Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví požadavky na jakost, postup při přípravě, zkoušení, uchovávání a dávkování léčiv (Český lékopis 1997)

Na vrstvu se odděleně nanese 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, kyseliny octové ledové R, butanolu R a toluenu R (1 + 4 + 20 + 80) po dráze 12 cm (asi 75 min). Vrstva se usuší na vzduchu a pak se pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu porovnávacího roztoku je skvrna odpovídající kyselině 2-jodhippurové a blíže k čelu rozpouštědla skvrna odpovídající kyselině 2-jodbenzoové. Jodidový iont zůstává blízko startu. Rozdělení radioaktivity se stanoví vhodným detektorem. Na chromatogramu zkoušeného roztoku se nejméně 96 % z celkové radioaktivity nachází ve skvrně odpovídající kyselině 2-jodhippurové a nejvýše 2 % z celkové radioaktivity v některé ze skvrn odpovídajících kyselině 2-jodbenzoové a jodidovému iontu.

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem jodu-131 nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Chráněn před světlem, v chladu, za podmínek uvedených v článku Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

V označení na obalu se uvede, že přípravek není vhodný pro renální plazmaticko-průtokové studie.

Natrii pertechnetatis[^99mTc] fissione formati solutio iniectabilis [image omitted]

Injekce s technecistanem[^99mTc] sodným (štěpným produktem)

Článek se vztahuje na injekční roztok technecistanu[^99mTc] sodného, který byl získán z molybdenu-99 extrahovaného ze štěpných produktů uranu. Injekční roztok technecistanu[99mTc] sodného, který byl získán z molybdenu-99 připraveného ozařováním molybdenu neutrony, je popsán v článku Injekce s technecistanem[99mTc] sodným (neštěpným produktem).

Je to sterilní roztok obsahující technecium-99m ve formě technecistanového iontu, izotonizovaný přídavkem chloridu sodného. Technecium-99m je radionuklid vzniklý přeměnou molybdenu-99. Molybden-99 je radioaktivní izotop molybdenu získaný extrakcí ze štěpných produktů uranu. Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity technecia-99m k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 95 % radioaktivity odpovídá techneciu-99m ve formě technecistanového iontu.

Radioaktivita, vyjádřená v procentech z celkové radioaktivity a vztažená k datu a hodině podání, příslušející jiným radionuklidům než techneciu-99m, kromě té, která vznikne při přeměně technecia-99m na technecium-99, není větší, než je uvedeno níže:

molybden-99	0,1 %
jod-131	5 . 10-3 %
ruthenium-103	5 . 10-3 %
stroncium-89	6 . 10-5 %
stroncium-90	6 . 10-6 %
nečistoty emitující záření alfa	1 . 10-7 %
jiné radionuklidové nečistoty	0,01 %

Injekční roztok muže být připraven ze sterilního přípravku molybdenu-99 za aseptických podmínek.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý roztok.

Technecium-99m má poločas přeměny 6,02 h a emituje záření gama.

Zkoušky totožnosti

Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Provede se přímé porovnání spekter nebo se použije zařízení kalibrované pomocí referenčního roztoku technecia-99m. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku technecia-99m. Referenční roztoky technecia-99m, molybdenu-99, jodu-131, ruthenia-103, stroncia--89 a stroncia/yttria-90 se získávají od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama technecia-99m mají energii 0,140 MeV.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH. (2.2.3). 4,0 až 8,0.

Radionuklidová čistota. Provede se podle článku Radiofarmaca.

Předběžná zkouška. Slouží k získání předběžného odhadu před použitím přípravku. Vezme se jeden objemový díl o radioaktivitě 37 MBq a zaznamená se spektrum záření gama za použití Nal detektoru, stíněného olovem o tloušťce 6 mm, umístěným mezi vzorkem a detektorem. Odezva v oblasti odpovídající fotonu molybdenu-99 o energii 0,740 MeV nepřevyšuje odezvu získanou za použití referenčního roztoku molybdenu-99 o radioaktivitě 37 kBq měřeného za stejných podmínek. Všechna měření se vztahují k datu a hodině podání.

Konečná zkouška. Přípravek se ponechá stát, aby se radioaktivita technecia-99m snížila na hodnotu umožňující detekci radionuklidových nečistot. Všechna měření radioaktivity se vztahují k datu a hodině podání.

Molybden-99. Zaznamená se spektrum záření gama přeměněné látky vhodným přístrojem kalibrovaným pomocí referenčního roztoku molybdenu-99. Nejvíce zastoupené fotony gama mají energie 0,181 MeV, 0,740 MeV a 0,778 MeV. Molybdenu-99 s poločasem přeměny 66,0 h odpovídá nejvýše 0,1 % z celkové radioaktivity.

Jod-131. Zaznamená se spektrum záření gama přeměněné látky vhodným přístrojem kalibrovaným pomocí referenčního roztoku jodu-131. Nejvíce zastoupené fotony gama mají energii 0,365 MeV. Jodu-131 s poločasem přeměny 8,04 dne odpovídá nejvýše 5.10-3% z celkové radioaktivity.

Ruthenium-103. Zaznamená se spektrum záření gama přeměněné látky vhodným přístrojem kalibrovaným pomocí referenčního roztoku ruthenia-103. Nejvíce zastoupené fotony gama mají energii 0,497 MeV. Rutheniu-103 s poločasem přeměny 39,3 dne odpovídá nejvýše 5 . 10^-3 % z celkové radioaktivity.

Stroncium-89. Přítomnost stroncia-89 v přeměněné látce se stanoví vhodným přístrojem pro detekci záření beta porovnáním s referenčním roztokem stroncia-89. Obvykle je nutné nejprve provést chemickou separaci stroncia tak, aby referenční roztok a vzorek byly ve stejné fyzikální a chemické formě. Stronciu-89 s poločasem přeměny 50,5 dne, které emituje záření beta s maximální energií 1,492 MeV, odpovídá nejvýše 6 .10^-5 % z celkové radioaktivity.

Stroncium-90. Přítomnost stroncia-90 v přeměněné látce se stanoví vhodným přístrojem pro detekci záření beta porovnáním s referenčním roztokem stroncia-90. Provede se chemická separace yttria-90, které je dceřiným nuklidem stroncia-90, a použije se k rozlišení stroncia-90 od stroncia-89 porovnáním radioaktivity yttria-90 s referenčním přípravkem yttria-90. Je-li nutná předcházející chemická separace stroncia, musí být zajištěna podmínka radioaktivní rovnováhy. Referenční přípravek yttria-90 a vzorek se porovnávají ve stejné fyzikální a chemické formě. Stroncium-90 a yttrium-90 se přeměňují za emise záření beta s maximálními energiemi 0,546 MeV a 2,284 MeV a mají poločasy přeměny 29,1 roku a 64,0 h. Stronciu-90 odpovídá nejvýše 6 . 10^-6 % z celkové radioaktivity.

Ostatní nečistoty emitující záření gama. Zaznamená se spektrum záření gama přeměněné látky, aby bylo možno stanovit přítomnost a množství ostatních radionuklidových nečistot. Celková radioaktivita gama ostatních radionuklidových nečistot představuje nejvýše 0,01 % z celkové radioaktivity.

Nečistoty emitující záření alfa. Změří se radioaktivita alfa přeměněné látky, aby bylo možno stanovit přítomnost a množství ostatních radionuklidových nečistot emitujících záření alfa. Celková radioaktivita alfa těchto nečistot představuje nejvýše 1 . 10^-7 % z celkové radioaktivity.

Radiochemická čistota. Provede se sestupná papírová chromatografie (2.2.26), jak je uvedeno v článku Radiofarmaca.

Zkoušený roztok. Přípravek se zředí vodou R na vhodnou koncentraci radioaktivity.

Na papír se nanese 5 μl zkoušeného roztoku a 2 h se vyvíjí směsí objemových dílů vody R a methanolu R(20 + 80). Papír se usuší na vzduchu a vhodným detektorem se stanoví rozdělení radioaktivity. Ve skvrně odpovídající technecistanovému iontu, která má RFasi 0,6, se nachází nejméně 95 % z celkové radioaktivity.

Hliník. 1 ml zkoušeného přípravku se zředí vodou R na 2,5 ml a ve zkumavce o průměru 12 mm se smíchají 2 ml tohoto roztoku s 1 ml tlumivého roztoku octanového o pH 4,6. Přidá se 0,05 ml roztoku chromazurolu SR (10 g/l). Po 3 min se tento roztok nezbarví intenzivněji než porovnávací roztok připravený současně stejným způsobem za použití 2 ml základního roztoku hliníku (2 μg Al/ml) (5 μg/ml).

