Historie novel

Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců

33 verzí · 1956-12-17
2007-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
2006-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
2005-09-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
2005-05-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
2004-09-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
2004-06-14
Zákon č. 54/1956 Sb.
2003-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
2000-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
2000-02-27
Zákon č. 54/1956 Sb.
1999-09-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1997-06-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1995-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1995-09-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1994-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1994-09-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1993-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1993-06-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1992-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1992-05-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1991-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1991-07-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1990-06-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1990-04-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1987-06-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1984-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1983-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.

Změny ze dne 1983-12-31

@@ -220,48 +220,12 @@
##### § 18
(1) Výše nemocenského za pracovní den činí:
| při době zaměstnání: | z čisté denní mzdy: |
| --- | --- |
| do jednoho roku | 60 % |
| nad jeden rok do 5 let | 70 % |
| nad 5 let do 10 let | 80 % |
| nad 10 let | 90 % |
(2) Za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti činí však výše nemocenského:
| při době zaměstnání: | z čisté denní mzdy: |
| --- | --- |
| do jednoho roku | 50 % |
| nad jeden rok do 5 let | 60 % |
| nad 5 let do 10 let | 65 % |
| nad 10 let | 70 % |
Při pracovní neschopnosti, která vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání), nebo při karanténě, náleží za první tři pracovní dny nemocenské ve výši stanovené v odstavci 1. Vláda může stanovit, že nemocenské v této výši náleží za první tři pracovní dny i v ostatních případech pracovní neschopnosti.
(1) Výše nemocenského za pracovní den činí 90 % čisté denní mzdy.
(2) Za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti činí však výše nemocenského 70 % čisté denní mzdy. Při pracovní neschopnosti, která vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání), nebo při karanténě náleží za první tři pracovní dny nemocenské ve výši 90 % čisté denní mzdy; vláda Československé socialistické republiky může nařízením stanovit, že nemocenské v této výši náleží za první tři pracovní dny i v ostatních případech pracovní neschopnosti.
(3) Nemocenské činí nejméně 16 Kčs denně; jestliže by však tato částka přesáhla 90 % pracovníkovy čisté denní mzdy, činí nemocenské 90 % této mzdy.
(4) Do doby zaměstnání rozhodné pro sazbu nemocenského se započítávají
- a) doby zaměstnání v pracovním poměru;
- b) doby výkonu jiných činností zakládajících nemocenské pojištění, pokud se pro tento účel hodnotí jako doba zaměstnání;
- c) doba studia na vysokých školách, doba vědecké (umělecké) aspirantury a doba soustavné přípravy na budoucí povolání předepsaným výcvikem;
- d) doba výkonu základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách, doba služby příslušníků ozbrojených sil a Sboru národní bezpečnosti;
- e) doba členství v jednotném zemědělském družstvu;
- f) doba, po kterou matka nebo žena, jež převzala dítě do trvalé péče, pečovala o dítě ve věku do tří let nebo o invalidního nezletilce, který potřeboval stálou péči a nebyl umístěn v ústavu sociální péče;
- g) doba, po kterou občan byl po skončení zaměstnání, členství ve výrobním družstvu, školní docházky nebo studia veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání;
- h) jiné doby stanovené v prováděcích předpisech,**)
(5) Pokud se započitatelné doby zaměstnání a doby jim na roveň postavené navzájem kryjí, započtou se jen jednou.
##### § 20.
Zaměstnanci, přijatému na sezónní nebo kampaňové práce, pokud nejde o důchodce, kterému se vyplácí starobní důchod v plné výši, invalidní důchod nebo invalidní důchod při pracovním úrazu (§ 21), náleží nemocenské při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 75 pracovních dnů, při více pracovních neschopnostech nejdéle po dobu 90 pracovních dnů v jednom kalendářním roce. Tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání) nebo jestliže zaměstnanec byl v době jednoho roku před vznikem pracovní neschopnosti zaměstnán aspoň 180 dnů.
@@ -452,8 +416,6 @@
- b) jakou hodnotou se pro určení výdělku oceňují naturální požitky;
- c) které doby se započítávají do nepřerušeného zaměstnání v témž podniku;
- d) jak se uplatňuje nárok na jednotlivé peněžité dávky a jak se tyto dávky vyplácejí.
(2) Ústřední rada odborů vydá prováděcí předpisy o přídavcích na děti; v nich bude stanoveno zejména:
@@ -564,8 +526,6 @@
(1) Kde se v jiných předpisech mluví o národním pojištění, rozumí se tím, pokud jde o nemocenské pojištění zaměstnanců, od 1. ledna 1957 pojištění podle tohoto zákona; má-li se podle těchto předpisů použít ustanovení platných dosud pro národní pojištění, použije se ustanovení tohoto zákona přiměřeně.
(2) Je-li podle ustanovení tohoto zákona podmínkou určitá doba pojištění podle tohoto zákona, rozumí se tím, pokud jde o dobu před 1. lednem 1957, doba pojištění podle dřívějších předpisů o pojištění zaměstnanců, po případě jiných osob pojištěných jako zaměstnanci.
##### § 62.
(1) Zaměstnanci, který dne 31. prosince 1956 byl neschopen práce pro nemoc nebo úraz nebo nevykonával práci z důvodu karantény nebo ošetřování člena rodiny, nenáleží z těchto důvodů od 1. ledna 1957 mzda (plat), po případě její část; náleží mu však od téhož dne nemocenské, po případě podpora při ošetřování člena rodiny, v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem.
1982-06-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1982-01-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1970-01-01
Zákon č. 54/1956 Sb.
1970-01-01
Zákon č. 54/1956 Sb.
1970-01-01
Zákon č. 54/1956 Sb.
1970-01-01
Zákon č. 54/1956 Sb.
1970-01-01
Zákon č. 54/1956 Sb.
původní verze Text k tomuto datu