LegalizeHistorie novel
Zákon České národní rady o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
60 verzí
· 1992-12-21
2025-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2025-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2025-04-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2025-02-28
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2024-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2024-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2023-09-22
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2023-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2022-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2022-08-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2022-01-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2021-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2021-08-01
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2021-04-09
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2020-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2020-07-29
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2020-05-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2020-03-26
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2017-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2017-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2015-08-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2014-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2014-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2013-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2013-10-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2012-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2012-03-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2011-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2011-11-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2011-07-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2011-03-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2010-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2010-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2009-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2009-10-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2008-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2007-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2006-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2006-07-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2006-03-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2006-03-07
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2005-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2005-03-29
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2004-07-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2004-03-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2003-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2002-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2002-02-07
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2001-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2000-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
2000-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1998-06-29
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1997-03-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1996-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1995-04-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1994-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1994-03-20
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1993-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
1993-06-30
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
Změny ze dne 1993-06-30
@@ -24,35 +24,43 @@
#### Vyměřovací základ
(1) Vyměřovacím základem u osoby v pracovním poměru nebo obdobném poměru (dále jen „zaměstnanec“) je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem, popřípadě zaměstnavateli, má-li zaměstnanec několik pracovních poměrů, nebo vykonává-li vedlejší činnost,^2) v souvislosti s výkonem zaměstnání, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou
- a) náhrady výdajů poskytované zaměstnancům v souvislosti s výkonem zaměstnání,^3)
- b) náhrady škody,^4) s výjimkou náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti,
- c) náhrada mzdy^5) při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby,
- d) příjmy z příležitostného zaměstnání.^6)
(2) Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou (dále jen „minimální mzda“)^7) s výjimkou zaměstnanců s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kterým se poskytují mimořádné výhody III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,^8) kde je vyměřovacím základem skutečně dosažený příjem. Je-li zaměstnancem osoba, za kterou je plátcem stát,^16) je u ní vyměřovacím základem částka přesahující 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Vyměřovacím základem za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto neplacené pracovní volno,^9) je jeho průměrný výdělek pro pracovněprávní účely. U zaměstnance, kterému zaměstnavatel poskytl neplacené pracovní volno pro výkon veřejné funkce, přechází povinnost odvádět pojistné (§ 5) na subjekt, pro který je veřejná funkce vykonávána. Za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,^10) s výjimkou mateřské dovolené, další mateřské dovolené a nepřítomnosti muže v práci po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění, se pojistné neplatí.
(3) Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je nejméně 45 % z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti^11) podle zákona o daních z příjmů, snížených o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu; za příjem se považuje i podíl na společných příjmech.^11a) U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem z této činnosti považuje podíl připadající na něj podle společenské smlouvy ze základu daně za společnost.^12) Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 540 000 Kčs. Má-li osoba, za kterou je plátcem stát^16) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, je u ní vyměřovacím základem 45 % částky přesahující, po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, dvanáctinásobek 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Maximální vyměřovací základ se nemění. Jde-li o souběh činností podle § 13 a není-li samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, je minimálním vyměřovacím základem z této samostatné výdělečné činnosti šestinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ se nemění.
(4) Vyměřovacím základem u osoby, která má příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů (dále jen „osoba s vlastními příjmy“)^13) a které jsou jejími jedinými příjmy, je 45 % těchto příjmů, s výjimkou příjmů z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou^14) nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny,^15) snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 540 000 Kčs.
(1) Vyměřovacím základem u osoby v pracovním poměru nebo obdobném poměru (dále jen „zaměstnanec“) je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem, popřípadě zaměstnavateli v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění (zabezpečení), s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou:
- a) odstupné^2a) poskytované při skončení pracovního poměru a odchodné,^2b)
- b) plnění věrnostní, popřípadě stabilizační povahy,^2c)
- c) náhrady výdajů poskytované zaměstnancům v souvislosti s výkonem zaměstnání,^3)
- d) náhrady škody,^4)
- e) odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích,^4a)
- f) naturální požitky, s výjimkou naturální mzdy, a jiná obdobná plnění, popřípadě finanční náhrady za neodebrané naturální požitky,
- g) náhrada mzdy^2g) při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby.