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem technecia-99m nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Natrii pertechnetatis[^99mTc] sine físsione formati solutio iniectabilis [image omitted]

Injekce s technecistanem^99mTc] sodným (neštěpným produktem)

Článek se vztahuje na injekční roztok technecistanu[^99mTc] sodného, který byl získán z molybdenu-99 připraveného ozařováním molybdenu neutrony. Injekční roztok technecistanu[^99mTc] sodného, který byl získán z molybdenu-99 extrahovaného ze štěpných produktů uranu, je popsán v článku Injekce s technecistanem[^99mTc] sodným (štěpným produktem).

Je to sterilní roztok obsahující technecium-99m ve formě technecistanového iontu, izotonizovaný chloridem sodným. Technecium-99m je radionuklid vzniklý přeměnou molybdenu-99. Molybden-99 je radioaktivní izotop molybdenu získaný ozařováním molybdenu neutrony. Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity technecia-99m k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 95 % radioaktivity odpovídá techneciu-99m ve formě technecistanového iontu.

Radioaktivita, vyjádřená v procentech z celkové radioaktivity a vztažená k datu a hodině podání, příslušející jiným radionuklidům než techneciu-99m, kromě té, která vznikne při přeměně technecia-99m na technecium-99, není větší, než je uvedeno níže:

molybden-99	0,1 %
ostatní radionuklidové nečistoty	0,01 %

Injekční roztok může být připraven ze sterilního přípravku molybdenu-99 za aseptických podmínek.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý roztok.

Technecium-99m má poločas přeměny 6,02 h a emituje záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku technecia-99m. Provede se přímé porovnání spekter nebo se použije zařízení kalibrované pomocí referenčního roztoku technecia-99m. Referenční roztoky technecia-99m a molybdenu-99 se získávají od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama technecia-99m mají energii 0,140 MeV.

B. Hodnotí se chromatogram získaný ve zkoušce Radiochemická čistota. Rozdělení radioaktivity je zároveň zkouškou totožnosti přípravku.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 8,0.

Radionuklidová čistota. Provede se podle článku Radiofarmaca.

Předběžná zkouška. Slouží k získání předběžného odhadu před použitím přípravku. Vezme se 1 objemový díl o radioaktivitě 37 MBq a zaznamená se spektrum záření gama za použití Nal detektoru, stíněného olovem o tloušťce 6 mm, umístěným mezi vzorkem a detektorem. Odezva v oblasti odpovídající fotonům molybdenu-99 o energii 0,740 MeV nepřevyšuje odezvu k referenčnímu roztoku molybdenu-99 o radioaktivitě 37 kBq, měřeného za stejných podmínek. Všechna měření se vztahují k datu a hodině podání.

Konečná zkouška. Přípravek se ponechá stát, aby se radioaktivita technecia-99m snížila na hodnotu umožňující detekci radionuklidových nečistot. Všechna měření radioaktivity se vztahují k datu a hodině podání.

Molybden-99. Zaznamená se spektrum záření gama přeměněné látky vhodným přístrojem kalibrovaným pomocí referenčního roztoku molybdenu-99. Nejvíce zastoupené fotony gama mají energie 0,181 MeV, 0,740 MeV a 0,778 MeV. Molybdenu-99 s poločasem přeměny 66,0 h odpovídá nejvýše 0,1 % z celkové radioaktivity.

Ostatní nečistoty emitující záření gama. Zaznamená se spektrum záření gama přeměněné látky, aby bylo možno stanovit přítomnost a množství ostatních radionuklidových nečistot. Součet radioaktivity těchto nečistot představuje nejvýše 0,01 % z celkové radioaktivity.

Radiochemická čistota. Provede se sestupná papírová chromatografie (2.2.26), jak je uvedeno v článku Radiofarmaca.

Zkoušený roztok. Přípravek se zředí vodou R na vhodnou koncentraci radioaktivity.

Na papír se nanese 5 μl zkoušeného roztoku a 2 h se vyvíjí směsí objemových dílů vody R a methanolu R (20 + 80). Papír se usuší na vzduchu a vhodným detektorem se stanoví rozdělení radioaktivity. Ve skvrně odpovídající technecistanovému iontu, která má RFasi 0,6, se nachází nejméně 95 % z celkové radioaktivity.

Hliník. 1 ml zkoušeného přípravku se zředí vodou R na 2,5 ml a ve zkumavce o průměru 12 mm se smíchají 2 ml tohoto roztoku s 1 ml tlumivého roztoku octanového o pH 4,6. Přidá se 0,05 ml roztoku chromazurolu SR (10 g/l). Po 3 min se tento roztok nezbarví intenzivněji než porovnávací roztok připravený současně stejným způsobem za použití 2 ml základního roztoku hliníku (2 μg Al/ml) (5 μg/ml).

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem technecia-99m nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Natrii phosphatis[^32P] solutio iniectabilis [image omitted]

Injekce s fosforečnanem[^32P] sodným

Je to sterilní roztok hydrogenfosforečnanu[^32P] sodného a dihydrogenfosforečnanu[^32P] sodného, izotonizovaný chloridem sodným. Fosfor-32 je radioaktivní izotop fosforu, který může být získán ozařováním síry neutrony. Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity fosforu-32 k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 95 % radioaktivity odpovídá fosforu-32 ve formě fosforečnanového iontu. Měrná aktivita není menší než 11,1 MBq fosforu-32 v miligramu fosforečnanového iontu.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý roztok.

Fosfor-32 má poločas přeměny 14,3 dne a emituje záření beta.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření beta nebo absorpční křivka záření beta způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum nebo křivka se významně neliší od spektra nebo křivky referenčního roztoku fosforu-32 získaných za stejných podmínek. Referenční roztok fosforu-32 se získává od národní laboratoře. Maximální energie záření beta je 1,71 MeV.

B. Hodnotí se chromatogram získaný ve zkoušce Radiochemická čistota. Rozdělení radioaktivity je zároveň zkouškou totožnosti přípravku.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 6,0 až 8,0.

Radionuklidová čistota. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření beta nebo absorpční křivka záření beta způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum nebo křivka se významně neliší od spektra nebo křivky referenčního roztoku fosforu-32 získaných za stejných podmínek.

Radiochemická čistota. Provede se vzestupná papírová chromatografíe (2.2.26), jak je uvedeno v článku Radiofarmaca.

Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek se zředí vodou R tak, aby radioaktivita odpovídala asi 10 000 až 20 000 impulzů/min na 10 μl.

Porovnávací roztok. Připraví se roztok kyseliny fosforečné R obsahující 2 mg fosforu v 1 ml.

Na pruh vhodného papíru 25 mm širokého a 300 mm dlouhého se nanese na stejné místo 10 μl porovnávacího roztoku a 10 μl zkoušeného roztoku a vyvíjí se směsí obsahující 0,3 ml amoniaku R, 5 g kyseliny trichloroctové R, 25 ml vody R a 75 ml 2-propanolu R po dobu 16 h. Papír se usuší na vzduchu a stanoví se poloha neaktivní kyseliny fosforečné postřikem roztokem kyseliny chloristé R (50 g/l), pak roztokem molybdenanu hexaamonného R (10 g/l) a potom se vystaví působení sirovodíku R; vznikne modré zbarvení. Poloha radioaktivní skvrny se určí změřením radioaktivity po celé délce chromatogramu. Nejméně 95 % z celkové radioaktivity chromatogramu se nachází ve skvrně odpovídající kyselině fosforečné.

Fosforečnany. Přípravek se zředí vodou R tak, aby koncentrace radioaktivity byla 370 kBq fosforu-32 v mililitru, protřepe se v odměmé baňce a přidá se 1,0 ml roztoku obsahujícího směs 0,5 ml roztoku vanadičnanu amonného R (2,5 g/l), 0,5 ml molybdenanu hexaamonného RS a 1 ml kyseliny chloristé R a zředí se vodou R na 5,0 ml. Po 30 min se roztok nezbarví intenzivněji než porovnávací roztok připravený současně stejným způsobem za použití 1,0 ml roztoku obsahujícího 33 mg fosforečnanových iontů v litru.

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem fosforu-32 nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Norcholesteroli iodinati[^131I] solutio iniectabilis [image omitted]

Injekce s jodovanými[^131I] norcholesterolem

[image omitted]

Je to sterilní roztok 6β-[^131I]jodmethyl-19-norcholest-5(10)-en-3β-olu, prostý bakteriálních endotoxinů. Může obsahovat vhodný emulgátor, jako je polysorbát 80, a vhodnou protimikrobní přísadu, jako je benzylalkohol. Jod-131 je radioaktivní izotop jodu, který se získává ozařováním neutrony nebo extrakcí ze štěpných produktů uranu. Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity jodu-131 k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 85 % radioaktivity odpovídá jodu-131 ve formě 6β-[^131I]jodmethyl-19-norcholest-5(10)-en-3β-olu. Nejvýše 5 % radioaktivity odpovídá jodu-131 ve formě jodidu. Měrná aktivita je 3,7 GBq až 37 GBq na gram 6β-jodmethylnorcholesterolu.

Vlastnosti

Čirý nebo slabě zakalený bezbarvý nebo nažloutlý roztok.

