Historie novel

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a stanoví pro účetní jednotky uvedené v § 2

- a) uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a obsahové vymezení položek těchto závěrek, účetní metody a jejich použití, metody konsolidace účetní závěrky a postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku,

- c) obchodníkem s cennými papíry, organizační složkou zahraničního obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,

(3) Tato vyhláška se vztahuje i na Českou národní banku^8) s výjimkou ustanovení části druhé týkající se účetní závěrky a ustanovení části páté týkající se konsolidované účetní závěrky.

(4) Z účetních jednotek uvedených v odstavci 1 se tato vyhláška nevztahuje, s výjimkou ustanovení § 81a, na účetní jednotky podle § 23a zákona a dále na účetní jednotky podle § 19a zákona, pokud zvláštní právní předpis^8a) nestanoví jinak.

(2) V rozvaze jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv a podrozvahových položek. Uspořádání a označování položek rozvahy se stanoví v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(3) Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů a výnosů a výsledku hospodaření. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty se stanoví v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(4) Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.

(5) V přehledu o změnách vlastního kapitálu jsou uspořádány položky, které vyjadřují celkovou změnu vlastního kapitálu za účetní období. Přehled o změnách vlastního kapitálu nesestavují účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. b), j) a k) zákona. Uspořádání a označování položek přehledu o změnách vlastního kapitálu se stanoví v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(1) V rozvaze a výkazu zisku a ztráty se položky a podpoložky podle příloh č. 1 a č. 2 k této vyhlášce uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí a nesmí se slučovat. Další podrobnější členění těchto položek a podpoložek lze provést za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání.

(2) Každá z položek rozvahy a z položek výkazu zisku a ztráty obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období (dále jen „minulé účetní období“). V případě, že informace uváděné za minulé a běžné účetní období nejsou srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na významnost podle § 19 odst. 6 zákona a v příloze se tato úprava odůvodní.

(4) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení položky „9. Dlouhodobý nehmotný majetek“ použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

Položka „10. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku“ obsahuje rezervní fondy tvořené podle zvláštních právních předpisů a ostatní fondy ze zisku, zejména dobrovolně tvořené rezervní fondy na bankovní rizika.

Položka „12. Kapitálové fondy“ obsahuje fondy, které jsou tvořeny z jiného zdroje než účetního zisku, zejména bezplatným nabytím majetku, vydáváním podílových listů nebo investičních akcií, dotacemi. Tato položka obsahuje i aktuální hodnotu zpětně odkoupených podílových listů nebo investičních akcií, hodnotu připsaných penzijních a důchodových jednotek. Nevykazuje se zde emisní ážio, které se vykazuje v položce „9. Emisní ážio“.

(2) Účetní jednotky v položce „13. Oceňovací rozdíly“ dále vykazují rozdíly z ocenění neprovozního dlouhodobého hmotného majetku a účastí s podstatným nebo rozhodujícím vlivem reálnou hodnotou podle zvláštních právních předpisů.

(4) Účetní jednotka vykazuje naběhlé příslušenství vztahující se k majetku a dluhům ve výnosech nebo nákladech od okamžiku vypořádání obchodu, zpravidla za použití úrokové míry, kterou se diskontují očekávané budoucí peněžní toky až do splatnosti nebo nejbližšího data změny úrokové sazby (dále jen „efektivní úroková míra“). Efektivní úrokovou míru nemusí účetní jednotka použít u položek oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů se zbytkovou splatností kratší než jeden rok v okamžiku vypořádání koupě, u realizovatelných cenných papírů se zbytkovou splatností kratší než jeden rok v okamžiku vypořádání koupě, u cenných papírů držených do splatnosti se zbytkovou splatností kratší než jeden rok v okamžiku vypořádání koupě, u cenných papírů pořízených v primárních emisích neurčených k obchodování se zbytkovou splatností kratší než jeden rok v okamžiku vypořádání koupě a u emitovaných krátkodobých cenných papírů. V těchto případech může účetní jednotka použít lineární metodu. Lineární metodu může účetní jednotka použít také pro vykázání úrokových výnosů pohledávek a úrokových nákladů dluhů, a to v obdobích mezi jednotlivými splátkami, pokud tato období jsou kratší než jeden rok, pro vykázání úrokových výnosů z cenných papírů nakoupených s prémií či diskontem a v dalších odůvodněných případech.