(2) Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou (dále jen „minimální mzda“),^7) s výjimkou zaměstnanců s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kterým se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,^8) kde je vyměřovacím základem vždy skutečně dosažený příjem. Je-li zaměstnancem osoba, za kterou je plátcem stát,^9) je u ní vyměřovacím základem částka přesahující 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Není-li dále stanoveno jinak, je vyměřovacím základem za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu,^10) nebo kdy měl neomluvenou nepřítomnost v práci, jeho průměrný výdělek pro pracovněprávní účely. Zaměstnanec, za kterého je plátcem pojistného stát,^9) v době, kdy mu bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu, pojistné neplatí. Pojistné se dále neplatí za období, kdy bylo poskytnuto zaměstnanci pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud netrvalo déle než tři kalendářní dny v kalendářním měsíci, za který se pojistné platí. U zaměstnance, kterému zaměstnavatel poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu a který vykonává veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele, přechází povinnost odvádět pojistné (§ 5) na subjekt, pro který je veřejná funkce nebo zaměstnání vykonáváno. Za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci^11) s výjimkou mateřské dovolené, další mateřské dovolené a nepřítomnosti muže v práci po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění, se pojištění neplatí. Pokud vyměřovací základ zaměstnance (odstavec 1) je nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele, popřípadě prostřednictvím jednoho ze svých zaměstnavatelů, kterého si zvolí, pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů; pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace,^11a) je rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.
(3) Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 35 % z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti^11) podle zákona o daních z příjmů, snížených o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu; za příjem se považuje i podíl na společných příjmech.^11a) U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem z této činnosti považuje podíl připadající na něj podle společenské smlouvy ze základu daně za společnost.^12) Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 486 000 Kč. Má-li osoba, za kterou je plátcem stát^16) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, je u ní vyměřovacím základem 35 % částky přesahující, po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, dvanáctinásobek 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Maximální vyměřovací základ se nemění. Jde-li o souběh činností podle § 13 a není-li samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, je vyměřovacím základem skutečný příjem vypočtený podle první věty; maximální vyměřovací základ se nemění.
(4) Vyměřovacím základem u osoby, která má příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů (dále jen „osoba s vlastními příjmy“)^15) a která nemá příjmy z pracovního nebo obdobného poměru nebo z podnikání či jiné samostatné výdělečné činnosti, je 35 % těchto příjmů, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou^16) nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny,^17) snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 486 000 Kč. Má-li osoba, za kterou je plátcem pojistného stát,^9) příjmy uvedené v první větě, je u ní vyměřovacím základem 35 % částky přesahující po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, dvanáctinásobek 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno.
(5) Vyměřovacím základem u osoby, která nemá příjmy ze zaměstnání, z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti^11) ani příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu ani ostatní příjmy^13) (dále jen „osoba bez zdanitelných příjmů“) je minimální mzda.
(6) Vyměřovacím základem u osob, za které je plátcem pojistného stát,^16) je 77 % minimální mzdy.
(7) Mají-li osoby uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 příjmy za kratší období, než je rozhodné období podle § 4, snižuje se měsíční vyměřovací základ na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů a roční vyměřovací základ na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, k nimž se tyto příjmy vztahují. U osob bez zdanitelných příjmů se snižuje vyměřovací základ na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů v rozhodném období. U osob, za které je plátcem pojistného stát, se při odpočtu pojistného placeného státem postupuje obdobně.
##### § 4
#### Rozhodné období
(1) Rozhodné období, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, pokud se dále nestanoví jinak.
(2) U osoby samostatně výdělečně činné a u osoby s vlastními příjmy je rozhodným obdobím předcházející kalendářní rok.
(3) Provozuje-li osoba samostatně výdělečně činná zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách^17) anebo vykonává-li uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon)^18) nebo vykonává-li činnost restaurátora kulturních památek a sbírkových předmětů, je rozhodným obdobím období, po které takovou činnost vykonávala, nejvýše však období tří bezprostředně předcházejících kalendářních roků. Podmínkou je, že o to požádá nejpozději při předložení výpisu z daňového přiznání za předcházející kalendářní rok.
