Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví požadavky na jakost, postup při přípravě, zkoušení, uchovávání a dávkování léčiv (Český lékopis 1997)

Je to sterilní roztok obsahující chrom-51 ve formě komplexu chromu (III) s kyselinou ethylendiamintetraoctovou, která je v přebytku. Může být izotonizován přídavkem chloridu sodného a může obsahovat vhodné protimikrobní přísady, jako je benzylalkohol. Chrom-51 je radioaktivní izotop chromu, který může být připraven ozařováním chromu přírodního izotopového složení nebo obohaceného chromem-50 neutrony. Obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity chromu-51 k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 95 % radioaktivity odpovídá chromu-51 ve formě edetanu chromu. Přípravek obsahuje proměnlivé množství chromu (Cr) nepřevyšující 1 mg v mililitru.

Vlastnosti

Čirý fialový roztok.

Chrom-51 má poločas přeměny 27,7 dne a emituje záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku chromu-51. Referenční roztok chromu-51 se získává od národní laboratoře. Fotony gama mají energii 0,320 MeV.

B. Hodnotí se elektroforeogram získaný ve zkoušce Radiochemická čistota. Rozdělení radioaktivity je zároveň zkouškou totožnosti přípravku.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 3,5 až 6,5.

Radionuklidová čistota. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku chromu-51.

Radiochemická čistota. Stanoví se zónovou elekroforézou (2.2.31) za použití papírového pruhu jako nosiče (vhodný použitý papír má hmotnost 120 g/m^2, tloušťku 0,22 mm a kapilární stoupání 105 mm až 115 mm/30 min). Jako elektrolyt se použije roztok obsahující barbital sodnou sůl R (0,2 g/l) a dusičnan sodný R (10 g/l).

Na papír se nanese 10 μl zkoušeného přípravku do 3mm proužku ve vzdálenosti 10 cm od katody. Pod stabilizovaným proudem s elektrickým polem asi 30 V/cm se vyvíjí po dobu 30 min. Edetan chromu[^51Cr] se posune asi 5 cm k anodě, chroman[^51Cr] se posune asi 10 cm k anodě a chromitý[^51Cr] iont se posune asi 7 cm ke katodě. Vhodným detektorem se stanoví rozdělení radioaktivity. Nejméně 95 % celkové radioaktivity je v proužku odpovídajícím edetanu chromu[^51Cr],

Chrom. Připraví se porovnávací roztok chromu (1 mg Cr/ml) takto: 0,96 g síranu draselnochromitého R a 2,87 g edetanu disodného R se rozpustí v 50 ml vody R, 10 min se povaří, ochladí se, pomocí hydroxidu sodného zředěného RS se upraví pH na hodnotu 3,5 až 6,5 a zředí se vodou R na 100,0 ml. Změří se absorbance (2.2.25) zkoušeného přípravku a porovnávacího roztoku při 560 nm. Hodnota absorbance zkoušeného přípravku nepřevyšuje absorbanci porovnávacího roztoku.

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem chromu-51 nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Cyanocobalamini[^57Co] capsulae [image omitted]

Tobolka s kyanokobalaminem[^57Co]

Je to tobolka obsahující kyanid [^57Co]-α-(5,6-dimethylbenzimidazol-1-yl)kobamidu. Může obsahovat vhodné pomocné látky. Kobalt-57 je radioaktivní izotop kobaltu, který může být vyroben ozařováním niklu protony o vhodné energii. Kyanokobalamin[^57Co] může být připraven růstem vhodných mikroorganismů v prostředí obsahujícím[^57Co]kobaltový iont. Nejméně 90 % kobaltu-57 je ve formě kyanokobalaminu. Tobolky vyhovují požadavkům na tvrdé tobolky uvedeným v článku Capsulae, pokud není uvedeno a schváleno jinak.

Vlastnosti

Tvrdé želatinové tobolky.

Kobalt-57 má poločas přeměny 271 dní a emituje záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem popsaným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku kobaltu-57. Referenční roztok kobaltu-57 a referenční roztok kobaltu-58 se získávají od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama kobaltu-57 mají energii 0,122 MeV.

B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Radiochemická čistota. Retenční čas hlavního píku na radiochromatogramu zkoušeného roztoku se prakticky shoduje s retenčním časem píku na chromatogramu porovnávacího roztoku.

Zkoušky na čistotu

Radionuklidová čistota. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem popsaným v článku Radiofarmaca za použití vhodného zařízení kalibrovaného pomocí referenčních roztoků kobaltu-57 a kobaltu-58. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku kobaltu-57. Stanoví se relativní obsah kobaltu-57, kobaltu-56 a kobaltu-58. Kobalt-56 má poločas přeměny 78 dní a jeho přítomnost dokazují fotony gama o energii 0,847 MeV. Kobalt-58 má poločas přeměny 70,8 dne a jeho přítomnost dokazují fotony gama o energii 0,811 MeV. Z celkové radioaktivity připadá nejvýše 0,1 % na kobalt-56, kobalt-58 a další radionuklidová nečistoty.

Radiochemická čistota. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. Obsah tobolky se rozpustí v 1,0 ml vody R a nechá se 10 min stát. Potom se centrifuguje 10 min při 2000 otáček/min a použije se vrchní tekutina.

Porovnávací roztok. 10 mg kyanokobalaminu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100 ml. 2 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 100 ml. Použitelnost roztoku je 1 h.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné silikagelem oktylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),

• mobilní fáze, která je směsí objemových dílů methanolu R a roztoku hydrogenfosforečnanu sodného R (10 g/l) (26,5 + 73,5), jejíž pH bylo upravena na 3,5 kyselinou fosforečnou R. Průtoková rychlost je 1,0 ml/min. Směs lze použít do dvou dnů od přípravy,

• detektoru radioaktivity nastaveného na kobalt-57,

• spektrofotometrického detektoru při 361 nm,

• injektorové smyčky.

Nastříkne se odděleně po 100 μl každého roztoku. Zaznamená se chromatogram zkoušeného roztoku po dobu odpovídající trojnásobku retenčního času kyanokobalaminu a z ploch píků se vypočítá procentuální obsah kobaltu-57 přítomného jako kyanokobalamin.

Chromatogram porovnávacího roztoku se zaznamenává po dobu 30 min.

Rozpadavost. Tobolky vyhovují zkoušce rozpadavosti tablet a tobolek (2.9.1) s tím rozdílem, že se použije pouze jedna tobolka místo šesti.

Obsahová stejnoměrnost. Měří se jednotlivě radioaktivita nejméně deseti tobolek za použití vhodného zařízení za stejných geometrických podmínek. Vypočítá se průměrná radioaktivita jedné tobolky. Radioaktivita žádné tobolky se neliší od nalezené průměrné radioaktivity o více než ±10 %. Relativní směrodatná odchylka je menší než 3,5 %.

Stanovení radioaktivity

Průměrná radioaktivita zjištěná ve zkoušce Obsahová stejnoměrnost je 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity kobaltu-57 k referenčnímu datu uvedenému v označení.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem, při teplotě 2 °C až 8 °C za podmínek uvedených v článku Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Cyanocobalamini[^57Co] solutio [image omitted]

Roztok s kyanokobalaminem[^57Co]

[image omitted]

Je to roztok obsahující kyanid [^57Co]-α-(5,6-dimethylbenzimidazol-1-yl)kobamidu. Může obsahovat stabilizační a protimikrobní přísady. Kobalt-57 je radioaktivní izotop kobaltu, který může být vyroben ozařováním niklu protony o vhodné energii. Kyanokobalamin[ ^57Co] může být připraven růstem vhodných mikroorganismů v prostředí obsahujícím [ ^57Co]kobaltový iont. Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity kobaltu-57 k referenčnímu datu uvedenému v označení. Nejméně 90 % kobaltu-57 je ve formě kyanokobalaminu.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý nebo slabě růžový roztok.

Kobalt-57 má poločas přeměny 271 dní a emituje záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca, které se významně neliší od spektra referenčního roztoku kobaltu-57. Referenční roztok kobaltu-57 a referenční roztok kobaltu-58 se získávají od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama kobaltu-57 mají energii 0,122 MeV.

B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Radiochemická čistota. Retenční čas hlavního píku na radiochromatogramu zkoušeného roztoku se prakticky shoduje s retenčním časem píku na chromatogramu porovnávacího roztoku.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 6,0.