Jod-131 má poločas přeměny 8,04 dne a emituje záření beta a záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v ččlánku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku jodu-131. Nejvíce zastoupené fotony gama jodu-131 mají energii 0,365 MeV. Referenční roztok jodu-131 se získává od národní laboratoře.

B. Hodnotí se chromatogram získaný ve zkoušce Radiochemická čistota. Rozdělení radioaktivity je zároveň zkouškou totožnosti přípravku.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 3,5 až 8,5.

Radionuklidová čistota. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku jodu-131. Stanoví se relativní obsah jodu-131, jodu-133, jodu-135 a ostatních radionuklidových nečistot. Jod-133 má poločas přeměny 20,8 h a nejvíce zastoupené fotony gama mají energie 0,530 MeV a 0,875 MeV. Jod-135 má poločas přeměny 6,55 h a nejvíce zastoupené fotony gama mají energie 0,527 MeV, 1,132 MeV a 1,260 MeV. Na jod-131 připadá nejméně 99,9 % z celkové radioaktivity.

Radiochemická čistota.

• a) Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27), jak je uvedeno v článku Radiofarmaca, za použití vrstvy silikagelu GF254 R.

Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek.

Porovnávací roztok nosiče. 10 mg jodidu draselného R, 20 mg jodičnanu draselného R a 0,1 g hydrogenuhličitanu sodného R se rozpustí ve vodě destilované R a zředí se jí na 10 ml.

Na vrstvu se nanese na stejné místo 5 μl zkoušeného roztoku a 10 μl porovnávacího roztoku nosiče a vyvíjí se chloroformem R po dráze 15 cm (asi 60 min). Vrstva se usuší na vzduchu, pak se pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm a vhodným detektorem se stanoví rozdělení radioaktivity. Nejméně 85 % z celkové radioaktivity se nachází ve skvrně odpovídající 6β-[^131I]jodmethyl--19-norcholest-5(10)-en-3β-olu a má RF asi 0,5. Jodidový iont zůstává v blízkosti startu.

• b) Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27), jak je uvedeno v článku Radiofarmaca, za použití vrstvy silikagelu GF254 R.

Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek.

Porovnávací roztok nosiče. 10 mg jodidu draselného R, 20 mg jodičnanu draselného R a 0,1 g hydrogenuhličitanu sodného R se rozpustí ve vodě destilované R a zředí se jí na 10 ml.

Na vrstvu se nanese na stejné místo 5 μl zkoušeného roztoku a 10 μl porovnávacího roztoku nosiče a vyvíjí se směsí stejných objemových dílů chloroformu R a ethanolu R po dráze 15 cm (asi 90 min). Vrstva se usuší na vzduchu a pak se vystaví na 5 min ultrafialovému světlu při 254 nm. Žlutá skvrna odpovídající jodidu má RF asi 0,5. Rozdělení radioaktivity se stanoví vhodným detektorem. Hlavní pík radioaktivity se nachází v blízkosti čela rozpouštědla. Ostatní jodcholesteroly se nacházejí v blízkosti čela. Na získaném chromatogramu se nejvýše 5 % z celkové radioaktivity nachází ve skvrně odpovídající jodidu.

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Nejvýše 175/V m.j. endotoxinu v mililitru, kde V je doporučená maximální dávka v mililitrech.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem jodu-131 nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Chráněn před světlem, při teplotě nepřevyšující -18 °C, za podmínek uvedených v článku Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Rhenii sulfidi colloidalis et technetii[^99mTc] solutio iniectabilis [image omitted]

Injekce s koloidním sulfidem rhenistým značeným techneciem[^99mTc]

Je to sterilní koloidní disperze sulfidu rhenistého prostá pyrogenních látek, jejíž micely jsou značené techneciem-99m; je stabilizována želatinou. Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity technecia-99m k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 92 % radioaktivity odpovídá techneciu-99m v koloidní formě. Hodnota pH přípravku může být upravena přidáním vhodného tlumivého roztoku, jako je tlumivý roztok citronanový. Přípravek obsahuje proměnlivé množství koloidního sulfidu rhenistého nepřevyšující 0,22 mg rhenia (Re) v mililitru, podle způsobu přípravy.

Připravuje se z injekce s technecistanem [^99mTc] sodným (štěpný nebo neštěpný produkt) za použití vhodných sterilních složek prostých pyrogenních látek. Provede se výpočet poměru radionuklidových nečistot vztažený k datu a hodině podání.

Vlastnosti

Světle hnědá kapalina.

Technecium-99m má poločas přeměny 6,02 h a emituje záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku technecia-99m. Provede se přímé porovnání spekter nebo se použije zařízení kalibrované pomocí referenčního roztoku technecia-99m. Referenční roztoky technecia-99m a molybdenu-99 se získávají od národní laboratoře. Nejvíce zastoupený foton gama technecia-99m má energii 0,140 MeV.

B. Hodnotí se chromatogram získaný ve zkoušce Radiochemická čistota. Rozdělení radioaktivity je zároveň zkouškou totožnosti přípravku.

C. K 1 ml se přidá 5 ml kyseliny chlorovodíkové R, 5 ml roztoku thiomočoviny R (50 g/l) a 1 ml roztoku chloridu cínatého R (200 g/l) v kyselině chlorovodíkové R; vznikne žluté zbarvení.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 7,0.

Rhenium.

Zkoušený roztok. Použije se 1 ml zkoušeného přípravku.

Porovnávací roztoky. Připraví se vhodná řada roztoků za použití roztoku obsahujícího 100 μg rhenistanu draselného R (odpovídá 60 μg Re/ml) a 240 μg thiosíranu sodného R na mililitr a zředí se vodou R na stejný konečný objem.

Ke zkoušenému roztoku a k 1 ml každého porovnávacího roztoku se přidá 5 ml kyseliny chlorovodíkové R, 5 ml roztoku thiomočoviny R (50 g/l) a 1 ml roztoku chloridu cínatého R (200 g/l) v kyselině chlorovodíkové R a zředí se vodou R na 25,0 ml. Nechá se 40 min stát a změří se absorbance (2.2.25) každého roztoku při 400 nm za použití kontrolního roztoku získaného ve slepé zkoušce. Za použití absorbancí získaných z porovnávacích roztoků se sestaví kalibrační křivka a vypočítá se obsah rhenia ve zkoušeném přípravku.

Radiochemická čistota. Provede se vzestupná papírová chromatografie (2.2.26), jak je uvedeno v článku Radiofarmaca.

Na papír se nanese 10 μl zkoušeného přípravku a ihned se vyvíjí roztokem chloridu sodného R (9 g/l) po dráze 10 cm až 15 cm. Papír se nechá uschnout a vhodným detektorem se stanoví rozdělení radioaktivity. Technecium-99m v koloidní formě zůstává na startu a technecistanový iont má RF asi 0,6. Mohou se objevit i jiné nečistoty s RF 0,8 až 0,9. Radioaktivita odpovídající techneciu-99m v koloidní formě představuje nejméně 92 % z celkové radioaktivity chromatogramu.

Fyziologická distribuce. Každé ze tří myší vážících 20 g až 25 g se vstříkne nejvýše 0,2 ml do véna caudalis. Po 20 min se myši usmrtí, vyjmou se játra, slezina a plíce a vhodným detektorem se změří radioaktivita orgánů, jak je uvedeno v článku Radiofarmaca. Po odstranění ocasu se změří radioaktivita zbytku těla. Procento radioaktivity každého vyjmutého orgánu se stanoví ze vztahu:

AB . 100,

mv němž značí:

A - radioaktivitu jednotlivého orgánu,

B - celkovou radioaktivitu všech vyjmutých orgánů a zbytku těla bez ocasu.

U všech tří myší se nachází nejméně 80 % radioaktivity v játrech a slezině a nejvýše 5 % v plicích. Pokud rozdělení radioaktivity u jedné ze tří myší neodpovídá výše uvedenému požadavku, zkouška se zopakuje na dalších třech myších. Přípravek je vyhovující, pokud je předepsané rozdělení radioaktivity nalezeno u pěti ze šesti použitých myší. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Pyrogenní látky. Vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky uvedené v článku Radiofarmaca. Na 1 kg hmotnosti králíka se vstříkne nitrožilně 0,1 ml zkoušeného přípravku. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem technecia-99m nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

V označení na obalu se zvláště uvede množství rhenia v mililitru.

Stanni colloidalis et technetii[^99mTc] solutio iniectabilis [image omitted]

Injekce s koloidním cínem značeným techneciem^[99mTc]

Je to sterilní koloidní disperze cínu značená techneciem-99m. Přípravek obsahuje proměnné množství cínu nepřevyšující 1 mg Sn v mililitru; obsahuje fluoridové ionty, může být stabilizován vhodnou koloid chránící přísadou, prostou pyrogenních látek, a může obsahovat vhodný tlumivý roztok. Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity technecia-99m k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 95 % radioaktivity odpovídá techneciu-99m v koloidní formě.