Položky „7. Ostatní provozní výnosy“ a „8. Ostatní provozní náklady“ obsahují ostatní provozní výnosy a náklady, zejména zisky z převodu účastí s podstatným nebo rozhodujícím vlivem, zisky z převodu pohledávek, výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, výnosy z finančního leasingu, náklady na příspěvky do Fondu pojištění vkladů nebo Garančního fondu nebo obdobného fondu. V této položce se nevykazují ztráty z převodu účastí s podstatným nebo rozhodujícím vlivem, které se vykazují v položce „15. Ztráty z převodu účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem, tvorba a použití opravných položek k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem“, náklady na odpis pohledávek a náklady z převodu pohledávek a výnosy z dříve odepsaných pohledávek, které se vykazují v položce „12. Rozpuštění opravných položek a rezerv k pohledávkám a zárukám, výnosy z dříve odepsaných pohledávek“.

(1) Položky „10. Rozpuštění rezerv a opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku“ a „11. Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku“ obsahují rozpuštění opravných položek a rezerv k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku vytvořených v předchozích účetních obdobích pro nepotřebnost, odpisy, tvorbu a použití rezerv a opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku, zejména na krytí ztrát z převodu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a použití rezerv vytvořených v předchozích obdobích podle zvláštního zákona.

(3) Položka „13. Odpisy, tvorba a použití opravných položek a rezerv k pohledávkám a zárukám“ obsahuje zejména tvorbu opravných položek k pohledávkám a dluhovým cenným papírům pořízeným v primárních emisích neurčených k obchodování, odpisy pohledávek, ztráty z převodu pohledávek, použití opravných položek na krytí ztrát z převodu pohledávek, použití rezerv, zejména na krytí ztrát z plnění ze záruk, použití rezerv vytvořených v předchozích účetních obdobích podle zvláštního právního předpisu.

Příloha obsahuje nejméně informace o:

- a) uplatněných účetních metodách,

- b) použitých finančních nástrojích,

- c) účastech s rozhodujícím nebo podstatným vlivem,

- d) oborech činnosti a zeměpisných oblastech, ve kterých účetní jednotky provozují svou činnost,

- e) významných položkách uvedených v rozvaze, výkazu zisku a ztráty a přehledu o změnách ve vlastním kapitálu, návrhu na rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty,

- f) vztazích s propojenými osobami nebo osobami se zvláštním vztahem k finanční instituci (dále jen „spřízněné osoby“),

- g) událostech za období počínající koncem rozvahového dne a končící okamžikem sestavení účetní závěrky,

- h) případných opravách zásadních chyb minulých let a vliv těchto změn na vlastní kapitál k rozvahovému dni,

- i) dalších okolnostech ovlivňujících výsledek hospodaření a finanční situaci účetní jednotky, které jsou významné pro uživatele účetní závěrky.

(1) Část týkající se uplatněných účetních metod obsahuje zejména informace o:

- a) použitých nových účetních metodách oproti předchozímu období, důvodech jejich uplatnění a vlivu na hospodářský výsledek a vlastní kapitál účetní jednotky,

- b) způsobech oceňování majetku a závazků, metodách použitých při stanovování reálných hodnot majetku a závazků, cizích měnách a kurzech použitých pro přepočet cizích měn na českou měnu,

- c) okamžiku uskutečnění účetního případu, zejména informace o zachycování majetku a závazků v aktivech nebo pasivech v okamžiku sjednání obchodu nebo v okamžiku vypořádání obchodu,

- d) postupech odpisování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku,

- e) postupech účtování obchodů s cennými papíry, deriváty, o devizových obchodech včetně způsobu účtování kurzových rozdílů, repo obchodů, finančního leasingu, sekuritizovaného majetku a dalších nástrojů používaných k realokaci úvěrového rizika, penzijních plánů a odložené daně,