Radionuklidová čistota. Zaznamená se spektrum záření gama způsobem popsaným v článku Radiofarmaca za použití vhodného zařízení kalibrovaného pomocí referenčního roztoku kobaltu-57 a kobaltu-58. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku kobaltu-57. Stanoví se relativní obsah kobaltu-57, kobaltu-56 a kobaltu-58. Kobalt-56 má poločas přeměny 78 dní a jeho přítomnost dokazují fotony gama o energii 0,847 MeV. Kobalt-58 má poločas přeměny 70,8 dne a jeho přítomnost dokazují fotony gama o energii 0,811 MeV. Z celkové radioaktivity připadá nejvýše 0,1 % na kobalt-56, kobalt-58 a další radionuklidové nečistoty.

Radiochemická čistota. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek.

Porovnávací roztok. 10 mg kyanokobalaminu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100 ml. 2 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 100 ml. Použitelnost roztoku je 1 h.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné silikagelem oktylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),

• mobilní fáze, která je směsí objemových dílů methanolu R a roztoku hydrogenfosforečnanu sodného R (10 g/l) (26,5 + 73,5), jejíž pH bylo upraveno na 3,5 kyselinou fosforečnou R. Průtoková rychlost je 1,0 ml/min. Směs lze použít do dvou dnů od přípravy,

• detektoru radioaktivity nastaveného na kobalt-57,

• spektrofotometrického detektoru při 361 nm,

• injektorové smyčky.

Nastříkne se odděleně po 100 μl každého roztoku. Zaznamená se chromatogram zkoušeného roztoku po dobu odpovídající trojnásobku retenčního času kyanokobalaminu a z ploch píků se vypočítá procentuální obsah kobaltu-57 přítomného jako kyanokobalamin.

Chromatogram porovnávacího roztoku se zaznamenává po dobu 30 min.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita zkoušeného přípravku a referenčního roztoku kobaltu-57 za použití vhodného zařízení postupem popsaným v článku Radiofarmaca.

Uchovávání

Chráněn před světlem při teplotě 2 °C až 8 °C za podmínek uvedených v článku Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Cyanocobalamini[^58Co] solutio [image omitted]

Roztok s kyanokobalaminem[^58Co]

[image omitted]

Je to roztok obsahující kyanid [^58Co]-α-(5,6-dimethylbenzimidazol-1-yl)kobamidu. Může obsahovat stabilizační a protimikrobní přísady. Kobalt-58 je radioaktivní izotop kobaltu, který může být vyroben ozařováním niklu neutrony. Kyanokobalamin[ 58Co] může být připraven růstem vhodných mikroorganismů v prostředí obsahujícím [^58Co]kobaltový iont. Přípravek obsahuje 90 % až 110 % deklarované radioaktivity kobaltu-58 k referenčnímu datu uvedenému v označení. Nejméně 90 % kobaltu-58 je ve formě kyanokobalaminu.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý nebo slabě růžový roztok.

Kobalt-58 má poločas přeměny 70,8 dne a emituje záření beta (β+) a záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem popsaným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra porovnávacího roztoku kobaltu-58. Referenční roztok kobaltu-58, referenční roztok kobaltu-57 a referenční roztok kobaltu-60 se získávají od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama kobaltu-58 mají energii 0,511 MeV (anihilační pík) a 0,811 MeV.

B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Radiochemická čistota. Retenční čas hlavního píku na radiochromatogramu zkoušeného roztoku se prakticky shoduje s retenčním časem píku na chromatogramu porovnávacího roztoku.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 6,0.

Radionuklidová čistota. Zaznamená se spektrum záření gama způsobem popsaným v článku Radiofarmaca za použití vhodného zařízení, poskytujícího odpovídající rozlišení, kalibrovaného pomocí referenčního roztoku kobaltu-58, kobaltu-57 a kobaltu-60. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku kobaltu-58. Stanoví se relativní obsah kobaltu-58, kobaltu-57 a kobaltu-60. Kobalt-57 má poločas přeměny 271 dní a jeho přítomnost dokazují fotony gama o energii 0,122 MeV. Kobalt-60 má poločas přeměny 5,27 roku a jeho přítomnost dokazují fotony gama o energii 1,173 MeV a 1,332 MeV. Z celkové radioaktivity připadá nejvýše 1,0 % na kobalt-60 a nejvýše 2,0 % na kobalt-57, kobalt-60 a další radionuklidové nečistoty.

Radiochemická čistota. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek.

Porovnávací roztok. 10 mg kyanokobalaminu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100 ml. 2 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 100 ml. Použitelnost roztoku je 1 h.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné silikagelem oktylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),

• mobilní fáze, která je směsí objemových dílů methanolu R a roztoku hydrogenfosforečnanu sodného R (10 g/l) (26,5 + 73,5), jejíž pH bylo upraveno na 3,5 kyselinou fosforečnou R. Průtoková rychlost je 1,0 ml/min. Směs lze použít do dvou dnů od přípravy,

• detektoru radioaktivity nastaveného na kobalt-58,

• spektrofotometrického detektoru při 361 nm,

• injektorové smyčky.

Nastříkne se odděleně po 100 μl každého roztoku. Zaznamená se chromatogram zkoušeného roztoku po dobu odpovídající trojnásobku retenčního času kyanokobalaminu a z ploch píků se vypočítá procentuální obsah kobaltu-58 přítomného jako kyanokobalamin.

Chromatogram porovnávacího roztoku se zaznamenává po dobu 30 min.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita zkoušeného přípravku a referenčního roztoku kobaltu-58 za použití vhodného zařízení postupem popsaným v článku Radiofarmaca nebo se měří na zařízení kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Chráněn před světlem při teplotě 2 °C až 8 °C za podmínek uvedených v článku Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Fibrinogenum humanum iodinatum[^125I] cryodesiccatum [image omitted]

Lyofilizovaný lidský fibrinogen značený jodem[^125I]

Je to sterilní roztok lidského fíbrinogenu značeného jodem-125, prostý pyrogenních látek. Lidský fibrinogen se připravuje z plazmy, která vyhovuje článku Plasma humanum ad separationem. Způsob přípravy je zvolen tak, aby se zabránilo přenosu známých infekčních agens nebo aby se tato agens inaktivovala a aby v konečném přípravku byl obsah fibrinogenu nejméně 80 % z celkového obsahu bílkoviny. Přípravek může obsahovat aditiva, jako je citronan sodný a lidský albumin.

Rozpuštěný přípravek obsahuje 85,0 % až 115,0 % deklarované radioaktivity jodu-125 k referenčnímu datu uvedenému v označení. Nejméně 95 % radioaktivity odpovídá jodu-125 vázanému na bílkovinu a nejméně 80 % z celkové radioaktivity odpovídá látkám vázaným na srazitelnou bílkovinu. Na jod-126 připadá nejvýše 1,0 % z celkové radioaktivity.

Vlastnosti

Bílý nebo slabě žlutý prášek nebo drobivá pevná látka.

Jod-125 má poločas přeměny 60,1 dne a emituje záření gama a rtg-záření.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama a rtg-záření způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku jodu-125, kromě rozdílů způsobených přítomností jodu-126. Referenční roztok jodu-125 a referenční roztok cesia-137 se získávají od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony přípravku mají energii 0,027 MeV, která odpovídá rtg-záření dceřiného telluru. Jod-126 má poločas přeměny 13,0 dne a nejvíce zastoupené fotony gama mají energie 0,388 MeV a 0,666 MeV.

B. Provedou se precipitační zkoušky s vhodným rozsahem druhově specifických antisér. Zkouška se provádí za použití antisér specifických proti plazmatickým bílkovinám všech druhů domácích zvířat obvykle používaných v příslušné zemi k přípravě látek biologického původu. Přípravek obsahuje bílkoviny lidského původu a dává negativní reakce se specifickými antiséry proti plazmatickým bílkovinám jiných druhů.

C. Zkouška Srážlivost je zároveň zkouškou totožnosti přípravku.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 6,0 až 8,5; měří se rozpuštěný přípravek.