Připravuje se z injekce s technecistanem [^99mTc] sodným (štěpný nebo neštěpný produkt) za použití vhodných sterilních složek prostých pyrogenních látek. Provede se výpočet poměru radionuklidových nečistot vztažený k datu a hodině podání. Injekční stříkačka používaná k manipulaci s eluátem určeným ke značení konečného produktu nebo pro manipulaci s konečným produktem by neměla obsahovat gumové části.

Vlastnosti

Čirá nebo opalizující bezbarvá kapalina.

Technecium-99m má poločas přeměny 6,02 h a emituje záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku technecia-99m. Provede se přímé porovnání spekter nebo se použije zařízení kalibrované pomocí referenčního roztoku technecia-99m. Referenční roztoky technecia-99m a molybdenu-99 se získávají od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama technecia-99m mají energii 0,140 MeV.

B. 0,05 ml dusičnan-oxidu zirkoničitého RS se smíchá s 0,05 ml alizarinu SRS a přidá se 0,05 ml zkoušeného přípravku; vznikne žluté zbarvení.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 7,0.

Radiochemická čistota. Provede se tenkovrstvá chromatografíe (2.2.27), jak je uvedeno v článku Radiofarmaca, za použití silikagelu naneseného na vrstvě skleněných vláken. Deska se zahřívá 10 min při 110 °C, při vyvíjení čelo mobilní fáze dosáhne během 10 min 10 cm až 15 cm.

Nanese se 5 μl až 10 μl zkoušeného přípravku a ihned se vyvíjí roztokem chloridu sodného R (9 g/l) čištěného dusíkem R po dráze 10 cm až 15 cm. Vrstva se nechá usušit a rozdělení radioaktivity se stanoví vhodným detektorem. Technecium-99m v koloidní formě zůstane na startu a technecistanový iont se pohybuje v blízkosti čela rozpouštědla. Nejméně 95,0 % radioaktivity technecia-99m odpovídá techneciu v koloidní formě.

Cín.

Zkoušený roztok. 3,0 ml se zředí kyselinou chlorovodíkovou 1 mol/l RS na 50,0 ml.

Porovnávací roztok. 0,115 g chloridu cínatého R se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí sejí na 1000,0 ml.

K 1,0 ml každého roztoku se přidá 0,4 ml roztoku laurylsíranu sodného R (20 g/l), 0,05 ml kyseliny thioglykolové R, 0,1 ml zkoumadla dithiolového R a 3,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,2 mol/l RS a promíchá se. Změří se absorbance (2.2.25) každého roztoku při 540 nm za použití kyseliny chlorovodíkové 0,2 mol/l RS jako kontrolního roztoku. Absorbance zkoušeného roztoku není větší než absorbance porovnávacího roztoku (1 mg Sn v mililitru).

Fyziologická distribuce. Každé ze tří myší vážících 20 g až 25 g se vstříkne nejvýše 0,2 ml do véna caudalis. Po 20 min se myši usmrtí, vyjmou se játra, slezina a plíce a vhodným detektorem se změří radioaktivita orgánů, jak je uvedeno v článku Radiofarmaca. Po odstranění ocasu se změří radioaktivita zbytku těla. Stanoví se procenta radioaktivity v játrech, ve slezině a v plicích vzhledem k celkové radioaktivitě všech orgánů a zbytku těla kromě ocasu.

U všech tří myší se nachází nejméně 80 % radioaktivity v játrech a ve slezině a nejvýše 5 % v plicích. Pokud rozdělení radioaktivity u jedné ze tří myší neodpovídá výše uvedenému požadavku, zkouška se zopakuje na dalších třech myších. Přípravek je vyhovující, pokud je předepsané rozdělení radioaktivity nalezeno u pěti ze šesti použitých myší.

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem technecia-99m nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Stanni pyrophosphatis et technetii[^99mTc] solutio iniectabilis [image omitted]

Injekce s komplexem difosforečnanu a cínu značeným techneciem[^99mTc]

Je to sterilní roztok prostý pyrogenních látek, který může být připraven smícháním roztoků difosforečnanu sodného a chloridu cínatého s injekcí technecistanu[99mTc] sodného (štěpný nebo neštěpný produkt). Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity technecia-99m k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 90 % radioaktivity odpovídá komplexu difosforečnanu a cínu s techneciem-99m. Přípravek obsahuje difosforečnan sodný (Na4P2O7 . 10H2O) v množství 1 mg až 50 mg v mililitru a proměnné množství cínu (Sn) nepřevyšující 3,0 mg v mililitru.

Připravuje se z injekce s technecistanem [^99mTc] sodným (štěpný nebo neštěpný produkt) za použití vhodných sterilních složek. Provede se výpočet poměru radionuklidových nečistot vztažený k datu a hodině podání.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý roztok.

Technecium-99m má poločas přeměny 6,02 h a emituje záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku technecia-99m. Provede se přímé porovnání spekter nebo se použije zařízení kalibrované pomocí referenčního roztoku technecia-99m. Referenční roztoky technecia-99m a molybdenu-99 se získávají od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama technecia-99m mají energii 0,140 MeV.

B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Radiochemická čistota. Rozdělení radioaktivity je zároveň zkouškou totožnosti přípravku.

C. K 1 ml se přidá 1 ml kyseliny octové R a zahřívá se 1 h ve vodní lázni. Po ochlazení se přidá 10 ml zkoumadla molybdenan-vanadičného R2 a nechá se 30 min stát; vznikne žluté zbarvení.

D. K 1 ml se přidají 2 ml roztoku kyseliny sírové R (30% V/V), 1 ml kyseliny chlorovodíkové R, 0,05 ml kyseliny thioglykolové R, 0,4 ml roztoku laurylsíranu sodného R (20 g/l) a 0,1 ml zkoumadla dithiolového R a nechá se 30 min stát; vznikne růžové zbarvení.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 6,0 až 7,0.

Radiochemická čistota.

• a) Provede se tenkovrstvá chromatografíe (2.2.27), jak je popsáno v článku Radiofarmaca, za použití silikagelu na vrstvě skleněných vláken. Vrstva se 10 min zahřívá při 110 °C. Použije se taková vrstva, aby při vyvíjení čelo mobilní fáze dosáhlo během 10 min 10 cm až 15 cm.

Na vrstvu se nanese 5 μl až 10 μl přípravku a usuší se v proudu dusíku. Vyvíjí se 2-butanonem R, kterým těsně před použitím 10 min probublává dusík, po dráze 10 cm až 15 cm a nechá se usušit. Rozdělení radioaktivity se stanoví vhodným detektorem. Komplex difosforečnanu a cínu s techneciem-99m zůstává na startu a technecistanový iont má hodnotu RF 0,95 až 1,0.

• b) Provede se tenkovrstvá chromatografíe (2.2.27), jak je popsáno v článku Radiofarmaca, za použití silikagelu na vrstvě skleněných vláken. Deska se 10 min zahřívá při 110 °C. Použije se taková vrstva, aby při vyvíjení čelo mobilní fáze dosáhlo během 10 min 10 cm až 15 cm.

Na vrstvu se nanese 5 μl až 10 μl přípravku a ihned se vyvíjí roztokem octanu sodného R (136 g/l) po dráze 10 cm až 15 cm a nechá se usušit. Rozdělení radioaktivity se stanoví vhodným detektorem. Nečistoty v koloidní formě zůstávají na startu a komplex difosforečnanu a cínu s techneciem-99m má hodnotu RF 0,9 až 1,0.

Součet procent radioaktivity odpovídající nečistotám na chromatogramech získaných ve zkouškách (a) a (b) není větší než 10 %.

Difosforečnan sodný.

Zkoušený roztok. 1 ml zkoušeného přípravku nebo jeho vhodné zředění.

Porovnávací roztoky. Připraví se řada roztoků za použití roztoku obsahujícího difosforečnan sodný R a chlorid cínatý R ve stejném poměru jako ve zkoušeném přípravku a doplní se vodou R na konečný objem.

Ke zkoušenému roztoku a k 1 ml každého porovnávacího roztoku se postupně přidá 10 ml roztoku hydrogenfosforečnanu sodného R (1 g/l), 10 ml základního roztoku železa (8 μg Fe/ml), 5 ml kyseliny octové ledové R a 5 ml roztoku hydroxylamoniumchloridu R (1 g/l).

Všechny roztoky se doplní vodou R na 40 ml a zahřívají se 1 h ve vodní lázni při 40 °C. Ke každému roztoku se přidají 4 ml roztoku fenanthroliniumchloridu R (1 g/l) a zředí se vodou R na 50,0 ml.

Změří se absorbance (2.2.25) každého roztoku při 515 nm za použití kontrolního roztoku získaného při slepé zkoušce, obsahujícího kyselinu chlorovodíkovou (1,1 g/l HCl) místo základního roztoku železa (8 μg Fe/ml). Ze získaných absorbancí porovnávacích roztoků se sestaví kalibrační křivka a vypočítá se obsah difosforečnanu sodného v přípravku.

