^3) 1 mg bezvodého somatropinu (C990H1528N262O300S7) odpovídá 3,0 m.j. biologické účinnosti.

^4) Tento kmen je poskytován Střediskem pro spolupráci při standardizaci a výzkumu bakteriálních vakcín Světové zdravotnické organizace, Ústav lidských sér a očkovacích látek, Szallas Utca 5, H - 1107, Budapešť, Maďarsko.

^5) Tento kmen je poskytován Střediskem pro spolupráci při standardizaci a výzkumu bakteriálních vakcín Světové zdravotnické organizace, Ústav lidských sér a očkovacích látek, Szallas Utca 5, H - 1107, Budapešť, Maďarsko.

^6) Referenční hemaglutinační antigen lze získat v National Institute for Biological Standards and Control, Blanche Lane, South Mimms, Potters Bar, Hertfordshire EN6 3QG, Velká Británie.

^7) Referenční hemaglutinační antigen lze získat v National Institute for Biological Standards and Control, Blanche Lane, South Mimms, Potters Bar, Hertfordshire EN6 3QG, Velká Británie.

^8) Referenční hemaglutinační antigen lze získat v National Institute for Biological Standards and Control, Blanche Lane, South Mimms, Potters Bar, Hertfordshire EN6 3QG, Velká Británie.