Jod-126. Vhodným přístrojem se zaznamenají spektra záření gama a rtg-záření rozpuštěného přípravku způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca a porovnají se se spektry referenčních roztoků jodu-125 a cesia-137. Stanoví se relativní obsah přítomného jodu-125 a jodu-126 za předpokladu, že fotony gama jodu-126 o energii 0,666 MeV jsou emitovány v 33 % přeměn a fotony gama cesia-137 o energii 0,661 MeV v 85,4 % přeměn.

Radiochemická čistota. Rozpuštěný přípravek se zkouší zónovou elektroforézou (2.2.31) za použití papírového pruhu dlouhého 20 cm jako nosiče a tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 6,4 jako elektrolytu.

Na papír se nanese 10 μl rozpuštěného přípravku do 3 mm širokého proužku ve vzdálenosti 100 mm od anody a nechá se vyvíjet 60 min pod stabilizovaným proudem při napětí asi 200 V. Proužek se nechá usušit a vhodným detektorem se stanoví rozdělení radioaktivity. Jodidový iont se posune přibližně 7 cm k anodě a jodem označený fibrinogen zůstane většinou na startu. Radioaktivita odpovídající jodu-125 vázanému na bílkovinu je nejméně 95 % z celkové radioaktivity elektroforeogramu.

Srážlivost. Ke 0,2 ml rozpuštěného přípravku se přidá 5 ml lidské plazmy a po zamíchání se přenese po 1 ml této směsi do dvou zkumavek obsahujících 2 ml tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 6,4. Do jedné zkumavky se přidá 0,1 ml roztoku obsahujícího 10 m.j. trombinu hovězího R. (1 m.j. trombinu srazí 2,5 g/l fibrinogenu (více než 90% srážlivost) za 15 s při 37 °C.) Obsah této zkumavky se důkladně zamíchá skleněnou tyčinkou a nechá se stát nejméně 1 h, aniž se tyčinka vyjme, pak se z ní odstraní sraženina i s tyčinkou. Vezme se 1 ml zbylého roztoku a 1 ml porovnávacího roztoku, do kterého nebyl přidán hovězí trombin, změří se radioaktivita obou roztoků a stanoví se procento radioaktivity obsažené ve sraženině.

Sraženina obsahuje nejméně 80 % z celkové radioaktivity.

Sterilita. Rozpuštěný přípravek vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Nejvýše 175/V m.j. endotoxinu v mililitru. Obsah lahvičky se rozpustí ve vhodném objemu ( V ml) předepsaného rozpouštědla.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita rozpuštěného přípravku postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem jodu-125 nebo se změří na přístroj i kalibrovaném pomocí tohoto roztoku. Použije se přístroj se scintilačním detektorem, např. s tenkým krystalem jodidu sodného, a nastaví se tak, aby příspěvek radioaktivity jodu-126 byl minimalizován.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

V označení na obalu se uvede:

• způsob rozpouštění,

• že přípravek by měl být používán ihned po rozpuštění.

Gallii[^67Ga] citratis solutio iniectabilis[image omitted]

Injekce s citronanem gallitým^67Ga]

[image omitted]

Je to sterilní roztok obsahující gallium-67 ve formě citronanu gallitého. Může být izotonizován přídavkem chloridu sodného a citronanu sodného a může obsahovat vhodné protimikrobní přísady, jako je benzylalkohol. Gallium-67 je radioaktivní izotop gallia, může být získán ozařováním zinku, který může být obohacen zinkem-68, protony o vhodné energii. Gallium-67 může být odděleno od zinku extrakcí do rozpouštědla nebo sloupcovou chromatografií. Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity gallia-67 k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Na gallium-66 připadá nejvýše 0,2 % z celkové radioaktivity.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý roztok.

Gallium-67 má poločas přeměny 3,26 dne a emituje záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku gallia-67. Provede se přímé porovnání spekter nebo se použije zařízení kalibrované pomocí referenčního roztoku gallia-67. Referenční roztok gallia-67 se získává od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama mají energie 0,093 MeV, 0,185 MeV a 0,300 MeV.

B. K 0,2 ml zkoušeného přípravku se přidá 0,2 ml roztoku obsahujícího roztok chloridu železitého R (1 g/l) a roztok kyseliny chlorovodíkové R (0,1% V/V) a zamíchá se. Zbarvení roztoku se porovná se zbarvením roztoku připraveným stejným způsobem a obsahujícím benzylalkohol R (9 g/l) a chlorid sodný R (7 g/l). Žluté zbarvení vznikne pouze u roztoku se zkoušeným přípravkem.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 5,0 až 8,0.

Radionuklidová čistota. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku gallia-67, kromě rozdílů způsobených přítomností gallia-66. Gallium-66 má poločas přeměny 9,4 h a nejvíce zastoupené fotony gama mají energii 1,039 MeV. Z celkové radioaktivity připadají na gallium-66 nejvýše 0,2 %.

Zinek. K 0,1 ml zkoušeného přípravku se přidá 0,9 ml vody R, 5 ml tlumivého roztoku octanového o pH 4,7, 1 ml roztoku thiosíranu sodného R (250 g/l) a 5,0 ml roztoku dithizonu připraveného následujícím způsobem: 10 mg dithizonu R se rozpustí ve 100 ml 2-butanonu R, nechá se 5 min stát, zfiltruje se a těsně před použitím se zředí na desetinásobný objem 2-butanonem R 2 min se důkladně protřepává a oddělí se organická vrstva. Změří se absorbance (2.2.25) organické vrstvy při 530 nm proti organické vrstvě kontrolního roztoku připraveného současně stejným způsobem. Absorbance není větší než absorbance organické vrstvy porovnávacího roztoku připraveného současně stejným způsobem za použití 0,1 ml základního roztoku zinku (5 μg Zn/ml).

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem gallia-67 nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Indii [^111In]oxini solutio [image omitted]

Roztok s oxinatem inditým[111In]

[image omitted]

C27H18[111ln]N3O3	Mr 547,2

Je to sterilní roztok india-111 ve formě komplexu s 8-hydroxychinolinem. Může obsahovat vhodné povrchově aktivní látky a může být izotonizován přídavkem chloridu sodného a vhodného tlumivého roztoku. Indium-111 je radioaktivní izotop india, který může být vyroben ozařováním kadmia protony o vhodné energii. Roztok obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity india-111 k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Na jiné radionuklidy, než je indium-111, připadá nejvýše 0,25 % z celkové radioaktivity. Nejméně 90 % radioaktivity odpovídá indiu-111 ve formě komplexu s oxinatem. Je zvolen takový způsob přípravy, že se nepřidává žádný nosič a měrná aktivita není menší než 1,85 GBq india-111 v mikrogramu india.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý roztok.

Indium-111 má poločas přeměny 2,8 dne a emituje záření gama a rtg-záření.

Zkoušky totožnosti

A. Zkouška se provede po dostatečně dlouhé době, aby se neuplatňovaly krátkodobé radionuklidy, jako je indium-110m. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama a rtg-záření způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku india-111, kromě rozdílů způsobených přítomností india-114m. Provede se přímé porovnání spekter nebo se použije zařízení kalibrované pomocí referenčního roztoku india--114m. Referenční roztok india-111a referenční roztok india-114m se získávají od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama india-111 mají energie 0,171 MeV a 0,245 MeV.

B. 5 mg až 10 mg oxidu horečnatého R se umístí do skleněné zkumavky o průměru asi 20 mm, přidá se 20 μl zkoušeného roztoku a pozoruje se v ultrafialovému světle při 365 nm; vzniká jasně žlutá fluorescence.

C. Rozdělení radioaktivity mezi organickou a vodnou vrstvu ve zkoušce Radiochemická čistota j e zároveň zkouškou totožnosti přípravku.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 6,0 až 7,5.

Radionuklidová čistota. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama a rtg-záření způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku india-111, kromě rozdílů způsobených přítomností india-114m.

Indium-114m. Zkouška se provede po dostatečně dlouhé době, aby se neuplatňovaly krátkodobé radionuklidy, jako je indium-110m. Zaznamená se spektrum záření gama pomocí vhodného detektoru s olověnou clonou o tloušťce 6 mm umístěnou mezi vzorek o radioaktivitě asi 30 MBq a detektor. Odezva v oblasti odpovídající fotonům india-114m o energiích 0,558 MeV a 0,725 MeV nepřevyšuje odezvu získanou za použití referenčního roztoku india-114m (0,25 %) o radioaktivitě 75 kBq měřeného za stejných podmínek; všechna měření jsou vztažena k datu a hodině podání. Referenční roztoky india-111 a india-114m se získají od národní laboratoře.