Cín.

Zkoušený roztok. 1 ml zkoušeného přípravku nebo jeho vhodné zředění.

Porovnávací roztoky. Připraví se řada roztoků za použití roztoku difosforečnanu sodného R a chloridu cínatého R v kyselině chlorovodíkové R (6,2 g/l HCl) ve stejném poměru jako ve zkoušeném přípravku a zředí se kyselinou chlorovodíkovou R (6,2 g/l HCl) na stejný objem.

Ke zkoušenému roztoku a k 1,0 ml každého porovnávacího roztoku se přidají 2 ml roztoku kyseliny sírové R (300 g/l), 1 ml kyseliny chlorovodíkové R 0,05 ml kyseliny thioglykolové R, 0,4 ml roztoku laurylsíranu sodného R (20 g/l) a 0,1 ml zkoumadla dithiolového R a zředí se kyselinou chlorovodíkovou R (6,2 g/l HCl) na 15 ml. Roztoky se nechají 30 min stát a změří se absorbance (2.2.25) každého roztoku při 530 nm za použití kontrolního roztoku získaného při slepé zkoušce, obsahujícího stejné množství difosforečnanu sodného R jako zkoušený přípravek. Ze získaných absorbancí porovnávacích roztoků se sestaví kalibrační křivka a vypočítá se obsah cínu v přípravku.

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Pyrogenní látky. Vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky uvedené v článku Radiofarmaca. Na 1 kg hmotnosti králíka se vstříkne nitrožilně 0,1 ml zkoušeného přípravku. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem technecia-99m nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

V označení na obalu se uvede množství difosforečnanu sodného v mililitru a množství cínu v mililitru.

Sulfuris colloidalis et technetii[^99mTc] solutio iniectabilis [image omitted]

Injekce s koloidní sírou značenou techneciem[^99mTc]

Je to sterilní koloidní disperze síry prostá pyrogenních látek, jejíž micely jsou značené techneciem-99m. Může být stabilizována složkou na bázi želatiny, která chrání koloid. Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity technecia-99m k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 92 % radioaktivity odpovídá techneciu-99m v koloidní formě. Hodnota pH může být upravena přidáním vhodného tlumivého roztoku, jako je tlumivý roztok octanový, citronanový nebo fosforečnanový. Přípravek obsahuje proměnné množství koloidní síry, podle způsobu přípravy.

Připravuje se z injekce s technecistanem[99mTc] sodným (štěpný nebo neštěpný produkt) za použití vhodných sterilních složek prostých pyrogenních látek. Provede se výpočet poměru radionuklidových nečistot vztažený k datu a hodině podání.

Vlastnosti

Čirá až opalizující, bezbarvá až nažloutlá kapalina.

Technecium-99m má poločas přeměny 6,02 h a emituje záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku technecia-99m. Provede se přímé porovnání spekter nebo se použije zařízení kalibrované pomocí referenčního roztoku technecia-99m. Referenční roztoky technecia-99m a molybdenu-99 se získávají od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama technecia-99m mají energii 0,140 MeV.

B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Radiochemická čistota. Rozdělení radioaktivity je zároveň zkouškou totožnosti přípravku.

C. Ve zkumavce o délce 100 mm a vnitřním průměru 16 mm se do sucha odpaří 0,2 ml přípravku. Síra se rozpustí třepáním zbytku s 0,2 ml pyridinu R a přidá se asi 20 mg benzoinu R. Hrdlo zkumavky se přikryje filtračním papírem navlhčeným octanem olovnatým RS a zkumavka se zahřívá v glycerinové lázni při 150 °C; papír pomalu zhnědne.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 7,0.

Radiochemická čistota. Provede se vzestupná papírová chromatografie (2.2.26), jak je uvedeno v článku Radiofarmaca.

Na papír se nanese 10 μl přípravku a ihned se vyvíjí roztokem chloridu sodného R (9 g/l) po dráze 10 cm až 15 cm a nechá se usušit. Rozdělení radioaktivity se stanoví vhodným detektorem. Technecium-99m v koloidní formě zůstává na startu a technecistanový iont má hodnotu RF 0,6. Mohou se vyskytovat jiné nečistoty s RF 0,8 až 0,9. Radioaktivita odpovídající techneciu-99m v koloidní formě představuje nejméně 92 % z celkové radioaktivity chromatogramu.

Fyziologická distribuce. Každé ze tří myší vážících 20 g až 25 g se vstříkne nejvýše 0,2 ml do véna caudalis. Po 20 min se myši usmrtí, vyjmou se játra, slezina a plíce a vhodným detektorem se změří radioaktivita orgánů, jak je popsáno v článku Radiofarmaca. Odstraní se ocas a změří se radioaktivita zbytku těla. Procenta radioaktivity v játrech, ve slezině a v plicích se stanoví ze vztahu:

AB . 100,

v němž značí:

A - radioaktivitu jednotlivého orgánu,

B - celkovou radioaktivitu jater, sleziny, plic a zbytku těla.

U každé ze tří myší se nejméně 80 % radioaktivity nachází v játrech a ve slezině a nejvýše 5 % v plicích. Pokud rozdělení radioaktivity u jedné ze tří myší neodpovídá výše uvedeným požadavkům, zkouška se opakuje na dalších třech myších. Přípravek vyhovuje zkoušce, pokud je předepsané rozdělení radioaktivity nalezeno u pěti-ze šesti použitých myší. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Pyrogenní látky. Vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky uvedené v článku Radiofarmaca. Na 1 kg hmotnosti králíka se vstříkne nitrožilně 0,1 ml zkoušeného přípravku. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem technecia-99m nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Technetii[^99mTc] et etifenini solutio iniectabilis [image omitted]

Injekce s etifeninem značeným techneciem[^99mTc]

Je to sterilní roztok, který může být připraven smícháním injekce s technecistanem[^99mTc] sodným (štěpný nebo neštěpný produkt) s roztokem etifeninu [N-(2,6-diethylfenylkarbamoyl-methyl)iminodioctová kyselina; C16H22N2O5] a s roztokem chloridu cínatého. Přípravek obsahuje proměnné množství cínu (Sn) nepřevyšující 0,2 mg v mililitru. Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity technecia-99m k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 95,0 % radioaktivity odpovídá komplexu etifeninu s techneciem-99m.

Připravuje se z injekce s technecistanem [99mTc] sodným (štěpný nebo neštěpný produkt) za použití vhodných sterilních složek prostých pyrogenních látek. Provede se výpočet poměru radionuklidových nečistot vztažený k datu a hodině podání.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý roztok.

Technecium-99m má poločas přeměny 6,02 h a emituje záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku technecia-99m. Provede se přímé porovnání spekter nebo se použije zařízení kalibrované pomocí referenčního roztoku technecia-99m. Referenční roztoky technecia-99m a molybdenu-99 se získávají od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama technecia-99m mají energii 0,140 MeV.

B. Provede se kapalinová chromatografíe (2.2.29).

Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek se zředí methanolem R tak, aby získaný roztok obsahoval asi 1 mg etifeninu v mililitru.

Porovnávací roztok. 5,0 mg etifeninu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5,0 ml.

Chromatografícký postup se obvykle provádí za použití:

• kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm až 10 μm),

• mobilní fáze, která je směsí objemových dílů methanolu R a roztoku dihydrogenfosforečnanu draselného R (14 g/l) (20 + 80), jejíž pH bylo upraveno na 2,5 kyselinou fosforečnou R. Průtoková rychlost je 1,0 ml/min,

• spektrofotometrického detektoru, 230 nm.

Nastříkne se po 20 μl každého roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku je retenční čas hlavního píku shodný s retenčním časem hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH. (2.2.3). 4,0 až 6,0.

Radiochemická čistota. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27), jak je uvedeno v článku Radiofarmaca, za použití kyseliny křemičité na vrstvě skleněných vláken. Deska se zahřívá 10 min při 110 °C, při vyvíjení čelo mobilní fáze dosáhne během 15 min 10 cm až 15 cm.

Nanese se 5 μl až 10 μl zkoušeného přípravku a ihned se vyvíjí roztokem chloridu sodného R (9 g/l) po dráze 10 cm až 15 cm. Vrstva se nechá usušit a rozdělení radioaktivity se stanoví vhodným detektorem. Komplex etifeninu s techneciem-99m se pohybuje téměř ve středu chromatogramu, technecistanový iont se pohybuje s čelem rozpouštědla a nečistoty v koloidní formě zůstávají na startu. Komplexu etifeninu s techneciem-99m odpovídá nejméně 95,0 % z celkové radioaktivity chromatogramu.

