LegalizeHistorie novel
Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců
33 verzí
· 1956-12-17
2007-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
2006-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
2005-09-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
2005-05-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
2004-09-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
2004-06-14
Zákon č. 54/1956 Sb.
2003-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
Změny ze dne 2003-12-31
@@ -12,9 +12,9 @@
- a) zaměstnanci v pracovním poměru,
- b) členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
- c) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
- b) členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
- c) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
- d) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
@@ -24,7 +24,7 @@
- g) poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,
- h) členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv a ředitel Bezpečnostní informační služby,
- h) členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv a ředitel Bezpečnostní informační služby,
- ch) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
@@ -34,7 +34,9 @@
- k) osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění,
- l) studenti a žáci
- l) studenti a žáci,
- n) pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů.^2a)
(dále jen „zaměstnanci“).
@@ -44,7 +46,7 @@
(1) Vykonává-li zaměstnanec přechodně práci mimo území Československé republiky, nemá to vliv na jeho pojištění.
(2) Zaměstnanci zaměstnavatelů se sídlem na území České republiky, kteří mají místo výkonu práce trvale v cizině, jsou pojištěni podle tohoto zákona, mají-li trvalý pobyt na území České republiky nebo jsou-li občany České republiky.
(2) Zaměstnanci zaměstnavatelů se sídlem na území České republiky, kteří mají místo výkonu práce trvale v cizině, jsou pojištěni podle tohoto zákona, mají-li trvalý pobyt na území České republiky.
(3) Sídlem zaměstnavatele se pro účely tohoto zákona rozumí u právnické osoby její sídlo, jakož i sídlo její organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku, popřípadě v jiném zákonem určeném rejstříku nebo je vedena ve stanovené evidenci u příslušného orgánu v České republice, a u fyzické osoby místo jejího trvalého pobytu, popřípadě jde-li o zahraniční fyzickou osobu, místo jejího podnikání.
@@ -62,9 +64,9 @@
- a) příslušníci ozbrojených sborů z povolání;
- b) cizí státní příslušníci, kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky a kteří jsou činni v Československé republice pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výsad a imunit, pokud mohou být účastni nemocenského pojištění v jiném státě, nebo pro zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů;
- c) zaměstnanci, kteří jsou činni v České republice pro zaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území České republiky,
- b) cizí státní příslušníci, kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky a kteří jsou činni v Československé republice pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výsad a imunit, pokud mohou být účastni nemocenského pojištění v jiném státě;
- c) zaměstnanci, kteří jsou činni v České republice pro zaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území České republiky, to však neplatí, jde-li o zaměstnance, kteří jsou činni v České republice pro zaměstnavatele, kteří mají sídlo na území státu, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení;
- d) zaměstnanci, kteří vykonávají pouze příležitostné zaměstnání,
@@ -152,41 +154,41 @@
##### § 16
Nemocenské náleží zaměstnanci po dobu karantény nařízené podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem; § 15 odst. 1 věta druhá platí zde obdobně.
Nemocenské náleží zaměstnanci po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu^11b); § 15 odst. 1 věta druhá platí zde obdobně.
##### § 17
(1) Nemocenské se stanoví z denního vyměřovacího základu zjištěného podle § 18.
(2) Výše nemocenského za kalendářní den činí 69 % denního vyměřovacího základu. Za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti činí však výše nemocenského 50 % denního vyměřovacího základu.
(2) Výše nemocenského za kalendářní den činí 69 % denního vyměřovacího základu. Za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti nebo karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu činí však výše nemocenského 25 % denního vyměřovacího základu.
(3) Výše nemocenského za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
##### § 18
(1) Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny omluvené nepřítomností zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, včetně dnů, za které mu bylo poskytováno nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství, dny, za které mu náleží náhrada příjmu při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby^3) a kalendářní dny před vstupem do zaměstnání a po skončení zaměstnání. U člena družstva uvedeného v § 2 odst. 1 písm. b) se vstupem do zaměstnání rozumí započetí práce pro družstvo; to platí obdobně pro společníka a jednatele společnosti s ručením omezeným a komanditistu komanditní společnosti uvedeného v § 2 odst. 1 písm. c).
(2) Rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí, které předchází kalendářnímu čtvrtletí, v němž vznikla pracovní neschopnost, pokud není dále stanoveno jinak.
(3) Jestliže pracovní neschopnost vznikla v kalendářním čtvrtletí, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, je rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího zúčtovacímu období, v němž vznikla pracovní neschopnost.
(4) Jestliže pracovní neschopnost vznikla v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, je rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do dne bezprostředně předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti.
(1) Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny omluvené nepřítomností zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, včetně dnů, za které mu bylo poskytováno nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství, dny, za které mu náleží náhrada příjmu při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby^3) a kalendářní dny po skončení zaměstnání. U člena družstva uvedeného v § 2 odst. 1 písm. b) se vstupem do zaměstnání rozumí započetí práce pro družstvo; to platí obdobně pro společníka a jednatele společnosti s ručením omezeným a komanditistu komanditní společnosti uvedeného v § 2 odst. 1 písm. c).
(2) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost, pokud není dále stanoveno jinak.
(3) Jestliže pracovní neschopnost vznikla v období, kdy od vstupu zaměstnance do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla.
(4) Jestliže pracovní neschopnost vznikla v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce tohoto kalendářního měsíce.
(5) Za vstup do zaměstnání se pro účely rozhodného období považuje i změna činnosti zaměstnance, která zakládá nemocenské pojištění, jde-li o téhož zaměstnavatele.
(6) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavců 2 až 4 neměl započitatelný příjem, ačkoliv byl pojištěn, je rozhodným obdobím první zpětné kalendářní čtvrtletí, v němž měl započitatelný příjem; jestliže není takové čtvrtletí nebo nelze-li zjistit rozhodné období podle odstavců 2 a 4, stanoví se nemocenské ze započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla jeho pracovní neschopnost.
(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavců 2 až 4 započitatelný příjem nebo není-li v rozhodném období žádný kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ, prodlužuje se rozhodné období vždy o tři kalendářní měsíce tak, aby v takto prodlouženém rozhodném období byl započitatelný příjem a alespoň jeden kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ; toto rozhodné období však může začít nejdříve dnem vstupu zaměstnance do zaměstnání. Jestliže v rozhodném období stanoveném podle odstavců 2 až 4 nebo podle věty první nemá zaměstnanec započitatelný příjem nebo není-li v rozhodném období žádný kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ, nemocenské se stanoví ze započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla; takto zjištěný pravděpodobný započitatelný příjem za kalendářní den se považuje za denní vyměřovací základ.
(7) U zaměstnankyně převedené na jinou práci z důvodu těhotenství nebo mateřství se rozhodné období podle předchozích odstavců zjišťuje namísto ke dni vzniku pracovní neschopnosti ke dni převedení na jinou práci, pokud je to pro ni výhodnější. U poživatele rodičovského příspěvku, který vykonává zaměstnání v rozsahu stanoveném v zákoně o státní sociální podpoře,^8) se při zjištění rozhodného období nepřihlíží k době takového zaměstnání, pokud o to požádá.
(8) Převyšuje-li denní vyměřovací základ vypočtený podle předchozích odstavců částku 360 Kč, počítá se částka 360 Kč v plné výši, z částky nad 360 Kč do 540 Kč se počítá 60 % a k částce přesahující 540 Kč se nepřihlíží.
(9) Částka denního vyměřovacího základu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Přesahuje-li denní vyměřovací základ 360 Kč, zaokrouhluje se až po úpravě podle odstavce 8.
(10) Denní vyměřovací základ zjištěný podle předchozích odstavců pro stanovení nemocenského při první pracovní neschopnosti v kalendářním čtvrtletí se použije pro stanovení nemocenského při všech dalších pracovních neschopnostech zaměstnance vzniklých do konce tohoto kalendářního čtvrtletí.
(11) Denní vyměřovací základ zjištěný při vzniku pracovní neschopnosti platí po celou dobu jejího trvání, a to i tehdy, přechází-li tato neschopnost do následujících kalendářních čtvrtletí.
(12) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro stanovení nemocenského při karanténě nařízené podle příslušných předpisů.
(8) Částka denního vyměřovacího základu vypočtená podle odstavců 1 až 7 se upraví tak, že
- a) za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti se z částky do 480 Kč počítá 90 %, z částky nad 480 Kč do 690 Kč se počítá 60 % a k částce nad 690 Kč se nepřihlíží,
- b) od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti se částka do 480 Kč počítá v plné výši, z částky nad 480 Kč do 690 Kč se počítá 60 % a k částce nad 690 Kč se nepřihlíží.
(9) Částka denního vyměřovacího základu upravená podle odstavce 8 se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(10) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro stanovení nemocenského při karanténě nařízené podle příslušných předpisů.
##### § 21
@@ -240,9 +242,13 @@
##### § 40
(1) Vláda zvýší nařízením od 1. ledna částky uvedené v § 18 odst. 8 a 9 nebo částky uvedené v § 18 odst. 8 a 9 naposledy zvýšené nařízením vlády, pokud přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění^12) stanovený naposledy nařízením vlády činí hodnotu větší než 1; zvýšení se stanoví tak, že se tyto částky vynásobí koeficientem uvedeným v části věty před středníkem a výsledné částky se zaokrouhlí na celé desetikoruny nahoru.
(2) Výše dávek nemocenského pojištění, na které vznikl nárok před 1. lednem kalendářního roku, od něhož byly naposledy zvýšeny částky uvedené v § 18 odst. 8 a 9, a tento nárok trvá aspoň v tomto dni, se upraví bez žádosti od tohoto dne podle nové výše těchto částek.
(1) Vláda zvýší nařízením od 1. ledna částky uvedené v § 18 odst. 8 nebo částky uvedené v § 18 odst. 8 naposledy zvýšené nařízením vlády, pokud přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění^12) stanovený naposledy nařízením vlády činí hodnotu větší než 1; zvýšení se stanoví tak, že se tyto částky vynásobí koeficientem uvedeným v části věty před středníkem a výsledné částky se zaokrouhlí na celé desetikoruny nahoru.
(2) Výše dávek nemocenského pojištění, na které vznikl nárok před 1. lednem kalendářního roku, od něhož byly naposledy zvýšeny částky uvedené v § 18 odst. 8, a tento nárok trvá aspoň v tomto dni, se upraví bez žádosti od tohoto dne podle nové výše těchto částek.
##### § 40a
Ustanovení § 40 se pro roky 2004 a 2005 nepoužije.
## ČÁST PÁTÁ.
@@ -546,6 +552,8 @@
^2) § 195 odst. 3 zákoníku práce.
^2a) Například § 16 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním.
^**) § 14 až 20 vyhlášky č. 143/1965 Sb. a vyhláška č. 97/1967 Sb., kterou se provádějí některá další ustanovení zákoníku práce a předpisů o nemocenském pojištění.
^3) Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě.
@@ -560,4 +568,6 @@
^11) § 2 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení.
^11b) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
^12) § 17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
2000-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
2000-02-27
Zákon č. 54/1956 Sb.
1999-09-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1997-06-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1995-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1995-09-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1994-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1994-09-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1993-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1993-06-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1992-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1992-05-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1991-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1991-07-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1990-06-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1990-04-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1987-06-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1984-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1983-12-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1982-06-30
Zákon č. 54/1956 Sb.
1982-01-31
Zákon č. 54/1956 Sb.
1970-01-01
Zákon č. 54/1956 Sb.
1970-01-01
Zákon č. 54/1956 Sb.
1970-01-01
Zákon č. 54/1956 Sb.
1970-01-01
Zákon č. 54/1956 Sb.
1970-01-01
Zákon č. 54/1956 Sb.
původní verze
Text k tomuto datu