- f) postupech účtování úrokových výnosů a nákladů, způsobech vykazování příjmů z ohrožených pohledávek včetně úroků, prémií a diskontů vzniklých při pořízení pohledávek od třetích stran,

- g) metodách a postupech identifikace klasifikovaného majetku, zejména pohledávek, způsobech odpisování majetku, zejména pohledávek,

- h) zásadách a postupech výpočtu výše opravných položek a rezerv včetně vysvětlení základních předpokladů pro jejich použití,

- i) vlivu použitého zajištění na oceňování majetku, zejména pohledávek.

(2) Účetní jednotka, která použila účetní metody způsobem vycházejícím z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a u které zároveň existuje významná nejistota, spočívající zejména ve skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že účetní jednotka nemusí být schopna nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a v důsledku toho v rámci své běžné činnosti například plnit své závazky, uvede v příloze v účetní závěrce tuto skutečnost. Dále popíše případná opatření nebo návrhy řešení těchto skutečností.

Část týkající se použitých finančních nástrojů obsahuje u úvěrového rizika nejméně:

- a) kvalitativní informace o:

- 1. způsobech používání úvěrového hodnocení dlužníka včetně vysvětlení obsahu jednotlivých hodnotících stupňů, definice pohledávky po splatnosti, sledované a ohrožené pohledávky,

- 2. charakteristice pohledávek, u nichž se při hodnocení uplatňuje portfoliový přístup, a způsobu tvorby opravných položek k těmto pohledávkám,

- 3. strategii a postupech zajištění uznávaného pro účely tvorby opravných položek; sledování hodnoty zajištění v průběhu času,

- 4. kvalitě současného úvěrového portfolia včetně uvedení používaných typů zajištění,

- 5. tom, zda účetní jednotka používá při posuzování pohledávek hodnocení zveřejňované hodnotícími agenturami; při použití hodnocení zveřejňovaného hodnotícími agenturami účetní jednotka uvede název používaných hodnotících agentur,

- 6. interním hodnocení, pokud jej účetní jednotka používá, a vztah mezi interním a externím hodnocením,

- 7. modelech měření úvěrového rizika portfolia, pokud je účetní jednotka používá,

- 8. zásadách a postupech, jimiž se řídí vymáhání pohledávek za dlužníky,

- 9. závěrech týkajících se složení úvěrového portfolia, které učinila účetní jednotka na základě dosavadních zkušeností z neplnění dluhů dlužníků,

- 10. charakteristice významných koncentrací úvěrového rizika s uvedením postupů a metod používaných pro zjištění koncentrace úvěrového rizika a vysvětlením pojmu „významná koncentrace“,

- 11. charakteristice použitých nových nebo inovovaných nástrojů realokace úvěrového rizika, jako jsou úvěrové deriváty, sekuritizace, důvod využívání těchto nástrojů účetní jednotkou, role účetní jednotky v těchto transakcích, zejména původce, obsluhovatel, úvěrový posilovatel,

- 12. charakteristice smluvních závazků z rekurzních dohod včetně uvedení případných očekávaných ztrát z těchto dohod,

- b) kvantitativní informace o:

- 1. členění majetku podle hlavních kategorií partnerů,

- 2. členění majetku podle jednotlivých hlavních odvětví (sektorů),

- 3. členění majetku podle hlavních zeměpisných oblastí,

- 4. členění majetku a dluhů podle zbytkové doby splatnosti v členění na splatnost do tří měsíců, od tří měsíců do jednoho roku, od jednoho roku do pěti let, nad pět let,

- 5. výši pohledávek podle členění na standardní, sledované, nestandardní, pochybné, ztrátové,

- 6. výši pohledávek, které byly během účetního období restrukturalizovány,

- 7. výši opravných položek k majetku,

- 8. výši sekuritizovaného majetku podle druhů.