Poznámka. Roztok s oxinatem inditým[^111In] není určen pro přímé podání. Značí se jím in vitro bílé krvinky nebo krevní destičky, které se pak injekčně podávají pacientovi.

Radiochemická čistota. Do silanizované dělicí nálevky obsahující 3 ml roztoku chloridu sodného R (9 g/l) se přidá 100 μl zkoušeného roztoku a promíchá se. Přidá se 6 ml oktanolu R a intenzivně se protřepává. Po oddělení se spodní a pak i horní vrstva přenesou do vhodných stejných lahviček. Dělicí nálevka se promyje 1 ml oktanolu R intenzivním protřepáním a promývací tekutina se přidá do lahvičky s organickou vrstvu. Pak se dělicí nálevka promyje 5 ml kyseliny chlorovodíkové RS intenzivním protřepáváním a promývací tekutina se přenese do třetí lahvičky. Všechny lahvičky se uzavřou a za použití vhodného zařízení se změří radioaktivita v každé lahvičce, jak je uvedeno v článku Radiofarmaca. Vypočítá se radiochemická čistota, vyjadřující radioaktivitu india-111 ve formě komplexu s oxinatem nalezenou v organické vrstvě, jako procento radioaktivity naměřené ve třech roztocích. Nejméně 90 % radioaktivity odpovídá indiu-111 ve formě komplexu s oxinatem.

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem india-111 nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Indii[^111In] pentetatis solutio iniectabilis [image omitted]

Injekce s pentetanem inditým[111In]

Je to sterilní roztok prostý pyrogenních látek obsahující indium-111 ve formě diethylentriaminopentaacetatu inditého. Může obsahovat vápník a může být izotonizován přídavkem chloridu sodného a vhodného tlumivého roztoku. Indium-111 je radioaktivní izotop india, může být získán ozařováním kadmia, které může být obohaceno kadmiem-111 nebo kadmiem-112, protony o příslušné energii. Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity india-111 k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení.

Radioaktivita připadající na indium- 114m není v čase podání vyšší než 0,2 % z celkové radioaktivity. Nejméně 95 % radioaktivity připadá na komplex pentetanu s indiem-111.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý roztok.

Indium-111 má poločas přeměny 2,8 dne a emituje záření gama a rtg-záření.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama a rtg-záření způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku india-111, kromě rozdílů způsobených přítomností india-114m. Provede se přímé porovnání spekter nebo se použije zařízení kalibrované pomocí referenčního roztoku india-114m. Referenční roztok india-111a referenční roztok india-114m se získávají od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama india-111 mají energie 0,171 MeV a 0,245 MeV.

B. Hodnotí se chromatogram získaný ve zkoušce Radiochemická čistota. Rozdělení radioaktivity je zároveň zkouškou totožnosti přípravku.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 7,0 až 8,0.

Radionuklidová čistota. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama a rtg-záření způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku india-111, kromě rozdílů způsobených přítomností india-114m.

Indium-114m. Zkoušený přípravek se ponechá dostatečně dlouhou dobu, aby se radioaktivita india-111 rozpadem snížila na dostatečně nízkou hodnotu umožňující měření radionuklidových nečistot. Potom se zaznamená spektrum záření gama vhodným přístrojem kalibrovaným pomocí referenčního roztoku india-114m. Indium-114m má poločas přeměny 49,5 dne a nejvíce zastoupené fotony gama mají energii 0,190 MeV. Radioaktivita připadající na indium-114m není v čase podání vyšší než 0,2 % celkové radioaktivity.

Radiochemická čistota. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27), jak je uvedeno v článku Radiofarmaca, za použití silikagelu na vrstvě skleněných vláken. Deska se zahřívá 10 min při 110 °C, při vyvíjení čelo mobilní fáze během 10 min dosáhne 10 cm až 15 cm.

Nanese se 5 μl až 10 μl zkoušeného přípravku a nechá se usušit. Vyvíjí se roztokem chloridu sodného R (9 g/l) po dráze 10 cm až 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a vhodným detektorem se stanoví rozdělení radioaktivity. Komplex pentetanu india se pohybuje v blízkosti čela rozpouštědla, radioaktivita skvrny odpovídající tomuto komplexu je nejméně 95 % z celkové radioaktivity.

Kadmium. Nejvýše 5 μg/ml; provede se atomová absorpční spektrometrie (2.2.23, Metoda II).

Zkoušený roztok. 0,1 ml zkoušeného přípravku se smíchá s 0,9 ml směsi objemových dílů kyseliny chlorovodíkové R a vody R (1 + 99).

Porovnávací roztoky. Připraví se za použití základního roztoku kadmia (0,1 % Cd) zředěním směsí objemových dílů kyseliny chlorovodíkové R a vody R (1 + 99).

Změří se absorbance při 228,8 nm za použití kadmiové lampy s dutou katodou jako zdroje záření a plamene vzduch-acetylen.

Volná kyselina diethylentriaminopentaoctová. V mikrozkumavce se smíchá 100 μl zkoušeného přípravku se 100 μl čerstvě připraveného roztoku modře hydroxynaftolové R (1 g/l) v hydroxidu sodném 1 mol/l RS. Přidá se 50 μl roztoku chloridu vápenatého R (0,15 g/l). Zbarvení roztoku zůstane růžovofíalové nebo se změní z modrého na růžovofíalové (0,4 mg/ml).

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Nejvýše 14/V m.j. endotoxinu v mililitru, kde V je doporučená maximální dávka v mililitrech.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem india-111 nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Iobenguani[^123I] solutio iniectabilis [image omitted]

Injekce s jobenguanem[^123I]

[image omitted]

C8H10[^123I]N3

Je to sterilní roztok 1-(3-[^123I]jodbenzyl)guanidinu prostý bakteriálních endotoxinů. Může obsahovat vhodný tlumivý roztok. Může také obsahovat zbytky použitého katalyzátoru, jako je měď v iontové formě, vhodnou stabilizační přísadu, jako je kyselina askorbová, a protimikrobní přísady. Jod-123 je radioaktivní izotop jodu, který může být získán ozařováním xenonu, obohaceného xenonem-124 (nejméně 98 %), protony a následnou přeměnou vzniklého cesia-123 přes xenon-123 na jod-123. Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity jodu-123 k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 95 % radioaktivity odpovídá jodu-123 ve formě jobenguanu. Měrná aktivita není menší než 10 GBq jodu-123 v gramu báze jobenguanu. Na jiné radionuklidy než jod-123 připadá nejvýše 0,35 % z celkové radioaktivity.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý nebo slabě žlutý roztok.

Jod-123 má poločas přeměny 13,2 h a emituje záření gama a rtg-záření.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama a rtg-záření způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku jodu-123, kromě rozdílů způsobených přítomností jodu-125, telluru-121 a jiných radionuklidových nečistot. Nejvíce zastoupené fotony gama jodu-123 mají energii 0,159 MeV. Jod-125 má poločas přeměny 59,4 dne a emituje rtg-záření o energii 0,027 MeV a fotony o energii 0,035 MeV. Tellur-121 má poločas přeměny 19,2 dne a nejvíce zastoupené fotony mají energie 0,507 MeV a 0,573 MeV. Referenční roztoky jodu-123, jodu-125 a telluru-121 se získávají od národní laboratoře.

B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Radiochemická čistota. Rozdělení radioaktivity je zároveň zkouškou totožnosti přípravku.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH. 3,5 až 8,0.

Radionuklidová čistota. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Stanoví se relativní obsah jodu-125, telluru-121 a jiných přítomných radionuklidových nečistot. Nejsou detegovány jiné radionuklidy s delším poločasem přeměny, než má jod-125. Pro stanovení jodu-125, telluru-121 a jiných radionuklidových nečistot se zkoušený roztok nechá stát po dostatečně dlouhou dobu, aby radioaktivita jodu-123 klesla na hodnotu vhodnou pro stanovení těchto nečistot. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama a rtg-záření přeměněných radionuklidů způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Na jiné radionuklidy než jod-123 připadá nejvýše 0,35 % z celkové radioaktivity. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Radiochemická čistota. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek.