(1) Rozhodné období, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí, pokud se dále nestanoví jinak.
(2) U osoby samostatně výdělečně činné a u osoby s vlastními příjmy je rozhodným obdobím kalendářní rok, za který se pojistné platí.
(3) Provozuje-li osoba samostatně výdělečně činná zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách^17) anebo vykonává-li uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon)^18) nebo vykonává-li činnost restaurátora kulturních památek a sbírkových předmětů, je rozhodným obdobím období, po které takovou činnost vykonávala, nejvýše však období posledních tří kalendářních roků včetně kalendářního roku, za který se pojistné platí. Podmínkou je, že o to požádá nejpozději při předložení výpisu z daňového přiznání za kalendářní rok, za který se pojistné platí.
#### Odvod pojistného za zaměstnance
@@ -60,7 +68,7 @@
(1) Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance.^19) Současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance.
(2) Pojistné podle odstavce 1 se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné v den, který je zaměstnavateli určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc. U zaměstnavatele, kde je výplata rozložena na různé dny, je dnem splatnosti pojistného poslední den výplaty za uplynulý kalendářní měsíc. Není-li tento den určen, je pojistné splatné nejpozději do osmi dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za nějž se odvede. Zaměstnavatel zaplatí vždy do 20. ledna kalendářního roku zálohu na pojistné ve výši jedné dvanáctiny pojistného vypočteného z ročního plánovaného objemu mzdových prostředků. Tuto zálohu zúčtuje s pojistným vypočteným ze skutečného objemu vyplacených mzdových prostředků za uplynulý rok vždy do 20. ledna následujícího kalendářního roku.
(2) Pojistné podle odstavce 1 se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné v den, který je zaměstnavateli určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc. U zaměstnavatele, kde je výplata rozložena na různé dny, je dnem splatnosti pojistného poslední den výplaty za uplynulý kalendářní měsíc. Není-li tento den určen, je pojistné splatné nejpozději do osmi dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za nějž se odvede.
(3) Pojistné se odvádí na účet Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky nebo jiné zdravotní pojišťovny provádějící všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „příslušná zdravotní pojišťovna“), u níž je pojištěnec pojištěn.^20)
@@ -72,7 +80,9 @@
#### Odvod pojistného za osoby samostatně výdělečně činné
Osoba samostatně výdělečně činná platí zálohy na pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc, a to do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce. V měsíci, v němž této osobě vznikla povinnost platit pojistné,^21) je záloha na pojistné na tento měsíc splatná do osmi dnů od zahájení činnosti. Do osmi dnů od zahájení činnosti je záloha splatná i na následující kalendářní měsíc, jestliže poslední den splatnosti zálohy na kalendářní měsíc, v němž vznikla povinnost platit pojistné, připadá na 21. den anebo na následující dny tohoto měsíce.
(1) Osoby samostatně výdělečně činné platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného, pokud se dále nestanoví jinak. Kde se v dalších ustanoveních hovoří o pojistném, rozumí se tím též zálohy na pojistné a doplatek pojistného.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná platí zálohy na pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc, a to do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce. V měsíci, v němž této osobě vznikla povinnost platit pojistné,^21) je záloha na pojistné na tento měsíc splatná do osmi dnů od zahájení činnosti. Do osmi dnů od zahájení činnosti je záloha splatná i na následující kalendářní měsíc, jestliže poslední den splatnosti zálohy na kalendářní měsíc, v němž vznikla povinnost platit pojistné, připadá na 21. den anebo na následující dny tohoto měsíce. Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc byla osoba samostatně výdělečně činná uznána neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem. Zúčtování již zaplacené zálohy na pojistné se v případech uvedených v předchozí větě provede při následující platbě zálohy.
##### § 8
@@ -80,17 +90,27 @@
(2) V dalším roce se měsíční zálohy vypočítají vždy z vyměřovacího základu za předcházející kalendářní rok.