Část týkající se použitých finančních nástrojů obsahuje u tržního rizika nejméně:

- a) kvalitativní informace o:

- 1. charakteristice operací spojených s tržním rizikem,

- 2. účelu použití derivátů,

- 3. používání inovovaných nebo komplexních nástrojů,

- 4. způsobu sjednávání derivátů, zejména na burzovním a mimoburzovním trhu (OTC),

- 5. metodách používaných k měření, sledování a řízení tržního rizika, typech modelů, hlavních předpokladech a parametrech modelů, jako jsou doba držení, hladina spolehlivosti; zásadách a postupech validace vlastních modelů,

- 6. používání stresového testování, zejména zásady a postupy stresového testování; frekvenci stresového testování,

- 7. metodách používaných k zajištění se proti vlivu změn tržních úrokových měr,

- 8. úrokové citlivosti majetku, dluhů a podrozvahových položek na změny úrokových měr,

- 9. metodách měření úrokového rizika, zejména denní hodnotu zjištěnou pomocí metody hodnoty v riziku (VAR), a další související informace, jako je zejména použití intervalu spolehlivosti,

- b) kvantitativní informace o:

- 1. jmenovité a reálné hodnotě derivátů v členění podle účelu jejich použití a dále v členění podle různých typů derivátů, jako jsou forwardy, futures, opce, swapy, a v rozdělení na burzovní a mimoburzovní (OTC),

- 2. zbytkové splatnosti derivátů v členění podle účelu jejich použití,

- 3. přehledu majetku a závazků podle položek rozvahy uspořádaných do skupin podle data smluvní změny úrokové míry nebo data splatnosti podle toho, co nastane dříve, a to v členění do tří měsíců, od tří měsíců do jednoho roku, od jednoho roku do pěti let, nad pět let, za předpokladu, že tržní riziko není měřeno metodou hodnoty v riziku (VAR),

- 4. přehledu majetku a závazků podle položek rozvahy uspořádaných do skupin podle rozhodujících měn, za předpokladu, že tržní riziko není měřeno metodou hodnoty v riziku (VAR),

- 5. hodnotě zjištěné metodou hodnoty v riziku (VAR) k rozvahovému dni a denní průměrné hodnotě zjištěné metodou hodnoty v riziku (VAR), je-li tržní riziko měřeno metodou hodnoty v riziku (VAR).

Část týkající se použitých finančních nástrojů u ostatních druhů a kategorií rizik obsahuje stručné uvedení metody identifikace likvidního, operačního, právního rizika a popřípadě dalších rizik, jímž je vystavena, a charakterizuje metody měření, sledování a řízení těchto rizik.

Přehled o změnách vlastního kapitálu obsahuje zejména zvýšení nebo snížení vlastního kapitálu v průběhu účetního období podle oceňovacích zásad používaných v účetní závěrce, rozdíly ze změn účetních metod, opravy zásadních chyb, účetní případy související se vztahy se společníky, výplatu podílů na zisku. Uspořádání a označování položek přehledu o změnách vlastního kapitálu se stanoví v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(1) Směrná účtová osnova uspořádaná do účtových tříd a účtových skupin se stanoví v příloze č. 4 k této vyhlášce.

(1) Účetní jednotky oceňují neprovozní dlouhodobý hmotný majetek reálnou hodnotou podle zvláštního právního předpisu. Změny ocenění tohoto majetku se vykáží v příslušné položce pasiv. Při úbytku tohoto majetku se výsledná změna vykáže v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.

(1) Účetní jednotka může podíl vykázaný v položkách „7. Účasti s podstatným vlivem“ a „8. Účasti s rozhodujícím vlivem“ ocenit ekvivalencí.^16)

(5) Účetní jednotka ocení podíl nulou, jestliže podíl účetní jednotky na ztrátách společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv, je roven nebo převyšuje ocenění účasti v účetnictví účetní jednotky. Je-li účetní jednotka na základě záruky nebo ovládací smlouvy povinna vyrovnat záporný vlastní kapitál společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv, tvoří rezervu podle § 65.