Fyziologická distribuce. Každé ze tří myší vážících 20 g až 25 g se vstříkne 0,1 ml (odpovídá asi 3,7 MBq) do vena caudalis. Po 1 h se myši usmrtí, vyjmou se játra, žlučník, tenké střevo, tlusté střevo a ledviny, sebere se vyloučená moč. Radioaktivita orgánů se změří vhodným detektorem, jak je popsáno v článku Radiofarmaca. Po odstranění ocasu se změří radioaktivita zbytku těla. Procenta radioaktivity v každém orgánu se stanoví ze vztahu:

AB . 100,

v nemž značí:

A - radioaktivitu jednotlivého orgánu,

B - radioaktivitu všech orgánů a zbytku těla bez ocasu.

Nejméně u dvou myší není součet procent radioaktivity ve žlučníku, v tenkém střevě a v tlustém střevě menší než 80 %. Nejvýše 3 % radioaktivity se nachází v játrech a nejvýše 2 % v ledvinách.

Cín.

Zkoušený roztok. 1,0 ml se zředí kyselinou chlorovodíkovou 1 mol/l RS na 5,0 ml.

Porovnávací roztok. Připraví se za použití kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS tak, aby roztok obsahoval 0,075 mg chloridu cínatého R v mililitru.

K 1 ml každého roztoku se přidá 0,4 ml roztoku laurylsíranu sodného R (20 g/l), 0,05 ml kyseliny thioglykolové R, 0,1 ml zkoumadla dithiolového R a 3,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,2 mol/l RS a promíchá se. Změří se absorbance (2.2.25) každého roztoku při 540 nm za použití kyseliny chlorovodíkové 0,2 mol/l RS jako kontrolního roztoku. Absorbance zkoušeného roztoku není větší než absorbance porovnávacího roztoku (0,2 mg Sn v mililitru).

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem technecia-99m nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Technetii[^99mTc] gluconatis solutio iniectabilis [image omitted]

Injekce s glukonanem značeným techneciem[^99mTc]

Je to sterilní roztok, který může být připraven smícháním roztoků glukonanu vápenatého a cínaté soli nebo jiné vhodné redukující látky s injekcí technecistanu[^99mTc] sodného (štěpného nebo neštěpného produktu). Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity technecia-99m k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 90 % radioaktivity odpovídá komplexu glukonanu s techneciem-99m.

Připravuje se z injekce s technecistanem[^99mTc] sodným (štěpný nebo neštěpný produkt) za použití vhodných sterilních složek. Provede se výpočet poměru radionuklidových nečistot vztažený k datu a hodině podání.

Vlastnosti

Slabě opalizující roztok.

Technecium-99m má poločas přeměny 6,02 h a emituje záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku technecia-99m. Provede se přímé porovnání spekter nebo se použije zařízení kalibrované pomocí referenčního roztoku technecia-99m. Referenční roztoky technecia-99m a molybdenu-99 se získávají od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama technecia-99m mají energii 0,140 MeV.

B. 5 μl roztoku vyhovuje zkoušce totožnosti A popsané v článku Calcii gluconas.

C. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Radiochemická čistota. Rozdělení radioaktivity je zároveň zkouškou totožnosti.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 6,0 až 8,5.

Radiochemická čistota. Provede se tenkovrstvá chromatografíe (2.2.27), jak je uvedeno v článku Radiofarmaca, za použití silikagelu na vrstvě skleněných vláken. Deska se 10 min zahřívá při 110 °C. Použije se taková vrstva, aby při vyvíjení čelo mobilní fáze dosáhlo během 10 min 10 cm až 15 cm.

• a) Na vrstvu se nanese 5 μl až 10 μl přípravku a ihned se vyvíjí roztokem chloridu sodného R (9 g/l) po dráze 10 cm až 15 cm, nechá se usušit a vhodným detektorem se stanoví rozdělení radioaktivity. Nečistoty v koloidní formě zůstávají na startu, komplex glukonanu s techneciem a technecistanový iont jsou v blízkosti čela rozpouštědla.

• b) Na vrstvu se nanese 5 μl až 10 μl přípravku, nechá se usušit, vyvíjí se 2-butanonem R po dráze 10 cm až 15 cm a pak se usuší v proudu teplého vzduchu. Rozdělení radioaktivity se stanoví vhodným detektorem. Technecistanový iont (nečistota) je v blízkosti čela rozpouštědla, komplex glukonanu s techneciem a technecium v koloidní formě zůstávají na startu.

Součet procent radioaktivity odpovídající nečistotám na chromatogramech získaných ve zkouškách (a) a (b) není větší než 10 %.

Fyziologická distribuce. Každému ze tří potkanů vážících 150 g až 250 g se vstříkne nejvýše 0,2 ml do vena caudalis. Změří se radioaktivita ve stříkačce před podáním a po podání. Po 30 min se potkani usmrtí, vhodným způsobem se odebere nejméně 1 g krve, vyjmou se ledviny, játra, močový měchýř se zadrženou močí a ocas. Zváží se vzorek krve.

Vhodným přístrojem se stanoví radioaktivita orgánů, vzorku krve a ocasu, jak je popsáno v článku Radiofarmaca. Stanoví se procenta radioaktivity v každém orgánu a v 1 g krve vztažená k celkové radioaktivitě (vypočítané jako rozdíl mezi aktivitou naměřenou ve stříkačce před podáním a po podání a odečte se aktivita ocasu). Hodnota radioaktivity v krvi se vynásobí faktorem m/200, kde m je hmotnost těla potkana v gramech.

Nejméně u dvou ze tří potkanů je radioaktivita v ledvinách nejméně 15 %, v močovém měchýři se zadrženou močí nejméně 20 %, v játrech nejvýše 5 %. Radioaktivita v krvi po korekci je nejvýše 0,50 %.

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem technecia-99m nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Technetii[^99mTc] humani albumini solutio iniectabilis [image omitted]

Injekce s lidským albuminem značeným techneciem[^99mTc]

Je to sterilní roztok lidského albuminu značeného techneciem-99m prostý pyrogenních látek. Obsahuje redukující látku, jako je sůl cínu, v množství nepřevyšujícím 1 mg Sn v mililitru, může obsahovat vhodný tlumivý roztok a protimikrobní přísadu. Ačkoli v současné době není přesně určena hodnota pro maximální limit cínu, doporučuje se dodržovat co nejmenší poměr cínu k albuminu. Použitý lidský albumin vyhovuje požadavkům článku Albumini humani solutio. Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity technecia-99m k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % množství albuminu uvedeného v označení. Nejméně 80 % radioaktivity přísluší albuminovým frakcím II až V. Nejvýše 5,0 % radioaktivity technecia-99m odpovídá volnému technecistanu; stanoveno metodou popsanou ve zkoušce Radiochemická čistota.

Připravuje se z injekce s technecistanem[^99mTc] sodným (štěpný nebo neštěpný produkt) za použití vhodných sterilních složek prostých pyrogenních látek. Provede se výpočet poměru radionuklidových nečistot vztažený k datu a hodině podání.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý nebo světle žlutý roztok.

Technecium-99m má poločas přeměny 6,02 h a emituje záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku technecia-99m. Provede se přímé porovnání spekter nebo se použije zařízení kalibrované pomocí referenčního roztoku technecia-99m. Referenční roztoky technecia-99m a molybdenu-99 se získávají od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama technecia-99m mají energii 0,140 MeV.

B. Provedou se precipitační zkoušky na zkoušeném přípravku s vhodným rozsahem druhově specifických antisér. Zkouška se provádí za použití antiséra specifického proti plazmatickým bílkovinám všech druhů domácích zvířat obvykle používaných v příslušné zemi k přípravě látek biologického původu. Přípravek obsahuje bílkoviny lidského původu a dává negativní reakce se specifickými antiséry proti plazmatickým bílkovinám jiných druhů.

C. Provede se vhodnou imunoelektroforetickou technikou. Za použití antiséra proti normálnímu lidskému séru se porovná normální lidské sérum a zkoušený přípravek, je-li třeba, se zředí. Hlavní složka zkoušeného přípravku odpovídá hlavní složce normálního lidského séra. Ve zředěném roztoku mohou být nalezena malá množství jiných plazmatických bílkovin.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 2,0 až 6,5.

Radiochemická čistota.

• a) Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27), jak je popsáno v článku Radiofarmaca, za použití silikagelu na vrstvě skleněných vláken. Deska se zahřívá 10 min při 110 °C, při vyvíjení čelo mobilní fáze dosáhne během 10 min 10 cm až 15 cm.

Nanese se 5 μl až 10 μl zkoušeného přípravku a nechá se usušit. Vrstva se vyvíjí 2-butanonem R po dráze 10 cm až 15 cm, nechá se usušit a rozdělení radioaktivity se stanoví vhodným detektorem. Komplex lidského albuminu s techneciem-99m zůstává na startu a technecistanový iont se pohybuje s čelem rozpouštědla. Nejvýše 5,0 % radioaktivity technecia-99m odpovídá techneciu ve formě technecistanového iontu.

• b) Provede se vylučovací chromatografie (2.2.30).