Porovnávací roztok (a). 0,100 g jodidu sodného R se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 20,0 mg jobenguaniumsulfatu CRL se rozpustí v 50 ml mobilní fáze a zředí se jí na 100,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,0 mm naplněné silikagelem pro chromatografii R (5 μm),

• mobilní fáze, která je směsí objemových dílů roztoku dusičnanu amonného R (80 g/l), amoniaku RS2 a methanolu R (1 + 2 + 27) a jejíž průtoková rychlost je 1,0 ml/min,

• vhodného detektoru radioaktivity,

• spektrofotometru s průtokovým uspořádáním při 254 nm,

• injektorové smyčky, 10 μl.

Nastříkne se zkoušený roztok a porovnávací roztoky. Nejméně 95 % radioaktivity chromatogramu odpovídá píku jobenguanu. Nejvýše 4 % radioaktivity odpovídají píku jodidu a nejvýše 1 % radioaktivity se nachází v ostatních píkách.

Měrná aktivita. Vypočítá se z údajů získaných ve zkoušce Radiochemická čistota. Obsah jobenguaniumsulfatu se stanoví z ploch píků odpovídajících jobenguanu na chromatogramech zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (b). Obsah báze jobenguanu se vypočítá vynásobením získaného výsledku faktorem 0,85.

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Nejvýše 175/V m.j. endotoxinu v mililitru, kde V je doporučená maximální dávka v mililitrech.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem jodu-123 nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Chráněn před světlem za podmínek uvedených v článku Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

V označení na obalu se uvede měrná aktivita vyjádřená v GBq jodu-123 na gram báze jobenguanu.

Iobenguani[^131I] solutio iniectabilis ad usum diagnosticum [image omitted]

Injekce s jobenguanem[^131I] pro diagnostické použití

[image omitted]

C8H10[^131I]N3

Je to sterilní roztok 1-(3-[^131I]jodbenzyl)guanidinu prostý bakteriálních endotoxinů. Může obsahovat vhodný tlumivý roztok. Může také obsahovat zbytky použitého katalyzátoru, jako je měď v iontové formě, vhodnou stabilizační přísadu, jako je kyselina askorbová, a protimikrobní přísady. Jod-131 je radioaktivní izotop jodu, který může být získán ozařováním telluru neutrony nebo extrakcí ze štěpných produktů uranu. Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity jodu-131 k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 94 % radioaktivity odpovídá jodu-131 ve formě jobenguanu. Měrná aktivita není menší než 20 GBq jodu-131 v gramu báze jobenguanu.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý nebo slabě žlutý roztok.

Jod-131 má poločas přeměny 8,04 dne a emituje záření beta a záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku jodu-131. Referenční roztok jodu-131 se získává od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama jodu-131 mají energii 0,365 MeV.

B. Hodnotí se chromatogram získaný ve zkoušce Radiochemická čistota. Rozdělení radioaktivity je zároveň zkouškou totožnosti přípravku.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 3,5 až 8,0.

Radionuklidová čistota. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku jodu-131. Stanoví se relativní obsah jodu-131, jodu-133, jodu-135 a ostatních radionuklidových nečistot. Jod-133 má poločas přeměny 20,8 h a nejvíce zastoupené fotony gama mají energie 0,530 MeV a 0,875 MeV. Jod-135 má poločas přeměny 6,55 h a nejvíce zastoupené fotony gama mají energie 0,527 MeV, 1,132 MeV a 1,260 MeV. Na jod-131 připadá nejméně 99,9 % z celkové radioaktivity.

Radiochemická čistota. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek.

Porovnávací roztok (a). 0,100 g jodidu sodného R se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 20,0 mg jobenguaniumsulfatu CRL se rozpustí v 50 ml mobilní fáze a zředí se jí na 100,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,0 mm naplněné silikagelem pro chromatografii R (5 μm),

• mobilní fáze, která je směsí objemových dílů roztoku dusičnanu amonného R (80 g/l), amoniaku RS2 a methanolu R (1 + 2 + 27) a jejíž průtoková rychlost je 1,0 ml/min,

• vhodného detektoru radioaktivity,

• spektrofotometru s průtokovým uspořádáním při 254 nm,

• injektorové smyčky, 10 μl.

Nastříkne se zkoušený roztok a porovnávací roztoky. Nejméně 94 % radioaktivity chromatogramu odpovídá píku jobenguanu. Nejvýše 5 % radioaktivity odpovídá píku jodidu a nejvýše 1 % radioaktivity se nachází v ostatních píkách.

Měrná aktivita. Vypočítá se z údajů získaných ve zkoušce Radiochemická čistota. Obsah jobenguaniumsulfatu se stanoví z ploch píků odpovídajících jobenguanu na chromatogramech zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (b). Obsah báze jobenguanu se vypočítá vynásobením získaného výsledku faktorem 0,85.

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Nejvýše 175/V m.j. endotoxinu v mililitru, kde V je doporučená maximální dávka v mililitrech.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem jodu-131 nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Chráněn před světlem za podmínek uvedených v článku Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

V označení na obalu se uvede měrná aktivita vyjádřená v GBq jodu-131 na gram báze jobenguanu.

Iobenguani[^13^1I] solutio iniectabilis ad usum therapeuticum [image omitted]

Injekce s jobenguanem[^131I] pro terapeutické použití

C8H10[^131I]N3

Je to sterilní roztok 1-(3-[^131I]jodbenzyl)guanidinu prostý bakteriálních endotoxinů. Může obsahovat vhodný tlumivý roztok. Může také obsahovat zbytky použitého katalyzátoru, jako je měď v iontové formě, vhodnou stabilizační přísadu, jako je kyselina askorbová, a protimikrobní přísady. Jod-131 je radioaktivní izotop jodu, který může být získán ozařováním telluru neutrony nebo extrakcí ze štěpných produktů uranu. Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity jodu-131 k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 92 % radioaktivity odpovídá jodu-131 ve formě jobenguanu. Měrná aktivita není menší než 400 GBq jodu-131 v gramu báze jobenguanu.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý nebo slabě žlutý roztok.

Jod-131 má poločas přeměny 8,04 dne a emituje záření beta a záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku jodu-131. Referenční roztok jodu-131 se získává od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama jodu-131 mají energii 0,365 MeV.

B. Hodnotí se chromatogram získaný ve zkoušce Radiochemická čistota. Rozdělení radioaktivity je zároveň zkouškou totožnosti přípravku.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 3,5 až 8,0.

Radionuklidová čistota. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku jodu-131. Stanoví se relativní obsah jodu-131, jodu-133, jodu-135 a ostatních radionuklidových nečistot. Jod-133 má poločas přeměny 20,8 h a nejvíce zastoupené fotony gama mají energie 0,530 MeV a 0,875 MeV. Jod-135 má poločas přeměny 6,55 h a nejvíce zastoupené fotony gama mají energie 0,527 MeV, 1,132 MeV a 1,260 MeV. Na jod-131 připadá nejméně 99,9 % z celkové radioaktivity.

Radiochemická čistota. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek.

Porovnávací roztok (a). 0,100 g jodidu sodného R se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 20,0 mg jobenguaniumsulfatu CRL se rozpustí v 50 ml mobilní fáze a zředí se jí na 100,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,0 mm naplněné silikagelem pro chromatografii R (5 μm),

• mobilní fáze, která je směsí objemových dílů roztoku dusičnanu amonného R (80 g/l), amoniaku RS2 a methanolu R(1 + 2 + 27) a jejíž průtoková rychlost je 1,0 ml/min,

• vhodného detektoru radioaktivity,

• spektrofotometru s průtokovým uspořádáním při 254 nm,

• injektorové smyčky, 10 μl.

Nastříkne se zkoušený roztok a porovnávací roztoky. Nejméně 92 % radioaktivity chromatogramu odpovídá píku jobenguanu. Nejvýše 7 % radioaktivity odpovídá píku jodidu a nejvýše 1 % radioaktivity se nachází v ostatních píkách.

Měrná aktivita. Vypočítá se z údajů získaných ve zkoušce Radiochemická čistota. Obsah jobenguaniumsulfatu se stanoví z ploch píků odpovídajících jobenguanu na chromatogramech zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (b). Obsah báze jobenguanu se vypočítá vynásobením získaného výsledku faktorem 0,85.

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek může být používán před dokončením zkoušky.

Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Nejvýše 175/V m.j. endotoxinu v mililitru, kde V je doporučená maximální dávka v mililitrech.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem jodu-131 nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Chráněn před světlem za podmínek uvedených v článku Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

V označení na obalu se uvede měrná aktivita vyjádřená v GBq jodu-131 na gram báze jobenguanu.

Natrii chromatis[^51Cr] solutio sterilis [image omitted]

Sterilní roztok s chromanem[^51Cr] sodným

Je to sterilní roztok chromanu[^51Cr] sodného, izotonizovaný přídavkem chloridu sodného. Chrom-51 je radioaktivní izotop chromu, který může být připraven ozařováním chromu přírodního izotopového složení nebo chromu obohaceného chromem-50 neutrony. Roztok obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity chromu-51 k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 90 % radioaktivity odpovídá chromu-51 ve formě chromanu. Měrná aktivita je nejméně 370 MBq chromu-51 v miligramu chromanového iontu.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý nebo slabě žlutý roztok.

Chrom-51 má poločas přeměny 27,7 dne a emituje záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku chromu-51. Referenční roztok chromu-51 se získává od národní laboratoře. Energie fotonů gama je 0,320 MeV.

B. Hodnotí se chromatogram získaný ve zkoušce Radiochemická čistota. Rozdělení radioaktivity je zároveň zkouškou totožnosti přípravku.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 6,0 až 8,5.

Radionuklidová čistota. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku chromu-51.

Radiochemická čistota. Provede se vzestupná papírová chromatografie (2.2.26), jak je uvedeno v článku Radiofarmaca.

Na papír se nanese množství roztoku dostatečné pro detekční metodu a ihned se vyvíjí směsí objemových dílů amoniaku 17,5% R, lihu 96% R a vody R (25 + 50 + 125) po dobu 2,5 h; chromité ionty zůstávájí na startu. Vhodným detektorem se stanoví rozdělení radioaktivity. Skvrna o R Faši 0,9 odpovídá chromanu sodnému a představuje nejméně 90 % z celkové radioaktivity chromatogramu.

Celkový chroman. Nejvýše 2,7 μg chromanových iontů (CrO4^2-) v MBq.

Měří se absorbance (2.2.25) zkoušeného roztoku v maximu při 370 nm a porovnávacího roztoku připraveného za použití roztoku chromanu draselného R (1,7 g/l). Je-li to nutné, upraví se hodnota pH zkoušeného a porovnávacího roztoku na 8 přídavkem hydrogenuhličitanu sodného RS. Po změření absorbance se vypočítá obsah chromanu ve zkoušeném roztoku.

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem chromu-51 nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Natrii iodidi[^131I] capsulae ad usum diagnosticum [image omitted]

Tobolky s jodidem[^131I] sodným pro diagnostické použití

Jsou to tobolky, které obsahují jod-131 ve formě jodidu sodného ve vhodném pevném základu. Tobolky také obsahují thiosíran sodný nebo jiné redukující látky a mohou obsahovat vhodný tlumivý roztok. Jod-131 je radioaktivní izotop jodu; může být získán ozařováním telluru neutrony nebo extrakcí ze štěpných produktů uranu. Každá tobolka obsahuje 90 % až 110 % deklarované radioaktivity jodu-131 k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Na jiné radionuklidy než jod-131 připadá nejvýše 0,1 % z celkové radioaktivity. Nejméně 95 % radioaktivity odpovídá jodu-131 ve formě jodidu. Způsob přípravy je zvolen tak, aby měrná aktivita nebyla menší než 185 GBq jodu-131 v miligramu jodu. Tobolky vyhovují požadavkům na tvrdé tobolky uvedeným v článku Capsulae, pokud není uvedeno a schváleno jinak.

Vlastnosti

Jod-131 má poločas přeměny 8,04 dne a emituje záření beta a záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku jodu-131. Referenční roztok jodu-131 se získává od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama jodu-131 mají energii 0,365 MeV.

B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Radiochemická čistota. Rozdělení radioaktivity je zároveň zkouškou totožnosti přípravku.

Zkoušky na čistotu

Radionuklidová čistota. Použije se příslušný objem roztoku získaného ve zkoušce Rozpadavost. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku jodu-131. Stanoví se relativní obsah jodu-131, jodu-133, jodu-135 a ostatních radionuklidových nečistot. Jod-133 má poločas přeměny 20,8 h a nejvíce zastoupené fotony gama mají energie 0,530 MeV a 0,875 MeV.

Jod-135 má poločas přeměny 6,55 h a nejvíce zastoupené fotony gama mají energie 0,527 MeV, 1,132 MeV a 1,260 MeV. Na jod-131 připadá nejméně 99,9 % z celkové radioaktivity.

Radiochemická čistota. Provede se vzestupná papírová chromatografie (2.2.26), jak je uvedeno v článku Radiofarmaca.

Zkoušený roztok. Obsah jedné tobolky se rozpustí v 5 ml vody R.

Na pruh vhodného papíru se nanese 10 μl zkoušeného roztoku. Na stejné místo bez předchozího sušení se nanese 10 μl roztoku obsahujícího jodid draselný R (1 g/l),jodičnan draselný R (2 g/l) a hydrogenuhličitan sodný R (10 g/l). Vyvíjí se bez předchozího sušení směsí objemových dílů vody R a methanolu R (30 + 70) po dráze 10 cm. Papír se nechá usušit a vhodným detektorem se stanoví radioaktivita. Nejméně 95 % z celkové radioaktivity chromatogramu odpovídá skvrně jodidu. Papír se postříká chloridem paladnatým RS a vysuší se v proudu horkého vzduchu. Skvrna jodidu se zbarví hnědě a skvrna jodičnanu se zbarví žlutě.

Rozpadavost. 10 ml roztoku jodidu draselného R (2,0 g/l) se zahřívá v malé kádince ve vodní lázni při 37 °C, přidá se jedna tobolka a míchá se magnetickým míchadlem při 20 ot/min až do úplného rozpuštění obalu tobolky i jejího obsahu (asi 15 min).

Obsahová stejnoměrnost. Jednotlivě se stanoví radioaktivita nejméně deseti tobolek za použití vhodného přístroje při dodržení stejných geometrických podmínek a vypočítá se průměrná radioaktivita jedné tobolky. Radioaktivita jednotlivých tobolek se neliší od průměrné radioaktivity o více než 10 %. Relativní směrodatná odchylka není větší než 3,5 %.

Stanovení radioaktivity

Průměrná radioaktivita stanovená ve zkoušce Obsahová stejnoměrnost je 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity jodu-131 k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Natrii iodidi[^123I] solutio [image omitted]

Roztok s jodidem[^123I] sodným

Je to roztok pro perorální podávání obsahující jod-123 ve formě jodidu sodného. Obsahuje také thiosíran sodný nebo jinou vhodnou redukující látku a může obsahovat vhodný tlumivý roztok. Jod-123 je radioaktivní izotop jodu, který může být získán ozařováním xenonu, obohaceného xenonem-124 (nejméně 98 %), protony a následnou přeměnou vzniklého cesia-123 přes xenon-123 na jod-123. Roztok obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity jodu-123 k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 95 % radioaktivity odpovídá jodu-123 ve formě jodidu. Měrná aktivita není menší než 185 GBq jodu-123 v miligramu jodu. Na jiné radionuklidy než jod-123 připadá nejvýše 0,35 % z celkové radioaktivity.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý roztok.

Jod-123 má poločas přeměny 13,2 h a emituje záření gama a rtg-záření.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama a rtg-záření způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku jodu-123, kromě rozdílů způsobených přítomností jodu-125, telluru-121 a jiných radionuklidových nečistot. Referenční roztoky jodu-123, jodu-125 a telluru-121 se získávají od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama jodu-123 mají energii 0,159 MeV a jsou doprovázeny rtg-zářením o energii 0,027 MeV. Jod-125 má poločas přeměny 59,4 dne, emituje rtg-záření o energii 0,027 MeV a fotony o energii 0,035 MeV. Tellur-121 má poločas přeměny 19,2 dne a nejvíce zastoupené fotony mají energie 0,507 MeV a 0,573 MeV.

B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Radiochemická čistota. Rozdělení radioaktivity je zároveň zkouškou totožnosti přípravku.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH. 7,0 až 10,0.