- c) zajištění je efektivní; zajištění je efektivní, jestliže na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu budou změny reálných hodnot nebo peněžních toků zajišťovacích nástrojů odpovídající zajišťovanému riziku, popřípadě celkové změny reálných hodnot nebo peněžních toků zajišťovacích nástrojů v rozmezí osmdesát procent až jedno sto dvacet pět procent změn reálných hodnot nebo peněžních toků zajišťovaných položek odpovídajících zajišťovanému riziku. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále alespoň k okamžiku sestavení řádné, mimořádné a mezitímní účetní závěrky a k okamžiku sestavení výkazů podle zvláštních právních předpisů.

(6) Derivát označený účetní jednotkou za sjednaný za účelem zajištění, který nesplňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 6, není zajišťovacím derivátem podle tohoto předpisu.

(7) Derivát, který není označený účetní jednotkou za sjednaný za účelem zajištění, je označován jako derivát k obchodování a oceňovací rozdíly se vykazují ve výkazu zisku a ztráty alespoň k okamžiku sestavení řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky a k okamžiku sestavení výkazů podle zvláštních právních předpisů; za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity a očekává se jeho splnění dodáním komodity.

(3) Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový dluh se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

(5) Účetní jednotka vykazuje odložený daňový dluh vždy a odloženou daňovou pohledávku s ohledem na ustanovení § 25 odst. 2 zákona.

(6) Kolaterál jako finanční aktivum přijaté v reverzním repu se k okamžiku sestavení řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky a k okamžiku sestavení výkazů podle zvláštních právních předpisů vykazuje v reálné hodnotě v příslušné podrozvahové položce. V podrozvahových položkách se nevykazuje kolaterál, který je předmětem krátkého prodeje; tento prodej je vykázán v příslušné položce pasiv. Zároveň účetní jednotka u klasického reverzního repa, nákupu cenného papíru se současně sjednaným prodejem a u přijetí cenného papíru zápůjčkou zajištěnou převodem hotovosti vykáže v aktivech poskytnutý úvěr.

##### § 81

(1) Do konsolidované účetní závěrky zahrnuje konsolidující účetní jednotka

- a) konsolidované účetní jednotky, které s konsolidující účetní jednotkou tvoří konsolidační celek,

- b) účetní jednotky pod společným vlivem a účetní jednotky přidružené, pokud se bude sestavovat konsolidovaná účetní závěrka.

(2) Do konsolidačního celku nemusí být zahrnuty konsolidované účetní jednotky,

- a) u nichž není podíl na konsolidačním celku významný^22) z hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace konsolidačního celku; pokud je u dvou a více takových konsolidovaných účetních jednotek jejich souhrnný podíl významný^22), jsou tyto účetní jednotky zahrnuty do konsolidačního celku, nebo

- b) u nichž dlouhodobá omezení významně brání konsolidující účetní jednotce ve výkonu jejích práv ohledně nakládání s majetkem nebo řízení uvedených konsolidovaných účetních jednotek, nebo výjimečně, nelze-li bez prokazatelně nutných nepřiměřených nákladů nebo bez prokazatelně nutného zbytečného zdržení získat informace nezbytné pro sestavení konsolidované účetní závěrky podle této vyhlášky, nebo

- c) jsou-li akcie nebo podíly konsolidovaných účetních jednotek drženy výhradně za účelem jejich prodeje.

(3) Pro zahrnutí účetních jednotek pod společným vlivem do položek konsolidované účetní závěrky se přiměřeně použijí ustanovení odstavce 2.

(4) Účetní jednotky přidružené nemusí být zahrnuty do položek konsolidované účetní závěrky, je-li podíl konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu účetní jednotky přidružené nevýznamný z hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace konsolidačního celku.