Mobilní fáze (koncentrovaná). 1,124 g dihydrogenfosforečnanu sodného R, 4,210 g hydrogenfosforečnanu sodného R, 1,17 g chloridu sodného R a 0,10 g azidu sodného R se rozpustí ve 100 ml vody R.

Zkoušený roztok. 0,25 ml zkoušeného přípravku se smíchá s 0,25 ml mobilní fáze (koncentrované). Použije se ihned po zředění.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,6 m a vnitřního průměru 7,5 mm naplněné silikagelem pro vylučovací chromatografii R,

• mobilní fáze, která je směsí stejných objemových dílů mobilní fáze (koncentrované) a vody R. Průtoková rychlost je 0,6 ml/min,

• detektoru radioaktivity nastaveného na technecium-99m,

• injektorové smyčky.

Nastříkne se 200 μl zkoušeného roztoku. Chromatogram se vyvíjí ještě nejméně 10 min po dosažení hodnoty pozadí.

Píky jsou eluovány s následujícími retenčními časy:

1.	sloučenina s vysokou molekulovou hmotností	19 až 20 min
2.	poly III-albumin	23 až 24 min
3.	poly II-albumin	25 až 27 min
4.	poly I-albumin	28 až 29 min
5.	albumin lidského séra	32 až 33 min
6.	koloid cínu	40 až 47 min
7.	technecistan	48 min

Nejméně 80 % radioaktivity nanesené do kolony náleží albuminovým frakcím II až V.

Albumin.

Porovnávací roztok. Roztok albuminu lidského R se zředí roztokem chloridu sodného R (9 g/l) tak, aby obsah albuminu byl 5 mg/ml.

K 1,0 ml zkoušeného přípravku a k 1,0 ml porovnávacího roztoku se přidají 4,0 ml zkoumadla biuretového R a promíchá se. Přesně po 30 min se změří absorbance (2.2.25) každého roztoku při 540 nm za použití roztoku chloridu sodného R (9 g/l) jako kontrolní kapaliny připraveného stejným způsobem. Z naměřených absorbancí se vypočítá obsah albuminu ve zkoušeném přípravku v mg/ml.

Cín.

Zkoušený roztok. K 1,0 ml zkoušeného přípravku se přidá 1,0 ml kyseliny chlorovodíkové 2 mol/l RS a zahřívá se 30 min ve vodní lázni při 100 °C. Ochladí se a odstřeďuje se 10 min při 300 g. 1,0 ml supernatantní tekutiny se zředí kyselinou chlorovodíkovou 1 mol/l RS na 10 ml.

Porovnávací roztok. 95 mg chloridu cínatého R se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí se jí na 1000,0 ml.

K 1,0 ml každého roztoku se přidají 0,4 ml roztoku laurylsíranu sodného R (20 g/l), 0,05 ml kyseliny thioglykolové R, 0,1 ml zkoumadla dithiolového R, 3,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,2 mol/l RS a promíchá se. Změří se absorbance (2.2.25) každého roztoku při 540 nm za použití kyseliny chlorovodíkové 0,2 mol/l RS jako kontrolního roztoku. Absorbance zkoušeného roztoku není větší než absorbance porovnávacího roztoku (1 mg Sn v mililitru).

Fyziologická distribuce. Každému ze tří samců potkana vážících 150 g až 250 g se vstříkne nejvýše 0,5 ml, neobsahující více než 1,0 mg albuminu, do vhodné žíly, jako je vena caudalis nebo vena saphena. Změří se radioaktivita ve stříkačce před podáním a po podání. Po 30 min se potkani usmrtí, vhodným způsobem se odebere 1 ml krve, vyjmou se játra, a pokud byla injekce podána do vena caudalis, odstraní se ocas. Vhodným přístrojem se stanoví radioaktivita 1 ml krve, jater, a pokud byla injekce podána do vena caudalis, i ocasu, jak je popsáno v článku Radiofarmaca. Stanoví se procenta radioaktivity v játrech a v 1 ml krve vztažená k celkové radioaktivitě (vypočítané jako rozdíl mezi aktivitou naměřenou ve stříkačce před podáním a po podání, a pokud byla injekce podána do vena caudalis, odečte se i aktivita ocasu). Obsah radioaktivity v krvi se vynásob í faktorem m/200, kde m je hmotnost těla potkana v gramech. Nejméně u dvou ze tří použitých potkanů radioaktivita v játrech není větší než 15 % a v krvi po korekci není menší než 3,5 %.

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Nejvýše 175/V m.j. endotoxinu v mililitru, kde V je doporučená maximální dávka v mililitrech.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem technecia-99m nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

V označení na obalu se uvede:

• množství albuminu,

• množství cínu, pokud ho přípravek obsahuje.

Technetii[^99mTc] macrosalbi suspensio iniectabilis [image omitted]

Injekce s makrosalbem značeným techneciem[^99mTc]

Je to sterilní suspenze lidského albuminu prostá pyrogenních látek ve formě nepravidelných nerozpustných agregátů získaných denaturací lidského albuminu ve vodném roztoku; částice jsou značené techneciem-99m. Přípravek obsahuje redukující složky, jako jsou soli cínu, v množství nepřevyšujícím 3 mg Sn v mililitru. Může obsahovat vhodný tlumivý roztok, jako je tlumivý roztok octanový, citronanový nebo fosforečnanový, nedenaturovaný lidský albumin a protimikrobní přísadu, jako je benzylalkohol. Použitý lidský albumin vyhovuje požadavkům článku Albumini humani solutio. Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity technecia-99m k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 90 % technecia-99m je vázáno na částice suspenze, jak je stanoveno ve zkoušce Nefíltrovatelná radioaktivita. Částice mají obvykle průměr 10 μm až 100 μm. Měrná aktivita není menší než 37 MBq technecia-99m v miligramu agregovaného albuminu k datu a hodině podání.

Připravuje se z injekce s technecistanem [99mTc] sodným (štěpný nebo neštěpný produkt) za použití vhodných sterilních složek prostých pyrogenních látek. Provede se výpočet poměru radionuklidových nečistot vztažený k datu a hodině podání.

Vlastnosti

Bílá suspenze, která se stáním může rozdělit.

Technecium-99m má poločas přeměny 6,02 h a emituje záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku technecia-99m. Provede se přímé porovnání spekter nebo se použije zařízení kalibrované pomocí referenčního roztoku technecia-99m. Referenční roztoky technecia-99m a molybdenu-99 se získávají od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama technecia-99m mají energii 0,140 MeV.

B. Zkoušky Nefíltrovatelná radioaktivita a Velikost částic jsou zároveň zkouškami totožnosti přípravku.

C. 1 ml přípravku se umístí do odstřeďovací zkumavky a odstřeďuje se 5 min až 10 min při 2500 g. Supernatantní kapalina se odstraní a ke zbytku se přidá 5 ml vinanu měďnatého RS2, promíchá se a nechá se 10 min stát. Je-li třeba, zahřívá se do rozpuštění částic a po ochlazení se rychle přidá 0,5 ml zkoumadla fosfomolybdenan-wolframového RS a ihned se promíchá; vznikne modré zbarvení.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 3,8 až 7,5.

Nefiltrovatelná radioaktivita. Použije se polykarbonátový membránový filtr o průměru 13 mm až 25 mm, tloušťce 10 μm a s kulatými póry o průměru 3 μm, upevněný do vhodného držáku. Na filtr se nanese 0,2 ml přípravku a během filtrace se přidá 20 ml roztoku chloridu sodného R (9 g/l). Radioaktivita na filtru je nejméně 90 % z celkové radioaktivity zkoušeného přípravku.

Velikost částic. Hodnotí se za použití mikroskopu. Pokud je to nutné, přípravek se zředí tak, aby počet částic byl dostatečně nízký pro jejich rozlišení. Použije se stříkačka s jehlou o průměru nejméně 0,35 mm, potřebné množství se umístí do vhodného zařízení, jako je hemocytometrická komůrka; komůrka nemá být přeplněna. Suspenze se nechá 1 min stát a pak se opatrně přikryj e krycím sklíčkem bez stlačení vzorku. Hodnotí se nejméně 5000 částic. Nejvýše 10 částic má maximální rozměr větší než 100 μm, žádná částice nemá maximální rozměr větší než 150 μm.

Agregovaný albumin.

Zkoušený roztok. Objem přípravku o předpokládaném obsahu asi 1 mg agregovaného albuminu se přenese do odstřeďovací zkumavky, 5 min až 10 min se odstřeďuje při asi 2500 g a pak se supernatantní kapalina odstraní. Sediment se resuspenduje ve 2,0 ml roztoku chloridu sodného R (9 g/l), odstřeďuje se 5 min až 10 min při 2500 g a supernatantní kapalina se odstraní. Sediment se znovu resuspenduje v 5,0 ml uhličitanu sodného RS1 a zahřívá se ve vodní lázni při 80 °C až 90 °C do rozpuštění agregovaného albuminu. Po ochlazení se převede do odměrné baňky a zředí se uhličitanem sodným RS1 na 10,0 ml.