(3) Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného vypočteného podle § 3 odst. 3 je splatný vždy dnem podání daňového přiznání^22) za uplynulý kalendářní rok.
(3) Na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné sníží na dobu nejdéle tří měsíců příslušná zdravotní pojišťovna poměrně výši zálohy na pojistné v případě, že příjem osoby samostatně výdělečně činné ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení^12) připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období aspoň tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích v kalendářním roce, ve kterém se platí zálohy na pojistné, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v předcházejícím roce. Jestliže v průběhu tří kalendářních měsíců následujících po snížení zálohy osoba samostatně výdělečně činná zjistí, že výše záloh již neodpovídá skutečně dosahovaným příjmům, je povinna si zálohu zvýšit.
(4) Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného vypočteného podle § 3 odst. 3 je splatný vždy do osmi dnů po podání daňového přiznání^22) za uplynulý kalendářní rok.
(5) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné stanovené podle § 2 odst. 1, jedná se o přeplatek pojistného (§ 14).
##### § 9
#### Odvod pojistného za osoby s vlastními příjmy
(1) Osoba s vlastními příjmy hradí na účet příslušné zdravotní pojišťovny měsíční zálohy na pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 4, pokud si sama nestanoví zálohy vyšší, a to do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce. V měsíci, v němž této osobě vznikla povinnost platit pojistné,^23) je záloha na pojistné splatná do osmi dnů ode dne, kdy tato povinnost vznikla. Do osmi dnů od vzniku této povinnosti je záloha na pojistné splatná i na následující kalendářní měsíc, jestliže poslední den splatnosti zálohy na kalendářní měsíc, v němž vznikla povinnost platit pojistné, připadá na 21. den anebo na následující dny tohoto měsíce.
(2) V dalším roce se měsíční zálohy vypočítají vždy z vyměřovacího základu za předcházející kalendářní rok.
(3) Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného vypočteného podle § 3 odst. 4 je splatný dnem podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok.
(1) Osoby s vlastními příjmy platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného, pokud se dále nestanoví jinak. Kde se v dalších ustanoveních hovoří o pojistném, rozumí se tím též zálohy na pojistné a doplatek pojistného.
(2) Osoba s vlastními příjmy hradí na účet příslušné zdravotní pojišťovny měsíční zálohy na pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 4, pokud si sama nestanoví zálohy vyšší, a to do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce. V měsíci, v němž této osobě vznikla povinnost platit pojistné,^24) je záloha na pojistné splatná do osmi dnů ode dne, kdy tato povinnost vznikla. Do osmi dnů od vzniku této povinnosti je záloha na pojistné splatná i na následující kalendářní měsíc, jestliže poslední den splatnosti zálohy na kalendářní měsíc, v němž vznikla povinnost platit pojistné, připadá na 21. den anebo na následující dny tohoto měsíce.
(3) V dalším roce se měsíční zálohy vypočítají vždy z vyměřovacího základu za předcházející kalendářní rok.
(4) Na základě žádosti osoby s vlastními příjmy sníží na dobu nejdéle tří měsíců příslušná zdravotní pojišťovna poměrně výši zálohy na pojistné v případě, že příjem osoby s vlastními příjmy po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení^15) připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období aspoň tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích v kalendářním roce, ve kterém se platí zálohy na pojistné, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v předcházejícím kalendářním roce. Jestliže v průběhu tří kalendářních měsíců následujících po snížení zálohy osoba s vlastními příjmy zjistí, že výše záloh již neodpovídá skutečně dosahovaným příjmům, je povinna si zálohu zvýšit.
(5) Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného vypočteného podle § 3 odst. 4 je splatný do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok.
(6) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné stanovené podle § 2 odst. 1, jedná se o přeplatek pojistného (§ 14).
#### Odvod pojistného za osoby bez zdanitelných příjmů
@@ -112,7 +132,7 @@
#### Odvod pojistného při souběhu činností
Má-li osoba současně vedle příjmů ze zaměstnání (§ 3 odst. 1) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti^11) (§ 3 odst. 3), odvádí pojistné ze všech těchto příjmů.
Má-li osoba současně vedle příjmů ze zaměstnání (§ 3 odst. 1) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti^11) (§ 3 odst. 3), odvádí pojistné ze všech těchto příjmů. Je-li za osobu uvedenou v první větě plátcem pojistného i stát, upravuje se vyměřovací základ podle § 3 odst. 2 věty druhé nebo podle § 3 odst. 3 věty čtvrté pouze jednou.
##### § 14
@@ -120,7 +140,9 @@
(1) Nárok na vrácení přeplatku se promlčuje za pět let od uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl.
(2) Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vrátit přeplatek na pojistném do jednoho měsíce od obdržení žádosti o jeho vrácení nebo od jeho zjištění příslušnou zdravotní pojišťovnou. Vrácený přeplatek na pojistném se v následujícím kalendářním měsíci zúčtuje s poukázanými finančními prostředky podle § 21 odst. 4.
(2) Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vrátit přeplatek na pojistném do jednoho měsíce od obdržení žádosti o jeho vrácení nebo od jeho zjištění příslušnou zdravotní pojišťovnou.
(3) Polovina vráceného přeplatku na pojistném se v následujícím kalendářním měsíci zúčtuje s poukázanými finančními prostředky podle § 21 odst. 1.
##### § 15
@@ -158,7 +180,9 @@
##### § 18
Nebylo-li pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen ode dne následujícího po dni splatnosti do dne platby včetně platit za každý den penále ve výši 0,1 % dlužné částky.
(1) Nebylo-li pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen ode dne následujícího po dni splatnosti do dne platby včetně platit za každý den penále ve výši 0,3 % dlužné částky.
(2) Nebyl-li přeplatek na pojistném vrácen příslušnou zdravotní pojišťovnou ve stanovené lhůtě (§ 14 odst. 2), je příslušná zdravotní pojišťovna ode dne následujícího po dni splatnosti do dne platby včetně povinna platit za každý den penále ve výši 0,3 % dlužné částky.
##### § 19
@@ -214,6 +238,8 @@
(4) Plátci pojistného a třetí osoby jsou povinny poskytnout pověřenému pracovníku veškerou pomoc potřebnou k účinnému provedení kontroly.
(5) Územní finanční orgány^25a) jsou povinny sdělit příslušné zdravotní pojišťovně údaje o poměrech daňového poplatníka rozhodné pro správné určení výše pojistného, popřípadě výše záloh, a to do 30 dnů po obdržení žádosti příslušné zdravotní pojišťovny o sdělení těchto údajů, pokud je doloženo prohlášením daňového poplatníka o zproštění povinnosti mlčenlivosti.^25b)
##### § 23
#### Povinnost zachovávat mlčenlivost
@@ -244,7 +270,7 @@
(1) Osoba samostatně výdělečně činná, osoba s vlastními příjmy a osoba bez zdanitelných příjmů je povinna při plnění oznamovací povinnosti^25) sdělit své jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo. Osoba samostatně výdělečně činná je dále povinna sdělit své obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo organizace, má-li ho přiděleno, a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platbu pojistného nebo jeho záloh.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná a osoba s vlastními příjmy je povinna předložit příslušné zdravotní pojišťovně vždy do 30. června výpis z daňového přiznání za předchozí kalendářní rok, v němž uvede příjmy z uvedených činností a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Dále uvede vyměřovací základ a pojistné vypočtené z tohoto vyměřovacího základu.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná a osoba s vlastními příjmy jsou povinny předložit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů po podání daňového přiznání za kalendářní rok přehled o úhrnu záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období, příjmech ze samostatné výdělečné činnosti a výdajích nebo o příjmech z kapitálového majetku, z pronájmu nebo ostatních příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, vyměřovacím základu stanoveném podle § 3 odst. 3 nebo 4, pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu a doklad o dni podání daňového přiznání. Nebylo-li daňové přiznání podáno ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem,^26a) jsou osoba samostatně výdělečně činná a osoba s vlastními příjmy povinny předložit údaje uvedené v předchozí větě nejpozději do osmi dnů po uplynutí této lhůty.