##### § 81a

(1) Konsolidační celek nevytváří konsolidující účetní jednotka, která je současně osobou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky řídící se právem České republiky, nebo jiné konsolidující osoby bez ohledu na její sídlo, která se řídí právem členského státu Evropské unie (dále jen „konsolidující zahraniční osoba“), za předpokladu, že:

- a) tato jiná konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba drží všechny akcie nebo podíly konsolidující účetní jednotky; k akciím nebo podílům drženým členy správních, řídících a dozorčích orgánů zřízených na základě zvláštních právních předpisů, stanov nebo společenské smlouvy se nepřihlíží, nebo

- b) tato jiná konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba drží nejméně 90 procent akcií nebo podílů konsolidující účetní jednotky a nesestavení konsolidované účetní závěrky schválili ostatní akcionáři nebo společníci konsolidující účetní jednotky.

(2) Podle odstavce 1 se postupuje, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

- a) konsolidující účetní jednotka a všechny jí konsolidované účetní jednotky jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky nebo konsolidující zahraniční osoby,

- b) konsolidovaná účetní závěrka podle písmene a) a konsolidovaná výroční zpráva jsou sestaveny jinou konsolidující účetní jednotkou nebo konsolidující zahraniční osobou a jsou ověřeny auditorem podle práva státu, kterým se tato jiná konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba řídí,

- c) konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a), konsolidovanou výroční zprávu podle písmene b) a zprávu auditora odpovědného za jejich ověření konsolidující účetní jednotka zveřejní podle § 21a zákona; tyto účetní záznamy musí být zveřejněny v českém jazyce, a

- d) příloha k účetní závěrce konsolidující účetní jednotky obsahuje obchodní firmu a sídlo jiné konsolidující účetní jednotky nebo konsolidující zahraniční osoby, která konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) sestavila, a informaci o uplatnění odstavce 1.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na účetní jednotky, které jsou emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu cenných papírů se sídlem v členském státu Evropské unie.

(4) V případech neuvedených v odstavci 1 konsolidační celek nevytváří konsolidující účetní jednotka, která je současně konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky nebo konsolidující zahraniční osoby, za předpokladu, že jsou všechny podmínky uvedené v odstavci 2 splněny a současně akcionáři nebo společníci této konsolidující účetní jednotky, kteří vlastní společně nejméně desetiprocentní podíl v akciové společnosti nebo nejméně 20 procent v ostatních typech společností, nepožádali nejpozději 6 měsíců před koncem účetního období o sestavení konsolidované účetní závěrky.

(5) Sestavuje-li se konsolidovaná účetní závěrka a konsolidovaná výroční zpráva pro účely informování zaměstnanců nebo jejich zástupců podle zvláštního právního předpisu anebo na žádost správních nebo soudních orgánů pro jejich potřeby, ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí.

(1) Konsolidující účetní jednotka uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce:

- a) výši odměn vyplacených za účetní období jak v peněžní, tak i nepeněžní formě osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů, jakož i výši vzniklých nebo sjednaných penzijních dluhů bývalých členů vyjmenovaných orgánů, s uvedením úhrnu za každou kategorii,

- b) odděleně informace o celkových nákladech na odměny statutárnímu auditorovi nebo auditorské společnosti za účetní období v členění na:

- 1. povinný audit účetní závěrky,

- 2. jiné ověřovací služby,

- 3. daňové poradenství,

- 4. jiné neauditorské služby,

- c) výši záloh, zápůjček a úvěrů poskytnutých osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a jakýchkoliv splatných částek, výši všech forem zajištění, s uvedením úhrnu za každou kategorii,

- d) souhrnnou výši dluhů, které nejsou uvedeny v konsolidované rozvaze, jsou-li tyto informace užitečné pro posouzení finanční situace; samostatně se uvedou veškeré dluhy související s důchody a dluhy mezi konsolidující účetní jednotkou a účetními jednotkami nezahrnutými do konsolidované účetní závěrky,

- e) celkové dluhy po lhůtě splatnosti delší než pět let a celkovou částku zajištěných závazků, s uvedením povahy a formy tohoto zajištění,

- f) způsob stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků, popis použitého oceňovacího modelu při ocenění cenných papírů a derivátů reálnou hodnotou, oceňovací rozdíly, včetně změn v ocenění podílu ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování; pokud nebyl cenný papír, podíl a derivát oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, uvede účetní jednotka výši a důvody tvorby opravné položky,

- g) charakter a obchodní účel transakcí, které nejsou uvedeny v konsolidované rozvaze, a finanční dopad těchto transakcí, pokud jsou rizika nebo užitky těchto transakcí významné a pokud je uvedení těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení finanční situace,

- h) výnosech v členění podle hlavních činností konsolidačního celku a v členění na tuzemsko^19) a zahraničí,

- i) doplňující informace o povaze a podmínkách realizace finanční pomoci; v případě nezahrnutí konsolidované účetní jednotky nebo účetní jednotky přidružené do konsolidované účetní závěrky podle § 81 odst. 3 písm. c) a odstavce 4, která je bankou nebo jinou finanční institucí, a jsou-li akcie nebo podíly této účetní jednotky dočasně drženy v rámci finanční pomoci za účelem reorganizace nebo jiných opatření směřujících k pokračování v činnosti, přiloží konsolidující účetní jednotka ke konsolidované účetní závěrce účetní závěrku této účetní jednotky,

- j) transakce, s výjimkou transakcí mezi účetními jednotkami v konsolidaci, které konsolidující účetní jednotka, konsolidované účetní jednotky, účetní jednotky pod společným vlivem nebo účetní jednotky přidružené uzavřely se spřízněnou stranou, včetně objemu takových transakcí, povahy vztahu se spřízněnou stranou a ostatních informací o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace^18d), pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek; informace o jednotlivých transakcích lze seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí se spřízněnou stranou na finanční situaci; výraz „spřízněná strana“ má stejný význam jako v mezinárodních účetních standardech upravených právem Evropské unie.

- c) obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku podle § 81 odst. 2, včetně důvodů jejich nezahrnutí s uvedením podílu na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách drženého jinými osobami než konsolidující účetní jednotkou,

- e) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které nejsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky podle § 81 odst. 4, včetně uvedení důvodu pro nezahrnutí,

- g) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek, které nejsou uvedeny pod písmeny b) až f), v nichž má konsolidující účetní jednotka sama nebo prostřednictvím osoby jednající vlastním jménem na její účet procentní podíl na vlastním kapitálu menší než 20; uvede se výše podílu na vlastním kapitálu, včetně celkové výše vlastního kapitálu, výše výsledku hospodaření za poslední účetní období těchto účetních jednotek; tato informace nemusí být uvedena, nejsou-li tyto účetní jednotky významné z hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace v konsolidované účetní závěrce; informace o vlastním kapitálu a o výsledku hospodaření se rovněž neuvádějí, nejsou-li zveřejněny a je-li podíl konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu přímo nebo prostřednictvím jiných účetních jednotek menší než 50 procent,

- h) informace o použitých účetních metodách a zásadách, o změnách způsobů oceňování, postupů účtování, uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek oproti předcházejícímu účetnímu období, s uvedením důvodů těchto změn; u položek uvedených v konsolidované účetní závěrce, které jsou nebo původně byly vyjádřeny v cizí měně, se uvedou informace o způsobu jejich přepočtu na měnu, v níž byla sestavena konsolidovaná účetní závěrka,

- i) průměrný přepočtený počet zaměstnanců konsolidačního celku během účetního období, za které se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, rozčleněných podle kategorií; samostatně se uvede průměrný přepočtený počet zaměstnanců v průběhu účetního období u účetních jednotek pod společným vlivem,

- j) vysvětlení položek „Kladný konsolidační rozdíl“ a „Záporný konsolidační rozdíl“, metody jejich stanovení a jakékoli významné změny oproti předcházejícímu účetnímu období.

^1) Směrnice Rady ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (86/635/EHS). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS a 86/635/EHS, pokud se jedná o pravidla oceňování pro roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky některých forem společností, bank a ostatních finančních institucí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS, 86/635/EHS a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách některých forem společností, bank a jiných finančních institucí a pojišťoven. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES ze dne 14. června 2006, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách, 86/635/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven.

^8) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

^8a) Například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

^15) § 61 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

^16) § 27 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.