Porovnávací roztoky. Připraví se řada porovnávacích roztoků obsahujících 0,05 mg až 0,2 mg lidského albuminu v mililitru za použití uhličitanu sodného RS1.

3,0 ml každého roztoku se odděleně převedou do 25ml baněk. Do každé baňky se přidá 15,0 ml vínanu měďnatého RS2, promíchá se a nechá se 10 min stát. Pak se rychle přidá 1,5 ml zkoumadla fosfomolybdenan-wolframového RS, ihned se promíchá a nechá se 30 min stát. Změří se absorbance (2.2.25) při 750 nm za použití uhličitanu sodného RS1 jako kontrolní kapaliny. Za použití absorbancí porovnávacích roztoků se sestrojí kalibrační křivka a vypočítá se obsah agregovaného albuminu v přípravku.

Cín.

Zkoušený roztok. K 1,0 ml přípravku se přidá 1,0 ml kyseliny chlorovodíkové 2 mol/l RS a zahřívá se 30 min ve vodní lázni. Ochladí se a 10 min se odstřeďuje při 300 g. 1,0 ml supematantní kapaliny se zředí kyselinou chlorovodíkovou 1 mol/l RS na 25,0 ml.

Porovnávací roztok. 0,115 g chloridu cínatého R se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí se jí na 1000,0 ml.

K 1,0 ml každého roztoku se přidá 0,4 ml roztoku laurylsíranu sodného R (20 g/l), 0,05 ml kyseliny thioglykolové R, 0,1 ml zkoumadla dithiolového R a 3,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,2 mol/l RS a promíchá se. Změří se absorbance (2.2.25) každého roztoku při 540 nm za použití kyseliny chlorovodíkové 0,2 mol/l RS jako kontrolní kapaliny. Absorbance zkoušeného roztoku není větší než absorbance porovnávacího roztoku (3 mg Sn v mililitru).

Fyziologická distribuce. Každému ze tří potkanů vážících 150 g až 250 g se vstříkne nejvýše 0,2 ml do vena caudalis. Po 15 min se potkani usmrtí, vyjmou se játra, slezina a plíce a vhodným přístrojem se změří radioaktivita orgánů, jak je popsáno v článku Radiofarmaca. Odstraní se ocas a změří se radioaktivita zbytku těla, včetně krve. Procenta radioaktivity v plicích, v játrech a ve slezině se stanoví ze vztahu:

AB . 100,

v němž značí:

A - radioaktivitu jednotlivého orgánu,

B - celkovou radioaktivitu jater, sleziny, plic a zbytku těla.

Nejméně u dvou ze tří potkanů je alespoň 80 % radioaktivity nalezeno v plicích a nejvýše 5 % v játrech a ve slezině. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky. —

Pyrogenní látky. Vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky uvedené v článku Radiofarmaca. Na 1 kg hmotnosti králíka se vstříkne nitrožilně 0,1 ml zkoušeného přípravku. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem technecia-99m nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

V označení na obalu se uvede:

• že přípravek se má před použitím protřepat,

• množství cínu v mililitru, pokud ho přípravek obsahuje,

• že přípravek se nesmí použít, pokud po protřepání není suspenze homogenní.

Technetii[^99mTc] medronati solutio iniectabilis[image omitted]

Injekce s medronatem značeným techneciem[^99mTc]

Je to sterilní roztok, který může být připraven smícháním roztoků methylendifosfonatu sodného a cínaté soli s injekcí s technecistanem[^99mTc] sodným (štěpný nebo neštěpný produkt). Přípravek obsahuje proměnné množství cínu (Sn) nepřevyšující 3 mg v mililitru. Může obsahovat protimikrobní přísady, antioxidanty, stabilizátory a tlumivé roztoky. Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity technecia-99m k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Radioaktivita odpovídající jiným chemickým formám, než je komplex medronatu s techneciem-99m, není větší než 5,0 % z celkové radioaktivity.

Připravuje se z injekce s technecistanem[^99mTc] sodným (štěpný nebo neštěpný produkt) za použití vhodných sterilních složek. Provede se výpočet poměru radionuklidových nečistot vztažený k datu a hodině podání.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý roztok.

Technecium-99m má poločas přeměny 6,02 h a emituje záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku technecia-99m. Provede se přímé porovnání spekter nebo se použije zařízení kalibrované pomocí referenčního roztoku technecia-99m. Referenční roztoky technecia-99m a molybdenu-99 se získávají od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama technecia-99m mají energii 0,140 MeV.

B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Radiochemická čistota. Rozdělení radioaktivity je zároveň zkouškou totožnosti.

C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27), jak je uvedeno v článku Radiofarmaca, za použití vrstvy celulosy.

Zkoušený roztok. Přípravek se zředí vodou R tak, aby získaný roztok obsahoval asi 0,1 mg až 0,5 mg medronatu sodného v mililitru.

Porovnávací roztok. Vhodné množství (1 mg až 5 mg) kyseliny medronatové CRL se rozpustí ve směsi roztoku chloridu sodného R (9 g/l) a vody R a zředí se na 10 ml tak, aby se získaný roztok shodoval se zkoušeným roztokem v obsahu medronatu a chloridu sodného.

Na vrstvu se odděleně nanese 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů 2-propanolu R, kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS, a 2-butanonu R (20 + 30 + 60) po dráze 12 cm až 14 cm (asi 4 h). Vrstva se usuší na vzduchu, postříká se molybdenanem hexaamonným RS4 a pak se asi na 10 min vystaví působení ultrafialového světla při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou a barvou shoduje se skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 3,5 až 7,5.

Radiochemická čistota. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27), jak je popsáno v článku Radiofarmaca, za použití silikagelu na vrstvě skleněných vláken. Použijí se takové vrstvy, aby při vyvíjení čelo mobilní fáze dosáhlo během 10 min 10 cm až 15 cm. Zkouškou (a) se stanoví hydrolyzované technecium a technecium v koloidní formě a zkouškou (b) se stanoví technecistanový iont.

• a) Nanese se 5 μl až 10 μl přípravku a ihned se vyvíjí roztokem octanu sodného R (136 g/l) po dráze 10 cm až 15 cm, usuší se na vzduchu. Rozdělení radioaktivity se stanoví vhodným detektorem. Hydrolyzované technecium a technecium v koloidní formě zůstávají na startu a komplex medronatu s techneciem a technecistanový iont se pohybují v blízkosti čela rozpouštědla.

• b) Na vrstvu se nanese 5 μl až 10 μl přípravku, rychle se usuší, vyvíjí se 2-butanonem R po dráze 10 cm až 15 cm a nechá se uschnout. Rozdělení radioaktivity se stanoví vhodným detektorem. Technecistanový iont se pohybuje v blízkosti čela rozpouštědla. Komplex medronatu s techneciem a technecium v koloidní formě zůstávají na startu.

Procento radioaktivity odpovídající technecistanovému iontu na chromatogramu získanému ve zkoušce (b) není větší než 2,0 % a součet procent radioaktivity odpovídající nečistotám na chromatogramech získaných ve zkouškách (a) a (b) (včetně technecistanového iontu) není větší než 5,0 %.

Cín.

Zkoušený roztok. 1,0 ml zkoušeného přípravku se zředí kyselinou chlorovodíkovou 1 mol/l RS na 50,0 ml.

Porovnávací roztok. 0,115 g chloridu cínatého R se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí se jí na 1000,0 ml.

K 1,0 ml každého roztoku se přidá 0,4 ml roztoku laurylsíranu sodného R (20 g/l), 0,05 ml kyseliny thioglykolové R, 0,1 ml zkoumadla dithiolového R, 3,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,2 mol/l RS a promíchá se. Měří se absorbance (2.2.25) každého roztoku při 540 nm za použití kyseliny chlorovodíkové 0,2 mol/l RS jako kontrolní kapaliny. Absorbance zkoušeného roztoku není větší než absorbance porovnávacího roztoku (3 mg Sn v mililitru).

Fyziologická distribuce. Každému ze tří potkanů vážících 150 g až 250 g se vstříkne nejvýše 0,2 ml, neobsahující více než 0,05 mg medronatu sodného, do vhodné žíly, jako je vena caudalis nebo vena saphena. Změří se radioaktivita ve stříkačce před podáním a po podání. Po 2 h se potkani usmrtí, vyjme se jedna stehenní kost, játra a část krve; krev se zváží. Pokud byla injekce podána do vena caudalis, odstraní se ocas. Vhodným přístrojem se stanoví radioaktivita stehenních kostí, jater, krve, a pokud byla injekce podána do vena caudalis, i ocasu, jak je popsáno v článku Radiofarmaca. Procenta radioaktivity v každém orgánu se stanoví ze vztahu:

AB . 100,

v němž značí: