LegalizeHistorie novel
Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců
33 verzí
· 1956-12-17
2007-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
2006-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
2005-09-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
2005-05-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
2004-09-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
2004-06-14
Zákon č. 54/1956 Sb.
2003-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
2000-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
2000-02-27
Zákon č. 54/1956 Sb.
1999-09-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1997-06-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1995-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
Změny ze dne 1995-12-31
@@ -6,23 +6,39 @@
#### Okruh pojištěných osob.
##### § 2.
(1) Podle tohoto zákona jsou pojištěni, pokud jsou činni v Československé republice:
##### § 2
(1) Podle tohoto zákona jsou pojištěni, pokud splňují podmínky stanovené pro účast na nemocenském pojištění a jsou činni v České republice:
- a) zaměstnanci v pracovním poměru,
- b) členové družstev, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
- c) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditních společností, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni.
- b) členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
- c) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
- d) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
- e) soudci,
- f) členové obecních zastupitelstev, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev,
- g) poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,
- h) členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu a ředitel Bezpečnostní informační služby,
- ch) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
- i) pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních,
- j) osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,
- k) osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění,
- l) studenti a žáci
(dále jen „zaměstnanci“).
(2) Zaměstnancem v pracovním poměru ve smyslu tohoto zákona je také, kdo je činný v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak není takto označen nebo nemá všechny náležitosti předepsané pro vznik zaměstnaneckého pracovního poměru. Zaměstnanci v pracovním poměru se pro účely nemocenského pojištění rozumějí také soudci, státní zástupci, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky a členové vlády.
(3) Podle tohoto zákona jsou dále pojištěni:
- a) studenti vysokých škol a vědečtí aspiranti;
(2) Za zaměstnance v pracovním poměru [odstavec 1 písm. a)] se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik.
##### § 3.
@@ -58,7 +74,7 @@
(1) Za příležitostné se považuje nahodilé jednorázové zaměstnání, které podle ujednání nemá trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích.
(2) Za příležitostné se dále považuje zaměstnání, jehož obsahem je pouze pracovní činnost malého rozsahu, t. j. zejména zaměstnání, v němž započitatelný příjem (§ 15 odst. 1) nedosahuje ani 400 Kčs za kalendářní měsíc. I když je započitatelný příjem nižší, nepovažuje se však zaměstnání za příležitostné, jestliže je soustavnou přípravou na budoucí povolání.
(2) Za příležitostné se dále považuje zaměstnání, jehož obsahem je pouze pracovní činnost malého rozsahu, t. j. zejména zaměstnání, v němž započitatelný příjem (§ 15 odst. 1) nedosahuje ani 400 Kčs za kalendářní měsíc.
##### § 7.
@@ -100,9 +116,7 @@
- 3. vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,
- 4. peněžitá pomoc v mateřství,
- b) přídavky na děti.
- 4. peněžitá pomoc v mateřství.
#### Oddíl druhý.
@@ -116,7 +130,7 @@
##### § 15.
(1) Nemocenské náleží zaměstnanci, který je uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání pro nemoc nebo úraz nebo z důvodu poskytování lázeňské péče (dále jen „pracovní neschopnost“); za neschopného k výkonu svého dosavadního zaměstnání se považuje též zaměstnanec přijatý do ústavní péče ve zdravotnickém zařízení. Nemocenské nenáleží za období pracovní neschopnosti, za které náleží zaměstnanci započitatelný příjem z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je nemocenské poskytováno, s výjimkou těch příjmů, které zaměstnanci náleží i za dobu pracovní neschopnosti, aniž v této době vykonával tuto činnost, za kterou mu náleží započitatelný příjem. Započitatelným příjmem se rozumí mzda, plat a další příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení (dále jen „vyměřovací základ“) podle zvláštního zákona.^1)
(1) Nemocenské náleží zaměstnanci, který je podle zvláštního předpisu^11) uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání (dále jen „pracovní neschopnost“). Nemocenské nenáleží za období pracovní neschopnosti, za které náleží zaměstnanci započitatelný příjem z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je nemocenské poskytováno, s výjimkou těch příjmů, které zaměstnanci náleží i za dobu pracovní neschopnosti, aniž v této době vykonával tuto činnost, za kterou mu náleží započitatelný příjem. Započitatelným příjmem se rozumí mzda, plat a další příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení (dále jen „vyměřovací základ“) podle zvláštního zákona.^1)
(2) Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny.
@@ -126,7 +140,7 @@
- a) jestliže zaměstnání trvalo aspoň 6 měsíců od skončení poslední pracovní neschopnosti pro nemoc, nebo
- b) jestliže nová pracovní neschopnost byla způsobena pracovním úrazem (nemocí z povolání) podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců.
- b) jestliže nová pracovní neschopnost byla způsobena pracovním úrazem; pracovnímu úrazu se klade na roveň nemoc z povolání podle předpisů o důchodovém pojištění.
Do podpůrčí doby se rovněž nezapočítává předchozí období pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem (nemocí z povolání).
@@ -168,7 +182,7 @@
##### § 21
Poživateli starobního nebo invalidního důchodu se nemocenské poskytuje při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 84 kalendářních dnů a při více pracovních neschopnostech po dobu 84 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce; tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání).
Poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu se nemocenské poskytuje při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 84 kalendářních dnů a při více pracovních neschopnostech po dobu 84 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce; tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání).
##### § 24.
@@ -232,9 +246,9 @@
(2) Za rodinné příslušníky se dále považují, pokud nejsou sami pojištěni podle tohoto zákona nebo pojištěni, po případě zabezpečeni podle jiných právních předpisů a pokud jsou výživou převážně odkázáni na zaměstnance:
- a) schovanci, vnuci a sourozenci do skončení povinné školní docházky,
- b) schovanci, vnuci a sourozenci od skončení povinné školní docházky do dosažení věku 26 let, pokud se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopni k práci,
- a) vnuci a sourozenci do skončení povinné školní docházky,
- b) vnuci a sourozenci od skončení povinné školní docházky do dosažení věku 26 let, pokud se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopni k práci,
- c) rodiče, prarodiče, tchán a tchýně,
@@ -250,7 +264,7 @@
(2) Ochranná lhůta činí 42 dnů od skončení zaměstnání; jestliže však zaměstnanec byl naposledy zaměstnán po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposledy zaměstnán. U žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta vždy šest měsíců.
(3) Vznikne-li v ochranné lhůtě znovu pojištění podle tohoto zákona, staví se běh ochranné lhůty po dobu trvání tohoto pojištění. Ochranná lhůta získaná novým pojištěním se připočítává k nevyčerpanému zbytku dřívější ochranné lhůty až do nejvyšší výměry 42 dnů. Vznikem pojištění, po případě zabezpečení podle jiných předpisů ochranná lhůta zaniká. Vznikem účasti na důchodovém zabezpečení nebo nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných však ochranná lhůta nezaniká, pokud jde o nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství náležející z pojištění podle tohoto zákona; v tomto případě ochranná lhůta zaniká až dnem vzniku nároku na tyto dávky z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, pokud již podle odstavce 2 neuplynula dříve.
(3) Vznikne-li v ochranné lhůtě znovu pojištění podle tohoto zákona, staví se běh ochranné lhůty po dobu trvání tohoto pojištění. Ochranná lhůta získaná novým pojištěním se připočítává k nevyčerpanému zbytku dřívější ochranné lhůty až do nejvyšší výměry 42 dnů. Vznikem pojištění, po případě zabezpečení podle jiných předpisů ochranná lhůta zaniká. Vznikem účasti na důchodovém pojištění nebo nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných však ochranná lhůta nezaniká, pokud jde o nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství náležející z pojištění podle tohoto zákona; v tomto případě ochranná lhůta zaniká až dnem vzniku nároku na tyto dávky z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, pokud již podle odstavce 2 neuplynula dříve.
(4) Vykonává-li zaměstnanec několik činností, které zakládají pojištění podle tohoto zákona, plyne ochranná lhůta z každé z nich.
@@ -270,21 +284,19 @@
(1) Nárok na nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství nebo peněžitou pomoc v mateřství za jednotlivé dny se promlčuje, nebyl-li uplatněn do tří let ode dne, za který náleží.
(2) Nárok na přídavky na děti za jednotlivý kalendářní měsíc se promlčuje, nebyl-li uplatněn do tří let od posledního dne měsíce, za který náleží.
(3) Byl-li nárok na dávku uplatněn, promlčuje se do tří let ode dne přiznání dávky.
(4) Nárok na vrácení částek jednotlivých výplat dávek poskytnutých neprávem (§ 48 odst. 2) se promlčuje za 10 let od jejich výplaty. Promlčecí lhůta neběží, jsou-li na úhradu dávky vyplacené neprávem prováděny srážky z dávky nebo započitatelného příjmu.
(5) Nárok na náhradu škody způsobené zaměstnavatelem nesprávným postupem při provádění nemocenského pojištění^4) se promlčuje za pět roků ode dne, kdy orgán sociálního zabezpečení zjistil, že dávka byla poskytnuta neprávem, nejpozději však za 10 let ode dne vzniku škody.
(2) Byl-li nárok na dávku uplatněn, promlčuje se do tří let ode dne přiznání dávky.
(3) Nárok na vrácení částek jednotlivých výplat dávek poskytnutých neprávem (§ 48 odst. 2) se promlčuje za 10 let od jejich výplaty. Promlčecí lhůta neběží, jsou-li na úhradu dávky vyplacené neprávem prováděny srážky z dávky nebo započitatelného příjmu.
(4) Nárok na náhradu škody způsobené zaměstnavatelem nesprávným postupem při provádění nemocenského pojištění^4) se promlčuje za pět roků ode dne, kdy orgán sociálního zabezpečení zjistil, že dávka byla poskytnuta neprávem, nejpozději však za 10 let ode dne vzniku škody.
##### § 45.
#### Přechod nároku.
(1) Zemře-li zaměstnanec nebo jiný oprávněný, nabývají nároku na částky peněžitých dávek a přídavků na děti, které se staly splatnými do dne jeho smrti, postupně manžel (manželka), děti, otec, matka, druh (družka) nebo sourozenci, jestliže tyto osoby žily se zemřelým v době jeho smrti v domácnosti.
(2) Nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění a na přídavky na děti nelze platně postoupit ani dát do zástavy. Zabavení nároku na tyto dávky se řídí předpisy o exekuci na plat.
(1) Zemře-li zaměstnanec nebo jiný oprávněný, nabývají nároku na částky peněžitých dávek, které se staly splatnými do dne jeho smrti, postupně manžel (manželka), děti, otec, matka, druh (družka) nebo sourozenci, jestliže tyto osoby žily se zemřelým v době jeho smrti v domácnosti.
(2) Nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění nelze platně postoupit ani dát do zástavy. Zabavení nároku na tyto dávky se řídí předpisy o exekuci na plat.
(3) Jestliže by výplatou dávky oprávněnému byly poškozeny zájmy jeho dětí nebo jiných členů rodiny, může příslušný orgán nemocenského pojištění určit, komu bude dávka vyplacena. Příjemce dávky je povinen jí použít toliko ve prospěch dětí nebo jiných členů rodiny, pro něž je dávka určena.
@@ -304,9 +316,9 @@
#### Změna a vrácení dávek.
(1) Změní-li se nebo odpadnou-li skutečnosti rozhodné pro nárok na přiznané nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitou pomoc v mateřství nebo přídavky na děti, anebo pro jejich výši, nebo jestliže tyto dávky byly přiznány na podkladě omylu, je možno je odejmout, snížit nebo zastavit jejich výplatu, pokud nejde o případy uvedené v odstavci 2, jen pro budoucno; zvýšení se však provede se zpětnou platností, pokud nárok není již promlčen.
(2) Zaměstnanec nebo příjemce peněžité dávky nebo přídavků na děti, který zavinil, že dávka byla vyplacena neprávem, je povinen přeplatek vrátit; to platí zejména, jestliže dávku vylákal, zamlčel některou rozhodnou skutečnost nebo nesplnil jinou závažnou povinnost uloženou mu tímto zákonem nebo prováděcími předpisy. Povinnost zaměstnance k náhradě škody, která jeho zaměstnavateli vznikla jednáním zaměstnance podle věty první, se řídí ustanoveními občanského zákoníku. Bylo-li v dávkovém řízení vydáno vykonatelné rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek, lze jej vymáhat jako pojistné, a to nejpozději do 10 let ode dne právní moci takového rozhodnutí. Takový přeplatek může být také srážen z dávek nebo ze mzdy, které se vyplácejí osobě povinné k náhradě; přitom platí obdobně předpisy o částkách, které nelze zabavit při exekuci na plat.
(1) Změní-li se nebo odpadnou-li skutečnosti rozhodné pro nárok na přiznané nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství nebo peněžitou pomoc v mateřství, anebo pro jejich výši, nebo jestliže tyto dávky byly přiznány na podkladě omylu, je možno je odejmout, snížit nebo zastavit jejich výplatu, pokud nejde o případy uvedené v odstavci 2, jen pro budoucno; zvýšení se však provede se zpětnou platností, pokud nárok není již promlčen.
(2) Zaměstnanec nebo příjemce peněžité dávky, který zavinil, že dávka byla vyplacena neprávem, je povinen přeplatek vrátit; to platí zejména, jestliže dávku vylákal, zamlčel některou rozhodnou skutečnost nebo nesplnil jinou závažnou povinnost uloženou mu tímto zákonem nebo prováděcími předpisy. Povinnost zaměstnance k náhradě škody, která jeho zaměstnavateli vznikla jednáním zaměstnance podle věty první, se řídí ustanoveními občanského zákoníku. Bylo-li v dávkovém řízení vydáno vykonatelné rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek, lze jej vymáhat jako pojistné, a to nejpozději do 10 let ode dne právní moci takového rozhodnutí. Takový přeplatek může být také srážen z dávek nebo ze mzdy, které se vyplácejí osobě povinné k náhradě; přitom platí obdobně předpisy o částkách, které nelze zabavit při exekuci na plat.
##### § 49.
@@ -362,6 +374,10 @@
#### Ustanovení společná, přechodná a závěrečná.
##### § 59
Do 31. prosince 1998 jsou účastni nemocenského pojištění interní vědečtí aspiranti.
##### § 60.
(1) Dobrovolné pokračování v nemocenském pojištění a dobrovolné nemocenské pojištění zaniká dnem 31. ledna 1957.
@@ -426,8 +442,6 @@
- e) ustanovení § 5 prvé věty zákona č. 189/1936 Sb., o pracovním poměru redaktorů.
(4) Opatření Ústřední rady odborů o organisaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců, uveřejněné vyhláškou předsedy vlády č. 100/1953 Sb., ve znění opatření Ústřední rady odborů o změnách v organisaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců, uveřejněného vyhláškou předsedy vlády č. 65/1955 Sb., jakož i prováděcí předpisy k tomuto opatření zůstávají nedotčeny, pokud neodporují tomuto zákonu, a považují se za vydané podle něho; zrušují se však ustanovení § 59 odst. 1 písm. h) a § 66 tohoto opatření.
##### § 65.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1957; provedou jej všichni členové vlády.
@@ -525,3 +539,5 @@
^8) § 30 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.
^10) § 9 odst. 1 a 4 zákona ČNR č. 589/1992 Sb.
^11) § 2 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení.
1995-09-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1994-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1994-09-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1993-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1993-06-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1992-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1992-05-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1991-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1991-07-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1990-06-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1990-04-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1987-06-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1984-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1983-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1982-06-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1982-01-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1970-01-01
Zákon č. 54/1956 Sb.
1970-01-01
Zákon č. 54/1956 Sb.
1970-01-01
Zákon č. 54/1956 Sb.
1970-01-01
Zákon č. 54/1956 Sb.
1970-01-01
Zákon č. 54/1956 Sb.
původní verze
Text k tomuto datu