Radionuklidová čistota. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Stanoví se relativní obsah jodu-125, telluru-121 a jiných přítomných radionuklidových nečistot. Nejsou detegovány jiné radionuklidy s delším poločasem přeměny, než má jod-125. Pro stanovení jodu-125, telluru-121 a jiných radionuklidových nečistot se zkoušený roztok ponechá dostatečně dlouhou dobu, aby radioaktivita jodu-123 klesla na hodnotu umožňující stanovení těchto nečistot. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama a rtg-záření přeměněných radionuklidů způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Na jiné radionuklidy než jod-123 připadá nejvýše 0,35 % z celkové radioaktivity. Roztok se může použít před dokončením zkoušky.

Radiochemická čistota. Provede se vzestupná papírová chromatografie (2.2.26), jak je uvedeno v článku Radiofarmaca.

Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek se zředí vodou R tak, aby radioaktivita odpovídala asi 20 000 impulzů/min na 10 μl. Přidá se stejný objem roztoku obsahujícího jodid draselný R (1 g/l),jodičnan draselný R (2 g/l) a hydrogenuhličitan sodný R (10 g/l) a promíchá se.

Porovnávací roztok (a). 0,1 % jodidu draselného R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

Porovnávací roztok (b). 0,2 g jodičnanu draselného R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

Na proužek vhodného papíru 25 cm dlouhého se odděleně nanese 20 μl zkoušeného roztoku, 10 μl porovnávacího roztoku (a) a 10 μl porovnávacího roztoku (b) a vyvíjí se směsí objemových dílů vody R a methanolu R (10 + 30) po dráze 20 cm (asi 2 h). Papír se usuší na vzduchu a přiložením filtračních papírů nasycených kyselinou octovou R s jodičnanem draselným R a kyselinou octovou R s jodidem draselným R se stanoví polohy neaktivního jodidu draselného a jodičnanu draselného. Vhodným detektorem se stanoví rozdělení radioaktivity. Na chromatogramu zkoušeného roztoku se ve skvrně odpovídající jodidu nachází nejméně 95 % celkové radioaktivity a hodnota RF se neodlišuje o více než 5 % odR hodnoty odpovídající neaktivnímu jodidu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem jodu-123 nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Natrii iodidi[^125I] solutio [image omitted]

Roztok s jodidem[^125I] sodným

Je to roztok pro perorální podávání, který obsahuje jod-125 ve formě jodidu sodného. Obsahuj e také thiosíran sodný nebo jinou vhodnou redukující látku a může obsahovat vhodný tlumivý roztok. Jod-125 je radioaktivní izotop jodu, který může být získán ozařováním xenonu neutrony. Roztok obsahuje 85,0 % až 115,0 % deklarované radioaktivity jodu-125 k referenčnímu datu uvedenému v označení. Nejméně 95 % radioaktivity odpovídá jodu-125 ve formě jodidu. Způsob přípravy je zvolen tak, aby měrná aktivita nebyla menší než 74 GBq jodu-125 v miligramu jodu k referenčnímu datu uvedenému v označení. Jodu-126 odpovídá nejvýše 1,0 % z celkové radioaktivity.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý roztok.

Jod-125 má poločas přeměny 60,1 dne a emituje záření gama a rtg-záření.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama a rtg-záření způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku jodu-125, kromě rozdílů způsobených přítomností jodu-126. Referenční roztoky jodu-125 acesia-137 se získávají od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony v přípravku mají energii 0,027 MeV, která odpovídá rtg-záření telluru. Jod-126 má poločas přeměny 13,0 dne a jeho přítomnost se projeví nejvíce zastoupenými fotony gama s energiemi 0,388 MeV a 0,666 MeV.

B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Radiochemická čistota. Rozdělení radioaktivity je zároveň zkouškou totožnosti přípravku.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 7,0 až 10,0.

Jod-126. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama a rtg-záření způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca a provede se přímé porovnání se spektry referenčních roztoků jodu-125 a cesia-137. Stanoví se relativní obsah jodu-125 a jodu-126 za předpokladu, že fotony gama jodu-126 o energii 0,666 MeV jsou emitovány v 33 % přeměn a fotony gama cesia-137 o energii 0,661 MeV v 85,4 % přeměn.

Radiochemická čistota. Provede se vzestupná papírová chromatografie (2.2.26), jak je uvedeno v článku Radiofarmaca.

Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek se zředí vodou R tak, aby radioaktivita odpovídala asi 20 000 impulzů/min na 10 μl. Přidá se stejný objem roztoku obsahujícího jodid draselný R (1 g/l),jodičnan draselný R (2 g/l) a hydrogenuhličitan sodný R (10 g/l) a promíchá se.

Porovnávací roztok (a). 0,1 % jodidu draselného R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

Porovnávací roztok (b). 0,2 g jodičnanu draselného R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

Na proužek vhodného papíru 25 cm dlouhého se odděleně nanese 20 μl zkoušeného roztoku, 10 μl porovnávacího roztoku (a) a 10 μl porovnávacího roztoku (b) a vyvíjí se směsí objemových dílů vody R a methanolu R (10 + 30) po dráze 20 cm (asi 2 h). Papír se usuší na vzduchu a přiložením filtračních papírů nasycených kyselinou octovou R s jodičnanem draselným R a kyselinou octovou R s jodidem draselným R se stanoví polohy neaktivního jodidu draselného a jodičnanu draselného. Vhodným detektorem se stanoví rozdělení radioaktivity. Na chromatogramu zkoušeného roztoku se ve skvrně odpovídající jodidu nachází nejméně 95 % celkové radioaktivity a hodnota RF se neodlišuje o více než 5 % od FR hodnoty odpovídající neaktivnímu jodidu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem jodu-125 nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku. Použije se přístroj se scintilačním detektorem, např. s tenkým krystalem jodidu sodného, a nastaví se tak, aby příspěvek radioaktivity jodu-126 byl minimalizován.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Natrii iodidi[^131I] solutio [image omitted]

Roztok s jodidem^[131I] sodným

Je to roztok pro perorální podávání, který obsahuje jod-131 ve formě jodidu sodného. Obsahuj e také thiosíran sodný nebo jinou redukující látku a může obsahovat vhodný tlumivý roztok. Jod-131 je radioaktivní izotop jodu; může být získán ozařováním telluru neutrony nebo extrakcí ze štěpných produktů uranu. Roztok obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity jodu-131 k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Na jiné radionuklidy než jod-131 připadá nejvýše 0,1 % z celkové radioaktivity. Nejméně 95 % radioaktivity odpovídá jodu-131 ve formě jodidu. Způsob přípravy je zvolen tak, aby měrná aktivita nebyla menší než 185 GBq jodu-131 v miligramu jodu k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení.

Vlastnosti

Čirý bezbarvý roztok.

Jod-131 má poločas přeměny 8,04 dne a emituje záření beta a záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku jodu-131. Referenční roztok jodu-131 se získává od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama jodu-131 mají energii 0,365 MeV.

B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Radiochemická čistota. Rozdělení radioaktivity je zároveň zkouškou totožnosti přípravku.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 7,0 až 10,0.

Radionuklidová čistota. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku jodu-131. Stanoví se relativní obsah jodu-131, jodu-133, jodu-135 a ostatních radionuklidových nečistot. Jod-133 má poločas přeměny 20,8 h a nejvíce zastoupené fotony gama mají energie 0,530 MeV a 0,875 MeV. Jod-135 má poločas přeměny 6,55 h a nejvíce zastoupené fotony gama mají energie 0,527 MeV a 1,260 MeV. Najod-131 připadá nejméně 99,9 % z celkové radioaktivity a na jod-133, jod-135 a ostatní radionuklidové nečistoty připadá nejvýše 0,1 % z celkové radioaktivity.

Radiochemická čistota. Provede se vzestupná papírová chromatografie (2.2.26), jak je uvedeno v článku Radiofarmaca.

Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek se zředí vodou R tak, aby radioaktivita odpovídala asi 20 000 impulzů/min na 10 μl. Přidá se stejný objem roztoku obsahujícího jodid draselný R (1 g/l),jodičnan draselný R (2 g/l) a hydrogenuhličitan sodný R (10 g/l) a promíchá se.

Porovnávací roztok (a). 0,1 % jodidu draselného R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

Porovnávací roztok (b). 0,2 g jodičnanu draselného R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

Na pruh vhodného papíru 25 cm dlouhého se odděleně nanese 20 μl zkoušeného roztoku, 10 μl porovnávacího roztoku (a) a 10 μl porovnávacího roztoku (b) a vyvíjí se směsí objemových dílů vody R a methanolu R (10 + 30) po dráze 20 cm (asi 2 h). Papír se usuší na vzduchu a přiložením filtračních papírů nasycených kyselinou octovou R s jodičnanem draselným R a kyselinou octovou R s jodidem draselným R se stanoví polohy neaktivního jodidu draselného a jodičnanu draselného. Vhodným detektorem se stanoví rozdělení radioaktivity. Na chromatogramu zkoušeného roztoku se ve skvrně odpovídající jodidu nachází nejméně 95 % z celkové radioaktivity a hodnota RF se neodlišuje o více než 5 % od RF hodnoty odpovídající neaktivnímu jodidu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem jodu-131 nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

Natrii iodohippurati[^123I] solutio iniectabilis [image omitted]

Injekce s jodhippuranem[^123I] sodným

[image omitted]

Je to sterilní roztok sodné soli kyseliny 2-(2-[^123I]jodbenzamido)octové. Může obsahovat vhodný tlumivý roztok a vhodnou protimikrobní přísadu, jako je benzylalkohol. Jod-123 je radioaktivní izotop jodu; může se získávat ozařováním xenonu, obohaceného xenonem-124 (nejméně 98 %), protony a následnou přeměnou vzniklého cesia-123 přes xenon-123 na jod-123. Přípravek obsahuj e 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity jodu-123 k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 96 % radioaktivity odpovídá jodu-123 ve formě jodhippuranu sodného. Měrná aktivita je 0,74 GBq až 10,0 GBq jodu-123 v gramu jodhippuranu sodného. Na jiné radionuklidy než jod-123 připadá nejvýše 0,35 % z celkové radioaktivity.

Vlastnosti

Čirá bezbarvá kapalina.

Jod-123 má poločas přeměny 13,2 h a emituje záření gama a rtg-záření.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama a rtg-záření způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku jodu-123 kromě rozdílů způsobených přítomností jodu-125, telluru-121 a jiných radionuklidových nečistot. Referenční roztoky jodu-123, jodu-125 a telluru-121 se získávají od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama jodu-123 mají energii 0,159 MeV a jsou doprovázeny rtg-zářením o energii 0,027 MeV. Jod-125 má poločas přeměny 59,4 dne a emituje rtg-záření o energii 0,027 MeV a foton o energii 0,035 MeV. Tellur-121 má poločas přeměny 19,2 dne a nejvíce zastoupené fotony mají energie 0,507 MeV a 0,573 MeV.

B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Radiochemická čistota. Skvrna odpovídající hlavnímu píku radioaktivity na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou shoduje se skvrnou odpovídající kyselině 2-jodhippurové na chromatogramu porovnávacího roztoku.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 3,5 až 8,5.

Radionuklidová čistota. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Stanoví se relativní obsah jodu-125, telluru-121 a jiných přítomných radionuklidových nečistot. Nejsou detegovány jiné radionuklidy s delším poločasem přeměny, než je jod-125. Pro stanovení jodu-125, telluru-121 a jiných radionuklidových nečistot se zkoušený roztok ponechá dostatečně dlouhou dobu, aby radioaktivita jodu-123 klesla na nízkou hodnotu umožňující stanovení těchto nečistot. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama a rtg-záření přeměněných radionuklidů způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Na jiné radionuklidy než jod-123 připadá nejvýše 0,35 % z celkové radioaktivity. Roztok se může použít před dokončením zkoušky.

Radiochemická čistota. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27), jak je uvedeno v článku Radiofarmaca, za použití vrstvy silikagelu GF254R.

Zkoušený roztok. 1 g jodidu draselného R se rozpustí v 10 ml vody R; připraví se směs objemových dílů tohoto roztoku a zkoušeného přípravku (1 + 10) a použije se do 10 min po smíchání. Pokud je to nutné, naředí se porovnávacím roztokem (nosičem) tak, aby koncentrace radioaktivity byla dostatečná pro detekční metodu, např. 3,7 MBq v mililitru.

Porovnávací roztok (nosič). 40 mg kyseliny 2-jodhippurové R a 40 mg kyseliny 2-jodbenzoové R se rozpustí ve 4 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l RS, přidá se 10 mg jodidu draselného R a zředí se vodou R na 10 ml.

Na vrstvu se odděleně nanese 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, kyseliny octové ledové R, butanolu R a toluenu R (1 + 4 + 20 + 80) po dráze 12 cm (asi 75 min). Vrstva se usuší na vzduchu a pak se pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu porovnávacího roztoku je skvrna odpovídající kyselině 2-jodhippurové a blíže k čelu rozpouštědla skvrna odpovídající kyselině 2-jodbenzoové. Jodidový iont zůstává blízko startu. Rozdělení radioaktivity se stanoví vhodným detektorem. Na chromatogramu zkoušeného roztoku se nejméně 96 % z celkové radioaktivity nachází ve skvrně odpovídající kyselině 2-jodhippurové a nejvýše 2 % z celkové radioaktivity v některé ze skvrn odpovídajících kyselině 2-jodbenzoové a jodidovému iontu.

Sterilita. Vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem jodu-123 nebo se změří na přístroji kalibrovaném pomocí tohoto roztoku.

Uchovávání

Chráněn před světlem, v chladu, za podmínek uvedených v článku Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

V označení na obalu se uvede, zda přípravek je nebo není vhodný pro renální plazmaticko-průtokové studie.

Natrii iodohippurati[^131I] solutio iniectabilis [image omitted]

Injekce s jodhippuranem[^131I] sodným

[image omitted]

Je to sterilní roztok sodné soli kyseliny 2-(2-[^131I]jodbenzamido)octové. Může obsahovat vhodný tlumivý roztok a vhodnou protimikrobní přísadu, jako benzylalkohol. Jod-131 je radioaktivní izotop jodu; může být získán ozařováním telluru neutrony nebo extrakcí ze štěpných produktů uranu. Přípravek obsahuje 90,0 % až 110,0 % deklarované radioaktivity jodu-131 k referenčnímu datu a hodině uvedeným v označení. Nejméně 96 % jodu-131 je ve formě jodhippuranu sodného. Měrná aktivita je 0,74 GBq až 7,4 GBq jodu-131 v gramu jodhippuranu sodného.

Vlastnosti

Čirá bezbarvá kapalina.

Jod-131 má poločas přeměny 8,04 dne a emituje záření beta a záření gama.

Zkoušky totožnosti

A. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku jodu-131. Referenční roztok jodu-131 se získává od národní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony gama jodu-131 mají energii 0,365 MeV.

B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Radiochemická čistota. Skvrna odpovídající hlavnímu píku radioaktivity na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou shoduje se skvrnou odpovídající kyselině 2-jodhippurové na chromatogramu porovnávacího roztoku.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 6,0 až 8,5.

Radionuklidová čistota. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku jodu-131. Stanoví se relativní obsah jodu-131, jodu-133, jodu-135 a ostatních radionuklidových nečistot. Jod-133 má poločas přeměny 20,8 h a nejvíce zastoupené fotony gama mají energie 0,530 MeV a 0,875 MeV. Jod-135 má poločas přeměny 6,55 h a nejvíce zastoupené fotony gama mají energie 0,527 MeV, 1,132 MeV a 1,260 MeV. Na jod-131 připadá nejméně 99,9 % z celkové radioaktivity.

Radiochemická čistota. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27), jak je uvedeno v článku Radiofarmaca, za použití vrstvy silikagelu GF254R.

Zkoušený roztok. 1 g jodidu draselného R se rozpustí v 10 ml vody R; připraví se směs objemových dílů tohoto roztoku a zkoušeného přípravku (1 + 10) a použije se do 10 min po smíchání. Pokudje to nutné, naředí se porovnávacím roztokem (nosičem) tak, aby koncentrace radioaktivity byla dostatečná pro detekční metodu, např. 3,7 MBq v mililitru.

Porovnávací roztok (nosič). 40 mg kyseliny 2-jodhippurové R a 40 mg kyseliny 2-jodbenzoové R se rozpustí ve 4 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l RS, přidá se 10 mg jodidu draselného R a zředí se vodou R na 10 ml.