(3) Změní-li se dodatečně údaje oznámené podle odstavců 1 a 2, jsou tyto osoby povinny ohlásit změny do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděly, a dlužné pojistné doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděly.
@@ -264,6 +290,12 @@
(4) Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila.
##### § 26a
#### Úhrada odvedeného pojistného
Pokud se podle zvláštního předpisu^27a) uhrazuje vyplacená náhrada mzdy, mzdového vyrovnání, doplatek ke mzdě nebo jiná obdobná plnění, uhrazuje se zaměstnavateli pojistné, které je povinen z těchto plnění platit (§ 5); to platí obdobně i pro úhradu nákladů na vytvoření veřejně prospěšné práce^27b) a pro výplatu odměn a mezd, které provádí zaměstnavatel z finančních prostředků odborové organizace,^27c) pokud se v kolektivní smlouvě nestanoví jinak.
##### § 27
#### Vedení evidence pojištěnců
@@ -286,9 +318,9 @@
##### § 28a
(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, zaplatí zálohu na pojistné za měsíce leden a únor 1993 ve výši minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 3, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 platí od měsíce března 1993 do dne podání daňového přiznání za rok 1993 zálohy na pojistné z vyměřovacího základu, který odpovídá 45 % rozdílu mezi předpokládanými příjmy z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, dosaženými v roce 1992 a předpokládanými výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení a který připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž byla samostatná výdělečná činnost prováděna. Vyměřovací základ však nesmí být nižší než minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 3.
(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, zaplatí zálohu na pojistné za měsíce leden a únor 1993 vypočtenou z minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 3, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 platí od měsíce března 1993 do dne podání daňového přiznání za rok 1993 zálohy na pojistné z vyměřovacího základu, který odpovídá 35 % rozdílu mezi předpokládanými příjmy z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, dosaženými v roce 1992 a předpokládanými výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení a který připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž byla samostatná výdělečná činnost prováděna. Vyměřovací základ však nesmí být nižší než minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 3.
#### Oddíl II
@@ -378,17 +410,21 @@
^1) Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.
^2) § 69, 70 a 71 zákoníku práce.
^2a) Zákon č. 195/1991 Sb., o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru. § 5 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.
^2b) Např. § 14 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.
^2c) Např. zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků, vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, ve znění vyhlášky č. 69/1986 Sb.
^3) § 131 zákoníku práce.
^4) § 187 až 194, 196 až 206 zákoníku práce.
^4) § 187 až 206 zákoníku práce.
^4a) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.
^5) § 125 zákoníku práce.
^6) § 6 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.
^7) Nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.
^7) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.
^8) § 31 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.
@@ -398,19 +434,19 @@
^11) § 7 zákona č. 286/1992 Sb., o daních z příjmů.
^11a) § 12 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
^12) § 13 odst. 1 a 3 zákona č. 286/1992 Sb.
^13) § 8, 9 a 10 zákona č. 286/1992 Sb.
^14) § 36 zákona č. 286/1992 Sb.
^15) § 4 zákona č. 286/1992 Sb.
^16) § 6 odst. 4 a 5 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.
^17) § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.
^11a) § 129 a 130 zákoníku práce.
^12) § 7 odst. 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
^13) § 12 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
^14) § 13 odst. 1 a 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
^15) § 8, 9 a 10 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 157/1993 Sb.
^16) § 36 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 157/1993 Sb.
^17) § 4 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 157/1993 Sb.
^18) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon, ve znění zákona č. 89/1990 Sb. a zákona č. 468/1991 Sb.
@@ -428,4 +464,16 @@
^25) § 9 odst. 1 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.
^25a) Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.
^25b) § 24 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.
^26) § 18 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.
^26a) § 40 odst. 3 a 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.
^27a) Např. § 125 odst. 7 zákoníku práce, § 8 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, § 24a odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády ČSFR č. 13/1991 Sb., § 7 odst. 4 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.
^27b) § 5 odst. 1 písm. d) vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 22/1991 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce.
^27c) § 2 odst. 3 a § 8 vyhlášky Ústřední rady odborů a federálního ministerstva financí č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí.
1992-12-31
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.
původní verze
Text k tomuto datu